ROZPOČET EVROPSKÉ UNIE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ROZPOČET EVROPSKÉ UNIE"

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA VEŘEJNÉ SPRÁVY A MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ V PRAZE DIPLOMOVÁ PRÁCE ROZPOČET EVROPSKÉ UNIE STRUKTURÁLNÍ FONDY Diplomant:Bc. Miroslav Kodada Vedoucí diplomové práce: Prof. Ing. Jaroslav Jakš, DrSc

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci zpracoval samostatně a veškerá literatura a další prameny jsou uvedeny v seznamu literatury V Praze dne 8. srpna

3 PODĚKOVÁNÍ Děkuji panu Prof. Ing. Jaroslavu Jakšovi, DrSc. za výraznou pomoc při koncipování a zpracování této práce. 3

4 Seznam zkratek: ESUO- Evropské společenství uhlí a oceli; European coal and steel community EHS- Evropské hospodářské společenství; European economic community EUROATOM- Evropské společenství pro atomovou energii; European atomic energy community Rada - Rada ministrů Evropských společenstev ES- Evropská společenství; European Community EP- Evropský parlament, parlamentní shromáždění; European Parliament, Parliament assembly JEA- Jednotný Evropský akt; Single European Act SZP- Společná Zemědělská Politika; Common Agricultural policy. EAGGF- Evropský zemědělský orientační a záruční fond ERDF- Evropský fond pro regionální rozvoj; European regional and development fund IMP - Integraovaný středomořský program podpory; Integrated Mediterranean Programmes PHSS- Politika hospodářské a sociální soudržnosti ESF- Evropský sociální fond; European Social Fund FIFG- Finanční nástroj pro podporu rybolovu; Financial instrument for Fisheries Guidance EIF- Evropský investiční fond; Eurepean Investment fund CF- Fond soudržnosti; Cohesion Fund EK- Evropská komise; European Commission ER- Evropská rada: European Council EIB- Evropská investiční banka; European Investment bank. SME- male a střední podniky, Small and Medium Enterprises EUSF- Fond solidarity EU; European Union Solidarity Fund HND- Hrubý národní důchod SME- malé a střední podniky; small and medium enterprises NRP- Národní rozvojový plán; National development plan NSRR- Národní strategický referenční rámec; National strategic reference framework PPS- parity kupních sil; purchase power standard EIA- hodnocení dopadu na životní prostředí; enviroment impact assesment MŠMT ČR-Ministerstvo školství a mládeže a tělovýchovy Češké republiky MPO ČR-Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky MPSV ČR-Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky MŽP ČR- Ministerstvo životního prostředí České republiky MD ČR- Ministerstvo dopravy České republiky NRP Národní rozvojový plán pro období NRP Národní rozvojový plán pro období OP- Operační program 4

5 5

6 ÚVOD: Dne 1. května 2004 se Česká republika spolu s dalšími devíti státy stala součástí Evropské unie (dále jen EU). Po dlouhém vyjednávání a čekání jsme se konečně stali členy evropského společenství ve významu jak politickém, tak i právním, ale zejména hospodářském. Pro Českou republiku, která geograficky součástí Evropy bezpochyby je, nyní padla poslední hranice, která přetrvávala v myslích občanů a rozdělovala náš kontinent na západní demokratickou část, a na postkomunistický demokratizující se východní blok. Dnes je Česká republika součástí bloku tzv. nových členských států. Přestože se pozice naší republiky v EU teprve vytváří, jsou naše možnosti rozsáhlé. Naši reprezentanti se v orgánech evropských společenství musí, kromě zastoupení v Evropské komisy, na jedné straně snažit hájit národní zájmy, na druhé pak musí mít jasnou představu jakým směrem prohlubující se integraci vést. Nyní, když se Evropská unie rozšířila na 25 států je třeba mezi jednotlivými aktéry hledat kompromisy, kdy pouze společným dialogem a vzájemnou negociací lze v integračním úsilí pokročit. Hlavním cílem diplomové práce je analyzovat rozpočet zejména strukturální fondy a proces vytváření koordinované politiky hospodářské a sociální soudržnosti a její vazby na finanční rámec pro období let V závěru diplomové práce se budu věnovat auditu a jeho kontrolní funkci při kontrole hospodaření s prostředky z rozpočtu. 6

7 1. Historie a politiky EU 1.1 Vývoj Evropského společenství V roce 1952 byla mezi šesti evropskými státy 1 uzavřena Pařížská smlouva, která založila Evropské společenství uhlí a oceli. Mezinárodní smlouva byla uzavřena dle norem a obyčejů mezinárodního práva veřejného s tím, že byla založena nadnárodní spolupráce zakládajících států na úrovni Vysokého úřadu, který byl silnější obdobou dnešní Komise. Cílem spolupráce v oblasti obchodu s uhlím a ocelí bylo vytvoření takové integrace, která by umožňovala vzájemnou kontrolu nad strategickým průmyslem a tím byla omezena možnost vzniku dalšího válečného konfliktu. Stejné státy v roce 1957 Římskými smlouvami založily další dvě evropská společenství, a to Evropské hospodářské společenství a Evropského společenství pro atomovou energii. Smlouvami byly zřízeny další dvě nové samostatné komise, a to Komise EHS a Komise Euratomu. Součástí všech společenství byla také Rada ministrů, která se stala klíčovým institucionálním hráčem od 50. let do poloviny 80. let 20. století. Ovšem pouze součástí struktury EHS bylo Evropské parlamentní shromáždění. K institucionální integraci došlo v roce 1965 uzavřením tzv. Slučovací, resp. Bruselské smlouvy 2, kdy došlo ke sjednocení tří společenstev do Evropského společenství s jednou komisí a Radou ministrů Evropského společenství, institucionální součástí bylo také již zmíněné Evropské parlamentní shromáždění, jehož pozice v rámci institucí ES byla do konce 70. let dvacátého století slabá (1). V neposlední řadě byl již od počátku, a je i dnes součástí struktury ES, Evropský soudní dvůr a Evropský účetní dvůr. Od této doby se začal v běžném styku používat termín Evropská společenství pro organizace, které ovšem nadále pokračovaly a dosud pokračují ve své činnosti a jež jsou subjekty mezinárodního práva 3. K zásadním změnám v rámci institucionální struktury ES a k posilování, resp. omezování pravomocí jednotlivých orgánů docházelo a bude docházet zejména v případě přístupu nových členských států. Jako například institucializace tzv. Evropské rady Pařížskou deklarací v roce 1 Francie, Západní Německo, Holandsko, Belgie, Itálie a Lucembusko 2 V účinnost vstoupila smlouva k 1. červenci LACINA, K., RÝZNAR, L., MANDYSOVÁ, I.: Evropská Integrace. Pardubice: Universita Pardubice - FES, 2002, 1. vydání, 121 stran, strana 11 7

