TISKOVÉ A DISTRIBUČNÍ CENTRUM. na skautské stezce

Transkript

1 TISKOVÉ A DISTRIBUČNÍ CENTRUM Váš průvodce na skautské stezce 1

2 Vážení čtenáři, edice Vůdcovská zkouška vám opět přináší 14 příruček, které se zabývají jednotivými obory vůdcovské zkoušky. Díky vekému zájmu vám můžeme v krátké době nabídnout 2. opravené a dopněné vydání textů pro přípravu k vůdcovské zkoušce. Přesto, že budou vydávány na přeskáčku, jejich čísování odpovídá čísování oborů v Řádu pro vzděávání činovnic a činovníků Junáka. Na ceé řadě se podíí někoik autorů a mnohdy se stává, že i jeden obor píše více autorů. Tato různorodost se zákonitě projevuje. Každý z nich muse spnit určité podmínky (např. děit svá skripta do kapito pode bodů v Řádu), ae jinak jsme autorům ponechai - především co se styu psaní týká - vonou ruku. Proto má každý dí svou tvář. Z edice trochu vybočují dvě pubikace - Historie skautingu, které jsme, přestože je jen jednou ze součástí bodu 1, věnovai také samotnou příručku. Druhou specifickou pubikací je dí Vůdcovská zkouška - přehed témat. Stručně se věnuje každému z bodů VZ - i písemné práci a muvenému projevu, které samostatné příručky nemají. Obsahuje předpokádaný rozsah každého bodu. Tento dí je určen nejen zkoušeným, ae především zkoušejícím. Věříme, že se vám i díky těmto skriptům podaří na vůdcovskou zkoušku kvaitně připravit. TDC Text je doprovázen kresbami E.T. Setona a ekoogickými hrami, které pro dopnění a oživení učebních textů vybra vydavate. Text je doporučen Odbory výchovy činovnic a činovníků ÚRJ. Vít Růžička Junák - svaz skautů a skautek ČR Tiskové a distribuční centrum, 2001 Tato pubikace bya vydána za podpory MŠMT ČR ISBN

3 Příroda a ekoogie EDICE VŮDCOVSKÁ ZKOUŠKA Praha

4 Obsah Úvod Vztah čověka a přírody. Význam přírody pro čověka. Význam pobytu v přírodě a jejího poznávání. Estetická hodnota přírody Význam ochrany přírody a životního prostředí. Ekoogické probémy a možnosti jejich řešení. Trvae udržitený rozvoj Smys a cíe ekoogické výchovy ve skautingu Ekoogicky šetrné chování doma, v kubovně, v přírodě, na táboře Poznávání přírody - poznávání jednotivých organismů, vztahů v přírodě Hry s ekoogickou a přírodovědnou tematikou Ochrana přírody a krajiny. Chráněná území jejich výchovné využití. Chování v jednotivých typech chráněných území. Lesní zákon Metodika přírodovědné části stezky a odborek Přírodovědná a ekoogická činnost během roku (využití stezky, pánování, roční období, douhodobé akce) Projekty, douhodobé akce a brigády s přírodovědnou a ekoogickou tematikou, jejich začenění do programu oddíu, výchovný význam Region - místní probémy životního prostředí, přírodní zajímavosti, zdroje informací, možnosti spoupráce, využití regionáních podmínek pro činnost oddíu Literatura... 71

