Podkladový material č. 12 TABULKY A GRAFY

Transkript

1 Podkladový material č. 12 TABULKY A GRAFY

2 Tabulka 1: Celková konkurenceschopnost - Česká republika v mezinárodním srovnání Země The World Competitivenes The Global Competitivenes Yearbook 1999 Report USA Singapur Finsko Lucembursko Nizozemí Švýcarsko Hong Kong Dánsko Německo Kanada Irsko Austrálie Norsko Švédsko Velká Británie Japonsko Island Taiwan Rakousko Nový Zéland Francie Belgie Španělsko Izerael Chile Maďarsko Malajsie Portugalsko Čína Itálie Řecko Filipíny Argentina Thajsko Brazílie Mexiko Turecko Korea Indie Slovinsko ČR Jižní Afrika Kolumbie Polsko

3 Pokračování tabulky 1 Venezuela Indonésie Rusko Mauricius Kostarika Peru Jordán Slovensko Salvador Vietnam Egypt Ekvádor Bolívie Bulharsko Zimbabwe Ukraina Poznámka: V tabulce jsou vyznačeny země podle jejich meziročního pohybu v žebříčku (pořadí bylo přepočítáno na vliv nově přibyvších zemí) takto: Pořadí země se zlepšilo alespoň o dvě pozice Pořadí země zůstává stejné Pořadí země se zhoršilo alespoň o dvě pozice Země nově přibyla do hodnocení Tabulka 2a: Umístění ČR v celkové konkurenceschopnosti a v jejích dílčích dimeních. (pořadí mezi 47 sledovanými zeměmi) Dimenze konkurenceschopnosti rozdíl Celková Domácí ekonomika Otevírání světu Vláda Finance Infrastruktura Řízení Věda, výzkum, technologie Lidské zdroje Zdroj: The World Competitivenes Yearbook, 1999

4 Tabulka 2b. Konkurenceschopnost a kvalita lidských zdrojů pořadí vybraných zemí Země Pořadí v konkurenceschopnosti Pořadí v kvalitě lidských zdrojů změna změna ČR Finsko Portugalsko Španělsko Maďarsko Polsko Zdroj: The World Competitivenes Yearbook, 1999

5 Graf 1: Souvislost mezi pořadím v celkové konkurenceschopnosti a pořadím ve faktoru People (lidské zdroje). pořadí podle faktoru People korelační koeficient,73 hladina významnosti, celkové pořadí podle Overall Ranking Overall Ranking - celkové hodnocení země (skládá se z faktorů Domestic Economy, Internationalization, Government, Finance, Infrastructure, Management, Science & Technology a People ) ČR faktor People - ukazatel souhrnně hodnotící lidské zdroje 45 5 Zdroj: The World Competitivenes Yearbook, 1999 Graf 2: Souvislost mezi pořadím v ukazateli GDP na hlavu a pořadím ve faktoru People (lidské zdroje) HDP na hlavu (v US$) 1 ČR pořadí podle faktoru People Zdroj: The World Competitivenes Yearbook, 1999

6 Graf 3: Systém poskytuje rovné šance k životnímu úspěchu (SVE = země střední a východní Evropy) 6 5 % souhlasných odpovědí Silný souhlas Souhlas Vyspělé země SVE ČR 91 ČR 95 ČR 99 eqopp.pr4 Zdroj: ISJP 1991, 1995, ISSP 1999 Graf 4: Systém odměňuje schopnosti a talent (SVE = země střední a východní Evropy) 8 6 % souhlasných odpovědí Silný souhlas Souhlas 4 2 Vyspělé země SVE ČR 91 ČR 95 ČR 99 rewskil.pr4 Zdroj: ISJP 1991, 1995, ISSP 1999

7 Graf 5: Podíl studujících v terciárním sektoru vzdělávání z věkové skupiny let v roce Kanada USA Austrálie Finsko Francie Korea Norsko Španělsko Nový Zéland Argentina Belgie Řecko Polsko Dánsko Nizozemí Portugalsko Švédsko Rakousko Filipíny Německo Velká Británie Island Švýcarsko Maďarsko Česko Malajsie Mexiko Brazílie Zdroj: The World Competitivenes Yearbook, 1999

