A co člověk? 29. Ne jednoduchá linie, ale bohatý keř homininů Cesta ke člověku

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "A co člověk? 29. Ne jednoduchá linie, ale bohatý keř homininů Cesta ke člověku"

Transkript

1 88 A co člověk? A co člověk? Náš příběh, jenž začal zrozením života na Zemi, dospěl až ke člověku. Náš genom není principiálně odlišný od genomů našich příbuzných. Ptám se: Je v něm zakódováno naše lidství, anebo je genom pouze podmínkou lidství a rozhodující je kultura? Lidství, jehož součástí je zvídavost i silné tíhnutí k tvořivosti, díky nimž jsme nedávno rozluštili svůj genom a dospěli tak daleko, že jej dokážeme i měnit. V závěru se zamyslíme i nad etickými otázkami, které se vynořují v souvislosti s možností každého z nás nechat si přečíst svůj genom. 29. Ne jednoduchá linie, ale bohatý keř homininů Cesta ke člověku Ještě před 4 8 miliony let žil společný předek člověka a šimpanze, přičemž většina vědců se kloní k dolní hranici uvedeného rozmezí, k necelým sedmi milionům let. Až poté došlo k oddělení vývojových linií vedoucích k homininům a k oběma druhům dnes žijících šimpanzů šimpanzi učenlivému (Pan troglodytes) a šimpanzi bonobo (P. paniscus). Po nějakou dobu po oddělení se předkové člověka a šimpanze ještě vzájemně křížili, což dokládá genový tok mezi oběma liniemi. Šimpanz je naším nejbližším příbuzným, ale i člověk je nejbližším druhem z pohledu šimpanze. Na cestě k člověku se nachází mnoho druhů fosilních homininů, z nichž o některých máme poznatky díky kosterním nálezům, zatímco o existenci jiných se jen dohadujeme. Dřívější představy vědců o přímé linii homininů, kdy se jeden druh plynule vyvíjel v druhý, až dospěl k modernímu člověku, vzaly za své. Místo o stromu homininů musíme mluvit o velmi bohatém keři obsahujícím mnoho desítek druhů, jejichž počet záleží nejen na objektivních rozdílech v kosterních nálezech, ale i na ješitnosti badatelů, z nichž většina touží objevit svůj nový druh. Někteří vědci jsou zastánci rozdělovací taxonomie, obsahující větší počet druhů, zatímco jiní badatelé preferují slučovací taxonomii s menším počtem druhů. Je nemožné rozhodnout, kdo má pravdu, neboť z kosterních nálezů nevyčteme základní kritérium druhu, tedy schopnost vzájemného křížení. Kdoví, jak by badatelé klasifikovali kosterní nálezy dnešních lidí, mezi jejichž populacemi jsou značné morfologické odlišnosti. Jednotlivé druhy našich předků můžeme vnímat jako kratší či delší záblesky v časoprostoru naší planety. Útržkovité paleontologické nálezy jsou jen černobílými momentkami dlouhého a pestrobarevného filmu běžícího časem. Již asi nikdy přesně neurčíme, kudy přesně oním košatým keřem homininů vedla nit končící u člověka, osamělého přeživšího druhu. Jediného druhu, jenž si je vědom své konečnosti a ptá se po smyslu.

2 Ne jednoduchá linie, ale bohatý keř homininů 89 Chcete-li navštívit naši domovinu, vydejte se do Afriky. Většina homininů totiž pochází z východní Afriky, z oblasti kolem jezera Turkana, Olduvajské rokle, oblasti Leatoli, řeky Omo a dalších míst soustředných v okolí Východoafrického příkopu. Za první sérii objevů vděčíme rodinnému vědeckému klanu Leakyů, jehož členové dlouhá léta působili na nejvýznamnějších nalezištích. Bylo zjištěno, že na jednom místě často žilo i více druhů homininů současně. Bylo to možné snad díky malému počtu jedinců a možná i díky různým potravním strategiím. Jak by to asi vypadalo dnes, kdybychom žili na Zemi s dalšími druhy lidí? Nejstarším nálezem na lidské cestě po oddělení od linie šimpanzů je Sahelanthropus tchadensis, jehož stáří se datuje až na šest milionů let. Je následován druhy Ardipithecus ramidus a Orrorin tugenensis a zejména pak bohatou rodinou australopitéků, kteří žili po dlouhé období před čtyřmi až jedním milionem let. Jmenujme alespoň nejznámější druhy, například chronologicky starší Australopithecus afarensis, mezi mladšími, specializovanými robustními australopitéky to byl například A. robustus nebo A. boisei, zatímco mezi vývojově progresivnějšími druhy zejména A. africanus. Robustní australopitékové jsou některými autory považováni za jiný rod Paranthropus. V Africe začíná i sága rodu Homo. Je třeba mít na paměti, že stanovení hranice mezi australopitéky a prvními zástupci rodu Homo je nesnadné a je spíše výsledkem dohody mezi vědci, kteří mimo jiná kritéria zavedli mozkový Rubikon a druhy s mozkovnou nad 650 cm 3 řadí již do rodu Homo. První z jeho představitelů druhy Homo rudolfensis a H. habilis (člověk zručný) se pravděpodobně vyvinuli z progresivních australopitéků. O něco později se objevily, patrně nezávisle na Homo habilis, druhy H. ergaster (člověk dělník) a H. erectus (člověk vzpřímený), jenž zaujal klíčové postavení v lidské evoluci. Byly prvními homininy, kteří vycestovali z Afriky, k čemuž došlo asi před 1 2 miliony let. Po nějaké době osídlili Asii, úspěšně ji kolonizovali a dlouhou dobu se zde vyvíjeli. Nálezy z Číny a Indonésie jsou známy pod jmény Pithecanthropus či Sinanthropus pekinensis. Velký ohlas vzbudil nález druhu malého vzrůstu Homo fl oresiensis známého jako hobit z ostrova Flores, který přežil na tomto indonéském ostrově do poměrně nedávné doby (nejmladší nálezy jsou staré pouze 13 tisíc let). Původně se předpokládalo, že H. fl oresiensis je potomkem druhu H. erectus, avšak nedávná důkladnější analýza jeho kosterních pozůstatků odhalila mnohé podobnosti s H. habilis, či dokonce s australopitéky, takže je možné, že H. fl oresiensis je spíše bratrancem H. erectus než jeho potomkem, a že tedy došlo k ještě starší vlně migrace z Afriky, než se původně myslelo. Produktem dávné vlny migrace z Afriky byl i nejstarší obyvatel Evropy člověk heidelberský (Homo heidelbergensis). Z něho se vyvinul moderní člověk (v Africe), neandertálec (v Evropě) a snad i děnisované (ve střední Asii). Neandertálci (H. neanderthalensis) se objevili v Evropě již před přibližně tisíci let a byli postupně

