Duben mûsíc bezpeãnosti práce

Transkript

1 âíslo 3 ROâNÍK DUBNA 2007 Ani se to nezdá, ale ãas velice rychle utíká. UÏ tu máme jaro v plném proudu a s ním Duben - mûsíc bezpeãnosti práce. Leto ní zima byla velmi mírná, a tak ani snad nebude potfieba velkého jarního úklidu jako po zimách minul ch. Hned v úvodu musím konstatovat, Ïe v oblasti bezpeãnosti práce do lo s nástupem nové vládní garnitury k v raznému pokroku. Velmi dlouho jsme jako âeská republika byli Evropskou unií káráni za to, Ïe se u nás vyplácí pfiíli mnoho pfiíplatkû za práci ve ztíïeném zdravotním prostfiedí, Ïe máme mnoho rizikov ch pracovi È. Tak to na e nová vláda napravila klasicky po ãesku. V novém nafiízení vlády (ã. 567/2006 Sb.) stanovila takové podmínky pro vyplácení pfiíplatku, Ïe jej dnes nedostane v podstatû nikdo. BohuÏel riziková pracovi tû zûstala stejná, ne-li hor í. Osobnû si myslím, Ïe tudy cesta nevede, povinnost vyplácení pfiíplatku za zdraví ztíïené prostfiedí byla dle mého názoru pozitivní motivací pro zlep ování stavu pracovi È. V souãasné dobû také probíhají debaty o odloïení úãinnosti zákona o úrazovém poji - tûní, kter mûl, mimo jiné, zv hodnit ty zamûstnavatele, u kter ch nedochází k pracovním úrazûm a ktefií vytváfiejí zdraví neohroïující pracovní prostfiedí. Dnes tedy zûstává pouze moïnost zástupcû zamûstnancû pfiesvûdãovat zamûstnavatele o nutnosti zlep it podmínky na pracovi tích a tam, kde to opravdu nejde, tak se pokusit dojednat pfiíplatky za práci na rizikov ch pracovi tích v podnikov ch kolektivních smlouvách. Myslím, Ïe represe ze strany kontrolních orgánû a drakonické likvidaãní pokuty situaci nefie í. Pfii pfiesvûdãování zamûstnavatelû o nutnosti zlep ovat pracovní podmínky nezapomínejme na to, Ïe i podle nového zákoníku práce je zamûstnavatel povinen na v ech sv ch pracovi tích a zafiízeních provádût provûrky bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci v dohodû s odborovou organizací nejménû jedenkrát roãnû. Chtûl bych vyzvat v echny zástupce odborov ch organizací, ktefií se tûchto provûrek úãastní: Neberte, prosím, svou úãast pouze formálnû. UpozorÀujte zamûstnavatele na závady na pracovi tích. Jako zástupci V â Í S L E : Zamûstnanecké v hody benefity (str. 3) Pracovní pomûr a nov zákoník práce (str. 4) Pfiehled vybran ch plnûní (pfiíloha) Svazové sportovní hry zaãínají (str. 7) Semináfi BOZP v jiïních âechách (str. 7) Mûsíãník Odborového svazu UNIOS Duben mûsíc bezpeãnosti práce V roce 2006 dosáhla prûmûrná hrubá mûsíãní nominální mzda v e Kã, v meziroãním srovnání ãinil pfiírûstek 1226 Kã (6,5 %). Spotfiebitelské ceny se zv ily za uvedené období o 2,5 %, reálná mzda vzrostla o 3,9 %. V podnikatelské sféfie se zv ila prûmûrná mzda o 1287 Kã (6,8 %) na Kã, reálná mzda vzrostla o 4,2 %. V nepodnikatelské sféfie se prûmûrná mzda zv ila o 1009 Kã (5,4 %) na Kã, reálná mzda vzrostla o 2,8 %. Pfii porovnání mzdového v voje za cel rok 2006 podle oddílû OKEâ lze konstatovat, Ïe dlouhodobû mezi tfii odvûtví (zamûstnávající alespoà 20 tisíc zamûstnancû, av ak bez podnikatelsk ch subjektû s ménû neï 20 zamûstnanci) s nejniï í nominální hodnotou prûmûrné mzdy na pfiepoãtené poãty patfiila: v roba odûvû, zpracování a barvení koïe- in: Kã (prûmûrná mzda v tomto odvûtví byla zhruba na úrovni 54 % prûmûrné mzdy za celou âr, pfii nominálním, resp. relativním meziroãním pfiírûstku Kã, resp. + 5,5 %) v roba textilií a textilních v robkû: Kã (67 % prûmûru, Kã, resp. + 6,5 %) ubytování a stravování: Kã (71 % prûmûru, Kã, resp. + 5,4 %) zamûstnancû znalí místních pomûrû mûïete sv mi návrhy pfiispût ke zlep ení pracovních podmínek, k odstranûní takzvané provozní slepoty, kdy tak dlouho chodíme kolem závady, aï si na ni zvykneme a závadn stav povaïujeme za normální. Domnívám se, Ïe vytváfiení bezpeãn ch a zdraví neohroïujících podmínek na pracovi tích je spoleãn m zájmem odborû a zamûstnavatelû. VÏdyÈ pfiece kaïd chceme, aby na pracovi ti byla pohoda, abychom do práce chodili rádi a aby nedocházelo k rûzn m nehodám, úrazûm. Na okraj bych chtûl poznamenat, Ïe na celostátní úrovni stále probíhá kampaà organizovaná âesk m úfiadem bezpeãnosti práce pod názvem Bezpeãn podnik. Tato akce bûïí jiï od roku 1996 a certifikát Bezpeãn podnik získalo jiï témûfi 100 firem (zdroj internetové stránky SUIP). Myslím si, Ïe tato akce je prospû ná, ale poãet udûlen ch certifikátû svûdãí o tom, jak malou dûleïitost podniky bezpeãnosti a ochranû zdraví pfii práci pfiikládají. Skuteãností zûstává, Ïe poãet pracovních úrazû je na celém svûtû stále vysok. Podle oficiálních údajû z jednotliv ch zemí více neï 1,2 milionu lidí roãnû zemfie na následky neudrïiteln ch zpûsobû v roby. Dennû takto umírá takfika 3300 osob. Roãnû tedy dochází následkem pracovních úrazû ke zhruba úmrtí, z toho kolem jsou dûti. Kolem osob zemfie následkem nemoci z povolání, velké mnoïství tûchto nemocí je zpûsobeno nebezpeãn mi látkami. Ostatní obûti umírají z nejrûznûj ích nespecifikovan ch pfiíãin. Dal í miliony lidí jsou postiïeny nepfiím mi dûsledky patn ch pracovních podmínek. Mûjme na pamûti tato uvedená ãísla a udûlejme v ichni, co je v na ich silách, abychom dosáhli jejich sníïení. Jako vzpomínkov den na obûti pracovních úrazû a nemocí z povolání a na zranûné pfii práci vyhla uje Mezinárodní konfederace svobodn ch odborû den 28. dubna. Václav âikl Nov stavební zákon Dnem nabyl úãinnosti nov stavební zákon (ã. 183/2006 Sb.), kter nahradil dosud platn zákon z roku Souãasnû s ním byly vydány také nové provádûcí pfiedpisy a vyhlá ky. Nov stavební zákon umoï- Àuje urãité zjednodu ení pfii pfiípravû a realizaci nûkter ch druhû staveb. Nejv znamnûj í zmûna spoãívá v roz ífiení okruhu staveb, které nevyïadují ohlá ení ani stavební povolení, a rovnûï v roz ífiení okruhu staveb, pro jejichï realizaci staãí pouze ohlá ení. Je v ak dûleïité vûdût, Ïe ohlá ení se v fiadû pfiípadû podstatnû li í od ohlá ení podle dosud platné úpravy. Pravidla jsou pfiísnûj í a obsahují mnoïství podmínek. Mnohá ustanovení nového zákona byla dosud sdûlovacími prostfiedky prezentována velmi zjednodu enû a nûkdy i zkreslenû. (Pokraãování na str. 2) PrÛmûrná mzda za rok 2006 Naopak mezi tfii odvûtví (pfii zachování stejného kritéria, tedy minimálnû 20 tisíc zamûstnancû) s nejvy í nominální hodnotou prûmûrné mzdy na pfiepoãtené poãty patfiily: ãinnosti v oblasti v poãetní techniky: Kã (prûmûrná mzda v tomto odvûtví zhruba na úrovni 218 % prûmûrné mzdy za celou âr, pfii nominálním, resp. relativním meziroãním pfiírûstku Kã, resp. + 5,7 %) finanãní zprostfiedkování kromû poji Èovnictví a penzijního financování: Kã (206 %, Kã, resp. + 7,1 %) v roba a rozvod elektfiiny, plynu a tepelné energie: Kã (144 % prûmûru, Kã, resp. + 10,6 %) V dûlky zamûstnancû v odvûtví (bez ohledu na poãet zamûstnancû) s nejvy í mzdou (letecká doprava Kã) dosáhly v roce 2006 zhruba 4,5násobku mzdy zamûstnancû v odvûtví s nejniï í mzdou (v roba odûvû, zpracování a barvení koïe in Kã). Meziodvûtvová mzdová diferenciace se v roce 2006 proti roku 2005 ponûkud zv ila, variaãní koeficient prûmûrn ch mezd (podle oddílû OKEâ) byl o 0,7 procentního bodu vy í a dosáhl 35,2 %, z toho v samotném ãtvrtém ãtvrtletí se meziroãnû zv il o 0,8 procentního bodu. Zdroj âsú

