VČELY. Situační a výhledová zpráva. Únor. Stavy včelstev šly v roce 2003 na nejnižší úroveň od roku Spotřeba medu stagnuje

Transkript

1 Situační a výhledová zpráva VČELY Stavy včelstev šly v roce 2003 na nejnižší úroveň od roku 1993 Spotřeba medu stagnuje Saldo zahraničního obchodu s medem je dlouhodobě kladné 2004 Únor Vydává Ministerstvo zemědělství České republiky

2 Odbor živočišné výroby MZe ČR Odpovědná odborná redaktorka: Ing. Markéta Roubalová, CSc. MZe ČR Ředitel odboru: Ing. Miloš Lukášek MZe ČR Zdroje informací, zpracovatelé podkladů: Český statistický úřad Český svaz včelařů Evropská komise Generální ředitelství cel Ministerstvo zemědělství České republiky WTO (World Trade Organisation) Světová obchodní organizace Autorka touto cestou děkuje za spolupráci všem uvedeným organizacím a jejich odborným pracovníkům. Předkládaná situační a výhledová zpráva navazuje na zprávu, která byla vydána v prosinci roku Situační a výhledové zprávy jsou k dispozici na zemědělských agenturách pozemkových úřadech MZe ČR, na okresních pracovištích Agrární komory a v budově Ministerstva zemědělství České republiky. Situační a výhledová zpráva je též k dispozici na síti Internet, na adrese: OBSAH Obsah Souhrn Zásahy státu Základní ukazatele výroby Cenový vývoj Zahraniční obchod Zahraniční trhy Příloha Vydalo Ministerstvo zemědělství ČR, Těšnov 17, Praha 1 ISBN , ISSN , MK ČR E 11003

3 ÚVOD Chov včel patří k velmi významnému odvětví zemědělství. Pro dobré opylení entomofilních (hmyzosnubných) rostlin je v ČR potřeba cca 700 tisíc včelstev. Stav v roce 2003 byl pod touto kritickou hranicí ( včelstev). V roce 2003 byl stav včelstev proti roku 1993 nižší o 30,3 %. SOUHRN V devadesátých letech 20. století došlo v ČR k významnému snížení stavů včelstev a počtu včelařů. Dlouhodobý pokles stavů včelstev se zastavil až v roce 1999 (stav roku včelstev, rok včelstev, rok včelstev). Po roce 1999 stavy včelstev opět klesaly pod kritickou hranici a v roce 2003 dosáhly včelstev. Vlivem klesajících stavů včelstev průběžně klesá výroba medu. V roce 2003 se výroba medu proti roku 2002 zvýšila i přes pokles stavů včelstev z důvodu vysokého výnosu medu na včelstvo a dosáhla tak úrovně 6 303,2 t. Spotřeba medu v ČR kolísá v jednotlivých letech od 0,4 0,6 kg/obyv./rok. Ceny zemědělských výrobců přírodního medu stouply v roce 2003 proti roku 2002 až na cenu 65,13 Kč/kg (o 2,1 %). V roce 2004 se očekává další zvýšení cen. V letech 2002 a 2003 se spotřebitelské ceny medu zvýšily a kopírovaly tak zvýšení cen zemědělských výrobců. Saldo zahraničního obchodu s včelím medem je dlouhodobě kladné vyjma roku Vzhledem k vysoké kvalitě tuzemského medu je vývozní cena výrazně vyšší než cena dovozní. Trh medu v EU se vyznačuje trvalým deficitem nabídky medu z domácí produkce. Soběstačnost EU je pod 50,0 %. Tyto trendy se patrně v roce 2004 nezmění. ZÁSAHY STÁTU 1. Celní opatření 2 Podpůrná opatření pro rok Legislativa k sektoru včely 1. Celní opatření Celní sazebník pro rok 2003 zachycuje stav celních sazeb, který vyplývá z mezinárodních dohod a ze závazků WTO. Pro počátek roku 2004 zůstává celní sazebník nezměněný a od bude platit celní sazebník EU. 1