3 90 A co člověk? vytlačeni moderními lidmi teprve před 40 tisíci let. Moderní člověk (H. sapiens člověk moudrý) vznikl asi před 150 tisíci let (či šířeji před tisíci let) v Africe jako malá skupinka jedinců a také vycestoval do Asie i Austrálie, kde nahradil H. erectus či jeho potomky, a rovněž do Evropy, kde postupně nahradil neandertálce. 30. Jsou neandertálci našimi předky? Molekulární antropologie Představa nahrazení předchozích homininů moderním člověkem, který vyputoval z Afriky, se označuje jako ven z Afriky ( Out-of-Africa ) a v posledních desetiletích převládala nad alternativní teorií svícnu neboli multiregionální teorií, podle níž se ve všech světadílech Homo erectus či jiné druhy postupně přerodily v nový druh H. sapiens (obrázek 23). V posledních letech však multiregionální teorie zažívá určitou renesanci, ale v jiném smyslu. Nedávné nálezy ukazují, že H. sapiens sice vznikl v Africe, ale během svého šíření po Eurasii se po dlouhé období křížil s původními obyvateli těchto oblastí (neandertálci a děnisovany). Proto malá část našeho genomu pochází od těchto našich příbuzných. Nejnovější představy do určité míry kombinují obě původní teorie a označují se jako teorie difuzní vlny. Neandertálci sice našimi přímými předky nejsou, nicméně protože po dobu nejméně 10 tisíc let oba druhy společně obývaly Evropu a také se vzájemně křížily, pochází asi 1,5 2,1 % naší DNA z neandertálců. Protože je podíl neandertálské DNA podobný u lidí z různých končin Země, lze předpokládat, že ke křížení moderního člověka s neandertálci docházelo spíše na samém úsvitu našeho pokolení, brzo poté, co jsme vycestovali z Afriky. Před více než lety v Levantě, oblasti na východním pobřeží Středozemního moře, kde se oba druhy poprvé setkaly. Možná se zeptáte: Jak víme, jaký byl genom neandertálce? Vědcům zabývajícím se molekulární antropologií se podařilo získat DNA z kostí neandertálců, přečetli pořadí nukleotidů a postupně z kousků v roce 2010 sestavili celý jaderný genom neandertálce. Podmínkou úspěchu molekulárních antropologů je, aby DNA nebyla rozpadlá na kousky, k čemuž dochází především v teplých a vlhkých oblastech, zatímco DNA z kostí uložených v suchu a chladu bývá mnohem méně porušena. Proto se například podařilo získat i DNA z mamuta nalezeného na Sibiři. Molekulární antropologové musí navíc pracovat velmi pečlivě, aby nedošlo ke kontaminaci nalezených kostí molekulami DNA badatelů, často proto molekulární archeologové na nalezištích připomínají kosmonauty v neohrabaných bílých skafandrech. Stále nové nálezy, pocházející ze všech konců světa, v kombinaci s moderními metodami čtení genomů (včetně genomů získaných z dávných kostí), přinášejí množství nových výsledků. Nález malíčku na Altaji nebo jiných kostí na Kavkaze či ve Španělsku pak může způsobit

4 Jsou neandertálci našimi předky? 91 a) multiregionální teorie (asimilace) teorie ven z Afriky (nahrazení) moderní pohled (hybridizace, introgrese) Evropa Afrika Asie Evropa Afrika Asie Evropa Afrika Asie H. sapiens H. sapiens H. sapiens? H. neanderthalensis H. neanderthalensis H. neanderthalensis H. erectus H. habilis H. habilis H. habilis b) H. erectus H. ergaster H. ergaster H. erectus Obrázek 23 Evoluce člověka. (a) Schematické znázornění současných teorií vzniku moderního člověka Homo sapiens. Podle multiregionální teorie se H. erectus (nebo jeho následovníci) paralelně přerodil v H. sapiens na všech kontinentech. Podle teorie ven z Afriky H. sapiens vznikl pouze v Africe a vycestoval do světa v nové vlně tam nahradil ostatní druhy člověka. Nejnovější teorie kombinují oba modely; upraveno podle Jiří A. Svoboda: Předkové. Evoluce člověka (Academia 2014). (b) Trasy migrací moderního člověka při osidlování světadílů. revoluci v teoriích původu člověka. Proto musíme v této krajině našlapovat velmi opatrně a hypotézy vyslovovat spíše potichu, vše se totiž rychle mění. Archeologové si všimli, že kamenné nástroje, jež člověk vyráběl po statisíce let, se moc neměnily. Jednalo se zpravidla o primitivní pěstní klíny a jiné předměty řazené

5 92 A co člověk? do tzv. broušené a štípané kamenné industrie. Před přibližně 50 tisíci let se však najednou spektrum vyráběných nástrojů rapidně změnilo, člověk začal používat nové technologie. Jared Diamonds mluví o velkém skoku vpřed (anglicky great leap forward), Richard Klein zase o úsvitu lidské kultury. Ať již je označení jakékoliv, jednalo se o první lidskou kulturní revoluci, revoluci doby mladého paleolitu. Vytryskla tvořivá síla, člověk začal z hlíny vyrábět sošky Venuší, ze slonoviny figurky zvířat, barevnými kresbami vyzdobil jeskynní obrazárny, jako jsou známé jeskyně Altamira či Lescaux, vytvářel dokonalejší pasti a změnil se i pohřební ritus. Tehdy asi vznikla kultura, umění, schopnost abstrakce. Něco se pohnulo v mysli člověka, výsledkem čehož byla dříve nevídaná tvořivost. Co se tehdy odehrálo v genomu člověka a postrčilo jeho evoluci vpřed? Odpověď zatím neznáme. Spekuluje se o úloze záhadného genu FoxP2, o němž je známo, že nějak souvisí s řečí, kreativitou a abstraktním myšlením. Na jeho význam upozornily problémy jedné britské rodiny, jejíž členové trpěli závažnými poruchami řeči, a ukázalo se, že mají právě gen FoxP2 poškozen. Lidská forma genu FoxP2 vznikla přibližně před let, tedy v době formování Homo sapiens. Navíc bylo zjištěno, že tento gen se v linii vedoucí ke člověku vyvíjel neobyčejně rychle a že jeho stejnou podobu měl i neandertálec. Gen FoxP2 kóduje transkripční faktor a právě transkripční faktory se u člověka z nějakého důvodu vyvíjely rychleji než u šimpanze. Vědce upoutala také překvapivě vysoká rychlost evoluce oblasti lidského genomu označované jako HAR1 (human accelerated region). Obsahuje dva geny (HAR1A a HAR1B) kódující molekuly RNA, jež hrají roli při vývoji mozku. Ukazuje se, že geny důležité pro fungování mozku se u nás měnily nejrychlejším tempem a jsou evolučně nejvybroušenější. Mohl jediný gen způsobit tak zásadní změnu chování? Nevíme. Je ale možné, že nějaká zatím neznámá genetická událost narušila dosavadní souhru genů, přenastavila síť interakcí genů tak, aby preludium života zaznělo v plné své síle a v širokém spektru barev tónů. Zaznělo jinak lidsky. Zazněla Óda na radost i výkřik existenciální úzkosti. Pokud jednou najdeme odpovědi na tyto otázky, možná nás přiblíží k poodhalení tajemství, co dělá člověka člověkem. K tajemství genů, v nichž je možná zakódováno i naše lidství. 31. Co můžeme vyčíst z lidské DNA? Lidský genom Žijeme ve výjimečné době naše generace přečetla lidskou genetickou informaci. Dne 26. června 2000 přijal prezident USA Bill Clinton v Bílém domě dva významné muže: Francise Collinse ředitele Národního ústavu pro výzkum lidského genomu (National Human Genome Research Institute), a Craiga Ventera šéfa soukromé americké