2 Nezájem o sociální sluïby Jen tfii desítky z více neï 200 nemocnic a léãeben chtûjí ãást sv ch lûïek zmûnit ze zdravotnick ch na levnûj í sociální, jak s tím poãítal zákon o sociálních sluïbách, kter platí od ledna. Dle pfiedsedy zdravotnick ch odborû Jifiího Schlangera je tento pfiechod pro zdravotnická zafiízení nev hodn. Sociální lûïka jsou urãena lidem, ktefií jiï nepotfiebují nákladnou zdravotnickou péãi, ale je tû nemohou odejít domû. O etfiení na sociálním lûïku by si mûl hradit i pacient, kter se tak mûní v klienta. Peníze na pobyt a sluïby dostává od státu jako pfiíspûvek na péãi. Dal í finance by mûly zajistit dotace. Dle odboráfiû v ak potfiebné peníze od státu dostalo jen 70 procent poskytovatelû. Zb vajících 30 procent zafiízení získalo jen ãást poïadované sumy, na státní peníze není totiï nárok automaticky. Den na sociálním lûïku stojí 300 korun. Zaplatit by si mohl dovolit jen ãlovûk s prûmûrn m pfiíjmem nad korun mûsíãnû. Vût ina lidí tak vysoké dûchody nemá, fiekl Schlanger. (23. 3.) Vyjednávání ve kodû Auto Automobilka koda Auto v dal ím kole mzdového vyjednávání ustoupila od zavedení nového mzdového systému, kter by v raznû posílil pohyblivé sloïky mzdy. Odbory nov model odmítaly jako nespravedliv, protoïe nepfiiná el zaji tûn rûst mezd v em zamûstnancûm. Od pofiádání informaãních mítinkû, které by mûly zãásti omezit v robu, v ak odbory neustoupí. Co se t ká podoby mzdového systému, netrváme na na em pûvodním návrhu. Modernizaci mzdového systému navrhujeme zaloïit na spravedliv ch a osvûdãen ch prvcích, uvedl personální éf automobilky Martin Jahn. O modernizaci mzdového systému chce podle nûj podnik s odbory je tû jednat. (14. 3.) ikanuje automobilka Kia? Automobilka KIA Motors (Bratislava) ikanuje a trestá svoje zamûstnance, ktefií jsou v odborech, tvrdí pfiedseda Odborového svazu Kovo Emil Machyna. Jako pfiíklad postupu podniku vûãi odboráfiûm uvedl zamûstnance, kter chtûl vedení podniku odevzdat návrh kolektivní smlouvy: Smlouvu nechtûli pfievzít a poslali ho na právní oddûlení. Odtud zase do podatelny. KdyÏ to obe el a vrátil se do práce, ãekal ho list, Ïe pfii el pozdû na pracovi tû. Podle automobilky je v Ïilinském závodû jen sedm odboráfiû. Mluvãí závodu Du an Dvofiák uvedl, Ïe Kia pracovníkûm poskytuje nadstandardní podmínky, a moïná proto nemají o ãlenství v odborech zájem. Odboráfii chtûjí do závodu vyslat svého bezpeãnostního inspektora, kter by mûl posoudit pracovní podmínky v továrnû. Podobné pfiípady se podle odboráfiû vyskytly i v jin ch jihokorejsk ch spoleãnostech, které na Slovensku pûsobí. (10. 3.) Úspû né sníïení ztráty âeské aerolinie vykázaly loni ztrátu 397 milionû korun, coï je témûfi o 100 milionû ménû neï v roce Letos oãekávají aerolinie po dvou letech mírn zisk 42 milionû korun. Vût inov m akcionáfiem âsa je stát, kter prostfiednictvím ministerstva financí a âeské konsolidaãní agentury kontroluje pfies 91 procent akcií firmy. Celkové provozní náklady âsa se zv ily o 3,5 procenta. Na jejich rûstu se nejvíce podílelo zvy ování cen pohonn ch hmot, mzdy a leasing letadel. etfiit se nedafií pfiedev ím na mzdov ch nákladech, neboè dlouhodobá kolektivní smlouva zaruãuje zamûstnancûm kaïdoroãní osmiprocentní rûst platû. Vedení se snaïilo se zamûstnanci vyjednat niï í mzdov rûst, odbory v ak ze sv ch pozic neustoupily. (8. 3.) 2 ODBOROVÉ AKTUALITY Zasedala roz ífiená sekce plynárenství Ve dnech 7. aï 8. bfiezna se ve ARS Vr ov sjeli plynafii ze v ech distribuãních spoleãností na jednání roz ífiené sekce plynárenství. Zasedání zahájila a oba dny vedla pfiedsedkynû sekce Zdena Patrná. Kromû ãlenû sekce, zástupcû z jednotliv ch základních organizací a vedení odborového svazu UNIOS pfiijala pozvání pfiedsedkynû Odborového svazu TRANSGAS árka Vojíková. Pozvání pfiijal i prezident âpu Ing. Roman Budinsk a generální sekretáfi Ing. Josef Kastl. Cílem setkání byla informace ãlenûm základních organizací o uzavfiení dodatku KSVS na rok 2007, kterou sdûlil místopfiedseda OS UNIOS Petr Pech, a vyhodnocení KSVS za rok Bylo konstatováno, Ïe nedo lo k Ïádnému poru ení plnûní KSVS pro rok Nové vyjednávání na rok 2008 se plánuje na podzim tohoto roku. V diskusi s vedením âeské plynárenské unie, která od 1. ledna 2007 zmûnila název na Míra inflace vyjádfiená pfiírûstkem prûmûrného indexu spotfiebitelsk ch cen za posledních dvanáct mûsícû proti prûmûru pfiedchozích dvanácti mûsícû byla v únoru 2,3 %, coï je o 0,1 procentního bodu ménû neï v lednu Mezimûsíãní rûst cenové hladiny o 0,3 % ovlivnilo zejména zv ení cen tabákov ch v robkû o 3,3 % v dûsledku zpoïdûného vlivu zv ení spotfiební danû v dubnu Mírn rûst cen bydlení zpûsobilo zv ení zejména cen tepla a teplé vody a tuh ch paliv shodnû (Dokonãení ze str. 1) Nov stavební zákon klade dûraz na územní rozhodnutí o umístûní stavby. Zákon upravuje podle sloïitosti a v znamu stavby a dále podmínek konkrétního území est moïností územního rozhodování a stanoví pfiípady, kdy se vydání územního rozhodnutí nevyïaduje. K tomu, aby se budoucí stavebník v postupech dle stavebního zákona orientoval, by mûla slou- Ïit územnû plánovací informace, která by jej na základû Ïádosti informovala o moïn ch podmínkách vyuïití území ãi pozemku a souãasnû stanovila, co musí b t pro povolení stavby dodr- Ïeno. Takto lze pfiedem zjistit podmínky t kající se vyuïívání území, podmínky vydání územního rozhodnutí, územního souhlasu ãi podmínky provedení jednoduch ch staveb bez pfiedchozího územního rozhodnutí. Postup pfii povolování a ohla ování staveb vychází z pfiedpokladu, Ïe o podstatn ch otázkách umístûní stavby jiï bylo rozhodnuto v rámci územního rozhodování a v rámci stavebního ohlá ení se fie í stavebnû technické otázky provedení stavby. Pokud