4 Výklad vybraných pojmů používaných v zahraničním obchodě: Všeobecná celní sazba Smluvní celní sazba Smluvní celní sazba v rámci celní kvóty Ostatní poplatky vybírané při dovozu zboží: Bez cla Preferenční celní sazba GATT se uplatňuje v případech, kdy dovozce neprokáže zemi původu zboží, nebo jestliže dovážené zboží pochází ze země, které ČR neposkytuje doložku nejvyšších výhod (výčet těchto zemí je uváděn pouze pro úplnost výkladu tohoto pojmu: Antarktida, Bhútán, Bouvetův ostrov, Heardův ostrov, Komory, Nauru, Samoa, Vanuatu a Západní Sahara). se uplatňuje v případech, kdy dovážené zboží pochází ze země, které ČR poskytuje doložku nejvyšších výhod (jde o ostatní země, pro které neplatí všeobecná celní sazba). Smluvní celní sazby vycházejí z výsledků Uruguajského kola mnohostranných obchodních jednání GATT. je nižší než výše uvedené smluvní celní sazby a uplatňuje se do okamžiku vyčerpání množství zboží, které je celní kvótou určeno. Tyto celní sazby se použijí automaticky, není potřeba o ně žádat. Kromě celních poplatků se při dovozu vybírají : a) daň z přidané hodnoty b) spotřební daň c) správní poplatek v případě, že jde o obchod spojený s vydáním licence. U položek (či číselně označených a slovně blíže popsaných druhů zboží) s uvedením bez cla, kvóta bez cla (popř.,,k bez cla ) se buď na veškeré množství či na kvótou určené množství clo nevyměřuje. Bez cla je rovněž veškeré zboží dovážené v rámci celní unie ze Slovenské republiky při splnění podmínek stanovených Smlouvou o vytvoření celní unie mezi Českou a Slovenskou republikou. je uplatňována pro dovozy z nejméně rozvinutých 49 zemí (dovoz je bez cla a to bez výjimky) a z 96 rozvojových zemí (celní úlevy). Dále je prefernční celní sazba uplatňována u zemí, s kterými jsou vytvářena integrační ekonomická seskupení (např. CEFTA, EU). a) bez cla znamená nulovou sazbu dovozního cla. b) 15,0 znamená, že clo se vyměří z celní hodnoty zboží sazbou 15 %. c),,k 15,0 clo se do vyčerpání celní kvóty stanovuje ve výši 15 %, po vyčerpání kvóty se použije smluvní celní sazby. General Agreement on Tariffs and Trade Všeobecná dohoda o clech a obchodu Na aktivity obchodně politické navázala od WTO (World Trade Organisation Světová obchodní organizace) Základní principy WTO, které se však plně nevztahují na zem. výrobky: - nediskriminace (nezvýhodňování tuzemského zboží před zahraničním) - ochrana transparentními celními tarify - stabilní podmínky obchodu (před zrušením jakéhokoliv závazku, např. celní sazby, nutno jednat se všemi smluvními partnery). - nepoužívat množstevních omezení (v případě nutnosti podléhá pravidlům GATT) - obrana proti nekalé soutěži (ochrana proti dumpingu, vývozním subvencím, domácím podporám). 2

5 Oblasti volného obchodu Celní unie Spojí-li se dva nebo více států a vzájemně odstraní cla a jiná obchodní omezení, vzniká zóna (oblast) volného obchodu, která je předstupněm celní unie. Oblasti (zóny) volného obchodu jsou formy mezinárodní spolupráce, založené na dohodách, které zahrnují několikaleté přechodné období odstraňování tarifních i netarifních překážek obchodu. Proces vytváření oblasti volného obchodu se projevuje formou poskytování preferenčního snížení cla. Česká republika je zapojena do devíti zón volného obchodu s: - Evropskou unií EU, - Evropským sdružením volného obchodu ESVO (Island, Lichenštejnsko, Norsko, Švýcarsko) - se zeměmi Středoevropské oblasti volného obchodu CEFTA, - s Lotyšskem, - s Estonskem, - s Litvou, - s Izraelem, - s Tureckem, - s Chorvatskem. Obchodní vztah dvou či více zemí založený na a) odstranění dovozních cel pro zboží pocházející z těchto zemí (za podmínky prokazatelnosti původu zboží). b) na zboží pocházející z celní unie se nevztahuje žádné množstevní omezení (výjimka: zbraně, vojenský materiál, omamné a psychotropní látky), založené na udělování licencí. c) jednotné celní předpisy a celní sazebník, včetně systému preferencí. d) společný postup při sjednávání dohod o zónách volného obchodu. Česká republika má vytvořenu celní unii se Slovenskou republikou od Celní sazby ČR k Kód položky Název Všeobecné % Smluvní % Přírodní med 30,0 17, Včelí vosk a jiné hmyzí vosky, též rafinované nebo barvené surový 5,0 Bez Včelí vosk a jiné hmyzí vosky, též rafinované nebo barvené ostatní 5,0 Bez Pramen: Celní sazebník, GŘ Cel Celní preferenční kvóty a celní sazby Položka celního sazebníku Země Název Množství kvóty (t) Celní sazba v rámci kvóty (%) Maďarsko Přírodní med Chorvatsko Přírodní med Pramen: Celní sazebník Od vstoupila v platnost tzv.,,dvounulová vatianta na dovoz a vývoz zboží s Evropskou unií. Na přírodní med byla uplatněna kvóta tun s nulovou celní sazbou. Od května 2003 vstoupila v platnost nová dohoda mezi Českou republikou a Evropským společenstvím o nových 3

