GYMNÁZIUM JAKUBA ŠKODY. Ročníková práce z biologie. Skleníkový efekt

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "GYMNÁZIUM JAKUBA ŠKODY. Ročníková práce z biologie. Skleníkový efekt"

Transkript

1 GYMNÁZIUM JAKUBA ŠKODY Ročníková práce z biologie Skleníkový efekt Jan ZMEŠKAL IV. B, Přerov

2 Obsah 1. Co je to skleníkový efekt? Podstata skleníkového efektu Skleníkové plyny 1 2. Proč nám skleníkový efekt vadí? Dvě teorie Co všechno se může stát? Česká republika Kdy k tomu dojde? 4 3. Co můžeme dělat a co děláme? 5 3.1,,Nedostatečné důkazy Jaké je řešení Jaderná energie a úspory Zalesňování Boj proti emisím Každý může pomoci 8

3 Úvod a cíle Má ročníková práce se zabývá problémem skleníkového efektu. Myslím, že dnes už je s tímto jevem obeznámeno dostatečné množství lidí, proto se místo jeho objasňováním (které ovšem také nechybí), zabývám spíše možnými důsledky a řešením vzniklé situace. Toto téma jsem si vybral proto, že jsem nechtěl psát o něčem, co je nám vzdálené. Už od začátku jsem na tento dokument nepohlížel pouze jako na ročníkovou práci, ale spíše na způsob, jak upozornit na stále akutnější problém. Cílem této práce ale není vystrašit někoho nebo navozovat pocit bezmoci. Právě naopak měla by každého,,postrčit, aby za původce všech problémů neoznačoval jen,,ty druhé a sám zhodnotil svůj podíl na problému jménem skleníkový efekt. A tohle také není nástroj, jak v někom probudit pocit viny. Tato práce by měla každého jednotlivce motivovat, aby začal se změnou u sebe samého. Myslím, že dnes, když projevy globálního oteplování klepou na dveře, je to obzvlášť důležité.

4 Teoretická a metodická část Mým hlavním zdrojem informací se při vypracovávání této práce stal internet. Důvod byl hlavně ten, že na internetu jsou aktuální ohlasy a setkám se zde s mnoha názory. Samozřejmě, že jsem využíval také knihy, ale z těch jsem čerpal spíše zajímavosti a statistiky. Další výhoda internetu je ta, že jsou zde snadno dostupné odborné práce. Co se týče názorů různých autorů, postupem času jsem zjistil, že na situaci okolo skleníkového efektu a jeho možných následků existují názory nejen odlišné, ale často také úplně opačné. Tímto rozporem jsem se ale v práci samotné moc nezabýval, pouze jsem na něj upozornil. Při psaní ročníkové práce jsem vycházel z názoru většiny klimatologů. To ovšem neznamená, že bych jiné názory naprosto zavrhoval. To určitě ne. Četl jsem také práce vědců, kteří se k celé situaci stavějí naprosto odlišně. I jejich studie byly podloženy spoustou grafů, ty mi ale nepřipadaly moc přesvědčivé. Když například chtěli tito odborníci ilustrovat to, že se teplota atmosféry příliš nezvedá, vybrali si třeba jen desetiletý úsek. To je důvod, proč jsem nezvolil postoj těchto vědců, kteří, vzhledem k předpokládaným zpětným vazbám, považují snahu o snížení produkce skleníkových plynů za zbytečnou.

5 Vlastní práce 1. Co je to skleníkový efekt? 1.1 Podstata skleníkového efektu Slunce nám, obyvatelům planety Země, poskytuje terawattů své energie. Z celkového množství 3, kw je to sice jen nepatrný zlomek, ale pro nás životně důležitý. Tato energie dopadá jako sluneční záření na povrch zemské atmosféry. Ve výšce 60 km nad povrchem pohlcuje atmosféra nebezpečné druhy záření (ultrafialové, rentgenové), zatímco světlo propouští. To dopadá na povrch Země. Zhruba můžeme říci, že z celkového toku slunečního záření dopadajícího na Zemi je přibližně 1/2 pohlcena povrchem pevnin a moří a mění se v teplo, 1/3 se od povrchu a atmosféry odráží a 1/5 je atmosférou pohlcována. 1/2 dopadajícího záření (90 tisíc terawattů) se tedy na Zemi mění v teplo. Stejné množství záření (nyní již ale tepelné) Země vyzařuje zpět do vesmíru. Skleníkové plyny v atmosféře infračervené záření (teplo) zachytávají a částečně vracejí nazpátek na Zemi. Vliv skleníkových plynů je tedy vyrovnávací. Zabraňují prudkým změnám teploty v souvislosti s kolísáním slunečního svitu. Přirozený skleníkový efekt je důležitý pro existenci vody v kapalném stavu a tedy i pro existenci života. A jaké že jsou ty plyny, díky kterým skleníkový efekt funguje? 1.2 Skleníkové plyny Na skleníkovém efektu se podílí celá řada plynů. Nejvýznamnější podíl na tomto jevu má oxid uhličitý. Protože každý ze skleníkových plynů má jinou hodnotu vlivu na globální oteplování, přepočítávají se jejich hodnoty na CO 2. CO 2 oxid uhličitý vzniká především následkem odlesňování a spalování fosilních paliv. Na odlesňování má největší podíl těžba tropických deštných pralesů. Ty mizejí jednak kvůli zemědělství, ale především kvůli těžbě dřeva. Tepelné elektrárny se podílejí na emisích skleníkových plynů cca 10%, doprava se na emisích podílí přibližně 25%. CH 4 Hlavním zdrojem metanu je zemědělství rýžová pole, spalování biomasy a střevní kvašení u přežvýkavců. Atmosféra sice neobsahuje tolik metanu jako oxidu uhličitého, CH 4 je zato dvacetkrát účinnější skleníkový plyn než CO 2. N 2 O Účinnost oxidu dusného jako skleníkového plynu je přibližně 230x vyšší než CO 2. Do atmosféry se dostává při spalování biomasy a uvolňováním z půdy následkem používání zemědělských hnojiv. Freony Freony jsou známé hlavně kvůli ozónové díře, jejich dalším dílem je však také skleníkový efekt. Výroba klasických freonů byla zastavena Montrealským protokolem, nicméně některé rozvojové země v ní dále pokračují. Ještě horší ale je, že chemický průmysl (celkem úspěšně) prosazuje náhradu tvrdých freonů (CFC) hydrofluorokarbony (HFC). Ty sice nepoškozují ozonovou vrstvu, zato 1 kg nejběžnějšího HFC má 3 200x větší podíl na skleníkovém efektu než stejné množství CO 2. Tento plyn je téměř ve všech ledničkách, které se dnes prodávají a jsou označovány jako neškodné pro životní prostředí.