ohlá ená stavba nebude splàovat zákonem stanovené podmínky, stavební úfiad tuto stavbu zakáïe. ZpÛsoby povolování provádûní v stavby jsou i nadále zachovány, tj. prostfiednictvím ohlá ení nebo stavebního povolení. Novû se roz ifiuje okruh staveb, které stavební povolení ani ohlá ení vyïadovat nebudou. Nutno v ak zdûraznit, Ïe tyto stavby ( 103) budou vyïadovat územní souhlas. Bez jakéhokoliv povolení stavebního úfiadu mohou b t realizovány napfiíklad informaãní a reklamní zafiízení o plo e men í neï 0,6 m 2 umísèovaná mimo ochranná pásma komunikací, mimo kulturní památky nebo území, kde svûj zájem uplatàuje státní památková péãe, dále stavební úpravy, jimiï se nezasahuje do nosn ch konstrukcí stavby, nemûní se její vzhled ani zpûsob uïívání stavby, Inflace únor 2007 Nov stavební zákon âpu - zamûstnavatelsk svaz, padla zmínka o novele energetického zákona, ekologické daàové reformû, cenû a spotfiebû zemního plynu v âesku atd. árka Vojíková informovala o ãinnosti Evropské podnikové rady RWE. Diskuse byla ukonãena dotazy na JUDr. Jitku Kocianovou a Ing. Annu Kodlovou, které se opût t kaly nového zákoníku práce. Druh den sekce zahájil pfiedseda OS UNIOS Karel Sladkovsk. Hovofiil o problematice minimálních pracovních standardû pro celou evropskou unii, kterou by mûla fie it tzv. Zelená kniha. Závûr roz ífiené sekce patfiil RNDr. J. Valentovi, kter prezentoval projekt RWE SluÏby Jedná se o zmûnu v organizaci poskytování sluïeb jak zákazníkûm, tak i ostatním spoleãnostem ve skupinû RWE CZ, která pfiedchází cílovému návrhu na novou strukturu ãeské skupiny RWE po roce Jana S korová o 1,0 %. O 4,0 % vzrostly zejména ceny dovolen ch s komplexními sluïbami. Ceny sociální péãe vzrostly o 12,0 % v dûsledku zmûny zákona o poskytování sociálních sluïeb. Nepatrné zv ení cen potravin ovlivnily zejména vy í ceny r Ïe o 2,4 %, brambor o 4,5 %, kávy o 2,6 %. Opaãn vliv na v voj spotfiebitelsk ch cen mûl jiï est mûsíc trvající pokles cen pohonn ch hmot, kter byl v únoru 2,6 %. Ceny zboïí úhrnem vzrostly o 0,1 % a ceny sluïeb vzrostly o 0,5 %. Zdroj âsú úpravy nevyïadují posouzení vlivu na Ïivotní prostfiedí a jejich provedení nemûïe negativnû ovlivnit poïární bezpeãnost. Také mohou b t provádûny udrïovací práce, jejichï provedení nemûïe ovlivnit zdraví osob, poïární bezpeãnost, stabilitu a vzhled stavby, Ïivotní prostfiedí a bezpeãnost pfii uïívání, a nejde o udrïovací práce na stavbû, která je kulturní památkou. Pfii provádûní tûchto prací ale musí stavebník dodr- Ïovat podmínky stanovené v 152. DÛleÏitá zmûna se t ká také zpûsobu provádûní staveb. Stavby, které vyïadují stavební povolení, mûïe provádût jen stavební podnikatel nebo stavební firma. Stavby provádûné na základû ohlá ení (napfi. rodinné domy do 150 m 2 ) je moïné provádût svépomocí, ale stavebník musí zajistit stavební dozor odbornû zpûsobilou osobou. Stavební zákon také upravuje povinnosti stavbyvedoucího a stavebního dozoru, vãetnû nutnosti vedení stavebního deníku. Povinnosti vlastníka stavby jsou obsahem 154. Ke zmûnám dochází i v kolaudaãním fiízení. Stavebník má právo uïívat stavbu po jejím dokonãení na základû oznámení stavebnímu úfiadu, podaného 30 dnû pfied zapoãetím uïívání stavby, pokud ov em stavební úfiad v této lhûtû nezakáïe stavbu uïívat. Kolaudaãní souhlas ale bude i nadále nutn u staveb, jejichï vlastnosti nemohou budoucí uïivatelé ovlivnit, napfiíklad koly, nájemní bytové domy, stavby obãanské vybavenosti, stavby pro dopravu atd. V novém stavebním zákonû je fie ena i problematika kontrolní ãinnosti ze strany úfiadû. Institut státního stavebního dohledu je nahrazen novou úpravou stavebního dozoru a zvlá tními pravomocemi stavebního úfiadu. Kontrola nad provádûním a uïíváním staveb bude uskuteãàována formou kontrolních prohlídek staveb podle stanoveného plánu. Václav âikl

3 PRO REGIONY A ZÁKLADNÍ ORGANIZACE Zamûstnanecké v hody benefity V návaznosti na nov zákoník práce do lo také ke zmûnû zákona o daních z pfiíjmû, a to novelou v zákonû ã. 264/2006 Sb. Pokud budeme posuzovat, která plnûní v oblasti péãe o zamûstnance a poskytování zamûstnaneck ch v hod mûïe zamûstnavatel hradit na vrub sv ch nákladû a která plnûní musí poskytovat ze sociálního fondu, FKSP, zisku po zdanûní nebo na vrub nákladû, které nejsou daàov mi v daji, budeme se zab vat pfiedev ím ustanoveními zákona o daních z pfiíjmû upravujícími daà právnick ch osob a platn mi zmûnami. Oblast nákladû (v dajû) zamûstnavatele Hlavní vûcná zmûna u daàového reïimu na stranû zamûstnavatele spoãívá v novele ustanovení 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû (ZDP). S úãinností od se za v daje (náklady) vynaloïené na dosaïení, zaji tûní a udrïení zdaniteln ch pfiíjmû (dále jen daàové v daje ) povaïují také v daje na pracovní a sociální podmínky, péãi o zdraví a zv - en rozsah doby odpoãinku zamûstnancû vynaloïené zamûstnavatelem v souvislosti s realizací práv zamûstnancû vypl vající z kolektivní smlouvy, vnitfiního pfiedpisu zamûstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvlá tní zákon nestanoví jinak. Z uvedeného vypl vá, Ïe v daje (náklady) vynaloïené na práva zamûstnancû vypl vající z kolektivní smlouvy, vnitfiního pfiedpisu zamûstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy jsou daàov mi v daji, a to v rozsahu sjednaném v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvû, resp. v rozsahu stanoveném vnitfiním pfiedpisem zamûstnavatele, s v jimkou, pokud rozsah daàov ch v dajû není omezen (limitován) zákonem o daních z pfiíjmû nebo zvlá tními pfiedpisy. To znamená, Ïe pokud v zákonû o daních z pfiíjmû nebo zvlá tním pfiedpisu je stanoven limit v dajû (nákladû), tak pro daàové úãely nelze uznat v daje na jiné úãely nebo v daje (náklady) nad stanoven rozsah. Limitovány jsou napfiíklad tyto v daje: - v daje vynakládané na pracovní podmínky, tj. bezpeãnost a ochranu zdraví pfii práci a hygienické vybavení pracovi È vãetnû ochrann ch nápojû, pfiíspûvkû na závodní stravování, závodní preventivní péãi, lékafiské prohlídky a lékafiská vy etfiení, provoz uãili È a vzdûlávacích zafiízení a na vzdûlávání a rekvalifikaci zamûstnancû stanovené v 24 odst. 2 písm. j) body 1 aï 4 ZDP (bliï í podmínky poskytování osobních ochrann ch pracovních prostfiedkû, mycích, ãisticích a dezinfekãních prostfiedkû stanoví napfiíklad nafiízení vlády ã. 495/2001 Sb. a nafiízení vlády ã. 178/2001 Sb., ve znûní pozdûj ích pfiedpisû); - v daje na penzijní pfiipoji tûní se státním pfiíspûvkem a