6 vzájemných zemědělských koncesích. Proti předchozí dohodě došlo v sektoru přírodního medu ke změně. Bez cla a bez kvót je celá položka celního sazebníku 0409 přírodní med při vzájemném obchodu mezi ČR a EU. Dovozní celní sazby EU pro rok 2004 (pro ČR platí od vstupu do EU ) Kód položky Název Celní sazba (%) Med přírodní 17, Včelí vosk surový Bez cla Včelí vosk ostatní 2,5 Pramen: Celní sazebník EU 2. Podpůrná opatření Pro rok 2003 platily Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování finančních podpor formou dotací na základě podpůrných programů stanovených podle 2 odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb. Podpůrný program č. 10 Podpora činnosti odbytových organizací výrobců, podpora evropské integrace nevládních organizací u vybraných zemědělských komodit za účelem společného odbytu zemědělských výrobků a vytváření efektivní marketingové struktury, kde jsou obsaženy i přírodní včelí produkty. Přímá ekonomická podpora pro chovatele včel byla do roku 2003 poskytována podle nařízení vlády ČR č. 505/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 500/2001 Sb., ve výši 150 Kč na zazimované včelstvo. V roce 2004 bude podpora pro chovatele včel uplatňována podle Zásad, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na základě 2 odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství pro rok Dne 5. listopadu 2003 vstoupilo v platnost Nařízení vlády č. 390/2003 Sb., kterým se stanoví pravidla použití příjmů Pozemkového fondu České republiky k podpoře obnovy včelstev. Podporu poskytne Český svaz včelařů za včelstva uhynulá v důsledku nepříznivého zimního období od do fyzické, popřípadě právnické osobě prostřednictvím své základní organizační jednotky, a to ve stejné výši na každé obnovené včelstvo, nejvýše však do Kč na 1 obnovené včelstvo (mimořádná podpora). 3. Legislativa k sektoru chov včel Zákon č.154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen plemenářský zákon) upravuje podmínky pro šlechtitele a chovatele ve znění pozdějších předpisů. Od nabývá účinnosti zákon č. 282/2003 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 154/2000 Sb. V návaznosti na tento zákon byla vydána vyhláška č. 471/2000 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení plemenářského zákona. Tato vyhláška vstoupila v platnost Další vyhláškou, která navazuje na plemenářský zákon je vyhláška č. 357/2001 Sb., o označování a evidenci koní, prasat, běžců a zvěře ve farmovém chovu a o evidenci drůbeže, plemenných ryb a včel. Včel se týká oddíl 8 Evidence včel. V červenci 2003 vstoupil v platnost zákon č. 286/2003 Sb., který je úplným zněním zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 29/2000 Sb., zákonem č. 154/2000 Sb., zákonem 102/2001 Sb., zákonem č. 76/2002 Sb., zákonem č. 120/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., a zákonem č. 131/2003 Sb. 4

7 Vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Tato vyhláška byla vydána k zákonu č. 110/97 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích. Významný je i Zákon o ekologickém zemědělství č. 220/2000 Sb., umožňující získávat včelí produkty s označením EKO. Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy nabyl účinnost Pro včelařskou veřejnost je důležité, že stát za stanovených podmínek nahradí škodu na včelařském majetku, způsobí-li ji medvěd hnědý, který se sporadicky může vyskytovat na severní Moravě. Vyhláška č. 90/2002 Sb., kterou se stanoví opatření k zabezpečení ochrany včel, zvěře a ryb při používání přípravků na ochranu rostlin. Zásady pro zlepšování podmínek pro výrobu a prodej medu v EU stanoví Nařízení Rady (ES) č. 1221/97 a prováděcí Nařízení Komise (ES) č. 2300/97 a tato nařízení se stala základem pro Český program k opatření ke zlepšení výroby a prodeje medu, který připravilo Ministerstvo zemědělství ČR jako dokument pro předvstupní jednání ČR s EU. ZÁKLADNÍ UKAZATELE VÝROBY Vývoj počtu včelařů a včelstev Rok Počet včelařů Počet včelstev Pramen: Český svaz včelařů Od roku 1993 trval pokles stavů včelstev až do roku Základní příčinou poklesu počtu včelstev v ČR je ekonomická nezajímavost této činnosti. Teprve v roce 1998 se podařilo zastavit pokles stavů včelstev a došlo dokonce i k nárůstu. Nárůst však byl hlavně způsoben kategorií chovatelů nad 30 včelstev, kde se od roku 1996 do roku 1999 zvýšil počet chovaných včelstev o , tj. o 31 %. Ostatní chovatelé se vrátili přibližně na úroveň roku Po roce 1999 došlo opět k poklesu stavů včelstev až na konečných v roce Začátek roku 2003 byl poznamenán neobvykle vysokým úhynem včelstev způsobeným klimatickými vlivy. V roce 2003 je stav včelstev proti roku 1993 nižší o 30,3 %. Pokles včelstev byl zaznamenám u většiny kategorií včelařů, kromě kategorie včelstev, která proti roku 2002 vzrostla o 5,1 %. Současný stav včelstev je stále pod kritickou hranicí možnosti opylení entomofilních rostlin. Potřeba včelstev na opylení v ČR je minimální stav Proto je snaha o jejich rozšíření. 5

