Hrad jako symbol v my lení ãeské stfiedovûké lechty*

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Hrad jako symbol v my lení ãeské stfiedovûké lechty*"

Transkript

1 108/2010 âesk ãasopis historick âíslo 2 STUDIE A MATERIÁLY Hrad jako symbol v my lení ãeské stfiedovûké lechty* ROBERT IMÒNEK I. Úvod V titulu jedné ze sv ch knih uïil Georges Duby pro stfiedovûk metaforické oznaãení vûk katedrál promûny architektonické podoby a umûlecké v zdoby katedrál jsou Dubymu v chodiskem otázek o postoji k Bohu, smrti i posmrtnému Ïivotu, tedy k fundamentálním komponentûm lidské mentality a jejích promûn. 1 V souvislostech, které jsou meritem pfiítomného textu, mûïeme z Dubyho pfiímûru vyjít a ptát se: je stfiedovûk vûkem katedrál v oãích dne ního ãlovûka, byl jím v pohledu souãasníkû anebo se jedná o pouh vzletn obrat, na jehoï doslovnou interpretaci se vlastnû nepom lí? O zástupn ch symbolech ikonách stfiedovûku v my lení moderního ãlovûka bylo napsáno mnohé, stejnû jako o mechanismech, které tento pohled vytváfiejí. Pfiitom není sporu, Ïe symbolem stfiedovûku je stejnû ROBERT IMÒNEK: The Castle as a Symbol in the Consciousness of Czech Medieval Aristocracy Attention is being given to the castle as a symbol of power, a representative symbol and an expressive means of symbolic communication in the medieval community; the chronological framework covers the period from the 12th (13th) century until the end of the 15th and the beginning of the 16th centuries; the aim is to reconstruct the spectrum of castle symbolism with the focus on the Czech environment in the comparative framework of Central Europe. Key words: castle, medieval aristocracy, symbolical communication, social hierarchy, visualization, Czech Lands, Central Europe ââh 108 2/ ROBERT IMÒNEK

2 monumentální katedrála jako v stavn a nedobytn hrad ãi mûsto sevfiené pásem hradeb s vûïemi a branami. V následujícím textu se zamûfiujeme na fenomén hradu. Skuteãnost, Ïe téma (stfiedovûk ) hrad ani dnes neztratilo na aktuálnosti, zfietelnû dokládá dvojice navazujících v stav probíhajících v letech 2009 a 2010 pod názvy Burg und Herrschaft im Mittelalter a Mythos Burg ; zvlá tû druhá v stava osvûdãí, jak dalece je dne ní vnímání stfiedovûkého hradu poplatné romantickému pojetí 19. století. 2 CoÏ je vûc pomûrnû zásadní: ptáme-li se totiï, jak m zpûsobem a v jak ch reáln ch kontextech i symbolick ch v znamech hrad vnímal stfiedovûk ãlovûk, nemûïeme nepfiipustit, Ïe na e odpovûì mûïe b t poznamenána, ne-li dokonce spoluformována, právû oním (dne ním) pohledem. Tak jak to pro my lení dûjin platí obecnû. Staãí se podívat na genezi úhlû pohledu na hrad oãima vûdy od pozdního 19. do pozdního 20. století. 3 Nejdfiíve vidûla hrad jako pevnost (coï se stalo základem rozliãn ch typologií, akcentujících militární aspekt), poté jako administrativní centrum (zde byl dûraz kladen na roli konkrétního objektu v systému správy statkû jeho majitele), a koneãnû v posledních desetiletích se objevuje a intenzivnû studuje role hradu jakoïto rezidence, s ãímï souvisí i studium jeho stavebního v voje a topografie lze tu pochopitelnû ãásteãnû vycházet ze star ích v zkumû, klást jim v ak nové otázky. Úloha hradu v rámci krajiny s tím jde ruku v ruce v znam hradu jakoïto vizuálního a mocenského symbolu v procesu osídlení a ovládnutí krajiny zdûraznila v poslední dobû i krajinná archeologie. 4 O komponované krajinû (designed landscape) ve stfiedovûku jiï del í dobu hovofií anglická kastelologická literatura, pfiiãemï v posledních letech nov úhel pohledu obohacuje i kontinentální bádání. Vidûní hradû jakoïto vizuálních komponentû souãasnû roz ifiuje ná pohled na stfiedovûké vnímání krajiny in genere a koncepce komponované krajiny s architekturou jakoïto nositelkou v znamu in specie. 5 * Studie byla zpracována v rámci v zkumného zámûru AV0Z âesk dûjinn prostor v evropském kontextu. Diverzita, kontinuita, integrace, jehoï nositelem je Historick ústav Akademie vûd âeské republiky, v. v. i., Praha. 1 Georges DUBY, Vûk katedrál. Umûní a spoleãnost , Praha Info o v stavách in: Mitteilungen der Residenzen-Kommission der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen 19, 2009, ã. 1, s Projekci dobového vkusu do vnímání hradní problematiky a koncepcí jejího studia pozoruhodn m zpûsobem odkr vá Charles L. H. COULSON, Cultural realities and reappraisals in English castle-study, Journal of Medieval History 22, 1996, s Napfi. Philip DIXON, Design in castle building: the controlling of access to the Lord, Château Gaillard 18, 1998, s , zde s. 47, a analogicky i v fiadû dal ích prací. 5 Z dosavadního bádání lze pfiipomenout napfi. studium krajiny BoÏích hrobû ãi problematiku stfiedovûk ch zahrad. I z hlediska medievistického studia je velmi STUDIE A MATERIÁLY 186

3 Symbolika hradu v my lení a vnímání (ãeské) stfiedovûké lechty je vidûno z pozic naivního pozitivismu nereálné téma. Je totiï nutno konstatovat, Ïe dochované prameny nenabízejí explicitní odpovûì na uveden problémov okruh, ba ãasto ani na jeho jednotlivá dílãí (pod)témata. 6 UÏívám-li pojmû symbolika symbol, vycházím z pfiesvûdãení, Ïe komunikace je symbolick m aktem, jehoï pfiedpokladem je kála v razov ch prostfiedkû nositelû v znamu, s obsahem shodnû srozumiteln m mluvãímu i posluchaãi / pfiíjemci sdûlení. Nejde tu pochopitelnû jen o slova, ale i o prostfiedky nonverbální komunikace: gesta, chování, obrazy, stavby i pfiedmûty. Vûci (res) oznaãil za nositele v znamu znamení (signa) jiï sv. Augustin: právû v znam propojuje rovinu smyslového vnímání vûcí s jejich hmotnou podstatou. Toto je základní rámec, v nûmï sleduji symboliku hradu v my lení pozdnû stfiedovûké lechty. Pfiedkládám model, koncipovan jako vnitfinû provázan rekonstruovan obraz na základû fiady nepfiím ch, ve své v povûdi nicménû zhusta nesporn ch indicií, svûdãících ve stále témïe smyslu a logickém konceptu. Základní cíl je dvojí: naznaãit, v jak ch souvislostech mûïeme problematiku vnímat, a souãasnû ukázat, jak dalece model zji tûn pro ãeské prostfiedí zapadá do ir ího (stfiedo)evropského rámce. 7 Není tfieba zdûrazàovat a ani zdûvodàovat, Ïe ãeské bádání k problematice hradu jako symbolu ve vnímání stfiedovûké lechty se neobejde bez pfiihlédnutí k v sledkûm zahraniãním, pfiedev ím té ãásti, jeï ve vût í mífie akcentuje sociální rozmûr dûjin hradû, k ãemuï lze podotknout, Ïe metodicky inovativní podnûty pfiicházejí i z historiografií západoevropsk ch, uïiteãn ir í zábûr problematiky, kter naznaãují v zkumy vztahu krajina urbanismus v minulosti: nejnovûji Jifií KUPKA, Historicko-krajinn rámec v kompozici mûsta, Historická geografie (dále HG) 36, ã. 1, 2010, s V slovnû zmiàme alespoà jedinou, na první pohled zdánlivû nadûjnou skupinu pramenû literární texty. Role hradu v jejich rámci byla v minulosti opakovanû zkoumána (speciálnû se tématu vûnoval P. Wiesinger), pfiiãemï v povûdi k problematice sledované na tomto místû oscilují mezi neurãit m, idealizovan m a problematicky zobecniteln m (shrnující pfiehled Peter WIESINGER, Die Rolle der Burg in der mittelhochdeutschen Literatur, in: Hartmut Hofrichter (vyd.), Die Burg ein kulturgeschichtliches Phänomen, Stuttgart 1994, s , s bibliografií); v stiïnû problém shrnuje Cord MECKSEPER, Architektur und Lebensformen. Burgen und Städte als Orte von Festlichkeit und literarischem Leben, in: Eckart Conrad Lutz (vyd.), Mittelalterliche Literatur im Lebenszusammenhang, Freiburg (Schweiz) 1997, s , zde s Dokonce ani lechtická nauãení potomkûm (z ãeského prostfiedí let cca ) pfiímé v povûdi ke sledované problematice neobsahují. 7 AÏ na v jimky není z prostorov ch dûvodû moïné u jednotliv ch bohemikálních lokalit odkazovat na speciální literaturu evidována je v prûbûïnû aktualizovaném díle Tomá e DURDÍKA, Ilustrovaná encyklopedie ãesk ch hradû, Praha 1999 (+ Dodatky, I III, Praha 2002, 2005, 2008). ââh 108 2/ ROBERT IMÒNEK

4 pfiedev ím anglické. PfiipomeÀme alespoà nûkolik jmen Charles L. H. Coulson, kter jiï od sedmdesát ch let v fiadû studií relativizoval tendence k v raznû militárnímu chápání hradû, Thomas Biller a posléze téï Joachim Zeune, ktefií ve sv ch pracích zv enou mûrou reflektují úlohu hradu (a jeho architektury) jakoïto v raz reprezentace a sociálního statutu. 8 A pfiipojme je tû: Werner Meyer, Werner Rösener a Leszek Kajzer. Zatímco Meyerova studie o hradu jakoïto v razu sociálního statutu byla v chodiskem dal ího iroce koncipovaného studia hradní problematiky, sahajícího od lechtické reprezentace pfies technické podmínky kaïdodenního Ïivota na hradû aï po v povûdní hodnotu stfiedovûk ch a ranû novovûk ch vyobrazení hradû, Rösener se k problematice symboliky hradu dostává v rámci tematického spektra aspektû v voje lechty v pozdním stfiedovûku. 9 Kajzer opakovanû obrátil pozornost ke vztahu hradní politiky a spoleãenského v voje, utilitárnosti na stranû jedné a reprezentace na stranû druhé. 10 V rámci bohemikálního bádání se tematika sociálních dûjin hradû teprve zaãíná rozvíjet Coulson své pfiedcházející v zkumy v jistém smyslu zavr il kniïní syntézou Charles L. H. COULSON, Castles in Medieval Society. Fortresses in England, France and Ireland in the Central Middle Ages, Oxford 2003 (s pfiehledem trendû bádání, s. 1 10). Biller se dotknul symboliky falcí Friedricha Barbarossy, pfiiãemï roku 1993 pfiedloïil syntézu na téma lechtického hradu (Thomas BILLER, Die Adelsburg in Deutschland. Entstehung, Form und Bedeutung, München 1993; ). Zeune svou pozornost soustfiedil na vizuální stránku hradû, aè celkû ãi jednotliv ch ãástí anebo vnitfiního uspofiádání, a jiï do titulu své syntézy vtûlil základní intence, v nichï hrad vnímá (Joachim ZEUNE, Burgen Symbole der Macht. Ein neus Bild der mittelalterlichen Burg, Regensburg ); pozornost vûnovaná fortifikacím jej pfiivedla i k tématu symboliky mûstsk ch hradeb. 9 Werner MEYER, Die Burg als repräsentatives Statussymbol. Ein Beitrag zum Verständnis des mittelalterlichen Burgenbaues, Zeitschrift für Schweizerische Archäologie und Kunstgeschichte 33, 1976, s Werner RÖSENER, Adel und Burg im Mittelalter. Fragen zum Verhältnis von Adel und Burg aus kulturhistorischer Sicht, Zeitschrift für die Geschichte des Oberrheins 150 (N.F. 111), 2002, s KniÏní syntéza (Leszek KAJZER, Zamki i spo eczeƒstwo. Przemiany architektury i budownictwa obronnego w Polsce w X XVIII wieku, ódê 1993, ke lechtick m hradûm 15. století, resp. let , zvlá tû s ) je jen dílãím mezníkem jeho bádání od té doby publikoval nûkolik dal ích statí uï ího ãi ir ího tematického i chronologického zábûru. Kajzerovy v zkumy zapadají do rámce rozsáhl ch aktivit polské medievistiky na poli sociálních dûjin, kde k problematice stfiedovûk hrad lze pfiipomenout dvojici specializovan ch sborníkû: Jacek WIESIO OWSKI (vyd.), Zamek i dwór w Êredniowieczu od XI do XV wieku, Poznaƒ 2001; Marceli ANTONIE- WICZ (vyd.), Zamki i przestrzeƒ spo eczna w Europie Êrodkowej i wschodniej, Warszawa Ze star í literatury je tu ov em nezbytné zmínit klasické dílo Dobroslavy MENCLO- VÉ, âeské hrady, I II, Praha , v fiadû ohledû dodnes inspirující a nepfiekonané; ãásteãnû je sociální aspekt patrn v syntéze Tomá DURDÍK Pavel BOLINA, STUDIE A MATERIÁLY 188