soukromé Ïivotní poji tûní placené zamûstnavatelem v 24 odst. 2 písm. zj) a zo) ZDP; - v daje vynaloïené na dopravu do zamûstnání a ze zamûstnání zaji Èovanou zamûstnavatelem v 24 odst. 2 zg) ZDP; Pfiedstavujeme vám... Panasonic Automotive Systems Czech, s. r. o. Spoleãnost Panasonic Automotive Systems Czech, s. r. o., (PASCZ) patfií do evropské skupiny Panasonic Automotive Systems Europe, která dodává audiotechniku pro svûtovû známé automobilky Toyota, VW, Audi, Honda, Suzuki, Porsche, koncern DaimlerChrysler a kolínskou automobilku TPCA. Roãní produkce pardubické továrny dosahuje témûfi dvou milionû autorádií. Pardubick závod zamûstnává více neï 850 lidí. Uplatnûní zde na la celá fiada kvalifikovan ch pracovníkû b val ch elektrotechnick ch podnikû regionu. Spoleãnost tak pokraãuje v tradici elektrotechnického prûmyslu a v chovou nové generace specialistû se v znamnû podílí na podobû tohoto dynamického odvûtví. V letech 2004, 2005 a 2006 získal pardubick Panasonic ocenûní za jednoho ze tfií nejlep ích zamûstnavatelû regionu. Ve spoleãnosti pûsobí dvû základní organizace OS UNIOS a jedna ZO OS KOVO. Obû na e organizace mají po 20 ãlenech. Pfies poãáteãní problémy byla ve spoleãnosti uzavfiena podniková kolektivní smlouva a po dohodû vedení spoleãnosti s odborov mi organizacemi jsou poskytovány nad rámec zákonného nároku tfii dny placeného volna na zotavenou, je zv en poãet dní pfii pfiekáïkách v práci, pfiípadné odstupné (tento bod byl plnû vyuïit pfii ukonãení v roby divize mobilních telefonû) a zafixovány zamûstnanecké v hody (dárky pfii vánoãních svátcích, narozeninách a spoleãenské akce). Mezi základní zamûstnanecké v hody jiï patfií moïnost nákupû v robkû Panasonic se zv hodnûnou zamûstnaneckou slevou. V pfiipravovan ch návrzích pro pfií tí rok je i zavedení pfiíspûvkû na Ïivotní a penzijní poji tûní a zmûna bonusového motivaãní systému pro zamûstnance. Za pfiipomenutí stojí i úspû ná integrace vût iny zamûstnancû ukonãené divize v roby mobilních telefonû do divize autorádií. Jen men í ãást zamûstnancû vyuïila zv eného odstupného podle nové kolektivní smlouvy a jen zlomek zamûstnancû vyuïil sluïeb úfiadu práce. Robert Kfiepinsk - v daje na pfiechodné ubytování v 24 odst. 2 zu) ZDP. Dal í zásadní zmûnou je novela ustanovení 25 odst. 1 písm. d), a to zru ení omezení, které penûïní plnûní vedle mzdy bez zvlá tního pfiedpisu neumoïàovalo u zamûstnavatele zahrnout do daàovû uznateln ch nákladû (v dajû). Z uvedeného vypl vá, Ïe plnûní poskytovaná zamûstnanci vedle mzdy mûïe zamûstnavatel nyní zahrnout do daàov ch nákladû za podmínky, Ïe nárok na plnûní je buìto umoïnûn kolektivní smlouvou, vnitfiním pfiedpisem, pracovní, popfiípadû jinou smlouvou, nebo v pfiípadû, Ïe je splnûna podmínka, Ïe se jedná o v daje na dosaïení, zaji tûní a udrïení pfiíjmû zamûstnavatele. Sociální fond, FKSP, zisk Pro zamûstnavatele zûstává zachována moïnost, aby v daje (náklady) vynaloïené na zlep ování pracovních a sociálních podmínek zamûstnancû, vyuïívání zdravotnick ch a vzdûlávacích zafiízení, vytváfiení podmínek pro uspokojování kulturních, rekreaãních a tûlov chovn ch potfieb a zájmû zamûstnancû a dal í hradil z fondu kulturních a sociálních potfieb, ze sociálního fondu, zisku po zdanûní nebo na vrub nedaàov ch v dajû (nákladû) zamûstnavatele. V oblasti danû z pfiíjmu fyzick ch osob ze závislé ãinnosti na stranû zamûstnance k Ïádné podstatné zmûnû v uplatnûní daàového reïimu nedochází. Od danû z pfiíjmu je osvobozen zákonem stanoven okruh nepenûïních plnûní poskytovan ch zamûstnavatelem zamûstnanci z FKSP, sociálního fondu, zisku po zdanûní nebo na vrub nedaàov ch v dajû (nákladû) zamûstnavatele a v nûkter ch pfiípadech i z daàov ch v dajû ( 6 odst. 7 a 9 ZDP). Plnûní nad tento rozsah, plnûní v penû- Ïité formû nebo z jin ch zdrojû jsou na stranû zamûstnance zdaniteln m pfiíjmem. U závodního stravování zaji Èovaného prostfiednictvím jin ch subjektû (zpravidla prostfiednictvím poukázek) novû od pro daàovou uznatelnost v dajû na stranû zamûstnavatele (ust. 24 odst. 2 písm. j) bod 4 bude postaãující, aby pfiítomnost zamûstnance v práci bûhem jeho stanovené smûny trvala alespoà tfii hodiny. Dochází rovnûï ke zpfiísnûní pravidel pro osvobození hodnoty nealkoholick ch nápojû poskytovan ch zamûstnancûm jako nepenûïní plnûní ke spotfiebû na pracovi ti. Takovéto plnûní je osvobozeno od danû u zamûstnance, pouze pokud je poskytnuto z FKSP, sociálního fondu, ze zisku po zdanûní nebo na vrub nedaàov ch v dajû zamûstnavatele. Závûr Zmûny pfiijaté v ZDP jsou zaloïeny na principu, Ïe pokud má b t urãit v daj (náklad) vynaloïen na zamûstnance pro zamûstnavatele daàovû uznateln, mûl by b t u zamûstnance jako pfiíjem zdanûn a uhrazeno z nûj pojistné. Nûkteré pfiíjmy poskytované zamûstnavatelem ze sociálního fondu, FKSP, zisku po zdanûní nebo na vrub daàovû neuznateln ch nákladû mohou b t u zamûstnance osvobozeny od danû za podmínek v ustanovení 6 odst. 9 ZDP. Pfiíklady jednotliv ch druhû plnûní a placení pojistného z tûchto plnûní je uvedeno v pfiíloze tohoto ãísla ãasopisu. Ing. Anna Kodlová 3

4 Nov zákoník práce, pfiijat definitivnû Poslaneckou snûmovnou Parlamentu âr dne , nabyl úãinnosti dne 1. ledna leto ního roku. Vyhlá en byl ve Sbírce zákonû âr pod ã. 262/2006, a to v ãástce 164/2006. Základní koncepãní zmûnou nové právní úpravy pracovnûprávních vztahû je zásada, Ïe co není zakázáno, je dovoleno. To znamená, Ïe úãastníci tûchto pracovnûprávních vztahû si je mohou upravit odchylnû od tohoto zákona, pokud to zákon v slovnû nezakazuje nebo jestliïe nejde o ustanovení, z jehoï povahy vypl vá, Ïe se od nûj nelze odch lit. Shora uvedená zásada má v ak v novém zákoníku urãitá omezení, kdyï vyjmenovává sedm okruhû ustanovení, od nichï se odch lit nelze. Z ustanovení 2 odst. 1 zákoníku plyne, Ïe práva nebo povinnosti v pracovnûprávních vztazích mohou b t upraveny odchylnû od tohoto zákona, jestliïe to tento zákon v slovnû nezakazuje nebo z povahy jeho ustanovení nevypl vá, Ïe se od nûj není moïné odch lit. Odch lení není dále moïné od úpravy úãastníkû pracovnûprávních vztahû, od ustanovení, která odkazují na pouïití obãanského zákoníku, a není-li v tomto zákonû dále stanoveno jinak, v náhradû kody. Odch lení není také moïné od ustanovení ukládajících povinnost, to v ak neplatí, jestliïe jde o odch lení ve prospûch zamûstnance. Dále je v citovaném ustanovení zakotveno, Ïe práva nebo povinnosti v pracovnûprávních vztazích nemohou b t upraveny odchylnû od