6 Co můžeme vyčíst z lidské DNA? 93 společnosti Celera Genomics, aby slavnostně oznámili světu, že lidský genom byl rozluštěn. Byl ale skutečně rozluštěn? Po deseti letech značného úsilí obou hráčů, mezi nimiž byla rivalita, bylo nahrubo přečteno pořadí písmen naší DNA. Podrobné dočítání lidské DNA probíhalo ještě řadu následujících let. Není to však konec cesty, není to snad ani začátek konce, ale spíš konec jejího začátku. Další generace vědců se budou trápit i bavit luštěním smyslu našeho genetického poselství. Lze tedy získat z naší DNA odpověď na otázku, co dělá člověka člověkem? Přečtení naší DNA ukázalo, že náš genom je podobný genomu ostatních primátů či jiných savců. Některé jeho části jsou nejpodobnější genomu šimpanzů, zatímco jiné části připomínají genom gorily. Náš genom obsahuje asi 23 tisíc genů, které tvoří jen asi 1,5 % genomu, a přibližně polovinu naší DNA tvoří původně parazitické úseky, nám již dobře známé transpozony, včetně retrovirů kdysi dávno vmezeřených do naší genetické informace (obrázek 24). Oproti transpozonům jsou geny obecně mnohem konzervativnější, v průběhu evoluce se mění jen velmi pomalu. Naše geny jsou značně podobné nejen genům primátů, ale i genům jiných savců, například myši nebo prasete. Náš genom se ničím zásadně neliší od genomů našich příbuzných, můžeme si snad jen všimnout některých zajímavých rysů našeho genomu, které ale najdeme i u jiných živočichů. Genetická informace člověka je rozdělena do 23 párů chromozomů, přičemž jeden pár představují pohlavní chromozomy, dva chromozomy X u ženy a chromozomy X a Y u muže (obrázek 25). V lidském genomu je například, podobně jako u mnoha jiných eukaryotických genomů, genetická informace mnohonásobně využita. Stejný počet genů kóduje více proteinů, což je možné díky tzv. alternativnímu sestřihu, procesu, kdy se molekula RNA vzniklá přepsáním nějakého genu sestříhá různým Obrázek 24 Složení lidského genomu. Pouze 1,5 % tvoří geny (respektive jejich části překládané do proteinů, tedy exony) a asi polovinu tvoří různé typy transpozonů. Zbytek zaujímají tandemové repetice a jedinečné oblasti. LTR retrotranspozony DNA transpozony 8,3 % mikrosatelity 2,9 % 3 % duplikace 5 % tandemové repetice 8 % 11,6 % jedinečné sekvence 25,9 % introny SINE 13,1 % transpozony LINE 20,4 % 1,5 % geny (exony) 1,5 %

7 94 A co člověk? Obrázek 25 Karyotyp člověka. Chromozomy člověka nacházející se ve fázi buněčného dělení označované jako metafáze a obarvené technikou SKY. Jsou přítomny dva chromozomy X, jedná se tedy o karyotyp ženy. (Wikimedia Commons, National Human Genome Research Institute) způsobem v závislosti na orgánu, v němž se RNA nachází, na pohlaví či stadiu vývoje jedince. Tentýž gen tak může dát vzniknout různým proteinům. Záhadou, se kterou se setkáme i v lidském genomu, je přítomnost tzv. konzervativních nekódujících oblastí úseků, které nekódují proteiny ani RNA a přitom se je genom usilovně snaží zachovat v nezměněné podobě. Bez zajímavosti není ani to, že asi 95 % lidské DNA je přepisováno z DNA do RNA, a to i navzdory faktu, že jen nepatrná část takto vzniklých molekul RNA odpovídá genům, zatímco u většiny transkriptů jejich funkce není známa. Ani tímto se ale člověk neliší od jiných organizmů. Pozoruhodnou součástí lidského genomu, opět však typickou i pro jiné živočichy, jsou pohlavní chromozomy X a Y, o nichž jsme již mluvili. Chromozom Y je malý a zdegenerovaný oproti chromozomu X. Obsahuje jen 78 genů (chromozom X jich nese asi 2000) a nahromadilo se na něm velké množství repetitivní DNA. I přesto není chromozom Y jen nudnou genomovou oblastí, jak by se mohlo zdát. Jeden z vědců, jenž přečetl genetickou informaci chromozomu Y, David Page, jej označil za křišťálový palác genomiky. Chromozom Y totiž obsahuje zrcadlově obrácené úseky, tzv. palindromy, úseky, které lze na komplementárních vláknech DNA číst stejně v obou směrech, tedy zprava doleva i zleva doprava. Překvapením bylo i zjištění, že se v těchto oblastech nacházejí geny důležité pro spermatogenezi. Bylo záhadou, jakou úlohy palindromy mohou mít. Bylo navrženo, že jejich úlohou je obrana proti degeneraci chromozomu Y. Palindromy se totiž mohou vzájemně párovat a chromozom Y tak může kompenzovat nepřítomnost svého partnera pro rekombinaci, jak je tomu u ostatních chromozomů. V podobě vzájemné rekombinace palindromů provádí vlastně primitivní formu sexuality, kdy se chromozom Y páruje sám se sebou a tak se očišťuje od neúprosného hromadění škodlivých mutací. Zatímco chromozom Y se předává z otce na syna, tedy po otcovské linii, a představuje nekončící řeku tekoucí od dávného Adama až k nám, DNA, která se nachází v malých buněčných organelách mitochondriích, se předává jen přes vajíčko, tedy

8 Budeme geneticky dizajnovat děti na míru? 95 z matky na dceru. I když je mitochondriální DNA jen velmi malá (přibližně 16 tisíc nukleotidů), je důležitou součástí lidského buněčného genomu a její případné chyby souvisí s některými lidskými onemocněními. Budeme-li se pohybovat zpět v čase, dojdeme až k naší pramáti Evě. Nenechme se mýlit, nešlo o jednu statnou matku, která se toulala po afrických savanách a plodila děti. Zakladatelská populace, z níž povstal celý lidský rod moderního člověka, podle vědců čítala asi 10 tisíc jedinců. Tento relativně malý počet jedinců je příčinou velké homogenity dnešního lidstva. Všichni lidé na Zemi jsme si více podobní než například populace šimpanzů v rezervaci Gombe v Tanzanii, a to i navzdory naší větší početnosti. 32. Budeme geneticky dizajnovat děti na míru? Etické otázky Možná vás napadne otázka: Jak se váš genom liší od zveřejněného genomu člověka? Přečetli tehdy vědci jednoho člověka, nebo více jedinců? A kdo to byl? V Projektu lidského genomu (Human genome project), financovaném vládou USA a americkým Ústavem národního zdraví (NIH), byla použita DNA z více mužů i žen, avšak ani dárci, ani vědci nevěděli, čí DNA čtou. Výsledná genetická informace nakonec ale asi ze 70 % pochází od jednoho muže (označeného kódem RP11) z města Buffalo ve státě New York. V paralelním soukromém projektu realizovaném firmou Celera Genomics pocházela většina přečtené DNA od jejího šéfa Craiga Ventera. Od počátku bylo jasné, že se vědci nezastaví u přečtení genomů několika lidí. Že je bude zajímat genetická variabilita lidských populací a také si položí otázku, jak naše genetické odlišnosti souvisejí například s lidskými nemocemi, vlastnostmi, chováním. Jakou roli hraje genom a jakou prostředí. Už se rychle blíží doba, kdy si každý bude moci nechat přečíst svůj genom a pomocí složitých analýz z něj postupně bude schopen vyčíst informaci o svém původu nebo predispozicích pro nemoci. V současnosti by vás přečtení vašeho genomu přišlo na 1000 dolarů. A hrubé přečtení vybraných míst v genomu, jimiž se lidé často liší a pomocí nichž lze určit váš původ nebo předpoklady k nemocem, pořídíte za pouhých 100 dolarů. Docela slušná cena oproti třem miliardám dolarů, jež stál projekt lidského genomu (vesmírný projekt Sojuz-Apollo stál USA po zohlednění inflace jen jednu miliardu dolarů). Čtení genomů za dobu, po kterou se provádí, zlevnilo díky neustálému zdokonalování technologií více než milionkrát, což se nedá říci o žádném jiném zboží. Dnes již vědci mluví o přečtení genomů všech lidí na naší planetě. Stále se však bude vtírat otázka: Chci toto všechno vědět? Když dříve přišel mládenec do rodiny své nevěsty, po očku se díval, ať již vědomě či nevědomky, zda v rodině není nějaký zdravotně postižený příbuzný. Záleželo mu