5 II. Hradní politika Ptáme-li se po úloze hradu ve vnímání stfiedovûkého lechtice, ptáme se vlastnû po v znamech a rolích, které v my lení dobové spoleãnosti hrad mûl a sehrával, a jak mi v razov mi prostfiedky se zde operovalo. V chozí kategorií je zde hradní politika rámec, v nûmï se hrad uplatàoval jakoïto mocensk nástroj a souãasnû jako symbol mocenské legitimizace tento faktor se v základním principu s nemûnnou stereotypností uplatàoval po celé Evropû, v prostfiedí zemûpanském (kde je moïné jednotlivé aspekty, v razové prostfiedky i celkov kontext s ohledem na stav dochovan ch pramenû sledovat nejdetailnûji) i lechtickém. Termín hradní politika zde uïívám ve smyslu kategorie zahrnující cel soubor dílãích aspektû, které svou roli hrály nebo hrát mohly jak pfii vzniku hradû, tak pfii majetkov ch transakcích s nimi, stejnû jako i pfii jejich zániku aè jiï násilnou cestou ãi naopak v dûsledku ztráty funkce / funkcí, a tedy opu tûní. Obecná definice vychází z vnímání hradu jakoïto mocenského instrumentu v rovinû utilitární (pfiedev ím v znam militární, administrativní) i symbolické. Specifick pfiípad pfiedstavují hrady rezidenãní, kde se mohla v raznûji uplatnit sloïka symbolická (poãítaje v to i architektonické a ikonografické v razové prostfiedky), vedle, eventuelnû i na úkor sloïek ostatních. Jak do tohoto rámce zapadá otázka hradní politiky ãeské lechty? Je zfiejmé, Ïe ve smyslu zakládání hradû symbolû moci a permanentní pfiítomnosti lze v prostfiedí ãeské lechty o hradní politice mluvit celkem jednoznaãnû. AÈ lo o nejrozsáhlej í zakladatelskou vlnu spadající do 13. století (pfiední panské rody sv mi hrady cílenû vymezují zabírají sféry budoucího vlivu), nebo o jednotlivá hradní zaloïení doby star í i mlad í, 12., stejnû jako století (fenoménem pozdní fáze jsou hradní zaloïení cizích lechtick ch rodû zakupujících se v Podkru nohofií a severozá- Stfiedovûké hrady v âechách a na Moravû, Praha 2001 (kritika Martina Wihody in: Archeologické rozhledy (dále AR) 53, 2001, s , je snad aï pfiíli zdrcující), pfiiãemï nûkteré aspekty (zvlá tû pak fortifikaãní systémy a moment napodobení v tomto rámci napfi. fortifikaãní prvky francouzsk ch kastelû ãi diskutovanou otázku modelu královského hradu jako prestiïního stavebního typu) pojednal Tomá DURDÍK, K otázce demonstraãní architektury na ãesk ch hradech, Zprávy památkové péãe (dále ZPP) 64, 2004, s ; T Î, Zur Frage der demonstrativen Architektur der böhmischen Burgen, Castrum Bene 8, 2006, s Dále je tu tfieba pfiipomenout studii Wojciecha IWA CZAKA, Hrad v ãeském stfiedovûkém dûjepisectví, in: Martin Nodl et al. (vyd.), Verba in imaginibus. Franti ku mahelovi k 70. narozeninám, Praha 2004, s , zamûfienou velk m dílem na 13. století, jako celek nespornû inspirativní, jakkoli v dílãích otázkách s ní moïno polemizovat. ady problémû se dot kají i pfiíspûvky v 7. a 9. svazku sborníku Castrum Bene (Burgen und Siedlungsstruktur = Castrum Bene 7, 2004; Burg und ihr Bauplatz = Castrum Bene 9, 2006). Zmínit lze i diskuse k poãátkûm lechtick ch hradû ãi otázky militárních vizualizací. ââh 108 2/ ROBERT IMÒNEK

6 padních âechách zvlá tû IlburkÛ a umburkû). Zdaleka tak jednoznaãnou odpovûì nejsme schopni dát v pfiípadû hradní drïby tedy získávání hradû koupí ãi právem zástavním. 12 Rekonstruujeme-li jednotlivé etapy vzniku a zahu Èování sítû hradû mocensk ch symbolû panovníka i lechty (hrady biskupské sv m limitovan m poãtem hrály v celém procesu marginální úlohu), nutnû se dostáváme k otázce vzájemné mocenské rivality. Zdá se, Ïe první kulminaãní bod spadá do období vlády Pfiemysla Otakara II. pfiíãiny i dûsledky jsou v obecném mûfiítku dobfie známy (jakkoli tradiãní v klad kontextu odboje ãeské lechty na sklonku Pfiemyslovy vlády byl v poslední dobû korigován), 13 zmínku na tomto místû zasluhuje pfiedev ím ze dvou specifick ch úhlû: stfiet panovnick ch a lechtick ch zájmû na poli hradní politiky (panovnické právo nucené smûny, pfiipomínané níïe v souvislosti s tematikou hrad protihrad) a otázka zemûpanského hradního regálu (tj. práva udûlovat povolení k v stavbû hradu). Otázka hradního regálu je jedním z témat, k nimï se historiografie nejen ãeská, ale i ostatní stfiedoevropské znovu a znovu vracejí. Na první pohled je zde zfiejmá disproporce mezi normou a skuteãností. Pfiesnûji fieãeno mezi pfiedpokládanou normou (panovník disponující právem povolovat v stavbu hradû) a faktem, Ïe dokladû podobné praxe je velmi málo (ba spí e lze fiíci, Ïe se jedná o pouhé jednotliviny, a i to namnoze specifické). 14 Obrátíme-li svou pozornost do ãeského prostfiedí, nápadn je nejen velmi mal poãet dokladû povolení v stavby hradu, ale nepfiehlédnutelná je i skuteãnost, Ïe panovnick hradní regál v tom smyslu, jak jej zpravidla chápe moderní historiografie, v dobov ch právních textech vûbec ne- 12 DrÏba hradû je v tomto rámci souãástí ífie zaloïen ch rekonstrukcí v voje a struktury majetkové drïby, ve shrnujících pohledech i metodou sondy v jednotliv ch regionech. Pro âechy lze uvést jako celek dosud nepfiekonanou práci Josefa PET- RÁNù, Skladba pohusitské aristokracie v âechách, in: Promûny feudální tfiídy v âechách v pozdním feudalismu, AUC 1976, Philosophica et Historica 1, s. 9 80, a dále pak práce Milo e PROKOPA, DrÏba hradû v âechách v letech jako zdroj poznání majetkov ch pomûrû ãeské lechty, panovníka a církve, Husitsk Tábor 14, 2005, s ; T Î, Hrady jako fenomén sociální mobility. âeská lechta v pozdním stfiedovûku, in: Akta Fakulty filozofické Západoãeské univerzity v Plzni 2006, ã. 2, s (bibliografie star í literatury vlastní i dal ích badatelû s. 105, pozn. 3). 13 Libor JAN, Domácí lechtická opozice a pfiemyslov tí králové 13. vûku, in: Martin Nodl Martin Wihoda (vyd.), Rituál smífiení. Konflikt a jeho fie ení ve stfiedovûku, Brno 2008, s , zde s (tamtéï i literatura k tématu). 14 CoÏ navíc není jen pfiípad ãeského prostfiedí, ale i í e, kde klíãová právní kodifikace v daném smûru byla vlastnû pouh m stvrzením statu quo (tzv. kníïecí zákony císafie Friedricha II. z let 1220 a 1231/1232). STUDIE A MATERIÁLY 190

7 figuruje (neobjevuje se dokonce ani v Maiestas Carolina). 15 Hrad tedy právo na jeho v stavbu a drïbu se tak daleko spí e jeví jako souãást souboru nezadateln ch práv urozen ch, stejnû jako napfi. právo na erb, jako jeden z nezpochybniteln ch atributû sociálního statutu. Urãujícím faktorem eventuelnû limitem tu podle v eho nebyla panovnická vûle, ale zemské právo (hrad nesmûl pfiedstavovat újmu ãi potencionální ohroïení jiné strany ãi stran). 16 Panovník nemûl tendenci a vlastnû ani reálnou moïnost zasahovat do lechtického práva na hrad. Dokladem je skuteãnost, Ïe od Pfiemysla Otakara II. není známa jediná listina v tomto smûru, aãkoli jestli bychom je nûkdy oãekávali, tedy za silného panovníka vládnoucího ve zlaté dobû lechtick ch hradû. Rozbor privilegií na v stavbu hradû z ãeského prostfiedí století ukazuje panovnické povolení nikoli jako conditio sine qua non zaloïení hradu, ale jako prestiïní moment, jakoïto v raz nejvy í legitimizace pfiíslu ného zakladatelského zámûru. 17 III. Hrad jako symbol Hrady jako symboly moci, právního nároku a stálé pfiítomnosti v (ovládnuté) krajinû se v raznou mûrou uplatnily v zakladatelském období 13. století. 18 Není pfiitom náhodné, Ïe v Dalimilovû kronice (poãátek 14. století) hrad figuruje ve skupinû frekventovan ch substantiv majících v znamov vztah ke sféfie v konu moci. Ov em i pro pozdûj í dobu platí, Ïe hrad byl symbolem a ne lo jen o hrady v podobû nûkterého z prestiïních stavebních typû (pfiedev ím kastel, donjon), ale i o hrady ve mûstech (o vnímání tûchto hradû jakoïto mocensk ch symbolû svûdãí snaha mûstsk ch obcí tyto hrady pfievádût do sv ch rukou a likvidovat, nebo minimálnû podfiídit 15 Na tento moment upozornil jiï Tomá DURDÍK, Encyklopedie ãesk ch hradû, Praha 1996, s Vratislav VANÍâEK, Právo na hrad a hradní regál hodnocení souvislostí revindikaãních sporû ve 13. století v ãesk ch a alpsk ch zemích, in: Marceli Antoniewicz (vyd.), Zamki i przestrzeƒ spo eczna w Europie Êrodkowej i wschodniej, Warszawa 2002, s , zde zvlá tû s Je stûïí náhodné, Ïe v rámci nepoãetné skupiny povolení figurují privilegia vztahující se nemal m dílem k ãasto v stavn m hradûm vlivn ch ãesk ch pánû: BavorÛ ze Strakonic (PrácheÀ 1315), RoÏmberkÛ (Dívãí Kámen 1349 a Helfenburk 1355), z pohusitské doby KolovratÛ (Nov Hrad 1465) ãi Jana Ilburka z Vfiesovic (Doubravská Hora 1478). 18 Tomá DURDÍK, Adelsburgen im Rahmen des böhmischen Burgenbaus im 13. Jahrhundert, Castrum Bene 1, 1989, s ; v irokém rámci sídelního v voje Vratislav VANÍâEK, Velké dûjiny zemí Koruny ãeské, III , Praha Litomy l 2002, s ; T Î, Právo na hrad, zvlá tû s , klade poãátky hradû do kontextu recepce rytífiské kultury a jejích atributû. ââh 108 2/ ROBERT IMÒNEK

8 vlastní kontrole). 19 Svou symbolickou roli ov em plnily i stavebnû skromnûj í hrady a hrádky napfi. stráïní, celní (v tomto pfiípadû lze ukázkovû poukázat na stavební podobu Karlsfriedu tam byla dokonce zdí pfiehrazena cesta s cílem naznaãit panovníkûv právní nárok a kontrolu ) 20 ãi lovecké (specifické byly v tomto smûru hrady v tzv. pfiemyslovském loveckém hvozdu z nichï nûkteré náleïely v dobû svého vzniku k nejvût ím v zemi). 21 Ve v ech tûchto pfiípadech byl hrad v razem právního nároku a potaïmo zástupn m symbolem svého drïitele: nositelem v znamu tu nebyla stavební podoba hradu, ale samotná jeho existence v konkrétní poloze. Ukázkov m pfiíkladem pfiedpokládané funkce mocenského symbolu u hradû sledované kategorie mûïe b t pomezní hrad KunÏvart, tj. Königswarte (Prachaticko), jehoï zaloïení je spojováno s Karlem IV.: na v razném skalním bloku vznikla mohutná obytná vûï (donjon), pfiiãemï obvodová fortifikace se tu jeví jako zcela druhofiadá (nedochovaly se její pozûstatky, a pokud vûbec existovala, musela b t dfievûná). VûÏ (donjon) byla dostateãn m symbolem (pochopitelnû vedle své funkce praktické). 22 Úlohu symbolické vizualizace právního nároku a stálé pfiítomnosti mohla sehrát stavba (profánní i sakrální), stejnû jako umûlecké dílo (obraz, socha), erb ãi nápis. Zemûpanská a kníïecí rezidenãní sídla plnila svou reprezentativní a zástupnou funkci i v pfiípadû, Ïe panovník na nich pob val jen velmi málo, a nebyla tedy rezidencí v pravém slova smyslu. Panovnické sídlo tak v dan ch pfiípadech plnilo úlohu zástupného symbolu 19 Sledujeme-li v voj sítû královsk ch hradû v âechách za posledních PfiemyslovcÛ, vyvstává nám pfied oãima cílenû budovaná soustava opor zemûpanské moci (Tomá DURDÍK, Královské hrady a královská mûsta v âechách 13. století, Archaeologia Historica (dále AH) 20, 1995, s ); souhlasu nedo la interpretace vazby královsk ch mûst a hradû jakoïto momentu v vojovû v podstatû zákonitého (Vladislav RAZÍM, K problematice vztahu hrad královské mûsto v âechách, AH 27, 2002, s ); nûkolik ãasov ch vrstev a typû vazeb hrad mûsto pro století pfiehlednû postihnul Tomá DURDÍK, Die Burgen in den böhmischen mittelalterlichen Städten, Castrum Bene 6, 1999, s O Karlsfriedu detailnû Richard NùMEC, Karlsfried Oybin: Zwei konzeptionell unterschiedliche Burganlagen Karls IV. im Zittauer Land, Castrum Bene 9, 2006, s , zde s Zaãlenûní mezi hrady, jeï dle znûní Maiestas Carolina nemají b t zcizovány, souãasnû poukazuje (i) na jejich symbolick v znam. Tomá DURDÍK, Das System der Königsburgen des 13. Jahrhunderts im Jagdgehege der Pfiemysliden, Castrum Bene 7, 2004, s ; nejnovûji katalog Vladislav RAZÍM (vyd.), Pfiemyslovské Kfiivoklátsko. 900 let hradu Kfiivoklátu, Praha 2010 (se základní bibliografií k jednotliv m lokalitám). 22 Tomá DURDÍK, K problematice pohraniãních tzv. horsk ch hrádkû, AH 29, 2004, s , o KunÏvartu s (symboliku vûïe autor pfiímo nezmiàuje k ãemuï dodejme, Ïe shora uvedené je pochopitelnû hypotéza explicitnû nedoloïená, ov em vnímání KunÏvartu v konceptu vysoce symbolické hradní politiky Karlovy ji snad pfiece jen opravàuje). STUDIE A MATERIÁLY 192