zákoníku práce v pfiípadech uveden ch v ustanovení 363 odst. 2 zákoníku práce, tj. ustanovení, kter mi se zapracovávají pfiedpisy Evropsk ch spoleãenství a ustanovení, od kter ch není moïné se odch lit. Nyní zákoník práce vymezuje pojem závislé práce. Stanoví, Ïe se jedná o práci, která je vykonávána ve vztahu nadfiízenosti zamûstnavatele a podfiízenosti zamûstnance, v luãnû osobnû zamûstnancem pro zamûstnavatele, podle pokynu tohoto zamûstnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odmûnu za práci, v pracovní dobû nebo jinak stanovené ãi dohodnuté dobû na pracovi ti zamûstnavatele, popfiípadû na jiném dohodnutém místû, na náklady zamûstnavatele a na jeho odpovûdnost. Za závislou práci je tfieba povaïovat i v kon práce v rámci tzv. agenturního zamûstnávání (srov. 2 odst. 4, 5 zákoníku práce). V souvislosti s úpravou pracovnûprávních vztahû pak stanoví zákoník práce zásadu, Ïe závislá práce mûïe b t vykonávána v hradnû v pracovnûprávním vztahu podle zákoníku práce, není-li upravena zvlá tními právními pfiedpisy. Nov zákoník práce povaïuje za pracovnûprávní vztah pracovní pomûr, dohodu o pracovní ãinnosti nebo dohodu o provedení práce. Vzhledem k tomu byl zru en zákonem ã. 264/2006 Sb. 13 zákona o zamûstnanosti, kter se t kal zákazu tzv. varcsystému. Zákoník práce se znovu vrací k vymezení základních zásad pracovnûprávních vztahû (srov ). Smyslem tûchto zásad je jednak deklarovat nûkteré principy pracovnûprávních vztahû, jednak jich vyuïít ve sporn ch pfiípadech jako v kladov ch pravidel. 4 CO VÁS ZAJÍMÁ Pracovní pomûr a nov zákoník práce V dal í ãásti tohoto pojednání si pfiiblíïíme nûkteré zmûny v oblasti právní úpravy základního pracovnûprávního vztahu, kter m je pracovní pomûr. Podle platné právní úpravy bude pracovní pomûr zakládán pfiedev ím pracovní smlouvou. Jmenování jako zpûsob zaloïení pracovního pomûru je omezeno pouze na pfiípady vyjmenované v ustanovení 33 odst. 3 zákoníku práce. Jde o vedoucí organizaãních slo- Ïek státu, vedoucí organizaãních jednotek organizaãních sloïek státu, fieditele státních podnikû, vedoucí státních fondû, jestliïe je v jejich ãele individuální orgán, vedoucí pfiíspûvkov ch organizací, vedoucí organizaãních jednotek pfiíspûvkov ch organizací a fieditele kolsk ch právnick ch osob, nestanoví-li zvlá tní právní pfiedpis jinak. Volbu jako zpûsob vzniku pracovního pomûru jiï zákoník práce nezná. JestliÏe zvlá tní právní pfiedpis nebo stanovy vyïadují, aby se obsazení pracovního místa uskuteãnilo na základû volby pfiíslu n m orgánem, povaïuje se zvolení za pfiedpoklad, kter pfiedchází sjednání pracovní smlouvy (srov. 33 odst. 2 zákoníku práce). Tato nová úprava se v ak nedotkne zamûstnancû, u kter ch byly pracovní pomûry uveden mi zpûsoby jiï zaloïeny. Podle ustanovení 364 odst. 3 zákoníku práce (pfiechodné ustanovení) se pracovní pomûry zaloïené podle dosavadních právních pfiedpisû volbou nebo jmenováním povaïují za pracovní pomûry zaloïené pracovní smlouvou. To v ak neplatí v pfiípadech, kde zákoník práce i nadále pfiedpokládá vznik pracovního pomûru jmenováním. Pokud u zamûstnavatele existuje funkce, kde nyní zaloïení pracovního pomûru jiï zákoník práce ve formû jmenování nestanoví, neznamená to, Ïe nelze obmûnit management zamûstnavatelského subjektu. Zákoník totiï umoïàuje dohodnout s vedoucím zamûstnancem jeho moïné odvolání z pracovního místa. Souãasnû ale musí b t dohodnuto, Ïe se takov to vedoucí zamûstnanec mûïe tohoto pracovního místa vzdát. I takov to pracovní pomûr pak bude ale zaloïen pracovní smlouvou (srov. 73 odst. 3). Zákoník práce nyní jiï bez jakékoliv v jimky stanoví povinnost zamûstnavatele uzavfiít pracovní smlouvu písemnû, jak vypl vá z jeho ustanovení 34 odst. 3. Okruh podstatn ch náleïitostí pracovní smlouvy byl pfievzat beze zmûny z minulé právní úpravy. Povinnost zamûstnavatele uzavfiít pracovní smlouvu písemnû není v ak postiïena sankcí neplatnosti, neboè zavedení takovéto sankce by vedlo k v raznému zhor ení postavení zamûstnance. Toto poru ení pracovnûprávních pfiedpisû mûïe v rámci kontroly postihnout pfiíslu n orgán inspekce práce majetkovou sankcí. Nov zákoník práce zjednodu uje také podmínky pro pfiípadné sjednávání zku ební doby. Zku ební dobu je podle nynûj í právní ODPOVÍ DÁME DOTAZ: Uzavfiel jsem dohodu o pracovní ãinnosti s pfiíspûvkovou organizací. V em zamûstnancûm je z FKSP pfiispíváno na stravování. KdyÏ jsem se informoval, proã není pfiispíváno také mnû, bylo mi sdûleno, Ïe to neumoïàují právní pfiedpisy. Bylo mi to potvrzeno i u zfiizovatele na mûstském úfiadû. Prosím proto o sdûlení, zda má zamûstnavatel pravdu. O. R., Kladno úpravy moïné sjednat nejpozdûji v den, kter byl sjednán jako den nástupu do práce, nebo v den, kter byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zamûstnance. I nová právní úprava poïaduje sjednání zku ební doby v písemné formû, jinak je neplatná. Vzhledem k tomu, Ïe institut zku ební doby má slouïit k vzájemnému ovûfiení vhodnosti novû uzavfieného pracovního vztahu, pracovních schopností zamûstnance i existujících pracovních podmínek u zamûstnavatele, nezahrnula nová právní úprava jiï do zku ební doby (na rozdíl od úpravy platné do ) Ïádné pfiekáïky v práci, pro které zamûstnanec nemûïe konat práci, protoïe v té dobû nedochází k v konu práce. Zku ební doba se tak o celou dobu pfiekáïek v práci prodluïuje. Urãit problém mûïe v praxi ãinit posuzování ukonãení zku ební doby. Nov zákoník práce jiï neobsahuje ustanovení o poãítání ãasu (s v jimkou ustanovení 51 odst. 2 o bûhu v povûdní doby pfii v povûdi z pracovního pomûru). Poãítání ãasu se, s uvedenou v jimkou v povûdní doby, fiídí ustanovením 122 obãanského zákoníku, kter zná pouze lhûty, nikoli doby. To znamená, Ïe bûh dob (s v jimkou uvedené v povûdní) uveden ch v zákoníku práce je nutno posuzovat podle uvedeného ustanovení obãanského zákoníku, jako by lo o lhûty. Pfiitom konec lhûty urãené podle t dnû, mûsícû nebo let pfiipadá na den, kter se pojmenováním nebo ãíslem shoduje se dnem, na kter pfiipadá událost, od níï lhûta poãíná bûïet. Není-li takov den v posledním mûsíci jejího bûhu, pfiipadne konec lhûty na jeho poslední den. Pfiipadne-li ale poslední den lhûty na sobotu, nedûli nebo svátek, je posledním dnem lhûty nejblíïe následující pracovní den. V pfiípadû zku ební doby pak tato doba mûïe b t sjednána maximálnû na tfii mûsíce po vzniku pracovního pomûru. To znamená, Ïe poãíná bûïet aï následujícím dnem po vzniku pracovního pomûru. Tato problematika