A co člověk? 29. Ne jednoduchá linie, ale bohatý keř homininů Cesta ke člověku

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "A co člověk? 29. Ne jednoduchá linie, ale bohatý keř homininů Cesta ke člověku"

Transkript

1 88 A co člověk? A co člověk? Náš příběh, jenž začal zrozením života na Zemi, dospěl až ke člověku. Náš genom není principiálně odlišný od genomů našich příbuzných. Ptám se: Je v něm zakódováno naše lidství, anebo je genom pouze podmínkou lidství a rozhodující je kultura? Lidství, jehož součástí je zvídavost i silné tíhnutí k tvořivosti, díky nimž jsme nedávno rozluštili svůj genom a dospěli tak daleko, že jej dokážeme i měnit. V závěru se zamyslíme i nad etickými otázkami, které se vynořují v souvislosti s možností každého z nás nechat si přečíst svůj genom. 29. Ne jednoduchá linie, ale bohatý keř homininů Cesta ke člověku Ještě před 4 8 miliony let žil společný předek člověka a šimpanze, přičemž většina vědců se kloní k dolní hranici uvedeného rozmezí, k necelým sedmi milionům let. Až poté došlo k oddělení vývojových linií vedoucích k homininům a k oběma druhům dnes žijících šimpanzů šimpanzi učenlivému (Pan troglodytes) a šimpanzi bonobo (P. paniscus). Po nějakou dobu po oddělení se předkové člověka a šimpanze ještě vzájemně křížili, což dokládá genový tok mezi oběma liniemi. Šimpanz je naším nejbližším příbuzným, ale i člověk je nejbližším druhem z pohledu šimpanze. Na cestě k člověku se nachází mnoho druhů fosilních homininů, z nichž o některých máme poznatky díky kosterním nálezům, zatímco o existenci jiných se jen dohadujeme. Dřívější představy vědců o přímé linii homininů, kdy se jeden druh plynule vyvíjel v druhý, až dospěl k modernímu člověku, vzaly za své. Místo o stromu homininů musíme mluvit o velmi bohatém keři obsahujícím mnoho desítek druhů, jejichž počet záleží nejen na objektivních rozdílech v kosterních nálezech, ale i na ješitnosti badatelů, z nichž většina touží objevit svůj nový druh. Někteří vědci jsou zastánci rozdělovací taxonomie, obsahující větší počet druhů, zatímco jiní badatelé preferují slučovací taxonomii s menším počtem druhů. Je nemožné rozhodnout, kdo má pravdu, neboť z kosterních nálezů nevyčteme základní kritérium druhu, tedy schopnost vzájemného křížení. Kdoví, jak by badatelé klasifikovali kosterní nálezy dnešních lidí, mezi jejichž populacemi jsou značné morfologické odlišnosti. Jednotlivé druhy našich předků můžeme vnímat jako kratší či delší záblesky v časoprostoru naší planety. Útržkovité paleontologické nálezy jsou jen černobílými momentkami dlouhého a pestrobarevného filmu běžícího časem. Již asi nikdy přesně neurčíme, kudy přesně oním košatým keřem homininů vedla nit končící u člověka, osamělého přeživšího druhu. Jediného druhu, jenž si je vědom své konečnosti a ptá se po smyslu.

2 Ne jednoduchá linie, ale bohatý keř homininů 89 Chcete-li navštívit naši domovinu, vydejte se do Afriky. Většina homininů totiž pochází z východní Afriky, z oblasti kolem jezera Turkana, Olduvajské rokle, oblasti Leatoli, řeky Omo a dalších míst soustředných v okolí Východoafrického příkopu. Za první sérii objevů vděčíme rodinnému vědeckému klanu Leakyů, jehož členové dlouhá léta působili na nejvýznamnějších nalezištích. Bylo zjištěno, že na jednom místě často žilo i více druhů homininů současně. Bylo to možné snad díky malému počtu jedinců a možná i díky různým potravním strategiím. Jak by to asi vypadalo dnes, kdybychom žili na Zemi s dalšími druhy lidí? Nejstarším nálezem na lidské cestě po oddělení od linie šimpanzů je Sahelanthropus tchadensis, jehož stáří se datuje až na šest milionů let. Je následován druhy Ardipithecus ramidus a Orrorin tugenensis a zejména pak bohatou rodinou australopitéků, kteří žili po dlouhé období před čtyřmi až jedním milionem let. Jmenujme alespoň nejznámější druhy, například chronologicky starší Australopithecus afarensis, mezi mladšími, specializovanými robustními australopitéky to byl například A. robustus nebo A. boisei, zatímco mezi vývojově progresivnějšími druhy zejména A. africanus. Robustní australopitékové jsou některými autory považováni za jiný rod Paranthropus. V Africe začíná i sága rodu Homo. Je třeba mít na paměti, že stanovení hranice mezi australopitéky a prvními zástupci rodu Homo je nesnadné a je spíše výsledkem dohody mezi vědci, kteří mimo jiná kritéria zavedli mozkový Rubikon a druhy s mozkovnou nad 650 cm 3 řadí již do rodu Homo. První z jeho představitelů druhy Homo rudolfensis a H. habilis (člověk zručný) se pravděpodobně vyvinuli z progresivních australopitéků. O něco později se objevily, patrně nezávisle na Homo habilis, druhy H. ergaster (člověk dělník) a H. erectus (člověk vzpřímený), jenž zaujal klíčové postavení v lidské evoluci. Byly prvními homininy, kteří vycestovali z Afriky, k čemuž došlo asi před 1 2 miliony let. Po nějaké době osídlili Asii, úspěšně ji kolonizovali a dlouhou dobu se zde vyvíjeli. Nálezy z Číny a Indonésie jsou známy pod jmény Pithecanthropus či Sinanthropus pekinensis. Velký ohlas vzbudil nález druhu malého vzrůstu Homo fl oresiensis známého jako hobit z ostrova Flores, který přežil na tomto indonéském ostrově do poměrně nedávné doby (nejmladší nálezy jsou staré pouze 13 tisíc let). Původně se předpokládalo, že H. fl oresiensis je potomkem druhu H. erectus, avšak nedávná důkladnější analýza jeho kosterních pozůstatků odhalila mnohé podobnosti s H. habilis, či dokonce s australopitéky, takže je možné, že H. fl oresiensis je spíše bratrancem H. erectus než jeho potomkem, a že tedy došlo k ještě starší vlně migrace z Afriky, než se původně myslelo. Produktem dávné vlny migrace z Afriky byl i nejstarší obyvatel Evropy člověk heidelberský (Homo heidelbergensis). Z něho se vyvinul moderní člověk (v Africe), neandertálec (v Evropě) a snad i děnisované (ve střední Asii). Neandertálci (H. neanderthalensis) se objevili v Evropě již před přibližně tisíci let a byli postupně