5 Úvod Předkádám vám příručku k vůdcovské zkoušce. Při jejím zpracování jsem stá před obtížným úkoem přibižně před rokem vyša knížka Skaut je ochráncem přírody, která bya určena všem, kteří vedou oddíy a chtějí se podrobněji zabývat tématikou přírody a ekoogie. I když uvedená příručka obsahově dost přesahuje rozsah vůdcovské zkoušky, čenění a názvy kapito z požadavků VZ vycházejí. Při přípravě předkádaného textu jsem se tedy snaži, aby by jiný než zmiňovaná příručka, aby ji v něčem dopňova, aby ryche doved uchazeče o sožení VZ k jádru probému a poskyt mu nejdůežitější informace. Současně jsem nechtě, aby šo jen o suchý výčet poznatků, které je nutno našprtat ke zkoušce a mít pokoj. Pouze dvakrát jsem použi část kapitoy z výše uvedené příručky i zde byo to v případech, kdy by text natoik stručný a přehedný, že pně vyhovuje potřebám přípravy k VZ. V přehedu témat VZ v této edici jsme u tématu příroda a ekoogie stanovii na vůdce tyto požadavky: 1. Vůdce se zamýší nad probémy vztahů čověka a přírody, chápe význam přírody pro skautskou výchovu. 2. Vůdce má potřebné znaosti z obasti přírodních věd a ekoogie. Má přehed o probémech životního prostředí, dokáže samostatně vyhedávat potřebné informace. 3. Vůdce své znaosti apikuje v oddíové praxi, zná cí své výchovné práce a dokáže používat skautské metody činnosti při ekoogické a přírodovědné výchově. Dodržuje a prosazuje zásady chování šetrného k životnímu prostředí doma, v oddíe a ve skautském hnutí i v zaměstnání a na veřejnosti. Z těchto požadavků jsou pak odvozena konkrétní témata VZ. Snaži jsem se, aby i tato příručka veda budoucí vůdce v duchu uvedených požadavků daa mu zákadní informace, upozornia ho na zajímavou iteraturu a poskyta mu vodítko a námět k úvahám a debatám. Každá kapitoa obsahuje tři různé části: První z nich je text od vybraného autora, který se nějakým způsobem vztahuje k tématu, druhá (nejkratší) část je jeden či někoik námětů k zamyšení a k debatám a třetí stručný výkad. Při přípravě na zkoušku doporučuji postupovat ve stejném pořadí. Upozorňuji jen na to, že stručnost výkadu nedovouje téma probrat ve všech podrobnostech a že texty uvedené v čítance mnohdy ukazují jen jednostranný pohed na danou probematiku. Vážnějším zájemcům doporučuji příručku Skaut je ochráncem přírody a některý titu z přehedu iteratury (případně z podstatně podrobnějšího přehedu iteratury v citované příručce). Výběr textů ani autorů pro jednotivé úryvky neby náhodný. Když jsem v osmdesátých étech ved oddí (tehdy TOM), žádná příručka pro vůdce skautských oddíů neexistovaa. Literatura vycházea vemi vzácně spíš shodou příznivých okoností a osobní zásuhou řady idí uniky tehdejšímu režimu některé knihy, jejichž vydání omyem nezabráni. Chtě bych tu z vděčností zmínit tři jména: V první řadě Mioš Zapeta jednak jako autor řady knih o hrách, bez nichž bych si vedení oddíu nedokáza představit, jednak jako překadate día 6

6 dašího vekého muže E.T.Setona. Spíše zázrakem jsem sehna jeho Knihu esní moudrosti a ta se mi staa podstatnou inspirací pro náš oddí. Třetím je pak Mirko Vosátka s jeho Tábornickou encykopedií a s knížkami o přírodě. Ještě jedno jméno bych rád zmíni během jedné noci jsem přečet na asi čtvrtém průkepu poonečitené Karpatské hry Miosava Nevrého, tehdy dostupné jen jako samizdat. To byi idé a knížky, kteří mě provázei v mých začátcích a ze kterých bych chtě něco předat i vám. Dopňují je idé a texty, ke kterým jsem se dosta později Erazim Kohák a Ladisav Rusek Šaman, spou s nimi pak zakadateé dnešního ekoogického odboru Junáka Janka Pfeifferová a Mirek Perger. Posední trojice je spíš zajímavá věcně: František Urban je jedním z autorů dnes patného Zákona o ochraně přírody a krajiny, Kniha Zachraňme Zemi je mysím dosud nejpůsobivější naéhavou výzvou k hedání řešení gobáních probémů Země a sdružení Tereza je parta idí, bez níž bychom asi nevěděi, co jsou ekoogické projekty. S ohedem na rozsah této pubikace jsem citované kapitoy kráti, snaži jsem se však, aby úryvky vždy vystihovay podstatné myšenky autora. 7

7 Seznámení se stromem Hráči se rozděí do dvojic. Jeden hráč zaváže druhému šátkem oči a vede ho do esa. Snaží se ho dovést k určitému stromu, ovšem co nejkompikovaněji, aby hráč se šátkem ztrati orientaci. Když ho dovede ke stromu, nechá mu jej ohmatat, případně očichat, a zase ho křivoace dovede na kraj esa. Tam mu šátek sundá a nechá ho najít strom, který si ohmatáva. Po naezení správného stromu se mohou hráči vyměnit. Cíem této části hry je s vybraným stromem se spřáteit. 8