je dûsledkem koncepãní zmûny nového zákoníku práce, kter upustil od zásadního rozdûlení pracovnûprávní a obãanskoprávní úpravy. Vztah zákoníku práce a obãanského zákoníku je nyní postaven na principu tzv. delegace, tj. Ïe podle obãanskoprávní úpravy se postupuje v pfiípadech, kdy to zákoník práce v slovnû stanoví. V souvislosti s úpravou pracovního pomûru v novém zákoníku práce povaïujeme za nutné se zmínit i o tom, Ïe nov zákoník práce jiï nezná pojem hlavního a vedlej ího pomûru. To pak ve svém dûsledku znamená, Ïe u Ïádného z pracovních pomûrû neplatí men í ochrana, jak tomu bylo do u vedlej ího pracovního pomûru. Tolik ve struãnosti k nûkter m otázkám t kajícím se pracovního pomûru v souvislosti s nov m zákoníkem práce. K dal í problematice pracovnûprávních vztahû se vrátíme nûkdy pfií tû. JUDr. Karel Horn ODPOVùë: Zamûstnavatel má pravdu, kdyï tvrdí, Ïe vám nemohou poskytovat pfiíspûvek na stravování z fondu kulturních a sociálních potfieb. Platná právní úprava - vyhlá ka ã. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potfieb, to skuteãnû neumoï- Àuje. Právní pfiedpisy, které upravují závodní stravování, ve va em pfiípadû se jedná o zák. ã. 550/2000 Sb. a o vyhl. ã. 84/2005 Sb., v ak umoïàují, aby vám zamûstnavatel poskytl jedno hlavní jídlo za sníïenou cenu - ve v i pofiizovací ceny surovin. Muselo by to v ak b t sjednáno v kolektivní smlouvû, kde nepûsobí odbory, stanoveno ve vnitfiním pfiedpisu. (zr)

5 Plnûní Zamûstnavatel Zamûstnanec daàov v daj nedaàov v daj, zisk, SF, FKSP daà SP ZP 28.1 Sociální v pomoc poskytovaná zamûstnavatelem nejbliï ím pozûstal m zamûstnance jako pomoc pfii fie ení mimofiádnû finanãnû tíïiv ch situací v pomoc do Kã ne ne ne 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP nad Kã ( 10 ZDP) ano ne ne 28.2 Sociální v pomoc poskytovaná zamûstnavatelem zamûstnancûm jako pomoc pfii fie ení mimofiádnû finanãnû tíïiv ch situací 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP sociální v pomoc ano ne ne 29. Odstupné 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP ano ne ne 30. Dovolená poskytovaná zamûstnavatelem zamûstnancûm nad rámec základní v mûry ( 213 ZP) 31. Odmûny stabilizaãního nebo vûrnostního charakteru 32. Odmûny pfii Ïivotních a pracovních jubileích zamûstnancû a odmûny pfii prvním odchodu do starobního nebo plného invalidního dûchodu poskytované zamûstnavatelem sv m zamûstnancûm ( 224 ZP) penûïní i nepenûïní 33. Vitaminy a oãkování nepenûïní plnûní ne ne ne 34. Úhrada v dajû spojen ch s v platou mzdy zamûstnance a se sráïkami ze mzdy na Ïádost zamûstnance (nad rámec ustanovení 143 odst. 1 ZP) 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP ne ne ne 35. Bezplatné vyuïívání motorového vozidla poskytovaného zamûstnavatelem sv m zamûstnancûm Náklady související s provozem motorového vozidla (*Pozn.: 6 odst. 6 ZDP) ano* ne ne 36. Úhrada nákladû spojen ch s ãerpáním pohonn ch hmot na úãet zamûstnavatele u vozidel pouïívan ch zamûstnancem ke sluïebním i soukrom m úãelûm 37. Prodej v robkû a sluïeb zamûstnancûm za niï í neï obvyklé ceny 38. Hrazení pojistného zamûstnavatelem za dlouhodobû uvolnûné funkcionáfie ( 26a zákona ã. 592/1992 Sb. a 25a zákona ã. 589/1992 Sb., ve znûní pozdûj ích pfiedpisû) 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP (upfiesnûní, kdo hradí pojistné pfiipadající na organizaci) 6 odst. 3 ZDP z rozdílu cen ano ano ano Z materiálu âmkos Ing. Anna Kodlová SERVIS RADÍ POMÁHÁ INFORMUJE Pfiehled vybran ch plnûní poskytovan ch zamûstnavatelem zamûstnancûm na základû kolektivní smlouvy, vnitfiního pfiedpisu zamûstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy ( 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP) a jejich posuzování z hlediska daní z pfiíjmû a pojistného, dle právních pfiedpisû platn ch od Plnûní Zamûstnavatel Zamûstnanec daàov v daj nedaàov v daj, zisk, SF, FKSP daà SP ZP 1. Osobní ochranné pracovní prostfiedky, pracovní odûvy a obuv, mycí, ãisticí a dezinfekãní prostfiedky 24 odst. 2 písm. j) bod 1 ZDP v rozsahu zvl. pfiedpisû (nafi. vl. ã. 495/2001 Sb., nafi. vl. ã. 178/2001 Sb.) vãetnû pfiíspûvku na udrïování ne ne ne nad rozsah stanoven zvl. pfiedpisy ano ano ano 2. Ochranné nápoje 24 odst. 2 písm. j) bod 1 ZDP v rozsahu nafi. vl. ã. 178/2001 Sb. ne ne ne nad rozsah stanoven nafi. vl. ã. 178/2001 Sb. ano ano ano 3. Nealkoholické nápoje nepenûïní plnûní zamûstnanci ne ne ne 4. Závodní preventivní péãe - lékafiské prohlídky a lékafiská vy etfiení 24 odst. 2 písm. j) bod 2 ZDP, Pokyn MF D v rozsahu stanoveném zvl. pfi., napfi. 18a a 35a zák. ã. 20/1966 Sb., o péãi o zdraví lidu, a nehrazené zdravotní poji Èovnou ne ne ne jiné nebo vy í nepenûïní v daje ne ne ne 5. Prohlubování kvalifikace zamûstnancû související s pfiedmûtem ãinnosti zamûstnavatele nebo s pracovním zafiazením zamûstnance 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP a) souvisí s pfiedmûtem ãinnosti zamûstnavatele nebo s pracovním zafiazením zamûstnance ne ne ne b) náhrada za u l pfiíjem ano ano ano 6. Zvy ování kvalifikace zamûstnancû související s pfiedmûtem ãinnosti zamûstnavatele nebo s pracovním zafiazením zamûstnance 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP (napfi. kolné, jízdné, v daje za uãebnice, skripta) ano ano ano 7. Vzdûlávání a zvy ování kvalifikace zamûstnancû, které nesouvisí s podnikáním zamûstnavatele nepenûïní plnûní zvy ování stupnû vzdûlání, pfiíspûvky na dal í vzdûlávání zamûstnancû a rodinn ch pfiíslu níkû ne ne ne penûïní plnûní ano ano ano

