zemìdìlské aktuality ze svìta

Transkript

1 zemìdìlské aktuality Z OBSAHU Krátké zprávy 1 Zemìdìlská praxe 4 Poradenství7 Poznatky 10 Životní prostøedí 25 Lidská výživa 28 Zahradnictví30 Háïátka proti pochmurnatce mrkvové Zima se stále zkracuje Zakrslé døeviny Krátké zprávy Odrùdy jabloní s mrazuvzdornými kvìty Separátor kejdy Vydává Ústav zemìdìlských a potravináøských informací, Slezská 7, Praha 2, uzpi@uzpi.cz, v elektronické podobì pouze jako soubor PDF. Vychází mìsíènì, cena 23 Kè, celoroèní pøedplatné 250 Kè Ve Velké Británii byly v rùzných pìstitelských oblastech založeny výrobní pokusy s praktickým použitím háïátka Steinernema proti pochmurnatce mrkvové, zpùsobující èervivìní koøenù. Úèinnost háïátka proti pochmurnatce byl vyšší než úèinek insekticidù. Musel se však použít vyšší poèet jedincù (3 300 háïátek na 1 ha) aplikovaných v roztoku postøikem 400 l. ha 1. Protože pùda musí být pøed aplikací háïátek vlhká, hodí se tento zpùsob ochrany jen pro zavlažované porosty. Teplota pøi aplikaci má být vyšší než 10 o C. TASPO, 2000, è. 29, s. 8 (EP) V posledních 150 letech se délka zimy na severní polokouli zkrátila asi o 18 dní. Podle basilejských údajù øeky a jezera zamrzají od r o 10 dní pozdìji a na jaøe roztávají o 8 dní døíve. Ještì starší údaje dokazují, že k oteplování dochází už od 16. století. Tehdy skonèila malá doba ledová. Der Gartenbau, 2000, è. 38, s. 5 (EP) Novinkami v oblasti zakrslých døevin je napøíklad Alnus glutinosa Imperialis. Tento pøes 100 let známý keø až strom zùstal bezvýznamný pro svùj pùvodnì rychlý, pøíliš mohutný rùst. Bimbo je zase dánská kompaktní odrùda druhu Fargesia muriela, která zùstává trvale nižší než známá odrùda Jumbo ; dorùstá výšky jen 1 m a hodí se proto do živých miniplotù, na hroby a do japonských zahrad nebo v kombinaci s bambusem do nádoby. TASPO, 2000, è. 33, s. 15 (EP) Mrazuvzdornost kvìtù jabloní sledovali ve Státním výzkumné ústavu v Ahrweileru. Výsledky výzkumu ukázaly, že nejodolnìjší je odrùda Gala. Po silných noèních mrazících zùstalo až 74 % kvìtù životaschopných. Také odrùda Coxova reneta má dostateènì mrazuvzdorné kvìty až 70 % kvìtù bylo nepoškozených. U odrùd Rubinette, Margold a Elise bylo zjištìno více než 50 % zdravých kvìtù. Mnohé odrùdy v tomto smìru zcela zklamaly, nebo mrazuvzdornost jejich kvìtù poklesla pod 30 %. Nejhùøe dopadla nová odrùda Pilot, u které jen 6 % kvìtù bylo nepoškozených. Mein schöner Garten, 29, 2000, è. 3, s. 91 (ES) Z Nìmecka pochází nový separátor kejdy Fan Separator, nyní prodávaný i ve Velké Británii. Poprvé zde byl pøedstaven na pøedvádìní Dairy Event2000. Separátor oddìluje tekutou frakci od pevné z kejdy, aby se pevná frakce mohla opìt používat k nastýlání. Kejda se dopravuje do šnekového separátoru, kde se tekutá frakce protlaèuje sítem, zatímco pevná frakce otvorem na konci stroje. Intenzita stlaèování se reguluje mechanismem u výtlaèného otvoru pevného podílu kejdy. Velkou pøedností používání tohoto separátoru je snadnìjší manipulace s tekutou frakcí proti kašovité smìsi a podstatné omezení velikosti skladovacího prostoru pro pevnou frakci. Také skladovací prostor pro tradièní podestýlkové materiály (slámu nebo piliny) lze využívat k užiteènìjším úèelùm. 1 Farmers Weekly, 133, 2000, è. 10, s. 76 (Š )