6 Pro lepší představu o situaci kolem skleníkových plynů přikládám následující tabulku a graf. Skleníkový plyn CO 2 CH 4 N 2 O Koncentrace (roky) ppm 0.70 ppm 280 ppb 360 ppm 1.70 ppm 310 ppb Tab. č. 1 Skleníkové plyny Změna oproti roku % % + 11 % Zdroje Lesní požáry; Vulkanická činnost; Spalování fosilních paliv a biomasy; Odlesňování... Mokřady; Termiti; Zpracování zemního plynu a ropy; Pěstování rýže; Chov dobytka; Skládky odpadů Lesy; Louky; Oceány; Půda; Zpracování půdy; Hnojiva; Spalování fosilních paliv a biomasy Freony ppt - Chladící zařízení; Spreje; Rozpouštědla Graf č. 1 - Podíl plynů na skleníkovém efektu CO2 55% CH4 15% N2O 6% Freony 24% Jeden rekord týkající se emisí oxidu uhličitého na konec: Z hlavních průmyslových států západní polokoule si nejlépe vede Francie, kde v roce 1999 odešlo do ovzduší jen 400 milionů tun oxidu uhličitého. Tato země se rozhodla pro jadernou energetiku, což významně pomáhá snížit emise CO 2 spojené se spotřebou fosilních paliv. Zato Spojené státy americké mají nejvyšší hodnotu emisí oxidu uhličitého. V roce 2000 USA vypustily do ovzduší 5800 milionů tun oxidu uhličitého, tj. o 3,1 % víc než v předešlém roce. 2. Proč nám skleníkový efekt vadí? Jak jsem již napsal dříve, vliv skleníkových plynů na je klima vyrovnávací. Mezi pohlceným slunečním světlem a teplem vyzářeným Zemí je tedy energetická rovnováha. Tuto rovnováhu člověk v dnešní době narušuje. Díky spalování fosilních paliv a dalším

7 zdrojům emisí skleníkových plynů se z něj stává nástroj globálního oteplování. Odhaduje se, že do roku 2100 by mohla průměrná teplota stoupnout o 7 až 10 C. Mohlo by se zdát, že takové oteplení nemůže být na škodu, ale opak je pravdou. Podívejme se proto nyní, jak na globální oteplování přímý následek skleníkového efektu pohlížejí různí lidé a co by se mohlo stát, kdyby k tak drastickému zvýšení teploty opravdu došlo. 2.1 Dvě teorie Mezi odborníky již není sporu o tom, že koncentrace skleníkových plynů narůstá. Jejich názory se však rozcházejí v tom, jak bude na tento fakt reagovat naše planeta. Někteří tvrdí, že nárůst skleníkových plynů nastartuje takové mechanismy, které dokáží eliminovat zvyšování teploty. Faktem ale je, že většina zastánců těchto názorů je více čí méně svázána s průmyslovou výrobou. Naproti tomuto tvrzení stojí názor opačný. Většina klimatologů z IPCC (Mezivládní skupina pro změny klimatu) se obává toho, že se rozběhnou takové mechanismy, které proces globálního oteplování spíše urychlí. Tato druhá, a pro nás horší varianta, je však všeobecně považována za pravděpodobnější. Dnes ale nelze s jistotou říci, která skupina má pravdu. Klima totiž kolísá také vlivem přirozených mechanismů, které nesouvisejí přímo s globálním oteplováním. Pokud se ovšem naplní pesimistické scénáře, bude již příliš pozdě, abychom nastartované oteplování zastavili. Ze statistik vyplývá, že hlavním producentem skleníkových plynů je energetika. Snížení emisí oxidu uhličitého znamená především úspory energie a přechod na obnovitelné zdroje. Obojí by mělo pozitivní dopad na životní prostředí, i kdyby se nakonec ukázalo, že příroda si se skleníkovými plyny dokáže poradit sama. 2.2 Co všechno se může stát? Pokud dojde k situaci, při které je zvyšující se množství skleníkových plynů v atmosféře doprovázeno snižující se schopností globálního ekosystému tyto plyny pohlcovat, může dojít ke globální změně klimatu. Je těžké předpovědět, co by s sebou tato změna přinesla, již dnes však existuje několik teorií. A rozhodně to není příjemné čtení, zvláště proto, že jsou tyto teorie podloženy alarmujícími statistikami. Pojišťovny každoročně uveřejňují stále se zvyšující počet pojistných událostí zapříčiněných extrémními klimatickými událostmi (viz graf č. 2).

8 Co tedy můžeme očekávat od globálního oteplování přímého následku nežádoucího skleníkového efektu? Zvýšení teploty se samozřejmě projeví v tání ledovců a to především v polárních oblastech. NASA a US Geological Survey oznámily, že rozloha ledu v Arktidě poklesla v letech o 2 %. Každým rokem se zvyšuje hladina oceánů o 1-2 mm ročně. Tento proces by mohlo ještě urychlit roztávání trvale zmrzlé půdy, která váže oxid uhličitý. To by poté mělo vliv na tání ledovců a to by zase působilo na rychlost vzestupu hladiny oceánů. A k tomu si ještě připočtěte riziko obrovských vln mířících k pobřeží, které by mohly vzniknout v důsledku utrhnutí ledové kry o velké rozloze. Celý tento výčet podtrhuje to, že v příbřežních oblastech dnes žije okolo 70 % obyvatel. Dále se předpokládá, že vzroste počet suchých oblastí, což může výrazně ovlivnit produkci obilí především na jihu USA, Evropy a v západní Austrálii. Naopak vzhledem ke klimatickým poruchám pravděpodobně vzroste počet rozsáhlých záplav, kde to dosud nebylo obvyklé. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že globální oteplování by mohlo zlepšit podmínky pro rozšiřování přenašečů tropických nemocí. Tak by se mohli například moskyti, a s nimi také tropické nemoci, dostat do oblastí, které jimi dosud nebyly postiženy. Zvýšení hladiny oceánu, stejně jako rozsáhlé přírodní katastrofy, může vést k nové migrační vlně ekologickému uprchlictví. Navíc se nejspíš nebude jednat o proces pozvolný. Právě naopak, dají se očekávat celé uprchlické vlny. Nyní si k tomu všemu ještě připočtěme, že všechny tyto události mohou vyvolat lokální konflikty. Pokud se výše popsané problémy vyskytnou, dají se očekávat boje o vodu, jídlo a nezaplavené území. Myslím, že ani nemusím zdůrazňovat, že tyto konflikty by mohli lidské rase ublížit víc, než všechny projevy globálního oteplování dohromady. 2.3 Česká republika Že se nás to netýká? Ale ano, i my jsme v tom namočeni. Pro Českou republiku se pro rok 2030 odhaduje vzestup teplot přes 2 C. Hrozí nám horší obnovování podzemních vod, které je spojeno s předpokládaným poklesem srážek. Zároveň můžeme očekávat častější výskyt přívalových srážek a povodní. Zhorší se už tak dost špatný stav našich lesních porostů. V důsledku nižších srážek bude také ohroženo zemědělství pravděpodobně poklesne úrodnost. A všechny tyto jevy se samozřejmě budou časem stupňovat. A jaký na tom máme podíl? Přehodnoťte sami (tab. č. 2). 2.4 Kdy k tomu dojde? Podle dosavadních dohadů by mělo ke katastrofickým klimatickým změnám dojít nejdříve za sto let. Nedávno se však zjistilo, že předpověď byla příliš optimistická a že čas vymezený lidstvu bude podstatně kratší. Lidé se totiž podívali do minulosti Země a našly varovné souvislosti. Mám na mysli období permu, kdy došlo k nárůstu globální teploty o 6 C, způsobenému skleníkovým efektem v důsledku pohybu kontinentů a následných sopečných výbuchů. Působením tohoto oteplení se uvolnila část ložisek metanu zamrzlých v mořském dně, což skokově posílilo skleníkový efekt do takové míry, že během krátkého období na Zemi vyhynulo 90 % tehdejších druhů. Příroda se z této katastrofy vzpamatovávala sto padesát milionů let.