8 Tabulka 3: Studenti v terciárním vzdělávání ve vybraných zemích (v % příslušné věkové skupiny) let let let let ČR ČR ČR Belgie Nizozemí Irsko Rakousko Polsko Maďarsko USA Průměr OECD Zdroj: Education at a Glance, OECD Indicators. V případě ČR jsou započteni všichni žáci a studenti, tedy řádní, večerní, dálkoví, mimořádní, studenti dalšího studia a cizinci. Graf 6: Vývoj nerovností v přístupu k terciárnímu vzdělávání v některých zemích (poměr IEG říká, kolikrát větší šanci dosahnout vysokoškolské vzdělání má potomek vysokoškoláků než potomek rodičů maximálně vyučených) Švýcarsko (Fr.) Německo Irsko Nizozemí Polsko Švédsko Nový Zéland Velká Británie Severní Irsko Česko 5 5 až 59 6 až 69 7 až 79 8 až 89 Zdroj: IALS, SIALS

9 Graf 7: Studenti vysokých škol podle vzdělání rodičů (1996) Pravděpodobnost studia na VŠ Poměr šancí dětí z rodin s VŠ a ZV vzděláním 8, ,3 2,7 2,9 3,1 3,6 3,7 5,2 2 2,5 6,1 1 Belgie Dánsko Nizozemí Španělsko Francie Itálie Švédsko Základní Střední s maturitou Vysoká škola Průměr Německo Rakousko Česká republika Zdroj: Koucký J Tabulka 4. Nejvyšší dosažené vzdělání mužů podle vzdělání jejich otců, ČR 1998 Vzdělání otce Vzdělání syna Celkem Základní Vyučení Střední Vysoká škola Základní 12,6 54,1 23,8 9,5 23,7 Vyučení 6,7 59,5 25,2 8,5 45,4 Střední 5, 36,9 37,2 2,9 24,3 Vysoká škola 1,2 19,5 41,5 37,8 6,6 Celkem 7,3 5,1 28,9 13,7 N=124 Tabulka odpovídá na otázku, kolik procent synů příslušného vzdělanostního původu dosáhlo příslušného vzdělání. Index nepodobnosti vzdělanostních struktur otců a synů: 16,4. Vzestupná mobilita 41,3 %, sestupná mobilita 17,2 %, IEG=4,3. 1 Koucký J. 1998, Přístup ke vzdělání u nás a ve světě. Praha: Středisko vzdělávací politiky

10 Tabulka 5. Nejvyšší dosažené vzdělání žen podle vzdělání jejich matek, ČR 1998 Vzdělání matky Vzdělání dcery Základní Vyučení Střední Vysoká škola Celkem Základní 32,6 35,6 28,2 3,6 52,3 Vyučení 1,1 42,4 42,1 5,5 24,7 Střední 3,6 26, 5,2 2,2 2,9 Vysoká škola 3,6 3,6 32,1 6,7 2,1 Celkem 2,3 34,6 36,3 8,7 N=1327 Tabulka odpovídá na otázku, kolik procent dcer příslušného vzdělanostního původu dosáhlo příslušného vzdělání. Index nepodobnosti vzdělanostních struktur matek a dcer: 32,. Vzestupná mobilita 51,2 %, sestupná mobilita 9,5 %, IEG=14,4. Tabulka 6.Vývoj vzdělanostní mobility a indexu proměny vzdělanostní struktury Období, kdy Ukazatel mezigenerační změny (údaje v procentech) dotazované Vzestupná mobilita Sestupná mobilita Index nepodobnosti osobě bylo 18 let muži ženy muži ženy muži ženy ,7 5,3 6,8 4,5 31,5 36, ,9 55,8 16,8 8,6 24,1 4, ,8 56,8 13,7 8,8 17,1 34, ,5 47, 23,3 1,4 8,1 23, ,6 48, 29,5 6,9 18,1 22,6 Počet respondentů, kterým bylo 18 let v období , je příliš nízký, a proto údaje za toto období nelze považovat za přesné. Pro zjištění dlouhodobého trendu bylo toto krátké období přičleněno k předchozímu ( ). Údaje za období uvedené na konci tabulky slouží pouze k ilustraci možné změny v trendu po roce 1989.