8 1974 po přístupu nových členských států 4. A dále pak se změnou zakládacích smluv jako například v případě Jednotného Evropského Aktu, který nabyl účinnosti v roce Kvalitativně nově upravily postavení orgánů zejména Maastrichtská smlouva zakládající Evropskou Unii a Amsterodamská smlouva, které vstoupily v platnost v roce 1993, resp Zvláštní postavení mají poradní orgány, kterými jsou expresis verbis Hospodářský a sociální výbor, který byl založen již Římskou smlouvou a dále pak Výbor regionů, k jehož ukotvení v rámci struktury ES došlo až v roce v souvislosti s rozvojem evropské regionální politiky. 1.2 Vývoj Hospodářské a sociální soudržnosti v rámci EU V době podpisu Římské smlouvy se počítalo s budoucím společným postupem zejména v oblasti společného trhu. Současně byly podniknuty kroky k uskutečňování politik v hospodářské a sociální oblasti, ve zdravotnictví, bezpečnostní a zahraniční police a v dalších oblastech společných zájmů signatářů zmíněné smlouvy 6. V článku 3 římské smlouvy byly společenství stanoveny především následující úkoly: - odstranit cla a jakákoliv kvantitativní omezení v dovozu a vývozu zboží v rámci Evropského hospodářského prostoru - zavést společné celní tarify a společnou obchodní politiku vůči neelejským zemím - všestranně zabezpečit již zmíněný volný pohyb kapitálu, zboží, služeb a pracovníků - zavést jednotnou zemědělskou politiku - vytvořit společnou dopravní politiku - zformovat systém společného působení proti nekalé soutěži na trhu - vzájemně koordinovat hospodářskou politiku - podniknout kroky směřující ke sbližování legislativy členských států - vytvořit Evropský sociální fond - založit Evropskou investiční banku - přidružit zámořské státy a území 4 Království Velké Británie a severního Irska, Irské republiky a Dánského království 5 ŠLOSARČÍK, I.: Politický a právní rámec evropské integrace. Praha : EUROPEUM, 2005, 4. vydání, 2. vydání, 312 stran, strana 56 6 LACINA, K., RÝZNAR, L., MANDYSOVÁ, I.: Evropská Integrace. Pardubice: Universita Pardubice - FES, 2002, 1. vydání, 121 stran, strana 9 8

9 První období fungování ES od roku 1957 do roku 1969 lze považovat za přechodné období. Podařilo se zejména odstranit překážky vzájemného obchodu a dále pak vytvořit celní unii. Bohužel přes silný odpor Francie, zejména prezidenta Charlese De Gaulla, se nepodařilo rozšířit základnu členských států o Velkou Británii a tím pádem i o Irskou republiku a Dánské království, jelikož tyto státy své členství vázaly na přijetí právě první zmíněné země. V oblasti společných politik došlo k rozvoji zejména společné zemědělské politiky a to na popud již zmíněné Francie, kdy zahrnutí zemědělských produktů do volného trhu mělo být protiváhou společného trhu pro průmyslové výrobky, z kterého profitovalo Německo. Cílem sjednocení původních zemědělských politik členských států bylo vytvoření jednotné platformy v tomto základním odvětví národního hospodářství a podpora racionalizace a poválečného růstu sektoru 7. Dalším důvodem byla skutečnost, že zemědělští pracovníci často nespadali do systému sociálních sítí a podpora sektoru jako celku byla v tomto případě efektivnější než rozšiřování existujících systémů sociálního a penzijního pojištění 8 Obecně je zemědělství ekonomicky nevýznamný, ale politicky příliš citlivý sektor. K vytvoření vlastního obsahu zemědělské politiky došlo na mezivládní konferenci ve Stresa v roce 1958, kde byl jako model přijat přístup regulace ceny zemědělských produktů 9. Nově vznikající politika byla rozdělena na dvě části. První, a doposud výrazně dominantní, sloužící k regulaci trhu a část druhou, v případě této práce významnější, podporující strukturální změny v zemědělství. SZP je financována pomocí Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EAGGF), který doposud tvoří nejpodstatnější položku rozpočtu EU. Ostatní politiky, jako například společná dopravní politika, byly na pokraji zájmu, zejména vzhledem k nedostatku finančních prostředků na realizaci nákladných investičních akcí. O regionální politice ES v této době nelze mluvit i přesto, že došlo v roce 1960 k založení Evropského sociálního fondu, který ale sloužil spíše jako nástroj přerozdělování příspěvků zpět členským státům dle makroekonomických kritérií. To i přes skutečnost, že v preambuli Smlouvy o EHS se objevuje prohlášení členských států o tom, že usilují o posílení jednotnosti jejich ekonomik a zajištění harmonického vývoje snížením rozdílů existujících mezi různými 7 KONIG, P., LACINA, L.: Rozpočet a politiky Evropské Unie. Praha : C.H. Beck. 2004, 1. vydání, 374 stran, strana KONIG, P., LACINA, L.: Rozpočet a politiky Evropské Unie. Praha : C.H. Beck. 2004, 1. vydání, 374 stran, strana KONIG, P., LACINA, L.: Rozpočet a politiky Evropské Unie. Praha : C.H. Beck. 2004, 1. vydání, 374 stran, strana 114 9

10 regiony a zaostalosti znevýhodněných regionů. 10. Dalším důvodem byla i existence tradičních národních regionálních politik a to zejména v případě Francie. Za jedinou formu soustředěné podpory slabým regionům,zejména na jihu Itálie, zaměřenou na snižování stále rostoucích rozdílů v ekonomické a sociální úrovni šesti zakládajících zemí, byly aktivity Evropské investiční banky 11, která byla založena Římskou smlouvou. V dalším období, a to od roku 1969 do roku 1988, dochází jednak k hlubší politické i ekonomické integraci, ale zejména k posílení nadnárodního prvku v rámci ES. Významné bylo zasedání nejvyšších představitelů ES, jež se uskutečnilo v roce 1969 v nizozemském městě Haagu. Zde bylo přijato rozhodnutí o skončení přechodného období a dále, byla deklarována nezbytnost, aby orgány společenství začaly disponovat vlastními, pro ně vytvořenými finančními zdroji. Druhé rozhodnutí bylo o rok později potvrzeno na summitu v Lucemburku schválením tzv. Lucemburské smlouvy o postupném zřizování finančních zdrojů ES 12. Ke vzniku regionální politiky na nadnárodní úrovni ovšem dopomohly zejména následující dvě skutečnosti. Na jedné straně to bylo přijetí nových členských států v roce Na druhé straně pak ekonomická krize spojená politickou-vojenskou situací na Blízkém výhodě. V roce 1975 byl nařízením Rady č. 724/75 zřízen Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF). Jednalo se o první nástroj určený přímo k podpoře ekonomicky a sociálně slabších regionů. Podoba regionální politiky ES byla v tomto období založena na systému fixních kvót, v rámci kterých čerpaly členské země prostředky z fondu ERDF na jednotlivé projekty regionálního rozvoje podle přidělených objemů prostředků pro dané období 13. V tomto období byla největší část financí využívána na infrastrukturální projekty v oblasti dopravy. Bohužel systém fixních kvót vedl k neefektivnímu využívání prostředků. A to z dvou důvodů. Přestože bylo již vyžadováno dodržování principu adicionality, docházelo k substituci národních investic prostředky z fondu a za druhé snaha po vyčerpání přidělené kvóty vedla k realizaci projektů jejichž efektivita byla diskutabilní. Velmi výrazně se na podobě regionální politiky podílelo postupné rozšiřování EU o nové členské státy. Vlny rozšíření přivedly postupně do rozhodujících orgánů společenství i zástupce zemí s nižší ekonomickou a sociální úrovní. Vstup Spojeného Království (1973), Řecka (1981) 10 LACINA, K., RÝZNAR, L., MANDYSOVÁ, I.: Evropská Integrace. Pardubice: Universita Pardubice - FES, 2002, 1. vydání, 121 stran, strana KONIG, P., LACINA, L.: Rozpočet a politiky Evropské Unie. Praha : C.H. Beck. 2004, 1. vydání, 374 stran, strana Na témže zasedání bylo rovněž rozhodnuto o rozšíření pravomocí EP při schvalování rozpočtu ES. 13 KONIG, P., LACINA, L.: Rozpočet a politiky Evropské Unie. Praha : C.H. Beck. 2004, 1. vydání, 374 stran, strana

