Naturový screening report záměru "Obnova chaty Vřesová studánka" DIK dodavatelsko inženýrská kancelář, s.r.o., Nám. Svobody 879, Jeseník

Transkript

1 AQUATEST a. s. Geologická 4, Praha 5 IČO zapsána v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 1189 Kód zakázky: , Popis zakázky: záměru "" Pořadové č.: 1 Objednatel: Financováno: DIK dodavatelsko inženýrská kancelář, s.r.o., Nám. Svobody 879, Jeseník DIK dodavatelsko inženýrská kancelář, s.r.o., Nám. Svobody 879, Jeseník OB OVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁ KA Hodnocení vlivu záměru dle 45i zák. č. 114/1992 Sb. (screening report) Zpracovatel Jiří Urban Autorizace MŽP ČR pro zpracování naturových hodnocení dle 45i zák. č. 114/1992 Sb.; č.j.: 19279/ENV/07, 659/630/07 Zdeněk Polášek Schválil Radim Kloza Ředitel divize 97 Za statutární orgán Petr Máša Místopředseda představenstva a ředitel společnosti Ostrava, říjen 2012 Výtisk č.: 1

2 OBSAH OBSAH ÚVOD ZADÁNÍ CÍL HODNOCENÍ POSTUP ZPRACOVÁNÍ POSOUZENÍ STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ZÁMĚRU ÚDAJE O EVL A PO IDENTIFIKACE DOTČENÝCH LOKALIT SOUSTAVY NATURA CHARAKTERISTIKA DOTČENÝCH LOKALIT SOUSTAVY NATURA Základní charakteristika zájmového území EVL Keprník (CZ ) PO Jeseníky (CZ ) DOTČENÉ PŘEDMĚTY OCHRANY CHARAKTERISTIKA DOTČENÝCH PŘEDMĚTŮ OCHRANY A VÝSKYT V ZÁJMOVÉM ÚZEMÍ EVL Keprník PO Jeseníky HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU HODNOCENÍ ÚPLNOSTI PODKLADŮ PRO POSOUZENÍ IDENTIFIKACE MOŽNÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU HODNOCENÍ VÝZNAMNOSTI VLIVŮ ZÁMĚRU Dotčené předměty ochrany EVL Keprník Dotčené předměty ochrany PO Jeseníky Hodnocení vlivů záměru na celistvost lokalit Hodnocení kumulativních vlivů ZÁVĚR DOPORUČENÁ MINIMALIZAČNÍ A OCHRANNÁ OPATŘENÍ REJSTŘÍKY A SEZNAMY PŘÍLOHY

3 1. Úvod 1.1. Zadání Předmětem předkládaného naturového screening reportu je posouzení vlivu záměru "Obnova chaty Vřesová studánka" (dále jen "záměr") na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Objednatelem posouzení je DIK dodavatelsko inženýrská kancelář, s.r.o., Nám. Svobody 879, Jeseník. Investorem stavby pak CAMPA - NET a.s., ul. 28. října 892/11, Jeseník. Předkládané hodnocení bylo zpracováno podle souvisejících metodických pokynů MŽP ČR a odpovídá posouzení dle 45i zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Jelikož však dosud nebylo vydáno stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody podle 45i, jedná se o screening report, jenž má sloužit jako podklad pro vydání tohoto stanoviska. V předešlých letech bylo v této lokalitě uvažováno o obnově chaty o větší kapacitě a v roce 2008 byla Krajskému úřadu Olomouckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, podána žádost o vyjádření, zda tento dříve uvažovaný záměr spadá do působnosti zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, v platném znění. Ve stanovisku orgánu ochrany přírody ze dne (vydal Odbor životního prostředí a zemědělství KÚ Olomouckého kraje, č.j.: KUOK 10193/2008, spis. zn.: KÚOK/10193/2008/OŽPZ/7232) se nevylučuje významně negativní vliv na lokality soustavy Natura 2000 a konstatuje se, že záměr podléhá posouzení dle zák. č. 100/2001 Sb. Od té doby došlo na základě konzultací s orgány ochrany přírody k redukci uvažovaného záměru a objednatel nechal z vlastní vůle zpracovat i biologické posouzení a naturový screening report záměru, které tvoří přílohy oznámení záměru dle zák. č. 100/2001 Sb. (J. Skořepa, Aquatest a. s., 2012) Cíl hodnocení Cílem předloženého naturového screening reportu je zjistit, zda má záměr významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. Naturové hodnocení se zabývá pouze vlivy podle 45h a 45i ZOPK a neřeší vlivy z hlediska dalších zájmů zák. č. 114/1992 Sb., zejména zvláštní druhové a územní ochrany, VKP, ÚSES apod., přestože může docházet k věcným "přesahům" Postup zpracování posouzení Pro účely hodnocení byly zadavatelem poskytnuty následující podklady: Dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby "", část A úvodní údaje, část B průvodní zpráva, část C souhrnná technická zpráva, vč. mapových příloh (DIK Jeseník, s.r.o., 2011) V zájmovém území byly provedeny floristické a faunistické průzkumy v období 1. polovina května - červenec 2012, které byly rovněž využity pro účely zpracování biologického posouzení lokality (Urban & Polášek, 2012). Botanický průzkum (cévnaté rostliny) a průzkum přírodních stanovišť sestával ze 4 terénních pochůzek se zaměřením na plochu plánované chaty a doprovodných objektů a blízké dotčené území, 2

4 orientačně rovněž v širším okolí (svah a hřeben Červené hory nad plochou záměru, okolní lesní porosty). Základní údaje o výskytu typů přírodních stanovišť, resp. biotopů (Chytrý et al. [eds.], 2001) byly převzaty z Aktualizace vrstvy mapování biotopů (AOPK ČR), vč. jejich základních charakteristik a ověřeny průzkumy v terénu (poznámky viz. text). Z hlediska určení reprezentativnosti přítomných biotopů je důležitý i výskyt zvláště chráněných druhů rostlin, z toho důvodu je uvedena i charakteristika výskytů těchto druhů v zájmovém území a podrobněji pak v biologickém posouzení lokality. Dodatečné informace o výskytech zvláště chráněných druhů byly získány z Nálezové databáze (ND) AOPK ČR a literárních pramenů (Kap. 8.) a částečně rovněž při konzultaci na SCHKO Jeseníky. V ND AOPK ČR přitom byly brány v úvahu zejména záznamy o výskytech druhů validovaných stupněm garantované. Klasifikace taxonů byla provedena dle Kubát [ed.] (2002), výjimečně dle Květeny ČR. Zoologické průzkumy byly provedeny a zpracovány Z. Poláškem a kolektivem. Při specializovaných zoologických průzkumech na ploše záměru a v bezprostředně dotčeném okolí byla věnována pozornost terestrickým i akvatickým biotopům, v nichž byl očekáván výskyt potencionálně dotčených předmětů ochrany. Údaje o fauně bezobratlých (v naturovém posouzení se týká pouze druhu Carabus variolosus) byly obecně získávány přímým pozorováním jedinců v terénu nebo determinací podle neživých částí, požerků, staveb (např. hnízda, aktivně budované schránky atd.) a dále individuálním odchytem jedinců do ruky anebo s využitím pomůcek (smýkací síťka, prosívadlo, sklepávadlo, hrabičky, exhaustor pro sběr epigeických forem hmyzu apod.). Při určování je přitom dodržováno pravidlo, že nejnáročnější determinace provádějí uznávaní specialisté (Česká společnost entomologická) na determinacích, případně konzultacích se podíleli Petr Boža (včetně sběrů v místě záměru), Petr Čížek, Jiří Hodeček, Petr Kočárek a Tomáš Kuras. Fauna obratlovců (v naturovém posouzení se týká pouze předmětů ochrany PO Jeseníky) byla zjišťována bezkontaktními metodami (odchyty nebyly prováděny), přičemž těžiště průzkumů spočívalo v přímém pozorování za dne (noční průzkumy v místě záměru nebyly realizovány). Součástí průzkumů bylo aktivní vyhledávání dokladů o přítomnosti jednotlivých druhů (známky pobytu např. stopy, vývržky, trus apod.). Byly také využity poznatky získané v rámci průzkumů řešené lokality a širšího okolí v dřívějších letech od členů a spolupracovníků organizací zaměřených na ochranu a výzkum vybrané skupiny obratlovců (zejména Česká společnost ornitologická Martin Vavřík). byl vypracován s ohledem na metodiky naturového posouzení (Anonymous, 2007; Chvojková et al., 2011). Některé legislativní a formální aspekty uložených minimalizačních opatření byly konzultovány s MŽP ČR (J. Kvasnička, viz. text). 3