8 V roce 2004 bude snaha počet včelstev zvýšit. Vše závisí na klimatických podmínkách a také na cenových relacích po vstupu ČR do EU. Přehled počtu včelstev a včelařů organizovaných v ČSV podle kategorií Včelaři Včelstva včelstev včelstev včelstev včelstev včelstev včelstev Nad 150 včelstev Celkem Pramen: Český svaz včelařů Přehled počtu včelstev a včelařů organizovaných v ČSV podle kategorií Včelaři Včelstva včelstev včelstev včelstev včelstev včelstev včelstev Nad 150 včelstev Celkem Pramen: Český svaz včelařů Přísun včelstev do lesů a k plodinám K plodinám Do lesů Celkem Pramen: Český svaz včelařů Počty matek, přísun včelstev k plodinám a do lesů podle krajů v roce 2003 Kraj Počet matek Přísun k plodinám Přísun do lesů Pražský Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královehradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský Celkem Pramen: Český svaz včelarů 6

9 7

10 Výroba a spotřeba medu Jedním z faktorů, který nepříznivě ovlivňuje české včelařství, je relativně nízká spotřeba včelích produktů, zvláště medu, která se pohybuje v ČR kolem 0,5 kg na obyvatele za rok. V roce 2000 přes pokles stavů včelstev se proti roku 1999 zvýšila produkce medu vlivem vyššího průměrného výnosu medu na jedno včelstvo. Opačná situace nastala v roce 2001, kdy stav včelstev proti roku 2000 stagnoval, ale snížil se výnos medu na jedno včelstvo (dosáhl úrovně roku 1995) a tím se snížil celkový výnos medu o 16 %. V roce 2002 poklesly stavy včelstev a zároveň klesl i výnos medu a to se odrazilo na celkové produkci medu. Nejnižší stavy včelstev od roku 1993 byly v roce 2003, ale vlivem příznivého počasí v první polovině tohoto roku se výrazně zvýšil oproti minulým letům výnos medu na jedno včelstvo a tak se produkce medu dostala na úroveň tun. Vývoj produkce medu Rok Počet včelstev Prům. výnos kg/včelstvo Celkový výnos (tuny) Med Vosk Med Vosk ,11 0, ,6 167, ,30 0, ,0 152, ,68 0, ,8 161, ,91 0, ,6 156, ,00 0, ,0 119, ,80 0, ,0 125, ,00 0, ,0 159, ,89 0, ,0 150, ,63 0, ,0 186, ,94 0, ,1 186, ,19 0, ,2 284,9 Pramen: Český svaz včelařů Od roku 2000 vlivem klesajících stavů včelstev výroba medu klesá. Spotřeba medu víceméně stagnuje, ale vlivem vysokých zásob (do roku 2002) bylo saldo zahraničního obchodu s medem kladné. K vývozu medu přispěla i dvounulová varianta se zeměmi EU, která byla zavedena v polovině roku V roce 2003 se výroba medu proti roku 2002 zvýšila o 7,1 % a přes nízkou počáteční zásobu zůstalo saldo zahraničního obchodu kladné. Výroba a spotřeba medu v ČR (tuny) Počáteční zásoba 2 000, , , , Výroba 7 616, , , , Dovoz 663,0 620,0 522,0 819, Nabídka celkem , , , , Spotřeba 4 871, , , , Vývoz 1 671, , , , Konečná zásoba 3 736, , , , Pramen: MZe, Český svaz včelařů, Celní statistika 8

11 Výroba a spotřeba medu v ČR (tuny) Počáteční zásoba 1 759, , ,9 500,0 Výroba 7 500, , , ,2 Dovoz 700, , , ,0 Nabídka celkem 9 959, , , ,2 Spotřeba 6 000, , , ,0 Vývoz 2 500, , , ,0 Konečná zásoba 1 459, ,9 500,0 838,2 Pramen: MZe, Český svaz včelařů, Celní statistika Spotřeba medu Spotřeba medu od roku 1990 jen mírně kolísá a pohybuje se mezi 0,4 0,6 kg/obyv./rok. Snahou je zvýšení spotřeby kromě tradičního balení medu i větším výběrem výrobků, které obsahují med, jako jsou masné výrobky (paštiky), pekárenské výrobky (perníčky a jiné pečivo) a také různé druhy medoviny. Spotřeba medu (kg/obyv./rok) * 0,4 0,4 0,4 0,6 0,6 0,6 0,5 0,5 0,5 Pramen: ČSÚ Poznámka: * odhad 9

