Návrh na zrušení ásti opatení obecné povahy Zásad územního rozvoje Jihoeského kraje

Transkript

1 Krajský soud v eských Budjovicích Zátkovo nábeží eské Budjovice Navrhovatelé: 1) Obec erná v Pošumaví, se sídlem erná v Pošumaví 46, erná v Pošumaví 2) Ing. Petr Beneš, bytem Myslíkova 17, Praha 1 3) Erik Hauser, bytem Foarryp 19, 8857 RE Wijnaldum, Nizozemské Království 4) František Ardó, bytem Frymburk 245, Frymburk 5) Petr Kukaka, bytem Pihlov 97, Horní Planá 6) Vladimír Peina, bytem Jírovcova 7, eské Budjovice 7) Ing. Václav Valenta, bytem Tída Míru 204, eský Krumlov 8) LIPNO INVEST M s.r.o., se sídlem Pístav 71, Lipno nad Vltavou 9) GOLF RESORT LIPNO s.r.o., se sídlem Pístav 71, Lipno nad Vltavou 10) Ing. Milan Dubecký, bytem U Šumavy 307/10, Praha 10 Dolní Mcholupy 11) Tomáš Libich, bytem Horní 223, Úžice 12) Petr Picek, bytem Vilová 216, Všestary 13) Ing. Martin Slavík, bytem Skorkov 107, Pedmice nad Jizerou Zastoupení: Mgr. Pavlem erným, advokátem advokátní kanceláe Šikola a partnei, s. r. o., se sídlem Dvoákova 13, Brno, zapsaným v seznamu advokát eské advokátní komory pod ev Odprce: Jihoeský kraj, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, eské Budjovice Návrh na zrušení ásti opatení obecné povahy Zásad územního rozvoje Jihoeského kraje Dvojmo Pílohy: - plné moci udlené právnímu zástupci navrhovatel - navržené listinné dkazy dle textu Soudní poplatek za navrhovatelku 1) uhrazen vylepením kolkových známek. Soudní poplatek za ostatní navrhovatele bude uhrazen na základ výzvy bankovním pevodem na úet soudu. Dvoákova 13, Brno / brno@aksikola.cz / Advokátní kancelá Šikola a partnei, s.r.o. zapsaná v obchodním rejstíku vedeném Krajským soudem v Brn, oddíl C, vložka IO: / DI: CZ / bankovní spojení: FIO banka, a.s.,.ú /2010

2 I. Preambule a shrnutí návrhu Navrhovatelé se tímto návrhem domáhají zrušení opatení obecné povahy - Zásad územního rozvoje Jihomoeského kraje (dále také jen ZÚR ) - v ásti vymezující koridor D16 pro zámr Šumavské elektrické dráhy v úseku Rybník Lipno nad Vltavou do erné v Pošumaví (dále také jen koridor D16 nebo ŠED ). Navrhovatelé tvrdí, že vydáním uvedeného opatení obecné povahy, konkrétn vymezením koridoru pro zámr D16 (ŠED), byli zkráceni na svých právech a že obsah ZÚR je v ásti vymezení tohoto koridoru z níže uvedených dvod v rozporu se zákonem. Zárove navrhovatelé tvrdí, ZÚR nebyly vydány zákonem stanoveným zpsobem, piemž i tento nezákonný postup mohl mít a ml za následek zkrácení práv navrhovatel. Navrhovatelka 1) - Obec erná v Pošumaví - dovozuje svou aktivní procesní legitimaci k podání tohoto návrhu pedevším odkazem na ust. 101a odst. 2 zákona. 150/2002 Sb., soudního ádu správního (dále s..s. ). Krom toho navrhovatelka 1) tvrdí, že vymezením zámru D16 (ŠED) v ZÚR je dotena a zkrácena ve svém právu na samosprávu, zarueném lánky 8 a l Ústavy a zákonem. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zízení), a dále ve svém právu vlastnickém. Zámr ŠED pedstavuje pro navrhovatelku 1) ohrožení základního pilíe strategie jejího rozvoje, která je založena pedevším na využívání jejího pírodního bohatství pro poskytování služeb v oblasti rekreace a ekoturistiky. Koridor ŠED je v ZÚR vymezen tak, že na území navrhovatelky 1) prochází územím CHKO Šumava podél behu lipenského jezera (klidovou zónou Jestábí ). Práv tato oblast má pro rozvoj pírodního a rekreaního potenciálu obce klíový význam. Realizací zámru ŠED v této oblasti by došlo k zásadnímu narušení jejího charakteru jako klidové a rekreaní zóny. Zámr ŠED, resp. již vymezení jeho koridoru v ZÚR, tak zásadním zpsobem omezuje navrhovatelku 1) v možnostech jejího budoucího rozvoje, vyjádených mimo jiné i v platném územním plánu navrhovatelky 1). Ostatní navrhovatelé v ásti III. tohoto návrhu specifikují nemovitosti, nacházející se v území, v nmž ZÚR vymezují koridor D16 (ŠED), jejichž jsou vlastníky i spoluvlastníky a ve vztahu k nimž jsou vydáním ZÚR, konkrétn vymezením koridoru D16 (ŠED), doteni na svých právech. S ohledem na skutenost, že zámr ŠED je v ZÚR oznaen jako veejn prospšná stavba, hrozí všem navrhovatelm, že mohou být zbaveni svých vlastnických práv k tmto nemovitostem nebo k jejich ástem nebo na tchto svých právech omezeni napíklad zízením vcného bemene. Ve vztahu k nkterým z navrhovatel je vymezení koridoru pro realizaci zámru ŠED spojeno s hrozbou demolice jejich nemovitostí (ubytovacích zaízení). Pro další z nich by znamenala likvidaci jejich investiních zámr (zejména plánované výstavby nových ubytovacích zaízení) a vznik rozsáhlých majetkových škod. Již samotným vymezením koridoru D16 (ŠED) v ZÚR jsou navrhovatelé zásadním zpsobem zkráceni na svém právu se svými nemovitostmi nakládat a rozvíjet je podle svých pestav. S tím je spojen i zásadní pokles tržní ceny tchto nemovitostí v dsledku vymezení koridoru D16 (ŠED) v ZÚR. 2

3 Navrhovatelé tvrdí, že ZÚR nebyly vydány zákonem stanoveným zpsobem. Odprce nepoídil a neschválil zadání ZÚR, splující požadavky platné právní úpravy (ust. 186 odst. 4 zákona. 183/2006 Sb. stavebního zákona) a zárove nedodržel ani podmínky ust. 186 odst. 6 stavebního zákona, nebo odkázal na díve schválené zadání územního plánu velkého územního celku Jihoeského kraje, které nesplovalo požadavky zákona. 183/2006 Sb. na obsah zadání zásad územního rozvoje (podrobnji viz bod 1. ásti IV. tohoto návrhu). Koridor D16 pro zámr ŠED dále nebyl posouzen z hlediska jeho kumulativních a synergických vliv s jinými zámry, zejména s plochami pro sport a rekreaci, vymezenými v ZÚR, a se zámrem Skupinový vodovod Lipensko, který rovnž prochází klidovou zónou Jestábí na území navrhovatelky 1) (podrobnji viz bod 2. ásti IV. tohoto návrhu). Nebyly posouzeny ani reálné územní a další dopravní alternativy koridoru D16 pro zámr ŠED, konkrétn varianta vedení tohoto koridoru podél hlavní silnice. II/163, procházející územím navrhovatelky 1), a alternativa zajištní dopravní obslužnosti regionu ve shodném rozsahu prostednictvím rozvoje autobusové dopravy. Alternativní ešení koridoru D16 nebo alespo posouzení možností tchto alternativ pitom požadovaly i dotené orgány státní správy ve svých stanoviscích, uplatnných k návrhu ZÚR (podrobnji viz bod 3. ásti IV. tohoto návrhu). V této souvislosti dále navrhovatelé namítají nedostatené a nepezkoumatelné vypoádání námitky navrhovatelky 1), uplatnné k návrhu ZÚR, která smovala práv k alternativnímu vymezení koridoru pro zámr ŠED (podrobnji viz bod 4. ásti IV. tohoto návrhu) a nezákonnost postupu Ministerstva životního prostedí jako doteného orgánu pi poizování návrhu ZÚR, spoívající pedevším v tom, že ministerstvo v závrené fázi poizování ZÚR (pi uplatnní stanoviska k jeho návrhu) rezignovalo na požadavek dsledného vyhodnocení kumulativních a synergických vliv zámr, obsažených v ZÚR, a jejich alternativ, akoli v pedchozích fázích poizování ZÚR tento požadavek uplatovalo (podrobnji viz bod 5. ásti IV. tohoto návrhu). Tyto vady zpsobují i nezákonnost vymezení koridoru D16 (ŠED) v ZÚR. Krom toho navrhovatelé tvrdí, že toto vymezení je nezákonné i z dalších dvod. Koridor D 16 pro zámr ŠED byl vymezen v rozporu se zákonem. 266/1994 Sb., o drahách. Zámr ŠED jakožto (slovy ZÚR) pobežní tramvaj, odborn systém tram-train (tedy kombinace tramvaje a vlaku) neodpovídá žádné z kategorií železniních i jiných drah ve smyslu zákona o drahách. Jeho realizace by dle podklad týkajících se tohoto zámru vyžadovala schválení zmn tohoto zákona. Zámr, který nevyhovuje požadavkm platné legislativy, však nemže být vymezen v ZÚR jako zámr veejné dopravní infrastruktury (a tím mén pak jako veejn prospšná stavba) (podrobnji viz bod 6. ásti IV. tohoto návrhu).. Koridor D 16 (ŠED) je v ZÚR vymezen také v rozporu s ustanoveními stavebního zákona, vymezujícími hierarchii nástroj územního plánování, nebo nerespektuje lánek 69 Politiky územního rozvoje R, který stanoví, že rekreaní potenciál krajiny pírodn cenné a spoleensky atraktivní oblasti Šumavy je nutno rozvíjet a využívat úmrn a rovnomrn. Jako zámr zasahující do oblasti mezinárodního a republikového významu 3