5 2. Stručná charakteristika záměru Kraj Olomoucký Obec Loučná nad Desnou Katastrální území Kouty nad Desnou (687073) Obec Bělá pod Pradědem Katastrální území Adolfovice (601756) Záměr je lokalizován ve volné krajině pod hřebenem Červené hory (1 333 m n.m.) v nadmořské výšce přibližně m, asi 3 km severozáp. od Červenohorského sedla. Účelem užívání stavby je poskytnutí zázemí pro turisty v této hojně navštěvované lokalitě. Členění stavby: Stavební objekty: SO 01 Chata Inženýrské objekty: IO 01 Přípojka VN, IO 02 Venkovní kanalizace, IO 03 Vodní zdroj včetně přípojky, IO 04 ČOV a lapač tuků Provozní soubory: PS 01 Trafostanice Mapa 1. Širší prostorové vztahy Mapový podklad převzat z 4

6 Mapa 2. Lokalizace záměru Mapový podklad převzat z Pozn.: elektrická přípojka bude v celé délce vedena v příkopu u cesty z Červenohorského sedla Základní údaje o kapacitě stavby: SO 01 Chata Zastavěná plocha 291,8 m 2 Počet podlaží 3 Podlahová plocha Sklep 213,24 m 2 1. nadzemní podlaží 231,64 m 2 Podkroví 162,98 m 2 Kapacita kuchyně 100 jídel/den Počet míst u stolů 36 Ubytovací kapacity 9 lůžek z toho 2 pro správce chaty IO 01 Přípojka VN Délka přípojky m IO 02 Venkovní kanalizace Kanalizace splašková, popř. jednotná (PVC KG DN 200) 65 m IO 03 Vodní zdroj včetně přípojky Délka přípojky 232 m 5

7 Při výstavbě záměru bude stavba přístupna ze stávajících státní silnice Šumperk Jeseník. Na Červenohorském sedle se odbočí na místní komunikaci, na kterou navazuje stávající lesní komunikace vedoucí až k místu stavby. Tato částečně zpevněná lesní komunikace bude sloužit k zásobování chaty i v době jejího provozu, přičemž se neplánují žádné její úpravy. Přebytečná zemina z výstavby, včetně vybouraných hmot bude uložena na skládku v Rapotíně. Dopravní a pěší napojení stavby na stávající lesní komunikaci bude provedeno vibrovaným kamenivem s prorostem zeleně. Stávající poškozená opěrná kamenná stěna, která podchycuje stávající terén kolem chaty záp. směrem bude rozebrána a nově obnovena v původním materiálovém provedení. Okolní terén kolem objektu dotčený stavbou bude uveden do původního stavu. Zdrojem el. energie pro hrubou stavbu chaty bude elektrocentrála umístěná na staveništi. Následně pro dokončení přípojky VN a osazení trafostanice do objektu bude využíván tento zdroj. Přípojka VN je trasována v příkopě podél cesty z Červenohorského sedla. Splaškové vody budou předčištěny v lapači tuků (celoplastový lapač tuku o jmenovité velikosti NG 2) a následně v ČOV. Je navržena domovní čistírna AS VARIO comp 20 K ULTRA ROTO (ASIO Brno) pro průměrný průtok cca 3,0m 3 /den. Z ČOV budou svedeny kanalizací do vodoteče levobřežní přítok Hučivá Desná, dešťové vody ze střechy pak budou zasakovány v prostoru chaty. Množství splaškových vod odpovídá přibližně odběru vody průměrně 156 m 3 /rok). Zajištění vody bude ze stávajícího jímacího objektu umístěného cca 10 m pod přístupovou cestou od Červenohorského sedla (dříve napájel chatu Vřesová studánka) a vzdáleném přibližně 230 m od objektu chaty (parcela č. 530/1). Předpokládaná vydatnost je 0,12 l/s. Jímací objekt bude tvořen jímacím zářezem v délce 3,0 5,0 metrů ve směru proti spádu svahu. Zářez bude ukončen nornou stěnou a zároveň opěrnou zdí z vodostavebního betonu. Voda ze zářezu bude potrubím gravitačně svedena do betonové jímky, kde se usadí drobné splaveniny. Z této jímky bude voda gravitačně svedena do sběrné akumulační jímky o objemu 1000 litrů. Velikost jímacího objektu je 3,1 x 2,7 metrů o výšce 2,1 metrů. Objekt je zasazen do terénu tak, že z přístupové cesty nad jímání splývá s okolním terénem. Jeho betonové konstrukce nevyčnívají nad okolní terén. Do akumulační jímky bude osazeno výtlačné čerpadlo ovládané plovákovým systémem. Přepad z jímacího objektu bude odveden do levobřežního přítoku Hučivé Desné. Přestavbou jímacího objektu dojde k trvalému záboru lesních pozemků na ploše 0,05 ha. Při využitelnosti 8 měsíců v roce a 50 % kapacity činí roční spotřeba vody 156 m 3 /rok. Vzduchotechnické zařízení, jako jediný předpokládaný zdroj hluku, bude osazeno účinnými tlumiči tak, aby byly dodrženy požadované normové hodnoty akustického tlaku v okolí stavby. Zásobování v době provozu je uvažováno terénním vozidlem nebo sněžným skútrem z Červenohorského sedla max. 1x denně dle sezony (odstavení bude zajištěno v suterénu objektu.). V zimním období lze sloučit dopravu s pravidelnou údržbou běžeckých stop. Likvidace tuhého komunálního odpadu bude zajištěna odvozem v uzavřených nádobách na Červenohorské sedlo. Odtud bude zajištěn odvoz na řízenou skládku. 6

8 Provoz chaty budou zajišťovat 1-3 pracovníci dle sezonních potřeb. Zahájení stavby se předpokládá v roce 2012, předpokládaná lhůta výstavby je 11 měsíců. V Kap. 7 je vložena mapa celkové situace záměru (převzato z Dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby). 7