8 1. EDICE VŮDCOVSKÁ ZKOUŠKA Vztah čověka a přírody. Význam přírody pro čověka. Význam pobytu v přírodě a jejího poznávání. Estetická hodnota přírody PŘÍRODA A EKOLOGIE Pro dobro čověka Od konce osmnáctého stoetí se tato fráze staa přímo zakínadem, kterého se dovoáváme obvyke tehdy, když konáme právě převeikou špatnost, když hubíme ryby a ptáky toxickými odpady, když ničíme ochrannou ozónovou vrstvu dobytek osepne dříve než idé a ospravedňujeme se, že je to přece pro dobro čověka. Pro dobro čověka jsme ochotni zabíjet, mučit, ničit i idé, kteří by se zhrozii myšenky mučení bezbranného zvířete, své námitky stáhnou, když je ujistíme, že třeba zváš barbarský pokus konáme pro dobro čověka. Co je dobro? Tady narážíme na zákadnější otázku než prostě tu, které věci jsou dobré. Jde o to, co vastně je dobro tedy proč vůbec věci, vastnosti a činy třídíme na dobré a zé, proč nám není všechno jen hostejně stejné Tak se ptejme: proč je ničení zé a áska dobrá? Kdyby by svět neutrání, o sobě prostý hodnoty, pak ničení a tvoření jsou prostě dvě rovnocenné činnosti. Jenže je svět neutrání? Všimněme si jednoho: všechno, co žije, též chce žít. I muška či housenka se snaží uniknout zabíjející ruce. I semínko, třeba fazoe, hedá váhu a světo, usiovně si snaží uchovat život. Živé bytosti zápasí se smrtí i za cenu boesti. Čověk ve své svobodě se může rozhodnout, že nákadnost jeho života v dané chvíi převyšuje jeho cenu, ač i to bývá výjimka. I o čověku patí, že všechno živé chce žít. Vezměme to fiosoficky: všechno živé chce žít. To znamená, že pro všechno živé je vastní život hodnotou, něčím dobrým. V každé živé bytosti žije touha po životě. Svět nepřestává být neutráním teprve užitečností či dokonaostí. Neutrání není nikdy. Kde je život, tam je i dobro. Všimněme si, že to je nejzákadnější: život je sám pro sebe dobrem. Od toho se odvozuje dobrota všeho dašího. Co je užitečné, je i dobré proto, že souží něčemu dobrému. Dobro života sama pro sebe, dobro života prostě proto, že je či abychom to rozvedi, že je touhou po žití, že ani ta housenka či fazoe nechce umřít chce žít. To je zákad všeho dobra a za. Dobrý je život, všechen život. A ovšem, protože život se nutně proíná se všemi životy sova se živí myšmi není dobré jen živené množení života. Rakovina je právě takovým množením. Život je dobrý ve svých mezích, v rámci harmonie všeho života. Proto k životu 9

9 patří i smrt, která vytváří prostor pro daší život, proto k životu patří i jeho konečnost. Z té vyvstává to, co je zákadem všeho odvozeného dobra totiž harmonické spoečenství všeho života. Tedy dobré je to, co harmonické či snad vyvážené spoečenství všeho života podporuje, zé je to, co je ničí. Zá je vražda, dobrá je áska. Dobrý je život, protože chce žít v rámci spoečenství všeho bytí. Co potom znamená ono pro dobro čověka? Vždy dobro se neodvozuje od čověka. Patří všemu bytí, čověk je jen jednou součástí spoečenství všech bytostí. Jeho dobro má své oprávnění, protože i v čověku žije život, který touží po žití. Jenže to oprávnění není o nic větší a také o nic menší než oprávnění jiného života, vků, racků či krav. Čověku náeží jeho místo, avšak to náeží všemu životu. Jde o to, aby se čověk nauči žít v harmonii s životem, ne na jeho úkor. Životní prostředí není jen životním prostředím čověka. Je životním prostředím všeho života, i života mimoidského. Nestačí, aby čověk pečova o prostředí svého života. Je třeba, aby zajisti i prostředí života bobrů, vků a skokanů zeených. A pokud by se vás někdo pta: K čemu je dobrý skokan zeený?, optejte se ho na opátku: A k čemu jste dobrý vy? Nebo odpově je stejná protože jsem, protože toužím být a protože s úctou uznávám i touhu všech ostatních po životě. To je, oč jde: o úctu a ásku ke všemu životu. Erazim Kohák: Post scriptum: Psové, z kapitoy Dobro Ø Představ si na chviku sám sebe v roi: indiána v Amazonském praese farmáře v Austráii obyvatee evropského města eskymáka inteektuáa minuého stoetí ekoogicky hospodařícího zeměděce Ø Zkus přemýšet, zda mají tito idé stejný vztah k přírodě - pokud ne, tak v čem se iší a proč. Ø Jaký vztah máš k těmto zvířatům nebo rostinám? Přemýšej proč? dub chrobák pavouk vosa kopřiva hřib muchomůrka zeená Ø K čemu je dobrý skokan zeený? Ø Představ si nějaký pěkný kout přírody jezírko, esní potůček, mez vonící mateřídouškou,... Najednou přijíždí budozer a srovnává tuto krajinu se zemí. Jaký máš pocit? Proč? 10

