OBČANSKÁ ODPOVĚDNOST VE SVĚTLE GLOBÁLNÍ CHUDOBY POMÁHÁ. Tomáš Tožička a kolektiv autorů OBČANSKÁ ODPOVĚDNOST VE SVĚTLE GLOBÁLNÍ CHUDOBY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "OBČANSKÁ ODPOVĚDNOST VE SVĚTLE GLOBÁLNÍ CHUDOBY POMÁHÁ. Tomáš Tožička a kolektiv autorů OBČANSKÁ ODPOVĚDNOST VE SVĚTLE GLOBÁLNÍ CHUDOBY"

Transkript

1 OBČANSKÁ ODPOVĚDNOST VE SVĚTLE GLOBÁLNÍ CHUDOBY Tomáš Tožička a kolektiv autorů ČESKÁ REPUBLIKA POMÁHÁ Vyšlo s finanční podporou Evropské komise, České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Obsah publikace nemusí vyjadřovat stanoviska donorů ani nezakládá spoluodpovědnost z jejich strany. ISBN: Tomáš Tožička a kolektiv autorů OBČANSKÁ ODPOVĚDNOST VE SVĚTLE GLOBÁLNÍ CHUDOBY

2 OBČANSKÁ ODPOVĚDNOST VE SVĚTLE GLOBÁLNÍ CHUDOBY Tomáš Tožička a kolektiv autorů V září 2011 Vydal EDUCON pro potřeby kampaně Česko proti chudobě Recenzovala Ing. Dagmar Trkalová, CSc. ISBN: Tyto a další materiály jsou volně ke stažení na

3 Dne 22. července 2011 zavraždil v Norsku pravicový extremista sedmdesát sedm nevinných lidí, převážně mladých sociálních demokratů. Tuto knihu bychom chtěli věnovat obětem i pozůstalým a také všem lidem, kterým záleží na svobodě a míru, na přátelství a spolupráci mezi lidmi a národy různých ras, světových názorů či náboženského vyznání.

4 Občanská odpovědnost ve světle globální chudoby Tomáš Tožička Svět po roce 2015: Odstranit nerovnost, posílit postavení žen Michal Broža Zemědělství jako základní kámen pro odstranění hladu a chudoby Dagmar Milerová Prášková Jak se měří rozvoj Jiří Silný Právo na potraviny Dagmar Milerová Prášková Energie pro všechny Tomáš Tožička Za spravedlivější Společnou zemědělskou politiku Aurèle Destrée Bída, dluhy, svrchovanost Václav Bělohradský Rozvojové cíle tisíciletí pět let před naplněním? Robert Stojanov a Barbora Duží Obnovitelné energie v rozvojovém světě Milan Smrž Dopady globálních změn podnebí na lidi v rozv. zemích a česká zodpovědnost Jiří Koželouh a Vojtěch Kotecký Nesnesitelná lehkost finanční globalizace Ondřej Kopečný Dopady krize na rozvojové země Ilona Švihlíková Důstojná práce klíč k omezení chudoby stovek milionů lidí Pavel Malíř Chmelař Chudoba a demokracie Jiří Pehe Obchod zahyne bez zisku, rozvojová spolupráce žije z naděje Jana Mazancová Rozvojová problematika na deskové hře: Kiumbové Renata Rokůsková Lesk a bída elektrifikace v Masuku Tomáš Tožička Pískování džínsů stojí lidské životy Anna Lazorová Děti do školy a dospělí do práce Pavla Začalová Jeden svět pro všechny Tomáš Tožička

5 4 OBČANSKÁ ODPOVĚDNOST VE SVĚTLE GLOBÁLNÍ CHUDOBY Tomáš Tožička Autor je jedním z koordinátorů kampaně Česko proti chudobě. V roce 2008 zjistili hráči v kasinu globálního kapitalismu, že za své žetony nic nedostanou. Ti nejbohatší měli štěstí. Jejich přátelé z vlád bohatých zemí sanovali jejich ztráty. Podobné štěstí neměly miliony lidí spořících v důchodových fondech, kteří během několika dní přišli o své penze. Krize tvrdě dopadla na průmysl i služby, a vytvořila armádu nezaměstnaných. I když tato krize, stejně jako Velká hospodářská krize ve dvacátých letech, vznikla v nejbohatších zemích, její dopady dnes nejhůře postihují nejchudší obyvatele nejméně rozvinutých zemí. Spolu s následky potravinové a komoditní krize přinesly nejchudším další zhoršení jejich situace. Chudoba stále se zvětšujícího počtu lidí a neustále rostoucí příjmy hrstky nejbohatších brzdí ekonomiku a vedou k nepokojům. Pauperizované vrstvy jsou politickými elitami přesvědčovány, že problém leží v sociálních, zdravotních a školských výdajích. A to přesto, že tyto náklady tvoří jen zlomek peněz prohýřených na záchranné balíčky pro banky, průmysl či nesmyslné státní zakázky provázané s korupcí a financováním volebních kampaní hlavních politických stran. Finance Tax Justice Network odhaduje, že celosvětové daňové ztráty kvůli mezinárodním daňovým únikům přesahují 250 miliard USD ročně. Mizí v daňových rájích, kde dnes bohatí jedinci a korporace ukrývají před daňovými a protikorupčními úřady přes jedenáct tisíc miliard USD. Přesto politici projevují jen minimální a ještě k tomu pouze řečnickou snahu s tímto problémem něco dělat. Není těžké odhadnout proč. Tyto peníze jsou totiž nevypátratelné, což je výhodné pro korupci i podporu organizovaného zločinu. Stále více občanů v rozvinutých zemích si uvědomuje, že ztrácí kontrolu nad politickou mocí, nad rozhodováním o vlastním životě i možnost ovlivňovat dění kolem sebe. Aktivity směřující k vyššímu zapojení občanů do demokratických procesů jsou však stále velmi slabé. Přesto začíná být mnoha lidem zřejmé, že svým prostým denním jednáním i chováním ovlivňují nejen sebe a své nejbližší, ale i celkové dění na globální úrovni. Důstojná práce Jednou z takových činností je obyčejné nakupování. V obchodě můžeme rozhodnout, zda koupíme laciný produkt vyrobený dětmi či zaměstnanci v zoufalých podmínkách, nebo jestli dáme přednost výrobku, který neohrožuje ani důstojnost pracujících, ani nepoškozuje životní prostředí. Samozřejmě i mnozí konzumenti v bohatých zemích jsou limitováni svými příjmy, ale právě proto je třeba o tom uvažovat. Laciné zboží může být produkováno jen za cenu nedůstojných pracovních podmínek, a jestliže mu budeme dávat přednost, zanedlouho se ve stejných podmínkách ocitneme sami.

6 Proto občanské aktivity ve světě i u nás vyzývají k solidaritě se zaměstnanci v rozvinutých zemích, k nákupu zboží, které bylo vyrobeno v důstojných podmínkách a bez zničeného životního prostředí. 5 Energie pro všechny Stejně tak si někteří lidé uvědomují, že chudoba v naší zemi, jedné z nejbohatších na této planetě, vypadá přes všechnu svoji tragičnost jinak, než chudoba těch nejchudších v rozvojovém světě. Příkladem je prostý přístup k elektrické energii, který dnes nemá třetina obyvatel Země. A to přesto, že známe technologie i postupy, jak umožnit využití moderních zdrojů energie i v nejzapadlejších oblastech. Ovšem bohaté země dávají přednost podpoře nadnárodních firem, které budují centrální energetické zdroje pouze v takových oblastech, kde je možno rychle vydělat. Přitom je zřejmé, že potřebujeme především hledat řešení pro chudé oblasti, pro posílení jejich lokální ekonomiky a snižování závislosti na centru či globálních trzích. Budování místních energetických kapacit a lokálních sítí je jednou z takových možností. To ovšem neplatí jen pro chudé země, ale ve srovnatelné míře i pro ty nejbohatší. I tam totiž můžeme vidět bohatství v moři chudoby. Následkem toho je odliv lidí z venkova či chudnoucích měst do bohatých aglomerací se všemi problémy, které tento jev provází. Zemědělství a klima Setrvalým problémem zůstává hlad a podvýživa. V roce 2010 trpělo hlady 925 milionů lidí, to znamená přibližně každý šestý obyvatel planety v naprosté většině v rozvojových zemích, většinou ženy a děti. Rozhodně to není tím, že bychom nedokázali vyprodukovat dost potravin pro rostoucí počet obyvatel, jak tvrdí jeden z hlavních mýtů rozvojové problematiky. Opak je pravdou. Podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO 2002 str. 9) se v roce 2002 vyprodukovalo o 17 % více kalorií na osobu, než tomu bylo před třiceti lety! Přesto nedokážeme zastavit utrpení hladovějících. Není divu, když se na světě vyhodí 1,3 miliardy tun potravin. Zpráva FAO z května 2011 uvádí, že průměrný obyvatel Evropy či Severní Ameriky vyhodí kg jídla ročně. Celkově konzumenti v bohatých zemích vyhodí 222 milionů tun konzumovatelného jídla, což se rovná celkové produkci všech států subsaharské Afriky. Navíc se podle posledních výzkumů ukazuje, že přechod na ekologické zemědělství by dokázal produkci ještě zvýšit. Agroekologie by přitom zbavila zemědělství závislosti na ropných produktech, zlepšila zdraví obyvatel a umožnila oživení venkova. Jenže opět zájmy nadnárodního průmyslu i návyky konzumentů v rozvinutých zemích jsou stále trvající překážkou. A problémem je i klimatická změna, která může zásadním způsobem otřást potravinovou bezpečností těch nejohroženějších. Jako jedni z největších producentů emisí skleníkových plynů na hlavu zde máme svůj neoddiskutovatelný díl odpovědnosti. Proto je důležité, abychom i v tomto ohledu měnili své chování, ať již na rovině osobní a rodinné otázka spotřeby, i na rovině občanské jako voliči a strůjci změn politicko-ekonomického paradigmatu. Česko proti chudobě a české mezinárodní závazky Kampaň Česko proti chudobě se v rámci mezinárodní koalice Globální výzva k akcím proti chudobě (GCAP) snaží, aby byly naplňovány závazky bohatých zemí, v nichž přislíbily těm nejchudším svou podporu. Především se zaměřuje na tzv. Rozvojové cíle tisíciletí (MDGs), které jsou dnes mezinárodně