9 3. Údaje o EVL a PO 3.1. Identifikace dotčených lokalit soustavy Natura 2000 Pro hodnocení jsou evropsky významné lokality a ptačí oblasti vyhodnoceny jako dotčené, pokud: jsou v přímém územním střetu se záměrem jsou ovlivněny v souvislosti se vstupy a výstupy při stavbě a provozu záměru Na základě těchto předpokladů mohou být potencionálně ovlivněny následující lokality soustavy Natura 2000 (přímý územní střet): evropsky významná lokalita (EVL) Keprník (CZ ) ptačí oblast (PO) Jeseníky (CZ ) 3.2. Charakteristika dotčených lokalit soustavy Natura Základní charakteristika zájmového území Vymezení zájmového území: území, které může být ovlivněno realizací záměru, vč. jeho vstupů a výstupů. Jedná se tak zejména o plochu plánované chaty a doprovodných inženýrských sítí a objektů a blízké okolní území, které může být ovlivněno zvýšenou přítomností turistů, jejich pohybem mimo značené stezky apod. V tomto smyslu tak lze uvažovat zejména o svahu a hřebeni Červené hory nad plochou záměru a polohy mezi záměrem a přístupovou cestou k Vřesové studánce. Níže po svahu nelze příliš předpokládat jejich pohyb díky prudkému svahu a špatně přístupným porostům vysokobylinných niv a třtinových smrčin. Rovněž zahrnuje území ovlivněné odběrem vody a vypouštěním odpadních vod. Ze zoologického hlediska byl brán v úvahu zvýšený hluk a jeho vliv na širší okolí. Nicméně již dnes patří Vřesová studánka k hojně navštěvovaným turistickým lokalitám. K výstupům patří rovněž provoz stavební mechanizace v průběhu výstavby a zásobovacích vozidel při provozu záměru. Lokalita záměru se nachází pod hřebenem Červené hory (1 333 m n.m.) v nadmořské výšce přibližně m, asi 2,5 km severozáp. od Červenohorského sedla. Záměr je plánován na ploše bývalé horské chaty, která zde byla postavena pravděpodobně již na počátku 19. stol. a definitivně byla zbourána kvůli havarijnímu stavu v r Pozůstatky chaty jsou dodnes dobře patrné (kamenné zídky, zbytky základů, zarovnaný terén apod.). Na plochu bývalé chaty navazují na sev. okraji zbytky základů kostelíka, na nichž jsou v současné době instalovány lavičky a kříž, mimo jiné pro potřeby každoroční letní křesťanské poutě. Pod plochou záměru je lokalizován pramen Vřesové studánky, na které je vybudována malá kaplička (Mapa 3.). 8

10 Mapa 3. Ortofotomapa lokality Mapový podklad převzat z Lokalita patří k turisticky exponovaným místům Jeseníků. Dle Banaš & Zahradník (2012) se po severní části jesenického hřebene v úseku mezi Vřesovou studánkou a Keprníkem za rok pohybuje tisíc turistů, na vlastní Vřesové studánce je návštěvnost ještě vyšší, poněvadž se značné procento návštěvníků po jejím dosažení vrací zpět do výchozího místa, tj. buď k Šeráku severní cestou nebo k Červenohorskému sedlu po cestě na jih. Z vlastních pozorování v červnu a červenci 2012 navíc plyne, že se řada návštěvníků na Vřesové studánce zdrží i déle než hodinu, kdy dochází ke kumulaci lidí v otevřeném terénu v místě bývalé chaty a kolem kaple, někteří pak opouštějí hlavní trasu po červené a podnikají cestu na žlutě značenou stezku na Červenou horu (přitom někteří návštěvníci opouštějí trasu a prolézají skalky pod hřebenem). Např. v půli července ve všední den odpoledne (pěkné počasí) bylo napočítáno během 2-3 hod min. 100 turistů. Turistickou exponovanost lokality umocňuje kromě přírodních a kulturních hodnot rovněž kvalitní, částečně zpevněná cesta, která sem vede z Červenohorského sedla a umožňuje přístup i méně zdatným turistům (např. rodiny s kočárky). V území je trasováno několik turistických značek z Červenohorského sedla sem souběžně vedou červená a zelená turistická značka, které se u plochy záměru rozdvojují. Nad záměrem je na hřebeni Červené hory trasována žlutá turistická značka (vedoucí při okraji Sněžné kotliny) a v souběhu s červenou turistickou značkou je trasována naučná stezka "S Koprníčkem na výlet Keprnickými horami" (Mapa 4.). 9

11 Mapa 4. Turistické stezky v blízkém okolí záměru Mapový podklad převzat z Dle biogeografického členění České republiky (Culek, 1996; Culek et al., 2003) je zájmové území součástí následujících jednotek. Provincie Podprovincie Biogeografický region Biochora Středoevropské listnaté lesy Hercynská 1.70 Jesenický 7ZS Hřbety na kyselých metamorfitech 7. v.s. 6ZS Hřbety na kyselých metamorfitech 6. v.s. 6SQ Svahy na pestrých metamorfitech 6. v.s. (Pozn.: biochor 6ZS a 6SQ se záměr dotkne pouze okrajově přípojka VN na Červenohorské sedlo) Dle fytogeografického členění České republiky (Skalický in Hejný & Slavík [eds.], 1988) je řešené území součástí následujících jednotek. Fytogeografická oblast Fytogeografický obvod Fytogeografický okres Oreofytikum České oreofytikum Hrubý Jeseník Z hlediska geomorfologického členění ČR (Demek et al., 2006) je území součástí následujích jednotek. Provincie Soustava Podsoustava Celek Podcelek Česká vysočina IV. Krkonošsko Jesenická soustava IVC Jesenická podsoustava IVC 7 Hrubý Jeseník Keprnická hornatina 10

12 Keprnická hornatina je členitou kernou hornatinou se střední nadmořskou výškou 896 m. Představuje skupinu tektonicky vyzdvižených ker stupňovitě klesajících k JZ a tvořící široké hřbety s kryogenně přemodelovanými zbytky holoroviny ve vrcholových částech. Přítomny jsou karoidy, četné izolované skály, kryoplanační terasy, mrazové sruby atd. Dílčí kry jsou odděleny hlubokými zařezanými údolími založenými na zlomech. Je budována převážně rulami, migmatity a svory keprnické klenby s vložkami kvarcitů, erlanů a krystalických vápenců. Ve vrcholových partiích převládají podzolové rankery, které jsou na svazích vystřídány podzoly a kryptopodzoly modálními. Na plochých zamokřených místech se vyvinuly organozemě. Dle Quitt (1971) náleží zájmové území do chladné klimatické oblasti CH6, vyšší blízké polohy k chladné klimatické oblasti CH4. Z hlediska intenzity srážek náleží do oblasti srážkově bohaté. Z hlediska krajinné charakteristiky se v širším okolí vyskytuje soubor horských a subalpínských ekosystémů nejvyšších poloh Hrubého Jeseníku v masívu Keprníku. Ve vegetaci Keprnické hornatiny převažují horské třtinové smrčiny, spíše maloplošně a se sníženou reprezentativností přistupují papratkové smrčiny, v okolí vrchovišť se pak maloplošně vyskytují podmáčené a rašelinné smrčiny. Nad hranicí lesa je pestrá mozaika biotopů tvořená vyfoukávanými a zapojenými alpínskými trávníky, vysokostébelnými trávníky a subalpínskou brusnicovou vegetací. Nad horní hranicí lesa vysazovaná kleč zde není původní a její přítomnost z hlediska ochrany přírody negativní. Významná jsou otevřená vrchoviště se šlenky. Mapa 5. Potencionální přirozená vegetace v okolí záměru Mapový výřez převzat z Pozn.: mapa nezohledňuje přirozenou vegetaci nad horní hranicí lesa 11

