Standardizace a zvyšování kvality ošetřovatelské péče
|
|
- Viktor Vávra
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Univerzita Karlova Praha Fakulta humanitních studií Obor: Řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích Standardizace a zvyšování kvality ošetřovatelské péče Autor práce: Bc. Věra Váňová Vedoucí magisterské práce: Mgr. Petr Vrzáček
2 Praha 2006 Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně a použila jsem jen uvedených pramenů a literatury. V Praze dne Vlastnoruční podpis 2
3 Poděkování: Ráda bych touto cestou vyjádřila poděkování Mgr. Petru Vrzáčkovi za jeho trpělivost a cenné rady při vedení mé magisterské práce. Rovněž bych chtěla poděkovat PhDr. Evě Křížové za ochotu a přínosné rady se zpracováním dat získaných při výzkumném šetření. 3
4 Abstrakt Magisterská práce se zabývá kvalitou poskytované zdravotní péče. Je zaměřena zejména na kvalitu ošetřovatelské péče a její standardizaci. Výzkum byl realizován v lůžkové části Anesteziologicko-resuscitačního oddělení a všech jednotkách intenzivní péče jedné fakultní nemocnice. Teoretická část je rozdělena do dvou kapitol. První kapitola se zabývá definováním kvality a jejím hodnocením z pohledu pacienta a profesionála. Druhá kapitola se zabývá kvalitou v ošetřovatelství a s tím souvisejícími ošetřovatelskými standardy. Cílem výzkumné studie bylo zjistit znalosti, zkušenosti a názory ošetřovatelského personálu na ošetřovatelské standardy. Podle výsledků dotazníkového šetření jsou celkově znalosti respondentů velmi dobré. Pouze v lůžkové části Anesteziologicko-resuscitačního oddělení stávající situace vyžaduje podrobnější seznámení ošetřovatelského personálu s tematikou standardů ošetřovatelské péče. Klíčová slova: kvalita, ošetřovatelství, ošetřovatelské standardy 4
5 Abstract This dissertation addresses the issue of quality in healthcare. In particular, it focuses on the quality of nursing care and the related performance standards. The research was conducted on the wards of the Anaesthesiology and Resuscitation Department as well as in the other Intensive Care Units of the same teaching hospital. The theoretical section is divided into two chapters. The first deals with the definition of Quality and its perception from the viewpoint of both the patient and the healthcare professional. The second chapter covers Quality in Nursing and the related nursing care standards. The aim of the research was to assess the knowledge, experience and opinions of the nursing care standards among nursing staff. The results of this survey suggest that the overall level of knowledge among respondents is very good. But on the wards of the Anaesthesiology and Resuscitation Department, the current situation calls for a more detailed familiarity with the nursing care standards among its nursing staff. Key words: quality, nursing care, nursing standards 5
6 Obsah Úvod 8 I. Teoretická část 9 1. Kvalita zdravotní péče a její význam Definice kvality Historie programů kvality Hodnocení kvality zdravotní péče Hodnocení kvality zdravotní péče z pohledu pacienta Hodnocení kvality zdravotní péče z pohledu profesionála Indikátory kvality Kvalita v ošetřovatelství Definice ošetřovatelství Zajišťování kvality ošetřovatelské péče Hodnocení kvality ošetřovatelské péče Ošetřovatelský audit Ošetřovatelské standardy Historie ošetřovatelských standardů Národní ošetřovatelské standardy Kdo ošetřovatelské standardy vytváří Pro koho jsou ošetřovatelské standardy určeny Typy standardů Postup při vytváření ošetřovatelských standardů Postup při zavádění ošetřovatelských standardů do praxe 46 II. Praktická část Popis organizace 49 6
7 1.1. Charakteristika organizace Cílová skupina Cíl výzkumného šetření Hypotézy a jejich geneze Použitá metodologie Dotazník Tvorba dotazníku Distribuce dotazníků Výsledky dotazníkového šetření Závěry šetření Doporučení 82 Závěr 84 Použitá literatura 87 Seznam příloh 91 7
8 Úvod Zdravotnictví, tak jako jiné obory, prochází neustálými změnami. Je to způsobeno zejména tím, že zdravotnictví je neustále doplňováno novými poznatky vědy a výzkumu. Snahou posledních několika let je zvyšovat kvalitu poskytované péče. Měření kvality výrobků a jejich srovnávání s kvalitou zahraničních výrobků je pro managery organizací snadnější, než měření a srovnávání kvality poskytované péče ve zdravotnických zařízeních. Fakultní nemocnice, 1 ve které pracuji jako zdravotní sestra, je poskytovatelem zdravotních služeb. Námi poskytované služby klienti mohou využít na základě svého uvážení. Proto je nutné, aby si každý ze zaměstnanců nemocnice uvědomil, že pacient (klient) má právo na kvalitní péči. V našem zdravotnickém zařízení se stále více hovoří o kvalitě a o potřebě zvyšování kvality a to i v ošetřovatelství. V ošetřovatelství je kvalita často spojována se standardy ošetřovatelské péče. Na jejichž tvorbě se také jako asistentka náměstka pro ošetřovatelskou péči podílím (Váňová, 2004: 3). Z tohoto důvodu se v této práci zabývám kvalitou a standardy ve zdravotnictví. Svou práci jsem rozdělila na teoretickou a praktickou část. V první kapitole teoretické části se zabývám kvalitou ve zdravotnictví. Vysvětluji, co 1 Název nemocnice neuvádím z důvodu zachování anonymity. 8
9 je kvalita a jakým způsobem je možné kvalitu ve zdravotnictví hodnotit. Druhou kapitolu jsem věnovala kvalitě v ošetřovatelství. Nabízím různé definice ošetřovatelství, zabývám se hodnocením kvality ošetřovatelské péče, ošetřovatelským auditem a ošetřovatelskými standardy. Popisuji, co je standard, kdo standardy vytváří, pro koho jsou určeny a jaké existují typy standardů. Také se zmiňuji o tvorbě a zavádění standardů do provozu a o svých zkušenostech s tímto procesem. V praktické části se zabývám šetřením zaměřeným na základní znalost ošetřovatelských standardů ošetřovatelským personálem v jedné fakultní nemocnici. I. Teoretická část 1. Kvalita zdravotní péče a její význam Kvalita je měřítko shody mezi vytýčenými cíli a poskytovanou péčí. Světová zdravotnická organizace Po roce 1989 dochází v naší společnosti k velkým změnám ve zdravotnictví. Každý z nás má možnost vybrat si lékaře či zdravotnické zařízení, ve kterém se chce léčit. Na tuto situaci nebyli zvyklí ani pacienti ani zdravotníci. Proto dochází postupem času k něčemu, co můžeme nazvat soupeřením mezi nemocnicemi, které se snaží získat přízeň pacientů. Snaží se zvětšit nabídku služeb a zvýšit kvalitu poskytované péče tak, aby byl pacient co nejvíce spokojen. Domnívám se, že zvýšení kvality nemusí vždy znamenat zvýšení finančních nákladů (Váňová, 2003: 1). Jak uvádí Gladkij (2003: 4): Dobře řízená a fungující zdravotní péče může přinášet lepší vnímanou kvalitu i při poměrně nižší úrovni financování a naopak. Několikrát jsem se v předcházejícím odstavci zmínila o kvalitě. Co se vlastně skrývá pod pojmem kvalita zdravotní péče? Každý z nás si může pod tímto 9
10 pojmem představovat trochu něco jiného. Pravděpodobně bude naše představa závislá na naší dosavadní, ať již přímé nebo zprostředkované, zkušenosti. Dále to jistě bude závislé na tom, zda jsme v roli nakupujícího produkt či službu nebo nabízejícího (Váňová, 2004: 3). Také určitě na našich hodnotách, ale i společnosti a prostředí ve kterém žijeme. Nesmím také zapomenout, že poskytování služby provází spousta okolností, kterými se v této práci nebudu zabývat, protože to není účelem této práce Definice kvality Definic kvality zdravotní péče je velké množství, tato skutečnost signalizuje, že kvalitu ve zdravotnictví není lehké definovat. Definice kvality jsou různé a různě obsažné. Podle Světové zdravotnické organizace (SZO) (1996: 96) jsou definice kvality: Ovlivněny hodnotami, které v dané společnosti převládají a individuálními hodnotami těch, kteří tyto definice vytvářejí. Jedná se především o politiky, tvůrce zdravotnické legislativy i o samotné zdravotnické pracovníky, zejména lékaře. S určitostí můžeme také říci, že definice kvality jsou ovlivněny i dalšími aspekty jako např. vědeckými výzkumy, vzděláním, motivací personálu apod. Už v roce 1966 definovala Světová zdravotnická organizace kvalitu zdravotnictví, jako: Souhrn výsledků dosažených v prevenci, diagnostice a léčbě, které jsou určeny potřebami obyvatelstva na základě poznatků lékařských věd a praxe. Gladkij (2003: 292) popisuje kvalitu: Jako stupeň, v němž péče poskytovaná zdravotnickými institucemi jednotlivcům nebo specifickým populacím zvyšuje pravděpodobnost žádoucích zdravotních výsledků, je konzistentní se současnými odbornými znalostmi a současně přináší spokojenost pacientů i zdravotnických pracovníků. Tento autor nabízí ještě další vysvětlení kvality. Jak tentýž autor říká (2003:364): Kvalita zdravotní péče znamená dělat 10