9 symbolu stálé panovníkovy pfiítomnosti. V ir ím slova smyslu se zde uplat- Àuje stfiedovûké pojetí kategorie repraesentatio, tedy (právní) zastoupení tj. persona repraesentata a její persona repraesentans, resp. persona ficta sive repraesentata. Zvlá tû pak ve smyslu jak Hofmann v stiïnû formuluje Sichtbarmachung einer unsichtbaren Wirklichkeit. 23 Dobové pojetí hradu jakoïto zástupného symbolu mocenského nároku a pfiítomnosti ilustrativnû odráïí hradní politika Pfiemysla Otakara II. v královské doménû Bezdûzsko. V stavn, v monumentální poloze situovan a zdaleka tudíï viditeln hrad Bezdûz byl symbolem panovnické moci a nároku v krajinû, jíï král pfiipisoval znaãn potenciál. V tomto smûru se jeho nadûje zklamaly jeho koncepce kolonizace a budování prosperující zemûpanské domény v geologicky i klimaticky anomální krajinû do znaãné míry zkrachovala, a hrad se tak stal i symbolem nenaplnûn ch panovnick ch ambicí. 24 Stále v témïe v znamovém rámci se pohybujeme i o více neï dvû století pozdûji, v dobû jagellonské. Tehdej í specifická situace (kdy vût ina zemûpansk ch hradû byla zastavena) s sebou nesla i specifickou formu demonstrace zemûpanského statutu v rovinû hradní architektury. 25 Kromû PraÏského hradu zûstal v královsk ch rukou z v znamnûj ích hradû jen Karl tejn a Kfiivoklát - je pfiíznaãné, Ïe jak na PraÏském hradû, tak na obou dal ích probíhala za vlády Vladislava Jagellonského ( ) stavební ãinnost. V popfiedí králova zájmu stál jednoznaãnû Kfiivoklát (nikoli Karl- tejn), jak zfietelnû dokumentují v zkumy z posledních let vûnované stavebnímu v voji hradu, ikonografii jeho sakrálních i profánních prostor, stejnû jako ir ímu kontextu Vladislavova renovatio regni. Intenzivní vlna zájmu o vladislavskou dobu naznaãuje, jak promûàující se hodnotová (hodnotící) kála a optika vnímání otevírá nové interpretaãní moïnosti této epochy: coï se t ká nemalou mûrou i PraÏského hradu, jeho stavebního v voje a ikonografie v dobû jagellonské, kde stále trvá klíãová otázka: král a / nebo stavové? (TotéÏ je ov em neménû aktuální i pro Karl tejn.) Hasso HOFMANN, Repräsentation. Studien zur Wort- und Begriffsgeschichte von der Antike bis ins 19. Jahrhundert, Berlin , zvlá tû s , , Pfiemyslovu koncepci detailnû analyzoval Josef ÎEMLIâKA, Bezdûzsko královské území Pfiemysla Otakara II., âsâh 28, 1980, s ; nezdar panovníkov ch zakladatelsk ch zámûrû z pohledu pedologie a klimatologie, tedy s pfiihlédnutím k urãujícím aspektûm v voje struktury sídelní sítû, vyloïili Petr MEDUNA Jifií SÁD- LO, Bezdûzsko Dokesko. Krajina mezi odolností a stagnací, HG 35, 2009, s Razantní propad je mezi stavem k roku 1418 a následn m obdobím (srov. M. PRO- KOP, Hrady jako fenomén sociální mobility, s. 114, tab. 1, kde jsou evidovány hrady v pfiímé královské drïbû k letûm 1418, 1438, 1478 a 1500). 26 Literatura k tématu vladislavské gotiky je natolik rozsáhlá, Ïe vydala nejen na mnoïství studií, ale i na úctyhodnou fiadu monotematicky koncipovan ch knih; zde ââh 108 2/ ROBERT IMÒNEK

10 Hrady ve smyslu mocenské demonstrace a zástupného symbolu permanentní pfiítomnosti se nemusely nezbytnû obracet pouze ve smûru navenek, ale stejnû tak mohl jejich vizuální a symbolick úãin b t smûfiován dovnitfi, k osobám z niï ích sociálních stupàû, konkrétnû poddan m. Jako v razy mocenské demonstrace tímto smûrem k lokálnímu obyvatelstvu byly konkrétnû identifikovány nûkteré hrady v dolnorakouském prostfiedí, pfiiãemï tamûj í v zkumy naznaãily i nûkteré obecné stereotypy. Prvofiadû jakoïto v raz soudní a správní pravomoci lze vnímat ty pfiípady hradû, jeï nemûly funkci rezidenãní ani stráïní, a jejichï vizuální efekt v krajinû zûstával omezen jen na blízké okolí. 27 Umûlecky excelentní grafické zachycení této v znamové symboliky lze pak nalézt v pfiípadû pfiedimenzovaného vyobrazení hradu k mûsíci záfií v Pfiebohat ch hodinkách vévody z Berry (kolem roku 1415), kde se odráïí zcela jasnû sociální hierarchie: v popfiedí jsou poddaní, ktefií pracují na pûdû, jeï jim nepatfií vlastníkem je majitel hradu, prezentující svou pfiítomnost a právo monumentální hradní architekturou. 28 Vnímání hradu jako správního centra a zástupce vrchnostenské moci nezbytnû muselo náleïet k mentálním stereotypûm stfiedovûkého ãlovûka na v ech stupních sociální hierarchie. Úfiedníci lokální správy byli zástupci své vrchnosti jak ve vztahu k poddan m (personifikace nepfiítomné vrchnosti), tak ve vztahu k vrchnosti samé, jeï jejich prostfiednictvím spravovala a ovládala svá panství. 29 Explicitním dokladem vnímání hradu v uvedeném smyslu byl útok vzboufien ch horníkû (1525) na hrad Freudenstein, kter krátce pfiedtím nad Jáchymovem vystavûl tûpán lik (jde mimochodem pfiesnû o dobu, kdy na hrady útoãili a to aï s pfiekvapiv m úspûchem i nûmeãtí sedláci). Symbolika hradu se odráïí i v rovinû hrad protihrad (vzdorohrad). Mechanismus hradû jakoïto mocensk ch symbolû a souãasnû ostnû proti teritoriální a mocenské expanzi regionálních suverénû je zcela zjevn jiï pfiipomeàme jen jedinou studii (evidující stûïejní dosavadní práce): Franti ek MA- HEL, Korunovaãní rituály, ceremonie a festivity ãeské stavovské monarchie , in: Martin Nodl Franti ek mahel (vyd.), Rituály, ceremonie a festivity ve stfiední Evropû 14. a 15. století, Praha 2009, s , zde zvlá tû s (z textu vysvítá interpretaãní posun, k nûmuï do lo bûhem posledních nûkolika desetiletí). 27 Martin KRENN, Bauplatz Burg, Castrum Bene 9, 2006, s , zde s Katja MAHNIâ, The Image of a Castle: Between Symbol and Document, Castrum Bene 9, 2006, s , zde s Z poslední doby napfi. Simon TEUSCHER, Erzähltes Recht. Lokale Herrschaft, Verschriftlichung und Traditionsbildung im Spätmittelalter, Frankfurt am Main etc. 2007, s STUDIE A MATERIÁLY 194

11 v pfiípadû hradní politiky Friedricha II. (pfiíkladem mûïe b t Girbaden v Elsasku), 30 a klasické jsou hrady Eltz a Trutzeltz (eventuelnû i Balduineltz) v Por ní, jejichï vzájemn pomûr je naznaãen jiï samotn mi názvy byl to trevírsk arcibiskup Balduin, kter dovedl systém hrad protihrad do dûsledku. 31 V ãeském lechtickém prostfiedí nebyla dosud problematika hradû a protihradû, eventuelnû hradû jakoïto symbolû moci vystavûn ch v zájmové sféfie protivníka speciálnû zkoumána. Nepochybné v ak je, Ïe snahy k omezování moci protivníka nebo minimálnû potencionálního protivníka a konkurenta v oblasti hradní, resp. je tû ífieji: územní a zakladatelské politiky, jsou dobfie známy. 32 Klasické pfiíklady pocházejí z doby Pfiemysla Otakara II. a nejde tu jen o proslul králûv tít proti VítkovcÛm, jak b vá ãasto podnes interpretováno zaloïení Zlaté Koruny, ale o celkovou Pfiemyslovu koncepci smûfiující k posílení panovnick ch mocensk ch pozic. AÈ jiï prostfiednictvím práva nucené smûny ve vztahu k církevním institucím ãi dispozicemi (patrnû téï nucen mi) se lechtick mi majetky. 33 Na obrazu cílevûdomé panovnické koncepce opûrn ch bodû nic nemûní revize názorû na její právní pozadí. 34 O století pozdûji to byl Karel IV., inspirující se hradní politikou zmínûného Balduina Trevírského. Koncepce hrad protihrad tu nacházela svûj 30 Thomas BILLER, Castrum novum ante Girbaden noviter edificatum - ein Saalbau Kaiser Friedrichs II. im Elsaß, in: Hartmut Hofrichter G. Ulrich Großmann (vyd.), Burgenbau im späten Mittelalter, München Berlin 1996, s Hradní politice Balduina Trevírského se speciálnû vûnoval Wolf-Rüdiger BERNS, Burgenpolitik und Herrschaft des Erzbischofs Balduin von Trier ( ), Sigmaringen 1980, pfiiãemï otázka vzdorohradû (Trutzburg) tûsnû souvisela s jeho snahou podfiídit ve kerou potencionálnû ohroïující stavební ãinnost ( fortalitia, castra, vel oppida in fundo Trevirensis ecclesie ) vlastní kontrole (zvlá tû s ). 32 Také analogie z bezprostfiední blízkosti ãeské hranice svûdãí v tomto duchu ilustraci poslouïí dvojice konkrétních pfiíkladû z okolí hornofalckého Chamu (Bernhard ERNST, Gegenburgen als Mittel der Territorialpolitik anhand von Beispielen aus der südöstlichen Oberpfalz, in: Olaf Wagener Heiko Laß (vyd.),... wurfen hin in steine / grôze und niht kleine... Belagerungen und Belagerungsanlagen im Mittelalter, Frankfurt am Main 2006, s ). 33 Josef ÎEMLIâKA, Právo nucené smûny pfii zakládání stfiedovûk ch mûst, ââh 96, 1998, s ; Pfiemysl Otakar II. jako první z panovníkû uveden nárok roz ífiil i na lechtu (zvlá tû s ). 34 V. VANÍâEK, Právo na hrad, zvlá tû s , ukázal, Ïe panovník byl ve svém jednání vázán zemsk m právem a zvyklostmi, nemohl despoticky nakládat lechtick mi hrady a obecnû majetky (tj. odjímat je v rozporu s právem a bez náhrady); prokazatelnû sporné pfiípady tak mají povahu jednotlivin (jejichï celkov kontext namnoze známe zcela nedostateãnû) s omezenou v povûdní hodnotou ve vztahu k celkov m trendûm. ââh 108 2/ ROBERT IMÒNEK

12 v raz v symbolice panovníkovy permanentní pfiítomnosti pfiipomínané v em potencionálním lokálním suverénûm aè jiï to bylo mûsto (snad nejv raznûji se tento osten jeví na Îitavsku v mluvné bylo zaloïení zástupného symbolu profánního i sakrálního v tûsné blízkosti mûsta: hradu a klá tera Ojvín a hradu Karlsfried) ãi lechta (ukázkov m pfiíkladem tu mûïe b t jihoãesk Karlshaus, kter stál ne-li zcela na poãátku, tedy rozhodnû byl jednou z hlavních pfiíãin konfliktu mezi panovníkem a Vítkovci RoÏmberky, pány z Hradce a jejich spojenci). 35 V znamovou vazbu hrad protihrad (ve smyslu militárním i symbolickém) na stranû jedné, a úskalí moïností dne ní rekonstrukce na stranû druhé, si lze pfiedstavit na pfiíkladu Pfiíbûnic, Pfiíbûniãek a Hradi tû. Zatímco hrad Pfiíbûnice byl prokazatelnû zaloïen pfied rokem 1243 (kdy je poprvé uvádûn), v pfiípadû Pfiíbûniãek je datem ante quem aï rok 1324 dle svûdectví archeologie v ak i ony vznikly jiï ve 13. století. BohuÏel nevíme s jistotou, jak dvojici Pfiíbûnice Pfiíbûniãky z hlediska okolností vzniku interpretovat: aè jiï se jednalo o pfiípad hrad protihrad (Pfiíbûniãky jako zemûpanské zaloïení), anebo i Pfiíbûniãky zaloïili Vítkovci (právû proto, aby sami obsadili potencionální staveni tû protihradu), jedná se o zajímav doklad, Ïe jiï ve 13. století byl naznaãen princip hrad protihrad v prostfiedí ãeské lechty znám. âímï se dostáváme ke druhému otazníku. Samy Pfiíbûnice totiï mohly b t protihradem (v daném pfiípadû jen symbolick m bez vizuální vazby) k Hradi ti, u nûhoï se pfiedpokládá zemûpansk pûvod (zaloïení hradu Pfiemyslem Otakarem II.): v tomto smyslu by bylo moïné vysvûtlit nároãnou stavební podobu Pfiíbûnic, slouïících demonstraci moci stavebníkû hradu. Pfiípad Pfiíbûnic, Pfiíbûniãek a Hradi tû ukazuje dvojí základní polohu moïného vztahu hrad protihrad: militární (Pfiíbûnice a Pfiíbûniãky) a symbolickou (Pfiíbûnice Hradi tû). Za daného stavu znalostí je ov em nutné pfiipustit, Ïe budoucí v zkum mûïe revidovat stávající interpretaci vztahû krále a VítkovcÛ v dané oblasti a tím pfiivede ikrevizi v kladu v vojov ch vazeb tfií zmiàovan ch hradû Soubornû nejnovûji Richard NùMEC, Kulturlandschaft und Staatsidee. Architektur und Herrschaftskonzeption Karls IV., in: Eva Schlotheuber Hubertus Seibert (vyd.), Böhmen und das Deutsche Reich. Ideen- und Kulturtransfer im Vergleich ( Jahrhundert), München 2009, s (s rozsáhlou bibliografií); T Î, Karlsfried Oybin (u Karlsfriedu autor zdûrazàuje jeho celní a správní funkci, zatímco Ojvín vnímá jako v raz panovníkova mocenského nároku); Karlshaus nejnovûji v daném kontextu zmiàuje V. VANÍâEK, Právo na hrad, s. 34, a právem tu odkazuje k mocenské rivalitû mezi panovníkem a lechtou a odmítnutí Maiestas Carolina. 36 K jednotliv m lokalitám soubornû T. DURDÍK, Ilustrovaná encyklopedie ãesk ch hradû, s , (a pfiíslu né pasáïe v Dodatcích k témuï kompendiu); k interpretaci kontextu srov. nejnovûji V. VANÍâEK, Právo na hrad, s STUDIE A MATERIÁLY 196