7 6 schváleným programem na odstranění extrémní chudoby. Už dnes je jasné, že záměry MDGs nebudou naplněny, a otevírá se diskuse, jak dál. Je zřejmé, že samotný tok peněz tzv. rozvojové spolupráce není dostatečný. V současném finančním a obchodním systému na globální úrovni stále setrvává trend, kdy chudé země platí bohatým více, než od nich dostávají. Výsledkem je neustálá spirála neřešitelné zadluženosti. Pokud budeme chtít tento trend změnit, nevystačíme již s obecnými cíli, ale potřebujeme skutečně rozvojové strategie, které budou přispívat k zajištění důstojného a plodného života všech lidí ať již v chudých či v bohatých zemích. K naplnění této vize ovšem chybí politická vůle. Hlavní překážkou jsou soupeřící ideologie především ta neoliberální. Ačkoli je jasné, že jeden střih není vhodný pro všechny, místo hledání konkrétních řešení pro dané lokality se neustále snažíme procedit realitu sítem našich redukovaných představ, které rádi prohlašujeme za univerzální. Participace občanů Proto se některé občanské iniciativy stále více soustředí na zvyšování povědomí o globálních souvislostech našeho každodenního života i na konkrétní práci, která na lokální i globální úrovni přispívá k vyššímu zapojení občanů do veřejného života. To je totiž základní předpoklad k tomu, abychom odstranili ty největší problémy, s nimiž se potýkáme. Žádný osvícený vládce ani sebeosvícenější demokratická vláda na národní či mezinárodní úrovni tyto problémy nejsou schopni vyřešit. Odpovědnost i schopnosti musí vycházet z občanů. Náš svět by mohl být místem, kde mají všichni zajištěn důstojný život i prostor na vlastní rozvoj. Máme k tomu dost financí, technologií, potravin. Jde jen o to, jak s těmito prostředky budeme nakládat, do jaké míry dovolíme jejich zneužívání. Stav, kdy hrstka bohatých parazituje na chudnoucí většině, není udržitelný a historicky vždy skončil tragicky. To platí na národní úrovni i na té mezinárodní. Ale i životní úroveň té chudší většiny v České republice je nesena z velké části otřesnými podmínkami ve vzdálených zemích, za nichž je pro nás vyráběna velká část toho, co spotřebováváme. Naše práva si neudržíme, pokud budeme tolerovat jejich porušování v jiných částech světa. Naše Země je už příliš malá na to, abychom si někde vytvořili nějaký samostatný ostrov svobody, štěstí a spravedlnosti. Pokud chceme dosáhnout lepšího a důstojnějšího života pro sebe i příští generace, nezbývá nám než solidarita. Solidarita jako integrace s podobně či hůře ohroženými jedinci a skupinami. Abychom dosáhli svých práv a spravedlnosti, musíme se zajímat a podporovat práva našich sousedů. Ať již jsou to lidé z naší ulice, z nějaké marginalizované skupiny, z příměstského ghetta nebo z jiného kontinentu.

8 HLAD PO ROZVOJI Foto: OSN, Martine Perret, Rybařící indické ženy

9 8 8 SVĚT PO ROCE 2015: ODSTRANIT NEROVNOST, POSÍLIT POSTAVENÍ ŽEN Michal Broža Autor je vedoucím Informačního centra OSN v Praze. Foto: OSN, Paulo Filgueiras Letošní výroční zpráva OSN o plnění Rozvojových cílů tisíciletí (Millennium Development Goals Report 2011) není ani příliš optimistické, ale ani příliš pesimistické čtení. Díky projektu Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs) se již miliony lidí vymanily z chudoby, zachráněno bylo mnoho životů a více dětí chodí do školy. Snížila se mateřská úmrtnost, zlepšily příležitosti žen, přístup k pitné vodě i k lékařské péči, píše v úvodu zprávy generální tajemník Organizace spojených národů Pan Ki-mun. Zároveň ale upozorňuje, že v mnoha jiných oblastech bude cesta k úspěchu ještě dlouhá. Zejména se to týká posílení postavení žen, podpory udržitelného rozvoje a ochrany nejchudších tedy i nejzranitelnějších před následky krizí. Ať už se jedná o ozbrojené konflikty, přírodní pohromy nebo výkyvy cen potravin a energií, upozorňuje šéf OSN. Počet obyvatel planety dosáhne v říjnu sedmi miliard. Do jakého světa se vlastně narodí dítě, kterému někdy v říjnu dají na zápěstí tu symbolickou sedmičku a devět nul? Především do světa komplexního, kde téměř vše souvisí se vším. Do světa plného paradoxů a rozporů. Přes nebývalý blahobyt značné části světa žije dnes pod hranicí extrémní chudoby téměř pětina lidí. Na světě produkujeme dost potravin pro všechny, ale přesto téměř miliarda lidí hladoví. V době internetu, chytrých telefonů, ipadů a nanotechnologií je více než miliarda negramotných. Umíme léčit nebo zcela odstranit řadu nemocí. Přesto se dál šíří a zabíjejí. Lidstvo dostalo do vínku zdravé životní prostředí bohaté na suroviny. Přesto pokračujeme v jeho ničení a vyčerpávání. Každý člověk si přeje žít v bezpečí a stabilitě. A přesto se část světa zmítá v konfliktech a zbrojení a obchod se zbraněmi narůstá. Pozitivní čísla... Zpráva OSN o Rozvojových cílech tisíciletí za rok 2011 konstatuje, že chudoba je v mnoha zemích a regionech na ústupu. V některých nejchudších zemích došlo k výraznému zlepšení v oblasti vzdělání. Dochází ke snižování dětské i mateřské úmrtnosti, méně lidí umírá na malárii, AIDS i tuberkulózu. V neposlední řadě se zlepšil i přístup k pitné vodě. Mluvíme o globálních číslech. Přes ekonomický propad v letech živený finanční a potravinovou krizí bude pravděpodobně splněn cíl na celkové snížení chudoby. V roce 2015 se podíl chudých dostane pod hranici 15 procent (cíl je stanoven na 23 procent). Nelze ale přehlédnout, že globální trend je poháněn hlavně z východní Asie, ze všeho nejvíc z Číny. V jiných regionech, na prvním místě v subsaharské Africe, tak optimistická čísla nemáme.

10 Burundi, Rwanda, Samoa, Svatý Tomáš a Principe, Togo a Tanzanie. To jsou země, které již splnily cíl zpřístupnit základní vzdělání všem, nebo se mu reálně blíží. Slibný je také vývoj v Beninu, Bhútánu, Burkině Faso, Etiopii, Guinei, Mali, Mozambiku a Nigeru. Tam se školní docházka zvýšila od roku 1999 o více než 25 procent. Subsaharská Afrika pokročila v této oblasti nejdál ze všech regionů. 9 Úmrtnost dětí mladších pěti let se snížila z 12,4 milionu (1990) na 8,1 milionu (2009). Každý den tak umírá o 12 tisíc dětí méně. Díky očkovacím programům se v letech 2000 až 2008 podařilo celosvětově snížit úmrtnost dětí na spalničky o 78 procent. Celková úmrtnost na malárii klesla jen za poslední dekádu o 20 procent. Zásadní roli sehrála distribuce sítí proti komárům. V jedenácti afrických zemích se podařilo úmrtnost na malárii snížit o více než 50 procent. Zejména díky vývoji v subsaharské Africe dochází k celkovému poklesu nových nákaz HIV. Zlepšené financování od roku 2004 vedlo k třináctinásobnému zvýšení počtu lidí, ke kterým se dostává antiretrovirální léčba. V roce 2009 to bylo již více než 5 milionů lidí v nízko- a středněpříjmových zemích. V letech došlo ke snížení počtu úmrtí na AIDS o téměř 20 procent. V letech 1995 až 2009 bylo úspěšně léčeno více než 40 milionů případů tuberkulózy. Léčba zachránila život až šesti milionům pacientů. Celkem od roku 1990 klesla úmrtnost na TBC o více než 30 procent. Výrazně se od roku 1990 zlepšilo zásobování pitnou vodou. Více než miliarda lidí ve městech a více než 700 milionů na venkově za tu dobu získalo nový nebo lepší přístup k vodním zdrojům. Nejvýrazněji se situace zlepšila ve východní Asii. Ale i subsaharská Afrika zaznamenala nárůst, počet lidí se zlepšeným přístupem k pitné vodě se za výše zmíněné období zdvojnásobil.... ale Přes všechna pozitivní čísla ale musíme vidět i to, že se stále nedaří zlepšit situaci nejchudších nebo jinak znevýhodněných ať už na základě pohlaví, věku, příslušnosti k určitému etniku, nebo lidí s postižením. Obrovská propast zůstává mezi městy a venkovem. Například v oblasti výživy je nejhorší situace u dětí v nejchudších zemích. Podle údajů z roku 2009 je celá čtvrtina dětí v rozvojovém světě podvyživená. Nejhůře je na tom jižní Asie, kde za posledních patnáct let nedošlo k žádnému výraznému pokroku v tomto směru. U dítěte z venkovské oblasti je dvojnásobně vyšší nebezpečí, že bude podvyživené, než když žije ve městě. U žen přetrvává podstatně nižší šance na získání placené práce. Platí to ve více než polovině regionů světa. Docházka do školy se celosvětově od roku 1999 zvýšila o pouhých sedm procent (89 procent v roce 2009). Vývoj se navíc v posledních dvou letech ještě zpomalil. Je nepravděpodobné, že bude do roku 2015 splněn cíl zpřístupnit základní vzdělání všem. Mimo školu zůstávají zejména děti z nejchudších rodin, z venkova a dívky. Téměř polovina z dětí, které do školy nechodí, žije v konfliktních oblastech. Lidí, kteří nemají přístup k hygienickým sanitačním zařízením, jako jsou splachovací záchody nebo kanalizace, je stále více než 2,6 miliardy. To je více než jedna třetina obyvatel planety. Znovu platí, že zlepšení se primárně vyhýbá těm nejchudším. A i v tomto případě je horší situace ve venkovských oblastech. Náročným a rozsáhlým úkolem zůstává zlepšování životních podmínek rostoucího počtu městské chudiny. Podle odhadů nyní v nejchudších částech měst rozvojového světa (slumech) žije téměř 830 milionů lidí. V roce 1990 to bylo 657 milionů, o deset let později 767 milionů.