4 (Šumavy) je krom toho vymezen bez jakékoli zmínky v Politice územního rozvoje (podrobnji viz bod 7. ásti IV. tohoto návrhu).. Ze všech výše uvedených dvod je vymezení koridoru D 16 (ŠED) rovnž v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, zakotvenými ve stavebním zákon, jakož i se základními zásadami innosti správních orgán podle správního ádu (podrobnji viz bod 8. ásti IV. tohoto návrhu). Vymezení koridoru D16 (zámru ŠED) je konen v rozporu i s požadavkem proporcionality opatení obecné povahy, jak jej ve své judikatue vymezil Nejvyšší správní soud. Toto vymezení omezuje adresáty regulace, obsažené v ZÚR, vetn navrhovatel, zcela nepimen, a jeho následky jsou neúmrné údajn sledovanému cíli. Zásahy do vlastnických a dalších práv navrhovatel, které vymezení koridoru D 16 (ŠED) zpsobuje (viz výše) tak nejsou založeny na legitimních dvodech, pesahují nezbytn nutnou míru, mají diskriminaní povahu a nejsou inny v souladu se zákonem. Krom již uvedených dvod je tomu tak i proto, že zámr ŠED je ekonomicky, sociáln, dopravn i z hlediska svých dopad na životní prostedí nezdvodnitelný a neúnosný. Jeho vymezení tedy nelze považovat za rozumné uspoádání spoleenských vztah, reáln umožující dosáhnout údajn sledovaný cíl, tedy zlepšení dopravní obslužnosti regionu (podrobnji viz bod 9. ásti IV. tohoto návrhu). Ze všech tchto níže podrobn rozvedených dvod navrhovatelé navrhují, aby soud zrušil ZÚR v ásti vymezující koridor D16 pro zámr Šumavské elektrické dráhy v úseku Rybník Lipno nad Vltavou do erné v Pošumaví. II. Skutkový stav Zásady územního rozvoje Jihoeského kraje byly vydány na 26. zasedání Zastupitelstva Jihoeského kraje (dále jen zastupitelstvo ) dne usnesením zastupitelstva. 293/2011/ZK-26. Podle odprce nabyly ZÚR úinnosti po vyvšení na úedních deskách všech obcí Jihoeského kraje i odprce dne (z usnesení rozšíeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne ,.j. 9 Ao 7/ však vyplývá, že nabyly úinnosti již patnáctým dnem po vyvšení veejné vyhlášky, oznamující jejich vydání, na úední desce odprce). Nejdležitjší skutenosti, k nimž došlo v rámci procesu poizování ZÚR, nebo které s poízením ZÚR úzce souvisejí, lze shrnout následovn: Zastupitelstvo schválilo dne svým usnesením. 81/2001/ZK Program rozvoje územního obvodu Jihoeského kraje. Jeho souástí byl Akní plán obnovy a rozvoje Jihoeského kraje na rok V rámci strategických cíl a rozvojových aktivit je v tomto dokumentu zmiována poteba poízení územn plánovací dokumentace kraje (územního plánu velkého územního celku Jihoeského kraje dále ÚP VÚC JK ). Zastupitelstvo následn nikdy nerozhodlo ve smyslu ust. 17 odst. 2 zákona. 50/1976 Sb., stavebního zákona, v tehdy platném znní, o poízení ÚP VÚC JK. Dne zastupitelstvo svým usnesením. 241/2004/ZK schválilo návrh zadání ÚP VÚC JK. 4

5 Po úinnosti nového stavebního zákona. 183/2006 Sb. pestalo schválené zadání ÚP VÚC JK splovat požadavky zákona, nebo ve smyslu ust. 187 odst. 6 zákona. 183/2006 Sb., svým lenním, formálními náležitostmi a obsahem ešení neodpovídalo požadavkm nového stavebního zákona. Odprce se pokusil odstranit nesoulad zadání ÚP VÚC JK s platným stavebním zákonem zpracováním upesujícího pokynu k zadání ÚP VÚC JK, který zastupitelstvo pouze vzalo na vdomí svým usnesením ze dne V kvtnu 2008 byl zpracován návrh ZÚR a vyhodnocení vliv ZÚR na udržitelný rozvoj. Souástí tohoto vyhodnocení bylo vyhodnocení vliv ZÚR na životní prostedí (dále jen vyhodnocení SEA ) dle stavebního zákona a vyhodnocení vliv na území soustavy Natura 2000 dle zákona.114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny (dále jen naturové vyhodnocení ). V návrhu ZÚR z kvtna 2008 byl mezi koridory pro zámry veejné dopravní infrastruktury nadmístního významu (jako veejn prospšná stavba) vymezen mimo jiné dopravní koridor D18 - lehká železnice Šumavské elektrické dráhy v úseku Lipno nad Vltavou - Frymburk - erná v Pošumaví. Dne byl návrh ZÚR z kvtna 2008, vetn vyhodnocení jeho vliv na udržitelný rozvoj území, projednán v souladu s ust. 37 odst. 2 a 4 stavebního zákona na spoleném jednáni s dotenými orgány, sousedními kraji a s Ministerstvem pro místní rozvoj (dále jen MMR ) v eských Budjovicích. Dne vydala Správa Národního parku a chránné krajinné oblasti Šumava (dále jen Správa NP a CHKO Šumava ) pod.j. SZNPS 06677/2008/2-NPS /2008 nesouhlasné stanovisko k návrhu ZÚR. Rovnž dne vydalo Ministerstvo životního prostedí (dále jen MŽP ) stanovisko k návrhu ZÚR vetn vyhodnocení vliv návrhu ZÚR na udržitelný rozvoj území pod sp. zn /ENV/08. Dne probhlo dohadovací ízení mezi poizovatelem a Správou NP a CHKO Šumava za úelem odstranní rozpor vzešlých ze stanoviska ze dne k návrhu ZÚR. Na základ pipomínek a požadavk, obsažených ve stanoviscích dotených orgán, na základ dohody poizovatele a MŽP na zpsobu vypoádání stanoviska MŽP k návrhu ZÚR a na základ dohody MMR, MŽP a Ministerstva zemdlství (dále MZe ) o narovnání rozpor ohledn ZÚR ze dne zajistil odprce zpracování upraveného návrhu ZÚR. V upraveném návrhu ZÚR byly navržené koridory dopravních staveb peíslovány a upraveny. U koridoru zámru ŠED byla vypuštna ást tohoto koridoru u Dolní Vltavice a upravena trasa mezi Frymburkem a ernou v Pošumaví. Koridor pro zámr ŠED byl dále peíslován na koridor D16. V období ervenec srpen 2010 bylo zpracováno nové vyhodnocení SEA a nové naturové vyhodnocení upraveného návrhu ZÚR. V íjnu 2010 se zpracovatel naturového vyhodnocení pokusil napravit nkteré vady naturového hodnocení ze srpna 2010 zpracováním tzv. Doplnní hodnocení územních rezerv. 5