11 správné věci, ve vhodný čas, správným způsobem, správným lidem a dosahovat vzhledem k daným podmínkám nejlepších výsledků. Někteří autoři např. Madar (2004: 30) píší o kvalitě jako o jakosti. Kvalita (jakost) je celkový soubor znaků entity, které ovlivňují schopnosti uspokojovat stanovené a předpokládané potřeby. Dalším takovým autorem je Pešek (2003: 17), který říká: Z hlediska zdravotnického zařízení lze definovat jakost, jako schopnost uspokojit očekávání, potřeby a požadavky pacientů. Podle Škrlových (2003: 36): Definovat kvalitu jako takovou není lehké. Jak uvádějí: Možná proto, že kvalita nepředstavuje pouze soubor metod, technik a pracovních postupů, ale je v moderním kontextu vnímána jako filozofie, která je úzce spojena s organizační kulturou. Kvalita podle nich závisí také na hodnotách, chování a postojích zaměstnanců. Pešek (2003: 17) říká něco podobného a to, že vnímání kvality pacienty je ovlivněno: Např. tím, jaký přístup k nim mají zdravotničtí pracovníci, jaké je prostředí a atmosféra v daném zařízení, jak jsou pacienti a jejich rodiny informováni o jejich nemoci apod. Madar (2004: 27) oproti Škrlovým tvrdí: Není problém citovat definice kvality z odborných knih. Ale také říká: Vlastní prožitek je zcela subjektivní a jedinečný pro každého z nás. Dále se zmiňuje o dvou dimenzích kvality: Subjektivní - jak já jako jedinec jsem spokojen, a objektivní která představuje sledování určitých přesně nastavených a dohodnutých kritérií. Každý z autorů, které jsem uvedla, se snaží nějakým způsobem vyjádřit svůj vlastní názor na to, co se skrývá pod pojmem kvalita zdravotní péče. Je vidět, že toto téma je velice obsáhlé a každý si může pod kvalitou poskytované péče představit něco jiného. 11
12 Podle mého názoru mohu výše uvedené shrnout názorem Peška (2003: 17), podle kterého je snaha zdravotnického zařízení zvyšovat kvalitu poskytovaných služeb vlastně snahou zlepšit kvalitu života každého nemocného pacienta, který se na toto zdravotnické zařízení obrátí Historie programů kvality zdravotní péče Programy kvality zdravotní péče byly nejprve vytvářeny v USA a to na počátku minulého století. Za zakladatele zavádění programů kvality je považován Ernest Codman. Následující přehled, který přináší Sovová (2003: 32), popisuje vývoj programů kvality zdravotní péče: V roce 1917 vytvořila American College of Surgeons základní standardy pro nemocnice při provádění inspekcí pouze asi 15% nemocnic vyhovělo požadavkům. V roce 1926 byl vydán první tištěný manuál. Od roku 1950 se začalo řídit akreditačními standardy více než 3200 nemocnic. V roce 1951 byla vytvořena Společná komise pro akreditaci nemocnic. Tato organizace začala vytvářet standardy a od roku 1953 je začala publikovat. Od roku 1970 se stávají standardy optimálním stupněm kvality namísto minimální úrovně kvality. V roce 1987 byl změněn název této organizace na Joint Commission on Accreditation of Health Care Organization (JCAHO). V roce 1998 byla vytvořena JCAHO mezinárodní Joint Commission International on Accreditation (JCIA). Kvalita a Světová zdravotnická organizace 12
13 Gladkij (2000: 76) ve své knize uvádí, že Světová zdravotnická organizace v roce 1985 definovala v rámci programu Zdraví pro všechny do roku 2000 jako jeden z 38 cílů program zajišťování kvality s tím, že tohoto cíle může být dosaženo zejména: Zavedením metod a opatření k systematickému monitorování kvality péče o nemocné, vyhodnocováním diagnostických a terapeutických opatření, definováním standardů a jejich zavedení do každodenní praxe, pre- a postgraduální výchovou a dalším vzděláváním lékařů a dalších zdravotnických pracovníků ve způsobech zajišťování kvality. Nastupujícím programem Světové zdravotnické organizace je Zdraví 21, který je založený na široké definici zdraví v bio-psycho-sociálním pojetí. Zabývá se také řízením a cílem tohoto programu je dosáhnout co nejlepší výsledek ve stanovených oblastech. Cíl 16 Řízení v zájmu kvalitní péče požaduje, aby do roku 2010 všechny členské státy zajistily řízení resortu zdravotnictví od zdravotních programů až po individuální péči o pacienta na klinické úrovni orientací na výsledek. Celý proces se má zaměřit na zlepšení zdraví, spokojenost pacientů a efektivní vynaložení nákladů (Světová zdravotnická organizace, 2003: 95). Vývoj v České republice V roce 1994 byl zahájen projekt Akreditace nemocnic v ČR ve spolupráci MZ ČR a Joint Commission on Accreditation of Health Care Organization (JCAHO). V roce 1998 vznikla Spojená akreditační komise (SAK) jako nezávislá organizace poskytovatelů zdravotní péče. Byl zveřejněn návod k akreditacím a seznam akreditačních standardů ve Věstníku MZ ČR. V akreditačních standardech byly první požadavky na kvalitu ošetřovatelské péče. 13
14 V roce 1998 vznikla Národní rada pro medicínské standardy na základě dohody o spolupráci mezi MZ, Českou lékařskou komorou a Českou lékařskou společností J.E. Purkyně. V roce 1998 se přihlásila vláda ČR k Evropské chartě jakosti na Evropském konventu jakosti. V roce 2000 vznikla na Ministerstvu zdravotnictví Rada pro kvalitu ve zdravotnictví. V roce 2000 přijala Vláda České republiky program Národní politika podpory jakosti ČR. Cílem tohoto programu je implementace řízení systému jakosti na všech úrovních v resortu zdravotnictví. V roce 2001 bylo zřízeno Centrum pro kvalitu ve zdravotnictví, které se stalo součástí Státního zdravotního ústavu. V roce 2002 požádalo Sdružení fakultních nemocnic o grant na přípravu fakultních nemocnic k akreditaci. V současné době stále probíhají přednášky a projekty na různých úrovních, týkající se kvality ve zdravotnictví Hodnocení kvality zdravotní péče Hodnocení kvality poskytované péče můžeme sledovat z různých pohledů. Z pohledu veřejnosti, tedy pacienta i jeho blízkých a přátel nebo z pohledu profesionála. Jak říká Madar (2004: 43): Kvalita poskytovaných zdravotnických služeb nezajímá jen poskytovatele léčebné péče, ale i širokou veřejnost Hodnocení kvality zdravotní péče z pohledu pacienta Pacienti jsou každodenními spotřebiteli, proto je důležité vědět, jak oni hodnotí kvalitu poskytované zdravotní péče. 14
15 Nemocné při hodnocení ovlivňuje např. jejich očekávání, životní hodnoty, uspokojování jejich potřeb, ale také jejich předchozí zkušenosti. Pacienti jsou schopni validně hodnotit následující stránky kvality péče ve zdravotnických zařízeních: prostředí čekáren a ordinací, podmínky pro osobní hygienu, vybavení a čistotu, rychlost zásahů v případě urgentních případů, chování zdravotnického personálu k pacientům, komunikaci zdravotnických pracovníků s pacienty, čekací doby na ošetření a vyšetření, poskytování informací, subjektivní vnímání výsledků léčby (Gladkij, 1999: ). K zjištění vnímání kvality očima pacientů slouží šetření spokojenosti pacientů. Informace od pacientů lze získávat pomocí různých metod ať už kvantitativních nebo kvalitativních popřípadě jejich kombinací. Jedná se např. o dotazníky, pozorování, rozbor stížností apod. Velmi často se jedná o anonymní dotazníkové šetření, které je zaměřeno na získání informací od pacienta, týkajících se některých z uvedených aspektů. Dotazník je nejlevnější a umožňuje snadné získání informací o názorech a zkušenostech pacientů (Gladkij, 1994: 14). Ve zdravotnickém zařízení, ve kterém pracuji, probíhá kontinuální dotazníkové šetření nazvané Výzkum kvality péče, týkající se spokojenosti pacientů. Do konce února 2006 byly dotazníky rozděleny pro ambulantní a hospitalizované pacienty. Dotazníky obsahovaly otázky týkající se např. spokojenosti pacienta s rychlostí a organizací jeho přijetí na oddělení, dodržení intimity personálem, jednání sester, komunikace, čistoty apod. Pacient hodnotil na škále vynikající, velmi dobrý, průměrný, podprůměrný, 15
16 špatný. Na závěr měl každý pacient možnost napsat svými slovy svůj názor, konkrétní připomínky, nápady a zážitky (viz Příloha č. 1). Pacienti vyplněné dotazníky vhazovali do schránek označených Výzkum spokojenosti pacientů, které se nacházejí přímo na oddělení. Tyto dotazníky vybírala, zpracovávala a vyhodnocovala socioložka pracující v našem zdravotnickém zařízení. Průzkum probíhal průběžně. Socioložka každé čtvrtletí předávala výsledky vedení nemocnice, náměstkyni pro ošetřovatelskou péči a jednotlivým vedoucím oddělení, na nichž záleželo, jak s výsledky naloží. Nikde nebyl určen časový horizont, do kterého by měli zjištěné závady nebo problémy vyřešit. Od začátku března 2006 probíhá dotazníkové šetření pomocí dotazníku, vytvořeného Ministerstvem zdravotnictví ČR, který je stejný pro všechny fakultní nemocnice (viz Příloha č. 2). Dotazník má celkem šest stran. To je podle mého názoru hodně, protože vyplnění tak dlouhého dotazníku, může být např. pro starší osoby dost náročné. K vyhodnocování získaných dat používají fakultní nemocnice svůj dosavadní program, který není ve všech nemocnicích shodný. Jak ale pacient pozná kvalitní zdravotnické zařízení? Pacient není většinou schopen hodnotit poskytovanou odbornou péči, protože je laik v dané oblasti. Může mít zkreslenou představu od jiných pacientů nebo z předchozích zkušeností. Pokud sestra nedělá prováděný výkon správně, je jí nemocný vydán napospas. Proto je důležité, aby se pacient dozvěděl, které zdravotnické zařízení poskytuje kvalitní zdravotní péči. Někteří autoři, např. Dostál, se domnívají, že k tomu pacientovi pomůže zveřejňování statistických údajů o poskytovatelích zdravotní péče. Na internetových stránkách zdravotnických novin Dostál (38) píše: Občan má právo na kvalitní zdravotní péči. Pochopitelně chce tedy vědět, zda ji v konkrétním zařízení skutečně dostane; řečeno s nadsázkou, chce vědět jestli ze zvolené nemocnice odejde zdravý, nebo bude odnesen na marách. 16