6 Plnûní Zamûstnavatel Zamûstnanec daàov v daj nedaàov v daj, zisk, SF, FKSP daà SP ZP 8. Rekvalifikace zamûstnancû 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP rekv. souvisí s podnikáním zamûstnavatele ne ne ne 9. Zv hodnûné stravování zamûstnancû zabezpeãované zamûstnavatelem ve vlastním zafiízení nebo formou nepenûïitého pfiíspûvku na stravování zaji Èované prostfiednictvím jin ch subjektû 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP nepenûïní pfiíspûvek ne ne ne vy í pfiíspûvek ne ne ne 10. PenûÏit pfiíspûvek poskytovan zamûstnavatelem zamûstnanci na stravování penûïní pfiíspûvek ano ano ano 11. Stravování zamûstnancû v dobû ãerpání dovolené a po dobu jejich doãasné pracovní neschopnosti ( 236 ZP) nepenûïní pfiíspûvek ne ne ne 12. Stravování b val ch zamûstnancû, ktefií u zamûstnavatele pracovali do odchodu do starobního nebo plného invalidního dûchodu - pfii stravování prostfiednictvím jin ch subjektû nepenûïní pfiíspûvek ne ne ne 13. Zlevnûné nebo bezplatné jízdenky poskytované zamûstnancûm a jejich rodinn m pfiíslu níkûm zamûstnavatelem provozujícím vefiejnou dopravu vyuïitím voln ch míst dal í náklady nevznikají ne ne ne penûïní plnûní ano ano ano 14. Doprava zamûstnancû do a ze zamûstnání zaji Èovaná zamûstnavatelem motorov mi vozidly pro pfiepravu deseti a více osob v rozsahu 24 odst. 2 písm. zg) ZDP (*Pozn.: pfiíjmem pro daà je cena obvyklého jízdného) ano* ne ne 15. PenûÏní pfiíspûvek na dopravu zamûstnancû do a ze zamûstnání 16. Náhrady cestovních v dajû ( 151 aï 189 ZP) v rozsahu 24 odst. 2 písm. zh) ZDP 6 odst. 7 písm. a) ZDP ne ne ne 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP nad rozsah (náhrady vy í, nad limit, jiné) 6 odst. 7 písm. a) ZDP ano ano ano 17. Penzijní pfiipoji tûní se státním pfiíspûvkem v rozsahu 24 odst. 2 písm. zj) ZDP 6 odst. 7 (3 % vymûfiovacích písm. s) ZDP zákl. zamûstnance) (5 % vymûfiovacího zákl.) ne ne ne vy í pfiíspûvek nad rozsah 6 odst. 7 písm. s) ZDP ano ano ano Plnûní Zamûstnavatel Zamûstnanec daàov v daj nedaàov v daj, zisk, SF, FKSP daà SP ZP 18. Pfiíspûvek zamûstnavatele poskytovan sv m zamûstnancûm na soukromé Ïivotní poji tûní 24 odst. 2 písm. zo) ZDP v rozsahu (do 8000 Kã roãnû) 6 odst. 9 písm. u) ZDP (do Kã roãnû) ne ne ne vy í pfiíspûvek nad rozsah 6 odst. 9 písm. u) ZDP ano ano ano 19. Jiné formy soukromého komerãního poji tûní (pfiipoji tûní) 20. Pfiechodné ubytování mimo trvalé bydli tû zamûstnance 24 odst. 2 písm. zu) ZDP (max. do 3500 Kã mûsíãnû) ne ne ne vy í nepenûïní plnûní ne ne ne penûïní plnûní ano ano ano 21. Pfiíspûvky na bydlení zamûstnancû 22. Uspokojování kulturních, rekreaãních a tûlov chovn ch potfieb a zájmû zamûstnancû a jejich rodinn ch pfiíslu níkû nepenûïní plnûní (rekreace do Kã za kalendáfiní rok) ne ne ne 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP penûïní plnûní (a u rekreace nepenûïní nad Kã za kalendáfiní rok) ano ano ano 23. Kulturní pofiady a sportovní akce pro zamûstnance a jejich rodinné pfiíslu níky nepenûïní plnûní ne ne ne 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP penûïní plnûní ano ano ano 24. Zfiizování a provoz podnikov ch pfied kolních zafiízení nepenûïní plnûní ne ne ne 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP penûïní plnûní ano ano ano 25. Pfiíspûvek na hlídání dûtí nebo na péãi o jiné osoby, jimï je zamûstnanec povinován svojí péãí (penûïní i nepenûïní) 26. Dary poskytnuté zamûstnavatelem zamûstnanci nepenûïní max. do 2000 Kã roãnû (dle 14 vyhl. ã. 114/2002 Sb., o FKSP) ne ne ne nepenûïní nad 2000 Kã a penûïní dary ano ano ano 27. Sociální v pomoci na pfieklenutí mimofiádnû tíïivé situace poskytnuté zamûstnancûm na území, na kterém byl vyhlá en nouzov stav max Kã ne ne ne 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP soc. v pomoc nad Kã ano ne ne 2 3

7 PRO KAÎDÉHO NùCO Svazové sportovní hry zaãínají ZO/MO nohejbal stolní turistika cyklo- kuïelky bowling ipky tenis turistika muïi Ïeny muïi Ïeny Dakon, M. Albrechtice Dalkia Ostrava, a. s DomaÏlická správa nemovitostí, s. r. o JMP, a. s., Brno ã JMP, a. s., KromûfiíÏ Lecotex Tábor LIRA, a. s., â. Krumlov Mûstská policie Brno Mûstská real. agentura, s. r. o., Havífiov-mûsto MO OS UNIOS Fulnek MO OS UNIOS Praha MO OS UNIOS Slavonice Nemocnice ve Svitavách OPP Poliãka, a. s OSBD HavlíãkÛv Brod SBD Drubyd, Karviná-Ráj SBD Pfierov SBD umperk SDB DruÏba Pardubice Soc. sluïby Uh. Hradi tû SOZ PS, Bratislava STP, a. s., Kolín STP, a. s., Ml. Boleslav TS Jablunkov TS mûsta Pfierova TS mûsta Sobûslavi TS mûsta Svitav TS Vítkov Tepelné hospodáfiství RK, s. r. o., R. n. KnûÏnou TESPRA Hodonín, s. r. o Zás. teplem Vsetín, a. s ZâP, a. s., PlzeÀ ZO OS UNIOS Praha celkem Pfiihlá ka na semináfi OS UNIOS ZO/MO: Adresa: Kontaktní osoba: Telefon: , Odbory a BOZP, kvûtna 2007, Penzion Pavla, Sobûslav Jména úãastníkû: , , Úãastnick poplatek budeme hradit (nehodící se krtnûte): hotovû pfii pfiíjezdu fakturou Adresa pro fakturu (pokud je jiná neï adresa ZO/MO): Iâ: , DIâ: Datum: Semináfi BOZP v jiïních âechách razítko a podpis A máme tu dal í rok a s ním jiï 14. roãník Svazov ch sportovních her OS UNIOS. Do 28. února, kdy byla uzávûrka pfiedbûïn ch pfiihlá ek, jste mûli moïnost pfiihlásit se. ObdrÏeli jsme pfiihlá ku od 170 druïstev (celkem 540 úãastníkû). Nejvût í podíl na takovém poãtu mají se 76 druïstvy bowling a kuïelky a se 41 druïstvy turistika (vãetnû cykloturistiky). Propozice s pfiihlá kou na turnaje obdrïí pfiihlá ené ZO/MO nejpozdûji mûsíc pfied zaãátkem kaïdého turnaje. Poãty druïstev v ech pfiihlá en ch ZO/MO naleznete v tabulce. Nyní uvádíme nûkolik základních pravidel spoleãn ch pro v echny sporty: Vzhledem k tomu, Ïe turnaje jsou pofiádány pouze pro ãleny Odborového svazu UNIOS, je souãástí propozic formuláfi závazné pfiihlá ky a formuláfi soupisky hráãû (i náhradníkû), na kterém pfiedseda ZV sv m podpisem a razítkem ZO/MO potvrzuje, Ïe osoby uvedené na soupisce jsou ãleny Odborového svazu UNIOS (soupiska musí obsahovat jména hráãû i pfiípadn ch náhradníkû, adresu bydli tû a datum narození). V echna zaregistrovaná druïstva jsou povinna tyto dva formuláfie a doklad o uhrazení druhé poloviny startovného odeslat zpût na adresu sportovní komise OS UNIOS nejpozdûji do termínu uvedeného v propozicích, jinak nebudou do turnaje pfiihlá ena. Povinností kaïdého úãastníka je mít s sebou prûkaz ãlena Odborového svazu UNIOS a pro ubytování prûkaz totoïnosti. UpozorÀujeme v echny úãastníky, Ïe sportovní komise pfii ubytování a registraci tyto doklady kontroluje. Sportovní komise JelikoÏ od 1. ledna 2007 platí nov zákoník práce, mnoïí se va e dotazy, jak moc se dot ká oblasti BOZP. Hodnû tûchto dotazû pfii lo z jiïních âech, a proto jsme se rozhodli, Ïe uspofiádáme jeden semináfi v Sobûslavi na téma Odbory a BOZP, na jehoï programu nebude chybût právní úprava BOZP v âr, poskytování OOPP, MâDP a ochrann ch nápojû, práva a povinnosti pfiíslu ného odborového orgánu v oblasti BOZP, kolektivní vyjednávání, závodní preventivní péãe a kategorizace prací a dal í kapitoly z BOZP. Pfiedná et budou JUDr. Jaromír Zrutsk, Robert Kfiepinsk a Václav âikl. Úãastnick poplatek je 150 Kã za kaïdého úãastníka (cena zahrnuje ubytování, stravu a náklady na kolení). Tato cena se v ak vztahuje maximálnû na dva úãastníky z jedné ZO nebo MO, dal í pfiípadní úãastníci jiï hradí nákladovou cenu 700 Kã za kaïdého úãastníka. Pokud se chcete semináfie zúãastnit, vyplàte pfiiloïenou pfiihlá ku a ode lete ji nejpozdûji do 15. dubna 2007 na adresu Michal Votava, OS UNIOS, nám. W. Churchilla 2, Praha 3, pfiípadnû na votava.michal@cmkos.cz. Po obdrïení pfiihlá ky vám za leme pozvánku s bliï ími informacemi o semináfii. Dal í informace vám poskytne Michal Votava na tel. ã , pfiípadnû (mv) 7