9 96 A co člověk? totiž na genetické kvalitě jeho budoucího potomstva. V rámci genderové spravedlnosti musím samozřejmě předpokládat, že podobně uvažovala i nevěsta. Dnes se partneři mohou vzájemně požádat o přečtení a analýzu genetických profilů toho druhého a podle toho se rozhodnout, zda do manželství půjdou nebo ne Analýza genomu v kombinaci s metodami asistované reprodukce, jako je například oplození ve zkumavce (IVF, in vitro fertilization), umožňuje výběr zdravých embryí, která mají být přenesena do dělohy maminky. Co je to ale zdravé embryo? Většina lidí by se shodla na tom, že pokud bude mít embryo trizomii 21. chromozomu (abnormální přítomnost tří chromozomů místo normálních dvou), a jedinec bude tudíž mít Downův syndrom, raději použijí jiné embryo. Co však udělat v případě, že ženské embryo bude mít mutaci v genu BRCA1 a žena by měla 80% pravděpodobnost rakoviny prsu? Pravděpodobnost, ne jistotu! A co když bude pravděpodobnost jen 40%? A což teprve pokud bude mít mutaci v genu DTNBP1, která zvyšuje pravděpodobnost, že potomek bude mimořádně inteligentní ale také vyšší pravděpodobnost, že ho postihne schizofrenie? Blíží se doba, kdy bude technicky možné pomocí genové terapie poškozené geny embrya vyměňovat za geny zdravé. Může přijít doba, kdy si rodiče budou v čekárně centra asistované reprodukce listovat katalogem a vybírat varianty genů svého budoucího potomka. Míchat vlastní koktejl genů podlé své chuti a vyrábět tak dítě na míru. Vždyť když se běžně provádí plastická chirurgie a ve sportu se občas používá doping, proč bychom nemohli investovat do genetiky svého dítěte a pomoci mu genovým dopingem? Může nastat doba, kdy budou rodiče, kteří dostatečně neinvestují do genomu svých dětí, společností odsuzováni. Nakonec možná vznikne třída genetické aristokracie a genetických proletářů. Zajímavým obrazem vykreslujícím, kam až by všechno mohlo dojít, je sci-fi film nazvaný GATTACA. 33. Chci poznat svůj genom? Genom jedince V době, kdy je možné, a stává se i finančně dostupné, nechat si přečíst svůj genom, bude řada lidí stát před těžkou volbou: Chci znát svůj genom? Chci vědět, co mne s určitou pravděpodobností čeká? Jsem dost silný na to, abych unesl tíhu svého genetického osudu? Co když jeden můj rodič trpí těžkou Huntingtonovou choreou a u mě je 50% riziko, že jsem smrtící gen zdědil? Chci žít raději se sladkou nevědomostí, anebo s krutou realitou poznání? Znalost genomu jednotlivce bude nepochybně velkým přínosem při léčbě nemocí konkrétních lidí. Jedinci s různými variantami genů různě reagují na léčbu, proto lze očekávat, že léky budou vyráběny na míru podle genomu. Jedna velikost bot také nepadne všem. Dnes lékař často dlouho hledá, který z podobných léků bude pacientovi

10 Chci poznat svůj genom? 97 nejlépe vyhovovat. Každý člověk metabolizuje účinné látky léků jinou rychlostí, což vede buď k vedlejším účinkům, nebo naopak k malému efektu léku. Bude-li známo, jak každá konkrétní varianta genu reaguje na dané léky, bude léčba rychlejší a pro pacienta příjemnější. Farmakogenomická výroba léků však bude ekonomicky náročná, neboť vývoj léků je nesmírně drahý a objemy produkce budou malé. Nicméně farmaceutické firmy se rády přizpůsobí, vždyť bohatí si takový luxus budou moci dovolit. Znalost genomu může představovat i potenciální rizika. Nezneužije někdo moji genetickou informaci? Co když se pojišťovna dozví o mé predispozici a nepojistí mě? Nebo naopak co když se pojišťovna bude obávat, že se na bázi znalosti svého genomu vysoce pojistím a finančně ji pak vyčerpám? Co když zaměstnavatel bude po adeptovi na práci pilota aerolinek požadovat genetické testy, aby znal jeho riziko infarktu, a bude to obhajovat zájmem o životy cestujících? A co zločinci nezneužijí znalosti našeho genomu? Zatím se většina vědců, bioetiků i ostatních zúčastněných shodne na tom, že je velmi důležité, aby každý člověk byl jediným, kdo rozhodne o poskytnutí své genetické informace, a aby byla vyloučena jakákoliv diskriminace na bázi genomu, ať již jde o vzdělání, zaměstnání či podobně. To jsou základní pravidla pro manipulaci s informací pramenící z našich genomů. Možnosti budou nesmírné a je otázkou, zda je lidstvo na novou skutečnost dostatečně duševně a morálně připraveno. Nezapomínejme, že dnes již umíme genomy nejen číst, ale i psát

Australopithecus- 1,2,6,13,14, Homo habilis-3,7,15,19,20 Homo erectus-4,8,16,17,21, Homo sapiens neanderthalensis-5,9,18,22,23

Australopithecus- 1,2,6,13,14, Homo habilis-3,7,15,19,20 Homo erectus-4,8,16,17,21, Homo sapiens neanderthalensis-5,9,18,22,23 Interaktivní hra, její součástí je rozmístění fotografií a informací po třídě (identifikace dle čísla) žáci obdrží jmenovku Homo sapiens, Homo habilis, Homo erectus a Australopithecus a mají si vybrat,

Více

Vývoj rodu homo. 1. Kde jsme se vzali? 2. Proč bipedie? 3. První předchůdce člověka Australopitéci?

Vývoj rodu homo. 1. Kde jsme se vzali? 2. Proč bipedie? 3. První předchůdce člověka Australopitéci? Vývoj rodu homo 1. Kde jsme se vzali? Je těžké vystopovat linii člověka. Předpokládá se, že různé druhy žili spolu, mohli se (asi) mezi sebou množit a tím mohli vznikat další druhy. Zajímavé je, že existují

Více

Příbuzenstvo člověka. Fosilní hominidi. Kredit: Sklmsta, Wikimedia Commons.

Příbuzenstvo člověka. Fosilní hominidi. Kredit: Sklmsta, Wikimedia Commons. Příbuzenstvo člověka Fosilní hominidi. Kredit: Sklmsta, Wikimedia Commons. Hominoidi Hominoidea, skupina v rámci úzkonosých opic (Catarrhini) zahrnuje hominidy (Hominidae) a gibony (Hylobatidae) před cca

Více

PRAVĚK TÉMA: PRAVĚK. Zdroje: - učebnice Dějepis pravěk a starověk - str.8-10

PRAVĚK TÉMA: PRAVĚK. Zdroje: - učebnice Dějepis pravěk a starověk - str.8-10 PRAVĚK TÉMA: PRAVĚK Zdroje: - učebnice Dějepis pravěk a starověk - str.8-10 PRAVĚK doba od počátku lidských dějin po první starověké státy u nás trvá až do příchodu slovanských kmenů v 6. století n.l.