11 Tabulka 7. Vývoj vzestupné a sestupné mobility v některých zemích a v ČR po druhé světové válce (muži) Období ČR Polsko Německo Švédsko Nizozemí USA ,7 / 6,8 3 45, / 5, 4,3 / 3,3 52,5 / 2,5 61,2 / 8,9 58,5 / 5, ,9 / 16,8 6,9 / 5,1 35,9 /,7 62,5 / 4,2 59,7 / 7,6 45,9 / 6, ,8 / 13,7 58,7 / 9,6 28,3 /,5 65,8 / 7,8 58,2 / 1,5 39, / 1, ,5 / 23,3 47,4 / 12,9 27,3 / 4,4 53,9 / 8,5 54,2 / 11,3 35,4 / 11,1 Pramen:IALS, SIALS 1 Pro ČR je údaj za etapu Období jsou definována podle toho, kdy bylo dotazované osobě 18 let. 3 První údaj v poli říká, kolik procent mužů dosáhlo vyššího vzdělání než jejich otec; druhý údaj říká, kolik procent mužů dosáhlo nižšího vzdělání než otec. Tabulka 8. Vývoj vzestupné a sestupné mobility v některých zemích a v ČR po druhé světové válce (ženy) Období ČR Polsko Německo Švédsko Nizozemí USA ,3 / 4,5 3 31,4 / 54,4 25,5 / 3,7 59,8 / 4,6 67,8 / 4,4 52,7 / 3, ,8 / 8,6 62,3 / 2,8 36,4 / 1,3 76,4 / 2,7 67,6 / 2,7 52,3 / 5, ,8 / 8,8 67,4 / 2,7 37,1 / 1,8 74,9 / 1,7 7,5 / 4,4 41,5 / 6, , / 1,4 67,2 / 5,2 32,4 /,6 59,3 / 7, 73,7 / 5,3 35,9 / 4,5 Pramen: IALS, SIALS 1 Pro ČR je údaj za etapu Období jsou definována podle toho, kdy bylo dotazované osobě 18 let. 3 První údaj v poli říká, kolik procent žen dosáhlo vyššího vzdělání než jejich matka; druhý údaj říká, kolik procent žen dosáhlo nižšího vzdělání než matka.

12 Tabulka 9: Přehled jednotlivých úrovní funkční gramotnosti Úroveň /5 Schopnosti Jedinec, který dosáhl této úrovně, dokáže nanejvýš v přehledném a krátkém textu nalézt přesně určenou informaci (například z návodu k léku dokáže zjistit, jak často jej užívat), provést jednoduchý a přesně zadaný početní úkon (zpravidla sčítání a odčítání). Jedinec s touto úrovní funkční gramotnosti dokáže na základě jednoduchého porovnání zpravidla podle jednoho kritéria v jednoduchém a velmi přehledně strukturovaném textu či dokumentu nalézt požadovanou informaci. Pro jednoduché numerické operace (zpravidla sčítání či odčítání) dokáže v textu či dokumentu vyhledat potřebné hodnoty. Dokáže nalézt jednoduchý rozpor či naprosto zřetelný protiklad v informacích. Dosažení tohoto stupně znamená, že jedinec dokáže dospět k požadované informaci na základě vyhodnocení platnosti určitých podmínek či na základě propojení více informací umístěných v různých částech textu či dokumentu. Dokáže oddělit podstatné od nepodstatných informací a dokáže rozpoznat zavádějící informaci. Umí provést i složitější aritmetické operace s údaji, které je třeba vyhledat, případně zvolit z většího množství ty, které odpovídají zadané úloze. Teprve na této úrovni začíná schopnost aktivní práce s informacemi. Ten, kdo dosáhl této nejvyšší úrovně, která vznikla spojením původně dvou úrovní (4 a 5), dokáže ve složitě strukturovaném dokumentu na základě vyhodnocení řady podmínek rozpoznat správnou informaci obecnějšího charakteru. Dokáže oddělit podstatné od nepodstatných informací a podstatné informace dokáže zobecnit. Dokáže zvolit potřebné aritmetické operace, pro které je třeba příslušné hodnoty vyhledat. O člověku, který dosáhl této úrovně, lze říci, že si skutečně osvojil aktivní přístup k práci s informacemi.