13 O tom, Ïe i ãeské prostfiedí hrad vnímalo jako zdroj moci potencionálního protivníka, a tedy nebezpeãí moci vlastní, není pochyb. Primárnû jako v raz zjednávání práva mûïeme proto vnímat bofiení hradû aè jiï lo o hrad protiprávnû vystavûn, hrad pfiedstavující újmu ãi ohroïení dal í stranû nebo stranám (ve smyslu protihradu i zcela prakticky jakoïto opûrn bod zemsk ch kûdcû), 37 anebo o hrad osob provinil ch proti králi a zemi. Symbolika bofiení hradû je jak msi negativním otiskem jejich vnímání jakoïto mocensk ch (zástupn ch) symbolû. Zbofiení hradu bylo zbofiením (eliminací) zástupného mocenského symbolu jiï ze 13. století klasick pfiíklad pfiedstavuje bofiení hradû nepfiítele státu Bor e z R zmburka. Pobofiení hradu jako symbol poráïky odráïí napfi. smlouva Oldfiicha z RoÏmberka se sirotky (1433). Je pozoruhodné, Ïe fenomén obléhání, dob vání a eventuelnû následného bofiení hradû jakoïto potencionálnû nebezpeãn ch bodû se dosud nestal pfiedmûtem speciálního v zkumu. 38 PfiípadÛ, kdy cílem obléhání / dob vání byla destrukce hradu, bylo relativnû málo v dobû míru i v dobû války, a v celkovém poãtu opevnûn ch sídel zanikl ch / zpustl ch je tû v prûbûhu stfiedovûku tvofií tyto pfiípady (v raznou) men inu. Podíváme-li se soubornû na obléhání hradû a tvrzí, zji Èujeme, Ïe cílem velké vût iny akcí bylo pfievedení opûrného bodu do vlastních rukou, pfiíp. demonstrace vlastní moci: aè jiï lo o bezprecedentní pfiípad obléhání Hluboké, v jehoï prûbûhu byla zlomem poprava Závi e z Falken tejna (1290), 39 odnûtí Jen- tejna Janovi z Jen tejna, jenï hrad pfiestavûl do podoby reprezentativního sídla (máme tak pfied sebou pokus o symbolickou degradaci protivníka: 37 Ukázkov m pfiíkladem mohou b t vojenské kampanû luïického estimûstí ve ãtyfiicát ch letech 15. století, zasahující hluboko do âech (jedním z hradû tehdy pobofien ch byl i proslul Vízmburk). Ze solitérních akcí pfiipomeàme dobytí hrádku âejchanova (1404), sídla zemského kûdce Zoula z Ostfiedka hotovostí pod vedením arcibiskupa ZbyÀka Zajíce z Házmburka, hradu Bradlece (1417) zemského kûdce VaÀka z Jen tejna královsk mi vojsky, ãi zne kodnûní dvojice opûrn ch bodû Habarta Lopaty hradû Lopata ( ) a Hus (1441). 38 K dispozici z nedávné doby máme pouze pfiehledovou práci t kající se obléhání hradû v âechách zhruba , resp. jejich ãásti se zachytiteln mi pozûstatky obléhatelsk ch pozic, vedle literatury zamûfiené na technickou stránku vûci moïnosti obrany ãi pfiedsunuté fortifikace: Tomá DURDÍK, Zum derzeitigen Stand der Studien zu Belagerunsgswerken vor böhmischen Burgen, in: Olaf Wagener Heiko Laß (vyd.), wurfen hin in steine / grôze und niht kleine Belagerungen und Belagerungsanlagen im Mittelalter, Frankfurt am Main 2006, s ; Jifií VARHANÍK, Obrana stfiedovûkého hradu paln mi zbranûmi, AH 27, 2002, s ; Miroslav PLAâEK, Externí fortifikace moravsk ch hradû, AH 27, 2002, s Vûcí se detailnû zab val Libor JAN, Proces se Závi em a promûny královské vlády v letech , ââh 103, 2005, s. 1 40, zde zvlá tû s ââh 108 2/ ROBERT IMÒNEK

14 zabrání hradu bylo útokem na jeho identitu i sociální statut), 40 propagandisticky silnû zveliãené dob vání hradu Sionu (1437), zavr ené teatrální popravou Roháãovou a dal ích obráncû hradu, 41 a/ nebo (pokus o) podlomení moci protivníka jednorázov m pfievedením jeho opûrn ch bodû (a mocensk ch symbolû) do vlastních rukou (ukázkov pfiíklad pfiedstavuje paralelní obleïení minimálnû esti hradû ZdeÀka ze ternberka královsk mi vojsky roku 1467). 42 IV. Hrad jako v raz lechtické identity Od sv ch poãátkû byly hrady symboly moci vnímány i jako jeden z nositelû a v razov ch prostfiedkû rodov ch tradic, a tedy i rodové identity. Ukázkov pfiíklad v tomto smûru pfiedstavuje Codex Falkensteinensis, vznikl v souvislosti s testamentem hrabûte Sibota IV. von Neuenburg-Falkenstein ( kolem 1200) z doby kolem roku 1170, resp , doplnûn do 1196 primárnû lo o evidenci rodov ch pfiíjmû z rûzn ch zboïí s uvedením pfiíslu n ch správních center; souãástí je pfiehled rodov ch hradû, vãetnû jejich vyobrazení. 43 Je zfiejmé, Ïe Siboto se sv mi hrady prezentoval hrad vyjadfiující sociální statut mûl v jeho pojetí úlohu legitimizace lechtické identity, pfiiãemï svou roli mohl v tomto smûru sehrát i stavební typ hradu, ãehoï se dot kám i na jiném místû: jakkoli jsou totiï vyobrazení hradû schematická, ba zbûïná, nejsou identická, ale naopak postihují nûkteré signifikantní typy hradní architektury. SibotÛv kodex stojí na poãátku (minimálnû z hlediska moïností na í rekonstrukce) dlouhé fiady svûdectví (máme-li na mysli stfiedoevropsk prostor) o legitimizaãní 40 Prameny nedovolují osvûtlit kontext v úplnosti jisté je, Ïe hrad, zaloïen ve tfiicát ch letech 14. století, pro el za drïby Jana z Jen tejna (praïsk arcibiskup ) pfiestavbou v reprezentativní sídlo; stejnû tak nesporn je i fakt, Ïe poãínaje rokem 1390 Jen tejn hrad jiï nedrïel, pfiiãemï je nápadné, Ïe onoho roku byl jeho majitelem právû Jen tejnûv protivník Huler; názor, Ïe král Jen tejnovi hrad odàal v kontextu vzájemn ch sporû, má nepochybnû svou logiku (T. DURDÍK, Encyklopedie ãesk ch hradû, s. 122; spory mezi králem a arcibiskupem narûstaly jiï od poloviny osmdesát ch let a eskalovaly v první polovinû devadesát ch let: Jifií SPùVÁâEK, Václav IV , Praha 1986, s ). 41 Petr âornej Bohdan ZILYNSKYJ, Jan Roháã z Dubé a Praha. Konec Jana Roháãe povûst a skuteãnost, PraÏsk sborník historick 20, 1987, s lo o âesk ternberk, Konopi tû, Le tno, Zbofien Kostelec, Mû ice, Chvatûruby; jako první z obleïen ch hradû se ov em vzdala Roudnice, kterou ternberk drïel z titulu poruãníka sirotkû Jana ze Smifiic, pfiiãemï obleïen a dobyt byl snad i Helfenburk u Ú tûka, kter Zdenûk rovnûï drïel. 43 Nejnovûji o pojetí hradu v Codexu i obecnû Hans-Joachim ZIEGELER, Standes-Zeichen. Kunst und Kultur des Adels eine Skizze, in: Susanne Wittekind (vyd.), Geschichte der bildenden Kunst in Deutschland, II. Romanik, München etc. 2009, s , zde s (k témuï i v katalogu na s ). STUDIE A MATERIÁLY 198

15 úloze hradu, konstitutivním komponentu lechtické identity a ztûlesnûní rodov ch tradic. Obloukem se mûïeme pfienést aï do poloviny 16. století neboè i s odstupem ãtyfi staletí od dob Sibotov ch zji Èujeme stále tytéï mechanismy: hrady se objevují jako nositelé starobylosti, a tedy rodové identity v rámci precedenãního sporu mezi pány z Újezdce na stranû jedné avald tejny a ternberky na stranû druhé (1546), a kdyï se Hans Khevenhüller v roce 1563 bránil nafiãení z problematického pûvodu svého rodu, jako souãást obrany nechal vyhotovit rodinnou kroniku a vedle toho i velkoformátov rodokmen doprovozen vedutami rodov ch sídel. 44 Tradice, kontinuita, starobylost jakoïto aprobace právního nároku (v irokém smyslu, poãítaje i v to legitimizaci moci) byly jednou z konstitutivních kategorií lechtického my lení. Staré bylo vïdy lep í neï nové, pfiednost a právo mûl ten, kdo mohl vykázat posvûcení tradicí. Tento stereotyp do el specifického v razového spektra i v pfiípadû hradû nositelû v znamu. 45 V razem bylo zachování a cílené prezentování (napfi. odli nou barvou fasády ãi v podobû neomítnutého zdiva) star ch stavebních struktur (pfiedev ím vûïí), stejnû jako vûdomé navazování na star í tradici v podobû pfiejímání forem a v razov ch prostfiedkû. Vizuální pfiipodobnûní starému, tj. tradiãnímu a dobrému, nalezlo v ãeském prostfiedí specifick impuls v podobû v vojové cesury, kterou znamenalo husitství. Do doby pfiedhusitské se nutnû upíraly zraky tûch, ktefií chtûli ono zbúfienie zemû, pokládané za neblah mezník rozru iv í kontinuální rozkvût, marginalizovat, a naopak deklarovat návaznost na období fiádu a prosperity. V pozdnû stfiedovûk ch âechách znovu vznikají Madony krásného slohu aè jiï sochy ãi deskové malby, záhy se historismus projevil v oblasti sepulchrální symboliky a iroce se rozvinul ve stavitelství. Stojíme zde na terminologickém rozcestí: jedná se o historismy ãi archaismy? Debata, vedená na dané téma jiï nûkolik desetiletí, jeï nebyla uzavfiena ani dílem Schmidtov m, 46 nemá jasn závûr ani v literatufie umû- 44 Nejnovûji Robert NOVOTN, Spory o pfiednost ve stfiedovûku a na poãátku raného novovûku, in: Martin Nodl Martin Wihoda (vyd.), Rituál smífiení. Konflikt a jeho fie- ení ve stfiedovûku, Brno 2008, s , zde s ; Petr FIDLER, Pomník, památník, památka, in: Václav BÛÏek Pavel Král (vyd.), PamûÈ urozenosti, Praha 2007, s , zde s O kategorii starobylosti Josef MACEK, Pojem ãasu v jagellonském vûku, in: Pocta Josefu PetráÀovi. Sborník prací z ãesk ch dûjin k 60. narozeninám prof. dr. Josefa Petránû, Praha 1991, s Pfiehled diskuse podal Klaus GRAF, Retrospektive Tendenzen in der bildenden Kunst vom 14. bis zum 16. Jahrhundert. Kritische Überlegungen aus der Perspektive des Historikers, in: Andrea Löther et al. (vyd.), Mundus in imagine. Bildersprache und Lebenswelten im Mittelalter. Festgabe für Klaus Schreiner, München 1996, s , ââh 108 2/ ROBERT IMÒNEK

16 novûdné, ani historické: zde i onde se paralelnû uïívá obou termínû (jakoï i spojení historizující / archaizující tendence) a v podtextu se rozumí, Ïe obû kategorie jsou chápány ve smyslu vût ím dílem synonymním. Ménû ãast je termín tradicionalismus. Nejednotná terminologie pfiedznamenává nejednotnou interpretaci. Zamûfiíme-li se na oblast architektury, konstatujeme, Ïe to, co star í literatura oznaãovala jako váhavé pfiejímání renesanãních podnûtû, se ve svûtle novûj ího bádání jeví jako cílené retrospektivní tendence. Citace tohoto typu mohly b t v zásadû dvojího druhu: jednotliviny anebo stavební typus. V nûmeck ch zemích mohl Hoppe podobn ch pfiípadû dokumentovat celou fiadu (k nejznámûj ím patfií zámky Güstrow, Torgau ãi mí eàsk Albrechtsburg), 47 v Polsku pfiedstavuje ukázkov pfiípad programové legitimizace imitovanou starobylostí hrad D bno, 48 jakoïto jeden z nástrojû legitimizace prostfiednictvím minulosti lze vnímat programy historizujících staveb Friedricha III. ( 1493), 49 pfiipomenout mûïeme i pozdní fuggerovsk Niederalfingen, jenï je imitací taufské hradní architektury. V prostfiedí ãesk ch lechtick ch hradû pozdního stfiedovûku nebyla uvedené problematika dosud sledována na základû dokladû z oblasti sakrální architektury, kde se s archaick mi prvky evidentnû setkáváme, lze v ak soudit, Ïe i zde se musela uplatnit. AlespoÀ v podobû v razovû signifikantních jednotlivin. Problematické zûstává nejen samo de ifrování archaizujících / historizujících stavebních ãástí a cel ch struktur, ale snad pfiedev ím interpretace: jak byl zámûr stavebníka a jakého sdûlení mûla b t stavba nositelkou? Ne lo v ak jen o historismy / archaismy ve smyslu zámûrného pfiejímání star ích vzorû s cílem deklarovat starobylost a kontinuitu. Samy staré stavební struktury b valy ãasto vnímány nejen jako souãást symbolické hodnoty hradu, ale pfiímo jako jeden z jejích v razov ch prostfiedkû. A nepfiekvapuje, Ïe to byly vûïe vizuálnû dominantní siluety hradû, pfierûstazde s ; Michael SCHMIDT, Reverentia und Magnificentia. Historizität in der Architektur Süddeutschlands, Österreichs und Böhmens vom 14. bis 17. Jahrhundert, Regensburg Nejnovûji Stephan HOPPE, Drei Paradigmen architektonischer Raumaneignung, in: Katharina Krause (vyd.), Geschichte der bildenden Kunst in Deutschland, IV. Spätgotik und Renaissance, München etc. 2007, s ; T Î, Architekturstil als Träger von Bedeutung, in: tamtéï, s Krzysztof CZY EWSKI Marek WALCZAK, Uwagi o póênogotyckim detalu architektonicznym zamku w D bnie ko o Wojnicza, in: Jacek Wiesio owski (vyd.), Zamek i dwór w Êredniowieczu od XI do XV wieku, Poznaƒ 2001, s ; Andrzej LASKOWSKI, Program ideowy zamku w D bnie (propozycja odczytania), in: tamtéï, s Pfiehled bádání k této problematice K. GRAF, Retrospektive Tendenzen, s STUDIE A MATERIÁLY 200