17 Pacient má právo vědět, zda ho jsou ve zvoleném zdravotnickém zařízení léčit a hlavně vyléčit a za jak dlouho. Z mého hlediska je to hlavním kritériem kvality zdravotnického zařízení z pohledu pacienta, ale ne jediným (viz uvedeno výše) (Váňová, 2004: 5) Hodnocení kvality zdravotní péče z pohledu profesionála Kvalitu ve zdravotnictví, stejně jako v jiných oborech, lze hodnotit pomocí různých přístupů. Organizace mohou využívat metod sebehodnocení nebo metody založené na porovnávání s normami ISO nebo standardy.(35) Diagnostika organizace patří do metod sebehodnocení stejně tak, ale může být součástí hodnocení prováděných jinými organizacemi. Jedná se o proces, při kterém se sbírají a následně analyzují získaná data. Výsledkem je tvorba doporučení. Diagnostika se týká různých oblastí (např. organizační kultury, lidí v organizaci apod.). Může být zaměřena na jeden specifický problém nebo může pouze vyhledávat oblasti, které je třeba zlepšit. Provádí se např. pomocí rozhovorů, pozorování či dotazníkovým šetřením. V současné době nabývají velkého významu systémy hodnocení dosahované kvality nezávislým subjektem, akreditačním orgánem.(35) Akreditace zdravotnických zařízení je důležitou objektivizující metodou hodnocení a zlepšování kvality zdravotní péče. Jedná se o dobrovolný program, který provádí pověřená organizace zabývající se kvalitou poskytované péče ve zdravotnických institucích (Gladkij, 1999: 134). 17
18 Škrlovi (2003: 74) říkají: Smyslem akreditací není pouhá snaha získat kulaté razítko na akreditačním certifikátu. Opravdovým smyslem akreditací je udělat si jarní úklid ve svém vlastním zdravotnickém zařízení. Dále (2003: 76) uvádějí následující přínos akreditací např.: 1. Pomáhají zajistit porovnatelný standard ošetřovatelské péče mezi jednotlivými odděleními a zdravotnickými zařízeními. 2. Pomáhají získat nebo si udržet špičkové zaměstnance. 3. Jsou nápomocné při získávání nových pacientů. 4. Jsou symbolem kvality. 5. Zajišťují jednotná kritéria a standardy. 6. Vytvářejí předpoklady k zavedení programu kontinuálního zvyšování kvality a další. Certifikace je dobrovolný program, ve kterém musí zdravotnické instituce splňovat stanovené standardy zajištění kvality (Gladkij, 1999: 134). Jedná se o postup, pomocí kterého třetí subjekt poskytuje písemné ubezpečení o tom, že výrobek, proces nebo služba jsou ve shodě se specifikovanými požadavky. Tyto požadavky jsou dány normativním nebo jiným podobným předpisem (např. ISO 9001, metodický pokyn apod.).(35) Zdravotnická zařízení nejsou povinna podstoupit akreditaci či certifikaci. Pokud se management daného zařízení rozhodne pro některou ze zmíněných možností, může využít některý z přístupů, kterých je velké množství, proto se v této práci zmíním pouze o některých z nich. Někteří autoři rozdělují modely kvality do čtyř základních kategorií: 1. Modely systémů řízení kvality (Mezinárodní organizace pro standardizaci ISO) 2. Modely akreditačních standardů ( např. JCAHO, JCIA, SAK-ČR) 3. Modely definující proces tvorby národních akreditačních standardů (např. ISQua, ALPHA) 18
19 4. Modely excelence světové ceny za kvalitu (např. EFQM) (48; Škrlovi, 2003: 46) Madar (2004) oproti Škrlovým říká, že existují různé přístupy, snažící se o vyhodnocování kvalitativní úrovně zdravotnických činností. Zmiňuje se např. o European Foundation of Quality Management (EFQM), International Standard Organization (ISO), Spojené akreditační komisi (SAK), Joint Commission on Accrediation of Haelthcare (JCAHO) + Joint Commission International on Accrediation (JCIA). Nyní bych se chtěla zmínit o výše uvedených organizacích a jejich náplni. European Foundation of Quality Management (EFQM) Model excellence EFQM obsahuje 9 základních kriterií (vedení, politika a strategie, zaměstnanci, partnerství zdroje, procesy, zákazníci výsledky, pracovníci výsledky, společnost výsledky, klíčové výsledky výkonnosti), která jsou uvedena na internetových stránkách Státního zdravotního ústavu. Tento model je určen jak pro menší organizace s počtem zaměstnanců do 250 (22 subkriterií) tak pro zařízení s více než 250 zaměstnanci (36 subkriterií). K hodnocení jsou využívány zejména metody sebehodnocení a benchmarking. Prostřednictvím sebehodnocení jsou popisovány procesy v organizaci a pomocí benchmarkingu jsou srovnávány výsledky daného zařízení s výsledky jiných organizací. Za pomoci tohoto modelu by mělo dojít ke sjednocení osobních cílů pracovníků se strategickými cíly organizace.(35) Uvedený model nutí zařízení ke kontinuálnímu sledování reálného stavu a k neustálému zvyšování kvality (Gladkij, 2003: 313). Za přednosti směřující k dosažení cílů kontinuálního zvyšování kvality, považuje tento autor (2003: 313) následujících 8 zásad: Orientaci na výsledek, orientaci na zákazníky, vedení s jasně stanovenými cíli, řízení procesů zaměřených na výsledek, zainteresování a aktivní účast všech pracovníků, plán soustavného 19
20 zlepšování a vzdělávání, vytváření sítě s důležitými partnerskými institucemi a odpovědnost vůči veřejnosti a společnosti. Výhodou EFQM je, že sebehodnocení může být provedeno v rámci celého zdravotnického zařízení nebo pouze jednoho oddělení (Škrlovi, 2003: 59). International Standard Organization (ISO) ISO je Mezinárodní organizace standardizující všechny organizační procesy systémem shody. ISO normy souvisí ve zdravotnictví se získáním oprávnění k činnosti, tzv. certifikace (Jurásková, 2004: 18). Jedná se o srovnání zda dokumentovaný a reálný systém kvality splňuje kritéria evropské normy. Certifikaci provádí třetí nezávislá strana akreditovaná certifikační organizace (Madar, 2004: 45-51). Buda (35) shrnuje certifikaci, která obsahuje desetistránkový stránkový dokument následovně: ISO 9001 ve zjednodušené formě vyžaduje, aby organizace: řekla, co dělá dělala, co řekla dokumentovala, co udělala zlepšovala výsledky vzhledem ke skutečným výstupům. V jednom z rozhovorů, uvedených na internetových stránkách zdravotnických novin, vedených s doktorem Marxem (46) na téma akreditace dotazovaný říká, že ISO certifikace má ve zdravotnictví využití v procesech řízení změny a činností, které mají charakter výrobního procesu - laboratoř, krevní banka, prádelna apod. Dále říká: Nemocnici celou podle ISO certifikovat nelze, lze certifikovat jen některé procesy uvnitř zařízení, a ty pak navzájem propojovat. Spojená akreditační komise (SAK) Spojená akreditační komise ČR byla založena v roce 1998 Asociací nemocnic ČR a Asociací českých a moravských nemocnic. Jejím posláním je trvalé zvyšování kvality a bezpečí zdravotní péče v ČR pomocí akreditací zdravotnických zařízení, poradenské činnosti a publikačních aktivit. (47) 20
21 Spojená akreditační komise vypracovala 50 akreditačních standardů, které jsou členěny do deseti oblastí. 1. Standardy kvality 2. Standardy diagnostických postupů 3. Standardy péče o pacienta 4. Standardy kontinuity zdravotní péče 5. Standardy dodržování práv pacientů 6. Standardy podmínek poskytované péče 7. Standardy managementu 8. Standardy péče o zaměstnance 9. Standardy pro sběr a zpracování informací 10. Standardy protiepidemických opatření Zmíněné standardy byly v roce 1998 vydány jako metodický pokyn Ministerstva zdravotnictví ČR a byly zveřejněny ve Věstníku č. 6/98, částka 7. Tyto standardy porovnává SAK s aktuálním stavem zdravotnického zařízení, které požádalo o akreditační šetření. Pokud se akreditační standardy a aktuální stav nemocnice shodují, udělí SAK ČR tomuto zařízení certifikát platný na 2 3 roky (Škrlovi, 2003: 49). Jedním takovým zdravotnickým zařízením je např. Masarykův onkologický ústav v Brně, který získal v květnu 2004 akreditaci SAK na dobu 3 let. V současné době usiluje o akreditaci Joint Commission International on Accredation (JCIA). Od sekretariátu SAK se mi podařilo zjistit, že k datu obdrželo akreditaci SAK v České republice 8 zdravotnických zařízení. Joint Commission on Accrediation of Healthcare (JCAHO) a JCIA JCAHO je nezávislá nezisková organizace. Již od roku 1951 sleduje úroveň a kvalitu zdravotnictví. Tato organizace rozpracovává soubory kritérií, které jsou potřebné pro hodnocení úrovně a kvality poskytované zdravotní péče v nemocnicích. Nemocnice hodnotí podle 500 ukazatelů. Během čtyř dnů, po které trvá hodnocení, kontroluje komise dokumentaci, hovoří s personálem a 21
22 pacienty. Kontrola je zaměřena na práva pacientů, etiku, výchovu pacientů a rodiny, sledování infekcí, na lékaře a sestry, řízení nemocnice, šíření informací (Madar, 2004). Mezinárodní organizace Joint Commission International on Accredation (JCIA) je v současné době jedna z nejrozšířenějších organizací po světě. Už od roku 1998 poskytuje tato organizace konzultace mimo USA asi ve 40 zemích.(34) Standardy JCIA, jak uvádí Státní zdravotní ústav na svých internetových stránkách, jsou rozděleny na standardy týkající se potřeb pacienta (např. práva pacientů, edukace apod.) a standardy týkající se funkce zdravotnického zařízení (např. řízení organizace, řízení lidských zdrojů, bezpečnost zdraví při práci atd.).(48) Obecné standardy jsou podrobně rozvedeny do dalších konkrétních kroků. V České republice jako první získala akreditaci Joint Commission International on Accredation Ústřední vojenská nemocnice v Praze v roce V současné době má tuto akreditaci také Nemocnice Na Homolce. Na mezinárodní akreditaci se nyní připravují Fakultní nemocnice v Motole a Masarykův onkologický ústav v Brně. V okamžiku, když se management zdravotnického zařízení rozhodne pro některý z výše uvedených přístupů hodnocení kvality, s pomocí kterého se bude snažit získat akreditaci, může postupovat podle následujících kroků. Akreditační proces začíná přípravou, po které podá zdravotnické zařízení oficiální přihlášku k akreditaci u organizace, která akreditace provádí. Po té se nemocnice seznámí s procesem přípravy a v případě zájmu zaplatí příslušné smluvní poplatky, za které obdrží akreditační standardy, jež musí při akreditaci splnit. Tyto standardy schválili experti z dané země i ze světa a jsou tak zvaným nepodkročitelným minimem. V určeném období porovná inspekční tým, většinou se jedná o lékaře a zdravotní sestru, požadavky s realitou v hodnocené nemocnici. Pokud zdravotnické zařízení splnilo požadavky, obdrží nemocnice akreditační osvědčení platné 2-3 roky. Pokud 22