11 a Španělska s Portugalskem (1986) vnesl na úroveň ES otázky spojené s prohlubující se disparitou a mezi regionálními rozdíly. Zejména mezi severními a jižními členskými státy. Zvlášť významné bylo jižní rozšíření v roce Existující jižní země, Francie, Itálie a Řecko vyžadovaly kompenzaci za ochotu připustit další rozšíření ES, což vedlo ke spuštění tzv. Integrovaných středomořských programů podpory 14. Právě zavedení integrovaného programu, které si vyžádalo i aplikace nového principu, principu programování (2), se ukázalo jako předzvěst nutnosti provést zásadní reformu regionální politiky. Dalším významným impulsem k reformě regionální politiky byl podnět k prohloubení integrace v podobě plánu na vznik jednotného vnitřního trhu z roku V roce 1988 došlo k právnímu zakotvení politiky hospodářské a sociální soudržnosti ve Smlouvě o EHS a to prostřednictvím Jednotného evropského aktu. Tím došlo k posílení regionální politiky v rámci společných politik. Regionální politika byla integrována s částí sociální a zemědělské politiky a do Smlouvy o EHS přibyla Hlava V Hospodářská a sociální soudržnost, ve znění článků 130a-130e 15. V prvním z článků je definován účel PHSS, která slouží: k podpoře celkového harmonického vývoje Společenství rozvíjí a uskutečňuje aktivity vedoucí k posilování své hospodářské a sociální soudržnosti, Společenství se zaměřuje zvláště na zmenšování nerovnoměrností mezi různými regiony s zaostalostí regionů, jímž se dostává nejmenší podpory. 16 Zbylé čtyři články se týkají procesních pravidel a způsobu definování podoby politiky. Významný je taxativní výčet strukturálních fondů v článku 130d, kterými jsou Evropský zemědělský orientační a záruční fond- sekce orientační, Evropský sociální fond a Evropský fond pro regionální rozvoj. Zavedení nového principu, přijetí nových členských států a definování nové společné politiky vedlo k přijetí první z finančních perspektiv, tzv. Delors I na období 1988 až , tedy na období čtyř let. Během tohoto období došlo ke zdvojnásobení prostředků určených na tzv. strukturální operace. Dalším významných faktorem, který přispěl k posílení regionální a strukturální politiky ES, byl podpis Smlouvy o založení Evropské Unie (Maastrichtská smlouva) a v jejím rámci plán na 14 WOKOUN, R.: Regionální a strukturální politika Evropské unie: obecná východiska, implementace a monitorování. Praha: VŠE, 2004, 1 vydání, 78 stran, strana KONIG, P., LACINA, L.: Rozpočet a politiky Evropské Unie. Praha : C.H. Beck. 2004, 1. vydání, 374 stran, strana Článek 130a, Smlouvy o založení EHS,

12 přechod k hospodářské a měnové unii 18. Došlo k rozšíření nástrojů použitelných ke strukturálním operacím ze tří (ESF, ERDF a EAGGF sekce orientační) na šest a to zavedením Finančního nástroje pro orientaci rybolovu (FIFG), Evropského investičního fondu (EIF) a Fondu soudržnosti (CF). Významné bylo v neposlední řadě zřízení výboru regionů články 198ac Smlouvy o EHS. Na zasedání Evropské Rady v Edinburghu v prosinci 1992 došlo k přijetí finanční perspektivy a balíčku reforem na další, tentokrát již šestileté, období tzv. Delors II a to na období 1993 až V rámci tohoto balíčku došlo k reformě fungování strukturálních fondů a k dalšímu posílení prostředků určených na strukturální operace. Během roku 1997 předložila Evropská komise sdělení s názvem Agenda 2000 za silnější a širší Evropu. V tomto sdělení EK prezentovala svou představu o další podobě PHSS a o podobě fungování strukturálních fondů. Součástí byla i finanční perspektiva na období 2000 až Dokument byl rámcově schválen v Berlíně v březnu Celý dokument klade důraz na větší koncentraci, efektivitu a jednoduchost strukturálních operací. V tomto duchu došlo k omezení cílů a záběru strukturálních fondů 19. V roce 2000 došlo k přijetí smlouvy z Nice, prostřednictvím níž došlo ke změně ve Smlouvě o EHS a to například v článku 2, kde jsou definovány úkoly společenství. Jedním z úkolů ES je i zvyšování životní úrovně a kvality života, hospodářskou a sociální soudržnost a solidaritu mezi členskými státy.. Dále jsou pak v článku 158 definovány cíle PHSS a znevýhodněné regiony, kdy (ES) sleduje činnosti vedoucí k posilování své hospodářské a sociální soudržnosti. Společenství usiluje o snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a zaostalostí nejvíce znevýhodněných regionů nebo ostrovů, včetně venkovských oblastí. Další články, a to 159, 160, 161 a 162 se zabývají procesními náležitostmi správy fondů 1.3 Společné evropské politiky Společná zemědělská politika I když vzhledem k malém počtu zemědělců (průměr EU v roce ,1 % obyvatel) a vzhledem k malému podílu zemědělství na celkovém HDP Unie (3,1 %), patří zemědělství ke 18 KONIG, P., LACINA, L.: Rozpočet a politiky Evropské Unie. Praha : C.H. Beck. 2004, 1. vydání, 374 stran, strana KONIG, P., LACINA, L.: Rozpočet a politiky Evropské Unie. Praha : C.H. Beck. 2004, 1. vydání, 374 stran, strana

13 klíčovým resortům a to jednak díky tradičně velkému politickému vlivu zemědělců a jednak kvůli obrovským sumám, které každoročně do zemědělství plynou. Zemědělská politika dlouhodobě spotřebovávala přibližně dvě třetiny až polovinu komunitárního rozpočtu. Po reformách a po zavedení výdajových stropů (1988) se je podařilo snížit na 49 % rozpočtu EU, přičemž se i nadále snižují. Východiska společné politiky Společná zemědělská politika (SZP) byla ustavena už v Římské smlouvě zakládající roku 1958 Evropské hospodářské společenství, k jejímu naplňování došlo od roku Západní Evropa byla tehdy závislá na dovozu potravin, které měly strategický význam. Základním cílem bylo zajistit soběstačnost v zásobování zemědělskými produkty, cenovou stabilitu a současně zabránit odlivu venkovských obyvatel do měst. Prostředkem k tomu se staly tři fundamentální zásady: 1. Společný trh pro zemědělské produkty při společných cenách 2. Zvýhodnění produkce ze zemí ES na úkor vnější konkurence 3. Finanční solidarita - SZP je financována ze společného fondu, do kterého přispívají všechny členské státy Financování Financování celého systému bylo svěřeno klíčové instituci - Evropskému zemědělskému orientačnímu a záručnímu fondu (EAGGF - European Agriculture Guidance and Guarantee Fund). Má dvě části - záruční a orientační. Část záruční je určena k dotování cen a pohlcuje většinu prostředků fondu a část orientační financuje strukturální změny v zemědělství. Společenství administrativně stanovuje tzv. intervenční ceny pro většinu (asi 70 %) zemědělských produktů. Tato cena je zemědělcům zaručena a pokud pod ní klesne reálná cena na trhu, pak zahájí příslušné orgány SZP intervenční nákupy (do veřejných skladišť). Intervenční ceny byly stanovovány relativně vysoko, aby podněcovaly růst produkce. Tím se však také stále zvětšoval rozdíl mezi cenami na světovém trhu a na vnitřním trhu, Společenství. To vyžadovalo nejen ochranu vnitřního trhu vysokými cly před levnými dovozy, ale také nutnost subvencovat vývozy. Intervenční nákupy a subvencování vývozů měly být původně financovány příjmy z dovozních cel. 13