17 jící v jejich ikony a tím zástupné symboly, které v tomto kontextu sehrály zásadní roli. Pfiípady zachování star ch vûïí z utilitárního hlediska nev znamn ch, a zjevnû tedy o to dûleïitûj ích v kontextu hradní symboliky nejsou niãím v jimeãn m. Z domácího prostfiedí lze uvést celou fiadu pfiíkladû, kdy byly vûïe inkorporovány do pozdnû stfiedovûk ch a ranû novovûk ch hradních a zámeck ch areálû: namátkou lze pfiipomenout severoãeské zámky Grab tejn a Lemberk, v západních âechách Libou s dochovan m bergfritem ãi Loket s románskou vûïí vãetnû dochovaného (zazdûného) cimbufií, v Posázaví Ledeã, ve stfiedních âechách Podûbrady, v jiïních âechách RoÏmberk, kde ãtverhranná vûï dolního hradu byla pojata do renesanãní stavby zámku v 16. století, a pod novûj í fasádou je dominantou hradu podnes atd. Na hradû Boru, jedné ze vambersk ch rodov ch rezidencí, pokroãili na poãátku 16. století je tû dále: ne lo jen o zachování mohutné vûïe bergfritu, ale o zdûraznûní jeho symboliky (a vizuální dominance) pfiístavbou ochozu a zdûné helmice (1505). 50 Koneãnû pfiipomeàme Zvífietice: jejich dominantou je podnes jedna ze stfiedovûk ch vûïí, soubûïnû s v stavbou renesanãního paláce zv ená nástavbou. Sledujeme-li neustále je tû narûstající poãet pfiípadû, kdy stavebnûhistorick prûzkum v hmotû zdiva zámkû identifikuje, ne-li kompletnû, tedy podstatn m dílem zachované stavby pozdnû gotické, pfiípadnû je tû star í, vzbuzuje to ve vztahu k zachovávání star ch stavebních ãástí, ba cel ch budov, urãité otázky. 51 MÛÏeme tvrdit, Ïe zachování pûvodních sídel jejichï technick stav nejednou jistû nebyl valn bylo vedeno pouze snahou po co moïná úsporném fie ení stavby zámku zaãlenûním stávající budovy (tvrze ãasto tvofií samostatné kfiídlo), anebo leïí klíã k vysvûtlení jinde? Domnívám se, Ïe tomu tak je deklarací starobylosti, ztûlesnûné pûvodní tvrzí, bylo moïné legitimizovat zámeckou novostavbu o nûkolik století mlad í. Dal í z v znamov ch rovin symboliky hradu pfiedstavovalo jeho pojmenování jméno samo o sobû bylo konstitutivním elementem tradice. Od 13. století lze sledovat pomûrnû ãetné pfiípady pojmenování hradû odvozen ch od erbovních znamení drïitelû (napfi. Lemberk, RoÏmberk, ternberk), pfiípadnû od osobních jmen (napfi. Pot tejn). Skuteãnost, Ïe samo pojmenování hradu bylo ve lechtickém prostfiedí vnímáno jako nositel tradice, lze rovnûï dokumentovat více pfiíklady. Napfi. Litice a Pot tejn, drslavické rodové hrady, jejichï jména byla pfienesena na nová sídla ve v - 50 T. DURDÍK P. BOLINA, Stfiedovûké hrady, s. 235 (s fotografií). 51 Soubornou pfiedstavu poskytuje dílo Encyklopedie ãesk ch tvrzí (kolektiv autorû), I III, Praha ; Pavel VLâEK, Ilustrovaná encyklopedie ãesk ch zámkû, Praha V zkumy posledních let seznam lokalit pochopitelnû dále roz ífiily. ââh 108 2/ ROBERT IMÒNEK

18 chodních âechách. Analogick princip pfiedstavují i hrady jménem Cimburk u Koryãan a u Mûsteãka Trnávky, dle rodové tradice s vazbou k hradu Cimburku na Kutnohorsku, podobnû jako dvojí Star a Nov Her tejn, stejnû pak i Nov umburk, zaloïen mezi lety Vilémem ze umburka, jenï názvem odkazoval k rodovému hradu [Starému] umburku. 52 Se jmény hradû byly nedílnû spojeny predikáty od nich odvozované, které jakoïto klíãov prvek lechtické identity zpûtnû dokumentovaly i roli hradu v tomto smûru. Princip lechtické identifikace s poukazem na hrad ãi tvrz byl ve svém základním mechanismu nemûnn po cel stfiedovûk aè lo o predikát odkazující na jedin hrad (typu z RoÏmberka, ze ternberka, z Pern tejna ), na dva hrady kdy novûji pfiipojen zpravidla indikoval pfiíslu nost k rodové vûtvi (typu z Hasi tejna a Lobkovic / Hasi tejnsk z Lobkovic, z Lib tejna a Kolovrat / Kolovratsk z Lib tejna, Mrack z Dubé, z Chlumu a Ko umberka ), pfiípadnû bylo do titulatury pojato rezidenãní sídlo tj. domicil (typu z Gut tejna seì. na Neãtinách ). Identita pojmenování rodového hradu (ãasto pûvodního ãi jinak z hlediska rodov ch dûjin a tradic signifikantního sídla) a predikátu lechtického rodu byla jedním ze základních identifikaãních prvkû lechtice (jednotlivce i rodu). Odrazem je tu fakt, Ïe predikáty v fiadû pfiípadû jiï nereflektovaly aktuální majetkové pomûry: aã hrad samotn tfiebas jiï dávno vy el z rukou rodu, v predikátu jeho pfiíslu níkû figuroval i nadále (pfiíkladem mohou b t páni z Choustníka, pí ící se po Choustníku je tû dal ích sto let poté, co tento rodov hrad prodali roku 1322 RoÏmberkÛm). 53 Na hradech sam ch se ve své dobû ãasto, ba zcela bûïnû, objevovala memoriální média vztahující se k historii stavby, jeï byla nositelem tradice, starobylosti, kontinuity, a tedy i symbolického a potaïmo právního nároku. 52 Jména hradû s v znamem zapadají do ir ího rámce ovládnutí prostoru toponymy pfiíklady vsí i mûsteãek, odvozujících pojmenování od osobního jména svého urozeného zakladatele nejsou niãím v jimeãn m, stejnû jako fiada toponym odvozen ch od deklarace panovnického nároku: Kyn perk, KynÏvart a KunÏvart, KunÏak ad. V znam pfiipisovan pojmenování hradû je tû ve 14. století nejlépe dokládají hradní zaloïení Karla IV. (pojmenování hradû, strategicky rozloïen ch symbolû panovnické moci a nároku, bylo sloïeno z osobního jména panovníkova a substantiv -stein, -krone, -berg, -haus ãi -fried). K tomu Ellen WIDDER, Mons imperialis, Baldenau, Karlstein. Bemerkungen zur Namengebung luxemburgischer Gründungen, in: Friedrich Bernward Fahlbusch et al. (vyd.), Studia Luxemburgensia. Festschrift Heinz Stoob zum 70. Geburtstag, Warendorf 1989, s i v tomto bodû Karlovy hradní politiky lze pfiedpokládat pfiímou inspiraci Balduinem Trevírsk m. 53 Predikáty jakoïto nástroje identifikace (a tudíï nositelé identity) plnily v obou tûchto bodech analogickou úlohu jako rodová jména a pfiíjmí (Robert IMÒNEK, Rodová jména, pfiíjmí a rodové tradice ãeské lechty v pozdním stfiedovûku, Acta Onomastica 46, 2005, s ). STUDIE A MATERIÁLY 202

19 lo pfiedev ím o pamûtní nápisy v eho druhu, pfiípadnû pouhé letopoãty (jeï moderní badatel namnoze jen s obtíïemi a nejednou i s rizikem chyby zakotvuje do rámce chronologie stavebního v voje daného objektu), a dále erbovní desky (ani jejich interpretace neb vá vïdy jednoznaãná). Rozsahem dochovaného fondu marginální, sv m v znamem v ak závaïnou kategorii pfiedstavují vyobrazení hradû jedná se o pomûrnû rozsáhlou problematiku, z níï je zde tfieba pfiipomenout dvojí základní. Vyobrazení hradu mûlo vïdy legitimizaãní úãel (není náhodné, Ïe se vyobrazení hradû objevují v hradnû v reprezentativních prostorách lechtick ch sídel, a to profánních napfi. Îirovnice, Houska, i sakrálních napfi. vihov). Z hlediska studia stavební podoby hradu, a tedy vûãné otázky fotografické vûrnosti zachycení hradû, je tfieba pfiipomenout, Ïe zachyceno bylo to, co mûlo b t vidût, symbol, jemuï divák rozumûl, nikoli vûrn odraz reality (coï pochopitelnû nevyluãuje znaãn stupeà realistiãnosti nûkter ch vyobrazen ch hradû). 54 Hovofiíme-li o rodov ch tradicích a hradech jakoïto v razov ch prostfiedcích starobylosti, je tfieba zmínit rodové povûsti, resp. tradice vztahující se k rodov m hradûm. A to i pfiesto, Ïe pfiímé doklady vlastnû chybûjí. Nejen v rovinû konkrétních tradic, ale i obecnû z hlediska fenoménu samého: nemáme totiï doloïeno, jak sami lechtici vnímali poãátky rodov ch hradû, jaké tradice a jaká eventuální symbolika se k nim vztahovala. Konstatovat mûïeme pouze tolik, Ïe v rodov ch povûstech hrady explicitnû nefigurují, na stranû druhé je pravda, Ïe originálních stfiedovûk ch rodov ch tradic (necháme-li stranou erbovní povûsti) máme zachováno jen velmi málo, vût inou jde aï o záleïitosti 16. století (ãímï pochopitelnû není fieãeno, Ïe nemohly mít star í jádro, ov em pomûr toho, co zaznamenává Hájek a pfiedev ím pak ve sv ch dílech Paprock, ke star í tradici, je velmi obtíïné, ba nemoïné spolehlivû stanovit). 55 Základní moment, totiï hrad vníman jako symbol rodové identity a tradice, v raz legitimity a nástroj osobní i rodové reprezentace, je pfiesto zcela nesporn. 54 I pro ãeské prostfiedí pozdního stfiedovûku platí jednoznaãnû postfieh formulovan K. Mahniãovou: Regardless of its degree of realism, a medieval representation of a castle was always symbolic. AÈ jsou hrady zachycené sebevíce schematicky a identifikovatelné jen dle kontextu vyobrazení, ãi naopak vysoce realistické s fiadou identifikovateln ch detailû, yet the purpose of the painting castle is identical in both cases: the image of the castle is to symbolically represent the castle s owner and his social status (K. MAHNIâ, The Image of a Castle, s. 287). 55 Tématu lechtick ch erbovních povûstí se vûnuje Petr VOREL, Rodové heraldické povûsti jako prostfiedek mezigeneraãního pfienosu informace ve lechtickém prostfiedí ãesk ch zemí v 16. století, in: Václav BÛÏek Pavel Král (vyd.), PamûÈ urozenosti, Praha 2007, s vychází ze sv ch star ích v zkumû, orientovan ch pfiedev ím do prostfiedí rodu Pern tejnû. ââh 108 2/ ROBERT IMÒNEK