10 Ø Kde se cítíš nejépe a proč? v horském praese mezi starými buky a jedemi u kapičky mezi poi na křižovatce cest na návsi jihočeské vesnice v uičkách staré Prahy nebo jiného města na hradě Zkuste nedýchat, nejíst a nepít, zkuste přimět prase, aby zarecitovao báseň a kudanku nábožnou aby zkonstruovaa automobi. Stejně jako prase nebo kudanka jsme živočichové, současně jsme ae i něco navíc. Ne ve smysu nadřazenosti, ae proto, že jsme dostai zváštní dar, který ostatní zvířata nemají. Na jedné straně stojí zvířecí instinkt, nutnost přizpůsobit se nezměniteným přírodním podmínkám, na straně druhé svobodná vůe, vědomí a rozum čověka. Čověk překroči hranici instinktů, zvířecí přirozenosti, získa moc a svobodu měnit okoní přírodu. Na počátku svého vývoje, ve chvíi, kdy se vynořio vědomí, by čověk jako každé jiné zvíře. V průběhu vývoje se však čověk z přírody postupně vyděova. Každý krok k vyspěejšímu idství znamena současně krok od přírodního, zvířecího způsobu života. Lidský rozum a svoboda přinesy na jedné straně obrovský rozvoj idstva, na straně druhé stejně ohromnou propast mezi čověkem a přírodou. Současně však je tento rozum a svoboda nadějí pro přežití idstva a zabránění ekoogickému koapsu této panety, který by idé patrně nepřežii. V současné době je stáe více patrné, že zákadní příčinou ekoogických probémů nejsou technoogie a znaosti, ae idské hodnoty a postoje. Prvním krokem k nápravě je tedy změna vztahu k přírodě a prvním krokem k této změně je uvědomění si tohoto vztahu a svých postojů. Jaký je postoj čověka k přírodě? Proč čověk chrání přírodu a životní prostředí? V nejobecnější rovině existují tři zákadní typy postojů: Prvním je pojetí, které dává do středu čověka čověk chrání přírodu pro sebe, pro násedující generace, z přírody získává vše potřebné k životu a ničením přírody ničí prostředí a zdroje sám sobě. Druhý náhed je zaožen na uznání hodnoty přírody a živých tvorů. Příroda má svoji hodnotu sama o sobě, zasuhuje ochranu už proto, že je, nejen pro svou užitečnost pro čověka, ae i pro hodnotu života jako takového. Každý organismus má stejné právo na život a prostředí jako čověk a ten nemá právo jiné organismy hubit a ničit jim prostředí. Třetí postoj vychází z zážitku víry, posvátné úcty a bázně. Příroda je posvátná bu jako součást nebo aspekt božství, nebo jako Boží stvoření. Čověk může s úctou a vděčností využívat darů přírody, současně však nemá právo ji ničit nebo drancovat. Ničení přírody je hřích a náseduje trest. Zamyseme se, do jaké míry zastáváme tyto postoje a přemýšejme, jaké to má důsedky pro naše každodenní chování a rozhodování. Na otázky vztahu čověka a přírody neexistuje nějaká zaručeně správná odpově. První bod vůdcovské zkoušky se netýká ani tak znaostí či dovedností, jeho cíem je přimět každého k zamyšení, co pro něho znamená příroda a k ujasnění si svých postojů. Uvědomíme-i si 11

11 svůj vztah a postoj k přírodě, snáze se pak budeme rozhodovat v konkrétních situacích, naše výchovné působení v této obasti bude mít jasný zákad, budeme věrohodnější a přesvědčivější. Nakonec ještě shrňme, jaký má příroda význam pro čověka. Napadá mě pět různých aspektů, sami možná přijdete na nějaký daší nebo na jiné čenění: 1. Jsme zvířata. Dýcháme, potřebujeme vodu a potravu, úkryt bezpečí, rozmnožujeme se; příroda je pro nás přirozené prostředí. Geneticky máme zakódováno, že patříme do přírody, i když to civiizační návyky a vymoženosti výrazně překryy. 2. Vše, co máme, máme z přírody. Veškeré materiání zdroje (potraviny, suroviny, energie atd.) pochází přímo nebo zprostředkovaně z přírody. 3. Příroda je zdrojem poznání a poučení. Uspořádání přírody má svou ogiku a své zákony, pozorování přírody nám řekne mnohé i o nás samých. 4. Příroda přináší estetické a citové zážitky. Čověk má přirozenou schopnost vnímat krásu přírody. 5. Současné idstvo neumí žít s přírodou v souadu, ohrožuje ostatní formy života na této panetě. Vztah čověka a přírody je morání probém, který nás vyzývá k řešení. 12

12 Moje já a svět Vezmeme papír a namaujeme na něj výchozí bod. Ten reprezentuje naše já. Vyznačíme daší body - domov, škou nebo zaměstnání, prostě vše, co nás obkopuje. Pak si můžeme znázornit, kam běží náš signá, např. když nám někdo řekne mít rád. Jesti běží nejdřív k mamince nebo k tatínkovi. Je zajímavé, že když se řekne mám strach, všechny děti hned vyznačí čáru od výchozího bodu k domovu. Můžeme vyznačit spojnici k věcem, které považujeme za krásné apod. 13