14 Problémy systému Velmi rychle však začalo evropské zemědělství, podněcováno vysokými cenami, produkovat více, než vnitřní trh spotřeboval. To vedlo k produkci stále větších přebytků, které byly financovány stále většími sumami z rozpočtu Společenství. Ospravedlnit tyto rostoucí výdaje bylo čím dál těžší a to i kvůli dalším nepříznivým okolnostem. Jednou z nich byla ostrá kritika a tlak, kterému byla vystavena ochranářská politika Společenství v souvislosti s uruguayským kolem jednání o snížení cel v rámci GATT (General Agreement on Tariffs and Trade, Všeobecná dohoda o clech a obchodu) na konci 80. let. Dalším vážným nedostatkem tehdejšího situace bylo zvýhodnění menšiny velkých zemědělských podniků schopných zvyšovat produktivitu na úkor malých zemědělců a zemědělců v méně příhodných oblastech (hlavně v LFA - less favourable areas, což jsou z větší části horské oblasti). Tím, že Společenství distribuovalo dotace prostřednictvím intervenčních cen, vydělávaly na tom podniky schopné zvyšovat produktivitu, tedy velké podniky (20 % velkých podniků pak přijímalo 80 % všech dotací). Takové zvyšování produktivity s sebou však přináší i větší znečištění životního prostředí a rozvoj chorob zvířat, než je tomu v menších farmách. Reforma společné zemědělské politiky Snahy reformovat SZP mají jen o málo kratší historii než SZP sama. Vedle některých podpůrných programů pro zemědělce v méně příhodných oblastech se zaměřovaly především na snížení zemědělské výroby uvnitř Společenství. Roku 1984 byly zavedeny kvóty omezující produkci mléka a 1988 bylo rozhodnuto o snížení rozsahu orné půdy o 20 % během pěti let. Do Maastrichtské smlouvy už však bylo vtěleno nové pojetí. Jeho základním cílem je vrátit evropskému zemědělství konkurenceschopnost v podmínkách světového trhu. Prvním předpokladem bylo snížení cen na úroveň světových trhů, což v první fázi znamená postupné snižování intervenčních cen (např. u obilovin o 29 % během tří let). Snížení intervenčních cen je pak zemědělcům kompenzováno v podobě přímých plateb. Tento základní princip umožnil řešit problém velké a velmi drahé nadprodukce společného zemědělství tím, že mu postupně vrací schopnost napojit se na světový trh bez subvencí a tak z účasti na něm více těžit. Současně se snižováním cen stimuluje poptávka i na vnitřním trhu Unie. Navíc prostřednictvím přímých plateb lze lépe rozvíjet některé další rozměry SZP, jako je obecně péče o krajinu, která byla v jistém, i když dosti omezeném rozsahu v SZP obsažena už dříve. V současné době, ale získává na vlivu princip, podle kterého už není na zemědělce nahlíženo jen jako na producenta potravin, ale také jako na někoho, kdo vykonává veřejnou službu tím, že se stará o krajinu. Za tuto službu je honorován právě skrze přímé platby ze 14

15 zemědělského fondu EAGGF. Duchu tohoto principu a současně nutnosti snižovat nadprodukci, odpovídá i nařízení, podle něhož nesmí zemědělci využívat minimálně 10 % z rozlohy své půdy k zemědělské produkci, což jim je nahrazeno dotacemi. Podporovány jsou extenzivní způsoby hospodaření namísto intenzivního. Přímé platby byly také cíleně zaměřeny na podporu regionů se stíženými podmínkami pro zemědělství. Do péče o krajinu však patří i nezemědělské využívání půdy jako je zalesňování nebo agroturistika. Těžiště dotací se tak po Maastrichtu přesunulo v rámci EAGGF z cenových intervencí na podporu strukturálních změn. Agenda 2000 K další parciální reformě SZP došlo v rámci dokumentu "Agenda 2000" z roku To, co se zde říká o SZP je pro nás směrodatné pro období po roce 2000, přičemž přesná ustanovení včetně konkrétního finančního plánu pro období vycházejí z rozhodnutí odsouhlaseného Evropskou radou na jaře 1999 v Berlíně. V zásadě se přitom pokračovalo ve směru nastoleném v Maastrichtu, který má veliký úspěch, zejména proto, že se podařilo snížit obrovské přebytky. Současnou reformu SZP opět popostrčily vnější podmínky. V roce 1999 začalo další kolo jednání v rámci WTO (World Trade Organization, Světová obchodní organizace, bývalá GATT). Při současném systému financování SZP by to znamenalo zdvojnásobení výdajů, což není únosné. Reforma SZP pokračuje ve snaze přiblížit se světovým cenám, i nadále jsou snižovány intervenční ceny hlavně hovězího a obilovin při postupném zvyšování přímých kompenzací. Novým opatřením je také určitá decentralizace. Dosavadní centrální financování bylo příliš komplikované a málo transparentní a proto se ukázalo jako flexibilnější, když budou o části peněz v zemědělství rozhodovat členské státy samy. Toto rozhodnutí hraje důležitou roli při tom nejdůležitějším, co "Agenda 2000" přinesla a tím je nový rámec pro "rozvoj venkova". V tomto rámci jsou nyní sjednoceny všechny aktivity Unie směřující k podpoře rozvoje venkova, péči o krajinu a k ekologickým aspektům zemědělství. Vedle společného trhu zemědělských produktů se má do budoucna právě tato oblast pod souhrnným názvem "rozvoj venkova" stát druhým pilířem SZP. Obecně sem patří tyto typy projektů: podpora mladých zemědělců, podpora zemědělství v méně příhodných oblastech, podpora ekologických postupů v zemědělství a zalesňovací projekty Budoucnost Zemědělské politiky po roce 2009, Cílem reformy Společné zemědělské politiky z roku 2003 je oddělení vyplácení podpor od produkce. Na rozdíl od minulého období, kdy byla podpora vázána na objem výroby a druh 15