12 10

13 11

14 CENOVÝ VÝVOJ Vývoj cen zemědělských výrobců V průběhu let 1992 až 1995 došlo k poměrně nerovnoměrnému vývoji cen zemědělských výrobců za včelí med. V roce 1994 došlo ke snížení cen zemědělských výrobců za včelí med pod úroveň nákupních cen dosažených v předchozích letech. Během roku 1995 se situace změnila a ceny začaly růst. Rostly až do roku 1997, kdy kulminovaly. Snížení cen v roce 1998 a 1999 (i když v roce 1999 proti roku 1998 vzrostly o 4,9 %, ale přesto nedosáhly roku 1997) bylo důsledkem dostatečné nabídky na tuzemském trhu a vysokých zásob. Od roku 2000 nebyly měsíční ceny zemědělských výrobců medu publikovány, zveřejněny byly pouze průměrné roční ceny. Ceny zemědělských výrobců za včelí med (Kč/kg) Leden 35,0 41,0 33, Únor 35,0 43,5 40, Březen 32,0 42,0 45,0 38,1 49,5 50,0 55,10 - Duben 35,0 42,0 45, Květen 25,0 42,0 41,0 38,1 49,7 60,0 55,10 51,20 Červen 31,0 26,8 17, Červenec 32,7 27,1 21,0 32,8 35,7 61,0 - - Srpen 39,4 40,0 21,0 39,0 38, Září 42,6 44,1 29,8 39,2 39, Říjen 50,0 39,1 40,0 41,2 39,6 71,6 - - Listopad 41,6 39,5 40,0 44,4 44, Prosinec 41,6 45,0 33,9 41,7 50, ,41 Průměr roku 34,9 33,0 24,0 34,1 43,4 60,6 55,10 57,81 Pramen: ČSÚ Ceny zemědělských výrobců a spotřebitelské ceny včelího medu (Kč/kg) Ceny zeměd. výrobců Spotřebitelské ceny Pramen: ČSÚ 24,0 34,1 43,4 60,6 55,10 57,8 67,0 57,7 63,80 65,13 78,7 82,7 91,4 121,2 136,2 130,0 128,5 124,8 125,73 133,47 V roce 2001 klesla průměrná cena zemědělských výrobců medu proti roku 2000 o 13,9 %. V roce 2002 nastal zlom a ceny zemědělských výrobců začaly stoupat a v roce 2003 tak přesáhly úroveň průměrných cen roku V roce 2004 by se měly ceny zemědělských výrobců přírodního medu zvýšit až o 10 %. Vývoj spotřebitelských cen Od roku 1992 až do roku 1998 docházelo k neustálému meziročnímu růstu spotřebitelských cen včelího medu. V roce 1999 došlo k poklesu těchto cen včelího medu proti roku 1998 o 4,6 %. V roce 2000 a 2001 nastal další mírný pokles spotřebitelských cen medu. Hlavním důvodem byla snaha o zvýšení odbytu medu na tuzemském trhu a větší možnost uplatnění na zahraničních trzích. V letech 2002 a 2003 se spotřebitelské ceny přírodního medu zvýšily a kopírovaly tak ceny zemědělských výrobců. V roce 2004 se očekává další mírné zvýšení těchto cen. 12

15 Spotřebitelské ceny včelího medu (Kč/kg) po měsících Období Leden 68,56 73,28 76,48 80,34 84,49 Únor 69,02 68,56 77,38 81,51 86,12 Březen 69,24 75,68 77,18 81,90 85,45 Duben 69,04 76,84 77,74 82,34 85,39 Květen 68,74 76,78 78,98 83,23 85,71 Červen 69,14 77,48 78,18 83,31 87,81 Červenec 68,84 77,86 78,14 83,33 89,39 Srpen 67,86 77,80 78,82 83,79 91,30 Září 67,84 78,80 79,94 83,01 94,74 Říjen 68,58 79,00 80,68 82,98 99,55 Listopad 69,08 79,18 80,62 83,19 102,98 Prosinec 69,12 79,18 80,70 83,07 103,62 Pramen: ČSÚ Spotřebitelské ceny včelího medu (Kč/kg) po měsících Období Leden 105,92 134,40 131,55 128,77 127,26 123,01 128,47 Únor 112,42 136,55 129,47 128,70 124,63 123,95 128,62 Březen 115,25 137,50 129,61 128,34 125,93 125,95 129,44 Duben 121,37 138,06 127,76 126,73 126,82 126,43 132,64 Květen 120,77 139,49 129,48 126,88 126,82 127,09 133,75 Červen 123,05 138,69 130,74 128,38 126,32 126,49 134,99 Červenec 121,04 138,01 129,52 129,01 124,28 126,28 135,90 Srpen 121,40 137,39 130,63 129,43 123,34 126,86 135,20 Září 124,40 137,11 130,99 128,58 122,57 126,21 134,52 Říjen 127,73 124,37 131,02 129,33 123,35 125,51 134,51 Listopad 128,76 131,37 130,10 128,96 123,19 125,33 136,04 Prosinec 133,10 131,18 129,43 128,57 122,61 125,61 137,50 Pramen: ČSÚ 13