11 2015 a dál? 10 Na loňském zářijovém summitu OSN se hodnotily výsledky MDGs před vstupem do závěrečné pětileté fáze. Představitelé států potvrdili své minulé závazky a shodli se na potřebě zaměřit se na přístupy, které se ukázaly jako nejúspěšnější. Za největší výzvy označili probíhající krize, rostoucí nerovnost ve světě a válečné konflikty. Jednou z nejdůležitějších podmínek splnění MDGs je posílení postavení žen. Mezinárodní společenství došlo také ke konsensu, že úspěchu nelze dosáhnout bez skutečného globálního partnerství, bez plnění slibů a bez většího důrazu na ochranu životního prostředí. Rozvojové cíle tisíciletí potvrzují svůj význam a smysluplnost. A to i přesto, že některé z nich zůstanou v roce 2015 zřejmě nenaplněny. Vedle konkrétních výsledků se jejich prostřednictvím daří mobilizovat politickou vůli a odezvu dárců. Potírání chudoby a hladu a další cíle se dostaly na samý vrchol globální agendy. Koncept MDGs si získal i širokou veřejnou podporu. Nic na tom nemění ani fakt, že z mnoha stran se již od začátku ozývají kritické hlasy. Není ale na místě, aby se stal jen vysmívaným mamutím projektem, jehož bublina splaskne ještě dřív, než se dostaneme do finálního roku MDGs potřebují pokračující politickou debatu. Důležité jsou i kritické hlasy, které dokáží projekt usměrňovat. Je nutné analyzovat, hodnotit a vyvozovat dobré praktiky a zároveň poukazovat na ty negativní. Debata o MDGs začala asi deset let před tím, než byly přijaty. Je proto namístě diskutovat již dnes, co se bude dít po roce Musíme především definovat nejdůležitější rozvojové problémy současnosti. Svět je dnes jiný než v 90. letech, kdy koncept vznikal. Poslední dekáda minulého století se vyznačovala relativní stabilitou, tu současnou naopak charakterizují krize: ekonomická, finanční, potravinová, klimatická. Podle některých analytiků je největším současným ohrožením rozvojových cílů společenská nerovnost uvnitř států. Podle nezávislého britského výzkumného centra Overseas Development Institute budou po roce 2015 kritickými otázkami rozvoje především 1. pokračující proces urbanizace, 2. klimatická změna, 3. chronická chudoba a nerovnost, 4. nedostatek pracovních příležitostí a 5. nerovnoměrný ekonomický růst. V České republice například analytické centrum Glopolis dlouhodobě upozorňuje na kritický význam otázky potravinové bezpečnosti a s ní spojené podpory drobného zemědělství a farmaření v rozvojových zemích. Valná většina nejchudšího obyvatelstva je na zemědělství a obchodu se zemědělskými komoditami přímo závislá. Z již probíhající diskuse o směřování po roce 2015 vyplývají dva hlavní přístupy. První vychází z toho, že stávajících osm cílů je nedostatečných, a bude je proto nutné rozšířit o témata, která v roce 2000 nebyla nebo nemohla být brána v potaz. Mimo jiné např. o otázku klimatických změn. Druhý přístup navrhuje současné cíle zachovat, ale jejich záběr rozšířit a prohloubit. Rozvojové cíle tisíciletí jsou podle všeho konceptem úspěšným, na jehož výsledcích musíme dál stavět. Do agendy MDGs by měl být výslovně zasazen koncept udržitelného rozvoje. Jeho tři pilíře ekonomický, sociální a environmentální se musí stát základem všech rozvojových politik. Významnou roli by měl v tomto směru sehrát nejdůležitější summit roku 2012: tzv. Rio+20, tedy dvacetileté zhodnocení strategie přijaté v roce 1992 na Summitu Země v brazilském Riu de Janeiro. Podobně jako na MDGs je potřeba nahlížet i na Organizaci spojených národů. Ta musí být výrazně posílena, aby stačila plnit množství nových a kom plexních úkolů, které jsou na ni neustále kladeny. Rozvojové cíle tisíciletí i další globální projekty potřebují globálního koordinátora. Mimo OSN není žádný jiný v dohledu. Zdroje: United Nations MDGs Report UN Millennium Campaign UNFPA UNHCR WHO UNICEF The Earth Institute Overseas development Institute Informační centrum OSN v Praze (UNIC) Glopolis

12 ZEMĚDĚLSTVÍ JAKO ZÁKLADNÍ KÁMEN PRO ODSTRANĚNÍ HLADU A CHUDOBY 11 Dagmar Milerová Prášková Analytička programu potravinové bezpečnosti organizace Glopolis. Foto: OSN, Olivia Grey Pritchard, Čadské ženy připravují školní obědy Podle statistik Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v roce 2009 počet lidí, kteří strádají hladem, více než jedné miliardy. Přestože v roce 2010 toto číslo kleslo na 925 miliónů, stále se jedná o každého sedmého člověka na planetě. Situace je o to složitější, že polovinu všech hladovějících tvoří drobní farmáři, kteří paradoxně sami pěstují potraviny nebo jsou spojeni s produkcí potravin nepřímo. Proto se stále častěji označuje zemědělství jako hlavní hnací motor ve snaze dosáhnout prvního Rozvojového cíle tisíciletí (MDG1), tedy snížení hladu a chudoby na polovinu do roku Když hovoříme o hladu, myslíme situaci, kdy lidé nemají zajištěný přístup k dostatečnému množství výživných potravin. Hlad se však projevuje třemi různými způsoby nedostatečnou výživou, podvýživou a hladověním. Nedostatečná výživa je chronické hladovění v případě, že konzumovaná strava neobsahuje dostatečnou energetickou hodnotu. Podvýživou rozumíme situaci, kdy člověk ve stravě nepřijímá dostatečné množství bílkovin, stopových prvků a vitamínů. Hladovění pak představuje akutní hlad vedoucí ke ztrátě tělesné hmotnosti. Celkový počet hladovějících na světě tedy zahrnuje všechny tyto tři kategorie. Hladem a podvýživou pak nejvíce trpí lidé žijící v rozvojových zemích, jen pouhá dvě procenta představují lidé v bohatých státech. Dvě třetiny všech hladovějících žijí pouze v sedmi zemích v Bangladéši, Číně, Demokratické republice Kongo, Etiopii, Indii, Indonésii a Pákistánu. V rozvojových zemích je více než 70 procent chudých soustředěno ve venkovských oblastech, převážně v jižní Asii a subsaharské Africe. Jedná se většinou o drobné zemědělce, nájemné dělníky bez vlastní půdy, rybáře a pastevce, kteří mají omezený nebo minimální přístup k půdě, dopravní infrastruktuře, trhu, půjčkám nebo informacím a vzdělání. Navíc dochází k další diskriminaci, pokud se jedná o ženy, staré lidi, nebo určité kmeny a menšiny. Protože nemají výnosy ze své malé produkce, nemají ani prostředky na nákup dalších potravin. Jak však vypadá takový typický drobný farmář? Obvykle se jedná o ženu s několika dětmi, která hospodaří na maximálně dvou hektarech půdy (tedy rozloha o trochu větší než fotbalové hřiště). Tato půda není příliš bohatá na živiny a nenabízí mnoho vody na zavlažování rostlin. Problém je i s úrodou, protože ta nevystačí na celý rok. Farmářka je obvykle nucena prodat všechnu svou úrodu hned po sklizni kvůli nemožnosti uskladnit úrodu na vhodném místě a zabránit jejímu zkažení. Své plodiny musí prodat přes jediného prostředníka, kterého zná. Jelikož nemá žádné informace o aktuálních cenách jednotlivých potravin, přijímá jakoukoliv nabízenou cenu. Ta bývá velmi nízká, ale nic jiného jí ne-