16 komodity, se nynější dotace vztahuje na plochu obhospodařované půdy. Tím dochází ke snížení produkce, která byla v přímé vazbě na dotace zbytečně vysoká. Takový způsob hospodaření by však mohl vést některým nepříznivým jevům, jako je například zanedbávání obhospodořavání zemědělské půdy a údržby krajiny. Proto EU vymezila zákonné požadavky na hospodaření a pravidla dobrých zemědělských a environmentálních podmínek. Jejich respektování se stalo jednou z podmínek výplaty přímých plateb zemědělcům. Bude- li tedy farmářům ponechána možnost volně vyrábět, bude třeba od nich vyžadovat dodržování podmínek nazývaných Cross-Compliance (CC). Do praxe musí být nově uvedeno celkem 19 legislativních předpisů. Přechod ze SAPS na SPS představuje poměrně náročný proces, a proto je při implementaci CC zvažována cesta pozvolné změny ve dvou etapách. V roce 2007 bude vyžadováno plnění šesti standardů a v roce 2008 plnění dalších třinácti standardů. Konečným termínem pro zavedení standardů SPS je 1.leden Společná dopravní politika Společná dopravní politika je již zakotvena oficiálně v Římských smlouvách v článcích 74 a 84. Vedlo k tomu několik důvodů: 1. Postupující ekonomická integrace stále více rozšiřuje obchod mezi členskými zeměmi a proto doprava mezi nimi musí spolehlivě fungovat. 2. Doprava napomáhá volnému pohybu zboží a služeb. Je proto třeba vytvořit takové podmínky, aby dopravní náklady nebránily dalšímu rozšiřování obchodu. 3. Dopravní sektor pohlcuje v zemích Unie až 40 procent veřejných investic, jeho fungování ovlivňuje mnoho dalších sfér a zvlášť velký vliv má na regionální rozvoj, životní prostředí, utváření krajiny, spotřebu energie aj. Všechny tyto důvody ukazují na potřebu vypracovat společná pravidla pro rozvoj mezistátní dopravy v členských zemích Společenství a harmonizovat dopravní předpisy. Úkol je to složitý, neboť sektor dopravy tvoří silniční, železniční, letecká, námořní doprava a doprava po vodních cestách, které se vzájemně podstatně liší. 20 Eurokurýr,P.Netrda,strana 11,květen-červen

17 Vývoj do 80. let Římská smlouva určila, že se zavedou společná pravidla mezinárodní dopravy, že bude uvnitř každého členského státu pro dopravce z dalších členských států zajištěn volný přístup k poskytování dopravních služeb a že žádné odvětví dopravy nesmí být preferováno. Dopravní sektor měl být vystaven konkurenčnímu prostředí, což mělo snížit náklady. Římská smlouva se původně týkala jen vybraných odvětví dopravy, nezahrnovala námořní a leteckou dopravu. Prakticky až do zahájení společného vnitřního trhu nebyl v společné dopravní politice zaznamenán žádný významnější pokrok. Členské státy bránily své národní zájmy: některé dopravní obory, především železnice a letecká doprava, měly v mnoha členských zemích Společenství monopolní charakter a byly dotovány státem. I proto dosáhlo EHS během prvních tří desetiletí svého trvání v oblasti dopravy jen omezených výsledků. Až do začátku 80. let v silniční dopravě přetrvaly různé národní kvóty zvýhodňující domácí přepravce, železnice byla i nadále závislá na dotacích, dopravní infrastruktura nebyla budována s ohledem na potřeby Společenství a námořní i letecká doprava zůstávala mimo společnou dopravní politiku. Rozkvět v 80. let Situace se začala měnit od poloviny 80. let 20. století. V roce 1986 se do společné dopravní politiky zapojila také námořní doprava a v roce 1987 letecká doprava. V roce 1988 byly liberalizována nákladní automobilová doprava, na níž v zemích Společenství spočívá hlavní tíha přepravy nákladů. Také námořní doprava se podřídila pravidlům volné soutěže. Liberalizací letecké dopravy zavládla konkurence i mezi různými národními leteckými společnostmi. Konkurenčním prostředím se v různých dopravních odvětvích rozšířil rozsah i kvalita nabízených služeb, provoz zahájily nové spoje a vzdálenější oblasti Evropského společenství získaly lepší spojení s hlavními centry. Těmito opatřeními a konkurencí mezi přepravci z různých členských zemí došlo ke zkvalitnění dopravy i k určitému snížení cen. Podstatně se rozšířila a zkvalitnila základní dopravní infrastruktura Společenství, zejména dálnice, železniční koridory, námořní přístavy a mezinárodní letiště.. TENs- Transevropské sítě Po přijetí Maastrichtské smlouvy začala Evropská unie rozvíjet aktivity v nové oblasti nazvané transevropské sítě. Jedná se o vybudování nejen v oblasti dopravní, ale i v telekomunikacích a energetice, včetně ropovodů a plynovodů. Projekt transevropských sítí je 17

18 logickým dovršením úkolu vytvořit prostor bez vnitřních hranic, usnadnit uvnitř něho propojení různých částí Unie a zkrátit přepravní vzdálenosti. Vedle základního poslání, jež souvisí s fungováním společného trhu si projekt transevropských sítí klade i další cíle: 1. Přispět k sociální a ekonomické soudržnosti bohatších s méně vyspělými regiony Unie. Spolehlivější komunikace a snadnější a lacinější doprava mezi těmito oblastmi měla urychlit ekonomický rozvoj zaostalých regionů a snížit rozdíly v HDP na obyvatele. 2. Stanovit priority při rozvíjení infrastruktury, což má příznivě ovlivnit především odlehlejší a méně vyspělé regiony Unie. 3. Upevnit konkurence schopnost zemí Unie, vytvořit nové trhy a nové pracovní příležitosti. 4. Vytvořit potřebné spojení jednak s přidruženými zeměmi střední a východní Evropy, jednak se zeměmi Středomoří. TENs je zároveň chápán jako klíčový element vzniku vnitřního trhu a posílení ekonomické a sociální soudržnosti mezi členskými státy a jejich regiony. Má také zajistit vzájemné propojení a interoperabilitu národních sítí. Proto unie stanovuje priority a identifikuje projekty, které mají nadnárodní charakter a širší dopad na členské státy. EU se podílí na financování konkrétních projektů prostřednictvím rozpočtu TENs, strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Evropská investiční banka pak poskytuje členským zemím a realizátorům projektu výhodné půjčky na zajištění spolufinancování těchto projektů. Financování rozvoje transevropských sítí probíhá především, prostřednictvím Fondu soudržnosti, výdajů rozpočtu pro kandidátské země (PHARE,ISPA), podporou investic veřejného a soukromého sektoru formou garancí Evropského investičního fondu nebo půjček Evropské investiční banky. Problémem zůstává omezená velikost objemu financí, které by byly potřebné, a které jsou ve skutečnosti k dispozici. Jednou z uvažovaných cest generování dostatečného množství prostředků by mohla být emise obligací a zapojení soukromého sektoru KONIG, P., LACINA, L.: Rozpočet a politiky Evropské Unie. Praha : C.H. Beck. 2004, 1. vydání, 374 stran, Eurostat,strana223 18