16 14

17 ZAHRANIČNÍ OBCHOD S VČELÍM MEDEM A VČELÍM VOSKEM V posledních letech je patrný pokles dovozových cen medu (dovozní cena medu v roce ,08 Kč/kg, v roce ,45 Kč/kg) a výrazný pokles ceny vyváženého medu ( v roce ,90 Kč/kg a v roce ,20 Kč/kg). Toto snížení bylo způsobeno mimo jiné nedostatkem medovicového, finančně lépe ohodnoceného medu. Od roku 2000 až do roku 2003 se vývoz medu pohybuje okolo tun i vlivem bezcelních kvót v rámci tzv. dvounulové varianty se zeměmi EU. Vzhledem k vysoké kvalitě tuzemského medu je vývozní cena výrazně vyšší než dovozní cena. Nižší dovozní ceny medu jsou způsobeny poptávkou po méně kvalitních druzích, které slouží především pro zpracování na výrobky. Vývoz přírodního medu (0409) a včelího vosku ( ,99) v tunách Med přírodní Včelí vosk ,5 0,8 Pramen: Celní statistika Dovoz přírodního medu (0409) a včelího vosku ( ,99) v tunách Med přírodní Včelí vosk Pramen: Celní statistika Saldo zahraničního obchodu se včelím medem v tunách Vývoz Dovoz Saldo Pramen: Celní statistika 15

18 Zahraniční obchod s přírodním medem podle zemí a dovoz a vývoz celkem Rok 2000 Země tuny Kč/kg Argentina ,99 Rakousko 54,7 135,75 Bulharsko 2,8 22,30 Chile 54,5 21,97 Čína 37,4 23,75 Německo 5,9 72,27 Španělsko 49,8 34,67 Moldávie 9,5 32,79 Nový Zéland 11,4 22,04 Slovensko ,68 Turecko 1,2 65,93 Dovoz celkem ,72 Vývoz celkem , tuny Kč/kg Argentina ,59 Rakousko 4,3 174,27 Bulharsko 22 21,40 Brazílie 19 21,24 Čína 21,7 21,01 Německo 30,7 33,37 Španělsko 25,5 22,80 Itálie 3,5 31,58 Moldávie 19,2 34,68 Nový Zéland 37 21,43 Rumunsko 22 21,26 Slovensko ,44 Dovoz celkem ,37 Vývoz celkem , tuny Kč/kg Argentina ,31 Rakousko 5 126,77 Bulharsko 5,5 20,05 Brazílie 19,4 58,61 Čína 61,7 34,73 Německo 3,9 85,53 Španělsko 51,4 79,11 Maďarsko 10 42,78 Mexiko 5 78,85 Polsko 1,7 60,91 Rumunsko 7 106,1 Slovensko ,42 Ukrajina ,37 Dovoz celkem ,52 Vývoz celkem ,70 Pramen: Celní statistika V roce 2003 bylo kladné saldo zahraničního obchodu s medem na nejnižší úrovni od roku Vysoký dovoz medu byl způsoben vlivem nízkých stavů včelstev a nízkou produkcí medu, nízkými počátečními zásobami a stagnující spotřebou v ČR. Největší podíl na dovozu v roce 2003 oproti jiným 16