13 zbývá, protože nemá možnost využít jakýkoliv druh transportu, aby mohla prodat své plodiny na vzdáleném trhu. Za několik měsíců bude muset nakoupit potraviny pravděpodobně za dvakrát vyšší cenu, než kterou za svoji úrodu dostala. 12 Příčiny hladu Hlad zpravidla chápeme jako otázku související s nedostatkem potravin. Planeta je ale dnes schopna uživit celosvětovou populaci. Nemusí to pravda platit do budoucna, protože světová populace roste a množství kvalitní půdy pro produkci potravin klesá. Problém v současné době vězí především v chudobě, ale také v nastavení světového potravinového systému a v zacházení s životním prostředím. Chudoba je začarovaný kruh. Farmář svou produkcí potravin neuživí po celý rok rodinu a nemá ani peníze, aby mohl nakoupit základní potraviny nebo semena pro další úrodu. Nebojuje ale pouze s chudobou, zásadní roli hraje také to, že není v popředí zájmu vlastní vlády. Situaci drobnému farmáři neulehčuje ani současný hospodářský systém a mezinárodní obchod upřednostňující volný trh, protože nemá nástroje na to, aby mohl konkurovat někomu, kdo má nejen patřičné prostředky a technologie, ale i podporu ze strany svého státu. To jednoduše dokládá třeba příklad vývozních podpor. V praxi to znamená, že zemědělec v Evropské unii nebo ve Spojených státech, přestože má vyšší náklady na produkci, může tuto produkci prodat v chudém státě levněji, což ničí lokální producenty. Globální potravinový systém dále ovládá jen několik málo velkých agrofirem, které stanovují ceny zemědělských produktů, což jen vede k tomu, že lokální farmář někde v subsaharské Africe za svou produkci dostane příliš nízkou cenu, nebo ji ani neprodá. Neméně důležitý faktor ovlivňující sklizeň plodin představuje také počasí. Vlivem klimatických změn dochází poslední dobou k velmi častým a nepředvídatelným výkyvům, jako jsou záplavy, dlouhá sucha, vyšší výskyt silných bouří či požárů. Tím nejen že dochází k nižší úrodě, ale i k úbytku kvalitní půdy a vodních zdrojů, k nenávratnému zmizení mnoha druhů zvířat i rostlin nebo rozšiřování pouští. Podle expertů Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) by tak mohla v budoucnu africká produkce potravin klesnout až o 40 procent. Souvislost s úbytkem přírodních zdrojů má však i bezohledná lidská činnost a nedostatečná ochrana životního prostředí, které je pro drobné zemědělce zásadní. Řešení nejsou neznámá Mezinárodní společenství v souvislosti s hledáním řešení problému hladu přišlo s konceptem potravinové bezpečnosti, který má vyjadřovat opak situace, kdy člověk hladoví a nemá zabezpečený příjem potravin. Potravinová bezpečnost (food security) je definována jako stálý fyzický, ekonomický a sociální přístup k nutričně bohatým potravinám (tento pojem je ale často v češtině zaměňován s pojmem bezpečnost potravin/food safety, tedy opatřeními zaručujícími ochranu zdraví spotřebitele to, co hladového ani ve snu nenapadne). Je nutné si také uvědomit, že již Všeobecná deklarace lidských práv z roku 1948 uznala právo na potraviny jako základní lidské právo. Naplňování lidského práva na potraviny je tak přímo prostředkem, jak dosáhnout potravinové bezpečnosti. Pro odstranění hladu jsou nezbytná mnohá opatření na všech úrovních. Na národní úrovni je třeba posilovat potravinovou bezpečnost skrze programy na podporu drobných zemědělců, kteří musí být v centru zájmu svých vlád. Vlády by také měly zajistit, aby právo na potraviny bylo vymahatelné prostřednictvím národních soudních systémů ze strany každého jednotlivce. Je třeba také odstranit diskriminaci, kterou pociťují především ženy, a zajistit drobným farmářům přístup k půdě, půjčkám, aktuálním informacím, vzdělání a v neposlední řadě i zdravotní péči. Pro případy krize je nutná exis-

14 tence záchranných sítí, jak sociálních podpor, tak potravinové pomoci. I když v mnoha zemích neexistují vlastnická práva na půdu, vlády musí zajistit, aby případný pronájem půdy cizím investorům nenarušil tradiční užívání půdy původními obyvateli. Jelikož je ale většina lidí trpících hladem závislá na zemědělství, musí se hlavní pozornost věnovat právě tomuto odvětví. Přestože zemědělství zaměstnává až tři čtvrtiny obyvatel rozvojových zemí, politická reprezentace jeho důležitost doposud značně přehlížela. Bez vhodných investic do zemědělství, tedy například do zavlažovacích systémů, zařízení pro uskladňování potravin, zemědělského výzkumu a technik pro udržitelné zemědělství, ale i do dopravní a komunikační infrastruktury se drobní chudí farmáři ze své současné situace nedostanou. 13 Podpora lokálních trhů a lokální produkce základních potravin je pro drobné farmáře také klíčová. Mnoho rozvojových zemí se změnilo z čistých vývozců potravin na čisté dovozce, protože daly přednost pěstování takzvaných tržních plodin (jako je čaj, káva, tabák nebo květiny) před potravinami, které tvoří základ jídelníčku (pšenice, kukuřice, rýže). Kvůli nastavení mezinárodního obchodního systému však ani z produkce tržních plodin zemědělci téměř vůbec neprofitují. Je proto nutností, aby měli farmáři v rozvojových zemích větší kontrolu nad produkcí, distribucí a spotřebou potravin bez závislosti na mezinárodních trzích. Na mezinárodní úrovni je nutné změnit nastavení hospodářského systému a upravit obchodní a zemědělské politiky rozvinutých zemí, které škodí obyvatelům chudých států, a nastavit spravedlivější obchodní režim zohledňující potřeby obyvatel rozvojového světa. Bez zvláštního zacházení pro chudé země, aby mohly chránit své pěstitele, se odstranění hladu také neobejde. Dále se musí zajistit větší transparentnost světového trhu s potravinami, aby nedocházelo k tomu, že instituce, které nemají žádnou spojitost s potravinami jako takovými (například investiční fondy), mohou spekulovat s potravinovými komoditami, což vede přímo k hazardu s lidskými životy a ne pouze hazardu finančnímu. Zacházení se životním prostředím všude na světě je také klíčové pro budoucí vývoj. Je třeba omezit nadměrné využívání půdy vedoucí k odlesňování, znečišťování vodních zdrojů a kontaminaci půdy. Je nutné zamezit nadměrnému užívání chemických hnojiv a začít využívat udržitelnější způsoby produkce potravin. Přestože neexistuje jednotná shoda ohledně přijatelných opatření zmírňujících klimatické změny, je jasné, že je potřeba se tímto problémem zabývat a nalézt i mechanizmy pro přizpůsobení potravinové produkce následkům klimatických změn, které dopadají nejhůře na nejméně rozvinuté státy. Hlad bývá často chápán jako běžná součást každodenního života v chudých zemích, jedná se ale o politický problém, který lze řešit pouze správnými politickými rozhodnutími. Všichni lidé si musí uvědomit, že na jedné straně ubývají přírodní zdroje a snižuje se produktivita půdy a na straně druhé roste světová populace. Produkce potravin tak do budoucna představuje jednu z hlavních výzev, protože počet hladovějících bude s největší pravděpodobností narůstat. Zdroje: FAO o hladu: IAASTD, Agriculture at a crossroads: IFPRI, Global Hunger Index: Olivier de Schutter, Lecture on hunger: ftp://ftp.fao.org/docrep/fao/meeting/018/k6518e.pdf Oxfam, Investing in Poor Farmers Pays: Světový potravinový program: UN Millennium Project, Halving hunger: it can be done:

15 JAK SE MĚŘÍ ROZVOJ Jiří Silný Ředitel Ekumenické akademie Praha, dlouhodobě se zabývá problémy globalizace. 14 Pojem rozvoj patří k těm, o kterých se moc nediskutuje, protože si skoro každý myslí, že jeho obsah je jasný, ale při bližším zkoumání se ukáže, že tomu tak většinou vůbec není. Jako málo rozvinuté, nejméně rozvinuté, rozvojové, rozvíjející se nebo rozvinuté jsou označovány jednotlivé státy obvykle podle podílu HDP na hlavu. Rozptyl je velký od katarských devadesáti tisíc po tři sta dolarů v Demokratické republice Kongo. Hrubý domácí produkt Co se tu vlastně měří? Hrubý domácí produkt je suma vyjadřující v penězích veškerou produkci výrobků a služeb během jednoho roku na daném teritoriu. Měřítko HDP může právě jen velmi hrubě měřit míru bohatství dané země, ale z různých důvodů není příliš spolehlivé při posuzování skutečné životní úrovně jednotlivých obyvatel nebo kvality života obecně. Kritici tohoto zatím všeobecně užívaného měřítka rozvoje uvádějí často příklad, jak se v HDP projeví automobilová nehoda s tragickými následky. Zmařené životy a zničené hodnoty jsou pro ekonomický rozvoj hotové požehnání. Vydělá pohřební služba, nemocnice, autoservis nebo se vyrobí nové auto, čím dráž to přijde, tím více roste hrubý domácí produkt. Na druhou stranu HDP vůbec nezaznamenává činnost, která je neplacená, ale pro chod a rozvoj společnosti nezbytná, jako jsou třeba výchova dětí, péče o domácnost, dobrovolnické aktivity apod. HDP také nic neříká o tom, jak je bohatství rozděleno, nebo zda v zemi zůstává. Např. 10 % z českého HDP (300 miliard v roce 2010) odplyne jako zisky zahraničních firem pryč. Diskuse o smyslu použití HDP jako měřítka rozvoje se vedou už dlouho a dostávají se i na vrcholnou politickou rovinu. Např. francouzský prezident Sarkozy vyjádřil potřebu překonat HDP jako měřítko rozvoje a Evropský parlament vydal zprávu, ve které označuje hrubý domácí produkt za již neodpovídající době. Podle poslance Jo Leinena bychom měli spíše měřit sociální pokrok, ochranu klimatu a životního prostředí, efektivitu využívání nedostatkových surovin a kvalitu pracovních míst. Index lidského rozvoje V rámci systému OSN se od roku 1990 používá Index lidského rozvoje (Human Development Index, HDI), na jehož základě se také vydávají každoroční zprávy (Human Development Reports). Zavedení toho indexu má za cíl postavit do centra rozvojového usilování snahu o rozvoj člověka. Něco podobného měl na mysli už v šedesátých letech minulého století katolický filozof, ekonom a sociální vědec Luis-Joseph Lebret, který mluvil o rozvoji všech lidí a každého člověka, jehož základem mu byla humánní ekonomika. Tedy taková ekonomika, která je zaměřená na lidské potřeby a ne na maximalizaci zisku. Index lidského rozvoje je v současné době nejrozšířenějším způsobem, jak měřit rozvoj jinak než jen makroekonomickými daty. Index lidského rozvoje je kompilován z HDP na osobu, úrovně dosaženého