20 V. Hrad jako legitimizaãní instrument JakoÏto v raz sociálního statutu pfiedstavoval hrad jeden z klíãov ch legitimizaãních instrumentû tím, Ïe honosná sídla vizualizovala sociální statut sv ch majitelû, souãasnû jej legitimizovala. Je proto jen logické, Ïe drïba venkovského statku s pansk m sídlem (hradem, tvrzí) byla jednou z nepominuteln ch podmínek na cestû k reálnému pfiijetí (akceptování) nobilitovan ch a v ech tûch, jejichï sociální vzestup byl znaãnû rychl, stavovskou spoleãností. 56 Není pfiitom náhodné, Ïe jiï zámoïní patricijové 14. století se legitimovali drïbou hradu charakteristické je, Ïe hrady a tvrze nebudovali jako centra administrativní, pfiiãemï o jejich v znamu z hlediska strategického nelze vûbec hovofiit. Jedin m vysvûtlením je zde právû ona prestiï, kterou drïba hradu atributu lechtice mû ÈanÛm pfiiná ela. 57 Nejznámûj í jsou v tomto smûru praï tí Rokycanerové, stavebníci v stavného hradu Okofie, z jejichï rukou hrad pfie el (1416) a to je pfiíznaãné do majetku zámoïného dvorského apatykáfie Ludvíka z Florencie a poté jeho syna Jana, neboè i oni znali hodnotu symbolického kapitálu z drïby hradu vypl vajícího. Ostatnû v okolí Prahy by bylo moïné nalézt analogick ch pfiíkladû více jmenujme alespoà tvrz Roztoky, kde praïsk rod MühlhausenÛ pfiistoupil ke stavebním úpravám (po roce 1387), anebo kvorec, hrad, kter zhruba v téïe dobû (kolem roku 1400) podstatnû roz- ífiil rod OlbramovicÛ. 58 V jistém smyslu analogickou situaci bychom nalezli na Chebsku pfiíkladem malého hradu v rukou mû ÈanÛ, ktefií se sna- Ïili vyrovnat lechtû, mûïe b t Star Rybník. 59 Ukázkov pfiíklad legitimizace prostfiednictvím hradu pfiedstavuje v stavn a rozsáhl Krakovec jeho stavebníkem byl na poãátku osmdesát ch let 14. století Jíra z Roztok, pfiiãemï vlastní prestiï zdûraznil je tû vyu- Ïitím stavitelû z okruhu dvorské huti, jakoï i (pfiedpokládám) v rámci ikonografické v zdoby hradní kaple (ark fiov m presbytáfiem se v raznû vizuálnû uplatàovala ve hmotû hradu). 60 Jin pfiíklad pfiedstavuje hrad Sion 56 Tato podmínka platila tehdy zcela obecnû srov. napfi. Karl-Heinz SPIESS, Aufstieg in den Adel und Kriterien der Adelszugehörigkeit im Spätmittelalter, in: Kurt Andermann Peter Johanek (vyd.), Zwischen Nicht-Adel und Adel, Stuttgart 2001, s. 1 26, zde s Martin MUSÍLEK, Odraz dvorské kultury v mû Èanském prostfiedí ve 13. a 14. století, in: Dana Dvofiáãková-Malá Jan Zelenka (vyd.), Dvory a rezidence ve stfiedovûku, II. Skladba a kultura dvorské spoleãnosti, Praha 2008, s , zde s , tab. s Celkov rozsah drïby tvrzí a hradû v rukou praïsk ch mû ÈanÛ je aï pfiekvapiv srov. Petr CHOTùBOR Tomá DURDÍK, Die Sitze der Prager Bürger in der Umgebung von Prag, Castrum Bene 6, 1999, s , soubornû dle mapky s Jifií ÚLOVEC, Hrady, zámky a tvrze na Chebsku, Cheb 1998, s STUDIE A MATERIÁLY 204

INFORMACE. Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 1. díl

INFORMACE. Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 1. díl INFORMACE Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 1. díl Úvodem Dne 11. 5. 2006 byl ve Sbírce zákonû publikován zákon ã. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním fiádu (stavební

Více

12. NepfietrÏit odpoãinek v t dnu

12. NepfietrÏit odpoãinek v t dnu 12. NepfietrÏit odpoãinek v t dnu 12.1 Právní úprava 92 (1) Zamûstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zamûstnanec mûl nepfietrïit odpoãinek v t dnu bûhem kaïdého období 7 po sobû jdoucích

Více

III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû. 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce

III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû. 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce nahrada_mzdy_zlom(3) 22.12.2010 15:21 Stránka 84 III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce ReÏim doãasnû práce neschopného poji

Více

Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související

Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související I/1 Základní podoba logotypu, síèová konstrukce a ochrann prostor ; y ; y Ochrannou známkou âeské televize je logotyp tvofien grafick

Více

PRÁVNÍ ASPEKTY TVORBY NÁJEMNÍCH SMLUV

PRÁVNÍ ASPEKTY TVORBY NÁJEMNÍCH SMLUV PRÁVNÍ ASPEKTY TVORBY NÁJEMNÍCH SMLUV kanceláfi Praha Vinohradská 10 CZ-120 00 Praha 2 telefon +420 224 217 485 fax +420 224 217 486 e-mail praha@ak-ps.cz kanceláfi Brno Jakubská 1 CZ-602 00 Brno telefon

Více

OBSAH. Principy. Úvod Definice událostí po datu úãetní závûrky Úãel

OBSAH. Principy. Úvod Definice událostí po datu úãetní závûrky Úãel 23 POSOUZENÍ NÁSLEDN CH UDÁLOSTÍ OBSAH Principy Úvod Definice událostí po datu úãetní závûrky Úãel âinnosti Identifikace událostí do data vyhotovení zprávy auditora Identifikace událostí po datu vyhotovení

Více

ZÁKON ã. 182/2006 Sb.

ZÁKON ã. 182/2006 Sb. ZÁKON ã. 182/2006 Sb. ze dne 30. bfiezna 2006 o úpadku a zpûsobech jeho fie ení (insolvenãní zákon) *) ve znûní zákonû ã. 312/2006 Sb., ã. 108/2007 Sb., ã. 296/2007 Sb., ã. 362/2007 Sb., ã. 301/2008 Sb.,

Více

JAK JE TO SE KŘTEM V DUCHU?

JAK JE TO SE KŘTEM V DUCHU? Dan Drápal JAK JE TO SE KŘTEM V DUCHU? Nakladatelství KMS Mgr. Dan Drápal Vydalo Nakladatelství KMS, s. r. o. Primátorská 41, 180 00 Praha 8 První vydání 2006 V echny biblické citace jou pfievzaty z âeského

Více

pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004

pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 806 âástka 7/2004 Vûstník právních

Více

OBSAH. Úvod a podûkování... 7. Ediãní poznámka... 8. Historick v voj mûstsk ch bran... 9. Stavební rozbor mûstsk ch bran... 14. Îivot v branách...

OBSAH. Úvod a podûkování... 7. Ediãní poznámka... 8. Historick v voj mûstsk ch bran... 9. Stavební rozbor mûstsk ch bran... 14. Îivot v branách... OBSAH Úvod a podûkování........................................................... 7 Ediãní poznámka............................................................. 8 Historick v voj mûstsk ch bran.................................................

Více

Znaãka, barvy a písmo

Znaãka, barvy a písmo Znaãka, barvy a písmo kliknûte zde nápovûda pouïitím tlaãítek se pohybujte v pfiíslu né sekci jednotlivá loga najdete uloïena na CDromu znaãky âeského TELECOMU z manuálu lze tisknout, je v ak tfieba pfiihlédnout

Více

dodavatelé RD na klíã

dodavatelé RD na klíã dodavatelé RD na klíã Ekonomické stavby, a. s. Ke KfiiÏovatce 466 330 08 Zruã u Plznû Tel.: 377 825 782 Mobil: +420 602 435 452, +420 777 743 411 e-mail: info@ekonomicke-stavby.cz www.ekonomicke-stavby.cz

Více

DELEGACE V KONNÉ PÒSOBNOSTI ZP EDSTAVENSTVA NA DOZORâÍ RADU

DELEGACE V KONNÉ PÒSOBNOSTI ZP EDSTAVENSTVA NA DOZORâÍ RADU DELEGACE V KONNÉ PÒSOBNOSTI ZP EDSTAVENSTVA NA DOZORâÍ RADU kanceláfi Praha Vinohradská 10 CZ-120 00 Praha 2 telefon +420 224 217 485 fax +420 224 217 486 e-mail praha@ak-ps.cz kanceláfi Brno Jakubská

Více

Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku

Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku Obrazy z dûjin tûïby a zpracování J I Í M AJER Nakladatelství Libri Praha 2004 PhDr. Jifií Majer, CSc., 2004 Illustrations Jan âáka, Hornické muzeum Pfiíbram

Více

Ticho je nejkrásnûj í hudba. Ochrana proti hluku s okny TROCAL.

Ticho je nejkrásnûj í hudba. Ochrana proti hluku s okny TROCAL. Ticho je nejkrásnûj í hudba. Ochrana proti hluku s okny TROCAL. 2 Nejde jen o ná klid, jde o na e zdraví. Ticho a klid jsou velmi dûleïité faktory, podle kter ch posuzujeme celkovou kvalitu na eho Ïivota.

Více

Îivot cizincû... Kap. 3: Vybrané statistiky cizinců 21 % 34 % 13 % 4 % 12 % 4 % 7 % 5 % 36 Graf 19: Poãty udûlen ch azylû v letech

Îivot cizincû... Kap. 3: Vybrané statistiky cizinců 21 % 34 % 13 % 4 % 12 % 4 % 7 % 5 % 36 Graf 19: Poãty udûlen ch azylû v letech 34 Graf 17: Îadatelé o azyl v âr v letech 1993-26 Žadatelé o azyl v ČR v letech 1993 26 (Graf 17) Azyl je forma mezinárodní ochrany, která se udûluje osobám, v jejichï pfiípadû bylo prokázáno poru ování

Více

DS-75 JE TO TAK SNADNÉ. kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí

DS-75 JE TO TAK SNADNÉ. kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí DS-75 JE TO TAK SNADNÉ kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí DS-75 OBÁLKOVÁNÍ JE TAK SNADNÉ Pracujete v prostfiedí, kde je zpracování zásilek klíãová otázka? Kompaktní obálkovací stroj má mnoho

Více

právních pfiedpisû Karlovarského kraje

právních pfiedpisû Karlovarského kraje Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Karlovarského kraje âástka 1 Rozesláno dne 8. dubna 2010 O B S A H 1. Nafiízení Karlovarského kraje,

Více

Skupina PRE 1897> >2007. Jsme energie tohoto města

Skupina PRE 1897> >2007. Jsme energie tohoto města Skupina PRE 1897> >2007 Jsme energie tohoto města Ing. Drahomír Ruta pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel Vážení čtenáři, v dne ní dobû, kdy se bez elektrické energie neobejde Ïádn ãlovûk, Ïádná

Více

Anal za judikatury vztahující se k postavení profesionálních sportovcû v oblasti kolektivních sportû v âeské republice1

Anal za judikatury vztahující se k postavení profesionálních sportovcû v oblasti kolektivních sportû v âeské republice1 JURIS_01_13_zlom 29.11.2012 15:35 Stránka 12 1/2013 JURISPRUDENCE âlánky Anal za judikatury vztahující se k postavení profesionálních sportovcû v oblasti kolektivních sportû v âeské republice1 12 JUDR.

Více

I. Soudní poplatky obecnû

I. Soudní poplatky obecnû I. 1. Problematika soudních poplatkû ve správním soudnictví zák. ã. 549/1991 Sb. Ústavnû konformním v sledkem interpretace zákona ã. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znûní pozdûj- ích pfiedpisû

Více

HISTORICKÁ MùSTA âeské REPUBLIKY K

HISTORICKÁ MùSTA âeské REPUBLIKY K HISTORICKÁ MùSTA âeské REPUBLIKY K 31. 12. 2005 Mûsta jako stfiediska fiemesel a obchodu vznikala uï v dávné minulosti. Teprve ve 13. století se v ak zaãal mûstsk Ïivot v raznûji odli ovat od venkovského.

Více

Ponofite se s námi pro perly do Va eho oddûlení barev! Kompletní sortiment. pro obchodníky

Ponofite se s námi pro perly do Va eho oddûlení barev! Kompletní sortiment. pro obchodníky Ponofite se s námi pro perly do Va eho oddûlení barev! Kompletní sortiment pro obchodníky Platnost od: 01. 02. 2008 VáÏen zákazníku, právû jste otevfiel nové vydání na eho katalogu urãeného pro maloobchod

Více

Epson Stylus Pro 4800 / 7800 / 9800 Dokonal barevn i ãernobíl tisk

Epson Stylus Pro 4800 / 7800 / 9800 Dokonal barevn i ãernobíl tisk Epson Stylus Pro 4800 / 7800 / 9800 Dokonal barevn i ãernobíl tisk Na e jedineãná technologie inkoustû Epson UltraChrome K3 poskytuje dokonal ãernobíl a barevn tisk. Zatímco jiné sady inkoustû obsahují

Více

K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD

K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD CZ CZ Hra pro: 2-4 hráãe Délka hry: 45 minut Hra obsahuje: 1 herní plán 101 písmeno ze silného kartonu 4 plastové stojánky 32 záznamové tabulky 1 látkov sáãek 1 návod

Více

11/ Pfiíroda a krajina

11/ Pfiíroda a krajina Krajina není Jifií Sádlo na jedné ze sv ch pfiedná ek na téma krajina jako interpretovan text fiekl, Ïe ve keré povídání na toto téma lze shrnout jedinou tezí, totiï krajina je. Podobná teze tûïko mûïe

Více

ale ke skuteãnému uïití nebo spotfiebû dochází v tuzemsku, a pak se za místo plnûní povaïuje tuzemsko.

ale ke skuteãnému uïití nebo spotfiebû dochází v tuzemsku, a pak se za místo plnûní povaïuje tuzemsko. Místo plnûní pfii poskytnutí telekomunikaãní sluïby, sluïby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované sluïby zahraniãní osobou povinnou k dani osobû nepovinné k dani ( 10i zákona o

Více

12. K vymezení pojmu druïstevní byt po

12. K vymezení pojmu druïstevní byt po 12. K vymezení pojmu druïstevní byt po 1. 1. 1992 707 odst. 1 a 2 obã. zák. 221 odst. 1, 222 odst. 1, 230 a 232 odst. 2 obch. zák. DruÏstevním bytem se rozumí byt, kter druïstvo pronajímá nebo jin m zpûsobem

Více

Nová data ze stavby Vald tejnského paláce v

Nová data ze stavby Vald tejnského paláce v Nová data ze stavby Vald tejnského paláce v Praze Josef KYNCL, Tomá KYNCL, Petr ULIâN A NOTACE: âlánek prezentuje v sledky dendrochronologického prûzkumu krovû Vald tejnského paláce v Praze, které v znamnû

Více

V KOPISNÁ ARCHEOLOGICKÁ MAPA 1:2 000 ÚZEMÍ âeské KONCESE V ABÚSÍRU Jaromír Procházka, Vladimír BrÛna

V KOPISNÁ ARCHEOLOGICKÁ MAPA 1:2 000 ÚZEMÍ âeské KONCESE V ABÚSÍRU Jaromír Procházka, Vladimír BrÛna V KOPISNÁ ARCHEOLOGICKÁ MAPA V KOPISNÁ ARCHEOLOGICKÁ MAPA 1:2 000 ÚZEMÍ âeské KONCESE V ABÚSÍRU Jaromír Procházka, Vladimír BrÛna V voj zamûfiení v kopisné mapy 1:2 000 Práce na vyhotovení archeologické

Více

YTONG - Vy í komfort staveb

YTONG - Vy í komfort staveb YTONG - Vy í komfort staveb Rodinn dûm je velmi sloïit v robek, jehoï v sledné vlastnosti ovlivàuje obrovská fiada okolností. Na první pohled dva velmi podobné domy mohou sv m uïivatelûm nabízet zcela

Více

OBSAH 1 Úvod do ekonomie 2 Základní v chodiska a kategorie ekonomické vûdy 3 Principy hospodáfiské ãinnosti 4 Trh a trïní mechanizmus

OBSAH 1 Úvod do ekonomie 2 Základní v chodiska a kategorie ekonomické vûdy 3 Principy hospodáfiské ãinnosti 4 Trh a trïní mechanizmus OBSAH 1 Úvod do ekonomie............................... 15 1.1 Pfiedmût, metoda a nûkteré charakteristiky ekonomie. 15 1.2 Definice ekonomické vûdy...................... 16 1.3 K metodû ekonomické vûdy.....................