19 letům měla Čína, dalším velkým dovozcem bylo Slovensko. Proti předchozím letům se omezil dovoz z Argentiny (veterinární důvody), kdy Argentina patřila k předním dovozcům medu do ČR. Tradičně největší vývozní zemí z ČR je Německo, kam směřuje zhruba 65,0 % veškerého vývozu. Další zemí, kam směřoval tuzemský vývoz bylo Dánsko a Švédsko. Pro zajímavost je nutné uvést, že ČR vyvážela med do USA (za 76,52 Kč/kg) a i do Číny. V roce 2004 i po vstupu ČE do EU by bylo žádoucí současnou úroveň vývozu medu zachovat. Země s největším podílem na dovozu přírodního medu do ČR v roce tuny Kč/kg Argentina 60 29,65 Bulharsko 2 78,37 Brazílie 42,6 24,37 Švýcarsko 2,3 229,98 Čína ,06 Německo 22,5 118,12 Španělsko 28,1 93,09 Maďarsko 33,2 56,06 Moldávie 25,7 51,19 Mexiko 69,9 113,9 Slovensko 334,9 63,80 Turecko 33 37,47 Vietnam 6 64,56 Ukrajina 52,3 50,22 Dovoz celkem ,45 Pramen: Celní statistika Země s největším podílem vývozu přírodního medu z ČR v roce tuny Kč/kg Rakousko 75,8 85,53 Čína 20,0 27,48 Německo 1 337,2 86,24 Dánsko 308,9 78,25 Švédsko 158,1 91,20 Slovensko 82,2 51,11 USA 38,6 76,52 Vývoz celkem ,63 Pramen: Celní statistika 17

20 Produkce včelího medu v EU ZAHRANIČNÍ TRHY Trh medu v EU se vyznačuje trvalým deficitem nabídky medu z domácí produkce. V hospodářském roce 1996/97 soběstačnost EU 15 proti předchozím letům klesla na 50,1 %. Na celkové produkci se nejvíce podílí pět členských států (Německo, Španělsko, Itálie, Francie a Řecko) 76 %. V dalších letech se soběstačnost EU ještě snížila až na úroveň 47,4 %. Celková výroba medu se pohybovala okolo t. Největší producenti byly Španělsko tun, Francie tun a Německo tun. Prodejní ceny medu od výrobce se pohybovaly v Německu a Rakousku 8 EURO/kg, v ostatních státech EU od 3,5 5 EURO/kg. Srovnání 6 zemí EU (Itálie, Rakousko, Německo, Dánsko, Finsko a Švédsko) v oblasti včelařství Lisen Hedlund, Švédská zemědělská univerzita Gadden 2003, 5, V posledních letech se počet včelařů vcelku v celé Evropě snížil. Ve Švédsku se jeví malé zvýšení, ale to je dáno patrně rozdíly ve statistických podkladech Ve Finsku se počty nemění a v Itálii vidíme tendence zvyšování, i když statistika ukazuje na redukci mezi léty 1996 a Počet komerčních včelařů a počet včelstev v komerčním včelařství ve sledovaných zemích byly zcela konstantní a mají tendenci stoupat. Průměrný věk je velmi vysoký, 55 až 65 let a to ve všech zemích kromě Itálie, kde není průměrný věk znám a kde počet mladých, kteří začínají se včelařením stoupá. Jiný trend, který se mohl zjistit je rozdělení na komerční včelaře a hobby včelaře, které způsobilo, že všechny země kromě Finska mají nejméně jednu organizaci komerčních včelařů. Podíl včelařů na obyvatelstvu je mezi 0,08 a 0,12 % ve Finsku, Dánsku a Německu. V Itálii je podíl 0,13 %, ve Švédsku 0,16% a v Rakousku celých 0,31 %. Velký podíl v Rakousku má patrně co dělat s tím, že tam je dlouhodobá tradice včelařství a mnohá včelařství jsou rodinný podnik, který se dědí. V Rakousku je také mnoho včelařských škol, stejně jako v Německu. V obou zemích se mohou vyškolit Imkermeister, včelmistři. V ostatních zemích se včelařské vzdělávání děje v kurzech pro včelaře v režii včelařských svazů. Počet komerčních včelařů je nejvyšší v Dánsku 3,3% a nejnižší je ve Švédsku a Německu, kde komerční včelaři tvoří podíl jen 0,3 %. Dánsko má také nejvyšší průměrný počet včelstev na včelaře a to 34, Švédsko nejnižší 8. Počet včelstev v komerčním včelařství je nejnižší v Německu 5,6 %,kde je mnoho včelařů, což nasvědčuje tomu, že většina včelařství tam je malá. Nejvyšší je v Itálii a to 27 %. To potvrzuje, že mnoho včelařství tam je velkých. I v Dánsku, kde podíl včelstev v komerčním včelařství je 15,4 %, jsou velká včelařství. Celkový počet včelstev je nejvyšší v Itálii, a nejnižší ve Finsku Počet včelstev na čtvereční kilometr se pohybuje mezi 0,1 a 4,5. Nejnižší je ve Finsku a ve Švédsku, 01 případně 0,2 a nejvyšší je v Rakousku a Itálii 4,5 případně 3,7. Dánsko a Německo jsou pak tak ve středu s 2,0 případně 2,5. Zdá se, že počet včelstev, kterých je třeba z ekologického hlediska má být 4-5 včelstev na 1 km 2 (podle Bienefelda 2000). Hodnocení opylování se mezi jednotlivými zeměmi silně liší. V Dánsku národní program zdůrazňuje užitek včel jako opylovačů a tam se vypočítává, že opylování včelami má 30 až 50 krát větší hodnotu než má med. V Německu se hodnota opylování stanovuje 10 krát vyšší a v Itálii 4,4 krát vyšší. Ve Švédsku Fries a Mattson v roce 1991 vypočetli, že opylování má nejméně 2 krát až 3 krát vyšší hodnotu než med a švédská státní instituce Jordbruksverket uvádí daleko vyšší hodnoty než je hodnota medu. Největší produkce medu je v Německu, kde dosahuje až tun. dvakrát tolik jak v Itálii, i když tam je více včelstev. Velká část italské produkce totiž není podchycena statistikou. Nejnižší produkce je ve Finsku, 1600 tun. I přes vysokou produkci v Německu je stupeň soběstačnosti jen 20 %. Ve 18