16 vzdělání a očekávané délky života. Agregovány do jednoho čísla indexu jsou konkrétně: průměrná očekávaná délka života při narození, protože tento demografický ukazatel v sobě nejlépe zahrnuje všechny negativní i pozitivní vlivy, které ovlivňují lidské zdraví; dále úroveň vzdělanosti stanovená jako podíl gramotného obyvatelstva a jako kombinovaný podíl populace z příslušné věkové skupiny navštěvující školy prvního, druhého a třetího stupně; v neposlední řadě zahrnuje index hmotnou životní úroveň, jež je vyjádřena jako hrubý domácí produkt na osobu v USD v přepočtu na paritu kupní síly. Index základních schopností a Index genderové spravedlnosti 15 Slabinou HDI je, že zejména u chudých zemí je často obtížné získat všechna relevantní data a tak je třeba některá čísla jen odhadovat. Mezinárodní síť nevládních organizací, monitorujících od roku 1995 naplňování ekonomických, sociálních a kulturních práv a genderovou spravedlnost Social Watch proto vyvinula vlastní jednoduší indexy. Postavení žen ve společnosti sleduje Index genderové spravedlnosti (Gender Equity Index, GEI) hodnotící přístup žen ke vzdělání, jejich ekonomické postavení a zastoupení v rozhodovacích pozicích. Index základních schopností (Basic Capabilities Index, BCI) sleduje tři základní ukazatele: dětskou úmrtnost, školní docházku do 5. třídy a asistované porody (za přítomnosti lékaře nebo asistentky). Tyto údaje jsou poměrně dobře dostupné a mají velkou vypovídací hodnotu o situaci v chudých zemích, pro něž byl BCI vyvinut především. Péčí české koalice jsou údaje obou indexů i mezinárodní zprávy Social Watch přístupné v češtině. Hrubé domácí štěstí Pozoruhodný je index Hrubého domácího štěstí (Gross National Happiness, GNH), který zavedl jako oficiální indikátor osvícený panovník buddhistického Bhútánského království. Dašo Karma Ura, bhútánský spisovatel a ekonom, tento cíl charakterizuje následovně: Blahobyt zahrnuje i takové věci jako psychickou pohodu, existenci důvěryplných, emocionálně podporujících vztahů, dostupnost zdravotní péče, vzdělání a bydlení, uchování kultury a ochranu ekologické pestrosti Hromadit stále více peněz je prázdná hodnota. Štěstí je pro nás důležitější než bohatství. Pro měření GNH se užívá 72 indikátorů, které se neustále zpřesňují, a každoročně se sleduje jejich naplňování. Zkoumá se například i to, jestli mohou občané vyváženě disponovat svým časem a mají dost času na meditace. Bhútán naplňuje v současné době 43 z ideálních 72 faktorů. Valné shromáždění OSN přijalo na návrh Bhútánu 19. července 2011 rezoluci A/RES/65/309 nazvanou Štěstí: směrem k holistickému chápání rozvoje. Podobným směrem se ubírají úvahy na druhém konci světa, v Latinské Americe. Spolu s politickou a kulturní renesancí původních národů se vynořuje jiné chápání rozvoje, které bylo vlastní i mnoha dalším tradičním kulturám. Jako dobře žít jej však v současnosti formulují především Indiáni ze zemí jako je Bolívie (aymarsky: suma qamaña) nebo Ekvádor (kečuánsky: sumak kawsay). Nemá to nic společného s ideálem sladkého života v zahálce a požitcích bez odpovědnosti. Dobře žít znamená žít v harmonii s lidmi a s přírodou. Vyvarovat se vykořisťování lidí a narušování přírodní rovnováhy. Otázka lidských potřeb Na pozadí hledání vhodného způsobu měření rozvoje je diskuse o lidských potřebách a antropologických konceptech. Za zmínku stojí myšlenky u nás málo známého chilského ekonoma Manfreda Max- Neefa, nositele tzv. Alternativní Nobelovy ceny. V jeho pojetí (model rozvoje lidské škály Human-Scale Development) jsou lidské potřeby nehierarchické, univerzální a neměnné. Rovněž dokládá, že lidských

17 potřeb není mnoho, ale jsou provázané, přitom jsou konečné, stejné ve všech lidských kulturách a obdobích. Mění se jen způsoby jejich uspokojování. Některé způsoby uspokojování potřeb mohou uspokojení jen předstírat, nebo mohou být i destruktivní, nebo k uspokojení jedné potřeby dochází na úkor jiných potřeb apod. Jako základní definuje Max-Neef potřebu bytí, ochrany, lásky, porozumění, participace, odpočinku, tvorby a svobody. Nejúčinnější jsou synergické formy naplňování potřeb. 16 Další alternativní indexy Americký ekonom Clifford Cobb se svými spolupracovníky vyvinul Index udržitelného blahobytu (Index of Sustainable Economic Welfare, ISEW). Odpočítává náklady spojené s nápravou škod při katastrofách a nehodách, čerpání přírodních zdrojů aj., ale na straně aktiv zahrnuje i hodnoty vytvořené neformální ekonomikou (v domácnostech apod.). Jiný podobný index je Indikátor reálného pokroku (Genuine Progress Indicator, GPI) Jonathana Rowea z americké organizace Redefining Progress. Podobných pokusů o vhodnější způsoby měření rozvoje na rovině celých států nebo na lokální úrovni je celá řada a lze je vyhledat na internetu. Zatímco většinu nových indexů sledují a jejich zavedení navrhují nevládní organizace, koncept významného německého ekonoma Hanse Diefenbachera nazvaný Národní index blahobytu (Nationaler Wohlfahrtsindex, NWI) je už předmětem zkoumání zvláštní komise Bundestagu nazvané Růst, blahobyt a kvalita života. Možná, že Německo projeví v překonání zastaralého měřítka HDP stejnou průkopnickou odvahu jako při opuštění jaderné energetiky. I NWI počítá jako aktiva neplacenou práci a odečítá jako náklady využívání životního prostředí. Index zohledňuje i rozdělení příjmů. Podle něj se ukazuje, že úroveň Německa od roku 2000 klesá, zejména proto, že roste nerovnost v rozdělení příjmů a rostou náklady využívání životního prostředí. Růst nebo rozvoj? Diskuse kolem indikátorů rozvoje ukazují zřetelně, že je rozdíl mezi makroekonomickým růstem měřeným penězi a reálným rozvojem životních šancí a blahobytu. Nejnovější publikace Indexu základních schopností mj. srovnává světový růst HDP na hlavu s růstem BCI (Index základních schopností) za posledních dvacet let. Zatímco ekonomický ukazatel roste poměrně strmě (téměř o 4000 dolarů za sledované období), BCI, sledující situaci nejchudších, se zvedá daleko pomaleji. Znamená to, že sice roste světové bohatství, ale rostou i rozdíly mezi bohatými a chudými, roste nespravedlnost. Navíc neohraničený růst překračuje ekologickou kapacitu Země. O tom nás informuje další měřítko ekologická stopa. Ekonomka Naďa Johanisová ukazuje, že ekonomický růst, jak ho měříme právě pomocí HDP, nemůže pokračovat donekonečna, protože i jednoprocentní nárůst množství výrobků a služeb je exponenciální, zdvojnásobí se každých 72 let. Zároveň vysvětluje, že zastavení růstu nemusí nezbytně znamenat zhoršení kvality života, vlastně je to naopak pokračující růst vede k problémům včetně nespravedlivě rozdělovaného bohatství. Stále sílící debata o zastavení růstu a cestě k udržitelnému snižování produkce (koncept známý pod francouzským názvem décroissance nebo anglickým degrowth) klade velmi naléhavé otázky, jak budeme chápat rozvoj do budoucna a hlavně, jak spravedlivě je lidstvo schopné a ochotné se dělit o omezené zdroje. Zdroje: Measuring-sustainable-development-and-supplementing-GDP