13 2. EDICE VŮDCOVSKÁ ZKOUŠKA PŘÍRODA A EKOLOGIE Význam ochrany přírody a životního prostředí. Ekoogické probémy a možnosti jejich řešení. Trvae udržitený rozvoj Te vám budu vyprávět povídku o zemi, která měa v nebesích díru. Déš, který na tuto zemi pada, bya jedovatá kyseina, která zabíjea stromy. A v půdě rosto jen někoik máo rostin, protože ostatní byy zničeny podivnými chemikáiemi, užívanými zeměděci. Lidé se občas ptai: Proč to tak je? A obrazovka, která bya v každé místnosti, jim řeka: Tak to musí být! Lidé to nechápai. Zapomněi na svou otázku a odeši po své práci. Jednoho dne se vzbudio do šedivého jitra maé dítě. Déš propada dírou v nebesích, pada na půdu, v níž rosto jen máo rostin. A idé ši po své práci jako zástupy smutných mravenců. Dítě syšeo, že jeden z těch idí se zastavi a pta se: Je to opravdu to nejepší, co může být? A obrazovka v rohu pokoje pravia: Chceš-i mít bohatství, pěkné zboží a uxus, musíš za to zapatit. Musíš znečiš ovat svou zemi. Tak to musí být. A každý na tu otázku zapomně a odcháze. Ae to dítě najednou zvoao: Vždy přece musí být nějaká epší cesta, aby se věci děy tak, jak my chceme, cesta, která nezničí nebesa, ani déš nebo půdu! A idé posouchai, vypnui obrazovku a vyši hedat epší cestu. Poprvé po douhé době začaa země rozkvétat. Nebesa se skvěa nádhernou modří, chu deště bya sadká. Nadeše čas, abychom se stai tím dítětem a abychom si dovedi vybudovat epší budoucnost! Pau Mc Cartney Před nějakým časem jsem navštívi muzeum v Los Angees a tam jsem vidě v někoika skříních ceou řadu vycpaných kaifornských kondorů. Byo to hrozné, když jsem si uvědomi, že zde, přede mnou, eží daeko víc pečivě ochraňovaných kaifornských kondorů, než koik jich žije ve voné přírodě. Veké ekosystémy vypadají jako kompikované gobeíny. Miión propetených váken, která jsou spou spojena, vytváří cekový obraz. Příroda se umí vypořádat s maými trhinami v tomto tkanivu; umí se dokonce za nějaký čas vypořádat i s vekými pohromami, např. s povodněmi, požáry, 14

14 zemětřeseními. S čím se však příroda nedovede vypořádat, je soustavné podkopávání jejího řádu idskou činností. Gerad Durre Má vastní náboženská tradice mne učí, že nám nebyo dáno panovat nad Zemí, ae že musíme být dobrými správci této Země. Nemůžeme říkat: My jsme to nevěděi. V podobenství o nepoctivém sužebníku, který spí v době, kdy zoděj vykrádá dům jeho pána, sužebníkovi nestačí říkat: Já jsem spa, pane. Náš dům, naše paneta je te zcea rozvrácena. Nemůžeme se vymouvat, že o tom nic nevíme. My jsme odpovědni! Naší povinností je respektovat samotný život! Je to povinnost pochopit, porozumět, ae také vypořádat se s nezrušitenými svazky mezi spravedností a ochranou životního prostředí. Není to jen probém skeníkového efektu, ničení stratosférické ozónové vrstvy nebo zániku živých organismů. Daeko hubším probémem je potřeba změny ve vztahu mezi idstvem a ekoogickým systémem panety. Průmysová civiizace je nyní v nesouhasném kurzu vůči našemu životnímu prostředí. Životní prostředí na Zemi se hroutí v jakémsi pomaém pohybu v důsedku náporu většího a většího množství idí, větších a větších zásahů techniky a stáe většího vědomého vandaismu. Řešení, která nyní hedáme, můžeme nacházet v nové víře v budoucnost, která ospravední naši dnešní potřebu vybrat si s novou morání odvahou vyšší hodnoty pro řízení záežitostí idstva. Můžeme je nacházet v úctě a oddanosti absoutním principům, které nám budou soužit jako hvězdy spásy pro budoucí cestu našeho idského druhu a pro naezení našeho místa v rámci Stvoření. A Gore Naši předkové viděi Zemi jako bohatou a štědrou, a ona taková opravdu je. Mnozí idé v minuosti také viděi, že příroda je nevyčerpatená a dovede se udržovat. My dnes víme, že to bude patit jen tehdy, budeme-i se o přírodu starat. Není zatěžko odpouštět minué ničení přírody, které byo jen důsedkem neznaosti. Dnes však máme přístup k více informacím a z etického hediska musíme proto podrobit novému přezkoumání to, co jsme zdědii a co také budeme předávat daším generacím. Naše technické zázraky a vědecké poznatky jsou vyváženy nebo dokonce převáženy mnohými tragédiemi, jako je hadovění idí v mnoha částech světa nebo vyhazení jiných forem života. Výzkum vesmírného prostoru probíhá ve stejné době, kdy naše moře, oceány a obasti s čerstvou vodou jsou v pokračující míře znečiš ovány. Mnohé živočichy, rostiny, hmyz a dokonce i mikroorganismy, o nichž dnes víme, jak jsou vzácné, možná již budoucí generace vůbec nepoznají. Máme schopnosti, ae máme také odpovědnost. Musíme jednat dříve, než bude pozdě. Tibetský Daajáma Všechny citáty jsou převzaty z knihy Jonathona Porritta Zachraňme Zemi 15