Více

Antropogeneze člověka. PaedDr. Eva Knoppová Gymnázium, Jeseník, Komenského 281 školní rok: 2014/2015

Antropogeneze člověka. PaedDr. Eva Knoppová Gymnázium, Jeseník, Komenského 281 školní rok: 2014/2015 Antropogeneze člověka PaedDr. Eva Knoppová Gymnázium, Jeseník, Komenského 281 školní rok: 2014/2015 Byl jednou jeden člověk https://www.youtube.com/watch?v=zwzxpiessxk Sledujte film, vytvořte myšlenkovou

Více

PRAVĚK PŮVOD ŽIVOTA A ČLOVĚKA

PRAVĚK PŮVOD ŽIVOTA A ČLOVĚKA PRAVĚK ÚLOHA 1: Co rozumíme pod pojmem prehistorie (pravěk)? Od kterého období mluvíme o historii? PŮVOD ŽIVOTA A ČLOVĚKA Existují tři teorie o původu člověka a života K život a lidé byli E život a lidé

Více

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života? 6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života? Pamatujete na to, co se objevilo v pracích Charlese Darwina a Alfreda Wallace ohledně vývoje druhů? Aby mohl mechanismus přírodního

Více

Počet chromosomů v buňkách. Genom

Počet chromosomů v buňkách. Genom Počet chromosomů v buňkách V každé buňce těla je stejný počet chromosomů. Výjimkou jsou buňky pohlavní, v nich je počet chromosomů poloviční. Spojením pohlavních buněk vzniká zárodečná buňka s celistvým

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu ZELENÁ DO BUDOUCNOSTI Operační program: OP vzdělávání pro konkurenceschopnost Výzva: 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Klíčová aktivita:

Více

VY_32_INOVACE_11.18 1/6 3.2.11.18 Genetika Genetika

VY_32_INOVACE_11.18 1/6 3.2.11.18 Genetika Genetika 1/6 3.2.11.18 Cíl chápat pojmy dědičnost, proměnlivost, gen, DNA, dominantní, recesivní, aleoly - vnímat význam vědního oboru - odvodit jeho využití, ale i zneužití Tajemství genů - dědičnost schopnost

Více

VY_32_INOVACE_D_362 PRAVĚK

VY_32_INOVACE_D_362 PRAVĚK VY_32_INOVACE_D_362 PRAVĚK Autor: Taťjana Horáková, Mgr. Použití: 6. ročník Datum vypracování: 6. 10. 2012 Datum pilotáže: 24. 10. 2012 Metodika: prezentaci lze použít při seznámení s vývojovými druhy

Více

Co všechno víme o starším pravěku?

Co všechno víme o starším pravěku? Co všechno víme o starším pravěku? Starší pravěk Starší paleolit Starší doba kamenná Co víme o starším pravěku? Které vývojové stupně člověka známe? člověk zručný člověk vzpřímený člověk rozumný nejstarší

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován

Více

Vývoj člověka podrobněji. Rod Homo. Australopitéci. Znaky Příslušníci rodu Homo se od australopitéka odlišují těmito znaky:

Vývoj člověka podrobněji. Rod Homo. Australopitéci. Znaky Příslušníci rodu Homo se od australopitéka odlišují těmito znaky: Vývoj člověka podrobněji Australopitéci Rod Popis a druhy Tento rod je dnes slučován četnými nálezy z východní a jižní Afriky. Jeho zástupci byli asi 120 cm vysocí, pohybovali se po dvou končetinách, měli

Více

VÝVOJOVÁ TEORIE /Charles Darwin/ Obr. 1.1 Člověk je výsledkem dlouhého vývoje živých organismů.

VÝVOJOVÁ TEORIE /Charles Darwin/ Obr. 1.1 Člověk je výsledkem dlouhého vývoje živých organismů. KDE SE VZAL ČLOVĚK? NÁBOŽENSTVÍ Člověk byl stvořen bohem. Bůh Hospodin udělal člověka z hlíny a vdechl do jeho chřípí život. Dal mu jméno Adam, tj. muž ze země. Stvořil pro něho ráj Eden. (Ivan Olbracht:

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Fáze

Více

Potřebné genetické testy pro výzkum a jejich dostupnost, spolupráce s neurology Taťána Maříková. Parent projekt. Praha 19.2.2009

Potřebné genetické testy pro výzkum a jejich dostupnost, spolupráce s neurology Taťána Maříková. Parent projekt. Praha 19.2.2009 Potřebné genetické testy pro výzkum a jejich dostupnost, spolupráce s neurology Taťána Maříková Parent projekt Praha 19.2.2009 Diagnostika MD její vývoj 1981-1986: zdokonalování diferenciální diagnostiky

Více

Genetická "oblast nejasnosti" u HCH: co to znamená? Genetický základ

Genetická oblast nejasnosti u HCH: co to znamená? Genetický základ Novinky ve výzkumu Huntingtonovy nemoci. Ve srozumitelném jazyce. Napsáno vědci. Určeno široké huntingtonské veřejnosti. Genetická "oblast nejasnosti" u HCH: co to znamená? Přechodní alely a alely s redukovanou

Více

Pravěk - Doba kamenná. Vypracovala: Jana Opluštilová

Pravěk - Doba kamenná. Vypracovala: Jana Opluštilová Pravěk - Doba kamenná Vypracovala: Jana Opluštilová Osnova Starší doba kamenná Paleolit 1.Nejstarší Paleolit 2.Starý Paleolit 3.Střední paleolit 4.Mladý Paleolit Střední doba kamenná Mezolit Mladší doba

Více

Inovace bez legrace CZ.1.07/1.1.12/01.0070 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Inovace bez legrace CZ.1.07/1.1.12/01.0070 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Strana 1 Opakování pravěku Strana 2 PRAVĚK starší doba kamenná (před 3 miliony let) probíhá vývoj člověka: člověk zručný homo habilis člověk vzpřímený homo erectus člověk rozumný homo sapiens člověk dnešního

Více

Huntingtonova choroba

Huntingtonova choroba Huntingtonova choroba Renata Gaillyová OLG FN Brno Huntingtonova choroba je dědičné neurodegenerativní onemocnění mozku, které postihuje jedince obojího pohlaví příznaky se obvykle začínají objevovat mezi

Více

VARIABILITA ČLOVĚKA AFRIKA KOLÉBKA LIDSKÉ CIVILIZACE

VARIABILITA ČLOVĚKA AFRIKA KOLÉBKA LIDSKÉ CIVILIZACE VARIABILITA ČLOVĚKA Lidé se navzájem od sebe v mnoha faktorech liší (barva pleti, výška, stavba těla, barva a struktura vlasů,.), ale vždy tomu tak nebylo. Důvodem těchto změn je neustálá nutnost se přizpůsobovat

Více

6.10.2008 PREHUMÁNNÍ A HUMÁNNÍ HOMINIDÉ. 8 mil. Dva vzpřímeně jdoucí tvorové zanechali tyto otisky v sopečném popelu před 3,5 miliony let

6.10.2008 PREHUMÁNNÍ A HUMÁNNÍ HOMINIDÉ. 8 mil. Dva vzpřímeně jdoucí tvorové zanechali tyto otisky v sopečném popelu před 3,5 miliony let Základy antropogeneze II. PREHUMÁNNÍ A HUMÁNNÍ HOMINIDÉ Dva vzpřímeně jdoucí tvorové zanechali tyto otisky v sopečném popelu před 3,5 miliony let 0 PONGO GORILLA PAN HOMO FYLOGENEZE HOMINIDŮ 1 Zuby z Kapthurin