9 Tab. č. 2 Emise CO 2 jednotlivých států (1997) Země Emise CO 2 (mil. tun) Počet obyvatel (mil.) Emise CO 2 na 1 obyvatele (t) Podíl na světové produkci Česká republika 148,2 10,32 14,36 0,67 USA 5228,52 263,06 19,88 23,7 Čína 3006, ,24 2,51 13,6 Rusko 1547,89 148,20 10,44 7,0 Japonsko 1150,94 125,57 9,17 5,2 Německo 884,41 81,66 10,83 4,0 Indie 803,00 929,36 0,86 3,6 Velká Británie 564,84 58,61 9,64 2,6 Kanada 470,80 29,61 15,9 2,1 Ukrajina 430,62 51,55 8,35 2,0 Itálie 423,82 57,27 7,40 1,9 Francie 362,02 58,14 6,23 1,6 Jižní Korea 353,10 44,85 7,87 1,6 Polsko 336,11 38,61 8,70 1,5 Mexiko 327,56 94,78 3,46 1,5 Jižní Afrika 320,88 41,46 7,74 1,5 Brazílie 287,48 159,22 1,81 1,3 Austrálie 285,99 18,05 15,84 1,3 Španělsko 246,98 39,21 6,30 1,1 Irán 232,99 64,12 3,63 1,1 Saudská Arábie 227,06 18,98 11,96 1,0 Indonésie 227,04 193,28 1,17 1,0 Kazachstán 185,58 16,61 11,18 0,8 Nizozemsko 178,83 15,45 11,57 0,8 Tchaj-wan 166,88 21,30 7,83 0,7 Turecko 160,50 61,64 2,60 0,7 celý svět , Co můžeme dělat a co děláme? Způsobů, jak redukovat emise skleníkových plynů, především oxidu uhličitého, je několik. Bylo již vypracováno mnoho studií. Proč se tedy pořád nic neděje? Důvod je jasný jde o peníze. Nyní již víte, jaké jsou argumenty těch, kteří se snaží o snížení emisí skleníkových plynů. Čím se ale hájí lidé, kteří na nich vydělávají? 3.1,,Nedostatečné důkazy Přestože ještě stále nelze s jistotou rozhodnout o globálním oteplování, při čtení následujícího textu si můžete udělat obrázek o některých,,nepatrných náznacích, které odpůrci snižování emisí označují za,,nedostatečné důkazy. Za dobu posledních 140 let (tak dlouho se již vedou spolehlivé záznamy o teplotních měřeních) vzrostla teplota o 0,3-0,6 C Rok 1990 byl nejteplejším rokem od počátku měření

10 Osmdesátá léta jsou nejteplejším obdobím za dobu měření. Od roku 1980 bylo zaznamenáno osm nejteplejších let. Rok 1993 byl třetím nejteplejším v měřené historii, a to i přesto, že výbuch sopky Pinatubo způsobil prudké ochlazení atmosféry. Mnohé výzkumy odhalily dlouhodobé oteplování oceánů. Důležitými bioindikátory jsou korály, které jsou citlivé na změny teploty a právě u nich se v poslední době projevuje tzv. bělení. Hurikán Andrew v roce 1992 je označován za nejdražší katastrofu v dějinách USA. Způsobil škody za 22 miliard dolarů. Franklin Nutter, prezident Americké asociace pojišťoven, prohlásil:,,pojišťovnictví je první odvětví ekonomiky, které je ovlivněno klimatickou změnou, a to může zničit celé toto odvětví. Efektem globálního oteplování je 50 tisíc obětí na lidských životech, 6 milionů lidí připravených o přístřeší a ekonomické ztráty vyjádřené pojistným plněním ve výši 89 miliard dolarů. Myslím, že tyto důkazy opravdu nelze považovat za,,nedostatečné. Jenže kromě tohoto tvrzení mají dnešní lidé ještě jeden argument, který se ve vědeckých průzkumech nepíše, a který zní:,,nás už se to netýká. 3.2 Jaké je řešení? Možností, jak vyřešit situaci vzniklou nerozvážným chováním lidstva, je hned několik. Je to především přechod na obnovitelné zdroje energie a její úspory. Samozřejmě ani jedno z těchto řešení se nedá realizovat ze dne na den a jsou ekonomicky dosti nákladná. O obnovitelných zdrojích toho již bylo napsáno dost, chtěl bych se proto na tomto místě věnovat tématu lesních porostů a oblasti trochu problematičtější jaderným elektrárnám Jaderná energie a úspory Jaderné elektrárny mají oproti tepelným jednu velkou výhodu neprodukují oxid uhličitý. V tepelných elektrárnách vzniká zhruba 10 % emisí skleníkových plynů. Z toho vyplývá, že jednostranná orientace na jadernou energii by odstranila pouze desetinu emisí skleníkových plynů. Samozřejmě, každá desetina dobrá, ale jaká by byla cena za odstranění tohoto zlomku emisí? Pokud by jaderné elektrárny chtěly nahradit předpokládanou celosvětovou spotřebu energie v roce 2025 (21,3 TW), muselo by být postaveno zhruba 5000 nových jaderných elektráren o výkonu 1000 MW. To znamená, že by nový blok elektrárny, jako je Temelín, musel zahájit provoz každého dva a půl dne. Navíc americký výzkumný ústav Rocky Mountain Institute zjistil, že jeden dolar investovaný do jaderné energetiky dokáže vyprodukovat 7,4 kwh, zatímco ta samá částka investovaná do úspor energie dokáže snížit spotřebu o 50 kwh. Z toho vyplývá, že úspory energie jsou 7krát efektivnější při snižování emisí oxidu uhličitého než investice do jaderných elektráren Zalesňování Zde bych na začátek opět zmínil dva rekordy. Nejprve ten, který nás asi moc nepotěší: V letech 1990 až 2000 ubývalo v Burundi (Afrika) každým rokem průměrně 9 % celkové