13 Graf 8. Podíl dospělého obyvatelstva ve vyšších úrovních celkové funkční gramotnosti Švédsko Norsko Finsko Kanada USA Dánsko Česká republika Německo Velká Británie Nový Zéland Belgie Nizozemí Severní Irsko Irsko Švýcarsko Maďarsko Itálie Polsko Slovinsko Portugalsko Chile úroveň 4+5 úroveň % Graf 9. Podíl dospělého obyvatelstva ve vyšších úrovních literární gramotnosti Zdroj: IALS, SIALS Švédsko Finsko USA Kanada Nový Zéland Norsko Velká Británie Severní Irsko Belgie Nizozemí Irsko Německo Švýcarsko Česká republika Itálie Dánsko Portugalsko Slovinsko Polsko Maďarsko Chile Úroveň 4+5 Úroveň % Zdroj: IALS, SIALS

14 Graf 1. Podíl dospělého obyvatelstva ve vyšších úrovních dokumentové gramotnosti Švédsko Norsko Dánsko Finsko Kanada Česká republika Velká Británie USA Německo Nizozemí Nový Zéland Belgie Švýcarsko Severní Irsko Irsko Maďarsko Itálie Polsko Slovinsko Portugalsko Chile Úroveň 4+5 Úroveň % Graf 11: Podíl dospělého obyvatelstva ve vyšších úrovních numerické gramotnosti Zdroj: IALS, SIALS Švédsko Česká republika USA Kanada Belgie Severní Irsko Norsko Dánsko Německo Velká Británie Nový Zéland Irsko Nizozemí Maďarsko Finsko Švýcarsko Slovinsko Itálie Polsko Portugalsko Chile Úroveň 4+5 Úroveň % Zdroj: IALS, SIALS

15 Graf 12. Podíl dospělého obyvatelstva ve vyšších úrovních celkové funkční gramotnosti podle dosaženého vzdělání Základní úroveň 4 a 5 úroveň 3 Vyučení Střední Vysokoškolské levcr.pr % Graf 13. Podíl dospělého obyvatelstva v nejvyšších úrovních celkové funkční gramotnosti (úroveň 4 a 5) v hlavních vzdělanostních skupinách - srovnání s vyspělými zeměmi 5 % Česká republika 4 Vyspělé země l4&5_t.pr4 Bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské

16 Graf 14. Podíl dospělého obyvatelstva v nejvyšších úrovních literární gramotnosti (úroveň 4 a 5) v hlavních vzdělanostních skupinách - srovnání s vyspělými zeměmi 5 % Česká republika 4 Vyspělé země l4&5_p.pr4 Bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské Graf 15. Podíl dospělého obyvatelstva ve nejvyšších úrovních dokumentové gramotnosti (úroveň 4 a 5) v hlavních vzdělanostních skupinách - srovnání s vyspělými zeměmi 5 % Česká republika 4 Vyspělé země l4&5_d.pr4 Bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské

17 Graf 16: Podíl dospělého obyvatelstva v nejvyšších úrovních numerické gramotnosti (úroveň 4 a 5) v hlavních vzdělanostních skupinách - srovnání s vyspělými zeměmi 7 % Česká republika 6 Vyspělé země l4&5_q.pr4 Bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské

18 Tabulka 1. Hrubé mzdy podle vzdělání a pohlaví (% průměrné mzdy) Celkem Muži Ženy Základní 9,5 75,7 69,6 9,5 81, 73, 93,1 8,3 74,6 Vyučení 95,4 92,9 87,6 95,4 9,3 85,9 93,9 85,2 81,8 Středoškolské 11,4 13,7 16,9 12,2 14,5 11,3 14,3 112,6 112,7 Vysokoškolské 134, 144, 164,7 124,6 14, 161,3 133,1 145,4 16,7 Celkem 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, V % celku 1, 1, 1, 115,3 119,3 116,4 79,6 77,8 81,7 Zdroj: Mikrocensus 1989, 1992, 1996

19 Tabulka 11. Korelace mezi dosaženým vzděláním a hlavními statusovými proměnnými - Pearsonovy korelační koeficienty ISEI.679*.723*.728*.77* INCOME.191*.35*.32*.339* SUBSTAT.247*.415*.368*.332* POLOR.4.188*.125*.199* * Statisticky významný koeficient na hladině.5 Vysvětlivky: ISEI: Sociálně ekonomický status vzdělání INCOME: Příjem SUBSTAT: Subjektivní sociální status (sebezařazení na škále 1-1) POLOR: Politická orientace (1 levice, 1 pravice)