Více

Dědičnost vázaná na X chromosom

Dědičnost vázaná na X chromosom 12 Dědičnost vázaná na X chromosom EuroGentest - Volně přístupné webové stránky s informacemi o genetickém vyšetření (v angličtině). www.eurogentest.org Orphanet - Volně přístupné webové stránky s informacemi

Více

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU 1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU Promysli a vypiš k čemu všemu je člověku dobrá znalost historie Pokus se co nejlépe určit tyto historické prameny. Kam patří? PROČ SE UČÍME DĚJEPIS historie je věda, která zkoumá

Více

http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele

http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;

Více

3) Analýza mtdna mitochondriální Eva, kdy a kde žila. 8) Haploskupiny mtdna a chromozomu Y v ČR

3) Analýza mtdna mitochondriální Eva, kdy a kde žila. 8) Haploskupiny mtdna a chromozomu Y v ČR Hledání našeho společného předkap 1) Jak to, že máme společného předka 2) Metodika výzkumu mtdna 3) Analýza mtdna mitochondriální Eva, kdy a kde žila 4) Problémy a názory proti 5) Analýza chromozomu Y

Více

TÉMA: PRVNÍ LIDÉ. VYTVOŘILA: MGR. JITKA JAKEŠOVÁ Dne: 7. 9. 2011 VY_32_Inovace/4_184

TÉMA: PRVNÍ LIDÉ. VYTVOŘILA: MGR. JITKA JAKEŠOVÁ Dne: 7. 9. 2011 VY_32_Inovace/4_184 TÉMA: PRVNÍ LIDÉ VYTVOŘILA: MGR. JITKA JAKEŠOVÁ Dne: 7. 9. 2011 VY_32_Inovace/4_184 1 ANOTACE: INTERAKTIVNÍ PREZENTACE SEZNÁMÍ ŽÁKA S VÝVOJOVÝMI STUPNI LIDSKÉ RASY JAZYK ČJ OČEKÁVANÝ VÝSTUP: ŽÁK SE SEZNÁMÍ

Více

Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B

Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B Níže uvedené komentáře by měly pomoci soutěžícím z kategorie B ke snazší orientaci

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován

Více

Mgr. Stanislav Zlámal 12. 11. 2013. sedmý

Mgr. Stanislav Zlámal 12. 11. 2013. sedmý Jméno Mgr. Stanislav Zlámal Datum 12. 11. 2013 Ročník sedmý Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Zeměpis Tematický okruh Afrika Téma klíčová slova Východní Afrika doplňovačka s atlasem Anotace

Více

Okruhy otázek ke zkoušce

Okruhy otázek ke zkoušce Okruhy otázek ke zkoušce 1. Úvod do biologie. Vznik života na Zemi. Evoluční vývoj organizmů. Taxonomie organizmů. Původ a vývoj člověka, průběh hominizace a sapientace u předků člověka vyšších primátů.

Více

Člověk a primát. Vypracoval: Martin Pavlun, MB

Člověk a primát. Vypracoval: Martin Pavlun, MB Člověk a primát Vypracoval: Martin Pavlun, MB V čem je postata člověčenství? Proč se tolik lišíme od šimpanze, svého nejbližšího zvířecího příbuzného? Rozdíly v dědičné výbavě člověka a šimpanze jsou nepatrné.

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 8. Průřezová témata,

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 8. Průřezová témata, Opakování - zařadí člověka do systému živočišné říše - charakterizuje biologickou a společenskou podstatu člověka - uvede význam kůže, objasní její stavbu a funkci - popíše odlišnosti barvy kůže lidských

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona: Název materiálu: Autor: CZ.1.07/1.4.00/21.3569 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_04

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Sága rodu Homo evoluce člověka

Sága rodu Homo evoluce člověka biologie Sága rodu Homo evoluce člověka Akademie věd ČR hledá mladé vědce Úvodní list Předmět: Biologie Cílová skupina: 3. a 4. ročník gymnázií Délka trvání: 90 min. Název hodiny: Sága rodu Homo evoluce

Více

Dědičnost a pohlaví. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Dědičnost a pohlaví. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Dědičnost a pohlaví KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Dědičnost pohlavně vázaná Gonozomy se v evoluci vytvořily z autozomů, proto obsahují nejen geny řídící vznik pohlavních rozdílů i další jiné geny. V těchto

Více

I. Nûco tady nesedí. Dûjiny tzv. civilizace datujeme řádově nejpozději někam do

I. Nûco tady nesedí. Dûjiny tzv. civilizace datujeme řádově nejpozději někam do I. Nûco tady nesedí Dûjiny tzv. civilizace datujeme řádově nejpozději někam do doby kolem 4 000 let př. n. l. Za úsvit civilizace se obecně považuje období, kdy skončila tzv. neolitická revoluce, což bylo

Více

Hrozba epidemie, pandemie chřipka, HIV

Hrozba epidemie, pandemie chřipka, HIV Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Hrozba epidemie, pandemie chřipka, HIV Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 8.,9.26 Vzdělávací oblast: Autor:

Více

Výroba normálních a abnormálně dlouhých huntingtinů je řízena odlišným způsobem. Našli jsme novou cestu, jak udržet buňky při HCH zdravé?

Výroba normálních a abnormálně dlouhých huntingtinů je řízena odlišným způsobem. Našli jsme novou cestu, jak udržet buňky při HCH zdravé? Novinky ve výzkumu Huntingtonovy nemoci. Ve srozumitelném jazyce. Napsáno vědci. Určeno široké huntingtonské veřejnosti. Potíže s translací? Nový pohled na výrobu proteinů, které způsobují Huntingtonovu

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ZDRAVOVĚDA Genetika

Více

P R A V Ě K. Jeskynní malby

P R A V Ě K. Jeskynní malby Pravěk P R A V Ě K V pravěku lidé žili nejprve kočovně, umění se proto soustředilo spíše na drobné předměty ozdoby. Dochovaly se různé náhrdelníky, magické předměty, hliněné píšťaly, ozdobené předměty

Více

Tři mozky tři odlišné způsoby myšlení

Tři mozky tři odlišné způsoby myšlení Tři mozky tři odlišné způsoby myšlení Náš mozek se vyvíjel více než 200 milionů let. Byla to období, kdy na zemi vládli plazi, pak savci a následně primáti. V těchto obdobích se postupně vyvíjely všechny

Více

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?

Více

Projekt Genetika a příjmení a zapojení Klusáčků do něj

Projekt Genetika a příjmení a zapojení Klusáčků do něj Projekt Genetika a příjmení a zapojení Klusáčků do něj Písemnosti odeslané jmenovcům ze dne 10. září 2008: Vážený pane Klusáčku obracíme se na Vás touto cestou s nabídkou účasti v unikátním vědeckém projektu

Více

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín Civilizační choroby Jaroslav Havlín Civilizační choroby Vlastnosti Nejčastější civilizační choroby Příčiny vzniku Statistiky 2 Vlastnosti Pravděpodobně způsobené moderním životním stylem (lifestyle diseases).

Více

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace

Více

Slon nosí hrdě svůj chobot, lev hřívu a jaguár skvrny, velbloud zase svůj hrb a kohout hřebínek...". Jediný tvor se od svých živých druhů na zemi

Slon nosí hrdě svůj chobot, lev hřívu a jaguár skvrny, velbloud zase svůj hrb a kohout hřebínek.... Jediný tvor se od svých živých druhů na zemi Slon nosí hrdě svůj chobot, lev hřívu a jaguár skvrny, velbloud zase svůj hrb a kohout hřebínek...". Jediný tvor se od svých živých druhů na zemi liší a je stále nespokojen s tím, jak vypadá - je to č

Více

Genetická diverzita masného skotu v ČR

Genetická diverzita masného skotu v ČR Genetická diverzita masného skotu v ČR Mgr. Jan Říha Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o. Ing. Irena Vrtková 26. listopadu 2009 Genetická diverzita skotu pojem diverzity Genom skotu 30 chromozomu, genetická

Více

DUM č. 10 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 10 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 10 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 26.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Procesy následující bezprostředně po transkripci.