13 EVL Keprník (CZ ) Rozloha 2543 ha Nadmořská výška m n. m. EVL Keprník zahrnuje sev. část hlavního hřebene Hrubého Jeseníku a zahrnující vrcholy Šerák, Keprník, Vozka a Červená hora. Základní přírodovědná charakteristika území EVL uvedena v kap (Keprnická hornatina). Kvalita a význam: k typickým zástupcům flóry subalpínských trávníků náleží sítina trojklaná (Juncus trifidus), šicha oboupohlavná (Empetrum hermaphroditum), zvonek okrouhlolistý sudetský (Campanula rotundifolia subsp. sudetica), z. vousatý (Campanula barbata) nebo hořec tečkovaný (Gentiana punctata), na exponovaných skalkách Červené hory v několika exemplářích přežívá ostřice skalní (Carex rupestris), na okraji vrchovišť roste bradáček srdčitý (Listera cordata), ve šlencích tvoří porosty ostřice bažinná (Carex limosa). V lesích bývají zjišťovány pobytové znaky rysa ostrovida (Lynx lynx), žije zde několik tetřívků obecných (Tetrao tetrix) a kos horský (Turdus torquatus). Zranitelnost: území je ovlivněné výsadbou smrkových porostů nepůvodní provenience a borovice kleče v rámci zvyšování horní hranice lesa na přelomu 19. a 20. století. Tyto lesy jsou ohrožené rozpadem, kleč se pozvolna rozrůstá i generativně šíří. Turistický ruch je především soustředěn na Šerák (lanovka) a na blízký Keprník. Management: střevlík hrbolatý (Carabus variolosus) - zachování příznivého vodního režimu, zejména na podmáčených plochách. Ochrana pramenišť a drobných vodních toků před disturbancí lesní technikou a chemizací. Vyloučení sanace dřevní hmoty z blízkosti vodních toků a pramenů. Možné střety zájmu: nedohoda s LČR, s.p., na redukci kleče a ponechávání dřeva v lese. Tab. 1. Předměty ochrany EVL Keprník druhy živočichů Druh SP 1 PP 2 Z 3 I 4 C Carabus variolosus (střevlík hrbolatý) V A B B A Převzato z 1 SP (stálá populace): C-druh běžný, R-vzácný druh, V-velmi vzácný druh, P-druh je přítomen (pokud neexistují žádné údaje o populaci); 2 PP (podíl populace-početnost a hustota populace vyskytující se na lokalitě v poměru k populaci na území státu): A (100% až > 15%), B (15% až > 2%), C (2% až > 0%), D (nevýznamná populace); 3 Z (zachovalost-zahrnuje 2 subkritéria: stupeň zachování charakteristik stanoviště, které jsou důležité pro daný druh, a možnosti obnovy): A-skvěle zachovaný, B- dobře zachovaný, C-průměrně nebo nedostatečně zachovaný; 4 I (izolace-stupeň izolace populace na dané lokalitě ve vztahu k přirozenému areálu rozšíření druhu): A-populace je (téměř) izolovaná, B-populace není izolovaná, ale je na okraji areálu rozšíření druhu, C - populace není izolovaná, leží uvnitř rozšířeného areálu druhu; 5 C (celkové hodnocení významu lokality pro zachování druhu): A-vysoce významná, B-velmi významná, C-významná; Pozn.: není prioritním druhem 12

14 Tab. 2. Předměty ochrany EVL Keprník typy přírodních stanovišť (data aktuální k ) Typ přírodního stanoviště Převod na biotopy (Chytrý a kol., 2001) Rozloha (ha) Podíl (%) na celkové rozloze EVL R/Z/G Alpínská a boreální vřesoviště A2.1 Alpínská vřesoviště A/A/A 6150 Silikátové alpínské a boreální trávníky A2.2 Subalpínská brusnicová vegetace A1.1 Vyfoukávané alpínské trávníky B/B/A A/A/B A1.2 Zapojené alpínské trávníky B/B/B 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně A4.1 Subalpínské vysokostébelné trávníky A4.2 Subalpínské vysokobylinné nivy A4.3 Subalpínské kapradinové nivy B/B/A B/A/A A/A/A 7110 Aktivní vrchoviště * R3.1 Otevřená vrchoviště B/A/A R3.3 Vrchovištní šlenky A/A/A 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů A6B Acidofilní vegetace alpínských skal S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin A/A/A D/A/B 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum L5.4 Acidofilní bučiny B/B/B 91D0 Rašelinný les * L9.2A Rašelinné smrčiny ,00 B/A/B 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) L9.1 Horské třtinové smrčiny B/B/B L9.2B Podmáčené smrčiny B/A/B L9.3 Horské papratkové smrčiny B/B/B Převzato z * prioritní stanoviště 1 R/Z/G: R-reprezentativnost (A-vynikající, B-dobrá, C-významná,D-nevýznamné zastoupení), Z-zachovalost (A-skvěle zachovaný, B-dobře zachovaný, C-průměrně nebo nedostatečně zachov.), G-celkové hodnocení (A-vysoce významný, B- velmi významný, C-významný) 13

15 Mapa 6. EVL Keprník (orientační mapa) Mapový podklad převzat z PO Jeseníky (CZ ) Rozloha ha Nadmořská výška m n. m. Ptačí oblast se nachází v pohraniční oblasti severní Moravy mezi obcemi Heřmanovice, Vrbno pod Pradědem, Karlova Studánka, Rýmařov, Sobotín, Jeseník a Písečná. Rozkládá se v Hrubém Jeseníku a zaujímá přes 70 % území CHKO Jeseníky. Na délku měří 42 km a v nejširším místě má 23 km. Ekotop: hercynské pohoří Jeseníky je tvořeno pruhy hornin protaženými severových. jihozáp. směrem, kterými jsou kyselé a živinami chudé ruly, svory a fylity. V okolí Jeseníku je i velký masív amfibolů. Území patří do krkonošsko-jesenické soustavy a Jesenické podsoustavy. Převážná část leží v geomorfologickém celku Hrubý Jeseník, který se dále dělí na Keprnickou, Medvědskou a Pradědskou hornatinu. Reliéf má charakter velehornatiny. Horské hřbety dosahují průměrné nadmořské výšky 1300 m (nejvyšší vrchol Praděd 1491 m n. m.) a zasahují do subalpínského stupně. Jsou masívní, oblé a s hluboce zaříznutými údolími. Horské hřbety mají zarovnaný povrch, na svazích vystupují skalní útvary a maloplošně jsou vytvořené i kary. V nižších polohách se vyvinula mozaika různě nasycených hnědých půd - kambizemí. V horských polohách se vyskytují horské podzoly. Území má horský ráz s úzkými rozvodnými částmi terénu a hlubokými údolími. Charakteristické jsou přímočaře probíhající svahy, široká sedla a velké spády toků. Biota: v lesích převládají smrkové monokultury, jen místy se dochovaly zbytky původních bučin, jedlobučin a pod horní hranicí lesa jeřábové smrčiny. Na severozápadních svazích pohoří se nacházejí 14