11 plochy deštných pralesů. Pokud by se tímto tempem pokračovalo, zmizí burundské lesy do posledního stromu za pouhých 11 let. Určitě nemusím zdůrazňovat, jak jsou lesy pro globální ekosystém důležité a jak jej takováto činnost poškozuje. Nyní ale již druhý slibovaný rekord, tentokrát z druhé strany spektra: V letech 1990 až 2000 byla každý rok v Číně znovu osázena oblast o průměrné rozloze km 2, přibližně tedy ve velikosti Kuvajtu. Půjčkami na program zalesňování Číny přispěla Světová banka. Toto je zajisté chvalitebná činnost, jenže William Schlesinger z Duke University v Severní Karolině (USA) dospěl k závěru, že lesní porosty nemohou vyřešit globální změnu klimatu. Jak? Experimentálně: Na rozdíl od předešlých Schlesingerových pokusů, prováděných na jednotlivých stromech, bylo pro tento experiment vybráno šest pokusných zalesněných pozemků. V každé z těchto oblastí nainstaloval tým vědců třicet dva vertikálních trubek, uspořádaných do kruhu o průměru 30 metrů. Následně byl trubkami do pokusných kruhů přiváděn vzduch obohacený o CO 2. Ve třech pokusných kruzích bylo udržováno složení atmosféry podobné podmínkám předpovídaným pro rok 2050, ve zbývajících třech byla udržována úroveň oxidu uhličitého odpovídající dnešním podmínkám. Stromy, které byly v prostoru s atmosférou předpokládanou pro rok 2050 (která byla bohatší na CO 2 než ta dnešní), dokázaly pohltit a přeměnit v rostlinou hmotu o 27 % více oxidu uhličitého než rostliny v dnešní atmosféře. Na první pohled vypadá množství pohlceného CO 2 slibně. Ovšem za předpokladu, že v roce 2050 bude stejná koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší stejná jako při našem experimentu a všechny stávají lesní porosty mírného pásma absorbují o 27 % více CO 2, dokáží lesy pohltit pouze 10 % oxidu uhličitého produkovaného lidskou činností. Pokus potvrdil schopnost lesa pohlcovat CO 2, avšak množství absorbovaného plynu je mnohem menší, než se předpokládalo. Výsledek experimentu vrhá pochybnosti na státy, jejichž jediná strategie boje proti stále se zvyšujícím emisím oxidu uhličitého je prostě se spoléhat na lesy. Schlesingerův pokus by měl každého upozornit na to, že stávající lesní porosty nemohou vyřešit otázku emisí CO 2 a které se má podle odhadů do roku 2050 zdvojnásobit. 3.3 Boj proti emisím Emise oxidu uhličitého se stále zvyšují, následkem globálního oteplení už lidstvo utrpělo ztráty na majetku i na životech a podle některých scénářů by konec civilizace, tak jak ji známe dnes, měl postihnout již ty, kteří se narodili v těchto letech. Ale i v této nepříznivé situaci se najdou ti, kteří nenechávají problém skleníkového efektu na další generaci a kteří jednají už dnes. Evropská komise přijala v roce 1997 dokument s názvem White Paper. Jde o souhrnnou strategii určenou k tomu, aby se do roku 2010 dosáhlo ve srovnání s rokem 1995 zdvojnásobení obnovitelných energií. Pro energii z biomasy je plánován nárůst více než trojnásobný. V roce 2010 by mělo více než 80 % obnovitelných zdrojů pocházet z biomasy. Do roku 2010 by měla být zdvojnásobena produkce tepla z biomasy, desetinásobně zvýšena výroba elektřina kogeneračním využíváním biomasy a výroba motorových biopaliv by měla být zvýšena až šedesátinásobně. Strategickým cílem AE Biom (asociace zajišťující v Evropě rozvoj fytoenergetiky) je do roku 2025 výroba PJ fytoenergie (energie získaná z rostlin) v Evropě ročně. Tento rozvoj fytoenergetiky by v cílovém roce představoval 20 % záměny fosilních paliv v Evropě za biopaliva. Na celkové výrobě pohonných hmot se bude biomasa podílet 5 %, na produkci elektřiny 16 % a na výrobě tepla 38 %. Realizace tohoto projektu odstraní nadvýrobu potravin v Evropě a zemědělskou půdu nebude zapotřebí uvádět do klidu.

12 Roční doplňkové tržby pro zemědělce produkující fytopaliva se odhadují na 40 miliard ECU. Plnění tohoto programu vytvoří 2,45 mil. pracovních míst. Ekologický efekt substituce (výměny) fosilních paliv za fytopaliva je nutné vyjádřit minimálním poklesem emisí 550 mil. tun oxidu uhličitého ročně. Na závěr přikládám tabulku, která informuje o tom, jak využívají jednotlivé státy biomasu dnes. Země Tab.č. 3 - Podíl energie z biomasy v různých státech Evropy. 3.4 Každý může pomoci spotřeba primární energie PJ fytoenergie PJ podíl fytoenergie % Švédsko ,4 17,4 Finsko ,4 16,2 Rakousko ,2 12,6 Irsko ,4 12,0 Dánsko ,6 7,0 Francie ,4 4,6 Norsko ,0 4,4 Itálie ,6 2,1 Německo ,3 1,7 Slovensko ,6 1,5 Holandsko ,1 1,1 Belgie ,0 0,7 Česká republika ,5 0,6 I když čísla statistik mluví o celých městech, státech nebo světadílech, musíme si uvědomit, že každé společenství tvoří jedinci. A právě na této úrovni musí změna začít. Dnes již problém skleníkového efektu nesmíme,,házet za hlavu nebo,,nechávat na potom. Tím samozřejmě nechci říct, že si musíte vyrobit transparenty a vyjít do ulic. Prvním krokem je vůbec si nebezpeční plynoucí ze skleníkového efektu uvědomit. Poté už každý může přispět svým dílem. Způsobů je hodně. A já věřím, že když se budete snažit a pořádně se nad celou tou věcí zamyslíte, určitě na nějaký přijdete.