Více

Problém HIV/AIDS v Etiopii

Problém HIV/AIDS v Etiopii Českomoravská psychologická společnost Problém HIV/AIDS v Etiopii Mgr. Daniel Messele 29. dubna 2009 Akademie věd Praha Etiopie a sousední státy, velká etiopská města Umístění: východní Afrika Sousední

Více

Degenerace genetického kódu

Degenerace genetického kódu AJ: degeneracy x degeneration CJ: degenerace x degenerace Degenerace genetického kódu Genetický kód je degenerovaný, resp. redundantní, což znamená, že dva či více kodonů může kódovat jednu a tutéž aminokyselinu.

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2008 V. volební období. Vládní návrh. na vydání. zákona zákona o specifických zdravotních službách

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2008 V. volební období. Vládní návrh. na vydání. zákona zákona o specifických zdravotních službách PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2008 V. volební období 689 Vládní návrh na vydání zákona zákona o specifických zdravotních službách - 2 - ZÁKON ze dne 2009 o specifických zdravotních službách

Více

Populační genetika II

Populační genetika II Populační genetika II 4. Mechanismy měnící frekvence alel v populaci Genetický draft (genetické svezení se) Genetický draft = zvýšení frekvence alely díky genetické vazbě s výhodnou mutací. Selekční vymetení

Více

Vyrovnávání se s genetickou diagnózou Genetické poradenství v praxi: psychologické a etické aspekty Praha, Motol, 18.1. 2013

Vyrovnávání se s genetickou diagnózou Genetické poradenství v praxi: psychologické a etické aspekty Praha, Motol, 18.1. 2013 Vyrovnávání se s genetickou diagnózou Genetické poradenství v praxi: psychologické a etické aspekty Praha, Motol, 18.1. 2013 MUDr. V. Curtisová, Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny, FN Olomouc Dopady

Více

Chromosomové změny. Informace pro pacienty a rodiny

Chromosomové změny. Informace pro pacienty a rodiny 12 Databáze pracovišť poskytujících molekulárně genetická vyšetření velmi častých genetických onemocnění v České republice (CZDDNAL) www.uhkt.cz/nrl/db Chromosomové změny Unique - Britská svépomocná skupina

Více

Úvod do studia historie moderního člověka

Úvod do studia historie moderního člověka Paleogenetika člověka Úvod do studia historie moderního člověka 1) Studium historie člověka - před první analýzou DNA - po první analýze DNA 2) Kronika našeho druhu všichni naši předkové (rychlý náhled)

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

Důsledky nedostatku pitné vody

Důsledky nedostatku pitné vody Důsledky nedostatku pitné vody Není možné žít bez pitné vody. Když člověk nemá pravidelný přísunu pitné vody dochází k postupné dehydrataci, jejímž prvním příznakem je pocit žízně je tedy logické, že dehydratovaný

Více

Dějepisná olympiáda 39. ročník 2009/2010

Dějepisná olympiáda 39. ročník 2009/2010 Č. Jméno 1 Adresa školy Adresa bydliště Dějepisná olympiáda 39. ročník 2009/2010 Zadání úkolů školního kola test Tematické zaměření ročníku: Od pěstního klínu ke Zlaté bule sicilské Úkol č. 1 Bývají pravěké

Více

Pravěk. periodizace dle používaných materiálů ( doba kamenná, bronzová )

Pravěk. periodizace dle používaných materiálů ( doba kamenná, bronzová ) Pravěk 3miliony př. n. l. až do vzniku prvního písma: 3000let př. n. l nejdelší období v dějinách někdy nazýváme jako prehistorie česky předhistorie žádné písemné prameny, pouze hmotné (malby, sošky, nástroje,

Více

Pracovní listy pro žáky

Pracovní listy pro žáky Pracovní listy pro žáky : (Ne)viditelná DNA Úvod do tématu Přečtěte si následující tři odborné články a přiřaďte k nim názvy oborů, ve kterých se využívá metod izolace DNA: forenzní genetika, paleogenetika,

Více

Tygři jsou obligátní masožravci. Dávají přednost lovu velkých kopytníků, často zabíjejí divoká prasata, a občas jelena.

Tygři jsou obligátní masožravci. Dávají přednost lovu velkých kopytníků, často zabíjejí divoká prasata, a občas jelena. Dominik Dufek Třída: 7.C Datum: 7.3 2013 Zeměpisné rozšíření: Čína Zajímavosti: poslední volně žijící jedinec tohoto poddruhu byl spatřen v roce 1994 a proto se má za to, že tygr jihočínský ve volné přírodě

Více

Evoluční genetika KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Evoluční teorie Evoluční teorii vyslovil Ch. Darwin v díle O původu druhů (1859), kde ukazoval, že druhy se postupně měnily v dlouhých časových periodách.

Více

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny eukaryontní gen v genomové DNA promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4 kódující oblast introny primární transkript (hnrna, pre-mrna) postranskripční úpravy (vznik maturované mrna) syntéza čepičky AUG vyštěpení

Více

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura

Více

Zájmy a blaho člověka (lidské bytosti) musejí být nadřazeny všem ostatním zájmům společnosti a vědy.

Zájmy a blaho člověka (lidské bytosti) musejí být nadřazeny všem ostatním zájmům společnosti a vědy. Konvence o ochraně lidských práv a důstojnosti člověka s ohledem na aplikaci biologie a medicíny - úplná, věcná část textu (s výjimkou preambule a závěrečných procedurálních opatření) KONVENCE O LIDSKÝCH

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice. Za vše mohou geny

Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice. Za vše mohou geny Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice Za vše mohou geny Jméno a příjmení: Sandra Diblíčková Třída: 9.A Školní rok: 2009/2010 Garant / konzultant: Mgr. Kamila Sklenářová Datum 31.05.2010

Více

Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií

Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií Téma bakalářské práce: Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií Nové odvětví molekulární biologie se zabývá RNA molekulami, které se nepřekládají do proteinů, ale slouží

Více

Semenné sady systém reprodukce a efektivita

Semenné sady systém reprodukce a efektivita Genetika a šlechtění lesních dřevin Semenné sady systém reprodukce a efektivita Doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, PhD. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

NEJSTARŠÍ OSÍDLENÍ NAŠÍ VLASTI

NEJSTARŠÍ OSÍDLENÍ NAŠÍ VLASTI VY_32_INOVACE_02_Nejstarší osídlení naší vlasti NEJSTARŠÍ OSÍDLENÍ NAŠÍ VLASTI Použité zdroje : PhDr. Harna Josef, CSc. a kolektiv: Vlastivěda Obrazy ze starších českých dějin, Alter 1996 http://pravek.boiohaemum.cz/index.php

Více

Člověk versus šimpanz

Člověk versus šimpanz Člověk versus šimpanz Speciace a evoluce genů Speciacečlověk-šimpanz Speciacečlověk šimpanzi šimpanzi jsou dva i tady je ve hře nekompletní třídění cca 3,5 % genů podporuje blízké vztahy člověka a šimpanze/bonoba