3 90 A co člověk? vytlačeni moderními lidmi teprve před 40 tisíci let. Moderní člověk (H. sapiens člověk moudrý) vznikl asi před 150 tisíci let (či šířeji před tisíci let) v Africe jako malá skupinka jedinců a také vycestoval do Asie i Austrálie, kde nahradil H. erectus či jeho potomky, a rovněž do Evropy, kde postupně nahradil neandertálce. 30. Jsou neandertálci našimi předky? Molekulární antropologie Představa nahrazení předchozích homininů moderním člověkem, který vyputoval z Afriky, se označuje jako ven z Afriky ( Out-of-Africa ) a v posledních desetiletích převládala nad alternativní teorií svícnu neboli multiregionální teorií, podle níž se ve všech světadílech Homo erectus či jiné druhy postupně přerodily v nový druh H. sapiens (obrázek 23). V posledních letech však multiregionální teorie zažívá určitou renesanci, ale v jiném smyslu. Nedávné nálezy ukazují, že H. sapiens sice vznikl v Africe, ale během svého šíření po Eurasii se po dlouhé období křížil s původními obyvateli těchto oblastí (neandertálci a děnisovany). Proto malá část našeho genomu pochází od těchto našich příbuzných. Nejnovější představy do určité míry kombinují obě původní teorie a označují se jako teorie difuzní vlny. Neandertálci sice našimi přímými předky nejsou, nicméně protože po dobu nejméně 10 tisíc let oba druhy společně obývaly Evropu a také se vzájemně křížily, pochází asi 1,5 2,1 % naší DNA z neandertálců. Protože je podíl neandertálské DNA podobný u lidí z různých končin Země, lze předpokládat, že ke křížení moderního člověka s neandertálci docházelo spíše na samém úsvitu našeho pokolení, brzo poté, co jsme vycestovali z Afriky. Před více než lety v Levantě, oblasti na východním pobřeží Středozemního moře, kde se oba druhy poprvé setkaly. Možná se zeptáte: Jak víme, jaký byl genom neandertálce? Vědcům zabývajícím se molekulární antropologií se podařilo získat DNA z kostí neandertálců, přečetli pořadí nukleotidů a postupně z kousků v roce 2010 sestavili celý jaderný genom neandertálce. Podmínkou úspěchu molekulárních antropologů je, aby DNA nebyla rozpadlá na kousky, k čemuž dochází především v teplých a vlhkých oblastech, zatímco DNA z kostí uložených v suchu a chladu bývá mnohem méně porušena. Proto se například podařilo získat i DNA z mamuta nalezeného na Sibiři. Molekulární antropologové musí navíc pracovat velmi pečlivě, aby nedošlo ke kontaminaci nalezených kostí molekulami DNA badatelů, často proto molekulární archeologové na nalezištích připomínají kosmonauty v neohrabaných bílých skafandrech. Stále nové nálezy, pocházející ze všech konců světa, v kombinaci s moderními metodami čtení genomů (včetně genomů získaných z dávných kostí), přinášejí množství nových výsledků. Nález malíčku na Altaji nebo jiných kostí na Kavkaze či ve Španělsku pak může způsobit

4 Jsou neandertálci našimi předky? 91 a) multiregionální teorie (asimilace) teorie ven z Afriky (nahrazení) moderní pohled (hybridizace, introgrese) Evropa Afrika Asie Evropa Afrika Asie Evropa Afrika Asie H. sapiens H. sapiens H. sapiens? H. neanderthalensis H. neanderthalensis H. neanderthalensis H. erectus H. habilis H. habilis H. habilis b) H. erectus H. ergaster H. ergaster H. erectus Obrázek 23 Evoluce člověka. (a) Schematické znázornění současných teorií vzniku moderního člověka Homo sapiens. Podle multiregionální teorie se H. erectus (nebo jeho následovníci) paralelně přerodil v H. sapiens na všech kontinentech. Podle teorie ven z Afriky H. sapiens vznikl pouze v Africe a vycestoval do světa v nové vlně tam nahradil ostatní druhy člověka. Nejnovější teorie kombinují oba modely; upraveno podle Jiří A. Svoboda: Předkové. Evoluce člověka (Academia 2014). (b) Trasy migrací moderního člověka při osidlování světadílů. revoluci v teoriích původu člověka. Proto musíme v této krajině našlapovat velmi opatrně a hypotézy vyslovovat spíše potichu, vše se totiž rychle mění. Archeologové si všimli, že kamenné nástroje, jež člověk vyráběl po statisíce let, se moc neměnily. Jednalo se zpravidla o primitivní pěstní klíny a jiné předměty řazené

5 92 A co člověk? do tzv. broušené a štípané kamenné industrie. Před přibližně 50 tisíci let se však najednou spektrum vyráběných nástrojů rapidně změnilo, člověk začal používat nové technologie. Jared Diamonds mluví o velkém skoku vpřed (anglicky great leap forward), Richard Klein zase o úsvitu lidské kultury. Ať již je označení jakékoliv, jednalo se o první lidskou kulturní revoluci, revoluci doby mladého paleolitu. Vytryskla tvořivá síla, člověk začal z hlíny vyrábět sošky Venuší, ze slonoviny figurky zvířat, barevnými kresbami vyzdobil jeskynní obrazárny, jako jsou známé jeskyně Altamira či Lescaux, vytvářel dokonalejší pasti a změnil se i pohřební ritus. Tehdy asi vznikla kultura, umění, schopnost abstrakce. Něco se pohnulo v mysli člověka, výsledkem čehož byla dříve nevídaná tvořivost. Co se tehdy odehrálo v genomu člověka a postrčilo jeho evoluci vpřed? Odpověď zatím neznáme. Spekuluje se o úloze záhadného genu FoxP2, o němž je známo, že nějak souvisí s řečí, kreativitou a abstraktním myšlením. Na jeho význam upozornily problémy jedné britské rodiny, jejíž členové trpěli závažnými poruchami řeči, a ukázalo se, že mají právě gen FoxP2 poškozen. Lidská forma genu FoxP2 vznikla přibližně před let, tedy v době formování Homo sapiens. Navíc bylo zjištěno, že tento gen se v linii vedoucí ke člověku vyvíjel neobyčejně rychle a že jeho stejnou podobu měl i neandertálec. Gen FoxP2 kóduje transkripční faktor a právě transkripční faktory se u člověka z nějakého důvodu vyvíjely rychleji než u šimpanze. Vědce upoutala také překvapivě vysoká rychlost evoluce oblasti lidského genomu označované jako HAR1 (human accelerated region). Obsahuje dva geny (HAR1A a HAR1B) kódující molekuly RNA, jež hrají roli při vývoji mozku. Ukazuje se, že geny důležité pro fungování mozku se u nás měnily nejrychlejším tempem a jsou evolučně nejvybroušenější. Mohl jediný gen způsobit tak zásadní změnu chování? Nevíme. Je ale možné, že nějaká zatím neznámá genetická událost narušila dosavadní souhru genů, přenastavila síť interakcí genů tak, aby preludium života zaznělo v plné své síle a v širokém spektru barev tónů. Zaznělo jinak lidsky. Zazněla Óda na radost i výkřik existenciální úzkosti. Pokud jednou najdeme odpovědi na tyto otázky, možná nás přiblíží k poodhalení tajemství, co dělá člověka člověkem. K tajemství genů, v nichž je možná zakódováno i naše lidství. 31. Co můžeme vyčíst z lidské DNA? Lidský genom Žijeme ve výjimečné době naše generace přečetla lidskou genetickou informaci. Dne 26. června 2000 přijal prezident USA Bill Clinton v Bílém domě dva významné muže: Francise Collinse ředitele Národního ústavu pro výzkum lidského genomu (National Human Genome Research Institute), a Craiga Ventera šéfa soukromé americké