6 Dne podala navrhovatelka 1) (obec erná v Pošumaví) námitku proti návrhu ZÚR, ve které vyjádila nesouhlas s navrženým vymezením koridoru D16 a jako pijatelnou alternativní variantu navrhla trasu podél hlavní silnice II/163. Dne se v eských Budjovicích konalo veejné projednání o upraveném návrhu ZÚR. Dne Správa NP a CHKO Šumava ve svém stanovisku k návrhu rozhodnutí o námitkách k návrhu ZÚR k námitce obce erná v Pošumaví navrhla vypoádání Podpora trasy u silnice. MŽP ve svém stanovisku k návrhu rozhodnutí o námitkách k návrhu ZÚR k námitce obce erná v Pošumaví navrhlo vypoádání Aktualizace SEA, projednání s DOSS. Dne vydalo MŽP pod.j /ENV/11, 937/630/11 rozhodnutí v ízení o odebrání autorizace k zpracování naturových hodnocení panu RNDr. Václavu Braunovi. MŽP panu RNDr. Václavu Braunovi autorizaci neodalo, avšak v odvodnní konstatovalo adu vážných pochybení pi zpracování naturového hodnocení ZÚR ze srpna Dne vydalo MŽP stanovisko podle zákona. 100/2001 Sb. k návrhu ZÚR ve verzi po veejném projednání. Dne byly ZÚR vydány na 26. zasedání Zastupitelstva Jihoeského kraje usnesením zastupitelstva. 293/2011/ZK-26. V ZÚR byl mezi koridory pro zámry veejné dopravní infrastruktury nadmístního významu (jako veejn prospšná stavba) vymezen mimo jiné koridor D16 pro zámr Šumavské elektrické dráhy v úseku Rybník Lipno nad Vltavou do erné v Pošumaví (viz str. 28, bod (21) textové ásti výroku ZÚR). Námitce Obce erná v Pošumaví, ve které obec nesouhlasila s navrženým vymezením koridoru D16 a jako pijatelnou alternativní variantu navrhla trasu podél hlavní silnice. II/163, nebylo vyhovno (bod 18, str. 237 odvodnní ZÚR). Navržené dkazy: - Zásady územního rozvoje Jihoeského kraje Opatení obecné povahy - Zásady územního rozvoje Jihoeského kraje textová ást - výrok (dostupná rovnž na - Zásady územního rozvoje Jihoeského kraje textová ást odvodnní (vybrané ásti; plné znní dostupné na - schematické zakreslení polohy nemovitostí navrhovatel s využitím grafické ásti ZÚR obsahující vymezení koridoru D16 (ŠED) - usnesení zastupitelstva ze dne ,. 81/2001/ZK (Program rozvoje územního obvodu Jihoeského kraje) - usnesení zastupitelstva ze dne ,. 241/2004/ZK o schválení návrhu zadání ÚP VÚC JK. - usnesení zastupitelstva ze dne , kterým zastupitelstvo vzalo na vdomí Upesující pokyn k zadání ÚP VÚC JK - stanovisko Správy NP a CHKO Šumava ze dne ,.j. SZNPS 06677/2008/2-NPS /2008 6

7 - stanovisko MŽP ze dne sp. zn /ENV/08. - dohoda MMR, MŽP a MZe o narovnání rozpor ohledn ZÚR ze dne námitka navrhovatelky 1) k návrhu ZÚR - návrh rozhodnutí o námitkách k návrhu ZÚR - stanovisko Správy NP a CHKO Šumava ze dne návrh rozhodnutí o námitkách k návrhu ZÚR stanovisko MŽP ze dne rozhodnutí MŽP ze dne ,.j /ENV/11, 937/630/11 - úplná dokumentace k napadeným ZÚR (na výzvu soudu pedloží odprce; podstatné ásti dostupné na - dokumentace z poizování ÚP VÚC JK (na výzvu soudu pedloží odprce) III. K aktivní legitimaci navrhovatel Navrhovatelka 1) Obec erná v Pošumaví je obcí, jejíž aktivní procesní legitimace k podání návrhu na zrušení ásti ZÚR jako opatení obecné povahy je založena pímo zákonem (ust. 101a odst. 2 s..s.). Navrhovatelka 1) krom toho dodává, že uskutenním koridor D 16 pro zámru ŠED je v ZÚR vymezen tak, že na území obce erná v Pošumaví prochází územím CHKO Šumava podél behu lipenského jezera, resp. klidovou zónou Jestábí, nacházející se podél silnice spojující rekreaní zaízení na území obce. realizací tohoto zámru by došlo k pro obec neakceptovatelnému zásahu do základního pilíe strategie rozvoje obce, která je založena pedevším na využívání jejího pírodního potenciálu pro poskytování služeb v oblasti rekreace a ekoturistiky. Poskytování tchto služeb je z velké ásti soustedno práv v klidové zón Jestábí, kde se nacházejí veejná sportovišt, ubytovací kapacity (penziony, kempy) i stavby individuální rekreace. Rekreanti i obyvatelé obce vyhledávají toto území pro jeho pírodní hodnoty. Nelze uspokojiv vyešit umístní zámru ŠED do této klidové zóny, aniž by se narušil klid ubytovaných rekreant a zlikvidovala se samotná podstata rekreaních zaízení (vetn hrozby demolice nkterých staveb podrobnji viz níže). Levobežní silnice (místní komunikace), procházející tímto územím, je spolu se souvisejícími plochami a behem Lipna v dob letní turistické sezóny siln frekventovaná chodci (vetn rodin s malými dtmi), cyklisty a inline bruslai. Umístní dráhy by v tomto území vytvoilo prakticky neešitelné problémy bezpenosti chodc a dalších uživatel této obslužné silnice. Vymezení koridoru D 16 (ŠED) je v rozporu se zámry obce, vyjádenými v jejím platném územním plánu (dostupný na který v území, v nmž je tento koridor vymezen, poítá s budoucím využitím pedmtného území (v územním plánu vymezeno jako plocha OV-BR 9a ) zejména pro obanskou vybavenost, bydlení v rodinných domech, hromadnou a individuální rekreaci (viz str. 31 textové ásti územního plánu obce erná v Pošumaví). V souladu s územním plánem schválilo zastupitelstvo obce dne pro toto území poízení regulaního plánu, který by tento zpsob využití pedmtného území ml dále konkretizovat. Vymezení koridoru D 16 ŠED brání i poízení tohoto regulaního plánu a budoucímu rozvoji území podle územního plánu obce. Obec je v pípad vynucené zmny svého územního plánu v dsledku vymezení ŠED v ZÚR navíc vystavena potenciálnímu riziku žalob na náhrady škody ze strany vlastník dotených nemovitostí. 7

8 Realizace projektu ŠED by pedstavovala masivní zásah do vlastnických práv k nemovitostem v ástech obce, které zaznamenaly v posledních letech, v souvislosti s poskytováním rekreaních služeb, nejvtší rozvoj. Vlastníkm dotených pozemk hrozí pokles ceny jejich nemovitostí, popípad vyvlastnní, a znemožnní dalšího rozvoje jejich podnikatelských i dalších aktivit (viz podrobnji níže zdvodnní aktivní procesní legitimace dalších navrhovatel a dále zejména bod 9. ásti IV. tohoto návrhu). Obec samotná je vymezením koridoru ŠED dotena mimo jiné ve svých vlastnických právech k pozemkm parcelní íslo 1505/5 (místní komunikace vedoucí po levém behu vodní nádrže Lipno a procházející klidovou zónou Jestábí), 203/2 (veejn pístupná plocha u uvedené pozemní komunikace), 195/1 (veejn pístupná pláž u vodní nádrže Lipno), a dále mimo jiné parcel vedených ve zjednodušené evidenci. PK 496/18, 496/19, 496/22, 496/23, 496/26, 496/27 (rozsáhlé lesní pozemky pi levém behu vodní nádrže Lipno, v klidové zón Jestábí) - vše zapsáno na listu vlastnictví pro katastrální území erná v Pošumaví u Katastrálního úadu pro Jihoeský kraj, Katastrálního pracovišt eský Krumlov. Všemi výše uvedenými zásahy, souvisejícími s vymezením koridoru ŠED v ZÚR, se navrhovatelka 1) cítí být dotena a poškozena ve svém právu na samosprávu, zarueném lánky 8 a Ústavy. Podle ust 2 odst. 2 zákona. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zízení), je povinností obcí peovat o všestranný rozvoj svého území a o poteby svých oban. Z vymezení samostatné psobnosti obce v ust. 35 odst. 1 a 2 citovaného zákona vyplývá, že úkolem obce je spravování záležitostí, které jsou v zájmu obce a jejich oban a že obec ve svém územním obvodu peuje v souladu s místními pedpoklady a zvyklostmi o vytváení podmínek pro uspokojování poteb svých oban, zejména o uspokojování poteby ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spoj, celkového kulturního rozvoje a veejného poádku atd. Z ust. 10 písm. c) zákona o obcích, týkajícího se oprávnní obce stanovit povinnosti vyhláškou je možné vyvodit, že obec je povinna dbát o ochranu životního prostedí na svém území. Realizací zámru ŠED by došlo k výraznému ohrožení všech výše uvedených chránných hodnot, k ohrožení pohody bydlení oban obce a ke zhoršení životního prostedí na jejím území. Navrhovatelka 1) podala dne námitku proti navrhovanému vymezení koridoru ŠED v návrhu ZÚR. Námitce nebylo vyhovno (viz. bod 18 odvodnní ZÚR). Navrhovatel 2) Ing. Petr Beneš je vlastníkem nemovitostí, zapsaných na listu vlastnictví pro katastrální území erná v Pošumaví u Katastrálního úadu pro Jihoeský kraj, Katastrálního pracovišt eský Krumlov, a to pozemk parcelní íslo 185/43 (trvalý travní porost u místní komunikace vedoucí po levém behu vodní nádrže Lipno a procházející klidovou zónou Jestábí), 195/22 (ostatní plocha), a 195/3 (zastavná plocha, na níž se nachází novostavba obanské vybavenosti rekreaní nemovitosti (ped dokonením, dosud nezapsaná v katastru nemovitostí). Území, v nmž se nacházejí pedmtné nemovitosti navrhovatele 2) je platným územím plánem obce erná v Pošumaví vymezeno jako Plocha smíšená obytná - obanské vybavení a bydlení (OV BR 9a), pro niž je územním plánem obce uloženo poízení a vydání regulaního plánu (viz výše). V souladu s tímto vymezením jsou i další pozemky navrhovatele 2) pozemky parcelní íslo 185/43 a 195/22 ureny k zastavní. Koridor ŠED prochází pes tyto pozemky, podél novostavby rekreaní nemovitosti, ímž je jejich využití k výstavb dle platného územního plánu znemožnno. Navrhovatel 3) - Erik Hauser a navrhovatel 4) - František Ardó jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí, zapsaných na listu vlastnictví.174 pro katastrální území erná 8