18 Social Watch zpráva Po pádu. Čas na změnu. Průběžná zpráva o globálním vývoji v oblasti vymýcení chudoby a genderové spravedlnosti. Ekumenická akademie Praha, Praha 2011, ISBN Publikace Social Watch lze zdarma objednat nebo stáhnout na nebo Citáty z časopisu Publik-Forum 12/2011. Další informace např. sborník Bhutan. A Fortress at the Edge of Time?, Vienna Institute for Development, Vienna, 1999 a na internetu Sedmá generace 1/ PRÁVO NA POTRAVINY Dagmar Milerová Prášková Analytička programu potravinové bezpečnosti organizace Glopolis. Foto: OSN, Albert G Farran, Súdanský farmář V souvislosti s přijetím prvního rozvojového cíle, tedy snížením počtu všech chudých a hladovějících na polovinu do roku 2015, se začalo hovořit o základním lidském právu na potraviny. Obvykle jsou na mezinárodní úrovni prosazována hlavně politická lidská práva (tzv. práva první generace), ale v boji proti hladu a chudobě je nezbytná i podpora ekonomických a sociálních lidských práv (tzv. druhá generace). Do této kategorie právě právo na potraviny patří. Naplňování lidských práv tak není jen cílem, kterého chceme dosáhnout, ale také prostředkem, kterým lze podporovat rozvojové cíle. Nejedná se však zdaleka o nějaký nový koncept. Právo na potraviny bylo definováno již ve Všeobecné deklaraci lidských práv z roku 1948, která v článku 25 říká, že: Každý má právo na takovou životní úroveň, která zajistí jeho zdraví a blahobyt i zdraví a blahobyt jeho rodiny, počítajíc v to zejména výživu, šatstvo, byt a lékařskou péči, jakož i nezbytná sociální opatření. Závaznou součástí mezinárodního práva se právo na potraviny stalo v roce 1966 s přijetím Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Tam je v článku 11 zakotvena definice, že: Státy uznávají právo každého jednotlivce na přiměřenou životní úroveň pro něj a jeho rodinu, zahrnujíce v to dostatečnou výživu, šatstvo, byt, a na neustálé zlepšování životních podmínek a také, že pro naplnění základního práva každého na osvobození od hladu, učiní (státy) jak jednotlivě, tak i na základě mezinárodní součinnosti taková opatření, zahrnujíc v tom zvláštní programy, jichž je zapotřebí. Lidsko-právní přístup a důraz kladený na právo na potraviny je základem pro strategie na odstraňování hladu a zajištění potravinové bezpečnosti, která je zaručena v případě, že má člověk ekonomický, fyzický a sociální přístup k dostatečnému množství výživných potravin postačujících k pokrytí potřeb

19 pro zdravý život. Lidsko-právní přístup dále zdůrazňuje principy jako je participace, odpovědnost, nediskriminace, transparentnost, lidská důstojnost a právní stát. Realizace práva na potraviny tak řeší politické, sociální a kulturní příčiny hladu. 18 Právo na potraviny nicméně neznamená, že má každý občan právo na bezplatné jídlo. Zajištění potravinové pomoci se vztahuje pouze na krizové situace, jako jsou přírodní katastrofy a válečné konflikty. Státy však musí právo na potraviny respektovat, chránit a naplňovat. Povinnost státu toto právo respektovat znamená nepřijímat žádná opatření, která by bránila v přístupu k půdě či produkci potravin. Povinnost chránit zase státům ukládá, aby přístup k adekvátní potravě jednoho jedince neohrožovala činnost jiného jedince či skupiny. Naplňovat právo na potraviny pak znamená, že stát vhodnými proaktivními politickými kroky posiluje přístup a užívání zdrojů k zajištění potravinové bezpečnosti svého národa. Několik států dokonce právo na potraviny uznává ve svých ústavních zákonech, avšak ani jedna země zatím neustanovila zvláštní legislativní opatření k implementaci tohoto práva. Navíc se často jedná o státy, kde je procento hladovějící populace velmi vysoké (Guatemala, Haiti, Etiopie, Kongo, Indie, Pákistán, Bangladéš nebo Srí Lanka). Neméně podstatným problémem je také to, že často není samozřejmostí ani vlastní znalost existence takového práva ze strany obyvatelstva, a tak ani nemohou vznikat tlaky na jeho naplňování a posilování. Trendy ohrožující právo na potraviny Právo na potraviny a možnost pěstovat svou vlastní produkci jsou přímo spojené s užíváním půdy. Pro drobné farmáře, kteří tvoří více než polovinu všech hladovějících, má pak zásadní význam přístup k půdě a vodním zdrojům pro zavlažování. V současnosti existují dva druhy politik, které přímo ovlivňují jejich přístup k půdě. Jsou jimi zahraniční investiční politika a energetická politika. Land grabbing V souvislosti s potravinovou krizí z let 2007/2008 se začalo ve větší míře hovořit o novém trendu, takzvaném land grabbingu, neboli akvizici/záborech půdy, kdy si začali zahraniční investoři pronajímat rozsáhlé plochy půdy (nad tisíc hektarů) v rozvojových zemích. Zastánci zahraničních investic do půdy často operují s argumenty podfinancovaného zemědělského sektoru, rozvoje venkova a nových pracovních příležitostí pro lokální obyvatelstvo. Většinu investorů však tvoří soukromé subjekty, jejichž hlavním cílem je finanční zisk. Od roku 2008 se mezi investory zařadily rovněž vlády některých států, a to ze dvou hlavních důvodů. Prvním z nich je zajištění potravinové bezpečnosti vlastního národa, jako v případě arabských států, které trpí nedostatkem produktivní půdy a vodních zdrojů jako Saudská Arábie, Katar nebo Spojené arabské emiráty. Druhým je pak zvyšující se poptávka po biopalivech. Paradoxem této situace je však to, že investice ze zahraničí jsou nasměrovány především do zemí, které byly v minulosti sužovány hladomory nebo kde je hlad chronicky zakořeněn a které jsou závislé na pomoci od Světového potravinového programu (WFP), jako je například Etiopie, Súdán či Demokratická republika Kongo. Jen pro představu, pronájem jednoho akru půdy v Etiopii stojí zhruba jeden dolar na den, kdežto v Asii je i stokrát vyšší. Často tak dochází k tomu, že tisíce tun obilí jsou vyváženy pryč ze země, v níž polovina obyvatelstva nemá přístup k základním potravinám. Vliv, který mají akvizice půdy na právo na potraviny, proto nelze zanedbávat. Přestože se ve většině případů jedná o pronájem a ne o prodej půdy, doba takového pronájmu se pohybuje od 50 do 99 let. Dohody jsou zcela netransparentní a neveřejné, negarantují žádné výhody pro lokální obyvatelstvo, dochází

20 k násilným vysídlením bez patřičných kompenzací. Podpora zemědělské velkovýroby před drobným zemědělstvím vede navíc k závažným zásahům do životního prostředí. Málokdy je také dodržována zásada svobodného, předběžného a informovaného souhlasu, který zaručuje Deklarace OSN o právech původních obyvatel. Je ovšem třeba dodat, že tyto zahraniční investice jsou vládami hostitelských států, většinou zkorumpovanými, přímo podporovány a založeny na velmi vstřícné investiční politice. Biopaliva Současná politika biopaliv, tedy snaha snížit jak závislost na fosilních palivech, tak i emise skleníkových plynů v dopravě, měla možná na začátku dobrý úmysl, ale rostoucí ceny potravin ukázaly, že tento krok nebyl zrovna nejšťastnější. Cíl vyrábět energii z obnovitelných zdrojů vypadá atraktivně, pokud by se pro biopaliva nevyužívaly plodiny sloužící jako základ jídelníčku (kukuřice, cukrová třtina, olejniny). Vynechme i debatu o tom, že samotný název bio má evokovat šetrnost k životnímu prostředí. Hlavní nesnází je jednoduše to, že díky různým druhům podpor jako jsou daňové stimuly a přímé dotace je produkce plodin určených pro biopaliva výnosnější než produkce potravin určená k běžné spotřebě. Navíc větší poptávka po plodinách s sebou nese větší tlak na množství a produktivitu zemědělské půdy. 19 Analýzy kromě toho jasně ukazují, že Evropa a USA se neobejdou bez importu plodin určených na biopaliva, pokud chtějí dosáhnout svých závazných cílů. V případě EU je cílem 10 procent podílu biopaliv v pohonných hmotách do roku Některé odhady říkají, že EU bude muset importovat až 50 procent biopaliv pro splnění těchto cílů. Spojené státy zase spotřebují více než čtvrtinu své obilné produkce na výrobu etanolu. V číslech to pak znamená, že takové množství obilí by nasytilo 350 miliónů lidí po celý rok, což je více než jedna třetina dnešního počtu hladovějících. Pokud ještě vezmeme v úvahu celý životní cyklus biopaliv včetně přímých i nepřímých vlivů na užívání půdy a životní prostředí, úspory skleníkových plynů jsou nízké či dokonce záporné. Nesmíme totiž opomenout fakt, že na výrobu biopaliv je velmi často nezbytné využít i fosilní paliva. Mimo tohoto klimatického hlediska se produkce biopaliv významně dotýká práva na potraviny a potravinové bezpečnosti obyvatel těch zemí, kde k takové produkci dochází. Kromě přímých důsledků, jako je nerespektování vlastnických práv a tradičního užívání půdy, je právo na potraviny ohroženo také tím, že biopaliva vytěsňují základní potraviny a přímo s nimi soutěží o půdu. Mnoho mezinárodních organizací (Světová banka, Mezinárodní měnový fond, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) se dále shoduje, že boom biopaliv značně ovlivňuje ceny potravin, které v posledních letech, nejvíce v roce 2008 a 2011, letí raketovou rychlostí vzhůru. To pociťují chudí obyvatelé rozvojových zemí velmi silně, protože za nákup potravin obvykle utratí 60 až 80 procent svých příjmů, na rozdíl od rozvinutých zemí, kde je toto číslo mezi 10 až 20 procenty. Zajištění práva na potraviny Negativních tendencí a lidských aktivit, které ohrožují základní lidské právo na potraviny obyvatel chudých zemí, je samozřejmě mnohem více a jsou přímo spojeny s příčinami hladu. Pro jeho odstranění, stejně jako pro realizaci práva na potraviny, je klíčové zajistit stálý přístup k produktivní půdě a vodním zdrojům všem obyvatelům planety. Tento přístup chudého obyvatelstva k přírodním zdrojům v rozvojových zemích je ovlivňován externě, jako v případě zahraničních investic a energetických závazků vyspělých států. Ale působí i interní vlivy, jako je neochota či neschopnost národních vlád naplnit své povinnosti vůči lidským právům vlastního obyvatelstva. Pro vyspělé státy platí doporučení, že je třeba přijmout opatření chránící právo na potraviny obyvatel i mimo vlastní území a závazně přijmout pravidla o zodpovědném zacházení s půdou a jinými pří-