19 Program priorit pro rozvoj dopravy Prioritami operačního programu Infrastruktura je dopravní infrastruktura celostátního významu, snížení negativních dopadů dopravy na životní prostředí a technická pomoc. V rámci tohoto projektu byl přijat program priorit pro rozvoj dopravy. Vybráno bylo čtrnáct akcí, především v železniční dopravě. Patří mezi ně i spojení hlavních center Evropské unie rychlovlaky. Celkem má být vybudováno kilometrů tratí umožňujících pohyb vlaků rychlostí přes 200 km za hodinu. Do projektu transevropskcýh sítí se zapojila i Česká republika. Při modernizaci dopravní infrastruktury v České republice se přihlíží k projektu transevropských sítí a jsou využívány zdroje nabídnuté Evropskou unií. To se týká mj. výstavby dálnic (D8 a D47) a modernizace železničního koridoru spojujícího Českou republiku s Německem a Rakouskem. Je ovšem zajímavé, že na modernizace tratí celostátního významu a železničních uzlů připadá 11 milionu eur, k tomu ještě přídá 12,6 milionu eur spolufinancují Státní fond dopravní infrastruktury(sfdi). Na výstavbu a modernizaci silnic 1.třídy jde 33,6 milionu eur, SFDI přídá 11 millionů. Míra podpory dosahuje až 75% celkových nákladů na jednotlivé projekty. Konečnými příjemci jsou především Správa železniční a dopravní cesty a České dráhy, u silnic jde o Ředitelství silnic a dálnic. 22 Společná Obchodní politika Společná obchodní politika patří mezi nejstarší politiky a její vznik se vztahuje k samému zrodu Společenství. To si od počátku kladlo za cíl vytvořit společný trh, ve kterém budou odstraněny veškeré bariéry pro volný pohyb zboží, osob, služeb, kapitálu a tím vytvořit hospodářsky prostor s pozitivními ekonomickými účinky. Jako první krok bylo roku 1957 Římskou smlouvou vytvořen závazek k vybudování celní unie, která byla fakticky brána ke společnému trhu. Došlo tak k odstranění cel a obchodních překážek mezi členskými státy. Přesto si však každá země zachovala svůj celní sazebník vůči třetím zemím, stejný postup se používal i v obchodě s třetími zeměmi. Během 60.let docházelo k odstranění a zákazu obnovení dovozních i vývozních cel a k množstevnímu omezení dovozu a vývozu. Postupným odstraňováním věcných, technických a 22 M.GUEASOVÁ,: Infrastruktura. Praha, ,č.48,Ekonom, strana 67 19

20 fiskálních překážek volného pohybu byl ustaven k jednotný vnitřní trh. Vznikl prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Amsterdamská smlouva a smlouva z Nice rozšířila agendu společné obchodní politiky o dvě nové oblasti, které v mezinárodním obchodě začaly zaujímat důležité postavení: služby a právně zakotvené duševní vlastnictví. Tato politika je jedním z hlavních pilířů, na kterém jsou postaveny obchodní vztahy Evropské unie se světem a všech 25 členů Evropské unie nyní vytváří největší obchodní blok na světě, který pokrývá téměř 1/5 veškerého světového obchodu. Během posledních let se obchodní politika soustředí především na vytváření a zavádění vícestranných obchodních pravidel. To se liší od počátků společné obchodní politiky, kdy se Společenství soustředilo zejména na liberalizaci světového obchodu. Společná obchodní politika disponuje nástroji jako jsou třeba cla, kvóty a dobrovolná exportní omezení, proti dumpingová opatření. Tyto nástroje sledují dva cíle: prosazování otevřeného a mnohostranného obchodního systému ve světě a ochranu zájmů Unie a členských zemí zejména v případech, kdy by měl volný obchod nepříznivé dopady na ekonomickou situaci, prosperitu, zaměstnanost či obchodní bilanci. Po vzniku celní unie začalo Společenství vůči třetím zemím vystupovat jako jeden celek. Žádná členská země proto nemůže provádět vlastní, nezávislou zahraničně obchodní politiku a utvářet své vnější hospodářské vztahy vůči vnějšímu světu zcela samostatně. Členské země přenesly dobrovolně příslušně kompetence v oblasti zahraničního obchodu na Evropskou komisi a Radu. Existují však také určité oblasti, nichž členské země mohou provádět samostatné kroky v obchodních vztazích se zahraničím. Členské země může například uzavírat s třetí stranou dohodu o hospodářské, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci, jejíž znění však nesmí být v rozporu se zásadami společné obchodní politiky. V pravomoci členského států také zůstává rozhodování o tom, co se bude vyvážet a dovážet a s kým bude stát obchodovat. V článku 113 Smlouvy o Evropském společenství je více vymezen obsah Společné obchodní politiky. Iniciativním orgánem je Evropská komise, která předkládá Radě návrhy konkrétních opatření společné obchodní politiky čí doporučení na sjednání mezinárodní smlouvy. V Radě jsou prosazovány obchodní zájmy členských zemí. Rada vydává směrnice pro rozhodování, tedy mandát, který zmocňuje Komisi v její práci. Po posouzení a odsouhlasení konkrétních opatření Radou je Komise pověřena jejich provedením. Hlavní zásadou, o kterou se opírá společná obchodní politika EU, je zásada volného obchodu se všemi zeměmi neomezovaného žádnými překážkami. Aby společná obchodní politika fungoval musí se členské země řídit několika principy. Členské země se drží 20

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Rozpočet Evropské unie Je hlavním nástrojem pro financování politik Evropské unie a slouží k finančnímu zajištění fungování EU jako

Více

Společná zemědělská politika

Společná zemědělská politika Společná zemědělská politika Důvody vzniku SZP 1. Zajištění potravinové soběstačnosti členů ES 2. Nutnost zvládnout migrační proud obyvatelstva z venkova do měst 3. Politické důvody zemědělci významnou

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

Politiky a rozpočet EU. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D.

Politiky a rozpočet EU. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Politiky a rozpočet EU Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Témata Rozdělení politik Charakteristika vybraných politik Charakteristika rozpočtu EU Vymezení příjmů a výdajů rozpočtu EU 2 Míra přenesení pravomocí

Více

Strukturální politika EU

Strukturální politika EU Strukturální politika EU Vědomé zásahy regulativní povahy do autonomního fungování tržních sil Cíl: Dosáhnout strukturálních změn, které by trh sám vytvořil buď příliš pozdě nebo vůbec Zabránit takovému

Více

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Jana MALKRABOVÁ Sekce pro evropské záležitosti, Úřad vlády ČR 24. listopadu 2011 Obsah prezentace I. Obecně k rozpočtu EU II. III. IV. Harmonogram vyjednávání

Více

Základy dopravní politiky jsou obsaženy již v Římských smlouvách, které zavádějí společná pravidla mezinárodní dopravy, volný přístup k poskytování

Základy dopravní politiky jsou obsaženy již v Římských smlouvách, které zavádějí společná pravidla mezinárodní dopravy, volný přístup k poskytování Filip Zelenka Základy dopravní politiky jsou obsaženy již v Římských smlouvách, které zavádějí společná pravidla mezinárodní dopravy, volný přístup k poskytování dopravních služeb pro všechny členské státy

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie PŘÍLOHA III PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU 1 Článek 14 Právní základ Popis Požadavky postupu 1 Čl. 15 odst. 3 Čl. 16 odst. 2 Článek 18 Čl. 19 odst. 2 Čl. 21 odst. 2 Článek 24 Článek 33 Čl.

Více

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik.

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Mezinárodní obchod Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Příčiny vzniku mezinárodního obchodu: - Přírodní a klimatické podmínky.