6 Co můžeme vyčíst z lidské DNA? 93 společnosti Celera Genomics, aby slavnostně oznámili světu, že lidský genom byl rozluštěn. Byl ale skutečně rozluštěn? Po deseti letech značného úsilí obou hráčů, mezi nimiž byla rivalita, bylo nahrubo přečteno pořadí písmen naší DNA. Podrobné dočítání lidské DNA probíhalo ještě řadu následujících let. Není to však konec cesty, není to snad ani začátek konce, ale spíš konec jejího začátku. Další generace vědců se budou trápit i bavit luštěním smyslu našeho genetického poselství. Lze tedy získat z naší DNA odpověď na otázku, co dělá člověka člověkem? Přečtení naší DNA ukázalo, že náš genom je podobný genomu ostatních primátů či jiných savců. Některé jeho části jsou nejpodobnější genomu šimpanzů, zatímco jiné části připomínají genom gorily. Náš genom obsahuje asi 23 tisíc genů, které tvoří jen asi 1,5 % genomu, a přibližně polovinu naší DNA tvoří původně parazitické úseky, nám již dobře známé transpozony, včetně retrovirů kdysi dávno vmezeřených do naší genetické informace (obrázek 24). Oproti transpozonům jsou geny obecně mnohem konzervativnější, v průběhu evoluce se mění jen velmi pomalu. Naše geny jsou značně podobné nejen genům primátů, ale i genům jiných savců, například myši nebo prasete. Náš genom se ničím zásadně neliší od genomů našich příbuzných, můžeme si snad jen všimnout některých zajímavých rysů našeho genomu, které ale najdeme i u jiných živočichů. Genetická informace člověka je rozdělena do 23 párů chromozomů, přičemž jeden pár představují pohlavní chromozomy, dva chromozomy X u ženy a chromozomy X a Y u muže (obrázek 25). V lidském genomu je například, podobně jako u mnoha jiných eukaryotických genomů, genetická informace mnohonásobně využita. Stejný počet genů kóduje více proteinů, což je možné díky tzv. alternativnímu sestřihu, procesu, kdy se molekula RNA vzniklá přepsáním nějakého genu sestříhá různým Obrázek 24 Složení lidského genomu. Pouze 1,5 % tvoří geny (respektive jejich části překládané do proteinů, tedy exony) a asi polovinu tvoří různé typy transpozonů. Zbytek zaujímají tandemové repetice a jedinečné oblasti. LTR retrotranspozony DNA transpozony 8,3 % mikrosatelity 2,9 % 3 % duplikace 5 % tandemové repetice 8 % 11,6 % jedinečné sekvence 25,9 % introny SINE 13,1 % transpozony LINE 20,4 % 1,5 % geny (exony) 1,5 %

7 94 A co člověk? Obrázek 25 Karyotyp člověka. Chromozomy člověka nacházející se ve fázi buněčného dělení označované jako metafáze a obarvené technikou SKY. Jsou přítomny dva chromozomy X, jedná se tedy o karyotyp ženy. (Wikimedia Commons, National Human Genome Research Institute) způsobem v závislosti na orgánu, v němž se RNA nachází, na pohlaví či stadiu vývoje jedince. Tentýž gen tak může dát vzniknout různým proteinům. Záhadou, se kterou se setkáme i v lidském genomu, je přítomnost tzv. konzervativních nekódujících oblastí úseků, které nekódují proteiny ani RNA a přitom se je genom usilovně snaží zachovat v nezměněné podobě. Bez zajímavosti není ani to, že asi 95 % lidské DNA je přepisováno z DNA do RNA, a to i navzdory faktu, že jen nepatrná část takto vzniklých molekul RNA odpovídá genům, zatímco u většiny transkriptů jejich funkce není známa. Ani tímto se ale člověk neliší od jiných organizmů. Pozoruhodnou součástí lidského genomu, opět však typickou i pro jiné živočichy, jsou pohlavní chromozomy X a Y, o nichž jsme již mluvili. Chromozom Y je malý a zdegenerovaný oproti chromozomu X. Obsahuje jen 78 genů (chromozom X jich nese asi 2000) a nahromadilo se na něm velké množství repetitivní DNA. I přesto není chromozom Y jen nudnou genomovou oblastí, jak by se mohlo zdát. Jeden z vědců, jenž přečetl genetickou informaci chromozomu Y, David Page, jej označil za křišťálový palác genomiky. Chromozom Y totiž obsahuje zrcadlově obrácené úseky, tzv. palindromy, úseky, které lze na komplementárních vláknech DNA číst stejně v obou směrech, tedy zprava doleva i zleva doprava. Překvapením bylo i zjištění, že se v těchto oblastech nacházejí geny důležité pro spermatogenezi. Bylo záhadou, jakou úlohy palindromy mohou mít. Bylo navrženo, že jejich úlohou je obrana proti degeneraci chromozomu Y. Palindromy se totiž mohou vzájemně párovat a chromozom Y tak může kompenzovat nepřítomnost svého partnera pro rekombinaci, jak je tomu u ostatních chromozomů. V podobě vzájemné rekombinace palindromů provádí vlastně primitivní formu sexuality, kdy se chromozom Y páruje sám se sebou a tak se očišťuje od neúprosného hromadění škodlivých mutací. Zatímco chromozom Y se předává z otce na syna, tedy po otcovské linii, a představuje nekončící řeku tekoucí od dávného Adama až k nám, DNA, která se nachází v malých buněčných organelách mitochondriích, se předává jen přes vajíčko, tedy

8 Budeme geneticky dizajnovat děti na míru? 95 z matky na dceru. I když je mitochondriální DNA jen velmi malá (přibližně 16 tisíc nukleotidů), je důležitou součástí lidského buněčného genomu a její případné chyby souvisí s některými lidskými onemocněními. Budeme-li se pohybovat zpět v čase, dojdeme až k naší pramáti Evě. Nenechme se mýlit, nešlo o jednu statnou matku, která se toulala po afrických savanách a plodila děti. Zakladatelská populace, z níž povstal celý lidský rod moderního člověka, podle vědců čítala asi 10 tisíc jedinců. Tento relativně malý počet jedinců je příčinou velké homogenity dnešního lidstva. Všichni lidé na Zemi jsme si více podobní než například populace šimpanzů v rezervaci Gombe v Tanzanii, a to i navzdory naší větší početnosti. 32. Budeme geneticky dizajnovat děti na míru? Etické otázky Možná vás napadne otázka: Jak se váš genom liší od zveřejněného genomu člověka? Přečetli tehdy vědci jednoho člověka, nebo více jedinců? A kdo to byl? V Projektu lidského genomu (Human genome project), financovaném vládou USA a americkým Ústavem národního zdraví (NIH), byla použita DNA z více mužů i žen, avšak ani dárci, ani vědci nevěděli, čí DNA čtou. Výsledná genetická informace nakonec ale asi ze 70 % pochází od jednoho muže (označeného kódem RP11) z města Buffalo ve státě New York. V paralelním soukromém projektu realizovaném firmou Celera Genomics pocházela většina přečtené DNA od jejího šéfa Craiga Ventera. Od počátku bylo jasné, že se vědci nezastaví u přečtení genomů několika lidí. Že je bude zajímat genetická variabilita lidských populací a také si položí otázku, jak naše genetické odlišnosti souvisejí například s lidskými nemocemi, vlastnostmi, chováním. Jakou roli hraje genom a jakou prostředí. Už se rychle blíží doba, kdy si každý bude moci nechat přečíst svůj genom a pomocí složitých analýz z něj postupně bude schopen vyčíst informaci o svém původu nebo predispozicích pro nemoci. V současnosti by vás přečtení vašeho genomu přišlo na 1000 dolarů. A hrubé přečtení vybraných míst v genomu, jimiž se lidé často liší a pomocí nichž lze určit váš původ nebo předpoklady k nemocem, pořídíte za pouhých 100 dolarů. Docela slušná cena oproti třem miliardám dolarů, jež stál projekt lidského genomu (vesmírný projekt Sojuz-Apollo stál USA po zohlednění inflace jen jednu miliardu dolarů). Čtení genomů za dobu, po kterou se provádí, zlevnilo díky neustálému zdokonalování technologií více než milionkrát, což se nedá říci o žádném jiném zboží. Dnes již vědci mluví o přečtení genomů všech lidí na naší planetě. Stále se však bude vtírat otázka: Chci toto všechno vědět? Když dříve přišel mládenec do rodiny své nevěsty, po očku se díval, ať již vědomě či nevědomky, zda v rodině není nějaký zdravotně postižený příbuzný. Záleželo mu