23 ovšem nemocnice požadavky nesplňuje, obdrží seznam nedostatků a termín do kdy mají být odstraněny.(35) Pouze zájem, ale nestačí, jsou také potřebné finanční prostředky. Náklady spojené se získáním certifikátu či akreditace jsou přibližně stejné ( Kč) (Škrlovi, 2003: 76). Na internetových stránkách Spojené akreditační komise si může zdravotnické zařízení spočítat cenu akreditačního šetření. Stačí zadat počet oddělení, stanic a lůžek a zobrazí se finanční suma.(47) Podle mého názoru je důležité, aby vedení kteréhokoliv zdravotnického zařízení průběžně zjišťovalo kvalitu služeb, které poskytuje. Přínosem pro nemocnici může být prestiž nebo zlepšení ekonomiky apod. I to, že se o kvalitu své práce zajímají, pozitivně působí na klienty. A pacienti jsou tím, koho zdravotnické zařízení potřebuje. V budoucnu si pravděpodobně žádné zdravotnické zařízení nebude moci dovolit vyhnout se sebehodnocení, akreditaci nebo certifikaci, protože by to mohlo ohrozit důvěru pacientů v toto zařízení Indikátory kvality Abychom mohli něco zlepšit, musíme to změnit. Abychom mohli něco změnit, musíme tomu rozumět. Abychom mohli něčemu rozumět, musíme to měřit. W. Edwards Deming Měření je důležitým prvkem při kontinuálním zvyšování kvality. Pokud něco nelze změřit, pak je velice obtížné zhodnotit, zda se daný proces nebo výstup zlepšuje nebo zhoršuje.(39) 23
24 K měření slouží měřitelná kritéria nebo-li indikátory. Při porovnání těchto kritérií s určitým standardem, směrnicí nebo požadavkem se ukáže, zda bylo tohoto standardu dosaženo a v jaké míře.(40; Škrlovi, 2003: 100) K měření a vyhodnocování kvality zdravotní péče jsou potřebné nějaké zdroje informací nebo dat. Odborná literatura uvádí čtyři takové zdroje a to: 1. data od pacientů a jiných interních nebo externích klientů, 2. lékařské, ošetřovatelské a jiné audity, 3. indikátory zdravotní péče, 4. analýzy provedené externími experty.(39; Škrlovi, 2003: 100) Dále je nutné zvolit druh indikátoru. Indikátory jsou dvojího druhu: Indikátory vztahu/poměru poměrové indikátory zakládají se na sběru a agregaci dat o jevech, které se vyskytují s určitou frekvencí (např. opakované rentgenové snímky apod.); Strážní indikátory kvality vztahující se převážně na mimořádné události jedná se o indikátory, které mají identifikovat kritické ojedinělé události (např. smrt pacienta během chirurgického zákroku apod.) (Škrlovi, 2003: 101). Také je potřebné se rozhodnout pro zaměření indikátoru. Indikátory kvality mohou být zaměřeny na: strukturu např. kvalifikaci sester, počet zaměstnanců; proces měření jeho efektivity nebo správnosti, úroveň ošetřovatelské péče (shoda/neshoda se specifickými ošetřovatelskými standardy); výstup např. náklady na lůžko/den (Škrlovi, 2003: 101). 2. Kvalita v ošetřovatelství 24
25 O zjišťování kvality zdravotní péče můžeme najít pravděpodobně další možné informace, ale já se dále ve své práci zaměřím na kvalitu v ošetřovatelství, protože právě ošetřovatelství je oborem, ve kterém pracuji Definice ošetřovatelství Ošetřovatelství má nezastupitelné místo při péči o zdraví člověka (Koncepce ošetřovatelství 9/2004). Ošetřovatelství, jako obor je často ze strany lékařů a někdy i veřejnosti podceňováno. Málokdo si uvědomuje, že nestačí například pouze provést operační výkon u nemocného. Nejen po operaci následují dny naplněné ošetřovatelskou péčí, které se neskládají pouze z plnění ordinací lékaře. Ošetřovatelský personál pomáhá pacientovi uspokojovat nejenom základní životní potřeby (dýchání, výživu, vyprazdňování apod.), ale také potřeby psychosociální (např. bezpečí, důvěry, důstojnosti atd.). Nedílnou součástí je také sledování zdravotního stavu pacienta, příznaků, které poukazují na zhoršení stavu nebo vznik komplikací apod. Sestra je tím, kdo tráví nejvíce času s pacientem, kdo mu naslouchá, když se potřebuje svěřit, kdo ho pohladí, když potřebuje cítit něčí dotek. Proto by sestra neměla být považována pouze za pomocníka lékaře, ale za jeho partnera. Jedná se o zakořeněný stav, který souvisí s historickým vývojem. Svůj podíl na této situaci mají také sestry, které by se měly snažit vybudovat si pozici partnera lékaře. Toto se nezmění ze dne na den, ale bude to dlouhý a náročný proces. Celková úroveň zdravotní péče v každé nemocnici je dána úrovní ošetřovatelské péče spolu s úrovní diagnostiky a s terapeutickými postupy (Gladkij, 1999: 120). 25
26 Pro představu co vše se skrývá pod pojmem ošetřovatelství, uvádím několik definic. Podle Staňkové (1997: 31) je ošetřovatelství: Systém typicky ošetřovatelských činností týkajících se jednotlivce, rodiny a skupiny, které jim pomáhají, aby byli schopni pečovat o své zdraví a pohodu. Koncepce ošetřovatelství (9/2004) popisuje ošetřovatelskou péči jako: Soubor odborných činností zaměřených na prevenci, udržení, podporu a navrácení zdraví jednotlivců, rodin a osob, majících společné sociální prostředí nebo trpících obdobnými zdravotními obtížemi. Dále tato koncepce uvádí, že je ošetřovatelství: Zaměřeno zejména na udržení a podporu zdraví, navrácení zdraví a rozvoj soběstačnosti, zmírňování utrpení nevyléčitelně nemocného člověka a zajištění klidného umírání a smrti. Charakteristickými rysy ošetřovatelství, jak uvádí Koncepce ošetřovatelství 9/2004, je individualizovaná péče založená na vyhledávání a plánovitém uspokojování potřeb člověka ve vztahu k jeho zdraví nebo potřebám vzniklých nebo pozměněných onemocněním. Charakteristickými rysy moderního ošetřovatelství je ošetřovatelská péče poskytovaná: individualizovaně, komplexně, týmově, aktivně, s důrazem na prevenci, vědecky (Staňková, 1997: 32). Současné ošetřovatelství je zaměřeno na zdraví člověka, zatímco medicína je převážně orientována na diagnostiku a léčení nemocí. V tom se také v celém světě liší cíle ošetřovatelství a medicíny, i když v řadě aspektů práce 26
27 sestry a lékaře splývá. Ošetřovatelství si vytvořilo vlastní pole působnosti, v němž sestra pracuje zcela samostatně a má vysoké kompetence (Staňková, 1997: 32-33). Směr vývoje ošetřovatelství určuje Koncepce ošetřovatelství. Jak uvádí Staňková (1997: 33): V řadě zemí se stala legislativní normou, od níž se odráží sledování kvality ošetřovatelské péče, stupeň kvalifikační, specializační i univerzitní přípravy sester, etické ošetřovatelské normy apod. V ČR je zpracována Koncepce ošetřovatelství 9/2004, která jak je v ní uvedeno, vychází: Z předchozí Koncepce ošetřovatelství z roku 1998, respektuje doporučení Organizace spojených národů, Světové zdravotnické organizace, směrnic Evropské unie, doporučení Evropské komise, Mezinárodní organizace práce, Mezinárodní rady sester a Mezinárodní rady porodních asistentek. V Koncepci ošetřovatelství 9/2004 je dále uvedeno, že zmíněná koncepce: Otevírá cestu k zajištění kvalitní ošetřovatelské péče prostřednictvím ošetřovatelských standardů, které stanovují kritéria k jejímu poskytování a hodnocení Zajišťování kvality ošetřovatelské péče Staňková (2001:7) charakterizuje kvalitní ošetřovatelskou péči následujícími znaky: V zemi, ale i v konkrétním zařízení existuje jasná koncepce ošetřovatelství, péče je poskytována prostřednictvím ošetřovatelského procesu, péče je odvozená od potřeb pacienta, práce ošetřovatelského personálu je týmová, ošetřovatelský tým je dobře motivovaný a odborně připravený, 27
28 ošetřovatelský tým si stanovil reálné cíle, ošetřovatelský tým dodržuje profesionální etický kodex, praxe (poskytovaná péče) je vědecky podložená, do ošetřovatelské péče jsou aktivně zapojení pacienti/klienti, existuje účinná mezioborová spolupráce. Už v dávných dobách usilovala Florence Nightingalová o vysoce kvalitní ošetřovatelskou péči neustálým dohledem nad ošetřovatelskou praxí (SZO, 1996: 100). SZO (1996: 100) uvádí, že si Florence Nightingalová: Stanovila určité standardy, podle kterých potom posuzovala to, co viděla nebo slyšela. Pokud se jí zdálo, že daná situace neodpovídá jejím normám, snažila se o nápravu. Zajištění kvality je proces, který je složen z několika po sobě jdoucích kroků potřebných pro stanovení a hodnocení standardů. Tento proces je často označován jako cyklus zajištění kvality ošetřovatelské péče, lze ho také nazývat systémem zajišťování kvality ošetřovatelské péče (SZO, 1996: 101). Uvedený proces se skládá z následujících kroků: stanovit jasné cíle a profesionální hodnoty, definovat požadovanou kvalitu, vypracovat ošetřovatelské standardy, vypracovat systém kontroly dodržování standardů, zajistit organizační a personální faktory, stanovit způsoby hodnocení dosaženého efektu (Staňková 2001: 8). Pro to abychom mohli definovat kvalitu a vůbec určit objektivní míru kvality ošetřovatelské péče je potřebné, ne-li nutné, stanovit základní kriteria kvality. V praxi to znamená, že si musíme definovat, co si představujeme pod pojmem kvalita ošetřovatelské péče. Z tohoto důvodu je nezbytné vytvořit specifické ošetřovatelské standardy. Stanovit cíl kvalitní péče, způsob jakým 28