2 Mísicí a krmicí vozy Kuhn Krátké zprávy Zdroje metioninu pro prasata Využívání statkových hnojiv se vyplácí i ve Velké Británii Protilátky produkované slepicemi jako náhrada antibiotik u prasat Kun Farm Machinery pøedstavila svùj nejvìtší míchací a krmicí vùz Euromix 1860 s objemem korby 18 m 3. Stroj má dva míchací šneky, které kompletnì míchají a distribuují veškerou hmotu vèetnì ingredientù až po velkoobjemové balíky. Do standardního vybavení patøí rovnìž elektronické ovládání pracovního procesu. Novým prvkem u modelu 1860 je rovnìž pružné spojení mezi šnekovým dopravníkem a redukèní pøevodovkou uspoøádání, které absorbuje rázy vzniklé uvnitø šnekového dopravníku a souèasnì omezuje opotøebení. Vážicí zaøízení zahrnuje systém IND 360 s tøemi èidly (buòkami) na hlavním rámu. Lze naprogramovat až 15 rùzných dávek. Namíchané krmivo lze zakládat buï na jednu nebo druhou stranu souèasnì s dávkováním pøes hydraulicky ovládaný otvor. Cena modelu Euromix 1860, který se zapøahá za traktor o výkonu kolem 74 kw, je GBP. Farmers Weekly, 133, 2000, è. 12, s. 77 (Š ) V souèasnosti se stává jedním z nejpopulárnìjších zpùsobù stimulace rùstu u prasat a drùbeže aplikace organických kyselin. Postupný zákaz antibiotických stimulátorù rùstu v Evropì pøispìl k orientaci odborníkù na acidifikaci krmných dávek. V souèasnosti se stala acidifikace krmných dávek pro selata obecným postupem. Nedávno probíhající výzkum ukázal, že zdroj nìkterých doplòkù krmných dávek, jako je napø. zdroj metioninu, mùže ovlivnit i acidifikaèní úèinek krmné dávky. Holandský výzkumný ústav ILOB-TNO provedl srovnávací pokus se selaty 10 dní po odstavu, v nìmž byly použity základní dávky deficitní v metioninu a pokusné dávky s doplòkem analogu metioninu HMB (hydroxy methylthio butanoic acid). Výsledky pokusu uvádìjí stejnou úèinnost HBM jako vykazuje doplnìk Dl metioninu. Podle dalších studií má HBM, v jehož molekule je aminová skupina nahrazena hydroxylovou skupinou, navíc ještì okyselovací úèinek. HBM je nejen zdrojem metioninu, ale pùsobí jako organická kyselina a podporuje snižování ph v krmivu. Feed International, 21, 2000, è. 10, s (Sch) Lepší zpùsob využití chlévského hnoje a kejdy mùže pro britského farmáøe se stádem 200 ks dojnic znamenat úsporu GBP roènì. To prohlašuje S. Draper, agronom MGA. Podle jeho slov je na mnoha farmách chlévský hnùj spíše odpad než zdroj pøíjmù. Finanèní vyjádøení hodnoty živin v chlévském hnoji a kejdì získaných za rok od jedné krávy pøedstavuje 70 GBP. S. Draper rovnìž upozoròuje na význam volby optimální doby aplikace hnoje a kejdy; ta je pro jejich maximální efektivnost rozhodující. Pro chlévský hnùj je to podzim, zima a jaro. Rozmetání hnoje bìhem tohoto období mj. minimalizuje nepøíznivý dopad na životní prostøedí. S. Draper dále tvrdí, že pro plodiny, jako je napø. kukuøice, mùže chlévský hnùj splnit veškeré nároky na živiny, pøièemž 1 ha pozemku pro kukuøici lze bìhem období od podzimu do jara vyhnojit hnojem získaným od dvou krav. Farmers Weekly, 133, 2000, è. 15, s. 47 (AŽ) Tým výzkumníkù pracuje na nové inovaèní technice, která má zabránit prùjmùm mladých zvíøat, zvláštì selat. Technika, vyvinutá na univerzitì v Manitobì v Kanadì ve spolupráci s organizacemi Manitoba Pork Council, National Science and Engineering Research Council of Canada a Agriculture Research Development Initiative, stimuluje kuøice, aby vytváøely protilátky, které budou likvidovat specifické bakterie zpùsobující nemoci. Nosnice ukládají tyto protilátky do svých vajec, zvláštì žloutkù. Chovatelé zkrmují sušené vajeèné výrobky selatùm, aby jim zajistili potøebnou ochranu. Výrobky jsou užívány v omezeném mìøítku, ale s velkým úspìchem. Nìkteøí chovatelé ve státì Ontario mìli velmi vážné problémy s nìkterými prasaty, která byla odolná vùèi všem léèebným postupùm s antibiotiky. Nìkteøí z nich užili léèení protilátkami a zjistili, že je zcela úèinné. Užití protilátek z vajec nabízí i další výhody je ekologicky pøíznivé, nezanechává škodlivá rezidua ve zvíøatech a bakterie vùèi nim 2 nevyvíjejí rezistenci. World Poultry, 16, 2000, è. 9, s. 8 (Vo)