13 Závěr Řešení problémů, které podporují vznik skleníkového efektu, jsem již podrobně rozebíral ve vlastní práci. Stručně řečeno: Hlavním prostředkem, jak snížit emise skleníkových plynů jsou úspory energie a přechod na obnovitelné zdroje. Je mi jasné, že tyto požadavky nelze uspokojit přes noc, jenže peníze nejsou tou jedinou překážkou. Při svých pozorováních reakcí lidí na téma skleníkového efektu jsem zjistil následující: Zdá se, že co se týče široké veřejnosti, jsou daleko lépe informování mladí lidé, zatímco starší část veřejnosti o toto téma nejeví velký zájem a žije v přesvědčení, že to je věc, která s nimi nemá nic společného. Myslím, že nejsem první ani poslední, kdo došel k tomuto závěru. Z předchozích řádků vyplývá, že ani informovanost není tím problémem. Kde je tedy háček? Myslím, že lidé ví o skleníkovém efektu dost, otázka ale zní, jestli o něm vůbec něco chtějí vědět. Literatura zabývající se tímto tématem by neměla lidem předkládat pouze suchou teorii. Měla by je spíše inspirovat k tomu, aby si uvědomili nutnost jednat. Pokud tomu tak není (a obávám se, že právě to je současná situace), lidé pohlíží na skleníkový efekt jako na něco vzdáleného a příliš globálního, než aby se to mohlo týkat konkrétně jich samotných. Já doufám, že moje práce taková není a že každému, kdo si ji přečte, umožní lepší náhled na tuto problematiku než čistě teoretická literatura.

14 Příloha Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře za posledních 1000 let (v ppm) Odchylka teploty od současného průměru (ve C) Tabulka skleníkových plynů

15 Zdroje Literatura: Planeta Země č.63; Č eská Media Amercon, spol. s.r.o. Guiness World Records 2003; Olympia Praha Heft Groman: Atlas př írodních katastrof; Albatros Praha Internet:

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Ing. Martin Kloz, CSc. konference Globální a lokální přístupy k ochraně klimatu 8. 12. 2014 Strana 1 Skleníkový efekt a změna klimatu 1 Struktura

Více

J i h l a v a Základy ekologie

J i h l a v a Základy ekologie S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 16. Skleníkový jev a globální oteplování Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284

Více

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý Oxid uhličitý v atmosféře před průmyslovou revolucí cca 0,028 % Vlivem skleníkového efektu se lidstvo dlouhodobě a všestranně rozvíjelo v situaci, kdy

Více

SKLENÍKOVÝ EFEKT. Přečti si text a odpověz na otázky, které jsou za ním uvedeny.

SKLENÍKOVÝ EFEKT. Přečti si text a odpověz na otázky, které jsou za ním uvedeny. SKLENÍKOVÝ EFEKT Přečti si text a odpověz na otázky, které jsou za ním uvedeny. SKLENÍKOVÝ EFEKT: SKUTEČNOST NEBO VÝMYSL? Živé věci potřebují k přežití energii. Energie, která udržuje život na Zemi, přichází

Více

CO JE TO GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ

CO JE TO GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ CO JE TO GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Co je to globální oteplování V této kapitole se dozvíte: Co je to globální oteplování. Co je to změna klimatu. Co jsou to antropogenní změny.

Více

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě)

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě) Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

Globální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru

Globální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru Globální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru Globální problémy - příčiny primární postupná dominance člověka jako druhu, jeho nadvláda nad predátory, oslabení přirozených

Více

POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE

POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE Návrh Ministerstva životního prostředí ČR ÚVODNÍ SLOVO Milí přátelé, změna klimatu se stává každodenní realitou. Koncentrace skleníkových plynů v zemské atmosféře

Více

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav 5. hodnotící zpráva IPCC Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav Mění se klima? Zvyšuje se extremita klimatu? Nebo nám jenom globalizovaný svět zprostředkovává informace rychleji a možná i přesněji

Více

Představení tématu. Viktor Třebický CI2, o. p. s.

Představení tématu. Viktor Třebický CI2, o. p. s. Představení tématu Viktor Třebický CI2, o. p. s. CI2, o.p.s. http://www.ci2.co.cz indikatory.ci2.co.cz http://adaptace.ci2.co.cz/ Kateřinská 26, Praha 2 1 CI2, o.p.s. www.ci2.co.cz indikatory.ci2.co.cz

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus

Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus Základní princip solárního ohřevu Absorpce slunečního záření Sluneční energie, která dopadá na zemský povrch během slunečného dne, se dokáže vyšplhat

Více

SKLENÍKOVÝ EFEKT 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.

SKLENÍKOVÝ EFEKT 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. SKLENÍKOVÝ EFEKT 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Skleníkový efekt V této kapitole se dozvíte: Co je to skleníkový efekt. Jaké jsou skleníkové plyny. Co je to tepelné záření. Budete schopni: Vysvětlit

Více

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 10 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VYUŽÍVANÉ ČLOVĚKEM 9. ročník

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 10 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VYUŽÍVANÉ ČLOVĚKEM 9. ročník Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 10 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VYUŽÍVANÉ ČLOVĚKEM 9. ročník DOPORUČENÝ ČAS NA VYPRACOVÁNÍ: 25 minut INFORMACE K TÉMATU: OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE Spalováním fosilních

Více

GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY

GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Globální oteplování a jeho dopady V této kapitole se dozvíte: Co je to globální oteplování. Jak ovlivňují skleníkové plyny globální

Více

Energetické zdroje budoucnosti

Energetické zdroje budoucnosti Energetické zdroje budoucnosti Energie a společnost Jakýkoliv živý organismus potřebuje dodávku energie (potrava) Lidská společnost dále potřebuje značné množství energie k zabezpečení svých aktivit Doprava

Více

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová Maturitní témata Školní rok: 2016/2017 Ředitel školy: PhDr. Karel Goš Předmětová komise: Zeměpis Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová Předmět: Zeměpis VIII. A 8 Mgr. Václav Krejčíř IV. A Mgr.

Více

Slunce # Energie budoucnosti

Slunce # Energie budoucnosti Možnosti využití sluneční energie Slunce # Energie budoucnosti www.nelumbo.cz 1 Globální klimatická změna hrozí Země se ohřívá a to nejrychleji od doby ledové.# Prognózy: další růst teploty o 1,4 až 5,8

Více

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy 1. Jaké jsou formy šíření energie v klimatickém systému Země? (minimálně 4 formy) 2. Na čem závisí množství vyzářené energie tělesem? (minimálně 3 faktory)

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a na Slovensku Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Lubomír Lízal, PhD. Holiday Inn, Brno 14.5.2014 Předpovídání spotřeby Jak předpovídat budoucí energetickou

Více

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU - PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy

Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy Radan HUTH Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. O čem

Více

Podklady poznámky pro PPT1

Podklady poznámky pro PPT1 Podklady poznámky pro PPT1 Slide 1 Změna klimatu Věda nabízí přesvědčivé důkazy Cílem prezentace je představit téma klimatických změn a poskytnout (stručný) přehled aktuálních vědeckých poznatků. Naposledy

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty 1 2 chemického složení

Více

PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU

PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Příčiny změny klimatu V této kapitole se dozvíte: Jaké jsou změny astronomických faktorů. Jaké jsou změny pozemského původu. Jaké jsou změny příčinou

Více

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO Vytápění a větrání nízkoenergetických a pasivních budov Investice do Vaší budoucnosti Projekt je spolufinancován Evropskou Unií prostřednictvím Evropského