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Smlouvy Evropské unie

Smlouvy Evropské unie Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.

Více

INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE

INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE proces postupného sbližování, přizpůsobování se a propojování národních ekonomik do jednotného nadnárodního ekonomického uskupení Podnět k integraci - důvody ekonomické,

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

A. Smlouva o Evropské unii

A. Smlouva o Evropské unii SROVNÁVACÍ TABULKY UVEDENÉ V ČLÁNKU 5 LISABONSKÉ SMLOUVY Článek 3 (zrušen) (1) Článek 3a Článek 4 Dosavadní číslování Smlouvy o Evropské unii HLAVA I SPOLEČNÁ USTANOVENÍ A. Smlouva o Evropské unii HLAVA

Více

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER IVIII. Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 4. 10. 2012 Plzeň HISTORIE METODY LEADER V ČR 2004 2006 2004 2008 2007 2013 2014 2020 LEADER+

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference

Více

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015 Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně

Více

Evropská politika soudržnosti 2014 2020

Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2 EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 NÁVRH ROZPOČTU EU NA 2014-2020 POSTAVENÍ RP V POLITIKÁCH EU 1. etapa 1957-1974 2. etapa 1975-1987 3.

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Evropská unie a její politiky

Evropská unie a její politiky Evropská unie a její politiky Rozpočet EU NF VŠE, LS 2009-2010 Prof. Ing. Luděk Urban, CSc. Literatura : 1. Baldwin, R., Wyplosz, Ch., Ekonomie evropské integrace, Grada Publishing 2008, Str. 83-90 2.

Více

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Název tematického celku: Historický vývoj integračního procesu v Evropě A. Vývoj integračních opatření od konce 2.

Více

Průvodce fondy Evropské unie

Průvodce fondy Evropské unie Průvodce fondy Evropské unie Průvodce fondy Evropské unie Tato publikace byla vydána za podpory Delegace Evropské komise v ČR Průvodce fondy Evropské unie Redakční uzávěrka: duben 2004 Zpracoval: Ministerstvo

Více

Program rozvoje venkova 2007-2013 Příprava na programové období po roce 2013

Program rozvoje venkova 2007-2013 Příprava na programové období po roce 2013 Program rozvoje venkova 2007-2013 Příprava na programové období po roce 2013 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí 1 Politika rozvoje venkova Cíle politiky

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 80 final ANNEX 1 BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2014/2234(INI) 28.4.2015

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2014/2234(INI) 28.4.2015 EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro rozpočtovou kontrolu 28.4.2015 2014/2234(INI) NÁVRH ZPRÁVY o ochraně finančních zájmů Evropské unie: směrem ke kontrolám společné zemědělské politiky na základě výsledků

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

České zdravotnictví v Evropské unii Nabízené příležitosti strukturální politiky

České zdravotnictví v Evropské unii Nabízené příležitosti strukturální politiky České zdravotnictví v Evropské unii Nabízené příležitosti strukturální politiky Ing. Oldřich Vlasák Hradec Králové, 9. března 2006 Všudepřítomná Evropská unie Dopad politik EU / ES na zdravotnictví Pracovní

Více

EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK

EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 Evropská unie Svazek demokratických evropských zemí Organizace pro mezinárodní spolupráci

Více

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Hodnocení čerpání prostředků EU v podmínkách MV Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Odbor interního auditu a supervize Praha 12 / 2 / 2009 Obsah Jaké jsou možnosti čerpání z čeho čerpáme Ministerstvo

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel 01.07.1999 COM(1999) 323 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ FINANČNÍ INFORMACE O EVROPSKÝCH ROZVOJOVÝCH FONDECH Dokument je přiložen k návrhu rozpočtu na rok 2000 Obsah Předmluva...2

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 13. Lekce Evropská integrace, světový a evropský měnový systém

Více

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12. Mezinárodní aspekty veřejných financí Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12.1 Charakteristika mezinárodních veřejných financí peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD)

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 vychází

Více

Proces sjednocování (integrace) Evropy

Proces sjednocování (integrace) Evropy Proces sjednocování (integrace) Evropy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Říjen 2009 vypracovala : Paed.Dr. Zdena Kačírková ČR je členem

Více

NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015

NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015 EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 13.1.2015 COM(2015) 11 final NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015 PŘIPOJENÝ K NÁVRHU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY O EVROPSKÉM FONDU

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

LSKÁ POLITIKA (SZP( SZP) ších společných politik. Jedna z nejstarší. Oběť. mová itá

LSKÁ POLITIKA (SZP( SZP) ších společných politik. Jedna z nejstarší. Oběť. mová itá SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSK LSKÁ POLITIKA (SZP( SZP) Jedna z nejstarší ších společných politik Kontroverzní úspěchy vers. problémy Oběť svého vlastního úspěchu Nákladná Problémov mová Složit itá Příliš byrokratická

Více

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato

Více

Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Fond soudržnosti. Finanční nástroje

Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Fond soudržnosti. Finanční nástroje Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF Fond soudržnosti 2 spolufinancované ze zdrojů Fondu soudržnosti jsou udržitelným a efektivním způsobem investic do posilování hospodářské, sociální a územní

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Obsah prezentace 1) Co je v období 2014-2020 nového pro rozvoj venkova v

Více

Vysoká škola ekonomická v Praze. Trh práce na přelomu. tisíciletí. Magdalena Kotýnková

Vysoká škola ekonomická v Praze. Trh práce na přelomu. tisíciletí. Magdalena Kotýnková Vysoká škola ekonomická v Praze Trh práce na přelomu tisíciletí Magdalena Kotýnková 2006 OBSAH Předmluva 9 1 Sodálně-politický kontext Evropské unie 13 1.1 Vzájemné působení hospodářské a sociální politiky

Více

Regulace nájemného a vstup České republiky do EU. L. Havlíček, MF ČR

Regulace nájemného a vstup České republiky do EU. L. Havlíček, MF ČR Regulace nájemného a vstup České republiky do EU L. Havlíček, MF ČR Bytová politika EU V EU není jednotná bytová politika EU ani její orgány nemají přímé kompetence v oblasti bytové politiky Nepřímé vlivy

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Jan Balek j.balek@regionhranicko.cz Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání dotací Osnova prezentace:

Více

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR Eurocentrum Karlovy Vary Integrovaný informační systém: Eurofon 800 200 200 bezplatná infolinka, Po-Pá 10 až 18 hodin Euroskop.cz rozcestník k informacím o EU Eurocentra Eurocentrum Karlovy Vary Závodní

Více

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise COVER PPT_Compressed Investování do budoucnosti Evropy Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise 1 5. zpráva o hospodářské, sociální a územní

Více

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova Možnosti čerpání evropských dotací pro obce, metoda LEADER Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova Rozpočet

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14

Více

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Materiál pro domácí přípravu žáků: Název programu: Název projektu: Registrační číslo projektu: Předmět: Ročník: Téma učivo: Učební pomůcky: VY_05_Z7E_7 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013

Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Potenciál rozvoje nákladní železniční dopravy v konkurenčním prostředí Development potential of freight railway transport in a competitive environment Ing. Milan

Více

ELEKTRONICKÉ ZPOPLATNĚNÍ DÁLNIC PRO AUTOMOBILY S HMOTNOSTÍ NAD 12 TUN VE SPOLKOVÉ REPUBLICE NĚMECKO. Elektronické mýtné pro kamiony v Německu