Potraviny v širších souvislostech

Potraviny v širších souvislostech Potraviny v širších souvislostech Ostrava, 6.11. 2012 Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org 1 Svět -7 miliard obyvatel ČR 10,3 mil. Dnešní kontext V roce 2009 trpěla hladem více než miliarda

Více

Širší souvislosti konzumace lokálních potravin. Kopřivnice, 17. 5. 2012. Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org

Širší souvislosti konzumace lokálních potravin. Kopřivnice, 17. 5. 2012. Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org Širší souvislosti konzumace lokálních potravin Kopřivnice, 17. 5. 2012 Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org 1 Svět -7 miliard obyvatel ČR 10,3 mil. Dnešní kontext Počet lidí trpících podvýživou

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Důsledky nedostatku pitné vody

Důsledky nedostatku pitné vody Důsledky nedostatku pitné vody Není možné žít bez pitné vody. Když člověk nemá pravidelný přísunu pitné vody dochází k postupné dehydrataci, jejímž prvním příznakem je pocit žízně je tedy logické, že dehydratovaný

Více

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis. Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010 Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.org 1 Chudoba ve světě ¼ populace v rozvojových zemích žije

Více

Cíle udržitelného rozvoje (SDGs): FAKTA

Cíle udržitelného rozvoje (SDGs): FAKTA Cíle udržitelného rozvoje (SDGs): FAKTA 22.9.2015 Sedmnáct Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) představuje program rozvoje na následujících 15 let (2015 2030) a navazuje na úspěšnou agendu Rozvojových cílů

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010

KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010 KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě T Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010 Chudoba ve světě Klimatické změny a chudoba Jedna z největších výzev 21. století

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

Název: Rozvojové problémy

Název: Rozvojové problémy Název: Rozvojové problémy Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace Ročník: 3. (1. ročník vyššího gymnázia)

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016 Pražská deklarace My, delegace národních vlád členských států regionu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN), dále jen region, jakož

Více

Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob

Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob P7_TA(2011)0390 Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2011 o postoji a závazku EU před summitem

Více

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ EVROPSKÁ UNIE, dále jen Unie, a BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÁ REPUBLIKA, ČESKÁ REPUBLIKA,

Více

ANALÝZA KAKAO LONG. Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost.

ANALÝZA KAKAO LONG. Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost. ANALÝZA KAKAO LONG Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost. Eva Mahdalová cz.linkedin.com/in/evamahdal/cs mahdalova@colosseum.cz 30.6. 2015 Shrnutí Kakao je ve vědeckém světě známé

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice?

ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice? ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice? Eva Mahdalová cz.linkedin.com/in/evamahdal/cs mahdalova@colosseum.cz 30. 04. 2015 Shrnutí Kukuřice je nejvýznamnější součástí světového obchodu

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1 13

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1 13 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro rozvoj 21. 4. 2010 2009/2217(INI) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1 13 Charles Goerens (PE439.073v01-00) k nové strategii v Afghánistánu (2009/2217(INI)) AM\813767.doc PE441.045v01-00

Více

Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice

Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice Tisková zpráva Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice Podle Komorového barometru malí a střední podnikatelé začínají věřit v lepší zítřky Praha, 24. září 2013 Rozhodování

Více

PŘEDBĚŽNÝ NÁVRH USNESENÍ

PŘEDBĚŽNÝ NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Dokument ze zasedání 11.2.2015 B8-0000/2015 PŘEDBĚŽNÝ NÁVRH USNESENÍ předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B8-000/2015 v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu

Více

Prioritám Dunajské strategie bude kralovat životní prostředí a ekonomika

Prioritám Dunajské strategie bude kralovat životní prostředí a ekonomika 02.11.2010 Dunajská strategie Prioritám Dunajské strategie bude kralovat životní prostředí a ekonomika Další z projektů regionálního partnerství podporovaného Evropskou unií, tzv. Dunajská strategie, se

Více

Potravinová krize rok poté. Jak zajistit globální potravinovou bezpečnost?

Potravinová krize rok poté. Jak zajistit globální potravinovou bezpečnost? in cooperation with moderated by Heinrich-Böll-Stiftung a Glopolis-Pražský institut pro globální politiku si Vás dovolují pozvat na mezinárodní konferenci a diskuzi Potravinová krize rok poté. Jak zajistit

Více

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Úvod Prohlášení SP ČR k politice Východiska Cíle Nástroje Závěr klimatických

Více

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Ing. Martin Kloz, CSc. konference Globální a lokální přístupy k ochraně klimatu 8. 12. 2014 Strana 1 Skleníkový efekt a změna klimatu 1 Struktura

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ 1062 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 26 Vertragstext tschechisch (Normativer Teil) 1 von 61 RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

Chudoba a méně rozvinuté země světa; (LDCs)

Chudoba a méně rozvinuté země světa; (LDCs) Chudoba a méně rozvinuté země světa; (LDCs) 1. Úvod Přednáška se zabývá charakteristikou chudoby v méně rozvinutých zemí světa. Úvod se týká základních definicí a charakteristiky chudoby, dále pak jejím

Více

TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ

TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ Jak vnímají evropští farmáři současnou ekonomickou situaci v zemědělství? A jaký ekonomický vývoj očekávají v této oblasti

Více

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Životní prostředí 0 + 2 přednášky, zkouška Doc.Ing. Josef Krása, Ph.D. Doc. Ing. Dr. Tomáš Dostál Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství http://storm.fsv.cvut.cz

Více

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise COVER PPT_Compressed Investování do budoucnosti Evropy Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise 1 5. zpráva o hospodářské, sociální a územní

Více

Pozměňovací návrh k návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (sněmovní tisk č. 772)

Pozměňovací návrh k návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (sněmovní tisk č. 772) Pozměňovací návrh k návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (sněmovní tisk č. 772) V 7 se na konec přidává odstavec následujícího znění: (8) Výdaje odpovídající

Více

BEYOND ECONOMIC GROWTH.

BEYOND ECONOMIC GROWTH. 1 Světová banka nabízí ke studiu zajímavou publikaci BEYOND ECONOMIC GROWTH. Zde je příklad, jak já využívám tohoto zdroje pro studium a poznání služeb v hodinách zeměpisu. Tabulky, mimochodem značného

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

Sustainable Development Goals nová výzva k hodnocení místní udržitelnosti

Sustainable Development Goals nová výzva k hodnocení místní udržitelnosti Sustainable Development Goals nová výzva k hodnocení místní udržitelnosti PaedDr. Tomáš Hák, PhD. Centrum pro otázky životního prostředí Univerzita Karlova INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE A KVALITA ŽIVOTA

Více

Energetická transformace Německá Energiewende. 8 Klíčové závěry

Energetická transformace Německá Energiewende. 8 Klíčové závěry 8 Klíčové závěry Energetická transformace Německá Energiewende Craig Morris, Martin Pehnt Vydání publikace iniciovala Nadace Heinricha Bölla. Vydáno 28. listopadu 2012. Aktualizováno v červenci 2015. www.

Více

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví v energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví Úvod do energetické politiky EU Energetická bezpečnost Vnitřní trh energií Důsledky

Více

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Tisková konference 30.7. 2010 Evropská strategie pro prevenci a kontrolu chronických neinfekčních onemocnění Východiska:

Více

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. (Neo) liberalismus Neo-liberalismus jako součást ekonomie hlavního proudu

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

EKOLOGICKÉ SMĚŘOVÁNÍ LIDSTVA Bedřich Moldan

EKOLOGICKÉ SMĚŘOVÁNÍ LIDSTVA Bedřich Moldan škola studijní program ČVUT, Fakulta architektury B 3501 Architektura a urbanismus předmět přednáška přednášející Ekologie I EKOLOGICKÉ SMĚŘOVÁNÍ LIDSTVA Bedřich Moldan podpořeno Evropský sociální fond

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

EUROPE DIRECT BRUNTÁL

EUROPE DIRECT BRUNTÁL EUROPE DIRECT BRUNTÁL Evropský rok pro rozvoj 2015 náš svět naše důstojnost naše budoucnost Iniciativa Evropský rok Již od roku 1983 vyhlašuje Evropská unie iniciativu s názvem Evropský rok. Každý ročník

Více

Zásady trvale udržitelného rozvoje

Zásady trvale udržitelného rozvoje Zásady trvale udržitelného rozvoje Co je to trvale udržitelný rozvoj (TUR) trend, který zajistí hospodářský a společenský vývoj, který bude v souladu s kapacitami ekosystémů zachování tzv. enviromentálních

Více

Problém HIV/AIDS v Etiopii

Problém HIV/AIDS v Etiopii Českomoravská psychologická společnost Problém HIV/AIDS v Etiopii Mgr. Daniel Messele 29. dubna 2009 Akademie věd Praha Etiopie a sousední státy, velká etiopská města Umístění: východní Afrika Sousední

