Brankářka Slavie Petra Kudláčková po skvělé premiéře na ME ve Švédsku: I slza ukápla

Transkript

1 Pořád to zpracovávám a nevím, jak dlouho mi to ještě bude trvat. Tak hodnotí svou nominaci na mistrovství Evropy do Švédska reprezentační brankářka Petra Kudláčková. A teď už k tomu má za sebou skvělou premiéru na velkém turnaji, ve svém teprve třetím reprezentačním zápase. Dvaadvacetiletá odchovankyně Slavie podržela parádními zákroky český tým a přispěla k výhře 27:22 nad favorizovaným Maďarskem. Je to něco neskutečného a neuvěřitelného, popsala rozpoložení po životním utkání. A v rozhovoru pro internetové stránky DHC Slavia přiznala, že po něm ukáply i slzy. Slzy štěstí. Brankářka Petra Kudláčková se raduje po své vítězné premiéře na mistrovství Evropy. Foto: s we2016.ehf-euro.com Na co jste myslela, když jste v neděli nastupovala do letadla směr Skandinávie? Bylo to splnění snu? 1 / 7

2 To samozřejmě. Ale to jsme ještě neznali nominaci k pondělnímu zápasu s Maďarskem. Spíš jsem počítala s tím, že na turnaji budu jako ta sedmnáctá, jako třetí brankářka. Asi mi ještě pořádně nedochází, kde to vlastně jsem. Zvlášť, když tady v Malmö potkávám ta zvučná jména, ať už dánská nebo maďarská, která jsem dosud znala jen z televize nebo z internetu. Je to pro mě pořád něco neskutečného a neuvěřitelného. A kdyby mi to někdo řekl před měsícem, před dvěma, tak mu samozřejmě nebudu věřit. Ještě pořád to zpracovávám a nevím, jak dlouho mi to ještě bude trvat. Nese to s sebou radost nebo spíš nervozitu? Určitě radost. Jsem plná očekávání, co ještě přijde. Jsem v dobré pozici. Tato role mi vyhovuje, protože mě nikdo nezná, zase až tak moc se ode mne nečeká. Tlak na mě není, ten je na jiné hráčky. Nervozita sice je, ale taková ta zdravá. Ne ta, co by mi měla svázat ruce a nohy. Kdy jste se dověděla, že dostanete přednost před Dominikou Müllnerovou? A co to s vámi udělalo? V neděli odpoledne. To se pro mě všechno změnilo. V tu chvíli pro mě skončila veškerá legrace tady ve Švédsku. A začala jsem se na dvě stě procent věnovat zápasu proti Maďarsku. Na soupeřky se připravujeme všechny tři brankářky společně. Přiznám, začala jsem být víc nervózní, protože se mě to týkalo přímo. 2 / 7

3 Jak se vám v neděli večer usínalo? Čekala jsem, že neusnu a že budu do pěti ráno koukat do zdi, ale ten den byl náročný. Cestování z Prahy do Malmö, trénink, příprava. Takže únava zapůsobila a pomohla mi usnout. Jak jste prožívala první poločas utkání proti Maďarsku? Nebyla jste překvapená z toho vývoje na hřišti? Nervózně. Vždyť to byl můj první zápas na mistrovství Evropy. A překvapená jsem byla. Kdo také ne? Vždyť o naší obraně se mluvilo jako o Achillové patě, ale už první poločas ukázal naprostý opak. Obrana fungovala výborně. Lucka Satrapová chytala skvěle, co měla chytit, to chytila, týmu pomohla. I když víme, že chytit se nedá všechno a nějaké góly jsme dostali. V útoku jsme hráli disciplinovaně, kolektivně. Všechno si sedlo, jak mělo. Naopak Maďarky zklamaly. Vědí, že předvedly výkon pod své možnosti. Ale na to se nikdo ptát nebude. My jsme toho využily tak, jak se musí. Co vám proběhlo hlavou, tělem, když na vás ve druhé půli trenér Jan Bašný ukázal a poslal vás na hřiště? No hlavně jsem si uvědomovala ten stav. Bylo to v těžkou chvíli, kdy se Maďarky dostaly do vedení a zdálo se, že ten zápas budou chtít zlomit ve svůj prospěch. Byla jsem překvapená, že jsem tu důvěru dostala. Co se mi honilo hlavou? Já vlastně ani nevím. S odstupem času jsem zjistila, že si místy ani nic nepamatuji. Byla jsem v transu a v takovém stavu, v jakém jsem se snad nikdy neocitla. 3 / 7