21 Švédsku a Itálii je 5O % a ve Finsku, Dánsku a Rakousku 33 %. Celkový stupeň soběstačnosti v EU je 47,4% (Komise Evropských společenství 2001). Varroa destructor se vyskytuje ve všech sledovaných zemích, ale severní Švédsko a velké části severního Finska jsou nadále bez tohoto roztoče. Varroa je velkým problémem ve všech zemích. Ve Finsku, Německu, Rakousku a Itálii vznikla rezistence proti pyrethroidům. Ve všech zemích se preferuje výzkum roztoče Varroa destructor. Jiný problém, který se vyskytl ve všech sledovaných zemích,byl dopad synteticky vyráběného medu. PŘÍLOHA Počty včelstev, průměrný výnos medu a vosku v roce 2003 podle okresů Okres Počet včelstev k Průměrný výnos medu (kg) Průměrný výnos vosku (kg) Benešov ,85 0,350 Beroun ,71 0,439 Blansko ,54 0,316 Brno-město ,91 0,180 Brno-venkov ,46 0,510 Bruntál ,94 0,586 Břeclav ,73 0,428 Česká Lípa ,32 0,428 Český Krumlov ,88 0,219 České Budějovice ,89 0,355 Děčín ,89 0,517 Domažlice ,39 0,333 Frýdek-Místek ,06 0,445 Havlíčkův Brod ,02 0,482 Hodonín ,12 0,510 Hradec Králové ,66 0,369 Cheb ,68 0,483 Chomutov ,99 0,347 Chrudim ,87 0,448 Jablonec n. Nis ,65 0,353 Jeseník ,18 0,257 Jičín ,60 0,256 Jihlava ,91 0,496 Jindř. Hradec ,54 0,266 Karlovy Vary ,42 0,541 Karviná ,52 0,550 Kladno ,41 0,398 Klatovy ,34 0,632 Kolín ,04 0,422 Kroměříž ,33 0,415 Kutná Hora ,05 0,648 Liberec ,76 0,408 Litoměřice ,50 0,306 Louny ,13 0,423 Mělník ,07 0,412 Měst. výb. Praha ,43 0,488 Pokračování tabulky na následující straně 19

22 Dokončení tabulky Okres Počet včelstev k Průměrný výnos medu (kg) Průměrný výnos vosku (kg) Mladá Boleslav ,65 0,372 Most ,35 0,409 Náchod ,02 0,404 Nový Jičín ,95 0,363 Nymburk ,81 0,524 Olomouc ,40 0,474 Opava ,68 0,425 Ostrava ,98 0,632 Pardubice ,71 0,324 Pelhřimov ,85 0,504 Písek ,94 0,335 Plzeň-Jih ,10 0,453 Plzeň-Město ,49 0,480 Plzeň-Sever ,96 0,309 Praha-Východ ,02 0,504 Praha-Západ ,92 0,506 Prachatice ,92 0,942 Prostějov ,77 0,394 Přerov ,67 0,483 Příbram ,14 0,296 Rakovník ,76 0,555 Rokycany ,99 0,422 Rychnov n. Kn ,60 0,464 Semily ,39 0,323 Sokolov ,82 0,501 Strakonice ,35 0,330 Svitavy ,46 0,451 Šumperk ,84 0,452 Tachov ,22 0,390 Tábor ,90 0,411 Teplice ,44 0,609 Trutnov ,65 0,474 Třebíč ,79 0,353 Uher. Hradiště ,89 0,321 Ústí n. Labem ,38 0,842 Ústí n. Orlicí ,01 0,379 Vsetín ,95 0,470 Vyškov ,23 0,159 Zlín ,91 0,380 Znojmo ,56 0,515 Žďár n. Sázavou ,36 0,703 Pramen: Český svaz včelařů 20