9 96 A co člověk? totiž na genetické kvalitě jeho budoucího potomstva. V rámci genderové spravedlnosti musím samozřejmě předpokládat, že podobně uvažovala i nevěsta. Dnes se partneři mohou vzájemně požádat o přečtení a analýzu genetických profilů toho druhého a podle toho se rozhodnout, zda do manželství půjdou nebo ne Analýza genomu v kombinaci s metodami asistované reprodukce, jako je například oplození ve zkumavce (IVF, in vitro fertilization), umožňuje výběr zdravých embryí, která mají být přenesena do dělohy maminky. Co je to ale zdravé embryo? Většina lidí by se shodla na tom, že pokud bude mít embryo trizomii 21. chromozomu (abnormální přítomnost tří chromozomů místo normálních dvou), a jedinec bude tudíž mít Downův syndrom, raději použijí jiné embryo. Co však udělat v případě, že ženské embryo bude mít mutaci v genu BRCA1 a žena by měla 80% pravděpodobnost rakoviny prsu? Pravděpodobnost, ne jistotu! A co když bude pravděpodobnost jen 40%? A což teprve pokud bude mít mutaci v genu DTNBP1, která zvyšuje pravděpodobnost, že potomek bude mimořádně inteligentní ale také vyšší pravděpodobnost, že ho postihne schizofrenie? Blíží se doba, kdy bude technicky možné pomocí genové terapie poškozené geny embrya vyměňovat za geny zdravé. Může přijít doba, kdy si rodiče budou v čekárně centra asistované reprodukce listovat katalogem a vybírat varianty genů svého budoucího potomka. Míchat vlastní koktejl genů podlé své chuti a vyrábět tak dítě na míru. Vždyť když se běžně provádí plastická chirurgie a ve sportu se občas používá doping, proč bychom nemohli investovat do genetiky svého dítěte a pomoci mu genovým dopingem? Může nastat doba, kdy budou rodiče, kteří dostatečně neinvestují do genomu svých dětí, společností odsuzováni. Nakonec možná vznikne třída genetické aristokracie a genetických proletářů. Zajímavým obrazem vykreslujícím, kam až by všechno mohlo dojít, je sci-fi film nazvaný GATTACA. 33. Chci poznat svůj genom? Genom jedince V době, kdy je možné, a stává se i finančně dostupné, nechat si přečíst svůj genom, bude řada lidí stát před těžkou volbou: Chci znát svůj genom? Chci vědět, co mne s určitou pravděpodobností čeká? Jsem dost silný na to, abych unesl tíhu svého genetického osudu? Co když jeden můj rodič trpí těžkou Huntingtonovou choreou a u mě je 50% riziko, že jsem smrtící gen zdědil? Chci žít raději se sladkou nevědomostí, anebo s krutou realitou poznání? Znalost genomu jednotlivce bude nepochybně velkým přínosem při léčbě nemocí konkrétních lidí. Jedinci s různými variantami genů různě reagují na léčbu, proto lze očekávat, že léky budou vyráběny na míru podle genomu. Jedna velikost bot také nepadne všem. Dnes lékař často dlouho hledá, který z podobných léků bude pacientovi

10 Chci poznat svůj genom? 97 nejlépe vyhovovat. Každý člověk metabolizuje účinné látky léků jinou rychlostí, což vede buď k vedlejším účinkům, nebo naopak k malému efektu léku. Bude-li známo, jak každá konkrétní varianta genu reaguje na dané léky, bude léčba rychlejší a pro pacienta příjemnější. Farmakogenomická výroba léků však bude ekonomicky náročná, neboť vývoj léků je nesmírně drahý a objemy produkce budou malé. Nicméně farmaceutické firmy se rády přizpůsobí, vždyť bohatí si takový luxus budou moci dovolit. Znalost genomu může představovat i potenciální rizika. Nezneužije někdo moji genetickou informaci? Co když se pojišťovna dozví o mé predispozici a nepojistí mě? Nebo naopak co když se pojišťovna bude obávat, že se na bázi znalosti svého genomu vysoce pojistím a finančně ji pak vyčerpám? Co když zaměstnavatel bude po adeptovi na práci pilota aerolinek požadovat genetické testy, aby znal jeho riziko infarktu, a bude to obhajovat zájmem o životy cestujících? A co zločinci nezneužijí znalosti našeho genomu? Zatím se většina vědců, bioetiků i ostatních zúčastněných shodne na tom, že je velmi důležité, aby každý člověk byl jediným, kdo rozhodne o poskytnutí své genetické informace, a aby byla vyloučena jakákoliv diskriminace na bázi genomu, ať již jde o vzdělání, zaměstnání či podobně. To jsou základní pravidla pro manipulaci s informací pramenící z našich genomů. Možnosti budou nesmírné a je otázkou, zda je lidstvo na novou skutečnost dostatečně duševně a morálně připraveno. Nezapomínejme, že dnes již umíme genomy nejen číst, ale i psát

PRAVĚK TÉMA: PRAVĚK. Zdroje: - učebnice Dějepis pravěk a starověk - str.8-10

PRAVĚK TÉMA: PRAVĚK. Zdroje: - učebnice Dějepis pravěk a starověk - str.8-10 PRAVĚK TÉMA: PRAVĚK Zdroje: - učebnice Dějepis pravěk a starověk - str.8-10 PRAVĚK doba od počátku lidských dějin po první starověké státy u nás trvá až do příchodu slovanských kmenů v 6. století n.l.

Více

Příbuzenstvo člověka. Fosilní hominidi. Kredit: Sklmsta, Wikimedia Commons.

Příbuzenstvo člověka. Fosilní hominidi. Kredit: Sklmsta, Wikimedia Commons. Příbuzenstvo člověka Fosilní hominidi. Kredit: Sklmsta, Wikimedia Commons. Hominoidi Hominoidea, skupina v rámci úzkonosých opic (Catarrhini) zahrnuje hominidy (Hominidae) a gibony (Hylobatidae) před cca

Více

Počet chromosomů v buňkách. Genom

Počet chromosomů v buňkách. Genom Počet chromosomů v buňkách V každé buňce těla je stejný počet chromosomů. Výjimkou jsou buňky pohlavní, v nich je počet chromosomů poloviční. Spojením pohlavních buněk vzniká zárodečná buňka s celistvým

Více

Antropogeneze člověka. PaedDr. Eva Knoppová Gymnázium, Jeseník, Komenského 281 školní rok: 2014/2015

Antropogeneze člověka. PaedDr. Eva Knoppová Gymnázium, Jeseník, Komenského 281 školní rok: 2014/2015 Antropogeneze člověka PaedDr. Eva Knoppová Gymnázium, Jeseník, Komenského 281 školní rok: 2014/2015 Byl jednou jeden člověk https://www.youtube.com/watch?v=zwzxpiessxk Sledujte film, vytvořte myšlenkovou

Více

Co všechno víme o starším pravěku?