15 Ø Určitě si uvědomuješ, že existuje řada ekoogických probémů. Zkus je pojmenovat a rozděit do násedující tabuky: (uvádím příkad, jak začít tabuku vypňovat) méně závažné ó více závažné okání černé skádky v obci znečištění zdrojů vod ó gobání úbytek stratosférického ozónu Ø Dáe přemýšej nad těmito otázkami: jaká je příčina ekoogických probémů - zkus ae pátrat, zda příčina, na kterou jsi přiše, není jen důsedkem něčeho jiného. napadá tě nějaké jejich řešení? jak bys k řešení nějakého probému moh přispět ty sám? Ø Představ si, že jsi neomezený vádce naší repubiky - navrhni opatření v ochraně životního prostředí, která bys jako vádce prosazova. Proč vastně chránit přírodu? Možná i u vás o oddíe se najde skeptik, který tvrdí, že to nemá smys, že sám proti gobáním probémům nic nezmůžu. Má pravdu, ae určitý recept přináší známé heso Mysi gobáně, jednej okáně. Každý veký probém má řadu maých příčin a my můžeme tyto maé příčiny odstraňovat. Navíc nejsou jen veké gobání probémy, jsou i probémy maé, na které síy máme. Ekoogické probémy způsobii idé a nikdo jiný než idé je nemohou odstranit. Začněme tedy u sebe a snažme se, aby nás byo co nejvíc. Tím se z osaměého jedince může vytvořit veká skupina idí, kteří mají spoečně síu řadu věcí ovivnit nebo napravit, působit na výrobce, na poitiky a svým chováním být příkadem ostatním. Někdy se v novinách nebo v časopisech můžeme dočíst i o pochybnostech jiného druhu: Např.: Věda neprokázaa, že ničení tropických praesů má zásadní negativní viv na biosféru a na panetu nebo Vědecky není dokázáno, že zvýšení produkce CO 2 vyvoá kimatické změny, atd. V principu mají pravdu, některé gobání souvisosti a důsedky ze jen vemi těžko odhadovat, předvídat a dokazovat. Přísný vědecký důkaz by v tomto případě znamena počkat, až se opravdu zhroutí biosféra nebo roztají poární edovce. Ve vývoji Země docházeo opakovaně k hromadným vymíráním, k prudkým kimatickým změnám, k masivní emisi SO 2 a skeníkových pynů ze sopečné činnosti Víme však jen máo o jejich průběhu, rychosti, okonostech a důsedcích. Jediné co víme naprosto bezpečně, že život na Zemi po těchto udáostech nezanik a vyvinu se do dnešní podoby. Usuzovat z toho, že podobné udáosti dnes nebudou mít pro idstvo a přírodu žádné negativní důsedky, 16

16 je přinejmenším pošetié. Přesto však tyto skeptické postoje mají i pozitivní význam. Nutí nás, abychom nad jednotivými probémy přemýšei a snažii se získat co nejvíc informací. Neznáme míru odonosti a stabiity gobáního ekosystému. Víme, že mnohé přeži bez větší újmy, že zatím všechny zákadní systémy fungují a nevíme, která změna či narušení a kdy způsobí vážnější výchyku ze stabiního stavu nebo dokonce koaps. Zatím sedujeme určité náznaky, v panetárním měřítku spíš drobné a okání výchyky apod. Mám-i shrnout tyto úvodní úvahy, pak mě napadá přirovnání k mostu. Stojíme uprostřed zatím poměrně pevného mostu nad propastí a zkoušíme, co se stane když Kus mostu rozebereme, část dřevěné konstrukce použijeme na oheň, nějaký kámen hodíme do propasti, poéváme svůj most různými chemikáiemi, zkoušíme jeho pevnost atd. Probém je v tom, že stojíme v jeho středu nad hubokou propastí, ze které není návratu. Přehed ekoogických probémů Dáe uvádím přehed významných gobáních ekoogických probémů. Pro přehednost jsem je zařadi do čtyř větších skupin. Probémy idské popuace Počet idí na Zemi strmě stoupá a růst se zatím spíš stupňuje. Největší popuační expoze je v chudých obastech světa, v Africe a v některých obastech Asie a Latinské Ameriky. Naproti tomu v mnoha zemích Evropy a v USA se počet obyvate nemění, v některých zemích se pomau snižuje. Je jisté, že naše paneta uživí jen omezené množství idí. Průvodními jevy života vekého počtu idí v chudých podmínkách jsou pak hadomory, epidemie, negramotnost, často i různé formy násií a váek. Druhým závažným probémem idské popuace je genetické ohrožení. Působením nepříznivých faktorů prostředí (např. radioaktivita, utrafiaové záření, chemické átky) dochází ke vzniku genetických odchyek (mutací) a k nádorovému bujení. Znečištění prostředí Do této skupiny ze zahrnout: produkce odpadů, toxických átek, znečištění atmosféry, vod, půdy, radioaktivita, huk. Nejzávažnějším důsedkem změn v atmosféře je rozpad a úbytek stratosférického ozónu, který chrání povrch Země před nebezpečným UV zářením, a zvýšení obsahu skeníkových pynů, které s největší pravděpodobností povede k gobánímu otepení s mnohými negativními násedky. Někteří poitici a odpovědní činiteé tato gobání ohrožení bagateizují a prohašují je za neověřené spekuace. Pro ně je možné argumentovat zcea viditenými symptomy, jako je umírání esů vinou kyseých srážek, znečištění řek s kdysi pitnou vodou, zvýšení onemocnění kůže a očí v důsedku vyšší intenzity UV záření apod. Narušení a degradace přírodních ekosystémů V každém ekosystému existuje sožitá sí vztahů, každý zásah může tuto rovnováhu narušit. Na činnosti živých organismů je závisý tok všech prvků v biosféře (O 2, H 2 O, C, N 17