29 má být cíle dosaženo a metodu změření, zda cíle bylo opravdu dosaženo nebo v jaké míře (SZO, 1996: 101; Staňková, 1997: 124). Grohar-Murray (1997: 188) říká: Kritéria jsou předem stanovené prvky, charakteristiky nebo vlastnosti používané k měření toho, do jaké míry byl standard dodržen. Jsou nutná k tomu, aby mohly být standardy měřitelné. Pokud standardy měřit nelze a nelze sepsat konkrétní kritéria, používají se ukazatele, které mají ukázat, že s největší pravděpodobností byly standardy dodrženy. Ukazatel je aspekt zdravotnického procesu, který signalizuje, zda byly zvoleny správné intervence Hodnocení kvality ošetřovatelské péče Kvalita ošetřovatelské péče může být posuzována podle různých kriterií, zpravidla je to závislé na tom, kdo hodnocení poskytované péče provádí (Staňková, 1997: 123). Většina lékařů hodnotí kvalitu ošetřovatelské péče podle toho, jak sestra zajišťuje diagnosticko-terapeutický plán. Jinými slovy, jak sestra plní lékařovy ordinace a to zejména proto, že to má vliv i na výsledek jeho práce. Nemocný posuzuje kvalitu poskytované ošetřovatelské péče podle: míry svého strádání v uspokojení základních potřeb, míry profesionální citlivosti a všímavosti sester k jeho vlastním problémům nebo problémům spolupacientů, jednání a aktivity sester, úpravy zevnějšku a kultivovanosti projevu sester (Staňková 1997: 123). 29
30 Sestra hodnotí kvalitu ošetřovatelské péče a své vlastní práce podle toho, o čem se domnívá, že je náplní její práce. Pokud pokládá za hlavní náplň své práce splnění ordinací lékaře, hodnotí hlavně toto kritérium, pokud se ztotožnila s koncepcí ošetřovatelského procesu, budou kritéria kvality poskytované péče mnohem širší (Staňková 1997: 124). Já jako zdravotní sestra hodnotím kvalitu péče, kterou poskytuji z mnoha hledisek, která zahrnují vědomosti, manuální zručnost, aktivitu, spolehlivost, rychlé a správné plnění ordinací lékaře, komunikaci, vlídný a citlivý přístup a mnoho dalších. V roli pacientky, ve které jsem se ocitla v roce 2005, jsem hodnotila zejména chování a komunikaci personálu, přístup k informacím a vybavenost oddělení. Nejdůležitější pro mě bylo chování, komunikace, vlídný přístup a dostatek informací, kterých se mi dostalo od personálu. Přestože jsem si všímala vybavení a čistoty oddělení, výše uvedené bylo pro mě důležitější Ošetřovatelský audit Ošetřovatelský audit, stejně jako jiné audity (např. zdravotní, profesionální), je považován za důležitou součást dobrého fungování organizace. Ve zdravotnictví se začal audit používat již na počátku 80. let 20. století. Zkušenosti anglických sester s auditem prokázaly, že tato metoda není vhodná pro sestry, které poskytují přímou péči (pracují u lůžka pacienta). Pro tuto skupinu sester je zmíněná metoda náročná, odvádí je od péče o pacienty a stává se cílem nikoli prostředkem ke zlepšování kvality. Její používání je proto na této úrovni neefektivní. Audit je metoda vhodná k používání středním a vrcholovým zdravotnickým managementem a profesionálními auditorskými firmami (Kitson a Gonzales in Mastiliaková, 2002: 19). 30
31 Ošetřovatelský audit by tedy měly provádět sestry, pracující v řídících funkcích, které mají dostatečnou ošetřovatelskou praxi u lůžka a vzdělání v ošetřovatelském managementu. Jejich povinností je provádět průběžná hodnocení ve svém zařízení a na svém pracovišti. Jak uvádí Koncepce ošetřovatelství 9/2004 vedoucí pracovníci hodnotí: Kvalitu poskytované ošetřovatelské péče, profesionální přístup ošetřovatelského personálu k nemocným, organizaci práce ošetřovatelských pracovníků a spokojenost nemocných s ošetřovatelskou péčí. Při hodnocení používají objektivní metody hodnocení, mezi které mimo jiné patří pozorování, rozhovor, dotazníkové šetření, kontrola ošetřovatelské dokumentace atd. Sledovat je možné předem daná kritéria, která jsou měřitelná např. riziko vzniku dekubitů, komplikací při péči o centrální nebo periferní žilní katétr apod. Podle Škrlových (2003: 108): Ošetřovatelský audit představuje systematické vyhodnocení ošetřovatelské praxe s cílem zlepšit kvalitu ošetřovatelské péče. Jde o systematické, důkladné vyhodnocení minulé a současné ošetřovatelské praxe z perspektivy ošetřovatelského procesu, porovnání skutečné ošetřovatelské praxe s přijatými standardy, vyhodnocení, zda současná ošetřovatelská praxe využívá optimálně dostupných zdrojů. (41) Cílem auditu není hledání chyb a následné postižení konkrétní osoby, ale jde o nalezení slabých míst v systému/procesu a jejich následné odstranění. Aby měl ošetřovatelský audit nějaký smysl, musí oddělení reagovat na nalezené problémy a to např. tím, že uskuteční potřebné změny (Škrlovi, 2003: 109). Z výše uvedeného vyplývá, že audit slouží k nalezení slabých míst, ale je třeba si uvědomit, že také pomáhá nalézt případně potvrdit dobrou praxi. Podle Škrlových (2003: 109) existují čtyři druhy ošetřovatelského auditu: 31
32 1. Retrospektivní revize revize ošetřovatelských záznamů/chorobopisů propuštěných pacientů. 2. Audit implementace ošetřovatelských standardů cílem je přesvědčit se o tom, zda se v praxi tyto odsouhlasené standardy dodržují. 3. Algoritmický audit vyhodnocení strategie péče z perspektivy zachování dohodnutých procesů a jejich možných alternativ. 4. Audit výsledků péče nespokojuje se pouze zjištěním, kdo-jak-komu, ale klade si otázku: Bylo to k něčemu dobré? Cíl praktické části této práce se vztahuje k uvedenému bodu č. 2. Jedná se o to, přesvědčit se na vybraných odděleních (všech jednotkách intenzivní péče a Anesteziologicko-resuscitačním oddělení) jedné fakultní nemocnice o tom, zda ošetřovatelský personál: Zná ošetřovatelské standardy, ví k čemu ošetřovatelské standardy slouží, postupuje podle ošetřovatelských standardů, umí s ošetřovatelskými standardy pracovat, umí ošetřovatelské standardy aplikovat do praxe, považuje ošetřovatelské standardy za důležité a přínosné Ošetřovatelské standardy Vždy existovaly nějaké postupy poskytování ošetřovatelské péče, ale až koncem 20. století dochází v České republice k unifikaci tvorby ošetřovatelských standardů. Dá se říci, že s nástupem vyučování oboru ošetřovatelství na vysokých školách se začíná ve zdravotnických školách přednášet tematika zpracování a péče podle ošetřovatelských standardů. 32
33 Každý z nás postupuje podle vlastních standardů, kterými se řídí a které považuje za správné. Neznamená to však, že právě péče, kterou já poskytuji bude každý hodnotit jako kvalitní. Co člověk to názor. Donedávna se postupy poskytování ošetřovatelské péče předávaly převážně ústní formou mezi personálem. To je, podle mého názoru, nedostačující způsob. Každý pacient má právo na kvalitní péči bez ohledu na to, kdo a na kterém oddělení zdravotnického zařízení péči poskytuje. Proto je důležité, aby byly jasně a srozumitelně stanoveny standardy, kterými se v celém zdravotnickém zařízení řídí veškerý personál. Koncepce ošetřovatelství (9/2004: 5) uvádí: Kvalitu ošetřovatelské péče určují ošetřovatelské standardy, které současně stanovují její měřitelná kritéria. Ošetřovatelským standardem se rozumí dohodnutá profesní norma kvality. Standardy mohou být vydány jako právní předpisy (zákony, vyhlášky) metodická opatření Ministerstva zdravotnictví zveřejněná ve Věstníku MZ, nebo jsou vypracovány zdravotnickým zařízením, profesní organizací apod. Podle toho se řídí jejich závaznost. Ošetřovatelské standardy, jak uvádí Koncepce ošetřovatelství (9/2004: 5), se týkají: Kategorií a kvalifikace ošetřovatelského personálu, realizace ošetřovatelského procesu, ošetřovatelské dokumentace, pracovních postupů, vybavení a personálního obsazení pracoviště z hlediska ošetřovatelské péče. Povinností zdravotnického zařízení je dodržovat standardy dané právními předpisy a přijmout vlastní ošetřovatelské standardy, které vycházejí z rámcových standardů doporučených Ministerstvem zdravotnictví (Koncepce ošetřovatelství, 9/2004: 5). 33
34 Každý standard musí obsahovat následující části: zaměření je vyjádřeno většinou již v názvu standardu a ukazuje, které oblasti ošetřovatelské péče se týká, míru závaznosti určuje, kdo je povinen se jím řídit, cíl vyjadřuje požadovanou výslednou kvalitu, kritéria požadované kvality: - kriteria strukturální (co vše sestra potřebuje) - kriteria procesuální (jak bude sestra postupovat) - kriteria výsledku (jaká má být výsledná kvalita), způsob hodnocení měření dosažené kvality, metodu kontroly kdo je kompetentní k provádění kontroly, jak často a možné sankce podle závažnosti (Staňková, 2001: 15-16). Standard bych tedy mohla nazvat jakousi předlohou, jak mám postupovat při poskytování ošetřovatelské péče, aby výsledek mé práce nebyl považován za nekvalitní. Je to jakýsi návod určitého výkonu, aby nedošlo k žádnému pochybení při poskytování ošetřovatelské péče a nebo poškození pacienta (Váňová 2004: 5). Standard zároveň pomáhá hodnotit a kontrolovat kvalitu poskytované péče. Každý standard by měl být formulován jasně a srozumitelně, aby mu ti, pro které je určen, bez velkých potížích rozuměli. Měl by také odpovídat potřebám, ale i možnostem daného zdravotnického zařízení či oddělení. Standard by měl být vždy dodržen. Je jasné, že se mohou objevit situace, kdy z nějakého vážného důvodu k úplnému dodržení standardu nedojde např. nedostatek personálu apod. Takových okamžiků by však mělo být málo a po každé, když nastanou by měl být analyzován důvod jejich vzniku a následně navržena opatření vedoucí k zamezení jejich opakování. Mádlová (43) upozorňuje na důležitost rozlišovat standard od postupu. Postup je potřebné sestavit pokud chybí jednoduchý návod, jak správně 34