Co všechno víme o starším pravěku? Co všechno víme o starším pravěku? Starší pravěk Starší paleolit Starší doba kamenná Co víme o starším pravěku? Které vývojové stupně člověka známe? člověk zručný člověk vzpřímený člověk rozumný nejstarší

Více

VÝVOJOVÁ TEORIE /Charles Darwin/ Obr. 1.1 Člověk je výsledkem dlouhého vývoje živých organismů.

VÝVOJOVÁ TEORIE /Charles Darwin/ Obr. 1.1 Člověk je výsledkem dlouhého vývoje živých organismů. KDE SE VZAL ČLOVĚK? NÁBOŽENSTVÍ Člověk byl stvořen bohem. Bůh Hospodin udělal člověka z hlíny a vdechl do jeho chřípí život. Dal mu jméno Adam, tj. muž ze země. Stvořil pro něho ráj Eden. (Ivan Olbracht:

Více

Genetická "oblast nejasnosti" u HCH: co to znamená? Genetický základ

Genetická oblast nejasnosti u HCH: co to znamená? Genetický základ Novinky ve výzkumu Huntingtonovy nemoci. Ve srozumitelném jazyce. Napsáno vědci. Určeno široké huntingtonské veřejnosti. Genetická "oblast nejasnosti" u HCH: co to znamená? Přechodní alely a alely s redukovanou

Více

Huntingtonova choroba

Huntingtonova choroba Huntingtonova choroba Renata Gaillyová OLG FN Brno Huntingtonova choroba je dědičné neurodegenerativní onemocnění mozku, které postihuje jedince obojího pohlaví příznaky se obvykle začínají objevovat mezi

Více

Člověk a primát. Vypracoval: Martin Pavlun, MB

Člověk a primát. Vypracoval: Martin Pavlun, MB Člověk a primát Vypracoval: Martin Pavlun, MB V čem je postata člověčenství? Proč se tolik lišíme od šimpanze, svého nejbližšího zvířecího příbuzného? Rozdíly v dědičné výbavě člověka a šimpanze jsou nepatrné.

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B

Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B Níže uvedené komentáře by měly pomoci soutěžícím z kategorie B ke snazší orientaci

Více

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ZDRAVOVĚDA Genetika

Více

Degenerace genetického kódu

Degenerace genetického kódu AJ: degeneracy x degeneration CJ: degenerace x degenerace Degenerace genetického kódu Genetický kód je degenerovaný, resp. redundantní, což znamená, že dva či více kodonů může kódovat jednu a tutéž aminokyselinu.

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Chromosomové změny. Informace pro pacienty a rodiny

Chromosomové změny. Informace pro pacienty a rodiny 12 Databáze pracovišť poskytujících molekulárně genetická vyšetření velmi častých genetických onemocnění v České republice (CZDDNAL) www.uhkt.cz/nrl/db Chromosomové změny Unique - Britská svépomocná skupina

Více

Vliv klimatu na vývoj člověka

Vliv klimatu na vývoj člověka Vliv klimatu na vývoj člověka - první hominidi se vyvinuly ve východní a jižní Africe v miocénu - spodní miocén - Afrika pokryta deštným pralesem, před 10 Ma se klima v Africe stává výrazně sušším rozloha

Více

DUM č. 10 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 10 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 10 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 26.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Procesy následující bezprostředně po transkripci.

Více

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?

Více

Co se o sobě dovídáme z naší genetické informace

Co se o sobě dovídáme z naší genetické informace Genomika a bioinformatika Co se o sobě dovídáme z naší genetické informace Jan Pačes, Mgr, Ph.D Ústav molekulární genetiky AVČR, CZECH FOBIA (Free and Open Bioinformatics Association) hpaces@img.cas.cz

Více

O původu života na Zemi Václav Pačes

O původu života na Zemi Václav Pačes O původu života na Zemi Václav Pačes Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR centrální dogma replikace transkripce DNA RNA protein reverzní transkripce translace informace funkce Exon 1 Intron (413

Více

Bioinformatika. hledání významu biologických dat. Marian Novotný. Friday, April 24, 15

Bioinformatika. hledání významu biologických dat. Marian Novotný. Friday, April 24, 15 Bioinformatika hledání významu biologických dat Marian Novotný Bioinformatika sběr biologických dat archivace biologických dat organizace biologických dat interpretace biologických dat 2 Biologové sbírají

Více

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU 1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU Promysli a vypiš k čemu všemu je člověku dobrá znalost historie Pokus se co nejlépe určit tyto historické prameny. Kam patří? PROČ SE UČÍME DĚJEPIS historie je věda, která zkoumá

Více

Mgr. Veronika Peňásová vpenasova@fnbrno.cz Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno

Mgr. Veronika Peňásová vpenasova@fnbrno.cz Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno Retinoblastom Mgr. Veronika Peňásová vpenasova@fnbrno.cz Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno Retinoblastom (RBL) zhoubný nádor oka, pocházející z primitivních

Více

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Studium biologie na PřF UK v Praze Bakalářské studijní programy / obory Biologie Biologie ( duhový bakalář ) Ekologická a evoluční biologie ( zelený

Více

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura

Více

Strom života. Cíle. Stručná anotace

Strom života. Cíle. Stručná anotace Předmět: Doporučený ročník: Vazba na ŠVP: Biologie 1. ročník Úvod do taxonomie Cíle Studenti zařadí člověka do příslušných taxonů taxonomického systému. Studenti se seznámí s principem fylogenetického

Více

CO S TÍM MÁ SPOLEČNÉHO RASA?

CO S TÍM MÁ SPOLEČNÉHO RASA? Kapitola 5 CO S TÍM MÁ SPOLEČNÉHO RASA? Joseph Wayne byl jedenapadesátiletý černoch úspěšný ve své profesi. Tvrdě pracoval, aby zabezpečil sebe a svou rodinu. Jako malý navštěvoval školu pro černé děti.

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 8. třída (pro 3. 9. třídy)

Více

Mohl by brain shuttle dopravit léky pro Huntingtonovu chorobu tam, kde jsou potřebné?

Mohl by brain shuttle dopravit léky pro Huntingtonovu chorobu tam, kde jsou potřebné? Novinky ve výzkumu Huntingtonovy nemoci. Ve srozumitelném jazyce. Napsáno vědci. Určeno široké huntingtonské veřejnosti. Mohl by "brain shuttle" dopravit léky pro Huntingtonovu chorobu tam, kde jsou potřebné?