9 v Pošumaví u Katastrálního úadu pro Jihoeský kraj, Katastrálního pracovišt eský Krumlov, a to pozemku parcelní íslo 203/9 (rozsáhlý pozemek, nacházející se u místní komunikace vedoucí po levém behu vodní nádrže Lipno a procházející klidovou zónou Jestábí), a dále pozemk parcelní íslo 194/16, 203/10-203/30, 204 a 205, nacházejících se uvnit pozemku 203/9. Na pozemcích s parcelními ísly 203/10-203/30, 204 a 205 se nachází celkem 22 staveb pro rodinnou rekreaci (chat bez ísel popisných i evidenních) a budova zázemí pro služby spojené s ubytováním v tchto rekreaních nemovitostech. Navrhovatelé 3) a 4) v souasné dob provádjí a dále pipravují celkovou rekonstrukci tohoto rekreaního areálu a výstavbu nových chat (dosud v souvislosti s tmito investicemi vynaložili náklady ve výši 8 milion K). Z dvodu vymezení koridoru ŠED na pozemcích navrhovatel 3) a 4) nemohou tito navrhovatelé v rekonstrukci areálu pokraovat, zejména v nm umístit plánované nové chaty. ást tchto chat je navíc v souvislosti se zámrem ŠED podle pílohy Studie prodloužení regionální dráhy Rybník Lipno nad Vltavou do erné v Pošumaví, II. etapa s názvem Situace zastávky erná v Pošumaví msto urena k demolici. Navrhovatel 5) - Petr Kukaka je vlastníkem nemovitostí, zapsaných na listu vlastnictví pro katastrální území erná v Pošumaví u Katastrálního úadu pro Jihoeský kraj, Katastrálního pracovišt eský Krumlov, a to parcel vedených ve zjednodušené evidenci. PK 508, 509 a 510. Navrhovatel 5) má pro využití tchto pozemk zpracován projekt výstavby rodinných dom a obanské vybavenosti s kolonádou s názvem Racek. Území, v nmž se nacházejí pedmtné pozemky navrhovatele 5), je platným územím plánem obce erná v Pošumaví vymezeno jako Plocha smíšená obytná - obanské vybavení a bydlení (OV BR 9a), pro niž je uloženo poízení a vydání regulaního plánu (viz výše). Koridor ŠED prochází pes tyto pozemky navrhovatele 5), ímž je jejich využití dle k výstavb dle platného územního plánu a dle pipravovaného projektu znemožnno. Navrhovatel 6) - Vladimír Peina je vlastníkem nemovitostí, zapsaných na listu vlastnictví. 999 pro katastrální území erná v Pošumaví u Katastrálního úadu pro Jihoeský kraj, Katastrálního pracovišt eský Krumlov, a to pozemk parcelní íslo 363/2 (zele) a 363/24 (zastavná plocha), na kterém je umístna stavba ubytovacího zaízení. evidenní 36. Nemovitosti se nacházejí ve vymezeném koridoru ŠED, piemž stavba ubytovacího zaízení navrhovatele 6) je v souvislosti s tímto zámrem podle pílohy Studie prodloužení regionální dráhy Rybník Lipno nad Vltavou do erné v Pošumaví, II. etapa s názvem Situace zastávky Jestábí urena k demolici. Navrhovatel 7) Ing. Václav Valenta je vlastníkem nemovitostí, zapsaných na listu vlastnictví pro katastrální území Frymburk u Katastrálního úadu pro Jihoeský kraj, Katastrálního pracovišt eský Krumlov, a to rozsáhlých zemdlských pozemk parcelní íslo 435/1, 435/3, 534/1, 535, 548/1, 556/1, 687/1, 687/5, 698, 705, a parcely vedené ve zjednodušené evidenci. PK Pozemky navrhovatele 7) jsou vymezeným koridorem ŠED doteny (koridor do tchto pozemk zasahuje) v délce cca 3 km. Navrhovatel 8) spolenost LIPNO INVEST M s.r.o. je vlastníkem nemovitostí, zapsaných na listu vlastnictví. 861 pro katastrální území erná v Pošumaví u Katastrálního úadu pro Jihoeský kraj, Katastrálního pracovišt eský Krumlov, a to rozsáhlých pozemk parcelní íslo 627/1, 627/2, 627/4, , 631, 646/1, 646/2 a 647 v lokalit U lukavického potoka v blízkosti vodní nádrže Lipno. Tyto pozemky byly navrhovatelem 8) zakoupeny s výhledem na možnost jejich budoucího využití jako stavebních pozemk, což vymezení koridoru ŠED na tchto pozemcích vyluuje. 9

10 Navrhovatel 9) GOLF RESORT LIPNO s.r.o. - je vlastníkem nemovitostí, zapsaných na listu vlastnictví pro katastrální území Frymburk u Katastrálního úadu pro Jihoeský kraj, Katastrálního pracovišt eský Krumlov, a to rozsáhlých pozemk parcelní íslo 465, 472, 474/12 a 474/14 v lokalit Za seníkem v blízkosti vodní nádrže Lipno. Tyto pozemky byly navrhovatelem 9) zakoupeny s výhledem na možnost jejich budoucího využití jako stavebních pozemk. Cca 40% ( m 2 ) tchto pozemk je platným územním plánem obce Frymburk ureno k zastavní. Do plán budoucího využití svých pozemk v pedmtné lokalit již navrhovatel 9) investoval ástku cca EUR Tržní hodnota samotných pozemk iní dle odhadu Raiffeisenbank Oberoesterreich cca 8 milion EUR. V pípad realizace zámru ŠED a souvisejícího znemožnní výše uvedených investic by navrhovatel 9) utrpl škodu ve výši poklesu tržní hodnoty svých pozemk o cca 95%. Navrhovatel 9) pi svých podnikatelských aktivitách v oblasti vodní nádrže Lipno a jejího okolí usiluje o trvale udržitelný rozvoj této oblasti se zachováním jejích pírodních hodnot jako písn chránného území. I z tchto dvod odmítá zámr ŠED, který považuje za nesluitelný s tmito principy. Navrhovatel 10) Ing. Milan Dubecký je vlastníkem nemovitostí, zapsaných na listu vlastnictví pro katastrální území erná v Pošumaví u Katastrálního úadu pro Jihoeský kraj, Katastrálního pracovišt eský Krumlov, a to pozemk parcelní íslo 185/47, 187/42 a 187/43, nacházejících se v blízkosti místní komunikace vedoucí po levém behu vodní nádrže Lipno a procházející klidovou zónou Jestábí. Území, v nmž se nacházejí pedmtné pozemky navrhovatele 10) je platným územím plánem obce erná v Pošumaví vymezeno jako Plocha smíšená obytná - obanské vybavení a bydlení (OV BR 9a), pro niž je uloženo poízení a vydání regulaního plánu (viz výše). V souladu s tímto vymezením jsou pozemky navrhovatele 10) ureny k zastavní. Koridor ŠED prochází pes tyto pozemky, ímž je jejich využití dle k výstavb dle platného územního plánu znemožnno. Navrhovatel 11) Tomáš Libich je vlastníkem nemovitostí, zapsaných na listu vlastnictví pro katastrální území erná v Pošumaví u Katastrálního úadu pro Jihoeský kraj, Katastrální Katastrálního eský Krumlov, a to pozemk parcelní íslo 185/46, 187/37, 187/38, 187/40, 187/41, nacházejících se v blízkosti komunikace vedoucí po levém behu vodní nádrže Lipno a procházející klidovou zónou Jestábí). Území, v nmž se nacházejí pedmtné pozemky navrhovatele 11) je platným územím plánem obce erná v Pošumaví vymezeno jako Plocha smíšená obytná - obanské vybavení a bydlení (OV BR 9a), pro niž je uloženo poízení a vydání regulaního plánu (viz výše). V souladu s tímto vymezením jsou pozemky navrhovatele 11) ureny k zastavní. Koridor ŠED prochází pes tyto pozemky, ímž je jejich využití dle k výstavb dle platného územního plánu znemožnno. Navrhovatel 12) Petr Picek je vlastníkem nemovitostí, zapsaných na listu vlastnictví pro katastrální území erná v Pošumaví u Katastrálního úadu pro Jihoeský kraj, Katastrálního pracovišt eský Krumlov, a to pozemk parcelní íslo 185/48, 185/49, 187/39, 187/44, 187/45, nacházejících se v blízkosti komunikace vedoucí po levém behu vodní nádrže Lipno a procházející klidovou zónou Jestábí. Území, v nmž se nacházejí pedmtné pozemky navrhovatele 12) je platným územím plánem obce erná v Pošumaví vymezeno jako Plocha smíšená obytná - obanské vybavení a bydlení (OV BR 9a), pro niž je uloženo poízení a vydání regulaního plánu (viz výše). V souladu s tímto vymezením jsou pozemky navrhovatele 12) ureny k zastavní. Koridor ŠED prochází pes tyto pozemky, ímž je jejich využití dle k výstavb dle platného územního plánu znemožnno. 10

