ZPRAVODAJ. Římskokatolické farnosti Rokytnice v Orlických horách. Slovo úvodem. I. ročník 10. duben 2016 číslo 20

Transkript

1 ZPRAVODAJ Římskokatolické farnosti Rokytnice v Orlických horách I. ročník 10. duben 2016 číslo 20 Slovo úvodem Milí farníci, ve středu jsem se mohl podílet na jedné farní akci, která byla tak obyčejná, že si leckdo z vás může říkat, proč se o ni vůbec zmiňuji. Z důvodu probíhající rekonstrukce jsme stěhovali mobiliář z kapličky na Souvlastní. Nebyla to práce jednoduchá. Asi každý z vás ví, že starý kostelní nábytek něco váží, že je plný prachu, plísně, pavučin, červotoče a další havěti. Pro mě to ale byla práce, ze které jsem měl, a doteď mám, radost. A určitě to není tím, že bych byl nějaký fanda do starožitností. Vždyť kdyby bylo po mém, většina z uvedeného mobiliáře by vzhledem ke svému stavu skončila na farním dvoře, kde by čekala, až si na ní v létě upečeme buřty. Mám spíš radost z toho, že se sešla parta chlapů z naší farnosti, kteří po dni stráveném v práci oželeli čas strávený s rodinou, večerní zprávy, fotbal a kdovíco ještě, aby spolu udělali kus práce pro farnost, přestože ke kapličce na Souvlastní ani jednoho z nich víceméně nepojí žádný hlubší vztah. A nemusím zůstávat jen u stěhování kapličky na Souvlastní a u chlapů. Sami víte, kolik času řada z vás farnosti věnovala, kolik oken a podlah umyla, kolik dřeva nařezala, kolik písniček k liturgii nacvičila... Líbí se mi to, ten postoj, když se lidé dokáží vzdát vlastního pohodlí a pracují na společné věci. A jsem přesvědčen o tom, že se v tomto případě zásluhy každého z vás zapisují do věčnosti. 1

2 TÉMA Žít jako první křesťané Po celou dobu velikonoční, kterou nyní prožíváme, se v liturgických čteních setkáváme s komunitou prvních křesťanů, tedy těch, kteří byli učedníky Ježíše Krista, byli účastni jeho smrti a zmrtvýchvstání a po Ježíšově nanebevstoupení přijali o Letnicích Ducha svatého. Později se k nim přidávali další křesťané, kteří skrze svědectví prvních učedníků uvěřili, že Ježíš je Syn Boží, a přijali křest vodou a Duchem svatým. Čtení následujícího týdne nám ukazují hned několik pozoruhodných skutečností, v nichž je patrná odvaha svědčit o Zmrtvýchvstalém. Ruku v ruce s tím se dovídáme, jakých milostí se skrze tuto odvahu mladé církvi dostalo. U těchto příběhů stojí za to se zastavit. PŘÍBĚH ŠTĚPÁNA: Odvaha svědčit o Kristu navzdory útrapám Učedníka Štěpána známe jako prvního mučedníka pro Kristovu pravdu. Nemohl mlčet. To, co ve svém životě poznal a přijal, bylo natolik silné, že si to nemohl nechat pro sebe. Stejně jako v životech všech prvních učedníků, i v tom jeho se projevoval Duch Boží, který uvádí do pravdy. Do tak úžasné pravdy, že se za její hlásání vyplatí položit život. Ta pravda je stále stejná, stále stejně úžasná. Možná si ani neuvědomujeme, že i dnes v jiných zeměpisných šířkách neváhají lidé za tuto pravdu pokládat životy. I přes rozsáhlé pronásledování v době prvních učedníků, jejímž nadšeným strůjcem byl Šavel, církev nevymírala, ale rostla! Nemohu v této souvislosti nevzpomenout zprávu z letošních Velikonoc, že v Číně, kde jsou křesťané velmi silně pronásledováni, se nechává pokřtít stále větší počet lidí... My zde nyní nečelíme pronásledování jako spíše lhostejnosti. Do jaké míry této lhostejnosti napomáháme naší vlastní vlažností? PŘÍBĚH FILIPA: Dát se Bohu k dispozici pro šíření radostné zvěsti Radostná zvěst o věčném vykou- 2