16 rozlehlé imisní holiny, případně poškozené až odumírající jeřábové smrčiny. K rozsáhlému odlesnění v jádrové části území došlo v souvislosti s výstavbou přečerpávací vodní elektrárny. Část území je již obhospodařována výběrným způsobem, část ještě mýtním způsobem. Dlouhodobým cílem je dosažení různověkého a skladbou pestrého lesa, blížícího se v původním rozsahu původnímu typu horského lesa. V nejvyšších polohách je přirozené bezlesí, tzv. hole, vystavené extrémním klimatickým vlivům především v zimním období. Kvalita a význam: oblast byla vybrána pro jeřábka lesního (Bonasa bonasia) a chřástala polního (Crex crex). Jeřábek se nejhojněji vyskytuje v rozsáhlých starých lesních porostech s bohatým patrem listnatých keřů a ekotony různých vývojových typů lesa. Bukové porosty hostí lejska malého (Ficedula parva), skalní útvary v kombinaci se starými a přestárlými lesními porosty jsou hlavními hnízdišti čápa černého (Ciconia nigra), výra velkého (Bubo bubo) a také krkavce velkého (Corvus corax). Do oblasti se po dlouhé době opět navrátil sokol stěhovavý (Falco peregrinus). Na loukách a pastvinách v podhůří jsou charakteristickými druhy chřástal polní (Crex crex), ťuhýk obecný (Lanius collurio), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) a řídce pěnice vlašská (Sylvia nisoria). Dominantními druhy horského bezlesí jsou linduška horská (Anthus spinoletta) a linduška luční (Anthus pratensis). Běžně zde hnízdí bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) a skřivan polní (Alauda arvensis), pravidelně několik párů bělořita šedého (Oenanthe oenanthe), omezeně a nepravidelně i pěvuška podhorní (Prunella collaris). Zranitelnost: Intenzivní cestovní ruch, kosení luk a pastva v hnízdním období (ničení hnízd a usmrcování mláďat), ničení stanovišť chřástala polního. Management: tradiční lidské činnosti v oblasti (lesnictví, myslivost, turistika a rekreace, zemědělství). Tab. 3. Předměty ochrany PO Jeseníky Druh A122 Crex crex (chřástal polní) A104 Bonasa bonasia (jeřábek lesní) Populace v PO 100 samců; celkového hodnocení významu 1 PO pro zachování daného druhu v rámci soustavy Natura 2000 stupeň B ( = velmi významná); druh má v současné době v rámci PO, resp. CHKO Jeseníky potencionálně udržitelný stav populace; 60 párů celkového hodnocení významu 1 PO pro zachování daného druhu v rámci soustavy Natura 2000 stupeň B ( = velmi významná); Druh má v současné době v rámci PO, resp. CHKO Jeseníky potencionálně udržitelný stav populace; Převzato z 1 kategorie celkového hodnocení významu: A (vysoce významná), B (velmi významná), C (významná) Pozn.: nejsou prioritními druhy 15

17 Mapa 7. PO Jeseníky (orientační mapa) Mapový podklad převzat z Popis lokalit soustavy Natura 2000 převzat a upraven z Dotčené předměty ochrany Za dotčené jsou považovány všechny předměty ochrany, které se nacházejí v zájmovém území a mohou být v souvislosti s realizací záměru ovlivněny. V případě druhů živočichů jsou brány v úvahu i zásahy do potencionálních biotopů druhů. Tab. 4. Dotčené předměty ochrany EVL Keprník Druh/Typ přírodního stanoviště Dotčené Zdůvodnění Carabus variolosus (střevlík hrbolatý) ano přímý zásah do potencionálního biotopu druhu (zejména kanalizace a objekt na jímání vod), nepřímé ovlivnění populace v potencionálním biotopu druhu výpusť předčištěných splaškových vod a jímání vod, popř. i v zvýšené množství turistů v zájmovém území a jejich pohyb mimo značené cesty Alpínská a boreální vřesoviště ano okrajový přímý zásah do přírodního stanoviště při výstavbě kanalizace, zvýšené hlukové emise, zvýšené množství turistů v zájmovém území a jejich pohyb mimo značené cesty Silikátové alpínské a boreální trávníky ano zvýšené množství turistů v zájmovém území a jejich pohyb mimo značené cesty Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až ano zásah do přírodního stanoviště při výstavbě kanalizace, vliv na hydrologický režim a chemismus v souvislosti s výpustí 16

18 alpínského stupně předčištěných splaškových vod, zvýšené množství turistů v zájmovém území a jejich pohyb mimo značené cesty Aktivní vrchoviště ne nevyskytuje se v zájmovém území, nemůže být ovlivněno ani vstupy a výstupy záměru Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů Bučiny asociace Luzulo-Fagetum ne ne výskyt na skalnatých výchozech na hřebeni Červené hory nad plochou záměru (bez přímého územního střetu); ovlivnění by mohlo vyplývat pouze ze zvýšeného množství turistů pohybujících se mimo značené trasy - vzhledem k malé kapacitě záměru, recentní vysoké turistické exponovanosti lokality a skutečnosti, že po hřebenu je již v současné době trasována žlutá turistická značka, je tento možný nárůst vlivu nevýznamný s ohledem na stávající situaci; ostatní vstupy a výstupy záměru nemohou stanoviště ovlivnit nevyskytuje se v zájmovém území, nemůže být ovlivněno ani vstupy a výstupy záměru Rašelinný les ne nevyskytuje se v zájmovém území, nemůže být ovlivněno ani vstupy a výstupy záměru Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) ano přímý střet při přestavbě objektu na jímání vod, narušování kořenových systémů při výstavbě inženýrských objektů, vliv na hydrologický režim a chemismus v souvislosti s jímáním vod a výpustí předčištěných splaškových vod Tab. 5. Dotčené předměty ochrany PO Jeseníky Druh Dotčené Zdůvodnění Crex crex (chřástal polní) Bonasa bonasia (jeřábek lesní) ne ano místa obvyklého výskytu jedinců z hnízdících párů (hnízdiště, pravidelně využívaná potravní stanoviště apod.) nejsou v zájmovém území zastoupena, zmiňován je pouze migrační výskyt na Červenohorském sedle (Vavřík in verb.); o možném hnízdění tohoto druhu ve vysokohorských polohách Hrubého Jeseníku uvažuje Kočvara (2005); druh nebyl v zájmovém území v r (ani v minulosti) zjištěn a není zde ani hnízdní výskyt předpokládán; v případě trasování přípojky VN v prostoru Červenohorského sedla nelze při výstavbě předpokládat relevantní negativní ovlivnění migrujících jedinců druhu, resp. jeho populace zvýšení turistické atraktivnosti území a nárůst množství turistů (rušivé vlivy) 17