11 Navrhovatel 13) Ing. Martin Slavík je vlastníkem nemovitosti, zapsané na listu vlastnictví pro katastrální území erná v Pošumaví u Katastrálního úadu pro Jihoeský kraj, Katastrálního pracovišt eský Krumlov, a to pozemku parcelní íslo 185/44, nacházejícího se u místní komunikace vedoucí po levém behu vodní nádrže Lipno a procházející klidovou zónou Jestábí). Území, v nmž se nachází pedmtný pozemek navrhovatele 13) je platným územím plánem obce erná v Pošumaví vymezeno jako Plocha smíšená obytná - obanské vybavení a bydlení (OV BR 9a), pro niž je uloženo poízení a vydání regulaního plánu (viz výše). V souladu s tímto vymezením jsou pozemky navrhovatele 13) ureny k zastavní. Koridor ŠED prochází pes tyto pozemky, ímž je jejich využití dle k výstavb dle platného územního plánu znemožnno. Protože je zámr ŠED v ZÚR oznaen jako veejn prospšná stavba, hrozí všem navrhovatelm, že podle ust. 170 odst. 1 písm. a) zákona. 184/2006 mohou být zbaveni svých vlastnických práv k výše uvedeným nemovitostem nebo k jejich ástem. Navrhovatelé se dále dvodn obávají zásadního poklesu tržní ceny svých nemovitostí, nebo z výše uvedených dvod již samotné vymezení koridoru ŠED v ZÚR pedstavuje zásadní omezení pro užívání tchto nemovitostí, zejména pokud jde o možnost investic a rozvoje podnikatelských a jiných aktivit navrhovatel. V podrobnostech navrhovatelé dále odkazují na bod 9.2 ásti IV. tohoto návrhu. Navrhovatelé jsou s odkazem na výše uvedené skutenosti pesvdeni a ve smyslu ust. 101a odst. 1 s.. s. tvrdí, že byli vydáním ZÚR a vymezením koridoru D 16 pro zámr ŠED v tomto opatení obecné povahy zkráceni na svých právech. Navržené dkazy: - schematické zakreslení polohy nemovitostí navrhovatel s využitím grafické ásti ZÚR obsahující vymezení koridoru D16 (ŠED) - výpisy z katastru nemovitostí Katastrálního úadu pro Jihoeský kraj, týkající se nemovitostí navrhovatel - výezy z katastrální mapy s vyznaením nemovitostí navrhovatel a vymezení koridoru ŠED pes tyto nemovitosti - Územní plán obce erná v Pošumaví textová ást (vybrané ásti) a výez z koordinaního výkresu (plné znní dostupné na - výpis usnesení ze zasedání zastupitelstva obce erná v Pošumaví konaného dne námitka navrhovatelky 1) k návrhu ZÚR - pílohy Studie prodloužení regionální dráhy Rybník Lipno nad Vltavou do erné v Pošumaví, II. etapa s názvy Situace zastávky erná v Pošumaví msto a Situace zastávky Jestábí - Územní plán obce Frymburk (vybrané ásti navrhovatelé doplní pozdji, pípadn dotazem soudu u Obecního úadu Frymburk i Mstského úadu Horní Planá) 11

12 IV. Dvody návrhu Vymezení koridoru D16 (ŠED) v ZÚR je nezákonné pedevším z následujících dvod: 1. Nezákonná aplikace ust. 187 odst. 6 stavebního zákona ve vztahu k zadání ZÚR Ustanovení 17 odst. 2 stavebního zákona. 50/1976 Sb. ve znní úinném v dob, kdy bylo zahájeno poizování ÚP VÚC JK, stanovilo, že o poízení územn plánovací dokumentace rozhoduje z vlastního nebo jiného podntu ten orgán, který je píslušný k jejímu schválení. Zastupitelstvo však tímto zákonem pedpokládaným zpsobem o poízení ÚP VÚC JK nikdy nerozhodlo. Zastupitelstvo dne schválilo svým usnesením. 81/2001/ZK Program rozvoje územního obvodu Jihoeského kraje. Jeho souástí byl Akní plán obnovy a rozvoje Jihoeského kraje na rok V rámci strategických cíl a rozvojových aktivit se v tomto dokumentu zmiovala i poteba poízení územn plánovací dokumentace kraje (územního plánu velkého územního celku Jihoeského kraje ÚP VÚC JK). To však nelze považovat za rozhodnutí o poízení územn plánovací dokumentace (územního plánu VÚC) ve smyslu citovaného ustanovení 17 odst. 2 zákona. 50/1976 Sb., v tehdy platném znní. Pesto zastupitelstvo svým usnesením ze dne /2004/ZK schválilo návrh zadání ÚP VÚC JK. Tento postup byl sám o sob nezákonný. Podle ust. 187 odst. 4 platného stavebního zákona (. 183/2006 Sb.) platí, že pi poízení prvních zásad územního rozvoje zpracuje krajský úad jejich zadání, které obsahuje hlavní cíle a požadavky na jejich ešení. Zadání zašle jednotliv doteným orgánm, doteným obcím, sousedním krajm a ministerstvu, které mohou do 30 dn po obdržení uplatnit své požadavky, vetn požadavk na vyhodnocení vlivu uplatování zásad územního rozvoje na podmínky udržitelného rozvoje v území. Krajský úad návrh zadání, upravený podle výsledk projednání, pedloží ke schválení. Zadání pro poízení zásad územního rozvoje schvaluje zastupitelstvo kraje. Ust. 187 odst. 6 stavebního zákona pak stanoví, že schválené zadání územního plánu velkého územního celku a zpracovaný návrh územního plánu velkého územního celku, které splují požadavky tohoto zákona na zásady územního rozvoje, se považují za schválené zadání zásad územního rozvoje a návrh zásad územního rozvoje. Zadání ÚP VÚC JK svým lenním, formálními náležitostmi ani obsahem ešení požadavky stavebního zákona ve smyslu ust. jeho 187 odst. 6 nesplovalo. Namísto aby bylo za této situace podle ust. 187 odst. 4 stavebního zákona poízeno a schváleno zadání ZÚR, splující požadavky platné právní úpravy, zpracoval poizovatel tzv. upesující pokyn k zadání ÚP VÚC JK, který zastupitelstvo pouze vzalo na vdomí svým usnesením ze dne Tímto postupem však nemohl být naplnn požadavek citovaného ustanovení 187 odst. 6 stavebního zákona. Schválené zadání ÚP VÚC JK nebylo možné považovat za schválené zadání ZÚR. Navíc bylo samotné toto zadání poízeno v rozporu s požadavky zákona. 50/1976 Sb., nebo zastupitelstvo v rozporu s tehdy platnou právní úpravou ( 17 odst. 2 stavebního zákona. 50/1976 Sb.) o poízení ÚP VÚC JK vbec nerozhodlo (viz výše). 12

13 Z výše uvedených skuteností vyplývá, že ZÚR nebyly vydány zákonem stanoveným zpsobem, nebo v rozporu s požadavky platného stavebního zákona nebylo zpracováno a schváleno zadání ZÚR, a to ani postupem podle ust. 186 odst. 4 stavebního zákona, ani za podmínek podle odst. 6 citovaného ustanovení. Navržené dkazy: - usnesení zastupitelstva ze dne ,. 81/2001/ZK (Program rozvoje územního obvodu Jihoeského kraje) - usnesení zastupitelstva ze dne ,. 241/2004/ZK o schválení návrhu zadání ÚP VÚC JK. - usnesení zastupitelstva ze dne , kterým zastupitelstvo vzalo na vdomí Upesující pokyn k zadání ÚP VÚC JK - dokumentace z poizování ÚP VÚC JK (na výzvu soudu pedloží odprce) 2. Neposouzení kumulativních a synergických vliv koridoru D16 (ŠED) a dalších zámr obsažených v ZÚR Navrhovatelé dále namítají, že vyhodnocení vliv ZÚR na životní prostedí (SEA) neobsahuje dostatené posouzení kumulativních a synergických vliv koridoru D16 (zámru ŠED) a dalších souvisejících zámr, vymezených v ZÚR, na životní prostedí, resp. na udržitelný rozvoj území. Podle 2 zákona. 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prostedí, se pi postupech podle tohoto zákona (tedy mj. pi posuzování koncepcí vetn územn plánovací dokumentace srov. 1 odst. 2 a 10a odst. 1 písm. a) zákona. 100/2001 Sb.) posuzují vlivy na veejné zdraví a vlivy na životní prostedí, zahrnující vlivy na živoichy a rostliny, ekosystémy, pdu, horninové prostedí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, pírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky, vymezené zvláštními právními pedpisy a na jejich vzájemné psobení a souvislosti. Podle lánku 5 odst. 1 smrnice Evropského parlamentu a Rady 42/2001 ES, o posuzování vliv nkterých plán a program na životní prostedí (dále jen smrnice SEA ), ve spojení s bodem f) Pílohy. 1 této smrnice, musí zpráva o vlivech plán a program na životní prostedí zahrnovat mimo jiné informace, popisující možné významné vlivy plánu na otázky, jako jsou biologická rozmanitost, obyvatelstvo, lidské zdraví, fauna, flóra, pda, voda, ovzduší, klimatické faktory, hmotné statky, kulturní ddictví vetn architektonického a archeologického ddictví, krajina a vzájemný vztah mezi výše uvedenými faktory. Podle bodu 5. Pílohy stavebního zákona s názvem Rámcový obsah vyhodnocení vliv politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje a územního plánu na životní prostedí pro úely posuzování vliv koncepcí na životní prostedí (ást A vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj území) má být souástí vyhodnocení vliv zásad územního rozvoje na udržitelný rozvoj území též zhodnocení stávajících a pedpokládaných vliv navrhovaných variant, vetn vliv sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, stedndobých a dlouhodobých, trvalých a pechodných, kladných a záporných, piemž se mají hodnotit zejména vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru, pdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní ddictví vetn ddictví architektonického a archeologického a 13