8 PRO VOLNOU CHVILKU Tip na v let Solvayovy lomy Muzeum tûïby a dopravy vápence v âeském Krasu - Skanzen Solvayovy lomy leïí mezi obcemi Svat Jan pod Skalou, Bubovice a Lodûnice, asi 20 km západnû od Prahy. Je vybudován ve zru eném vápencovém lomu, známém pod jmény U Paraplete nebo Na stydl ch vodách. JelikoÏ se skanzen nachází uprostfied lesa v Národní pfiírodní rezervaci, musíte pfiijít pû ky, pfiijet na kole nebo na koni z nûkteré ze sousedních obcí - Bubovic, Lodûnic, Sv. Jana pod Skalou, Srbska ãi Karl tejna. Skanzen, tedy muzeum ve volné pfiírodû, tvofií nûkolik objektû - b val ch provozních a technologick ch budov a rekonstruovaná úzkorozchodná lomová dráha. Náv tûvníci mohou po cel rok volnû procházet po vyznaãen ch stezkách a podle názorn ch informaãních tabulí získat pfiedstavu o zpûsobu tûïby, dopravy a zpracování vápence. Hlavní ãástí prohlídky je budova muzea. Je rozãlenûna do ãtyfi místností a do ãtyfi tematick ch celkû. První místnost se vûnuje lomafistí. Je zde ukázka tûïké práce v lomech a dolech. Naleznete tu informace o lomech v âeském Krasu, ale téï z prokopského údolí. Popsány jsou jednotlivé metody tûïby vápence. Uprostfied místnosti je realistick model bûïného provozu lomu z období kolem roku Ukazuje pfiibliïn stav kolejí, cestu vápence od lomového vozíku pfies drtiã a tfiídiã aï do vozíku lanovky. V této místnosti je také malá sbírka dûlního záchranáfiství. Druhá místnost se vûnuje jeskyàáfiství. âesk Kras ukr vá v sobû mnoho podzemních prostor. Na zdi je dominantou mapa lomû Malé a Velké Ameriky s kompletním tolov m systémem. Ve vitrínách je v stavka o mapování jeskyní, o pomûckách pouïívan ch k jeskyàafiení a o svítilnách pouïívan ch v podzemí. Tfietí místnost se zab vá nákladními lanovkami v âeském Krasu. V této oblasti bylo mnoho vápencov ch lomû, kde k dopravû kamene byla pouïita lanovka. Hlavním objektem je zde lanovkov závûs s korbiãkou ze zdej ího lomu. Dobfie zobrazuje systém upínání závûsu na taïné lano. Dále je tu men í sbírka rûzn ch lanovkov ch korbiãek z okolních lomû. Na stûnách je mnoho nástûnek s technick mi daty lanovek a mnoho historick ch fotografíí. V poslední místnosti je strojovna. Stávající strojovna umístûná v objektu muzea není pûvodní stavbou lomového provozu. Bûhem tûïby byla strojovna a dílna umístûna v samostatném objektu, kter stál vedle budovy úpravny a byl strïen pfii likvidaci lomu. Zbytky této stavby, coï je vlastnû jen podlaha a ãásti obvodového zdiva, byly ãásteãnû odhaleny, a je tak dobfie patrné pûvodní umístûní strojû vãetnû pfiestaveb. Souãasná strojovna je budována jednak jako souãást expozice a jednak jako zdroj elektrické energie pro provoz skanzenu. Pravdûpodobnû nejvût í zajímavostí skanzenu je rekonstruovaná polní lomová dráha s rozchodem 600 mm, pfiedstavující názornou ukázku dopravy suroviny ve v klopn ch vozících taïen ch dieselovou lokomotivou. Ve skanzenu mûïete vidût mnoho a mnoho strojkû, strojeãkû a hlavnû velik ch strojû. Doba prohlídky je ale omezena, a proto nûkteré zajímavosti nejsou její souãástí. Za v echny mluví sklad trhavin v jiïním lomu, kter má podobn portál, jako je severní portál toly. Pro tyto objekty je vytvofiena jakási nauãná stezka sestávající z 15 cedulek, která vám poskytne informace o budovách, jeï v lomu stály a podílely se na jeho provozu. Bûhem otevírací doby je stálá prûvodcovská sluïba. PrÛvodci z fiad Spoleãnosti Barbora vám rádi poskytnou v klad a ve keré informace o skanzenu a jeho okolí. Více informací a otevírací doby naleznete na internetov ch stránkách (mv) Hrajeme sudoku ObtíÏnost: velmi tûïká e ení spoãívá v doplnûní políãek tak, aby kaïd fiádek, sloupec a kaïd ãtverec (3 x 3 políãka) obsahoval ãísla od jedniãky do devítky. Vydává Odborov svaz UNIOS. Vychází 10x roãnû. Odpovûdná redaktorka: Bc. Lenka imonová. Adresa redakce: nám. W. Churchilla 2, Praha 3, telefon , unios@cmkos.cz. Typografické zpracování: OS UNIOS. Roz ifiuje Ferda, âeská reklamní poãta, Dvorská 648, Hradec Králové, telefon Podávání novinov ch zásilek povoleno âeskou po tou, s. p., od tûpn m závodem stfiední âechy v Praze, ã. j. 2502/96-P ze dne ISSN MK âr E 5057 eã je sama du e a kultura národa. Zdokonaluje-li se národ, musí se zdokonalovat i jazyk; neboè je Ïiv a vyvíjí se s námi v emi, stále nesen v kou du evního napûtí národního. Karel âapek Tip do kina Vratné lahve V bfieznu roku 2007 do kin koneãnû po tûïk ch útrapách a mnoha klop tnutích dorazil nov film známé dvojice otce a syna Svûrákov ch. Hrdinou Vratn ch lahví je b val uãitel Josef Tkaloun. Definitivnû se rozhodl opustit Ïáky, ale rozhodnû se nehodlá smífiit s pozicí dûchodce, trávícího ãas na laviãce v parku. Tkaloun je pln aktivity, nápadû i chlapsk ch tuïeb a nemíní zestárnout v neãinnosti. Navzdory nesouhlasu Ïeny Eli ky, která se sarkastick m nadhledem komentuje v echny aktivity svého muïe, Tkaloun pfiijímá brigádnické místo ve v kupu lahví men ího supermarketu. Mal prostor, kde se potkávají lahve s lahvemi a lidé s lidmi, je svébytn m mikrosvûtem, pln m tragikomick ch osudû. Tkaloun dokáïe b t nejen jejich pozorovatelem. I kdyï pod jeho reïií situace obãas dostávají ponûkud groteskní obrysy. âr 2007, komedie, 100 minut ReÏie: Jan Svûrák Recept pro vás Bramborák s klobásou a s rem Ingredience: 750 g Ïlutomas ch brambor, 400 g pikantní klobásy, 200 g plátkového s ra, 100 aï 150 g hladké mouky, 1 vejce, 2 dl mléka, 5 strouïkû ãesneku, olej, 1 lïiãka majoránky, 3 lïiãky drceného kmínu, mlet pepfi, sûl, keãup Postup pfiípravy: Brambory oloupeme, nastrouháme na jemném nebo hrubém struhadle, pfiebyteãnou vodu po strouhání slijeme a brambory lehce vymaãkáme. Zalijeme je mlékem, pfiidáme mouku, vejce, rozdrcen ãesnek, majoránku, kmín, pepfi, sûl a promícháme, aby v tûstu nezûstaly Ïádné hrudky. Z tûsta utvofiíme placky tlusté 0,5 cm a na pánvi s rozehfiát m olejem je opeãeme po obou stranách dozlatova. Hotové bramboráky rozloïíme na plech, kter jsme vyloïili papírem na peãení. Na kaïd poloïíme kousek klobásy, pokapeme ji keãupem, pfiikryjeme plátkem s ra a bramboráky zapeãeme ve vyhfiáté troubû. Podáváme ihned, doplnûné zeleninovou oblohou a vychlazen m pivem. Poãet porcí: 4 (vol)