Více

Čím budeme topit? Pavel Noskievič. VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum

Čím budeme topit? Pavel Noskievič. VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum Čím budeme topit? Pavel Noskievič Hrozby? vyčerpání zásob dodatkový skleníkový efekt a oteplování Lidé ochotně věří tomu, čemu věřit chtějí. (Publius Terentius) Motto knihy Václava Smila Neexistuje mínění,

Více

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ. referát. Barbora Fraňková

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ. referát. Barbora Fraňková Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ referát Jméno a příjmení: Anna Marešová Barbora Fraňková Třída: 5. O Datum: 20. 2. 2016 Globální oteplování 1. Globální oteplování

Více

Pařížská do. Speciální analýza EU Office Leden 2016. teprve začátek. Klimatická změn. Klimatická změna: Pa. začátek. ská dohoda je teprve začátek

Pařížská do. Speciální analýza EU Office Leden 2016. teprve začátek. Klimatická změn. Klimatická změna: Pa. začátek. ská dohoda je teprve začátek Speciální analýza EU Office Leden 2016 Klimatická změna: Paříž limatická změna: Pařížská dohoda je teprve začátek Klimatická změna: Pařížská doho e začátek Klimatická změn je teprve začátek Klimatická

Více

Člověk a společnost Geografie Zeměpis Sekundér a terciér 4.ročník vyššího gymnázia

Člověk a společnost Geografie Zeměpis Sekundér a terciér 4.ročník vyššího gymnázia Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

GLOBÁLNÍ- SVĚTOVÉ PROBLÉMY LIDSTVA

GLOBÁLNÍ- SVĚTOVÉ PROBLÉMY LIDSTVA GLOBÁLNÍ- SVĚTOVÉ PROBLÉMY LIDSTVA JEDNÁ SE O CELOSVĚTOVÉ PROBLÉMY, KTERÉ NEJEN KOMPLIKUJÍ, NARUŠUJÍ A ZHORŠUJÍ LIDEM ŽIVOT, ALE I SAMOTNOU EXISTENCI ŽIVOTA NA ZEMI.. soulad v konání, dodržování mezinárodních

Více

Globální změny klimatu v kostce a jejich vliv na hydrologický režim

Globální změny klimatu v kostce a jejich vliv na hydrologický režim Globální změny klimatu v kostce a jejich vliv na hydrologický režim Člověk působí na své okolí již od pradávna svou schopností přetvářet přírodu ke svému prospěchu nejen usnadnil svou existenci na Zemi

Více

ČERNOBYL PŘÍČINY, NÁSLEDKY, ŘEŠENÍ

ČERNOBYL PŘÍČINY, NÁSLEDKY, ŘEŠENÍ Greenpeace International ČERNOBYL PŘÍČINY, NÁSLEDKY, ŘEŠENÍ Zpráva Greenpeace, duben 1996 1 Úvod Katastrofa v Černobylu byla nazvána "největší technologickou katastrofou v historii lidstva". Způsobila

Více

Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji

Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, 29. 11. 2012, Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji Kolik stojí dnešní energetika spalování uhlí v energetice: asi polovina českých emisí (cca 70

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Vodohospodářské důsledky změny klimatu Příčiny klimatické změny antropogenní x přirozené Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima Příjem sluneční energie

Více

Změna Klimatu. EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ: Co vedlo k jejich nejvýznamnějšímu snížení?

Změna Klimatu. EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ: Co vedlo k jejich nejvýznamnějšímu snížení? Změna Klimatu EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ: Co vedlo k jejich nejvýznamnějšímu snížení? F-plyny jsou skleníkové plyny, které mohou skleníkový efekt snižovat! Při svých použitích přispívají F-plyny k významně

Více

Globální oteplování máme věřit předpovědím?

Globální oteplování máme věřit předpovědím? Globální oteplování máme věřit předpovědím? prof. Ing. Emil Pelikán,CSc. Ústav informatiky AV ČR, v.v.i. Fakulta dopravní ČVUT v Praze pelikan@cs.cas.cz Obsah Úvod Klimatický systém Skleníkové plyny Změny

Více

Problém č.1 Kácení tropických deštných pralesů

Problém č.1 Kácení tropických deštných pralesů Problém č.1 Kácení tropických deštných pralesů Je to jeden z nejvýznamnějších a nejstarších ekosystémů na planetě Zemi, který se vyskytuje v trvale vlhkém a teplém podnebí. Vysvětli pojem Ekosystém. Je

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Adaptace měst na změnu klimatu: metodika pro města a obce

Adaptace měst na změnu klimatu: metodika pro města a obce Adaptace měst na změnu klimatu: metodika pro města a obce Josef Novák CI2, o. p. s. VII. NÁRODNÍ SETKÁNÍ STAROSTŮ, PRIMÁTORŮ A HEJTMANŮ ČESKÉ REPUBLIKY PRAHA, HOTEL STEP**** 15. Září 2016 CI2, o.p.s. http://www.ci2.co.cz

Více

Energetická transformace Německá Energiewende. 8 Klíčové závěry

Energetická transformace Německá Energiewende. 8 Klíčové závěry 8 Klíčové závěry Energetická transformace Německá Energiewende Craig Morris, Martin Pehnt Vydání publikace iniciovala Nadace Heinricha Bölla. Vydáno 28. listopadu 2012. Aktualizováno v červenci 2015. www.

Více

SPOTŘEBA ENERGIE ODKUD BEREME ENERGII VÝROBA ELEKTŘINY

SPOTŘEBA ENERGIE ODKUD BEREME ENERGII VÝROBA ELEKTŘINY SPOTŘEBA ENERGIE okamžitý příkon člověka = přibližně 100 W, tímto energetickým potenciálem nás pro přežití vybavila příroda (100Wx24hod = 2400Wh = spálení 8640 kj = 1,5 kg chleba nebo 300 g jedlého oleje)

Více

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice?

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? 18. června 2013 - Hotel Jalta Praha, Václavské nám. 45, Praha 1 Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? Ing.Libor Kozubík Vedoucí sektoru energetiky IBM Global Business Services Energie hraje v

Více

Politika ochrany klimatu

Politika ochrany klimatu Politika ochrany klimatu Brno, 4.5. 2010 Mgr. Jiří Jeřábek, Centrum pro dopravu a energetiku Adaptace vs Mitigace Adaptace zemědělství, lesnictví, energetika, turistika, zdravotnictví, ochrana přírody,..

Více

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU 4. ročník konference s mezinárodní účastí Trendy evropské energetiky Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU Obsah Globální pohled Evropský pohled Národní pohled na vývoj energetiky a potřebu plynu

Více

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,

Více

February 22, 2013. UM102 Energii potřebujeme, ale...notebook. Opakování pojmů Z9. Přírodní zdroje a energii potřebujeme, ale. 1.