14 vlivy na krajinu vetn vztah mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení. Podle bodu 7. téže Pílohy stavebního zákona musí vyhodnocení vliv zásad územního rozvoje na udržitelný rozvoj území obsahovat rovnž popis navrhovaných opatení pro pedcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištných nebo pedpokládaných závažných záporných vliv na životní prostedí. V rozsudku ze dne ,. j. 8 Ao 2/ Nejvyšší správní soud (dále jen NSS konstatoval, že z výše citovaných ustanovení 2 zákona. 100/2001 Sb., z bodu f) pílohy. 1 smrnice SEA a bod 5 pílohy stavebního zákona vyplývá povinnost posoudit koncepci (ZÚR) i z hlediska kumulativních a synergických vliv. Dále NSS vyjádil právní názor, že poizování ZÚR lze považovat za optimální moment, kdy by mlo docházet k posouzení kumulativních a synergických vliv zámr zamýšlených v koncepci na jednotlivé složky životního prostedí. Pi pijímání ZÚR je totiž ješt reáln možné efektivn se zabývat variantami ešení, a reagovat tak na pípadná zjištní týkající se synergického psobení jednotlivých zámr... Chybjící posouzení odpovídající bodu 5) pílohy stavebního zákona, resp. bodu f) pílohy. 1 SEA smrnice, tedy pedstavuje podstatné procesní pochybení odprce. Podobný názor NSS vyjádil i v rozsudku ze dne ,. j. 7 Ao 7/ a v rozsudku ze dne ,. j. 9 Ao 4/ Vyhodnocení vliv ZÚR na životní prostedí, zejména jeho kapitola Vyhodnocení sekundárních, synergických a kumulativních vliv (body 188 až 194) je v tomto ohledu zpracováno naprosto nedostaten, nebo reálné vyhodnocení kumulativních a synergických vliv dsledk realizace zámr, vymezených v ZÚR, v nm zcela chybí. Uvedená kapitola se sice napíklad podrobn zabývá plochami pro sport a rekreaci SR 20, SR 21 a SR 22 a hodnotí jejich rozmístní jako píznivé z hlediska ochrany životního prostedí a rizika kumulativních vliv, avšak vbec se nezmiuje o tom, že práv tyto lokality spojuje koridor D16 (ŠED) a tudíž nehodnotí kumulativní a synergické vlivy tohoto koridoru spolu s vlivy navržených ploch pro sport a rekreaci. Vyhodnocení sekundárních, synergických a kumulativních vliv nezahrnuje ani spolupsobení koridoru D16 a koridoru V 8 (Skupinový vodovod Lipensko), který prochází a vtví se v lokalit klidové zóny Jestábí. V kapitole vyhodnocení SEA Závr hodnocení vliv upraveného návrhu ZÚR na životní prostedí (bod 198) je konstatováno, že návrh ZÚR nevykazuje tak závažné vlivy na životní prostedí, které by mohly být dvodem pro jeho neschválení, nebo žádná navrhovaná plocha nebo koridor nebyla vyhodnocena celkovým stupnm -2, tj. nebyl identifikován potenciáln významný negativní vliv na životní prostedí. Navrhovatelé namítají, že takový závr hodnocení je zcela zavádjící, protože nezohleduje práv kumulativní a synergické vlivy dsledk realizace jednotlivých zámr. Napíklad koridor V 8 je celkov hodnocen stupnm -1 (potenciáln negativní vliv), plocha SR 20 stupnm 0 (zanedbatelný vliv), plocha SR 21 stupnm -1 (potenciáln negativní vliv), plocha SR 22 stupnm -1 (potenciáln negativní vliv) a konen koridor D16 rovnž stupnm -1 (potenciáln negativní vliv), piemž hodnocení stupnm -2 (potenciáln významný negativní vliv) obdržel koridor D16 hned ve tech dílích kategoriích - voda, pda a biologická rozmanitost, fauna, flóra. Zcela však chybí vyhodnocení spolupsobení uvedených zámr. Rovnž chybí zvážení spolupsobení uvedených zámr a stávajících již existujících vliv. Práv vyhodnocení kumulativních a synergických vliv tchto zámr by muselo vést k hodnocení koridoru ŠED stupnm -2 (potenciáln významný negativní vliv) a tedy k jeho nezahrnutí do ZÚR. Vyhodnocení kumulativních a synergických vliv zmínných 14

15 zámr však v podkladech ZÚR chybí a tato informace tedy nebyla podkladem rozhodování o ZÚR. V kapitole Vyhodnocení sekundárních, synergických a kumulativních vliv (body 188 až 194) není koridor D16 vbec zmínn, natož pak vyhodnocen, a to pestože v kapitole Závr hodnocení vliv upraveného návrhu ZÚR JK na životní prostedí je koridor D16 identifikován jako jeden z nejvíce problematických z hlediska vliv na životní prostedí (viz bod 201 vyhodnocení SEA). Tyto zcela nedostatené závry vyhodnocení SEA jsou pak peneseny i do odvodnní samotných ZÚR (body 253 až 263). V bod 191 vyhodnocení SEA je predikce nových pracovních píležitostí a spokojeného života lidí paradoxn opena o promyšlenou výstavbu, která však vzhledem k absenci vyhodnocení kumulativních a synergických vliv zjevn promyšlena není. Podobn v bod vyhodnocení 192 SEA se hovoí o riziku pekroení tzv. únosné kapacity prostedí v dsledku realizace vtšího potu zámr v uritém území. Zde jsou výslovn zmínny zámry SR20, SR21 a SR22, které by mohly významn pispt ke kumulaci a synergii negativních vliv pedevším na faunu, flóru, ekosystémy a krajinu. Následuje varování, že tento negativní trend by byl podpoen navrhovanými dopravními koridory na Lipensku, avšak koridor D16 není v následném výtu vbec zmínn. Jako ešení rizika kumulace a synergie negativních vliv je následn v bod 193 vyhodnocení SEA uvedena a vyíslena redukce ploch zámr SR20, SR21 a SR22. Ovšem bez zahrnutí vlivu koridoru D16 do celkového hodnocení se takové ešení jeví jako pouze formální a iluzorní. V hodnotícím závru bodu 193 vyhodnocení SEA je pak výslovn uvedeno, že: Riziko negativních sekundárních, synergických a kumulativních vliv je proto malé. Vzhledem k nezahrnutí koridoru D16 do tohoto celkového hodnocení je takový závr zcela neobjektivní. Tyto nedostatky vyhodnocení SEA lze opt analogicky vztáhnout i na body odvodnní ZÚR. K výše uvedeným pochybením došlo i pesto, že na nedostatky vyhodnocení kumulativních a synergických vliv v prbhu procesu poizování ZÚR upozorovaly dotené orgány. Srov. k tomu napíklad Dohodu o zpsobu vypoádání stanoviska Správy NP a CHKO Šumava k návrhu ZÚR ze dne (str.8-9), Stanovisko MŽP k návrhu ZÚR vetn udržitelného rozvoje ze dne , sp. zn /ENV/08 (str. 4, 7, 8, 9), Stanovisko Správy NP a CHKO Šumava návrhu ZÚR ze dne ,.j. SZNPS 06677/2008/2-NPS /2008 (str. 3 a 5). Rovnž v pvodním naturovém hodnocení z roku 2008, zpracovaném spoleností AMEC s.r.o., se uvádí, že koridor ŠED (tehdy oznaený jako D18) se mže významn spolupodílet na celkovém kumulativním ovlivnní levobežní ásti Lipenska (viz str. 44 pvodního naturového hodnocení). Naturové hodnocení ze srpna 2010, zpracované spoleností EIA SERVIS s.r.o., rovnž neobsahuje vyhodnocení kumulativních a synergických vliv. Nedostatky ve vyhodnocení kumulativních a synergických vliv v procesu poizování ZÚR konstatovalo i MŽP v rozhodnutí ze dne ,.j /ENV/11, 937/630/11, vydaném v ízení o odebrání autorizace k zpracování naturových hodnocení RNDr. Václavu Braunovi. Podle citovaného rozhodnutí RNDr. Václav Braun ízení o odebrání autorizace uvedl, že kumulativní vlivy jednotlivých zámr obsažených v ZÚR lze jen velmi obtížn vyhodnotit a pokud vbec, tak jen v hypotetické úrovni, nebo nelze jasn urit, v jakém období a v jakých návaznostech (a zda vbec) budou jednotlivé zámry realizovány. MŽP na str. 4 citovaného rozhodnutí oznailo tento argument za mylný a zejm vycházející z nesprávného pochopení podstaty hodnocení možných kumulativních vliv. Navrhovatelé se v tomto smru s názorem MŽP zcela ztotožují. 15