ELEKTRONICKÉ ZPOPLATNĚNÍ DÁLNIC PRO AUTOMOBILY S HMOTNOSTÍ NAD 12 TUN VE SPOLKOVÉ REPUBLICE NĚMECKO. Elektronické mýtné pro kamiony v Německu ELEKTRONICKÉ ZPOPLATNĚNÍ DÁLNIC PRO AUTOMOBILY S HMOTNOSTÍ NAD 12 TUN VE SPOLKOVÉ REPUBLICE NĚMECKO Elektronické mýtné pro kamiony v Německu Krátká analýza Ondřej Krutílek, Petra Kuchyňková Centrum pro

Více

Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011)

Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011) Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011) Polsko v rámci svého předsednictví v Radě EU hodlá nastartovat ekonomický a politický růst Evropské unie pomocí těchto priorit:

Více

Stávající a budoucí podpora venkova. Ministerstvo zemědělství

Stávající a budoucí podpora venkova. Ministerstvo zemědělství Stávající a budoucí podpora venkova Ministerstvo zemědělství 1. 10. 2012 Národní konference Venkov 2012 Program rozvoje venkova a jeho implementace Rozpočet PRV na období 2007-2013: 3,6 mld. EUR celkových

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu

Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu PhDr. Iveta Šimberová, Ph.D. Ústav managementu 6.patro, P645, Konzultační hodiny: Po:13:00-15:00 E-mail: simberova@fbm.vutbr.cz Cílem přednášky

Více

Železniční infrastruktura a legislativa

Železniční infrastruktura a legislativa Dopravní infrastruktura a potřeba změny legislativy Poslanecká sněmovna PČR Hospodářský výbor, 27. 2. 2014, 14:00 h Železniční infrastruktura a legislativa Prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. Univerzita

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Strategický rámec pro období 2014-2020 Strategie Evropa 2020 (EU 2020) Společná

Více

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů 4. ročník odborné konference EVROPSKÉ FONDY 2014 20. února 2014, zastupitelský sál MHMP Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního

Více

(Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ

(Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ 22.9.2010 Úřední věstník Evropské unie L 248/1 II (Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 832/2010 ze dne 17. září 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 1828/2006, kterým se stanoví prováděcí

Více

Obecné informace o možnostech financování ze Strukturálních fondů ČR

Obecné informace o možnostech financování ze Strukturálních fondů ČR Obecné informace o možnostech financování ze Strukturálních fondů ČR Strukturální fondy Strukturální fondy Evropské unie jsou spravovány Evropskou komisí a slouží k financování strukturální pomoci Společenství,

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 1/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: OBSAH NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou v příloze návrh smlouvy

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 21/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ, AKT O PŘISTOUPENÍ, PŘÍLOHA VIII NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020

Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020 Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na Operační program Doprava 207-2013, avšak jeho struktura bude

Více

INSTITUCE A ORGÁNY EU

INSTITUCE A ORGÁNY EU Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 INSTITUCE A ORGÁNY EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Instituce a orgány

Více

Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013

Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na

Více

ANALÝZA ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ EU V OBDOBÍ 2004-2007

ANALÝZA ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ EU V OBDOBÍ 2004-2007 ANALÝZA ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ EU V OBDOBÍ 2004-2007 Podle aktuálních údajů se k 31. 12. podařilo beze zbytku vyčerpat peníze vyčleněné v evropských fondech na rok 2004, a to i v programech pro hlavní město

Více

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ. Pracovní program Komise na rok 2016

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ. Pracovní program Komise na rok 2016 EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 27.10.2015 COM(2015) 610 final ANNEX 5 PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Pracovní program

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.9.2013 COM(2013) 678 final 2013/0325 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 55/2008 ozavedení autonomních obchodních preferencí

Více

České předsednictví v EU priority ČR

České předsednictví v EU priority ČR České předsednictví v EU priority ČR Ing. Jaroslav Humpál seminář Rapotín, 2.10.2008 Úvodem ČR bude pokračovat v řešení běžících úkolů a řešit zavádění finální podoby legislativních návrhů v rámci Kontroly

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE Směrnice (ES) 2888/2000 Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2000 o rozdělení povolení pro těžká nákladní vozidla cestující Švýcarskem (Regulation (EC) 2888/2000 of the European Parliament

Více

Institucionální systém EU

Institucionální systém EU Institucionální systém EU Existence institucí Evropské unie je přímo odvozena ze smluv o ESUO, EHS a EURATOM, v kterých členské státy souhlasily s přenesením části svých pravomocí na orgány Společenství.Instituce

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Mgr. Robert Veselý Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci 20. listopadu 2014, Ústí nad Labem 2 Aktuální stav přípravy 2014 2020 EU legislativa

Více

Veřejná podpora a SOHZ ve vztahu ke statusu veřejné prospěšnosti

Veřejná podpora a SOHZ ve vztahu ke statusu veřejné prospěšnosti Veřejná podpora a SOHZ ve vztahu ke statusu veřejné prospěšnosti Petr Križan Praha, 9. září 2010 Pojem a vymezení veřejné podpory Čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU 4 znaky veřejné podpory - podpora

Více

Evropský sociální fond v ČR 2007 2013

Evropský sociální fond v ČR 2007 2013 Evropský sociální fond v ČR 2007 2013 26. 3. 2009 petr.leistner@mpsv.cz 1 Cíle EU pro léta 2007-13 1. Konvergence 2. Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost 3. Evropská územní spolupráce Petr.leistner@mpsv.cz

Více

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)

Více

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa NĚMECKO Více Evropy Prosazuje zavedení: Evropská armáda, Evropská federace, Cesta na Mars, Evropská deklarace, Jazyk EU, Minimální mzda, Monitoring občanů, Sociální dávky, Ekonomická vláda, Regulace bank

Více

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999. ze dne 12. července 1999. o Evropském sociálním fondu *

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999. ze dne 12. července 1999. o Evropském sociálním fondu * NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999 ze dne 12. července 1999 o Evropském sociálním fondu * EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

Více

944 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 46 Schlussakte in tschechischer Sprache (Normativer Teil) 1 von 10 ZÁVĚREČNÝ AKT.

944 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 46 Schlussakte in tschechischer Sprache (Normativer Teil) 1 von 10 ZÁVĚREČNÝ AKT. 944 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 46 Schlussakte in tschechischer Sprache (Normativer Teil) 1 von 10 ZÁVĚREČNÝ AKT AF/CE/SE/cs 1 2 von 10 944 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 46 Schlussakte

Více

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY AF/EEE/BG/RO/DC/cs 1 SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O VČASNÉ RATIFIKACI DOHODY O ÚČASTI BULHARSKÉ REPUBLIKY A RUMUNSKA V

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU

Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU Mgr. Ing. Petr Wawrosz Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Vyhodnocení Lisabonské

Více

SZP Společná zemědělská politika. prof. Ing. Magdaléna Hrabánková, CSc., prof. h.c. Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

SZP Společná zemědělská politika. prof. Ing. Magdaléna Hrabánková, CSc., prof. h.c. Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích SZP Společná zemědělská politika prof. Ing. Magdaléna Hrabánková, CSc., prof. h.c. Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Společná zemědělská 1. Pilíř politika SZP přímé platby

Více