19 3.4. Charakteristika dotčených předmětů ochrany a výskyt v zájmovém území EVL Keprník Carabus variolosus (střevlík hrbolatý) Ekologie a rozšíření v ČR: žije především v předhůří a horách. Obývá zejména listnaté (dubohabřiny až bučiny) a smíšené, ale i jehličnaté lesy. Výjimečně se vyskytuje i v otevřených biotopech, které k lesům přiléhají. Druh byl opakovaně zjištěn i v druhotných mladších smrkových lesích (Oderské vrchy, Jeseníky) a jeho vazba na původní lesy není tedy jednoznačná. Jedná se o velmi vlhkomilný druh žijící na březích vodních toků, prameništích, močálech a rašeliništích, vícekrát byl pozorován lovící přímo ve vodě. Je aktivní především v noci, méně častá je denní aktivita. Přes den se zpravidla ukrývá ve vlhkém listí, mechu, podmáčené půdě a pod ležícími předměty (kmeny, kameny). Přezimuje jako imago, v přírodě je aktivní od dubna. Z Čech jsou udávány pouze staré nálezy z Šumavy, Krušných hor a Krkonoš, recentně je znám pouze z české strany Králického Sněžníku. Na Moravě je střevlík hrbolatý široce rozšířený a místy dosti hojný v celé oblasti předhůří a hor severní a východní Moravy. Je známa řada lokalit v Králickém Sněžníku, Rychlebských horách, Jeseníkách, Oderských vrších, Hostýnsko- Vsetínské hornatině, Moravskoslezských Beskydách, moravské části Javorníků a Bílých Karpatech. Nejasná je situace na jižní Moravě. Vzhledem k nálezu na rakouské straně NP Podyjí nelze zcela vyloučit výskyt ani v inverzních údolích NP Podyjí na moravské straně. Dle Stanovský & Pulpán (2006) jej lze pozorovat i u zaplavovaných, erozí narušených, nezpevněných lesních cest. Druh v současnosti dokonce proniká v koridorech VKP vodní toky až na úroveň větších průmyslových měst (Třinec ve Slezsku vlastní poznatky Z. Polášek a kol.). V rámci soustavy Natura 2000 v ČR je tento druh předmětem ochrany ještě v dalších 9 evropsky významných lokalitách. Průzkumy druhu v zájmovém území byly směrovány do všech potencionálních biotopů druhu, přičemž zde nebyl zaznamenán. Existence jeho populace v širším prostoru Červená hora - Červenohorské sedlo je nicméně známa (např. ND AOPK ČR; Hejda, 2012; Stanovský in verb.) a přítomnost tohoto reliktního taxonu je z důvodu předběžné opatrnosti předpokládána potencionální biotopy druhu. Druh např. přezimuje v padlých tlejících kmenech (např. Kašák, 2010) a vyskytuje se i mimo místa s vodními plochami a v netypických stanovištích výskytu jej pak lze přehlédnout. Znám je rovněž výskyt z příkopů kolem lesních cest a druh se vyskytuje rovněž v zarostlých prameništích, kde zcela uniká pozornosti (vlastní poznatky Z. Polášek). 18

20 Mapa 8. Záznamy o výskytu druhu Carabus variolosus v ND AOPK ČR v okolí plánované chaty (c) AOPK ČR - Nálezová databáze ochrany přírody Mapa 9. Záznamy o výskytu druhu Carabus variolosus v ND AOPK ČR v širším okolí záměru (c) AOPK ČR - Nálezová databáze ochrany přírody 19 Naturový screening report

21 Alpínská a boreální vřesoviště Popis: různě zapojené, druhově chudé porosty nízkých keříčků primárních stanovišť v subalpínském až alpínském stupni, tvořené především brusnicemi, vřesem obecným a šichou oboupohlavnou, mezi nimiž se vyskytují některé druhy trav (metlička křivolaká, třtina chloupkatá a kostřava nízká). Osidlují mělké a kamenité půdy nad horní hranicí lesa, v zimě s hlubší sněhovou pokrývkou i vyfoukávané. Mapa 10. Rozšíření typu přírodního stanoviště Alpínské a boreální vřesoviště (4060) v ČR V rámci soustavy Natura 2000 v ČR je tento typ přírodního stanoviště předmětem ochrany ještě v EVL Praděd, EVL Krkonoše a EVL Králický Sněžník. V zájmovém území je reprezentován biotopem A2.2 Subalpínská brusnicová vegetace (viz. Mapa 11.). Tento biotop je vázán na hřeben a svah Červené hory nad plochou záměru, v mozaikách biotopů na svahu je jeho zastoupení vyšší směrem k vrcholu Červené hory, spíše než vých. a severových. směrem od plochy záměru, kde vyšší zastoupení subalpínských trávníků. V malé míře se vyskytuje rovněž mezi přístupovou cestou k Vřesové studánce a plochou záměru. Dominantu porostů tvořila Vaccinium myrtillus, z diagnostických druhů jsem zaznamenal Vaccinium vitis idaea i Melampyrum pratense. Z dalších charakteristických druhů biotopu se vyskytovala např. Athyrium distentifolium, Avenella flexuosa, Bistarta major, Calluna vulgaris, Festuca supina, Homogine alpina, Luzula luzuloides subsp. rubella, Silene vulgaris subsp. vulgaris, Solidago virgaurea subsp. minuta. Tyto porosty se obecně vyznačují vysokou mírou reprezentativnosti a zachovalosti v blízkém okolí záměru na stupni A (dle Aktualizace vrstvy mapování biotopů, ověřeno v terénu). 20

22 Mapa 11. Plošné rozložení přírodních biotopů v okolí záměru Mapový výřez převzat z Silikátové alpínské a boreální trávníky Popis: travinná společenstva, která se vyskytují v oblastech nad horní hranicí lesa, nejčastěji na vrcholových plošinách, plochých hřebenech a vrcholech. Po celý rok jsou vystavena silnému větru a v zimním období jsou buď téměř bez sněhu anebo v případě závětrných míst nebo terénních depresí jsou naopak chráněna vyšší vrstvou sněhu. V místech, kde sněhová pokrývka setrvává extrémně dlouhou dobu a zkracuje tak vegetační období, se vytvářejí druhově chudá sněhová výležiska. Nejčastějšími trávami ve společenstvech jsou metlička křivolaká, kostřava nízká a smilka tuhá. V rámci soustavy Natura 2000 v ČR je tento typ přírodního stanoviště předmětem ochrany ještě v EVL Praděd, EVL Krkonoše a EVL Králický Sněžník. V zájmovém území je reprezentován zejména biotopem A1.2 Zapojené alpínské trávníky (Mapa 11.). V okolí záměru je tento typ biotopu vázán na hřeben Červené hory a svah spadající k ploše záměru, obvykle v mozaice s dalšími typy biotopů. V porostech dominovala nejčastěji Avenella flexuosa, z diagnostických druhů biotopu jsem zaznamenal Nardus stricta. Z charakteristických druhů biotopu se dále vyskytovaly např. Bistorta major, Deschampsia cespitosa, Festuca alpina, Homogyne alpina, Molinia caerulea, Potentilla erecta, Solidago virgaurea subsp. minuta, Vaccinium myrtillus. Reprezentativnost těchto porostů byla na stupni B (absence Dg druhu), ale při vysoké míře zachovalosti stupeň A (dle Aktualizace vrstvy mapování biotopů, ověřeno v terénu). V některých polohách ale zastoupena pouze druhově velmi chudými porosty např. nad úpatím svahu směrem k hřebenu Červené hory nad plochou záměru. 21