16 Naturové hodnocení ze srpna 2010 rovnž nijak neodvoduje, pro hodnotí koridor D16 pouze stupnm -1, pestože koridor D16 pedstavuje v Evropsky významné lokalit (dále jen EVL ) Šumava dopravní novinku (bod 79, str. 16 naturového hodnocení z roku 2010). Naturové hodnocení se rovnž nijak nevypoádává s existencí EVL Plániský rybník - Bobovec v tsné blízkosti koridoru D16. S doplnním naturového hodnocení mj. v tomto smru pitom poítala rovnž Dohoda o zpsobu vypoádání stanoviska Správy NP a CHKO Šumava k návrhu ZÚR JK ze dne Nedsledný pístup odprce k naturovému hodnocení zámru ŠED je patrný i z vypoádání pipomínky pod bodem 34 na str. 286 odvodnní ZÚR. Zámr ŠED je podle 45i zákona. 114/1992 Sb. hodnocen jako zámr s možným negativní vlivem (-1). V roce 2008 však pi vyhodnocení vliv návrhu ZÚR byly zámry Šumavských elektrických drah vyhodnoceny v rámci kumulativních vliv jako zámry s významn negativními vlivy (-2). Rozdílné hodnocení možného vlivu nkterých zámr podle souasného znní návrhu ZÚR oproti návrhu z roku 2008 je podle odprce dáno pedevším tím, že na základ Dohody o narovnání rozpor ohledn Zásad územního rozvoje Jihoeského kraje byly tyto zámry obsahov zmnny. Podle odprce zámry související s projektem ŠED byly vyhodnoceny v roce 2008 jako významn negativní pedevším kvli kumulaci s jinými zámry hodnocenými též stupnm -2. Podle odprce nejproblematitjší úseky ŠED, nap. úsek Radslav jižn od erné v Pošumaví, nebo úsek západn od Frymburku (tedy koridor D16) byl zmnn a upraven tak, aby nedocházelo k zásahu do nejcennjších lokalit v I. i II. zón CHKO Šumava. Toto tvrzení odprce je dle názoru navrhovatel krajn zavádjící, protože v nové vyhodnocení se vbec nezabývá práv koridorem D16. Koridor D16, tak jak je zakotvený v ZÚR, prochází pímo pes oblasti II. zóny CHKO Šumava a prakticky po hranicích I. zóny CHKO Šumava, dochází ke stetm s adou zvlášt chránných území (dále jen ZCHÚ ), rovnž s prvky územního systému ekologické stability (dále jen ÚSES ). Konkrétn jde zejména o lokality Lukavická zátoka (II. zóna CHKO, ÚSES), pírodní památka Velké Bahno (I. zóna CHKO, ÚSES), Novolhotský les (II. zóna CHKO, hranice I. zóny CHKO, ÚSES), Blíženecký les (II. zóna CHKO, hranice I. zóny CHKO, ÚSES), erná v Pošumaví u hráze (I. zóna CHKO) a ústí Lužního potoka (I. zóna CHKO). Pímé dopady koridoru D16 na tyto lokality, ani synergické a kumulativní vlivy koridoru D16 na tyto lokality, nebyly v procesu vydávání ZÚR pezkoumatelným zpsobem vyhodnoceny. S ohledem na ustanovení právních pedpis, jakož i judikaturu NSS, citovanou v úvodu tohoto žalobního bodu (srov. zejména opakované konstatování NSS, že pi pijímání ZÚR je totiž ješt reáln možné efektivn se zabývat variantami ešení, a reagovat tak na pípadná zjištní týkající se synergického psobení jednotlivých zámr), tak lze uzavít, že jestliže vymezení koridoru D 16 pro zámr ŠED nepedcházelo posouzení jeho kumulativních a synergických vliv s jinými zámry (pinejmenším) ve výše uvedeném rozsahu, je toto vymezení nezákonné. Tuto vadu nelze odstranit i napravit v navazujících ízeních, v nichž již nelze než vymezení koridor staveb dopravní infrastruktury, vymezených v ZÚR, respektovat. 16

17 Navržené dkazy: - Zásady územního rozvoje Jihoeského kraje textová ást odvodnní (vybrané ásti) - naturové hodnocení ZÚR 2008 (vybrané ásti) - vyhodnocení vliv ZÚR na životní prostedí 2010 (vybrané ásti; plné znní dostupné na - naturové hodnocení ZÚR 2010 (vybrané ásti) - dohoda o zpsobu vypoádání stanoviska Správy NP a CHKO Šumava k návrhu ZÚR ze dne stanovisko MŽP k návrhu ZÚR v. udržitelného rozvoje ze dne , sp. zn /ENV/08 - stanovisko Správy NP a CHKO Šumava návrhu ZÚR ze dne ,.j. SZNPS 06677/2008/2-NPS / rozhodnutí MŽP ze dne ,.j /ENV/11, 937/630/11 3. Chybjící posouzení alternativ zámru ŠED Podle ust. 18 odst. 1 stavebního zákona územní plánování zajišuje pedpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním ešením úelného využití a prostorového uspoádání území s cílem dosažení obecn prospšného souladu veejných a soukromých zájm na rozvoji území. Podle ust. 19 odst. 2 stavebního zákona je úkolem územního plánování také vyhodnocení vliv zásad územního rozvoje na vyvážený vztah územních podmínek pro píznivé životní prostedí, pro hospodáský rozvoj a pro soudržnost spoleenství obyvatel území (vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj území); jeho souástí je posouzení vliv na životní prostedí, zpracované podle pílohy ke stavebnímu zákonu a posouzení vlivu na evropsky významné lokality nebo ptaí oblasti, pokud orgán ochrany pírody svým stanoviskem takovýto vliv nevylouil. Podle již výše citovaného bodu 5. pílohy stavebního zákona má být souástí vyhodnocení vliv zásad územního rozvoje na udržitelný rozvoj území též zhodnocení stávajících a pedpokládaných vliv navrhovaných variant. Podle bodu 6. téže pílohy má v rámci vyhodnocení vliv zásad územního na životní prostedí, resp. na udržitelný rozvoj území, dojít k porovnání zjištných nebo pedpokládaných kladných a záporných vliv podle jednotlivých variant ešení a jejich zhodnocení (v této souvislosti musí být ve vyhodnocení obsažen srozumitelný popis použitých metod vetn jejich omezení). V souladu s bodem 8. pedmtné pílohy má dále ve vyhodnocení být obsaženo zhodnocení zpsobu zapracování vnitrostátních cíl ochrany životního prostedí do územn plánovací dokumentace a jejich zohlednní pi výbru variant ešení. Podle ust. 40 odst. 2 písm. d) stavebního zákona je souástí odvodnní zásad územního rozvoje mj. komplexní zdvodnní pijatého ešení, vetn vybrané varianty. NSS v rozsudku ze dne ,. j. 9 Ao 1/ konstatoval, že aby bylo možné následn posoudit, zda se rozhodnutí o vydání opatení obecné povahy, týkající se územn plánovací dokumentace nachází v mantinelech daných zákonnými pravidly územního plánování obsaženými zejména ve stavebním zákon, je nezbytné, aby píslušné správní orgány velice peliv zvážily všechny v úvahu picházející varianty ešení území, a to 17

18 pedevším s ohledem na zajištní harmonického rozvoje lokality. Jimi zvolená varianta musí být následn dostateným a pesvdivým zpsobem zdvodnna, piemž pouhá citace zákonných ustanovení vztahujících se na ešenou problematiku jist nepostaí, nebo je nanejvýš vhodné a potebné promítnout preferované ešení na pozadí specifických podmínek a vztah v posuzovaném území. Konkrétním odrazem tchto variabilit v území jsou nesporn práv námitky dotených vlastník, jež by mly být na pozadí výše uvedeného dkladn a zárove citliv posouzeny a zhodnocena jejich dvodnost, píp. nedvodnost. Jedin tak je možné plnohodnotn naplnit cíl územního plánování, tj. vytvoit pedpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spoívající ve vyváženém vztahu podmínek pro píznivé životní prostedí, pro hospodáský rozvoj a pro soudržnost spoleenství obyvatel území, který souasn uspokojuje poteby soudobé generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Na tchto požadavcích je nutno trvat o to více v situaci, kdy zvolené ešení má podstatným zpsobem zasáhnout do stávajícího využití území. Podle rozsudku NSS ze dne ,. j. 6 Ao 6/ míra konkrétnosti vymezení ploch nadmístního významu a požadavk na jejich využití v zásadách územního rozvoje musí být taková, aby bylo možno zvažovat všechny varianty a alternativy využití tchto ploch nadmístního významu a vyhodnotit splnní požadavku pimenosti zvoleného ešení. V rozsudku ze dne ,. j. 7 Ao 7/ NSS konstatoval, že poizování zásad územního rozvoje lze považovat za optimální moment, kdy by mlo docházet k posouzení kumulativních a synergických vliv na jednotlivé složky životního prostedí, protože je totiž ješt reáln možné zabývat se efektivn variantami ešení a reagovat tak na pípadná zjištní týkající se synergického psobení jednotlivých vliv. Navrhovatelé namítají, že bhem procesu poizování ZÚR nebylo provedeno srovnání projektu ŠED s alternativou zajištní dopravní obslužnosti regionu ve shodném rozsahu jiným zpsobem, napíklad provozem autobusových linek. Rovnž nebyly ádn vyhodnoceny žádné územní alternativy koridoru ŠED, a to zejména v kontextu možných obecnjších alternativ rozvoje dopravní infrastruktury v rekreaní oblasti Šumavy a ve vztahu ke koncepci celkového rozvoje (zejména) rekreaního potenciálu této oblasti. Alternativa zajištní dopravní obslužnosti regionu ve shodném rozsahu prostednictvím rozvoje autobusové dopravy by nevyžadovala stavební zásahy do krajiny ani zásahy do vlastnických práv majitel nemovitostí, protože by mohla využívat stávající silniní sí. Investice by tedy mohly smovat pedevším do údržby vozového parku a jeho modernizace ve smru zvyšování ekologické šetrnosti (ekologická paliva apod.). Tyto a další aspekty existujících alternativ koncepce dopravní obslužnosti v dané lokalit mly být na úrovni ZÚR srovnány a vyhodnoceny. V upraveném návrhu ZÚR bylo sice vymezení koridoru ŠED mezi Frymburkem a ernou v Pošumaví upraveno na základ jednání poizovatele s MŽP, avšak tyto drobné dílí úpravy nelze v celkovém kontextu považovat za koncepní alternativy ve smyslu výše citovaných ustanovení zákona a judikatury NSS. Textová ást ZÚR na str. 58 v kapitole Stanovení požadavk nadmístního významu na koordinaci územn plánovací innosti obcí a na ešení v územn plánovací dokumentaci obcí, zejména s pihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury, pod písm. o) uvádí: V odvodnných pípadech provit variantn v rámci koridoru vymezeného v grafické ásti Zásad územního rozvoje Jihoeského kraje územní studií vedení silniního nebo 18