3 TÉMA pení se šířila prostřednictvím těch, kteří byli osobně zasaženi Kristovou láskou, a proto byli také otevření pro povolání jít k ostatním a tuto lásku zvěstovat. Nechme se naplnit Jeho láskou a mějme srdce otevřené, aby si nás povolal k hlásání a svědectví. OD ŠAVLA K PAVLOVI Příběh Šavlova obrácení je jeden z nejpůsobivějších v Novém zákoně. Horlivost, se kterou pronásledoval křesťany, se po setkání s Ježíšem přeměňuje v horlivost v hlásání evangelia. Stává se zaníceným apoštolem Kristovým a nám ze svědectví jeho života vyplývají minimálně dvě naprosto úžasné skutečnosti: Ježíš Kristus v božské moudrosti dokáže pro dílo spásy použít kohokoli z nás. Můžeme mít jakékoli povahové vlastnosti, třeba i ty, které u sebe neradi vidíme. Pokud se zcela odevzdáme Jemu, může nás jako své učedníky použít takové, jací jsme. Další skutečnost, která z Šavlova - Pavlova života vyplývá, je ta, že můžeme a máme mít naději, že i ten nejzarytější odpůrce Krista a křesťanů, může zcela změnit své smýšlení. PŘÍBĚH PETRA: Zázraky se dějí Poslední čtení tohoto týdne, které připadá na sobotu, nás spolu s apoštolem Petrem zavede do města Joppe, kde se Hospodin oslaví prostřednictvím jednoho z nejsilnějších zázraků. Skrze Petrovu modlitbu přivede k životu ženu, která právě zemřela. Schopnost dělat zázraky tedy nebyla věcí pouze pozemského působení Ježíše. Obsah tohoto čtení dokazuje, že Kristus zůstává ve své církvi přítomen i po svém nanebevstoupení. Ke své církvi se také přiznává tím, že plní svůj slib daný svým učedníkům při poslední večeři: Budete-li mne o něco prosit ve jménu mém, já to učiním. (Jan 14,14) Zázraky nepůsobili sami učedníci, ale Ježíš jejich prostřednictvím, protože On zůstává ve své církvi. A ano, zůstává. Stejně jako v době prvních křesťanů, i dnes se přiznává ke své církvi a chce činit své zázraky, aby v Něj lidé uvěřili. Mnohdy mu v tom však brání naše malá víra 3

4 ZE ŽIVOTA CÍRKVE Vyšel papežský dokument věnovaný rodině V pátek 8. dubna byl veřejně prezentován papežský dokument věnovaný rodině Amoris laetitia (Radost lásky). Jedná se o tzv. posynodální apoštolskou exhortaci (z lat. ex-hortatio = povzbuzení, vyzvání, vybídka), která navazuje a rovněž zakončuje několikaleté úsilí církve přiblížit se svou pastorační péčí dnešní rodině. V roce 2014 a poté 2015 proběhla biskupská synoda, k níž papež František vyzval, aby církev projednávala nejrůznější otázky týkající se situace dnešní rodiny, zejména, aby se zamyslela nad možnostmi pastorační péče rodin, které procházejí nejrůznějšími druhy útrap. V tomto směru nejvíce (minimálně mediálně) diskutovanou oblastí byla otázka pastorace rozvedených a znovusezdaných párů. Ačkoli z médií by se dalo leckdy usuzovat, že synoda a posléze i tato exhortace si klade za cíl měnit nauku církve, sám papež František důrazně ujasňoval, že k jakékoli změně nauky církve nedochází a že synoda, jakožto poradní orgán papeže se pouze měla zabývat pastoračními přístupy zejména (avšak nejen) v neobvyklých tíživých životních situacích, aby se tak církev pro své věřící stala místem, ve kterém by zažívali atmosféru domova a přijetí. Jak zdůrazňuje list sekretariátu biskupské synody, exhortace má pastorační povahu a jejím záměrem není měnit učení církve o manželství a rodině, nýbrž zasadit ho do nového kontextu. Styl papeže Františka vychází z potřeby obnovit či ještě spíše změnit jazyk, upozorňuje list sekretariátu. (zdroj Dokument vyšel zatím v italštině, francouzštině, angličtině, němčině, španělštině a portugalštině. Další překlady, tedy i do češtiny budou jistě následovat. Máme tak naději, že se k tématu tohoto dokumentu v našem Zpravodaji ještě vrátíme, abychom Vám více přiblížili oblasti, které by se mohly dotýkat také rodin naší farnosti. 4

5 ZE ŽIVOTA FARNOSTI Stěhování mobiliáře z kaple Panny Marie Královny na Souvlastní Ve středu 6. dubna byl v souvislosti s probíhající rekonstrukcí vystěhován veškerý mobiliář z kaple Panny Marie Královny na Souvlastní. Stěhování se zúčastnilo několik mužů z naší farnosti, které otec Wieslaw narychlo svolal. Z uvedené akce vám přinášíme několik fotografií. Ve čtvrtek 14. dubna otec Wieslaw Kalemba oslaví své 37. narozeniny. Vyprošujeme mu Boží požehnání a pevné zdraví pro jeho službu. 5