17 atd.). Např. veškerý kysík se do ovzduší uvoňuje činností zeených rostin a sinic, bez nich by se jeho zásoba v atmosféře postupně vyčerpaa a skoro všechny živé organismy by zahynuy. Asi největším probémem je úbytek esů a praesů, zváště tropických. S tím souvisí hromadné vymírání druhů (rychost vymírání je mnohonásobně vyšší než ve srovnatených obdobích v minuosti, odhaduje se, že při současném tempu vyhyne do konce tisícietí asi 10 % veškerých druhů). K daším významným probémům patří degradace půd, vodní a větrná eroze, odvodnění krajiny a rozšiřování pouští. Vyčerpání přírodních zdrojů Současný rozvoj civiizace je zaožen na spotřebě neobnovitených zdrojů (uhí, ropa, nerostné suroviny). Při současném tempu spotřeby se odhaduje vyčerpání havních zdrojů v průběhu příštího stoetí. Navíc se zhoršuje dostupnost těchto surovin a jejich dobývání bude stáe náročnější a bude ještě více narušovat přírodní prostředí. Cesta k řešení ekoogických probémů 1. Vědět o nich Zde nepatí nevědomost hříchu nečiní, ae spíš neznaost zde ne zákona, ae ekoogických probémů neomouvá. Proč o nich vědět? Protože si uvědomím, že svým chováním, postoji, činností mohu přispět k jejich odstraňování nebo je naopak prohubovat. 2. Kriticky je zhodnotit Tj., na jedné straně nepropadnout panice a maomysnosti (i když na Zemi hadovějí idé, ubývají praesy, vymírají druhy apod.), na straně druhé si je připustit a brát je vážně. Skeptické postoje jsou dobré pro odbornou diskuzi, v praxi až příiš často znamenají jen aibi pro vastní pohodnost a nedůsednost. 3. Hedat příčiny Jsme trochu jako ékaři, kteří stojí před úkoem vyéčit nemocného pacienta. Ten si stěžuje na různé boesti, má horečku, špatně se mu dýchá. Můžeme utišit boest pomocí éků, zmírnit horečku, podpořit dýchání. Dobrý ékař ae bude hedat příčiny nemoci a bude se v první řadě snažit je odstranit. Jaké jsou tedy příčiny současných probémů? Jako podstatné vidím násedující čtyři: množství idí na Zemi vysoká úroveň spotřeby obyvate Evropy a Severní Ameriky vysoká úroveň techniky idské postoje První tři z uvedených příčin jsou důvodem, že k vystupňování ekoogických probémů došo právě v dnešní době. Množství idstva se za posedních 100 et zněkoikanásobio, 18