Více

Psychologie a sociologie úvod

Psychologie a sociologie úvod Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací Genetika Nauka o dědid dičnosti a proměnlivosti Genetika molekulárn rní buněk organismů populací Dědičnost na úrovni nukleových kyselin Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci

Více

Bioinformatika - konkrétní využití v hodinách

Bioinformatika - konkrétní využití v hodinách biologie Bioinformatika - konkrétní využití v hodinách Akademie věd ČR hledá mladé vědce Úvodní list Předmět: Biologie Cílová skupina: Studenti 4. ročníku SŠ/G Délka trvání: 90 min. Název hodiny: Bioinformatika

Více

VY_32_INOVACE_11.02 1/11 3.2.11.2 Původ a vývoj člověka

VY_32_INOVACE_11.02 1/11 3.2.11.2 Původ a vývoj člověka 1/11 3.2.11.2 - původem navazuje na živočišnou říši, je součástí přírody - kosterní nálezy přinášejí nové doklady o pravěcích předcích člověka, o existenci různě vyspělých bytostech z období třetihor a

Více

Obecná genetika a zákonitosti dědičnosti. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Obecná genetika a zákonitosti dědičnosti. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Obecná genetika a zákonitosti dědičnosti KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Důležité pojmy obecné genetiky Homozygotní genotyp kdy je fenotypová vlastnost genotypově podmíněna uplatněním páru funkčně zcela

Více

Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1

Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1 Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1 1 Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha 2 Všeobecná fakultní nemocnice, Praha MDS Myelodysplastický syndrom (MDS) je heterogenní

Více

EKONOMICKÉ ASPEKTY GENETICKÝCH VYŠETŘENÍ. I. Šubrt Společnost lékařské genetiky ČLS JEP

EKONOMICKÉ ASPEKTY GENETICKÝCH VYŠETŘENÍ. I. Šubrt Společnost lékařské genetiky ČLS JEP EKONOMICKÉ ASPEKTY GENETICKÝCH VYŠETŘENÍ I. Šubrt Společnost lékařské genetiky ČLS JEP Lékařská genetika Lékařský obor zabývající se diagnostikou a managementem dědičných onemocnění Genetická prevence

Více

Pravěk. Dělení pravěku. Homo: Nálezy:

Pravěk. Dělení pravěku. Homo: Nálezy: Pravěk Pravěk je nejdelší období ve vývoji člověka. Stáří planety je 4,5 miliardy let, živá příroda je stará 1,5-2 miliardy let. Z hlediska geologického řadíme pravěk do období třetihor - čtvrtohor. V

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Variabilita heterochromatinové oblasti lidského chromosomu 9 z evolučního a klinického hlediska

Variabilita heterochromatinové oblasti lidského chromosomu 9 z evolučního a klinického hlediska Variabilita heterochromatinové oblasti lidského chromosomu 9 z evolučního a klinického hlediska A. Šípek jr. (1), R. Mihalová (1), A. Panczak (1), L. Hrčková (1), P. Lonský (2), M. Janashia (1), M. Kohoutová

Více

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry.

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry. Opakování 6. ročníku -opakování základních pojmů -práce s učebnicí-otázky a úkoly -práce s tematickými mapami Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a

Více

téma čísla kde se vzala, tu se vzala civilizace ročník 2015, číslo první

téma čísla kde se vzala, tu se vzala civilizace ročník 2015, číslo první téma čísla kde se vzala, tu se vzala civilizace ročník 2015, číslo první obsažník Dlouhá cesta z Crô Magnon (pokus o úvodníček) 3 Jak Homo přišel na svět (nebo spíš přihopkal) 4 Kromaňonec pravěký krasavec

Více

Název materiálu: Primáti - členění

Název materiálu: Primáti - členění Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Co se děje v genetické laboratoři?

Co se děje v genetické laboratoři? 12 Co se děje v genetické laboratoři? Tento letáček byl vytvořen s pomocí Dr Iana M Fraylinga, Institute of Medical Genetics, University Hospital of Wales, Cardiff, UK; Dr Domenica Coviella, Laboratory

Více

Typologická koncepce druhu

Typologická koncepce druhu Speciace Co je to druh? Nebudu zde ani probírat různé definice pojmu druh. Žádná z nich až dosud neuspokojila všechny přírodovědce, ale každý přírodovědec zhruba ví, co míní tím, když mluví o druhu. (Charles

Více

4.8.-14.8.2011. Výstup na Kilimandžáro cestou Rongai

4.8.-14.8.2011. Výstup na Kilimandžáro cestou Rongai 4.8.-14.8.2011 Výstup na Kilimandžáro cestou Rongai Koruna světa (Seven summits) Kilimandžáro 5985 m nejvyšší v Africe 340 km jižně od rovníku Velká příkopová propadlina šířka 70-300 km rozšiřování mm/rok

Více

PARASITE EVE 1cz. Charakteristika postav

PARASITE EVE 1cz. Charakteristika postav PARASITE EVE 1cz Charakteristika postav Tento krátký průvodce má za úkol představit Vám hlavní postavy hry Parasite Eve 1. Kvůli charakteru obsahu je nutné čtenáře upozornit, že pokud není obeznámen s

Více

Inovace výuky Člověk a jeho svět

Inovace výuky Člověk a jeho svět Inovace výuky Člověk a jeho svět Vv4/07 Autor materiálu: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Mgr. Petra Hakenová Výtvarná výchova Výtvarná

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

1. Největší státy počet obyvatel.

1. Největší státy počet obyvatel. AFRIKA 1. Největší státy počet obyvatel. 2. Hospodářsky nevýznamnější státy bohaté, vyspělé, rychle se rozvíjející podle celkového hrubého domácího produktu (mil. US dolarů) 2008 podle Světové banky (WB)

Více

36-47-M/01 Chovatelství

36-47-M/01 Chovatelství Střední škola technická, Most, příspěvková organizace Dělnická 21, 434 01 Most PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY V JARNÍM I PODZIMNÍM OBDOBÍ ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 Obor vzdělání 36-47-M/01 Chovatelství ŠVP

Více

Příloha č. 2. Záznamová tabulka k prezentacím

Příloha č. 2. Záznamová tabulka k prezentacím Příloha č. 2. Záznamová tabulka k prezentacím Vyplň úvodní hlavičku tabulky. Do každé kolonky zaznamenej 3 podstatné informace ze shlédnuté prezentace. ČLENOVÉ SKUPINY: TŘÍDA: DATUM: VĚDY V BIOLOGII ČLOVĚKA

Více

Poděkování 7 Co jsme se dozvěděli z odpovědí 10 000 mužů 8

Poděkování 7 Co jsme se dozvěděli z odpovědí 10 000 mužů 8 Obsah OBSAH Poděkování 7 Co jsme se dozvěděli z odpovědí 10 000 mužů 8 Proděláváte syndrom mrzutého muže? 10 Zažíváte mužskou depresi? 10 Jak používat tuto knihu 11 Část 1: Problém 12 Kapitola 1: Syndrom

Více

cílem mnoha terapií je dostatečně zvýšit hladinu dystrofinu a změnit DMD fenotyp na BMD

cílem mnoha terapií je dostatečně zvýšit hladinu dystrofinu a změnit DMD fenotyp na BMD Shrnutí webináře Dystrofin 101: vše, co jste kdy chtěli vědět o dystrofinu (a nebáli jste se zeptat) Francesco Muntoni (University College of London), John Porter (PPMD) Dystrofinopatie: DMD versus BMD

Více

GENETICKÉ PORADENSTVÍ. u pacientů s epidermolysis bullosa congenita. MUDr. Renata Gaillyová, Ph.D.