23 Mapa 12. Rozšíření typu přírodního stanoviště Silikátové alpínské a boreální trávníky (6150) v ČR Na hřebeni Červené hory nad plochou záměru je dále reprezentován biotopem A1.1 Vyfoukávané alpínské trávníky. Ovlivnění tohoto biotopu realizací záměru by mohlo vyplývat pouze ze zvýšeného množství turistů pohybujících se mimo značené trasy. Vzhledem k malé kapacitě záměru a skutečnosti, že po hřebenu je již v současné době trasována žlutá turistická značka, je tento možný nárůst vlivu nevýznamný s ohledem na stávající situaci. Návrh některých minimalizačních opatření nicméně zohledňuje i ochranu tohoto biotopu. Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Popis: jednotka zahrnuje vysokobylinná společenstva v nivách planárního až alpínského stupně. Jedná se o uzavřená společenstva s převahou vysokých širokolistých bylin rostoucích na březích a náplavech horských potoků a bystřin, ve vlhkých žlabech a kotlinách v montánním stupni, zejména však v subalpínském a alpínském stupni, patří sem také vegetace pravidelně zaplavovaných luk a vlhké louky podél řek a potoků nebo na prameništích. Vzhled porostů je velmi rozdílný a výrazně ho ovlivňují jejich dominanty. Jednotka se vyskytuje na různých geologických podložích od bazických a neutrálních až po mírně kyselé, většinou humózní, vlhké a propustné půdy. V rámci soustavy Natura 2000 v ČR je tento typ přírodního stanoviště předmětem ochrany ještě v dalších 53 evropsky významných lokalitách. V zájmovém území je reprezentován biotopy A4.1 Subalpínské vysokostébelné trávníky a A4.2 Subalpínské vysokobylinné nivy. 22

24 Mapa 13. Rozšíření typu přírodního stanoviště Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně (6430 )v ČR Biotop A4.1: v okolí záměru je tento biotop vázán na svah Červené hory nad plochou záměru (v mozaikách biotopů) a velmi hodnotné porosty rovněž mezi Vřesovou studánkou a plochou záměru v segmentu ohraničeném přibližně přístupovou cestou k Vřesové studánce (viz. Mapa 3.) a stezkou na záp. okraji plochy záměru (červená turistická značka) jsou přitom nejhodnotnější porosty přibližně v severní polovině tohoto segmentu, v jižní polovině a při okrajích plochy bývalé chaty místy patrná i silná ruderalizace (např. porosty s dominantní kopřivou, konopicí). Omezeně se vyskytuje i v hřebenové partii nad plochou záměru. Dominantu porostů tvořila Deschampsia cespitosa, z diagnostických druhů jsem zaznamenal Poa chaixii, Potentilla aurea, Thesium alpinum a Viola lutea subsp. sudetica. Na svahu nad plochou záměru udáván v Nálezové databázi vzácný výskyt Anemone narcissiflora, popř. i z hřebenu Červené hory nad plochou záměru (Mapa 16.). Molinia caerulea, který často tvoří dominantu těchto porostů, se vyskytoval pouze omezeně. Dle Aktualizace vrstvy mapování biotopů mají tyto porosty ve svahu nad plochou záměru reprezentativnost B (absence vícero diagnostických druhů) a zachovalost A. Těsně nad plochou záměru, nad úpatím svahu směrem k hřebenu Červené hory, pak převládá druhově chudý porost s dominantní Deschampsia cespitosa. Porosty v prostoru nad přístupovou cestou k Vřesové studánce mají dle Nálezové databáze AOPK ČR reprezentativnost A a zachovalost A. Dle terénního průzkumu však v těchto polohách rovněž absence vícero diagnostických druhů, naopak hojnější výskyt některých zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin, např. Campanula barbata (zejména podél vyšlapaných stezek), Viola lutea subsp. sudetica, Ligusticum mutellina (a další viz. biologické posouzení lokality). Biotop A4.2: v blízkém okolí záměru se tento biotop vyskytuje zejména podél a pod přístupovou cestou k Vřesové studánce. Dominantu porostů tvořila Adenostyles alliariae (diagnostický druh biotopu), Geranium sylvaticum (diagnostický druh biotopu), maloplošně i Cirsium heterophyllum. Z dalších diagnostických druhů jsem zaznamenal Carduus personata, z charakteristických druhů 23

25 biotopu pak Aconitum callibotryon, Alchemilla spp., Athyrium distentifolium, Athyrium filix-femina, Bistorta major, Deschampsia cespitosa, Rumex arifolius, Senecio hercynicus, Stellaria nemorum. Dle Aktualizace vrstvy mapování biotopů se tyto porosty vyznačují reprezentativností i zachovalostí na úrovni stupně A. V porostech nicméně zaznamenána absence vícero diagnostických druhů. Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) Popis: jehličnaté lesy s dominantním smrkem ztepilým, který tvoří různověké porosty. Ve stromovém a keřovém patře se kromě smrku uplatňují i listnáče (př. javor klen, jeřáb ptačí). Bylinné patro je dosti zastíněné a má proměnlivou pokryvnost. Mechové patro je dobře vyvinuté a jeho pokryvnost dosahuje zejména u rašelinných smrčin až 90 %. Smrčiny se vyskytují od montánního stupně výše. V nižších polohách jde o azonální vegetaci podmáčených, oglejených nebo zrašeliněných půd a vrcholových návětrných kopců a skalnatých hřebenů. V horách jsou smrčiny převládajícím typem lesa na svazích a plošinách horských hřebenů s podzolovými a kamenitými půdami, vzácněji se vyskytují i na rankerech a v extrémních případech na skalních výchozech a blokovaných sutích. V rámci soustavy Natura 2000 v ČR je tento typ přírodního stanoviště předmětem ochrany ještě v dalších 39 evropsky významných lokalitách. V zájmovém území je reprezentován biotopem L9.1 Horské třtinové smrčiny (Mapa 11.), vzácně a v polohách nedotčených realizací záměru se vyskytuje i biotop L9.3 Horské papratkové smrčiny. Třtinové smrčiny v okolí plánované chaty tvoří horní hranici lesa a vyskytují se obvykle na prudkých svazích charakteristický spíše nižší zápoj stromového patra a dobře vyvinuté bylinné patro. V okolí záměru v bylinném patře dominuje obvykle Vaccinium myrtillus, subdominantami jsou Avenella flexuosa a Luzula sylvatica (diagnostický druh, místy i dominanta - př. porosty pod Vřesovou studánkou). Z dalších diagnostických druhů jsem zaznamenal Blechnum spicant, Homogyne alpina a Trientalis europaea. Dle Aktualizace vrstvy mapování biotopů se třtinové smrčiny v blízkém okolí záměru vyznačují vysokou reprezentativností stupeň A (kromě Streptopus amplexifolius zaznamenány všechny diagnostické druhy; pouze orientační průzkum). Mají sníženou zachovalost (stupeň B), pravděpodobně z důvodu poškození imisemi a lesnického hospodaření. Třtinové smrčiny nenavazují přímo na plochu plánované chaty, ale dotčení vyplývá zejména z rekonstrukce jímacího zařízení pro odběr vody a trasování přípojky VN z Červenohorského sedla. Rozsáhlé porosty se nacházejí podél přístupové cesty od Červenohorského sedla, v nižších částech často převažují kulturní smrčiny (biotop řady X). Obecně je nejčastějším typem lesního biotopu v širším okolí záměru pod horní hranicí lesa. 24