6 Z CÍRKEVNÍHO KALENDÁŘE Sv. Michael de Sanctis, 10. dubna Narodil se ve Vichu ve Španělsku. Již jako malé dítě měl přání stát se jednou mnichem a byl dosti umíněný. Zbožnost a touha po asketickém životě mu nechyběly. V tom duchu se postil a dával si pod hlavu kámen z lásky k Bohu, kterého chtěl více milovat. Už v dětství mu zemřeli rodiče. Poručník se rozhodl vyučit ho na kupce. Michael měl ovšem jiné představy. Po čase si prý řekl: "Když kupec, tak kupec. Prodám všechno a koupím si nebe! Bylo mu 12 let, když coby kupecký učeň uprchl do Barcelony, protože jeho poručník mu odmítl dát k dráze mnicha svolení. V barcelonském klášteře trinitářů poprosil o přijetí. Osvědčil se jako poslušný a svědomitý. Na sebe byl přísný a kajícími skutky umrtvoval své tělo. Když viděl, že mu bude více vyhovovat přísnější řehole bosých terciářů v Pamploně, v 17 letech změnil klášter. Chtěl nejen sám prožívat Boží lásku, ale chtěl k ní též přivádět druhé. Stal se proto knězem. S Bohem obracel hříšníky, navracel zdraví nemocným a smrt před ním ustupovala. Především uměl poručit sám sobě, jeho kajícnost byla odrazem lásky, mostem k Bohu i původcem otevřenosti pro druhé. Jeho láska ho doslova nadnášela. Bývá i zobrazován jak pozdvižený nad zemí objímá kříž při postní převorově promluvě v Salamance, při níž pak došlo k více obrácením. Michael de Sanctis byl aktivní v duchovní správě v městech Madrid, Sevilla, Valladolid a Baza. Byl horlivý ve zpovědnici i na kazatelně, obracel veřejné hříšníky, usiloval i o reformu řádu, měl mystické schopnosti a prožíval vytržení mysli. Král Filip III. si ho vybral za duchovního rádce. Ve Valladolidu se stal představeným kláštera. Onemocněl z námahy a umrtvování a zemřel ve věku 33 let. Z jeho písemností zůstal traktát "O pokoji duše" a báseň "O sjednocení s Bohem". Blahořečen byl v roce 1779 a kanonizován (převzato z Světci k nám hovoří, Jan Chlumský) 6

7 Z FARNÍCH OHLÁŠEK Přehled bohoslužeb ve farnosti: středa 18:00 Rokytnice mše sv. v kapli pátek 18:00 Rokytnice mše sv. v kapli sobota 16:00 Kačerov mše sv. 18:00 Říčky mše sv neděle 8:30 Pěčín mše sv. 10:00 Rokytnice mše sv. 11:30 Nebeská Rybná mše sv. Nejbližší akce ve farnosti: Ve středu bude po mši sv. biblická hodina. V pátek od 17:00 do17:45 hod. bude v kapli na faře výstav Nejsvětější svátosti. V tuto dobu bude též možno přijmout svátost smíření. V sobotu od 19:00 hod. ve farním sále proběhne setkání s bohoslovci. V neděli se při mši sv. uskuteční sbírka určená na provoz seminářů a studijní potřeby bohoslovců. Liturgická čtení pro následující týden: Po: Sk 6,8-15; Žl 119; Jan 6,22-29 Út: Sk 7,51-8,1a; Žl 31; Jan 6,30-35 St: Sk 8,1b-8; Žl 66; Jan 6,35-40 Čt: Sk 8,26-40; Žl 66; Jan 6,44-51 Pá: Sk 9,1-20; Žl 117; Jan 6,52-59 So: Sk 9,31-42; Žl 116; Jan 6,60-69 Ne: Sk 13, ; Žl 100 (99); Zj 7,9.14b-17; Jan 10,

8 K ZAMYŠLENÍ POVOLÁNÍ K APOŠTOLÁTU První křesťané popisovali apoštola jako toho, který nese Krista ve svém srdci, ve svém způsobu chování, ve svých slovech, činech i těle. Jedním slovem, apoštol je člověk prosáklý Kristem, přinášející jeho život ostatním. Přijmout odpovědnost za apoštolát znamená být připraven přijmout mučednictví s láskou a vytrvalostí Petra a Jana, kdykoli a kdekoli, ať přichází od kohokoli. A oni odcházeli z velerady s radostí, že směli pro to jméno trpět příkoří. (Sk 5,41) Dokud nezmobilizujeme všechny síly a vlohy Božího národa a dokud si nebudeme vědomi nutnosti aktivně se zhostit role apoštola, budou tu stále zůstávat sociální vrstvy, do nichž evangelium nepronikne. Nedej se odradit těžkostmi. Ptej se sám sebe: Je to moje práce, nebo Boží práce? Dělám ji já, nebo Bůh? ZPRAVODAJ - týdeník Římskokatolické farnosti Rokytnice v Orlických horách. Adresa redakce: Římskokatolický farní úřad, náměstí Jindřicha Šimka 2, Rokytnice v Orlických horách, farnostrokytnice@centrum.cz, číslo bankovního účtu: /5500. Šéfredaktor: Jindřich Zemánek. 8