35 dosáhnout jednoho konkrétního cíle. Zmíněný postup obsahuje seznam potřebných pomůcek, kompetentní personál a v bodech uvedené pokyny, jak dosáhnout určeného cíle, např. jaký materiál a v jakém pořadí je žádoucí použít pro správné ředění léků pro intravenózní aplikaci. Standard je nutné sestavit tehdy, pokud je potřebné, na základě nedostatků, stanovit komplexní pravidla společně s určením žádoucí úrovně. Na rozdíl od Mádlové Pešek (2003: 32) spojuje tato dvě slova (standard a postup). Jak se v jeho knize můžeme dočíst: Standardní postupy jsou standardní operační postupy vztahující se k činnostem, které se provádějí na jednotlivých pracovištích. Podle mého názoru je postup popsání kroků, jak mám postupovat při provádění nějakého výkonu. Za standardní ho považuji tehdy, když je jasně dán a je řečeno, koho se týká a kdo je povinen se jím řídit. A právě takovýto standardní postup, mimo jiné (uvedené na straně 33), v sobě obsahuje každý standard. Pavlicová (1999: 23) říká: Ošetřovatelská péče se svými standardy je jedním z kriterií pro úspěch pro budoucí akreditační řízení zdravotnických zařízení. Já osobně považuji ošetřovatelské standardy za potřebné nejen z výše uvedeného důvodu, ale také z mnoha dalších. Důležité jsou nejen pro rychlejší a snadnější zapracování sester, které právě nastoupily do praxe, ale také proto, že na některých odděleních jsou zavedeny různé postupy, které nevedou k poskytování kvalitní ošetřovatelské péče a velice snadno se jimi pak začnou řídit i nové sestry. Standardy jsou určitě potřebné i pro sestry s delší praxí, které ukončily studium v době, kdy se v České republice nebo ještě v Československu standardy nepoužívaly. Standardy sestrám umožňují připomenout si něco, co delší dobu nedělaly a s čím si tudíž nemusí být zcela jisté. Ne vždy má člověk možnost, zeptat se někoho zkušeného, aby se ujistil správností svého 35
36 postupu při provádění výkonu apod. Snadnější pro každého z nás je podívat se do standardu, než hledat v knihách. Jsou to snadno a kdykoliv dostupné informace. Také nám pomáhají seznámit se s novinkami a změnami, které souvisejí s výzkumem, vývojem zdravotnictví a novou legislativou. Pomáhají předcházet komplikacím. Sjednocují poskytovanou ošetřovatelskou péči nejen na různých odděleních, ale v celém zdravotnickém zařízení. To znamená, že každému pacientovi by se mělo dostat stejně kvalitní ošetřovatelské péče na kterémkoliv oddělení nemocnice. Slouží také jako ochrana pacientů. V neposlední řadě slouží z odborného hlediska jako ochrana personálu, za předpokladu, že jsou ošetřovatelské standardy formálně přijaty ve zdravotnickém zařízení Historie ošetřovatelských standardů Jak jsem se již jednou zmínila, Florence Nightingalová vytvořila v roce 1860 první náznaky standardů, které byly zveřejněny v její knize Notes on Nursing. Ve své činnosti se zaměřila zejména na čistotu prostředí a prevenci infekcí. Díky tomu se jí podařilo snížit úmrtnost raněných během Krymské války. Dá se tedy říci, že to byl prvopočátek něčeho, co lze nazvat standardy.(44) Nejstarší ošetřovatelské standardy byly vypracovány Americkou asociací sester už v roce Jako první byly vytvořeny standardy pro sestry pracující v neodkladné péči. Povinností sester, jež byly členkami asociace, která standardy vypracovala a přijala, bylo zavádět standardy do běžné ošetřovatelské praxe. Ony byly těmi, kdo postupně ovlivňovaly úroveň ošetřovatelské péče. Jelikož každý standard v sobě obsahoval také kriteria, která umožňovala použití různých měřících technik, napomohlo zavedení standardů k zahájení objektivního hodnocení kvality ošetřovatelské péče. Postupem času byly vytvářeny další ošetřovatelské standardy, které se šířily do řady evropských zemí. Ve formě doporučení mezinárodních organizací 36
Plán rozvoje kvality péče a bezpečí pacientů PNHoB na období
Psychiatrická nemocnice Horní Beřkovice Podřipská 1, 411 85 Horní Beřkovice na období 2016-2018 Cíle Rozvíjet naplňování akreditačních standardů SAK. Uspokojovat v maximální možné míře očekávání i potřeby
VícePsychiatrická nemocnice Podřipská 1, Horní Beřkovice IČO: tel.:
Psychiatrická nemocnice Podřipská 1, 411 85 Horní Beřkovice IČO: 00673552 tel.: 416 808 111 Plán rozvoje kvality péče a bezpečí pacientů PNHoB na období 2013 2015 Rozvíjet naplňování akreditačních standardů
VíceZvyšování kvality a udržitelnost nastavených standardů
METODICKÝ MATERIÁL KE KULATÉMU STOLU NA TÉMA: Zvyšování kvality a udržitelnost nastavených standardů Cílová skupina: pracovníci SPOD Obsah kulatého stolu: Teoretický úvod k tématu zvyšování kvality a udržitelnost
VícePotřeba nové koncepce ošetřovatelství Vychází z předpokladů, že:
Česká koncepce oboru ošetřovatelství Koncepce ošetřovatelství České republiky Vychází z: - Koncepce ošetřovatelství České republiky z roku 1998, - respektuje doporučení: Organizace spojených národů, Světové
VíceJak probíhá certifikační audit? Mgr. Erna Mičudová Květen 2014
Jak probíhá certifikační audit? Mgr. Erna Mičudová Květen 2014 Co je to kvalita?? Kvalitu poskytované zdravotní péče je možno vyjádřit jako souhrn dostupných informací o odbornosti v diagnosticko - terapeutickém
VíceMěla by zde být uvedena i Evropská federace sester (EFN), která řeší oblast ošetřovatelství v rámci Evropy a je na ni odkazováno v kapitole 2.1.
Česká asociace sester (dále ČAS) v úvodu žádá MZ ČR o komplexní přepracování předloženého dokumentu. ČAS si uvědomuje důležitost uvedeného materiálu a nabízí účast zástupců v pracovní skupině na MZ ČR
VíceOšetřovatelský proces
Je těžké měnit lidi, ale je možné změnit systém práce v organizaci. J.Kersnik - Medical Tribune Ošetřovatelský proces Simona Saibertová LF, MU Ošetřovatelský proces je racionální vědecká metoda poskytování
VíceAkreditační standardy zdravotnických zařízení vypracované v rámci Národního programu kvality zdravotní péče MZ ČR
Akreditační standardy zdravotnických zařízení vypracované v rámci Národního programu kvality zdravotní péče MZ ČR Úvod Pro zabezpečení přípravy komplexního setu Národních akreditačních standardů zdravotnických
VíceOšetřovatelství
Ošetřovatelství jako věda (Charakteristika oboru ošetřovatelství) Ošetřovatelství Ošetřovatelství jako vědní obor Samostatná vědní disciplína s vlastní teoretickou základnou. Teorie umožňuje: - třídit
Více9 KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ
VĚSTNÍK č. 9 - MZ ČR, 2004 M E T O D I C K Á O P A T Ř E N Í 9. KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ ZN.: 21581/04/VVO REF.: Dagmar Prokopiusová, Bc. tel. 22497 linka 2555 Ministerstvo zdravotnictví vydává metodické
VíceNové pojetí ošetřovatelství a ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Nové pojetí ošetřovatelství a ošetřovatelské péče Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Potřeba nové koncepce ošetřovatelství 1 1988 ve Vídni. Evropská konference o ošetřovatelství svolaná WHO Požadavek
VíceRozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví
Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:
VíceOšetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR
Ošetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR Lenka Gutová, Eva Pavelková SAK ČR Seminář MZ ČR 26.4.2007 Podpora řízení kvality v primární péči Je těžké měnit lidi, ale je možné změnit
VíceWS PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE
WS PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE ISO 9001 revize normy a její dopady na veřejnou správu Ing. Pavel Charvát, člen Rady pro akreditaci Českého institutu pro akreditaci 22.9.2016 1 ISO 9001 revize normy a její dopady
VíceKvalita v ošetřovatelské péči. Irena Pejznochová Česká asociace sester Česká společnost pro jakost 30.dubna 2010
Kvalita v ošetřovatelské péči Irena Pejznochová Česká asociace sester Česká společnost pro jakost 30.dubna 2010 Kvalitní péče? Jak se společnost dokáže postarat o seniory a osoby se zdravotním postižením,
VícePRAVIDLA PROCESU HODNOCENÍ KVALITY A BEZPEČÍ VE ZDRAVOTNICKÉM ZAŘÍZENÍ ČESKÁ SPOLEČNOST PRO AKREDITACI VE ZDRAVOTNICTVÍ
PRAVIDLA PROCESU HODNOCENÍ KVALITY A BEZPEČÍ VE ZDRAVOTNICKÉM ZAŘÍZENÍ ČESKÁ SPOLEČNOST PRO AKREDITACI VE ZDRAVOTNICTVÍ 2. vydání, červen 2017 Schváleno Ministerstvem zdravotnictví ČR Postup před vlastním
VíceKonference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc, 20. dubna 2010
HISTORIE A BUDOUCNOST MĚŘENÍ KVALITY ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB PROSTŘEDNICTVÍM SPOKOJENOSTI PACIENTŮ (MUDr. Markéta Hellerová, náměstkyně ministryně zdravotnictví) Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc,
VíceOKRUHY - SZZ
OKRUHY - SZZ - 18. 6. - 20. 6. 2018 ORGANIZACE A ŘÍZENÍ + ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ POLITIKA STÁTU, MARKETING, EKONOMIKA A FINANCOVÁNÍ + KVALITA A BEZPEČÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH A ZAŘÍZENÍCH
VíceKvalita zdravotní péče, řízení kvality a bezpečí v Oblastní nemocnici Jičín a. s.
Kvalita a lidskost Kvalita zdravotní péče, řízení kvality a bezpečí v Oblastní nemocnici Jičín a. s. Mgr. Jana Kučerová, Ph.D. Kvalita zdravotní péče a akreditace, III. celostátní konference, Praha, 17.10.2012
VíceOšetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství
Ošetřovatelství pojetí moderního ošetřovatelství Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Bc. Tondrová Irena duben 2009 ošetřovatelství Pojetí
Více1. Název projektu: Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné
1. Název projektu: Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné 2. Operační program: Operační program Zaměstnanost 3. Specifický cíl projektu: Projekt zajistí podmínky pro přechod duševně nemocných
VíceKVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl
KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl Měření kvality zdravotní ve vybraných psychiatrických léčebnách přímo řízených MZ ČR Únor 2010 / Závěrečná zpráva z projektu / Řešitel projektu: RNDr.