26 Mapa 14. Rozšíření typu přírodního stanoviště 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea)v ČR Základní charakteristika předmětů ochrany převzata a upravena z Poznámka k výskytu zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin Při floristickém průzkumu k biologickému posouzení lokality (Urban & Polášek, 2012) bylo na ploše záměru a v jeho blízkém okolí zaznamenáno celkem 88 taxonů cévnatých rostlin, přičemž několik druhů je zvláště chráněných dle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění Vyhlášky MŽP ČR č. 175/2006 Sb. a dále několik druhů uvedených v Červeném seznamu (Procházka F. [ed.], 2001). Níže jsou uvedeny pouze druhy zvláště chráněné 1, přičemž jejich ekologie a rozšíření v ČR je obsaženo v biologickém posouzení lokality, níže uvedeny pouze charakteristiky rozšíření v zájmovém území a jeho okolí. Z hlediska naturového posouzení jsou významné výskyty v předmětech ochrany EVL Keprník v typech přírodních stanovišť (převod biotopů na typy přírodních stanovišť v Tab. 2.). Druhy zvláště chráněné: Aconitum callibotryon, Campanula barbata, Campanula rotundifolia subsp. sudetica, Carex rupestris,ligusticum mutellina Pozn.: Z. Polášek našel v příkopě v 1. pol. cesty od sedla i několik exemplářů pravděpodobně Dactylorhiza fuchsii (apofytizující), které při botanických pochůzkách asi již utržené a druh nezaznamenán. 1 ekologie a charakteristika výskytu druhů zařazených do červeného seznamu a které zároveň nejsou zvláště chráněné viz. biologické posouzení lokality 25

27 Druhy uvedené v Červeném seznamu a které nejsou zároveň zvláště chráněné: Adenostyles alliariae, Blechnum spicant, Festuca supina, Gnaphalium norvegicum, Hieracium aurantiacum, Juncus trifidus, Phleum rhaeticum, Potentilla aurea, Ribes petraeum, Thesium alpinum, Viola lutea subsp. sudetica Druhy zvláště chráněné, které jsem při terénním průzkumu nezaznamenal, ale jejich recentní výskyt udáván v Nálezové databázi AOPK ČR v blízkém okolí záměru: Anemone narcissiflora, Botrychium lunaria Aconitum callibotryon REICHENB. (oměj šalamounek) Dle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění Vyhlášky MŽP ČR č. 175/2006 Sb. řazen v kategorii ohrožených druhů. V blízkém okolí záměru jsem zaznamenal 1 ex. v příkopě u cesty ze sedla těsně před plochou záměru a dále několik ex. na ploše a ve svahu pod základy bývalého kostelíka (biotop řady X, A4.2). Komárek (2001) udává výskyt druhu na více lokalitách v údolí Hučivé Desné, mj. na svahu dále pod plochou záměru a to podél levobřežního přítoku Hučivé Desné s pramenem Vřesová studánka. V těchto polohách provedena pouze orientační pochůzka se zjištěním druhu. Druh se dále vyskytuje v PR Sněžná kotlina (např. Chlapek, 2000) a v řadě dalších lokalit v okolí (např. Štencl, 2007a; Albín, 2005; Mapa 15.). Při hodnocení vlivů záměru byly jako potencionální biotopy druhu brány všechny porosty vysokobylinných niv v prostoru Vřesové studánky (biotop A4.2). Mapa 15. Výskyt Aconitum callibotryon ( = A. plicatum) v okolí záměru dle záznamů v ND AOPK ČR (c) AOPK ČR - Nálezová databáze ochrany přírody 26

28 Campanula barbata (zvonek vousatý) Dle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění Vyhlášky MŽP ČR č. 175/2006 Sb. řazen v kategorii silně ohrožených druhů. Na samotné ploše bývalé chaty se vyskytuje ojediněle (mimo porosty intenzivně sešlapávané vegetace), roztroušeně ale při jejích okrajích a to zejména na úpatí svahu směrem k hřebenu Červené hory. Dále v subalpínských trávnících nad přístupovou cestou k Vřesové studánce (zejména občasně sešlapávané polohy), podél vyšlapaných stezek v okolí, v prostoru základů bývalého kostelíka a několik ex. i v příkopě u cesty ze sedla těsně před plochou záměru. V tomto prostoru druh zaznamenal i Kočí (2001). V okolních potencionálně vhodných přírodních biotopech druh nezaznamenán (kromě poloh nad přístupovou cestou k Vřesové studánce a ojedinělých výskytů podél vyšlapaných stezek v subalpínských trávnících). Dále druh zaznamenán na sjezdové trati v Červenohorském sedle, kterou kříží cesta k Vřesové studánce. Obecně se jedná druh na ústupu, přičemž v širším okolí jsou záznamy např. z oblasti Keprník Šerák (Albín, 2005; Štencl, 2007a) a Pradědu (Kuras in Anonymous, 2005). Početnost druhu na samotné ploše bývalé chaty a jejích okrajích byla v desítkách ex. Rozšíření v tomto prostoru naznačuje, že potřebuje určitou míru disturbance (zde sešlap), aby nebyl vytlačen konkurenčně zdatnějšími druhy (hl. trávy). Zatímco na úpatí svahu nad plochou záměru (ekoton), kde dochází min. k občasnému sešlapu, se vyskytuje roztroušeně, nad tímto úpatím v subalpínských trávnících prakticky chybí, resp. pouze vzácně podél vyšlapané stezky vedoucí z plochy záměru na hřeben Červené hory (viz. Mapa 3.). Tomu odpovídá i jeho výskyt na sjezdové trati v Červenohorském sedle, kterou kříží přístupová cesta k Vřesové studánce a kde při průzkumech zaznamenány pojezdy mechanizace pro zimní údržbu tratí (výskyt v otevřených porostech místy i s obnaženou půdou). Sešlap však nemůže být příliš intenzivní absence v porostech intenzivně sešlapávané vegetace s dominantním Trifolium repens na ploše plánované chaty. Campanula rotundifolia subsp. sudetica (zvonek okrouhlolistý sudetský) Dle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění Vyhlášky MŽP ČR č. 175/2006 Sb. řazen v kategorii kriticky ohrožených druhů. Nalezeny 2 trsy v prostoru základů kapličky (biotop řady X). Slavík [ed.] (2000) udává prostor Červené hory jako recentní lokalitu druhu. Kočí (2001) zaznamenal druh na hřebeni Červené hory nad plochou záměru, v širším okolí pak Albín (2001) ve vrcholové části Vozky (1377 m n.m.) a kóty 1352 m n.m. na hřebeni Keprníku (1423 m n.m.). Carex rupestris (ostřice skalní) Dle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění Vyhlášky MŽP ČR č. 175/2006 Sb. řazen v kategorii kriticky ohrožených druhů. Při orientačním průzkumu na hřebeni Červené hory zaznamenán 1 trs v terásce na skalisku (biotop A6B), na ploše záměru a blízkém okolí nezaznamenán. Na hřebeni Červené hory nad plochou záměru druh uvádí rovněž Kočí (2001), blíže k vrcholu pak např. Grulich & Zmrhalová in Grulich (2009). Ligusticum mutellina (koprníček bezobalný) 27