20 Graf 17: Závislost výdělku na vzdělání 25 Příjem v tisících 2 15 Za každý rok studia navíc: Výroba 89 Kč Služby 97 Kč Věda, školství 6 Kč (při kontrole vlivu věku) Služby Výroba Věda, školství roky studia po ukončení základní školy

21 Graf 18: Závislost výdělku na věku Příjem v tisících Kč Za každý rok věku navíc: Výroba 34 Kč Služby 29 Kč Věda, školství 117 Kč (při kontrole vlivu vzdělání) Věda, školství 11 Výroba 9 Služby věk

22 Graf 19: 4 % Závisí výdělek na výkonu? Podíl odpovědí "Rozhodně ano" Výroba Služby Veřejný sektor Věda a školství Zdravotnictví Sektor

23 Graf 2: % Závisí výdělek na výkonu? 6 5 Podíl odpovědí "Rozhodně ano" Setrval ve veřejném sektoru Sektor Změnil sektor

24 Graf 21: Je kvalifikace využito lépe než před rokem 1989? 5 % Podíl odpovědí "Rozhodně ano" Setrval ve veřejném sektoru Sektor Změnil sektor

25 Tabulka 12. Poměr příjmu bankovního úředníka k příjmu učitele na základní škole v roce 1997 Česká republika 2.4 Maďarsko 1.84 Portugalsko 1.42 Španělsko 1.1 Irsko.98 Švédsko.96 Slovinsko.92 Finsko.9 Nizozemí.88 USA.88 Zdroj: World Competitiveness Yearbook 1999 Tabulka 13. Vliv dosaženého vzdělání na výši příjmu Spearmanův korelační koeficient USA,434 Slovinsko,369 Velká Británie,363 Švýcarsko (It.),335 Chile,334 Maďarsko,329 Dánsko,38 Polsko,291 Belgie (Flandry),289 Švýcarsko (Něm.),276 Finsko,264 Severní Irsko,26 Irsko,253 Švýcarsko (Fr.),217 Portugalsko,29 Nizozemí,21 Norsko,195 Česká republika,193 Německo,19 Švédsko,165 Nový Zéland,135 Všechny korelace jsou významné na hladině α =,1

26 Tabulka 14a. Vliv úrovně literární funkční gramotnosti na výši příjmu poměr průměrného příjmového kvintilu u osob s vyšší gramotností ku průměrnému příjmovému kvintilu osob s nižší gramotností USA 1.39 Irsko Chile Slovinsko Severní Irsko 1.22 Maďarsko 1.22 Anglie Belgie (Flandry) Česká Republika Portugalsko Švýcarsko (Něm.) 1.14 Polsko Nový Zéland Kanada (Angl.) Německo 1.17 Itálie 1.7 Dánsko 1.63 Švédsko 1.47 Nizozemí 1.34 Norsko (Bokmal) 1.25 Finsko 1.4

27 Tabulka 14b. Vliv úrovně dokumentové funkční gramotnosti na výši příjmu poměr průměrného příjmového kvintilu u osob s vyšší gramotností ku průměrnému příjmovému kvintilu osob s nižší gramotností Chile 1.31 USA Irsko Severní Irsko Slovinsko Velká Británie Česká republika 1.29 Belgie (Flandry) 1.2 Maďarsko Německo 1.17 Nový Zéland Kanada (Angl.) Itálie Portugalsko 1.13 Švýcarsko (Něm.) Švédsko Dánsko 1.14 Norsko (Bokmal) 1.95 Polsko 1.95 Nizozemí 1.65 Finsko 1.44 Tabulka 15: Procento kladných odpovědí na otázku : "Byl v uplynulém roce nějaký kurz nebo školení, jehož jste se chtěl/a zúčastnit, ale z nějakých důvodů z toho sešlo?" Procento kladných odpovědí na otázku Nový Zéland 3.8 Finsko 29.9 Norsko 29. Dánsko 28.9 Chile 25.5 Kanada 24.8 Švýcarsko 24.5 USA 22.7 Slovinsko 21.9 Velká Británie 21.9 Irsko 17.4 Itálie 16.9 Nizozemí 16.2 Belgie 15.4 Severní Irsko 14.2 Česká Republika 13.6 Polsko 12.2 Maďarsko 11.2 Zdroj: IALS, SIALS