February 22, 2013. UM102 Energii potřebujeme, ale...notebook. Opakování pojmů Z9. Přírodní zdroje a energii potřebujeme, ale. 1. Přírodní zdroje a energii potřebujeme, ale 1. Písemné opakování 2. Výklad Opakování pojmů Z9 A B 1. Jmenuj rozdělení krajin 3. Práce s grafem 4. Procvičení pojmů 5. Křížovka 6. Témata na referáty podle

Více

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry.

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry. Opakování 6. ročníku -opakování základních pojmů -práce s učebnicí-otázky a úkoly -práce s tematickými mapami Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a

Více

Historické poznámky. itý se objevil

Historické poznámky. itý se objevil Historické poznámky pojem skleníkový efekt použil jako první francouzský vědec Jean-Baptist Fourier (1827), který si uvědomil oteplující účinek atmosférických skleníkových plynů první projev hlubšího zájmu

Více

lní vývoj a další směr r v energetickém Mgr. Veronika Bogoczová

lní vývoj a další směr r v energetickém Mgr. Veronika Bogoczová Aktuáln lní vývoj a další směr r v energetickém využívání biomasy Mgr. Veronika Bogoczová Hustopeče e 5. 6. května 2010 Obsah prezentace Úvod Výroba elektřiny z biomasy Výroba tepelné energie z biomasy

Více

Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě

Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě UNIVERZITA KARLOVA Přírodovědecká fakulta Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě (cvičení z ekonomické geografie) 2005/2006 Pavel Břichnáč 1.roč. Ge-Ka Zadání: Zhodnoťte vývoj a regionální rozdíly

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

Znečištění ovzduší Mgr. Veronika Kuncová, 2013

Znečištění ovzduší Mgr. Veronika Kuncová, 2013 Znečištění ovzduší Mgr. Veronika Kuncová, 2013 Zdroje znečištění ovzduší Zdroje související s činností člověka Tepelné elektrárny a továrny Silniční doprava Freony Metan ze skládek Spalování materiálu

Více

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

Vliv klimatu na vývoj člověka

Vliv klimatu na vývoj člověka Vliv klimatu na vývoj člověka - první hominidi se vyvinuly ve východní a jižní Africe v miocénu - spodní miocén - Afrika pokryta deštným pralesem, před 10 Ma se klima v Africe stává výrazně sušším rozloha

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Matematika s chutí Proč? S kým? A jak?

Matematika s chutí Proč? S kým? A jak? Matematika s chutí Proč? S kým? A jak? První otázka Proč jsme se rozhodli realizovat projekt Matematika s chutí? Důvod první: Motivace a vztah k matematice Od roku 2003 (PISA věnovaná především matematice)

Více

FOSILNÍ PALIVA A JADERNÁ ENERGIE

FOSILNÍ PALIVA A JADERNÁ ENERGIE Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 7.ročník červenec 2011 FOSILNÍ PALIVA A JADERNÁ ENERGIE Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 7.,8.15 Vzdělávací oblast: fosilní paliva,

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Vodohospodářské důsledky změny klimatu Záchranná brzda klimatu GEOINŽENÝRING Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz potřeba efektivních řešení, když konvenční postupy selžou

Více

Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti

Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti Jaroslav Rožnovský Projekt EHP-CZ02-OV-1-035-01-2014 Resilience a adaptace

Více

Výsledky konference OSN o ochraně klimatu v Paříži

Výsledky konference OSN o ochraně klimatu v Paříži Výsledky konference OSN o ochraně klimatu v Paříži Tvoříme klima pro budoucnost, Liberec, 26. - 27. 1. 2016 Klára Sutlovičová, 26. ledna 2016 1992: Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC) skutečně

Více

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010 Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU Praha, 20. září 2010 Pohled na energetiku V posledních letech se neustále diskutuje o energetické náročnosti s vazbou na bezpečné dodávky primárních energetických

Více

Vzduch z hlediska ekologie

Vzduch z hlediska ekologie Variace 1 Vzduch z hlediska ekologie Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Vzduch Vzduch je jedním

Více

KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010

KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010 KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě T Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010 Chudoba ve světě Klimatické změny a chudoba Jedna z největších výzev 21. století

Více

Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace

Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace Jméno autora Název práce Anotace práce Lucie Dolníčková Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace V práci autorka nejprve stručně hovoří o obnovitelných zdrojích energie (energie vodní,

Více

Přílohy. Příloha č. 1: Počet jaderných reaktorů ve světě (439) a rozložení dle toho, kolik let jsou v provozu.

Přílohy. Příloha č. 1: Počet jaderných reaktorů ve světě (439) a rozložení dle toho, kolik let jsou v provozu. Přílohy Příloha č. 1: Počet jaderných reaktorů ve světě (439) a rozložení dle toho, kolik let jsou v provozu. (Zdroj: Nuclear Power Reactors in the World, IAEA, REFERENCE DATA SERIES No. 2, 2014 Edition,

Více

KAPITOLA 9. Města a příroda

KAPITOLA 9. Města a příroda KAPITOLA 9 Města a příroda Hrajete si rádi venku? Pokud žijete ve městě, dobře víte, jak důležitá jsou hřiště a parky, které dětem poskytují prostor na hraní a běhání. Víte už, že města zvyšují teplotu

Více

Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku 2013

Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku 2013 Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl ve třetím čtvrtletí roku obrat

Více

OTEPLOVÁNÍ V ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.

OTEPLOVÁNÍ V ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. OTEPLOVÁNÍ V ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Oteplování v ČR V této kapitole se dozvíte: Co je to paleoklimatologie. Že se klima v minulosti měnilo. Zda víno, může poskytnout informaci o vývoji klimatu.

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2009/2157(INI) 17. 12. 2009. o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Zpravodaj: Stéphane Le Foll

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2009/2157(INI) 17. 12. 2009. o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Zpravodaj: Stéphane Le Foll EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova 17. 12. 2009 2009/2157(INI) NÁVRH ZPRÁVY o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova Zpravodaj:

Více

Obnovitelné zdroje energie v roce 2006 a letech minulých - přehled statistických dat -

Obnovitelné zdroje energie v roce 2006 a letech minulých - přehled statistických dat - Obnovitelné zdroje energie v roce 2006 a letech minulých - přehled statistických dat - Ing. Aleš B u f k a Seminář: Nástroje státu na podporu úspor energie a obnovitelných zdrojů Praha 22.11.2007 Pozice

Více

Moderní ekonomika s rozumnou spotřebou. Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost

Moderní ekonomika s rozumnou spotřebou. Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost Moderní ekonomika s rozumnou spotřebou Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost Směrnice o energetické účinnosti zvýší energetickou soběstačnost Evropy a sníží spotřebu fosilních paliv (státy

Více

ZEMNÍ PLYN. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 25. 6. 2012. Ročník: devátý