Více

PRAŽSKÝ SVĚT. Pavel Scheufler

PRAŽSKÝ SVĚT. Pavel Scheufler PRAŽSKÝ SVĚT Pavel Scheufler PRAŽSKÝ SVĚT Pavel Scheufler Autofii souãasn ch fotografií Lubo Stiburek Martin TÛma PRAŽSKÝ SVĚT VYDAVATELSTVÍ Předmluva Po staletích, kdy byl obraz Prahy zvûãàován tahy lidské

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Ukázka knihy z internetového knihkupectví Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Tomá Durdík ILUSTROVANÁ ENCYKLOPEDIE âesk CH HRADÒ Nakladatelství Libri Praha 2009 Rukopis této knihy vznikl za podpory grantového projektu PK 96

Více

Fakulta sociálních vûd UK

Fakulta sociálních vûd UK Fakulta sociálních vûd UK Adresa: Smetanovo nábfi. 955/6, 110 01 Praha 1 Tel: 02/22 112 111 Fax: 02/24 23 56 44 Den otevfien ch dvefií : 27. ledna 2001 obor Bc. Ekonomie, Opletalova 26, Praha 1 Termín

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Stfiední odborné uãili tû Jifiice,. p. o. Ruská cesta 404, Jifiice, PSâ: 289 22 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM kolní rok 2013 2014 Po projednání v Pedagogické radû dne 26. 8. 2013 schválil s úãinností ode

Více

právních pfiedpisû Olomouckého kraje

právních pfiedpisû Olomouckého kraje Strana 45 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2011 VùSTNÍK právních pfiedpisû Olomouckého kraje âástka 2 Rozesláno dne 27. ãervna 2011 O B S A H 7. Nafiízení Olomouckého kraje

Více

United Technologies Corporation. Obchodní dary od dodavatelû

United Technologies Corporation. Obchodní dary od dodavatelû United Technologies Corporation Obchodní dary od dodavatelû Úvod Spoleãnost UTC pofiizuje zásoby a sluïby na základû jejich pfiedností; vyhledává jak nejlep í hodnotu, tak i stabilní obchodní vztahy s

Více

MontáÏní a provozní návod - Kódov spínaã CTV 1 / CTV 3

MontáÏní a provozní návod - Kódov spínaã CTV 1 / CTV 3 CZ MontáÏní a provozní návod - Kódov spínaã CTV 1 / CTV 3 âesky Obrázek 1 MontáÏ klávesnice Obrázek 2 MontáÏ - vyhodnocovací pfiístroj Obrázek 3 Pfiipojení CTV 1 (ovládání impulzû) Obrázek 4 "2-bránov

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Stfiední odborné uãili tû Jifiice Ruská cesta 404, Jifiice, PSâ: 289 22 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM kolní rok 2014/2015 Po projednání v Pedagogické radû dne 26. 8. 2014 schválil s úãinností ode dne 1.

Více

ZACHYTÁVÁNÍ A UKLÁDÁNÍ CO2 GEOLOGICKÁ ALTERNATIVA SNIÎOVÁNÍ EMISÍ

ZACHYTÁVÁNÍ A UKLÁDÁNÍ CO2 GEOLOGICKÁ ALTERNATIVA SNIÎOVÁNÍ EMISÍ ZACHYTÁVÁNÍ A UKLÁDÁNÍ CO2 GEOLOGICKÁ ALTERNATIVA SNIÎOVÁNÍ EMISÍ Vít Hladík, Vladimír Kolejka âeská geologická sluïba, poboãka Brno, pracovi tû Jeãná 29a, 621 00 Brno, hladik@gfb.cz Abstract: Capture

Více

Rozhovor s Dagmar Havlovou o du i Lucerny

Rozhovor s Dagmar Havlovou o du i Lucerny Rozhovor s Dagmar Havlovou o du i Lucerny Lucerna vznikla jako místo soustfieìující spoleãenské, kulturní a zábavní aktivity pod jednou stfiechou, a to zfiejmû jako jeden z prvních pfiíkladû svého druhu

Více

Vûstník. právních pfiedpisû Pardubického kraje. âástka 8 Rozesláno dne 30. prosince 2006

Vûstník. právních pfiedpisû Pardubického kraje. âástka 8 Rozesláno dne 30. prosince 2006 Strana 301 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 Vûstník právních pfiedpisû Pardubického kraje âástka 8 Rozesláno dne 30. prosince 2006 O B S A H Nafiízení hejtmana Pardubického

Více

Co je dobré vûdût pfii zateplování podkroví

Co je dobré vûdût pfii zateplování podkroví Co je dobré vûdût pfii zateplování podkroví Jaká bude pouïita podstfie ní difúzní (paropropustná) fólie Jaké vlastnosti má pouïitá tepelná izolace Jaká a jak bude namontována parozábrana (fólie pod vnitfiním

Více

1.8 Budoucnost manaïersk ch kompetencí v âeské republice

1.8 Budoucnost manaïersk ch kompetencí v âeské republice 1.8 Budoucnost manaïersk ch kompetencí v âeské republice Souãasn manaïer ví, Ïe t mová práce a nepfietrïité uãení jsou ãasto skloàovan mi moderními pfiístupy k fiízení, pfiesto se stále více izoluje od

Více

č. 1, 2 Základní zásady pracovněprávních vztahů Základní zásady pracovněprávních vztahů 1. Nerovné zacházení v oblasti odměňování a veřejný pořádek

č. 1, 2 Základní zásady pracovněprávních vztahů Základní zásady pracovněprávních vztahů 1. Nerovné zacházení v oblasti odměňování a veřejný pořádek č. 1, 2 Základní zásady pracovněprávních vztahů ZÁKONÍK PRÁCE Základní zásady pracovněprávních vztahů 1. Nerovné zacházení v oblasti odměňování a veřejný pořádek Právní úprava: 1a, 16 odst. 1 a 110 ZP

Více

právních pfiedpisû Libereckého kraje

právních pfiedpisû Libereckého kraje Strana 137 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2004 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 4 Rozesláno dne 28. ãervna 2004 O B S A H 3. Obecnû závazná vyhlá ka

Více

I. PRÁVNÍ ÚKONY T KAJÍCÍ SE POZEMKÒ; POZEMEK A PARCELA

I. PRÁVNÍ ÚKONY T KAJÍCÍ SE POZEMKÒ; POZEMEK A PARCELA I. PRÁVNÍ ÚKONY T KAJÍCÍ SE POZEMKÒ; POZEMEK A PARCELA A. Identifikace (oznaãení) pozemkû v právních úkonech; urãitost smlouvy o pfievodu pozemkû Judikatura zde publikovaná se vztahuje zejména k tûm právním

Více

FIRMA S HISTORIÍ 550 LET

FIRMA S HISTORIÍ 550 LET UMùLECKÁ LITINA Rámeãek NA FOTOGRAFIE, ZRDCADLO FIRMA S HISTORIÍ 550 LET Poãátky Ïelezáfiství na Komárovsku se datují od roku 1460. Letopoãet 1463 je dosud nejstar ím znám m historicky doloïen m datem

Více

6. DLOUHODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK

6. DLOUHODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK 6. DLOUHODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK POSTUPY YHODNOCENÍ RIZIK Obecné principy Pfiedmûtem této kapitoly je dlouhodob finanãní majetek, tedy akcie a kapitálové úãasti, dluhopisy, dlouhodobé vklady, pûjãky propojen

Více

First published: Mediaevalia Historica Bohemica, 17 (2014), 1

First published: Mediaevalia Historica Bohemica, 17 (2014), 1 Zitierhinweis Šimůnek, Robert: Rezension über: Jaroslav Jiřík / Jan Kypta (Hg.), Gotické kamnové kachle na Písecku. Výběrový katalog výstavy Obrazový světpozdního středověku, Písek: Prácheňské muzeum,

Více

právních pfiedpisû Libereckého kraje

právních pfiedpisû Libereckého kraje Strana 169 Vûstník právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 1/2008 Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 5 Rozesláno dne 13. srpna 2010 O B S A H 2. Rozhodnutí hejtmana Libereckého

Více

OBSAH. Úvod... 11 Seznam zkratek uïit ch právních pfiedpisû... 15 Seznam jin ch zkratek... 16. Díl 1 Obecné principy poznávání dítûte...

OBSAH. Úvod... 11 Seznam zkratek uïit ch právních pfiedpisû... 15 Seznam jin ch zkratek... 16. Díl 1 Obecné principy poznávání dítûte... Diagnostika_zlom(4) 13.3.2012 14:49 Stránka 5 Úvod........................................................ 11 Seznam zkratek uïit ch právních pfiedpisû........................ 15 Seznam jin ch zkratek..........................................

Více

Stfiední odborné uãili tû Jifiice. Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP. na kolní rok 2013/2014

Stfiední odborné uãili tû Jifiice. Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP. na kolní rok 2013/2014 Stfiední odborné uãili tû Jifiice Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP na kolní rok 2013/2014 Vypracoval: Ing. Pavel Gogela, metodik DVPP Schválil: Mgr. Bc. Jan Beer, fieditel koly

Více

II. âást - DùJINY PAVLOVA. Archeologické nálezy. Kronika obce Pavlov / 17

II. âást - DùJINY PAVLOVA. Archeologické nálezy. Kronika obce Pavlov / 17 II. âást - DùJINY PAVLOVA P Archeologické nálezy Kronika obce Pavlov / 17 O Archeologické nálezy dkaz dávné minulosti kraje pod Pavlovsk mi vrchy dne ku. Jedineãnou ozdobou jihomoravské níïiny jsou vápencové

Více

32 Prahou Wolfganga Amadea Mozarta. Hrabû Nostic

32 Prahou Wolfganga Amadea Mozarta. Hrabû Nostic Dne ní barokní fasáda kostela je v sledkem pfiestavby z poloviny 18. století. Uvnitfi je hlavní oltáfi namalovan na zdi od Josefa Hagera (1773) s obrazem sv. imona a Judy od Václava Vavfiince Reinera (1731).

Více

Úãelnost nákladû fiízení pfii zastoupení úãastníka advokátem v obãanském soudním fiízení

Úãelnost nákladû fiízení pfii zastoupení úãastníka advokátem v obãanském soudním fiízení âlánky JURISPRUDENCE 3/2014 Úãelnost nákladû fiízení pfii zastoupení úãastníka advokátem v obãanském soudním fiízení TOMÁ PAVLÍâEK SOUDCE OKRESNÍHO SOUDU VE ZLÍNù The Necessity of Costs of an Attorney

Více

2/3.9 DaÀové dopady nové úpravy cestovních náhrad

2/3.9 DaÀové dopady nové úpravy cestovních náhrad Spoleãnost s ruãením omezen m a její jednatel ãást 2, díl 3, kapitola 9, str. 1 2/3.9 DaÀové dopady nové úpravy cestovních náhrad Je již všeobecně známou skutečností, že s účinností od 1. 1. 2007 byl zrušen

Více

Dokonãení soustavného v zkumu urbanistického v voje mûstsk ch lokalit v âeské republice

Dokonãení soustavného v zkumu urbanistického v voje mûstsk ch lokalit v âeské republice Dokonãení soustavného v zkumu urbanistického v voje mûstsk ch lokalit v âeské republice Karel KUâA A NOTACE: Pfiíspûvek se vûnuje v souãasnosti dokonãovanému projektu edice Mûsta a mûsteãka v âechách,

Více

PRÒMYSLOVÉ ZMùKâOVAâE VODY: V BùR

PRÒMYSLOVÉ ZMùKâOVAâE VODY: V BùR PRÒMYSLOVÉ ZMùKâOVAâE VODY: V BùR VHODNÉHO TYPU S ocelov mi nádobami PrÛmyslové zmûkãovaãe vody mohou b t rozdûleny do dvou skupin: A) PRÒMYSLOV DECAL (tabulka A), kter nedodává zmûkãenou vodu bûhem B)

Více

datum pfiíjmení tit. narození dosavadní zdravotní poji Èovna plátce pojistného na vefiejné zdravotní poji tûní zamûstnavatel stát OSVâ samoplátce

datum pfiíjmení tit. narození dosavadní zdravotní poji Èovna plátce pojistného na vefiejné zdravotní poji tûní zamûstnavatel stát OSVâ samoplátce originál pro ZP ãíslo (ãíslo poji tûnce) tit. narození trvalého bydli tû kontaktní kopie pro zamûstnavatele ãíslo (ãíslo poji tûnce) tit. narození trvalého bydli tû kontaktní kopie pro dosavadní zdravotní

Více

Poznání a ochrana monastick ch památek u nás

Poznání a ochrana monastick ch památek u nás Poznání a ochrana monastick ch památek u nás Zdenûk CHUDÁREK Obr. 1. Îìár nad Sázavou, b val cisterciáck klá ter, kaple sv. Markéty u brány, fiez, stav po dokonãení stavby v roce 1703 (nahofie) a stav

Více

zastávkové pfiístfie ky sportovní pfiístfie ky

zastávkové pfiístfie ky sportovní pfiístfie ky zastávkové pfiístfie ky sportovní pfiístfie ky classic Klasicky tvarovan pfiístfie ek dokonal ch proporcí a vysoké stability. Promy len systém podpûr nese pfiekvapivû rozmûrnou stfiechu s dvûma moïnostmi

Více

Liberec. Trutnov Královehradeck. Náchod. Hradec Králové. Kolín. Pardubice. Bruntál Moravskoslezsk Karviná Klatovy. Îëár nad Sázavou.