18 vyspěá technoogie umožňuje masivní a razantní zásahy a je předpokadem pro vysokou míru spotřeby vyspěého světa. Průměrný obyvate USA spotřebuje zdroje a vyprodukuje odpady zhruba v padesátinásobném množství oproti obyvateům chudých zemí. Lidské postoje se v historické době různě střídají a vyvíjejí, mnohokrát v minuosti byi idé podobně orientováni na vysokou spotřebu jako v dnešní době typickým příkadem jsou konce vekých civiizací, např. starověkého Říma. Nikdy však neměi tak veké technické možnosti a nikdy nebya takto vysoká úroveň spotřeby přístupná tak vekému množství idí. 4. Program nápravy Na úvod si vezměme jako příkad probém znečištění ovzduší. Jeho havní příčinou jsou emise z eektráren a z dopravy. Jak tento probém vyřešit? Zrušit dopravu a energetiku? Každý chceme svítit a topit, všichni se občas někam přepravujeme. To znamená, že je třeba hedat způsoby, jak vyrábět energii a dopravovat se bez škodivých vivů na přírodu. To však nestačí. Musíme začít sami a hned! Každý kiometr navíc, každý pooprázdný automobi, každá přetopená místnost nebo zbytečně spuštěný spotřebič způsobuje daší znečištění a ohrožení přírody. Přemýšejme, zda neze žít skromněji, zda všechno, co používáme, spotřebováváme a vyhazujeme, opravdu potřebujeme. Tento odstavec vyjadřuje v kostce to podstatné. V současné době se zdá být nejnadějnější způsob řešení současných ekoogických probémů koncept trvaé udržitenosti. Tato koncepce má především dva podstatné aspekty: 1. Uspokojování potřeb dnešních generací nesmí narušit možnosti generací budoucích uspokojovat svoje potřeby, současně má v maximání možné míře respektovat bohatství a krásy přírody pro ni samu, nezávise na dnešních či budoucích materiáních požadavcích. 2. Hedání aternativních možností idského rozvoje, jež by nezatěžovay toik přírodu, přitom však zvyšovay kvaitu individuáního života i kvaitu meziidských vztahů. Jde o to, aby nutné materiání omezení čověka byo kompenzováno rozvojem v rozměrech podstatnějších, než je materiání spotřeba. Zákadním cíem je zajistit všem idem na Zemi přijatenou životní úroveň a přitom snížit míru zatížení a poškozování přírody. To je možné jen při razantním snížení spotřeby ve vyspěém světě. K prosazení a zajištění trvaé udržitenosti života je nutné spnit násedující podmínky: 1. Naezení takových technoogií, které jsou schopné zajistit dostatečné množství výrobků požadovaného druhu a současně šetrné k přírodě. Příkadem může být recykace a daší použití odpadů, hedání aternativních zdrojů energie, snížení energetické a surovinové náročnosti výroby, zeměděství bez nadměrné chemizace apod. 2. Změna idských postojů a návyků. Je nutné opustit konzumní způsob života, naézt odpovědnost, nastoupit cestu dobrovoné skromnosti. S tím je spojeno i uznání hodnoty přírody, úcta a áska k přírodě. 3. Naezení a prosazení poitického a ekonomického systému, který bude schopen zajistit spnění těchto podmínek. 19

19 Současný americký prezidentský kandidát A Gore definuje ve své knize Země na misce vah zákadní strategické cíe programu na záchranu životního prostředí, který nazývá Gobáním Marshaovým pánem: 1. Stabiizace světové popuace, charakterizovaná nízkou porodností a úmrtností. 2. Ryché vytváření a rozvoj ekoogicky šetrných technoogií. 3. Změna ekonomických norem, používaných pro hodnocení ekoogických dopadů našich rozhodnutí. 4. Uzavření nové generace mezinárodních dohod a smuv, které budou respektovat odišnou situaci různých států a zajistí rovnoměrné zatížení průmysových a rozvojových zemí. 5. Vytvoření spoečného pánu na vzděávání občanů světa o životním prostředí panety. V závěru knihy ukazuje významnou roi každého jednotivce v ovivňování ceku, v našem případě ceé panety. Každého z nás vyzývá k osobní aktivitě a k převzetí odpovědnosti: Když uvažujeme o tak obrovském probému, jakým je devastace životního prostředí, můžeme si snadno připadat zdrceni a naprosto bezmocní. Musíme však odoat a nepodehnout takové reakci, nebo krizi můžeme vyřešit jen tehdy, když za ni jednotivci převezmou určitou odpovědnost. Na každém z nás záeží: zda bude vzděávat sebe i ty druhé, zda sníží aespoň svou vastní spotřebu a přestane pýtvat, zda zvýší svou poitickou aktivitu a bude požadovat změnu. Snad nejdůežitější je, aby každý z nás zhodnoti svůj vastní vztah k přírodě a v houbi své osobní integrity obnovi zpřetrhanou vazbu k přirozenému světu. A k tomu může dojít jen tehdy, jestiže obnovíme to, co je v každé stránce našeho života autentické a pravdivé. 20

20 Můj običej Vezmeme si papír a tužku, zavřeme oči a prsty evé ruky si přejíždíme přes običej různými směry. Současně synchronně nahmataný tvar običeje zaznamenáváme na papír. Vše kresíme a dotýkáme se pomau, soustředěně, jemně a něžně svého običeje. Cíem hry je poznat svůj običej, smířit se s tím, jaký je. Čověk se má zpravida i víc rád. Hra je vhodná zváště u dospívajících, kdy prožívají pubertu a jejich običej doznává vekých změn. Dobře se pomocí této hry také odbourávají kompexy méněcennosti. 21