GENETICKÉ PORADENSTVÍ. u pacientů s epidermolysis bullosa congenita. MUDr. Renata Gaillyová, Ph.D. GENETICKÉ PORADENSTVÍ u pacientů s epidermolysis bullosa congenita MUDr. Renata Gaillyová, Ph.D. Homozygot jedinec, který zdědil po rodičích tutéž alelu. Jedinec nebo genotyp s identickými alelami v daném

Více

Molekulární základ dědičnosti

Molekulární základ dědičnosti Molekulární základ dědičnosti Dědičná informace je zakódována v deoxyribonukleové kyselině, která je uložena v jádře buňky v chromozómech. Zlomovým objevem pro další rozvoj molekulární genetiky bylo odhalení

Více

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1. Oreopithecidae Pliopithecidae gibonovití (Hylobatidae) Hominoidea. Hominidae. Název cvičení: VÝVOJ ČLOVĚKA - ANTROPOGENEZE

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1. Oreopithecidae Pliopithecidae gibonovití (Hylobatidae) Hominoidea. Hominidae. Název cvičení: VÝVOJ ČLOVĚKA - ANTROPOGENEZE PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1 Název cvičení: VÝVOJ ČLOVĚKA - ANTROPOGENEZE Teoretický úvod: Během čtvrtohor do své poslední fáze dospěl vývojový proces, který začal u primitivních primátů v paleocénu a který

Více

ANTROPOLOGIE, PŮVOD A VÝVOJ ČLOVĚKA, EVOLUCE DARWINISMUS,

ANTROPOLOGIE, PŮVOD A VÝVOJ ČLOVĚKA, EVOLUCE DARWINISMUS, ANTROPOLOGIE, PŮVOD A VÝVOJ ČLOVĚKA, EVOLUCE DARWINISMUS, Taxonomie veda o zařazení organismů do taxonů (klasifikační kategorie) podle základních společných charakteristických znaků. Každý organismus musí

Více

MATEMATICKÁ BIOLOGIE

MATEMATICKÁ BIOLOGIE INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ Lékařská a Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita MATEMATICKÁ BIOLOGIE Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno Studijní obor Matematická biologie Masarykova

Více

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín Civilizační choroby Jaroslav Havlín Civilizační choroby Vlastnosti Nejčastější civilizační choroby Příčiny vzniku Statistiky 2 Vlastnosti Pravděpodobně způsobené moderním životním stylem (lifestyle diseases).

Více

Molekulární genetika II. Ústav biologie a lékařské genetiky 1.LF UK a VFN, Praha

Molekulární genetika II. Ústav biologie a lékařské genetiky 1.LF UK a VFN, Praha Molekulární genetik Ústv biologie lékřské genetiky.lf UK VFN, Prh Polymorfismy lidské DN vyu ívné ve vzebné nlýze, p ímé nep ímé dignostice Mikrostelity (syn. krátké tndemové repetice) STR short tndem

Více

Život v pravěku. Základní pojmy. Přirozená dělba práce. Přisvojovací hospodářství. Výrobní hospodářství. Společenská dělba práce

Život v pravěku. Základní pojmy. Přirozená dělba práce. Přisvojovací hospodářství. Výrobní hospodářství. Společenská dělba práce Život v pravěku Základní pojmy Přisvojovací hospodářství sběr plodin a lov zvěře Výrobní hospodářství pěstování rostlin a chov dobytka Přirozená dělba práce dělba práce mezi mužem a ženou Společenská dělba

Více

Platné znění příslušných částí novelizovaných zákonů s vyznačením navrhovaných změn

Platné znění příslušných částí novelizovaných zákonů s vyznačením navrhovaných změn Platné znění příslušných částí novelizovaných zákonů s vyznačením navrhovaných změn Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách 3 (1) Asistovanou reprodukcí se rozumí metody a postupy, při

Více

Změny v játrech u pacientů s Huntingtonovou chorobou naznačují, že bychom se měli zabývat změnami v celém těle

Změny v játrech u pacientů s Huntingtonovou chorobou naznačují, že bychom se měli zabývat změnami v celém těle Novinky ve výzkumu Huntingtonovy nemoci. Ve srozumitelném jazyce. Napsáno vědci. Určeno široké huntingtonské veřejnosti. Změny v játrech u pacientů s Huntingtonovou chorobou naznačují, že bychom se měli

Více

Šablona č. 01. 10 ZEMĚPIS. Afrika nejteplejší kontinent

Šablona č. 01. 10 ZEMĚPIS. Afrika nejteplejší kontinent Šablona č. 01. 10 ZEMĚPIS Afrika nejteplejší kontinent Anotace: Prezentace seznamuje žáky s Africkým kontinentem, jeho polohou a rozlohou, členitostí, podnebím a vodstvem. Autor: Ing. Ivana Přikrylová

Více

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP na gymnáziu Pierra de Coubertina v Táboře Pavla Trčková, kabinet Biologie, GPdC Tábor Co je fluorescence Fluorescence je jev spočívající v tom, že některé látky (fluorofory) po

Více

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je část vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Více

NÁDOROVÁ RIZIKA. poznejme OBSAH

NÁDOROVÁ RIZIKA. poznejme OBSAH poznejme NÁDOROVÁ RIZIKA OBSAH Úvod... 3 Proč bychom se měli dozvědět o svých vlastních rizicích?... 4 Jaké jsou naše služby?... 4 Kdo by měl být vyšetřen?... 5 Jaký je postup při vyšetřování?... 6 Informace

Více

spinální svalová atrofie SMA GENETIKA Příručka pro rodiče a odborníky

spinální svalová atrofie SMA GENETIKA Příručka pro rodiče a odborníky spinální svalová atrofie SMA GENETIKA Příručka pro rodiče a odborníky GENETIKA SPINÁLNÍ SVALOVÉ ATROFIE poděkování hlavnímu autorovi: Louise Simard, Ph.D. Professor and Head Department of Biochemistry

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

27. 4. 2013 Praha Smíchov Něco málo o genetice potkanů

27. 4. 2013 Praha Smíchov Něco málo o genetice potkanů 27. 4. 2013 Praha Smíchov Něco málo o genetice potkanů Některé obrázky použité v prezentaci pochází z různých zdrojů na internetu a nejedná se o má díla. Byly použity k ilustraci a prezentace nejsou určeny

Více

Přínos molekulární genetiky pro diagnostiku a terapii malignit GIT v posledních 10 letech

Přínos molekulární genetiky pro diagnostiku a terapii malignit GIT v posledních 10 letech Přínos molekulární genetiky pro diagnostiku a terapii malignit GIT v posledních 10 letech Minárik M. Centrum aplikované genomiky solidních nádorů (CEGES), Genomac výzkumný ústav, Praha XXIV. JARNÍ SETKÁNÍ

Více

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:

Více

Úvod do obecné genetiky

Úvod do obecné genetiky Úvod do obecné genetiky GENETIKA studuje zákonitosti dědičnosti a proměnlivosti živých organismů GENETIKA dědičnost - schopnost uchovávat soubor dědičných informací a předávat je nezměněný potomkům GENETIKA

Více

c 2002 Intellectronics

c 2002 Intellectronics Gymnázium Tachov, seminář 25. září 2002 Klonování lidských embryonálních kmenových buněk Jiří Svršek 1 c 2002 Intellectronics Abstract V prosinci 1998 společnost Advanced Cell Technology, Inc. oznámila

Více

ÚVOD DO STUDIA DĚJEPISU

ÚVOD DO STUDIA DĚJEPISU ÚVOD DO STUDIA DĚJEPISU TÉMA: OSOBNOSTI ČESKÝCH DĚJIN - OPAKOVÁNÍ Zdroje: OSOBNOSTI ČESKÝCH DĚJIN SÁMO francký kupec, 7.st., sjednotil slovanské kmeny proti Avarům první státní útvar na našem území KONSTANTIN