Liberec. Trutnov Královehradeck. Náchod. Hradec Králové. Kolín. Pardubice. Bruntál Moravskoslezsk Karviná Klatovy. Îëár nad Sázavou. Pfiipojte se k nám! Ná SVùT do kaïdého mûsta! Karlovy Vary Karlovarsk Chomutov Ústí nad Labem Ústeck Liberec Libereck Trutnov Královehradeck Náchod Praha Hradec Králové Kolín PlzeÀsk PlzeÀ Bystfiice u

Více

Katedra společenských věd PdF UP v Olomouci

Katedra společenských věd PdF UP v Olomouci PAVEL KOPEČEK, PhDr., Bc., Ph.D. Pracovní zařazení: Vědecké (odborné) zaměření: odborný asistent české dějiny 20. století, regionální dějiny Adresa pracoviště: Katedra společenských věd PdF UP, Žižkovo

Více

Více prostoru pro lep í financování.

Více prostoru pro lep í financování. LET NA TRHU Více prostoru pro lep í financování. LET NA TRHU LET NA TRHU LET NA TRHU Dimension specialista na firemní i spotfiebitelské financování Zku en a siln finanãní partner Koncern Dimension je jednou

Více

Cestovní náhrady (mimo provoz vozidel)

Cestovní náhrady (mimo provoz vozidel) âást6,111-144 26.4.2005 14:23 Stránka 111 6. âást Cestovní náhrady (mimo provoz vozidel) 111 âást6,111-144 26.4.2005 14:23 Stránka 112 0000 0000 SPRÁVA DANÍ 112 âást6,111-144 26.4.2005 14:23 Stránka 113

Více

pouïívání certifikátû; ãímï byl poprvé umoïnûn pfiístup externích zákazníkû k interním datûm PRE, souãasnû probíhal projekt www100, kter tato

pouïívání certifikátû; ãímï byl poprvé umoïnûn pfiístup externích zákazníkû k interním datûm PRE, souãasnû probíhal projekt www100, kter tato Transformovna a rozvodna 110/22 kv Chodov v roce 2006 63 pouïívání certifikátû; ãímï byl poprvé umoïnûn pfiístup externích zákazníkû k interním datûm PRE, souãasnû probíhal projekt www100, kter tato zákaznická

Více

8.1 Principy stanovení v e a rozhodné pojmy

8.1 Principy stanovení v e a rozhodné pojmy 8. V e dûchodu V e v ech druhû dûchodû se nyní zásadnû skládá ze dvou sloïek základní v mûry a procentní v mûry; urãité odchylky platí pfii soubûhu dûchodû (viz dále kapitola 15.), protoïe kaïdému dûchodci

Více

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje Strana 137 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 3 Rozesláno dne 18. kvûtna 2006 O B S A H 2. Nafiízení PlzeÀského kraje

Více

Barma 1 - zlom :21 Stránka 1 TRITON

Barma 1 - zlom :21 Stránka 1 TRITON TRITON Roman ÎiÏlavsk Buddhismus Roman ÎiÏlavsk, 2008 Cover Renata Brtnická, 2007 TRITON, 2008 ISBN 978-80-7387-183-3 Buddha a buddhismus 1. BuddhÛv Ïivot mládí Chceme-li se zab vat buddhistickou theravádovou

Více

Ochrana archeologick ch památek v památkové rezervaci

Ochrana archeologick ch památek v památkové rezervaci Ochrana archeologick ch památek v památkové rezervaci PraÏské Jaroslav PODLISKA, Michal TRYML A NOTACE: Autofii se zab vají v vojem ochrany archeologick ch památek na území historického jádra Prahy po

Více

Několik poznámek ke zdanění derivátů Jan Čapek, Tereza Růžičková. Nad daňovými benefity v roce 2013 Lubomír Janoušek

Několik poznámek ke zdanění derivátů Jan Čapek, Tereza Růžičková. Nad daňovými benefity v roce 2013 Lubomír Janoušek ODBORNÝ DAŇOVÝ ČASOPIS DaÀov 4 2013 EXPERT Několik poznámek ke zdanění derivátů Jan Čapek, Tereza Růžičková Nad daňovými benefity v roce 2013 Lubomír Janoušek Nová právní úprava nestátních neziskových

Více

âást PRVNÍ SOUDNÍ OCHRANA âlena OBâANSKÉHO SDRUÎENÍ

âást PRVNÍ SOUDNÍ OCHRANA âlena OBâANSKÉHO SDRUÎENÍ âást PRVNÍ SOUDNÍ OCHRANA âlena OBâANSKÉHO SDRUÎENÍ I. Pravomoc soudu a funkãní pfiíslu nost Úvod Úãelem publikace úvodních rozhodnutí bylo bez nároku na vûcnou správnost v ech osvûtlit, jak probíhalo

Více

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 1 / METODIKA PAMÁTKOVÉ PÉČE

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 1 / METODIKA PAMÁTKOVÉ PÉČE METODIKA PAMÁTKOVÉ PÉČE 69 70 METODIKA PAMÁTKOVÉ PÉČE JUBILEUM K Ïivotnímu jubileu prof. Ing. arch. Karla Kibice, DrSc. Dne 11. února 2005 se doïil sedmdesáti pûti let prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc.,

Více

TRITON. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

TRITON. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz TRITON Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Meditace klidu a vhledu U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S

Více

ve které se seznámíme s Medvídkem Pú a vãelami; a vypravování zaãíná

ve které se seznámíme s Medvídkem Pú a vãelami; a vypravování zaãíná KAPITOLA 1, ve které se seznámíme s Medvídkem Pú a vãelami; a vypravování zaãíná Tady jde ze schodû za Kry tûfkem Robinem Michal Medvûd hlavou napfied, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale nûkdy mu pfiipadá,

Více

Průzkumy a dokumentace historických objektů

Průzkumy a dokumentace historických objektů Průzkumy a dokumentace historických objektů Miloš Buroň Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Josefově Stavebně historický průzkum (SHP) základní podklad k obnově historického objektu (památky)

Více

OBSAH. Obecnû k tématu... 17

OBSAH. Obecnû k tématu... 17 Úvod..................................................... 11 Seznam zkratek............................................ 12 Pfiehled souvisejících právních pfiedpisû........................ 13 A. Pfiedpisy

Více

Deset dopisû Olze VÁCLAV HAVEL

Deset dopisû Olze VÁCLAV HAVEL Deset dopisû Olze 1933 1996 Deset dopisû Olze VÁCLAV HAVEL 1997 OBSAH Îivotopis paní Olgy Havlové str. 9 Dopis ãíslo 1 str. 11 Dopis ãíslo 13 str. 15 Dopis ãíslo 16 str. 27 Dopis ãíslo 17 str. 57 Dopis

Více

1. Stykaãe 1.3 Stykaãe fiady C

1. Stykaãe 1.3 Stykaãe fiady C 1.3 Stykaãe fiady C 1.3.1 Tabulka ã. 8 technická data Technická data stykaãû fiady C Hlavní kontakty Jmenovité izolaãní napûtí U i [V] Impulzní v drïné napûtí U imp [kv] Jmenovit tepeln proud I th [A]

Více

âisté OBLEâENÍ NEUDùLÁ âlovùka LEP ÍM, MÒÎE ALE PODTRHNOUT JEHO KVALITU. Jste hotel,

âisté OBLEâENÍ NEUDùLÁ âlovùka LEP ÍM, MÒÎE ALE PODTRHNOUT JEHO KVALITU. Jste hotel, ING. CHRISTIAN WOZABAL MBA âisté OBLEâENÍ NEUDùLÁ âlovùka LEP ÍM, MÒÎE ALE PODTRHNOUT JEHO KVALITU. Jste hotel, nemocnice, domov dûchodcû, peãovatelsk dûm nebo podnik a chcete pomoci vyfie it problém jak

Více

David Mikoláš (2013)

David Mikoláš (2013) David Mikoláš (2013) Typologie pramenů 1. Písemné prameny 2. Kartografické prameny 3. Ikonografické prameny 4. Plány 5. Hmotné prameny 6. Další informativní prameny 2 1. Písemné prameny 1. 1 Prameny diplomatického

Více

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû pouïit ch v publikaci... 10. Úvod... 11

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû pouïit ch v publikaci... 10. Úvod... 11 Zkratky a úplné názvy pfiedpisû pouïit ch v publikaci... 10 Úvod... 11 1 Novela zákona o DPH od 1. 4. 2011... 13 1 Oblasti, kter ch se t ká novela zákona o DPH... 19 2 Zmûny zákona o DPH spoãívající ve

Více

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2009 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 1 Rozesláno dne 27. bfiezna 2009 O B S A H 1. Nafiízení Stfiedoãeského

Více

9/2 Intraorální snímkování

9/2 Intraorální snímkování Praktick rádce zubního lékafie str. 1 9/2 Intraorální snímkování Úvod do intraorálního snímkování MUDr. Martin Záhofiík Základní principy rentgenologie Rentgenové záfiení Rentgenové záfiení (záfiení X)

Více

9/3.6.3 STAVOVÉ HODNOCENÍ

9/3.6.3 STAVOVÉ HODNOCENÍ INTEGROVANÝ SYSTÉM ŘÍZENÍ část 9, díl 3, kapitola 6.3, str. 1 9/3.6.3 STAVOVÉ HODNOCENÍ Poslední z předkládaných alternativ posuzování stavu vyzrálosti systémů managementu organizací předpokládá, že míra

Více

právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje

právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje Strana 61 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 4 Rozesláno dne 13. fiíjna 2006 O B S A H 1. Nafiízení Moravskoslezského

Více

Domy doby laténské a římské

Domy doby laténské a římské Domy doby laténské a římské Od halštatského období se množí doklady sídlišť, na kterých se setkáváme obvykle s pozůstatky zahloubených a v mnohem méně případech také nadzemních domů. Základním stavebním

Více

Perspektivy institutu opatrovnické rady

Perspektivy institutu opatrovnické rady JURIS_01_13_zlom 29.11.2012 15:35 Stránka 18 Perspektivy institutu opatrovnické rady 18 JUDR. KAREL SVOBODA PH.D., SOUDCE OKRESNÍHO SOUDU PLZE MùSTO Opatrovnická rada je jedním ze staronov ch institutû,

Více

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 109 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 3 Rozesláno dne 6. kvûtna 2010 O B S A H 12. Nafiízení Stfiedoãeského

Více

Desátek. a postní obûti

Desátek. a postní obûti Desátek a postní obûti Placeholder Sneste v ecky desátky do obilnice,... a zkuste mne nyní v tom, praví Hospodin zástupû, nezotvírám-liè vám prûduchû nebesk ch, a nevyleji-li na vás poïehnání, tak Ïe neodoláte.

Více

Antonín Ederer Jan Uxa PRAÎSKÉ KA NY AFONTÁNY

Antonín Ederer Jan Uxa PRAÎSKÉ KA NY AFONTÁNY Antonín Ederer Jan Uxa PRAÎSKÉ KA NY AFONTÁNY Nakladatelství Libri Praha 2004 Nakladatelství LIBRI dûkuje za podporu projektu Úfiadu mûstské ãásti Praha 1 a Úfiadu mûstské ãásti Praha 4 a za zadání reklamy

Více

K rozdílûm v cenov ch hladinách mezi âr a Nûmeckem

K rozdílûm v cenov ch hladinách mezi âr a Nûmeckem DT: 338.5(437);338.5(430) klíčová slova: komparativní cenová hladina obchodovatelné a neobchodovatelné zboží zákon jedné ceny K rozdílûm v cenov ch hladinách mezi âr a Nûmeckem Michal SKOŘEPA* 1. Úvod

Více

Strana 1155 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 P ÍLOHA J.1 PODLE STABILITNÍ KLASIFIKACE BUBNÍKA A KOLDOVSKÉHO

Strana 1155 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 P ÍLOHA J.1 PODLE STABILITNÍ KLASIFIKACE BUBNÍKA A KOLDOVSKÉHO pfiíloha J1-J7+konec 1155-1224 29.3.2005 17:43 Stránka 1155 Strana 1155 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 P ÍLOHA J.1 ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY PODLE STABILITNÍ KLASIFIKACE BUBNÍKA

Více

Evropské právo vefiejn ch podpor v daàové oblasti obrana obecnou logikou daàového systému

Evropské právo vefiejn ch podpor v daàové oblasti obrana obecnou logikou daàového systému 8/2013 JURISPRUDENCE âlánky dy daà osoba jiná neï poplatník vãetnû provedení nezbytné identifikace platby na daàov úãet pronajímatele, kter vedou jednotlivé místnû a vûcnû pfiíslu né finanãní úfiady, mûlo

Více

Andel s hotel Prague StroupeÏnického 21 www.andelshotel.com

Andel s hotel Prague StroupeÏnického 21 www.andelshotel.com Andel s hotel Prague StroupeÏnického 21 www.andelshotel.com IBM Software forum 2003 V pfiípadû zájmu se laskavû registrujte na adrese: www.ps.avnet.com/cz/swforum2003 24. záfií 2003 Andel s hotel Prague

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz ENCYKLOPEDIE MùSTSK CH BRAN V âechách, NA MORAVù A VE SLEZSKU Zdenûk Fi era Nakladatelství Libri Praha 2007 Odborn recenzent: Ing. Jifií Slavík

Více

âástka 2/2006 Vûstník právních pfiedpisû Olomouckého kraje Strana 6

âástka 2/2006 Vûstník právních pfiedpisû Olomouckého kraje Strana 6 âástka 2/2006 Vûstník právních pfiedpisû Olomouckého kraje Strana 6 1 NA ÍZENÍ Olomouckého kraje ã. 1/2006 ze dne 29. 6. 2006, kter m se mûní nafiízení Olomouckého kraje ã. 4/2002, kter m se stanoví podmínky

Více

Matematicko-fyzikální fakulta UK

Matematicko-fyzikální fakulta UK Matematicko-fyzikální fakulta UK Adresa: Ke Karlovu 3, 2 6 Praha 2 Telefon: 02/29 (ústfiedna), 02/29 262, 02/29 254 Fax: 02/29 292 www adresa: http://www.mff.cuni.cz Den otevfien ch dvefií: 23.. 2000 Termín

Více