19 železniního koridoru, aby mohla být preferována varianta s nejmenším negativním vlivem na životní prostedí. Navrhovatelé namítají, že takové penášení úkolu provit optimální alternativy do nižší úrovn územního plánování je v rozporu s výše citovanými ustanoveními zákona a judikaturou NSS, nebo práv v ZÚR je možné na základ posouzení kumulativních a synergických vliv na jednotlivé složky životního prostedí efektivn provovat a vybírat varianty (alternativy) ešení a reagovat tak na pípadná zjištní týkající se synergického psobení jednotlivých vliv (srov. rozsudek NSS ze dne ,. j. 7 Ao 7/ ). Navrhovatelé nadto upozorují, že navrhovatelka 1) reálnou alternativní trasu vedení koridoru pro ŠED nastínila ve své námitce k návrhu ZÚR, v níž uvedla: mžeme akceptovat trasu podél hlavní silnice.. Námitka byla odprcem zamítnuta (pod bodem. 18 odvodnní ZÚR) s odvodnním, že Vedení tramvaje podél silnice II/163 v nezastavném lesním terénu pak postrádá opodstatnní, nebude tam mít koho pepravovat. Takové vyhodnocení navržené dopravní alternativy nelze zcela urit považovat za zvážení koncepních alternativ (variant) ve smyslu výše citovaných ustanovení zákona a judikatury NSS. Jak již bylo výše uvedeno, v upraveném návrhu ZÚR byly dopravní stavby peíslovány a upraveny. U koridoru ŠED byla vypuštna jeho ást u Dolní Vltavice a upravena ást mezi Frymburkem a ernou v Pošumaví, piemž koridor byl peíslován na D16. Navrhovatelé namítají, že ani tyto úpravy koridoru ŠED nelze považovat ze vyhodnocení koncepních alternativ (variant) ve smyslu výše citovaných ustanovení zákona a judikatury NSS. Uvedené úpravy koridoru ŠED pedstavují dílí subvarianty jediné varianty a mnohem spíše odpovídají tomu, co by mlo být ešeno na úrovni územního plánu. S alternativním ešením koridoru D16 pitom poítala Dohoda o zpsobu vypoádání stanoviska Správy NP a CHKO Šumava k návrhu ZÚR JK ze dne (str. 8 až 9). V dalších fázích procesu vydávání ZÚR se však tato alternativa podél silnice II/163 zcela vytratila Dne dotený orgán státní správy, Správa NP a CHKO Šumava, v rámci svého vyjádení k návrhu rozhodnutí o námitkách ze dne uvedl k citované námitce navrhovatelky 1) Podpora trasy u silnice, tedy vyjádil souhlas s alternativním ešením navrhovaným navrhovatelkou 1).. Požadavek na variantní ešení koridoru D16 vyplývá také z podmínek stanoviska MŽP (podle zákona. 100/2001 Sb.) ze dne k návrhu ZÚR po veejném projednání: V odvodnných pípadech provit variantn územní studií vedení silniního nebo železniního koridoru, aby mohla být preferována varianta s nejmenším negativním vlivem na životní prostedí. (str. 6, bod 11). V pípad koridoru D16 bylo nutné postupovat podle této podmínky, což se nestalo. Nebyla tak splnna jedna z podmínek citovaného stanoviska MŽP ze dne k návrhu ZÚR. S ohledem na ustanovení právních pedpis, jakož i judikaturu NSS, citovanou v úvodu tohoto žalobního bodu (srov. zejména konstatování NSS, že je nezbytné, aby píslušné správní orgány velice peliv zvážily všechny v úvahu picházející varianty ešení území, a to pedevším s ohledem na zajištní harmonického rozvoje lokality. Jimi zvolená varianta musí být následn dostateným a pesvdivým zpsobem zdvodnna, jakož i v pedchozím bod opakovan citovaný názoru NSS, že práv pi pijímání ZÚR je ješt reáln možné efektivn se zabývat variantami ešení), a reagovat tak na pípadná zjištní týkající se synergického psobení jednotlivých zámr) navrhovatelé konstatují, že vymezení 19

20 koridoru D16 pro zámr ŠED bez pedchozího vyhodnocení jeho reáln dostupných dopravních alternativ je nezákonné. Tuto vadu nelze odstranit i napravit v navazujících ízeních, v nichž již nelze než vymezení koridor staveb dopravní infrastruktury, vymezených v ZÚR, respektovat. Tato nezákonnost pitom úzce souvisí s nedostateným vyhodnocením kumulativních a synergických vliv zámru ŠED (viz výše bod 2. této ásti návrhu). Navržené dkazy: - Zásady územního rozvoje Jihoeského kraje textová ást - výrok (dostupná rovnž na - Zásady územního rozvoje Jihoeského kraje textová ást odvodnní (vybrané ásti) - vyhodnocení vliv ZÚR na životní prostedí 2010 (vybrané ásti) - dohoda o zpsobu vypoádání stanoviska Správy NP a CHKO Šumava k návrhu ZÚR ze dne návrh rozhodnutí o námitkách k návrhu ZÚR - stanovisko Správy NP a CHKO Šumava ze dne stanovisko MŽP ze dne ,.j 4083J/ENV/11 k návrhu ZÚR - námitka navrhovatelky 1) k návrhu ZÚR 4. Nedostatené a nepezkoumatelné vypoádání námitky navrhovatelky 1) Z ust. 172 odst. 5 správního ádu vyplývá, že správní orgán, který vydává opatení obecné povahy, zárove rozhodne o uplatnných námitkách. Rozhodnutí o námitkách, které musí obsahovat vlastní odvodnní, se uvede jako souást odvodnní opatení obecné povahy. Toto odvodnní musí vyhovovat požadavkm ust. 68 odst. 3 správního ádu. Z judikatury NSS (srov. napíklad rozsudky NSS ze dne ,. j. 1 Ao 5/ nebo ze dne ,. j. 9 Ao 3/ ) vyplývá, že na odvodnní rozhodnutí o námitkách, uplatnných proti návrhu opatení obecné povahy, je teba klást stejné požadavky jako v pípad jiných správních rozhodnutí. V prvé ad se jedná o požadavek pezkoumatelnosti takovéhoto rozhodnutí. Ve vztahu k odvodnní zamítnutí uplatnných námitek NSS v citovaném rozhodnutí odkázal na v judikatue již standardn užívanou formulaci, podle níž z odvodnní rozhodnutí musí být mj. seznatelné, pro správní orgán považuje námitky úastníka ízení za liché, mylné anebo vyvrácené, pro považuje skutenosti pedestírané úastníkem za nerozhodné, nesprávné, nebo jinými ádn provedenými dkazy vyvrácené. Dále z judikatury NSS, vztahující se k pezkumu zásad územního rozvoje a vypoádání námitek proti tomuto typu opatení obecné povahy vyplývá, že akoli lze v tomto pípad pipustit relativn obecné vypoádání námitek, musí být zárove z odvodnní vždy patrné, jak byla každá konkrétní námitka vypoádána, a odvodnní jako celek musí být (ve výše uvedeném smyslu) pezkoumatelné (srov. napíklad rozsudky NSS ze dne ,. j. 7 Ao 7/ , nebo ze dne ,. j. 8 Ao 2/ ). Navrhovatelka 1) podala proti návrhu ZÚR námitku, o které odprce rozhodl pod bodem. 18 odvodnní ZÚR. Rozhodnutí o této námitce je nezákonné, a to zejména pro jeho nepezkoumatelnost. Vypoádání námitky je povrchní a nijak se nevypoádává s její podstatou. 20