Více

Biomedicínská informatika a její úloha v personalizované medicíně. Petr Lesný

Biomedicínská informatika a její úloha v personalizované medicíně. Petr Lesný Biomedicínská informatika a její úloha v personalizované medicíně Petr Lesný Co student medicíny ve škole nezíská Praktické dovednosti Empatii Schopnost práce s informacemi Lékařská informatika Schopnost

Více

Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování

Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování Dědičnost pohlaví Vznik pohlaví (pohlavnost), tj. komplexu znaků, vlastností a funkcí, které vymezují exteriérové i funkční diference mezi příslušníky téhož druhu, je výsledkem velmi komplikované série

Více

Lidoopi. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 5. 9. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Lidoopi. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 5. 9. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis Lidoopi Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 5. 9. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí se skupinou vyšších primátů, kam patří ze zoologického hlediska

Více

NEPLODNOST A ASISITOVANÁ REPRODUKCE

NEPLODNOST A ASISITOVANÁ REPRODUKCE NEPLODNOST A ASISITOVANÁ REPRODUKCE Problém dnešní doby http://www.ulekare.cz/clanek/ve-zkumavce-se-da-vypestovat-vajicko-i-spermie-13323 http://www.babyfrance.com/grossesse/fecondation.html Co tě napadne,

Více

Dějepis Pravěk 1 Pavel Šupka. www.zlinskedumy.cz. Jméno a příjmení

Dějepis Pravěk 1 Pavel Šupka. www.zlinskedumy.cz. Jméno a příjmení Dějepis Pravěk 1 Pavel Šupka www.zlinskedumy.cz Jméno a příjmení Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Speciální vzdělávací potřeby Klíčová slova Druh učebního materiálu Druh

Více

DVOJČATA. Jednovaječná či dvojvaječná?

DVOJČATA. Jednovaječná či dvojvaječná? DVOJČATA Jednovaječná či dvojvaječná? 18 Jednovaječná či dvojvaječná? Proč a jak to zjišťujeme A jsou jednovaječná? To je jedna z nejčastějších otázek, se kterou se maminka dvojčat setká. Bohužel ne každý

Více

OBECNÝ PRŮZKUM TRHU Ve Španělsku, Nizozemí, Velké Británii, České republice a Bulharsku

OBECNÝ PRŮZKUM TRHU Ve Španělsku, Nizozemí, Velké Británii, České republice a Bulharsku 2013-1-ES1-LEO05-66586 SENDI - Začleňování speciálních vzdělávacích potřeb a zdravotních postižení OBECNÝ PRŮZKUM TRHU Ve Španělsku, Nizozemí, Velké Británii, České republice a Bulharsku Tento projekt

Více

1. sada. 9. ročník. 101. Šifrovací tutoriál

1. sada. 9. ročník. 101. Šifrovací tutoriál 9. ročník 1. sada 101. Šifrovací tutoriál Protože se luštitelské zkušenosti týmů velmi liší, rozhodli jsme se na začátek letošního ročníku zařadit úlohu, při které si všichni zopakují základní šifrovací

Více

Exkurze pro 3. ročníky Lidské tělo pod drobnohledem

Exkurze pro 3. ročníky Lidské tělo pod drobnohledem Exkurze pro 3. ročníky Lidské tělo pod drobnohledem Termíny konání: 16. září 2014 Cíle exkurze: žáci uvidí reálné kosterní pozůstatky či umělé makety jednotlivých členů vývojové řady člověka prohlédnou

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html

http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html 3. cvičení Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy 1 DNA, chromosom genetická informace organismu chromosom = strukturní podoba DNA během dělení (mitózy) řetězec DNA (chromonema) histony další enzymatické

Více

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Vyznačí v jednoduchém plánu místo domov. VDO občanská společnost svého bydliště a školy,cestu na

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Vyznačí v jednoduchém plánu místo domov. VDO občanská společnost svého bydliště a školy,cestu na Prvouka - 1. ročník Vyznačí v jednoduchém plánu místo domov VDO občanská společnost svého bydliště a školy,cestu na škola a škola - výchova dem. určené místo a rozliší možná osobní bezpečí občana v rámci

Více

Až dvěma pětinám lidí s depresí nezabírají antidepresiva, u dalších sice léky pomohou některé příznaky nemoci zmírnit, ale například potíže se

Až dvěma pětinám lidí s depresí nezabírají antidepresiva, u dalších sice léky pomohou některé příznaky nemoci zmírnit, ale například potíže se Duben 1 Až dvěma pětinám lidí s depresí nezabírají antidepresiva, u dalších sice léky pomohou některé příznaky nemoci zmírnit, ale například potíže se spánkem přetrvávají. Čeští lékaři a sestry se proto

Více

23. PŮVOD A VÝVOJ ČLOVĚKA

23. PŮVOD A VÝVOJ ČLOVĚKA 23. PŮVOD A VÝVOJ ČLOVĚKA A. Názory na vznik člověka, příbuznost živočichů a člověka B. Vývojové linie člověka, hominizace a sapientace C. Vznik lidských plemen, neopodstatněnost rasismu A. Názory na vznik

Více

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina domácí populace připouští závislost na požívání alkoholických nápojů. Necelé dvě pětiny domácí populace pak uvádí, že se

Více

-dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům

-dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům Otázka: Molekulární základy dědičnosti Předmět: Biologie Přidal(a): KatkaS GENETIKA =dědičnost, proměnlivost organismu -dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům -umožní zachovat

Více

Kouření vonných listů, kořeníči drog se vyskytuje v lidské společnosti tisíce let. Do Evropy se tabák dostal po roce 1492 v té době byl považován za

Kouření vonných listů, kořeníči drog se vyskytuje v lidské společnosti tisíce let. Do Evropy se tabák dostal po roce 1492 v té době byl považován za Mgr. Jakub Dziergas Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada OBČANSKÁ

Více

Genetický polymorfismus

Genetický polymorfismus Genetický polymorfismus Za geneticky polymorfní je považován znak s nejméně dvěma geneticky podmíněnými variantami v jedné populaci, které se nachází v takových frekvencích, že i zřídkavá má frekvenci

Více

Předmostské venuše. Kříž vs. Maška

Předmostské venuše. Kříž vs. Maška Předmostské venuše Stylizovaná geometrická rytina ženy na mamutím klu z doby 31 až 22 tisíc let před naším letopočtem nebyla jedinou vzácností, která se v Přerově postarala o rozruch. Kromě Předmostské

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Historie vědy a techniky Vývoj techniky v pravěku. Marcela Efmertová efmertov@fel.cvut.cz

Historie vědy a techniky Vývoj techniky v pravěku. Marcela Efmertová efmertov@fel.cvut.cz Historie vědy a techniky Vývoj techniky v pravěku Marcela Efmertová efmertov@fel.cvut.cz Historická kritéria posuzování vývoje techniky v pravěku 1. Kritéria technologická z jakého materiálu a jakým způsobem

Více

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry.

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry. Opakování 6. ročníku -opakování základních pojmů -práce s učebnicí-otázky a úkoly -práce s tematickými mapami Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a

Více

První z měsíčních sérií článků Často kladených otázek, které pojednávají o aktuálních tématech a palčivých otázkách ve výzkumu HCH.

První z měsíčních sérií článků Často kladených otázek, které pojednávají o aktuálních tématech a palčivých otázkách ve výzkumu HCH. Novinky ve výzkumu Huntingtonovy nemoci. Ve srozumitelném jazyce. Napsáno vědci. Určeno široké huntingtonské veřejnosti. Často kladené otázky, Leden 2011 Odpovědi na často kladené otázky o Huntingtonově

Více