Více

Vznik a vývoj života na Zemi

Vznik a vývoj života na Zemi Vznik a vývoj života na Zemi Vznik a vývoj života na Zemi VY_32_INOVACE_02_03_01 Vytvořeno 11/2012 Tento materiál je určen k doplnění výuky předmětu. Zaměřuje se na vznik života na Zemi. Cílem je uvědomit

Více

Zeptejte se svého lékaře

Zeptejte se svého lékaře Jednoduchý a bezpečný krevní test, který nabízí vysokou citlivost stanovení Neinvazivní test, který vyhodnocuje riziko onemocnění chromozomálního původu, jako je např. Downův syndrom, a nabízí také možnost

Více

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

Život s karcinomem ledviny

Život s karcinomem ledviny Život s karcinomem ledviny Život s karcinomem ledviny není lehký. Ale nikdo na to nemusí být sám. Rodina, přátelé i poskytovatelé zdravotní péče, všichni mohou pomoci. Péče o pacienta s karcinomem buněk

Více

ALKOHOL, pracovní list

ALKOHOL, pracovní list ALKOHOL, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ALKOHOL V naší kultuře se alkohol pojímá jako tzv. sociální pití. Je

Více

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU Jiří Doškař Ústav experimentální biologie, Oddělení genetiky a molekulární biologie 1 V akademickém roce 1964/1965

Více

Návrh směrnic pro správnou laboratorní diagnostiku Friedreichovy ataxie.

Návrh směrnic pro správnou laboratorní diagnostiku Friedreichovy ataxie. Návrh směrnic pro správnou laboratorní diagnostiku Friedreichovy ataxie. Připravila L.Fajkusová Online Mendelian Inheritance in Man: #229300 FRIEDREICH ATAXIA 1; FRDA *606829 FRDA GENE; FRDA Popis onemocnění

Více

MOBILNÍ GENETICKÉ ELEMENTY. Lekce 13 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

MOBILNÍ GENETICKÉ ELEMENTY. Lekce 13 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. MOBILNÍ GENETICKÉ ELEMENTY Lekce 13 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. Demerec (1937) popsal nestabilní mutace u D. melanogaster B. McClintocková (1902-1992, Nobelova cena 1983) ukázala ve

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Lékařská genetika a onkologie. Renata Gaillyová OLG a LF MU Brno 2012/2013

Lékařská genetika a onkologie. Renata Gaillyová OLG a LF MU Brno 2012/2013 Lékařská genetika a onkologie Renata Gaillyová OLG a LF MU Brno 2012/2013 *genetické souvislosti *onkogenetická vyšetření u onkologických onemocnění * genetické vyšetření u hereditárních nádorů *presymptomatické

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

Švýcarský frank za 35 let posílil o 63% oproti dolaru. Přesto se Švýcarům vyplatilo investovat do světových akcií!

Švýcarský frank za 35 let posílil o 63% oproti dolaru. Přesto se Švýcarům vyplatilo investovat do světových akcií! Švýcarský frank za 35 let posílil o 63% oproti dolaru. Přesto se Švýcarům vyplatilo investovat do světových akcií! Autor: Ing. Tomáš Tyl 7.6. 2011 Schválil: Ing. Vladimír Fichtner Výnosy akcií překonají

Více

Cvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Cvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Cvičení č. 8 KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Genové interakce Vzájemný vztah mezi geny nebo formami existence genů alelami. Jeden znak je ovládán alelami působícími na více lokusech. Nebo je to uplatnění 2

Více

Genetické určení pohlaví

Genetické určení pohlaví Přehled GMH Seminář z biologie Genetika 2 kvalitativní znaky Genetické určení pohlaví Téma se týká pohlavně se rozmnožujících organismů s odděleným pohlavím (gonochoristů), tedy dvoudomých rostlin, většiny

Více

ZEMĚPIS - OSNOVY PRO OSMILETÉ STUDIUM NA GYMNÁZIU DR. JOSEFA PEKAŘE

ZEMĚPIS - OSNOVY PRO OSMILETÉ STUDIUM NA GYMNÁZIU DR. JOSEFA PEKAŘE ZEMĚPIS - OSNOVY PRO OSMILETÉ STUDIUM NA GYMNÁZIU DR. JOSEFA PEKAŘE PRIMA: Hodinová dotace 5 hod PLANETA ZEMĚ: MAPA - ZEMĚ: PŘÍRODNÍ SLOŽKY A OBLASTI ZEMĚ: Proč se učím zeměpis Naše planeta součást vesmíru

Více

OBSAH * VÝCHODISKA...11 ***...21 Replikátory...23

OBSAH * VÝCHODISKA...11 ***...21 Replikátory...23 Název: Kniha o Evě a Adamovi Autor: František Koukolík Nakladatelství: Makropulos, 1997 Stav: naskenováno, Maja Tato kniha pochází z Knihovny digitálních dokumentů. Slouží pouze pro potřeby těžce zrakově

Více

podporováno Swiss Life Select 1. čtvrtletí 2014 Zpravodaj

podporováno Swiss Life Select 1. čtvrtletí 2014 Zpravodaj 1. čtvrtletí 2014 Zpravodaj Daniel už jezdí v novém kočárku Daniel přišel na svět jako postižené miminko. Lékaři předpovídali, že jeho vývoj bude jiný než u zdravých dětí. Daniel zůstal s maminkou sám,

Více

Původ savců Systém savců IX. X. XI. Hlavní znaky savců 1.Vejcorodí, vačnatci Hlavní znaky, potrava, způsob rozmnožování, výskyt, hlavní zástupci Žák pochopí kdy a za jakých podmínek savci vznikli. Hlavní

Více

Genetické testování pro zdravotní účely

Genetické testování pro zdravotní účely Genetické testování pro zdravotní účely ZA JAKÝCH OKOLNOSTÍ PŘICHÁZÍ V ÚVAHU GENETICKÉ TESTOVÁNÍ? PROFESIONÁLNÍ GENETICKÉ PORADENSTVÍ CO HLEDÁ GENETICKÉ VYŠETŘENÍ VAŠE ROZHODNUTÍ Genetické testování pro

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Až dvěma pětinám lidí s depresí nezabírají antidepresiva, u dalších sice léky pomohou některé příznaky nemoci zmírnit, ale například potíže se

Až dvěma pětinám lidí s depresí nezabírají antidepresiva, u dalších sice léky pomohou některé příznaky nemoci zmírnit, ale například potíže se Duben 1 Až dvěma pětinám lidí s depresí nezabírají antidepresiva, u dalších sice léky pomohou některé příznaky nemoci zmírnit, ale například potíže se spánkem přetrvávají. Čeští lékaři a sestry se proto

Více

CADASIL. H. Vlášková, M. Boučková Hnízdová, A. Loužecká, M. Hřebíček, R. Matěj, M. Elleder

CADASIL. H. Vlášková, M. Boučková Hnízdová, A. Loužecká, M. Hřebíček, R. Matěj, M. Elleder CADASIL analýza mutací v genu NOTCH3 H. Vlášková, M. Boučková Hnízdová, A. Loužecká, M. Hřebíček, R. Matěj, M. Elleder Ústav dědičných metabolických poruch 1. LF UK a VFN Oddělení patologie a nár. ref.

Více

Evolucionisté a příbuzenství

Evolucionisté a příbuzenství Evolucionisté a příbuzenství Základní příbuzenské termíny Příbuzenství vztah na biologickém základě, přesto se jedná zejména o sociokulturní jev (důležitější je status, než biologická podstata). Funkce:

Více