VíceHistorie a současnost ošetřovatelství. Vážené studentky a studenti,
Název studijního předmětu Téma Název kapitoly Autor - autoři Dějiny ošetřovatelství Historie a současnost ošetřovatelství Současnost ošetřovatelství Mgr. Věra Vránová, Ph.D. Vážené studentky a studenti,
VíceCÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE
CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE DO ROKU 2010 ZAJISTIT, ABY ŘÍZENÍ RESORTU ZDRAVOTNICTVÍ OD ZDRAVOTNÍCH PROGRAMŮ AŽ PO INDIVIDUÁLNÍ PÉČI O PACIENTA NA KLINICKÉ ÚROVNI BYLO ORIENTOVÁNO NA VÝSLEDEK Přelom
VíceNové akreditační standardy
Nové akreditační standardy Proč nové standardy Den vydání nové revize je prvním dnem přípravy revize další Zkušenosti z aplikace standardů Usnadnění a zjednodušení interpretací Jednoznačnost Legislativa
VíceObsah. ÚVOD 1 Poděkování 3
ÚVOD 1 Poděkování 3 Kapitola 1 CO JE TO PROCES? 5 Co všechno musíme vědět o procesním řízení, abychom ho mohli zavést 6 Různá důležitost procesů 13 Strategické plánování 16 Provedení strategické analýzy
VíceSTANDARD 15. ZVYŠOVÁNÍ KVALITY SOCIÁLNÍ SLUŽBY
STANDARD 15. ZVYŠOVÁNÍ KVALITY SOCIÁLNÍ SLUŽBY CÍL STANDARDU 1) Tento standard vychází ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen Zákon ) a z vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí
VíceSPOKOJENOST PACIENTŮ: nedílná součást informací o kvalitě zdravotních služeb (Bc. Marek Šnajdr, I. náměstek ministryně zdravotnictví )
SPOKOJENOST PACIENTŮ: nedílná součást informací o kvalitě zdravotních služeb (Bc. Marek Šnajdr, I. náměstek ministryně zdravotnictví ) Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 20. dubna 2010 ZÁKLADNÍ SUBJEKTY
VíceVýznam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb
Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách
VíceAkreditace ZZ
1 2 3 4 5 6 7 8 Akreditace ZZ Termín ISO označuje Mezinárodní organizaci pro standardizaci (The International Organization for Standardization). Série ISO 9000, zabývající se kvalitou, vznikla v roce 1987,
VíceNárodní ošetřovatelské postupy
Národní ošetřovatelské postupy Cíl tvorby národních ošetřovatelských postupů Vytvoření jednotícího rámce v procesu ošetřovatelské standardizace Vytipování ošetřovatelských intervencí a činností, ve kterých
VíceKVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - III. díl
KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - III. díl Měření kvality zdravotní ve vybraných psychiatrických léčebnách přímo řízených MZ ČR Únor 2010 / Závěrečná zpráva z projektu / Řešitel projektu:
VíceTEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011
TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Kombinovaná PŘEDMĚT: OBECNÉ OŠETŘOVATELSTVÍ
VíceCHARAKTERISTIKA EFQM MODELU EXCELENCE
CHARAKTERISTIKA EFQM MODELU EXCELENCE A MOŽNOSTI JEHO VYUŽITÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ Model Excelence nám dal novou dimenzi řízení. Byli jsme si vědomi toho, že bychom měli dělat mnoho věcí jinak, ale až model
VíceHodnocení kvality péče v ARIM. Martin Stříteský VFN a 1LF UK Praha
Hodnocení kvality péče v ARIM Martin Stříteský VFN a 1LF UK Praha Od historie k současnosti Zavádění systému řízení kvality ve zdravotnických zařízeních začalo v USA na počátku 20. století. Zakladatelem
VíceMetodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie
Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních
VíceAUDITY Hlavním cílem každého auditu musí být zjišťování faktů, nikoli chyb!
AUDITY Audity představují nezávislý zdroj informací a týkají se všech podnikových procesů, které tvoří systém zabezpečování jakosti podniku.audity znamenají tedy systematický, nezávislý a dokumentovaný
VíceCesta k zavedení managementu společenské odpovědnosti, aneb jak na to praxe Krajského úřadu Jihomoravského kraje
Cesta k zavedení managementu společenské odpovědnosti, aneb jak na to praxe Krajského úřadu Jihomoravského kraje 1. ročník konference: Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy, 19. 11. 2013,
VíceAKREDITACE ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ A SLEDOVÁNÍ NOZOKOMIÁLNÍCH NÁKAZ
AKREDITACE ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ A SLEDOVÁNÍ NOZOKOMIÁLNÍCH NÁKAZ MUDr. Eliška Sovová, PhD., MBA, RNDr. Renata Podstatová Fakultní nemocnice Olomouc Kvalita zdravotní péče Světová zdravotnická organizace
VíceBezpečnost pacientů v nemocnicích
Bezpečnost pacientů v nemocnicích Radek Policar náměstek pro legislativu a právo, MZ ČR Roman Prymula náměstek pro zdravotní péči, MZ ČR Ústřední vojenská nemocnice 14. září 2018 Bezpečí pacientů v popředí
VíceOBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER
OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta zdravotnických studií, Ústí nad Labem PhDr. Hana Plachá Výběr tématu Důvod výběru: Práce v oboru více jak 35 let Zájem o problematiku profese
VícePsychodiagnostika Hogan a 360 dotazník
Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník Na svých pozicích řešíte množství situací a vztahů, které jsou pro vás náročnější než jiné a pravděpodobně si kladete otázku proč. Jednou z možností, jak na tuto
VíceMANAGEMENT Procesní přístup k řízení organizace. Ing. Jaromír Pitaš, Ph.D.
MANAGEMENT Procesní přístup k řízení organizace Ing. Jaromír Pitaš, Ph.D. Obsah Definice procesního řízení Výhody procesního řízení Klasifikace procesů podle důležitosti Popis kontextu procesů Základní
VícePŘEZKOUMÁNÍ SYSTÉMU MANAGEMENTU KVALITY V HEMATOLOGICKÉ LABORATOŘI
PŘEZKOUMÁNÍ SYSTÉMU MANAGEMENTU KVALITY V HEMATOLOGICKÉ LABORATOŘI Bc. Jiří Kotrbatý Akreditace v hematologické laboratoři, Sysmex Hotel Holiday Inn, Brno, salonek Beta 16.4.2015 Přezkoumání systému
VíceKoncepce českého ošetřovatelství 2018/2019. Mgr. Martin Krause, DiS.
Koncepce českého ošetřovatelství 2018/2019 Mgr. Martin Krause, DiS. martin.krause@tul.cz Historické okolnosti vzniku koncepce ošetřovatelství první koncepce ošetřovatelství na světě F. Nightingal první
VícePŘEZKOUMÁNÍ SYSTÉMU MANAGEMENTU KVALITY V HEMATOLOGICKÉ LABORATOŘI
PŘEZKOUMÁNÍ SYSTÉMU MANAGEMENTU KVALITY V HEMATOLOGICKÉ LABORATOŘI Bc. Jiří Kotrbatý Proces akreditace v hematologické laboratoři, Sysmex Hotel Voroněž, Brno 25.10.2016 Přezkoumání systému managementu
VíceEvaluace v mateřských školách. Zora Syslová
Evaluace v mateřských školách Zora Syslová OBSAH 1. Obecná východiska a zákonné normy 2. Systém vlastního hodnocení v MŠ 3. Cíle a kritéria vlastního hodnocení 4. Prostředky průběžného sběru informací
VíceZávěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě
Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě Oblastní nemocnice Jičín a.s. Souhrn výstupů ze vzdělávání v rámci projektu Vzdělání
VíceNárodní politika podpory jakosti a MPSV ČR
Národní politika podpory jakosti a MPSV ČR 1. Národní politika jakosti Na základě usnesení vlády ČR č. 458 ze dne 10. května 2000 byla při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR ustavena Rada České republiky
VíceLiberecký kraj zveřejňuje výsledky projektu KVALITA OČIMA PACIENTŮ
TISKOVÁ ZPRÁVA 1. února 2012 Liberecký kraj zveřejňuje výsledky projektu KVALITA OČIMA PACIENTŮ Liberecký kraj se dlouhodobě věnuje projektům KVALITA OČIMA PACIENTŮ a KVALITA PRACOVNÍHO ŽIVOTA zaměřeným
VícePříloha č. 1: Akreditační standard SAK: XIII. Řízení lidských zdrojů
Přílohy Příloha č. 1: Akreditační standard SAK: XIII. Řízení lidských zdrojů Standard 13.4.: Všichni pracovníci jsou při nástupu zapracováni dle potřeb nemocnice a s ohledem na jejich náplň práce a požadavky
VíceKvalita ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Kvalita ošetřovatelské péče Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Kvalita péče z hlediska N 1 Definována podle toho, co od nás zdravotníků N očekává důležitým ohledem je dg. Nemocného Determinující
VíceJAK PROBÍHÁ PROCES HODNOCENÍ KVALITY A BEZPEČÍ VE ZDRAVOTNICKÉM ZAŘÍZENÍ ČESKÁ SPOLEČNOST PRO AKREDITACI VE ZDRAVOTNICTVÍ
JAK PROBÍHÁ PROCES HODNOCENÍ KVALITY A BEZPEČÍ VE ZDRAVOTNICKÉM ZAŘÍZENÍ ČESKÁ SPOLEČNOST PRO AKREDITACI VE ZDRAVOTNICTVÍ 1. verze Květen 2012 Postup před vlastním hodnocením kvality a bezpečí 1. Zdravotnické
VíceHODNOCENÍ KVALITY A BEZPEČÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB 4. ČERVNA 2016
HODNOCENÍ KVALITY A BEZPEČÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB 4. ČERVNA 2016 HODNOCENÍ KVALITY A BEZPEČÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB V ČR Zakotveno v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování
VíceISO 9001 : 2015. Certifikační praxe po velké revizi
ISO 9001 : 2015 Certifikační praxe po velké revizi Audit Audit z lat. auditus, slyšení Vzhledem k rozsahu prověřování se audit obvykle zabývá jen vzorky a jeho výsledek tedy neznamená naprostou jistotu,
VíceVyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů
Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie
VíceSchválení: Mgr. J. Deylová vedoucí zařízení Verze: 02
ZVYŠOVÁNÍ KVALITY POSKYTOVANÉ SOIÁLNÍ SLUŽBY Nahrazuje: Proces II SQ 15/2015 - Zvyšování kvality poskytované sociální služby, verze 01 Jméno a příjmení Funkce Podpis Domov pro seniory Karolinka Pod Obecnicu
VíceLOGBOOK. Specializační vzdělávání v oboru ORGANIZACE A ŘÍZENÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ
LOGBOOK Specializační vzdělávání v oboru ORGANIZACE A ŘÍZENÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ Ministerstvo zdravotnictví České republiky Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2 tel.: + 420 224 971 111, e-mail: onp@mzcr.cz,
VíceJAK A PROČ PRACOVAT NA KVALITĚ IA. Ing. Eva Klímová Praha, 17.2.2015
JAK A PROČ PRACOVAT NA KVALITĚ IA Ing. Eva Klímová Praha, 17.2.2015 Proč chci sledovat kvalitu IA? Legislativní rámec a Mezinárodní standardy pro profesní praxi IA (IIA, poslední novela leden 2013) konkrétní
VíceDOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR
DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR Česká odborná společnost klinické farmacie ČLS JEP Lékařský dům, Sokolská 31, 120
VíceSestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví
Balíček ICN Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Michaela Hofštetrová Knotková Obsah: Kapitola 1: Úvod Kapitola 2: Celkový pohled Kapitola 3: Plánování pracovní síly Kapitola 4: Měření pracovní
VíceISO 9001:2015 CERTIFIKACE ISO 9001:2015
CERTIFIKACE ISO 9001:2015 Akreditace UKAS ISO 9001:2015 Požadavky UKAS Zvažování rizik se znalostí kontextu organizace Efektivní vedení (leadership) Méně dokumentace v systému managementu kvality Aplikace
VíceVýsledky učení (Intented Learning Outcomes) jako klíčový nástroj řízení kvality vzdělávacího procesu. Teaching Excellence
Výsledky učení (Intented Learning Outcomes) jako klíčový nástroj řízení kvality vzdělávacího procesu doc. Ing. Jiří Hnilica, Ph.D. Teaching Excellence Výsledky učení aneb jak jasně a ověřitelně popsat,
VíceOperační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 PROJEKT
VíceManagement kvality a jeho využití v praxi MěÚ Benešov
MěÚ Benešov Management kvality a jeho využití v praxi MěÚ Benešov Mgr. Bc. Miluše Stibůrková tajemnice MěÚ Benešov E-mail: stiburkova@benesov-city.cz Telefon: 317 754 144, 317 754 145 Městský úřad Benešov
VíceČINNOSTI DOZORU NAD TRHEM ORGANIZACE A STRUKTURA
ČINNOSTI DOZORU NAD TRHEM ORGANIZACE A STRUKTURA Strategie dozoru nad trhem Způsob, jakým je prováděn dozor nad trhem, je velmi ovlivněn souborem základních předpokladů a principů pokud jde o jeho postavení,
VícePRAVIDLA SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ VYSOKÉ ŠKOLY MEZINÁRODNÍCH A
PRAVIDLA SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ VYSOKÉ ŠKOLY MEZINÁRODNÍCH A VEŘEJNÝCH VZTAHŮ PRAHA, O.P.S. ze dne 27. června 2017
VíceROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU)
L 40/72 17.2.2017 ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2017/274 ze dne 10. února 2017, kterým se stanoví zásady pro poskytování zpětné vazby k plnění úkolů dílčích koordinátorů z vnitrostátních
VíceVnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb
Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb (ke standardu 15) I. Příprava zjišťování spokojenosti uživatelů se sociálními službami 1. Před zahájením
VíceHodnocení kvality IA. Národní konference ČIIA Jak na kvalitu v IA říjen Josef Medek, CIA, CISA
Hodnocení kvality IA Národní konference ČIIA Jak na kvalitu v IA 10. 11. říjen 2012 Josef Medek, CIA, CISA Obsah Východiska / Požadavky - Standardy Program pro zabezpečení a zvyšování kvality Praktické
VíceJe zavádění hodnocení kvality v souladu s etikou? Jindra Pavlicová
Je zavádění hodnocení kvality v souladu s etikou? Jindra Pavlicová Etika nás provází celý život, a to jak profesní, tak i soukromý. To pro sestry není žádná novinka, např. již v roce1940 Estrid Rodhe napsala
VíceHumanistické modely Florence Nightingale Moderní ošetřovatelství. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Humanistické modely Florence Nightingale Moderní ošetřovatelství Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *12.5.1820 Florencie, +13.8.1910 Londýn Od 1851 cestuje po Evropě + návštěvy nemocnic,
VíceŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA o. p. s.
ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA o. p. s. PRAVIDLA SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ
VíceTEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011
TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.
Více1. Regionální paliativní konference Multiprofesní spolupráce v péči o pacienty v závěru života v domácím prostředí STANDARDY PALIATIVNÍ PÉČE
1. Regionální paliativní konference Multiprofesní spolupráce v péči o pacienty v závěru života v domácím prostředí STANDARDY PALIATIVNÍ PÉČE V Brně 12.10. 2017 KVALITA A ROZVOJ Hlavním účelem procesu
VíceCharta projektu úplné znění pro MŠMT a jeho příspěvkové organizace a Českou školní inspekci
Charta projektu úplné znění pro MŠMT a jeho příspěvkové organizace a Českou školní inspekci 1 Obsah Manažerské Shrnutí... 3 Definice projektu rámcová část... 3 Stručný kontext realizace projektu... 3 Cíle
VíceINFORMACE O ZAVEDENÉM SYSTÉMU KVALITY dle normy ČSN EN ISO 9001:2009 ve společnosti
INFORMACE O ZAVEDENÉM SYSTÉMU KVALITY dle normy ČSN EN ISO 9001:2009 ve společnosti Obsah: 1) Adresa společnosti 2) Historie firmy 3) Rozsah systému kvality 4) Systém managementu kvality 5) Povinnosti
VícePožadavky ISO 9001:2015 v cyklu PDCA Požadavky ISO 9001:2015 v cyklu P-D-C-A
ISO 9001:2015 v cyklu P-D-C-A Milan Trčka Kontext organizace (4) Interní a externí aspekty Rozsah zákazníků Zainteresované strany Systém managementu kvality Kontext organizace (4) Základ Kontext organizace
VíceVývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů
Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Katedra veřejné a sociální politiky Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů Mgr. Kateřina Michlová Výsledky diplomové práce Osnova Kontext problematiky
VícePRÁVA PACIENTŮ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ
PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ První charta práv nemocných byla vyhlášena v USA (1972), kde byly vždy vysoce ceněny lidská práva a občanské svobody David Anderson (farmakolog z Virginie )- formuloval první
VícePrůvodce nabídkou Certifikace paliativního přístupu v sociálních službách
Průvodce nabídkou Certifikace paliativního přístupu v sociálních službách Certifikace, vytvořená na základě švýcarského modelu, se zaměřuje na nastavení paliativního přístupu v pobytových sociálních službách
VícePROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH
Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální
VíceZdravotnické laboratoře. MUDr. Marcela Šimečková
Zdravotnické laboratoře MUDr. Marcela Šimečková Český institut pro akreditaci o.p.s. 14.2.2006 Obsah sdělení Zásady uvedené v ISO/TR 22869- připravené technickou komisí ISO/TC 212 Procesní uspořádání normy
VícePříloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT)
Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Charta projektu má za cíl poskytnout úplné a pevné informační základy pro schválení projektu. Následně je Charta projektu rozpracována do
VícePříprava nelékařského zdravotnického personálu na mimořádné události
MEDICÍNA KATASTROF traumatologické plánování a příprava Hradec Králové 14.-15.11.2006 Příprava nelékařského zdravotnického personálu na mimořádné události Hana Vraspírová Národní centrum ošetřovatelství
VíceMgr. Vladimíra Vávrová manažerka kvality nemocnice tel: Kvalita v nemocnici
Mgr. Vladimíra Vávrová manažerka kvality nemocnice vladimira.vavrova@npr.agel.cz tel: 581 271 266 Kvalita v nemocnici Nemocnice se systémem kvality zabývá již dlouhodobě, v roce 25 získala nemocnice nejprve
VícePodzimní škola sociální práce. Výstupy z pracovních skupin Mgr. Andrea Tajanovská, DiS. Kvalita a efektivita v sociální práci
Podzimní škola sociální práce Výstupy z pracovních skupin Mgr. Andrea Tajanovská, DiS. Kvalita a efektivita v sociální práci Zadání Zamyslete se nad otázkou zjišťování kvality a efektivity v sociální práci.
VíceFormy ošetřovatelské péče
Formy ošetřovatelské péče Ošetřovatelská péče je zdravotní péče poskytuje ji sestra s odbornou způsobilostí metodou ošetřovatelského procesu v rámci ošetřovatelské praxe Ošetřovatelská praxe Poskytování
Vícejako jejím vnitřním předpisu: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
Platnost: 12. 9. 2017 Účinnost: 12. 9. 2017 PRAVIDLA SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH
VíceXXXVII. zasedání Akademického sněmu Akademie věd České republiky Praha 14. prosince 2010 Bod programu: 5 STAV A VÝCHODISKA VĚDECKÉ ČINNOSTI AKADEMIE V
XXXVII. zasedání Akademického sněmu Akademie věd České republiky Praha 14. prosince 2010 Bod programu: 5 STAV A VÝCHODISKA VĚDECKÉ ČINNOSTI AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY (NÁVRH) STAV A VÝCHODISKA VĚDECKÉ
VíceKřižovnická pečovatelská služba. Personální a organizační zajištění pečovatelské služby Platnost od
STANDARD Č.9 Personální a organizační zajištění pečovatelské služby Platnost od 3. 5. 2017 Organizační struktura a počet pracovních míst Stanovení počtu a struktury zaměstnanců je v kompetenci ředitele
VícePOSKYTOVÁNÍ OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE PODLE
POSKYTOVÁNÍ OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE PODLE DOPORUČENÍ EPUAP PRO PREVENCI A LÉČBU DEKUBITŮ V INTENZIVNÍ PÉČI VE DVOU ČESKÝCH NEMOCNICÍCH Mgr. Markéta Příhodová Mgr. Veronika Di Cara 2016 Ústav teorie a praxe
VíceOTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015
Fakulta zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem Velká Hradební 13 400 01 Ústí nad Labem Katedra ošetřovatelství a porodní asistence OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015
VíceVýsledky hodnocení zdravotnických pracovišť pacienty jako facilitující prvek pro management i řadové zdravotníky. MUDr.
Výsledky hodnocení zdravotnických pracovišť pacienty jako facilitující prvek pro management i řadové zdravotníky MUDr. Petr Tilšer Hodnocení spokojenosti pacientů obecná východiska ankety zjišťující spokojenost
VíceSTATUT. Úvodní ustanovení 11. Základní ustanovení. Ill. Předmět činnosti
STATUT Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky I. Úvodní ustanovení Tento statut je vydán na základě zřizovací listiny Ústavu zdravotnických informací a statistiky české republiky
VíceJAK OVĚŘIT NAPLŇOVÁNÍ STANDARDU DODRŽOVÁNÍ PRÁV PACIENTŮ A OSOB PACIENTŮM BLÍZKÝCH V PRAXI
JAK OVĚŘIT NAPLŇOVÁNÍ STANDARDU DODRŽOVÁNÍ PRÁV PACIENTŮ A OSOB PACIENTŮM BLÍZKÝCH V PRAXI INMED 2016 NINA MÜLLEROVÁ Požadavky legislativy Kdy to začalo? Práva pacientů Centrální etická komise MZ ČR -
VícePŘÍLOHA č. 1: Seznam zkratek
PŘÍLOHA č. 1: Seznam zkratek ARO oddělení anesteziologie a resuscitace a.s. akciová společnost Bc. vysokoškolský titul bakalář CAP competency assessment programme CŢK centrální žilní katétr ČNB Česká národní
VíceVážení přátelé, Nelze na druhou stranu zastírat, že i FN v Motole řeší problémy, se kterými se potýká celé české zdravotnictví.
ÚVODNÍ SLOVO V letech 2000-2005 se naše fakultní nemocnice stala bezesporu jednou z nejúspěšnějších na zdravotnického trhu v ČR Vážení přátelé, otevíráte výroční zprávu FN v Motole za rok 2005. Tento rok
VíceZapojení odborníků v evropských nemocnicích
Doložka: Toto je verze dotazníku pro pilotní průzkum, kterou nelze použít bez souhlasu autora. V případě potřeby kontaktujte: duque@fadq.org Zapojení odborníků v evropských nemocnicích Dotazník pro vedoucí
VíceSpokojenost klientů ve FN OSTRAVA. MUDr. Svatopluk NěmeN
ve FN OSTRAVA MUDr. Svatopluk NěmeN meček, ek, MBA - Spokojenost klientů = jeden ze základních strategických cílů FN Ostrava - Pevně zakotveno již v corporate strategii FN Ostrava 2005, resp. následně
Více