28 Graf 22: Procento kaldných odpovědí na otázku: "Byl v uplynulém roce nějaký kurz nebo školení, jehož jste se chtěl/a zúčastnit, ale z nějakých důvodů z toho sešlo?" ve vybraných zemích Nový Zéland Švýcarsko (Něm.) Velká Británie Nizozemí Severní Irsko Polsko Švýcarsko (Fr.) USA Irsko Belgie Česko ČR ČR 15 ČR 1 ČR 5 Základní vzdělání Vyučení Střední škola Vysoká škola Graf 23: Procenta odpovědí "důležité" a "velmi důležité" na otázku důležitosti pro výkon zaměstnání. 1 9 Školení a praxe Počáteční vzdělávání 8 1, ,87 1,83 1,61 1,52 1,51 1,5 1,47 1,4 1,34 1,27 1,26 1,23 1,21 1,2 1,2 INDEX - poměr důležitosti školení a praxe ku důležitosti počátečního vzdělávání 1,19 1,17 1,4 2 1 Země jsou seřazeny podle velikosti INDEXU. Japonsko Itálie Velká Británie Francie Švédsko Slovinsko Norsko USA Kypr Španělsko Německo (býv. SRN) Izrael Portugalsko Dánsko Maďarsko Polsko Německo (býv. NDR) Filipíny Česko Zdroj: ISSP 1997

29 Tabulka 16: Co označili ekonomicky aktivní respondenti jednotlivých zemí za podstatnější pro výkon své práce - to, co získali během pracovní kariéry, nebo to, co získali během počátečního vzdělávání (škola, vyučení, vysoká škola). Školení a praxe důležitější Obojí stejně důležité Škola důležitější Francie 64,26 31,8 4,65 Itálie 56,72 31,3 11,97 Švédsko 55,95 35,72 8,32 Slovinsko 52,44 37,97 9,59 Norsko 51,4 38,45 1,16 Německo (býv. SRN) 5,98 38,16 1,86 Německo (býv. NDR) 47,13 42,15 1,73 Japonsko 46,98 43,54 9,48 Kypr 4,89 47,7 11,41 Španělsko 32,49 51,89 15,62 Portugalsko 32,38 5,92 16,7 Izrael 32,1 55,97 11,93 Maďarsko 28,3 59, 12,7 Česko 24,7 49,25 26,68 Filipíny 14,9 75,21 1,7 Zdroj: ISSP 1997 Graf 24: Vnímání dosaženého vzdělání jako faktoru důležitého pro úspěch v životě. Procento odpovědí "podstatné" a "velmi důležité" Vyspělé země v r Zdroj: ISSP ČR 1992 ČR 1997 ČR 1999

30 Graf 25: Souvislost mezi důležitostí dalšího vzdělávání v podnicích dané země s ukazatelem produktivity práce 5 4 Labor Productivity HDP na zaměstnance a hodinu v US$ Employee Training - součást faktoru Management Efficiency (čím vyšší hodnota, tím větší ztotožnění s postojem "Employee training is a high priority in companies.") Labor Productivity ČR korelační koeficient,594 hladina významnosti, Employee Training Zdroj: World Competitiveness Yearbook 1999 Graf 26: Souvislost mezi pociťovanou zodpovědností manažerů a vedoucích pracovníků a důležitost, jakou přikládají dalšímu vzdělávání. Důležitost dalšího vzdělávání Employee Training - součást faktoru Management Efficiency (čím vyšší hodnota, tím větší ztotožnění s postojem "Employee training is a high priority in companies.") korelační koeficient,78 hladina významnosti, ČR Social responsibility - součást faktoru Corporate Culture (čím vyšší hodnota, tím větší ztotožnění s postojem "Managers neglect their responsibility towards society.") 3 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 6,5 7 7,5 8 Zdroj: WCY 1999 Graf7-Wcydta Sociální zodpovědnost manažerů a ved. pracovníků Zdroj: World Competitiveness Yearbook 1999