Více

Pařížská dohoda a její význam pro ČR a EU. Pavel Zámyslický Ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu

Pařížská dohoda a její význam pro ČR a EU. Pavel Zámyslický Ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Pařížská dohoda a její význam pro ČR a EU Pavel Zámyslický Ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Rámcová úmluva OSN o změně klimatu 1992 UNFCCC -> vstup v platnost 1995 1997 Kjótský protokol > vstup

Více

Společná zemědělská politika

Společná zemědělská politika Společná zemědělská politika Důvody vzniku SZP 1. Zajištění potravinové soběstačnosti členů ES 2. Nutnost zvládnout migrační proud obyvatelstva z venkova do měst 3. Politické důvody zemědělci významnou

Více

Role flexibilní pracovní síly v personální strategii

Role flexibilní pracovní síly v personální strategii Personální společnost Manpower oslovila v říjnu 2009 více než 41.000 zaměstnavatelů ze 35 zemí a oblastí, aby zjistila více informací o současné roli flexibilní pracovní síly v personální strategii různých

Více

CO JE TO SWOT ANALÝZA

CO JE TO SWOT ANALÝZA SWOT analýza CO JE TO SWOT ANALÝZA Univerzálně používaný nástroj, který mapuje a analyzuje daný jev (například určitý stav, situaci, úkol, problém, pracovní tým, projekt atd.) Umožňuje dívat se na analyzovanou

Více

Evropská politika soudržnosti 2014 2020

Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování

Více

OECD-FAO Agricultural Outlook 2009. Zemědělství Výhled OECD-FAO na rok 2009. Stručný výhled. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce

OECD-FAO Agricultural Outlook 2009. Zemědělství Výhled OECD-FAO na rok 2009. Stručný výhled. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce OECD-FAO Agricultural Outlook 2009 Summary in Czech Zemědělství Výhled OECD-FAO na rok 2009 Přehled v českém jazyce Stručný výhled Makroekonomická situace, z níž tento střednědobý výhled vychází, na základě

Více

Etika pomoci. Člověk v tísni, o. p. s.

Etika pomoci. Člověk v tísni, o. p. s. Etika pomoci Člověk v tísni, o. p. s. Cílem společnosti Člověk v tísni je: spolupodílet se na vytvoření tolerantní aotevřené společnosti, ve které jsou kulturní, etnické, rasové a jiné odlišnosti zdrojem

Více

Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy)

Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy) Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy) Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Co považuji za významné z historie pojem spravedlivá cena

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2009/2157(INI) 17. 12. 2009. o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Zpravodaj: Stéphane Le Foll

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2009/2157(INI) 17. 12. 2009. o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Zpravodaj: Stéphane Le Foll EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova 17. 12. 2009 2009/2157(INI) NÁVRH ZPRÁVY o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova Zpravodaj:

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 23-34

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 23-34 EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 2009 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 2008/0140(CNS) 19. 12. 2008 POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 23-34 Návrh stanoviska Amalia Sartori (PE415.287v01-00) Provádění

Více

Obsah PRAŽSKÝ STUDENTSKÝ SUMMIT ŽITNÁ 27, PRAHA 1, 110 00 SUMMIT@AMO.CZ 1

Obsah PRAŽSKÝ STUDENTSKÝ SUMMIT ŽITNÁ 27, PRAHA 1, 110 00 SUMMIT@AMO.CZ 1 REZOLUCE PŘIJATÉ ENVIRONMENTÁLNÍM SHROMÁŽDĚNÍM SPOJENÝCH NÁRODŮ PŘI PROGRAMU OSN PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ NA JEDNÁNÍ XX. ROČNÍKU PRAŽSKÉHO STUDENTSKÉHO SUMMITU OD 6. DO 9. BŘEZNA 2015 Obsah Rezoluce Titul

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

Zasedání OSN: Je možné změnit svět?

Zasedání OSN: Je možné změnit svět? Zasedání OSN: Je možné změnit svět? Cíle aktivity: - Seznámit se s Rozvojovými cíli tisíciletí - Rozvíjet dovednosti vyhledávat a zpracovávat informace z různých zdrojů. - Simulovat jednání OSN Cílová

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Praha 25. 11.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Praha 25. 11. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Praha 25. 11. 2006 Obsah: 1. Jak rychle rostla česká ekonomika a jaká je její ekonomická

Více

PROJEKT LIDÉ LIDEM - WORKSHOP Č.

PROJEKT LIDÉ LIDEM - WORKSHOP Č. PROJEKT LIDÉ LIDEM - WORKSHOP Č. KOMUNITOU PODPOROVANÉ ZEMĚDĚLSTVÍ z pohledu JADE BASHFORD lektorka: Jade Bashford Jade spoluvytváří místní komunitní potravinové systémy už 25 let. Jade pracovala na místní

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Zdraví - definice Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhá nepřítomnost nemoci či slabosti ( WHO 7. 4. 1948) Vymezuje

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

- riziková místa a situace. - armáda ČR

- riziková místa a situace. - armáda ČR 17 Učební osnovy ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět se doplňují: Místo, kde žijeme Ročník: 1. ročník riziková místa a situace Ročník: 4. ročník armáda ČR 18 Lidé kolem nás Ročník: 3. ročník projevuje

Více

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Podzim 2008 Copyright 2008 Oxford Economics 1 PROGNÓZY V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Celkový přehled za šest členských států CECIMO Francie Německo Itálie Španělsko

Více

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010 ODS pro seniory Východiska Řešení důsledků pozitivního jevu prodlužování střední délky života a dlouhověkost je jednou z hlavních výzev, před kterou stojíme Pokles podílu ekonomicky aktivních lidí Extrémní

Více

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR PŮDA A OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU V EKONOMICKÝCH SOUVISLOSTECH PŮDA JAKO VÝROBNÍ PROSTŘEDEK JEDINEČNÝ EKOSYSTÉM 13. dubna 2010, Praha ZEMĚDĚLSKÝ

Více

Ekonomická krize. Pohled ČMKOS 11.3.2009

Ekonomická krize. Pohled ČMKOS 11.3.2009 Ekonomická krize Pohled ČMKOS 1 11.3.2009 Příčiny krize a důsledky I. Základní příčiny Krize je především krizí neoliberálních koncepcí, které ovládly v posledních 30. letech jak ekonomické myšlení tak

Více

Přehled. Výhled OECD pro odvětví komunikací: vydání 2003

Přehled. Výhled OECD pro odvětví komunikací: vydání 2003 Přehled Výhled OECD pro odvětví komunikací: vydání 2003 Overview OECD Communications Outlook: 2003 Edition Czech translation Přehledy jsou překladem výtahů z publikací OECD. K dispozici jsou zdarma v internetovém

Více

Aplikovaná ekologie. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební. Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. ČVUT v Praze. B602 dostal@fsv.cvut.

Aplikovaná ekologie. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební. Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. ČVUT v Praze. B602 dostal@fsv.cvut. Aplikovaná ekologie Úvod širší vztahy inženýrství životního prostředí, Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. B602 dostal@fsv.cvut.cz Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební ČVUT v Praze Harmonogram

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý Oxid uhličitý v atmosféře před průmyslovou revolucí cca 0,028 % Vlivem skleníkového efektu se lidstvo dlouhodobě a všestranně rozvíjelo v situaci, kdy

Více

Ostrava, 11. února 2010. Seminář pro učitele geografie

Ostrava, 11. února 2010. Seminář pro učitele geografie Ostrava, 11. února 2010 Seminář pro učitele geografie Globální a rozvojové vzdělávání informuje o problémech dlouhodobé chudoby a životech lidí v rozvinutých a v rozvojových zemích. směřuje k přijetí zodpovědnosti

Více

Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika

Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Ing. Ivan Beneš Místopředseda Českého národního výboru pro omezování katastrof Člen Rady expertů, Czech BCSD/WBCSD Konference Smart Life Praha 29.1.2014 Tento

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY Česká republika a Slovensko v roce 2014 Autoři: Jonáš Rais Martin Reguli Barbora Ivanská Březen 2014 Poznámka: Text je výstupem mezinárodní výzkumné spolupráce Centra

Více

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí Zodpovídá MŽP http://www.mzp.cz/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_

Více

www.technickespolco.com 1

www.technickespolco.com 1 13.1.211 Obsah prezentace Představení knihy Shrnutí Norbergovy knihy Globalizace část 1. Ing. Boleslav Vraný, Ph.D. 211 Představení knihy Chápání slova kapitalismus Pokrok za posledních 2 let Norberg J.:

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Stanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu Polska

Stanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu Polska RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 10. března 2009 (12.03) (OR. en) 7322/09 UEM 77 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace Stanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Bratislava, 9. února 2007 Obsah: 1. Hrubý domácí produkt (HDP) a růstová výkonnost

Více

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12. Mezinárodní aspekty veřejných financí Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12.1 Charakteristika mezinárodních veřejných financí peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku 2008/2212(INI) 25. 11. 2008. o řešení ropné krize (2008/2212(INI))

EVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku 2008/2212(INI) 25. 11. 2008. o řešení ropné krize (2008/2212(INI)) EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 2009 Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku 2008/2212(INI) 25. 11. 2008 NÁVRH ZPRÁVY o řešení ropné krize (2008/2212(INI)) Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Zpravodaj: Herbert

Více

Globální rizika. Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech

Globální rizika. Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech Globální rizika Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech Global Risk Report ročenka analyzující globální rizika vydává Světové ekonomické fórum

Více

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě)

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě) Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům.

Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům. Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům. V pásmu od severní Afriky po centrální Asii jsou šířením pouští ohroženy dvě miliardy lidí. Spolu s rozšiřováním pouští

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více