4 Co je v ten první moment na hřišti pro vás osobně nejdůležitější? Sáhnout si na míč? Zařvat si? Plácnout si se spoluhráčkami? Nebo se uzavřít do sebe? Pro moji psychiku je vždy důležitá první střela. Když ji chytím, tak se krásně dostanu do tempa a věřím si. Naopak, když je to nějaký nešťastný tečovaný gól, tak se to se mnou táhne a dostávám se do tempa hůř. Vždy se snažím stoprocentně soustředit sama na sebe. Ani ne na obranu. Holky jsou také jen lidi. Já jsem na hřišti od toho, abych jim pomohla. Jste nervák? Nebo kliďas? Myslím, že je dost vidět, že kliďas nejsem. A to jsem se ještě dost zklidnila, protože jsem spolupracovala se sportovní psycholožkou. Emoce musejí být, ale jde o to je ukočírovat. Nervák jsem a asi to nezměním. Byl toto největší zápas vaší kariéry? Určitě. Sice byl teprve třetí v reprezentaci, ale musím ho řadit úplně nejvýš. V čem to bylo s Maďarkami jiné než proti Viborgu v evropském poháru? 4 / 7

5 Ono se to těžko porovnává. Protože teď jsem reprezentovala celou Českou republiku. Má to ještě větší náboj. Ale třeba z herního pohledu byl pohár s Viborgem na Slavii na stejné úrovni. Prostě skvělá evropská házená. Tam jsem reprezentovala v uvozovkách jen červenobílou, teď v Malmö červenomodrobílou. Zažila jste při házené větší radost než po výhře nad Maďarkami? Tím, že je tato výhra tak čerstvá, tak asi musím říct, že ne. Nechtěla bych ale opomenout žádný zápas, protože radost z výhry je prostě radost z výhry a ta se počítá. A nikdy se neomrzí. Uvědomujete si, že zápas proti Černé Hoře může být klíčový, důležitější než proti Maďarsku z hlediska postupu? To si určitě uvědomujeme. Však taky už od rána začala příprava na Černou Horu a stejně poctivá. Sice je euforie, ale jsme nohama na zemi a víme, že proti Černé Hoře může být důležitější. Kde se ve vás vzala taková výkonnost? Je to po kvalitní letní přípravě v klubu? Dělala jste v ní něco jinak než před tím? 5 / 7

6 Určitě mi pomohly dvě letní přípravy pod trenérkou Vítkovou. Byly strašně tvrdé a hodně mi daly. Tak moc, že z nich žiju i teď, až do zimní přestávky. Ale přiznám, že u brankářky to není až tak o tom, co má naběhané a nazvedané v posilovně, ale o té momentálně formě. Mně přišla teď. Ve Slavii mám důvěru, cítím podporu a od toho se zřejmě všechno odvíjí. Protože kdybych ve Slavii nedostala tolik prostoru, tak v životě nemohu být tady, tady na mistrovství Evropy. S Lucií Satrapovou jste se vrátily do starých kolejí ze Slavie. Funguje spolupráce? Jasně. Máme toho společně hodně za sebou. A pomáhá nám, že se tak známe. Víme, co od sebe čekat, podpoříme se. Je to pro nás hezké, že jsme se skoro po dvou letech vrátili k sobě do dvojice. Cítíte, že ME ve Švédsku pro vás může být odrazový můstek k zajímavé kariéře v zahraničí? Je to cíl? To samozřejmě. Lhala bych, kdybych řekla že ne. Ale uvidíme, co přijde. Nemám jasno ve studiu, v osobním a rodinném životě. Nechávám to otevřené, nechci se do ničeho pouštět moc zbrkle. Přece jen jsem mladá a budu muset vše zvažovat. Každopádně je to dobrá příležitost se ukázat a možná zamířit někam do zahraničí. Potvrdila jste si, že na to máte? 6 / 7

7 Snad ano. Já jsem si totiž nebyla jistá, jestli by moje výkonnost stačila na to, abych mohla hrát v zahraničí. Kdybych si teď na mistrovství ukázala, že na to mám, že bych v cizině neudělala ostudu, tak bych o tom přemýšlela. Záleželo by na nabídce, na zemi odkud. Ale zvažovala bych to. Jak se čtou a poslouchají komentáře z médií: V české bráně se několikrát blýskla Kudláčková. Jak se později ukázalo, byl to nejspíš zlomový moment utkání. Díky jejím zákrokům šly Češky deset minut před koncem do tříbrankového vedení. Čte se to krásně, je to úžasný pocit. Zvlášť, když na to vůbec nejsem zvyklá. Jsem ráda, že to veřejnost bere tak, že jsem týmu pomohla vyhrát. Od toho tady přece jen jsem. A ještě více mě potěšilo, kolik přišlo chvály a podpory i od lidí, u kterých bych nečekala, že házenou sledují a fandí mi. Velmi mě to potěšilo. A to nemluvím o rodině, ti domají asi ještě svátek. Ukápla slza? Maminka byla dojatá už v Chebu na přípravném turnaji, kde jsem měla premiéru v reprezentaci. Včera jsem s ní po zápase telefonovala asi tři čtvrtě hodiny. A to i mně přišly do očí slzy, když jsme spolu mluvily. Mamka to se mnou hrozně prožívá. Ona je velký srdcař a brečí snad pokaždé. 7 / 7