ZEMNÍ PLYN. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 25. 6. 2012. Ročník: devátý Autor: Mgr. Stanislava Bubíková ZEMNÍ PLYN Datum (období) tvorby: 25. 6. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny; chemie a společnost 1 Anotace: Žáci se

Více

Výroba mléka v ČR, v kandidátských zemích a v EU Kvapilík J. Výzkumný ústav živočišné výroby Praha-Uhříněves

Výroba mléka v ČR, v kandidátských zemích a v EU Kvapilík J. Výzkumný ústav živočišné výroby Praha-Uhříněves Výroba mléka v ČR, v kandidátských zemích a v EU Kvapilík J. Výzkumný ústav živočišné výroby Praha-Uhříněves Úvod V současné době je již samozřejmým a vcelku úspěšně plněným úkolem chovu dojených krav

Více

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU 1) Země jako vesmírné těleso. Země jako součást vesmíru - Sluneční soustava, základní pojmy. Tvar, velikost a složení zemského tělesa, srovnání Země s ostatními tělesy Sluneční

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2)

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) KLÍČOVÁ SDĚLENÍ Studie WETO-H2 rozvinula referenční projekci světového energetického systému a dvouvariantní scénáře, případ omezení uhlíku

Více

Role teplárenství v transformaci energetiky

Role teplárenství v transformaci energetiky XXVII. SEMINÁŘ ENERGETIKŮ Role teplárenství v transformaci energetiky Ing. Martin Hájek, Ph.D. 26. ledna 2017, hotel Harmonie, Luhačovice Pařížská dohoda vstoupila v platnost 4.11. 2016 Ratifikovalo 126

Více

Politika ochrany klimatu

Politika ochrany klimatu Politika ochrany klimatu Liberec, 14. 6. 2010 Mgr. Jiří Jeřábek, Centrum pro dopravu a energetiku dva přístupy jak reagovat na změnu klimatu Adaptace vs Mitigace Adaptace Přizpůsobení se změnám klimatu

Více

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Klimatické změny odpovědnost generací Hotel Dorint Praha Don Giovanni 11.4.2007 Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Tomáš Sýkora ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická

Více

Změna klimatu, bezpečnost potravin a zdraví člověka

Změna klimatu, bezpečnost potravin a zdraví člověka 20. Konference Monitoringu, Milovy, 6. 10. 2015 Změna klimatu, bezpečnost potravin a zdraví člověka Vladimír Ostrý, Marie Jefremová, Jiří Ruprich Státní zdravotní ústav v Praze Centrum zdraví, výživy a

Více

ATMOSFÉRA. Plynný obal Země

ATMOSFÉRA. Plynný obal Země ATMOSFÉRA Plynný obal Země NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PLYNY V ZEMSKÉ ATMOSFÉŘE PLYN MOLEKULA OBJEM V % Dusík N2 78,08 Kyslík O2 20,95 Argon Ar 0,93 Oxid uhličitý CO2 0,034 Neón Hélium Metan Vodík Oxid dusný Ozon Ne

Více

TEMATICKÝ PLÁN. Vyučující: Mgr. Petr Stehno Vzdělávací program: ŠVP Umím, chápu, rozumím Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017

TEMATICKÝ PLÁN. Vyučující: Mgr. Petr Stehno Vzdělávací program: ŠVP Umím, chápu, rozumím Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017 Týdenní dotace: 2h/týden Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017 Zeměpis 1 (Vstupte na planetu Zemi) - Novák, S. a kol., Nová škola, Praha 2014. Zeměpis 2 (Přírodní obraz Země) - Novák, S. a kol.,

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

2. Globální aspekty světového hospodářství. Ekonomika

2. Globální aspekty světového hospodářství. Ekonomika 2. Globální aspekty světového hospodářství Ekonomika 2.1. Ekonomika a populační problém 2.1.1 Vývoj lidské populace Ekonomika je úzce spojena s populací.proto dříve než se zaměříme na jednotlivé ekonomické

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie Obnovitelné zdroje energie Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.08 Vzdělávací oblast: Přírodověda zdroje energie Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané

Více

AKTUÁLNÍ VÝVOJ NA FINANČNÍCH TRZÍCH

AKTUÁLNÍ VÝVOJ NA FINANČNÍCH TRZÍCH AKTUÁLNÍ VÝVOJ NA FINANČNÍCH TRZÍCH Globální ekonomika Doc. RNDr. Petr Budinský, CSc. Praha, 2016 Aktuální vývoj na finančních trzích Globální ekonomika Dluhopisy a měny Akcie a komodity Globální ekonomika

Více

Příloha 1: Porovnání globální teploty s růstem koncentrací CO 2

Příloha 1: Porovnání globální teploty s růstem koncentrací CO 2 Příloha 1: Porovnání globální teploty s růstem koncentrací CO 2 Modrá křivka znázorňuje, o kolik ppm vzrostla v každém roce koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, fialová křivka pak odchylku globální

Více

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou Sluneční energie Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou 1 % energie větrů 1% mořské proudy 0,5 % koloběh vody

Více

Životní prostředí Energetika a životní prostředí

Životní prostředí Energetika a životní prostředí Životní prostředí Energetika a životní prostředí Energie-fyzikální zákonitosti Přírodní suroviny+další zdroje Zdroje energie versus člověk + ŽP (popis, vlivy, +/-) Čím tedy topit/svítit? (dnes/zítra) Katedra

Více

Světová ekonomika. Globální rizika světové ekonomiky Energetický a environmentální problém

Světová ekonomika. Globální rizika světové ekonomiky Energetický a environmentální problém Světová ekonomika Globální rizika světové ekonomiky Energetický a environmentální problém Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ. Josef Kučera

VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ. Josef Kučera VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ Josef Kučera Použité zdroje informací Market situation report COM (VII. 2013) SZIF komoditní zprávy USDA foreigner agricultural service VI. 2013 FAO / OECD prognózy

Více

Zeměpis - 6. ročník (Standard)

Zeměpis - 6. ročník (Standard) Zeměpis - 6. ročník (Standard) Školní výstupy Učivo Vztahy má základní představu o vesmíru a sluneční soustavě získává základní poznatky o Slunci jako hvězdě, o jeho vlivu na planetu Zemi objasní mechanismus

Více

Metodické pokyny k pracovnímu listu č třída JADERNÁ ENERGIE A NEBEZPEČÍ RADIOAKTIVITY PRO ŽIVOT

Metodické pokyny k pracovnímu listu č třída JADERNÁ ENERGIE A NEBEZPEČÍ RADIOAKTIVITY PRO ŽIVOT Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 6 7. třída JADERNÁ ENERGIE A NEBEZPEČÍ RADIOAKTIVITY PRO ŽIVOT DOPORUČENÝ ČAS K VYPRACOVÁNÍ: 45 minut INFORMACE K TÉMATU: JADERNÁ ENERGIE A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Za normálního

Více