3 Optimální dávkování fosforu pro reprodukèní užitkovost dojnic Krátké zprávy Hostitelé hrušòové rzi Prevence ztrát spermií skotu pøi inseminaci Vliv tuku v krmivu na reprodukèní užitkovost krav Již déle panuje názor, že snížení obsahu fosforu v krmné dávce pod hodnotu 0,5 % v sušinì, obecnì doporuèovanou mnoha výživáøi, by mohlo nepøíznivì ovlivnit reprodukèní užitkovost krav. Avšak podle studie uskuteènìné univerzitou ve Wisconsinu, publikované v kvìtnu roku 2000, se ukazuje,že krmení krav krmnou dávkou se sníženým obsahem fosforu na 0,38 až 0,4 % v sušinì neovlivnilo nepøíznivì reprodukèní užitkovost krav ve srovnání s krmnou dávkou obsahující 0,48 % fosforu. Dairy Herd Management, 37, 2000, è. 9, s. 10 (Vo) Rez jalovcová (Gymnosporangium sabinae) snižuje výraznì násadu plodù a zpùsobuje krnìní hrušòových stromù. V extrémních pøípadech mùže dojít i k úhynu stromu. V létì se choroba pozná podle oranžovì èervených skvrn na svrchní stranì listù. Po podzimním opadu listù je strom bez napadení. Zimovištìm patogena jsou hostitelé rùzných druhù a odrùd jalovcù (Juniperus), z nichž se na jaøe rez šíøí opìt na hrušnì. Hostiteli nejsou však všechny druhy a odrùdy jalovcù. Švýcarský výzkumný ústav ve Wädenswil vybral na základì víceletých infekèních pokusù odolné jalovce. Jsou to napøíklad Juniperus communis Green Carpet, Hornibrockii, Repanda ; Juniperus horizontalis Wiltonii, Blue Chip ; Juniperus virginiana Hetzi, Blue Arrow ; Juniperus chinensis Plumosa Aurea ; Juniperus squamata Blue Star. Der Gartenbau, 2000, è. 33, s. 30 (EP) Jestliže procento oplodnìní krav na mléèné farmì zaèíná klesat, je tøeba pøezkoumat techniky umìlé inseminace, radí specialista na reprodukci ze státu Ohio v USA. Jednou z obvyklých chyb je ukládání semene na nesprávném místì uvnitø reprodukèního traktu. Odborníci na umìlou inseminaci se shodují v tom, že inseminaèní technici by nemìli umís ovat semeno do dìložního krèku. To zpùsobuje vysoké ztráty spermií zpùsobené jejich zpìtným ústupem nebo jejich únikem pøi moèení a výtocích sliznice. Avšak pokusy, které zkoumaly, zda by sperma mìlo být umístìno do dìložního tìla nebo do dìložního rohu, nebyly dostateènì prùkazné. Vkládání semene do dìložního rohu umís uje sperma blíže k vajíèku pøipravenému k oplodnìní, ale mùže také zpùsobit trauma dìlohy, což míru oplodnìní snižuje. Vìtšina organizací zabývajících se umìlou inseminací doporuèuje, aby semeno bylo umís ováno do dìložního tìla. Ale jestliže si technik není jist, že se dostal do dìložního tìla, je lepší postoupit o nìkolik málo dalších centimetrù smìrem k dìložnímu rohu než tuto cestu zkrátit a umístit semeno do dìložního krèku. Dairy Herd Management, 37, 2000, è. 9, s. 12 (Vo) Když chovatel chce zlepšit reprodukèní stav krav po otelení, jeho prvním krokem je zvýšení pøíjmu sušiny, která vytvoøí pozitivní energetickou rovnováhu. Avšak odborník na výživu dojnic na floridské univerzitì zjistil, že reprodukci mùže zlepšit také doplòování krmných dávek tukem a uvádí dva zpùsoby, které upraví vyluèování hormonù ovlivòujících reprodukci: Studie ukazují, že zkrmovaný tuk v množství okolo 2 až 3 % sušiny v krmné dávce zvyšuje velikost dominantního folikuku ve vajeèníku. Když tento vìtší folikul ovuluje a tvoøí žluté tìlísko, mùže pøi vìtších rozmìrech produkovat více progesteronu, který je nezbytný pro uhnízdìní embrya a pro jeho výživu a zvyšuje tedy procento oplodnìní. Jak se poèet folikulárních bunìk zvyšuje, je vyluèováno i vìtší množství progesteronu. Studie zjistily, že urèité mastné kyseliny, jako kyselina linolová a mastné kyseliny nalezené v rybách, zabraòují uvolnìní hormonu prostaglandinu, jehož zvýšená hladina v dìloze vede k regresi žlutého tìlíska. Zastavení sekrece prostaglandinu tedy umožòuje novì vytvoøenému embryu, aby pøežilo. Dairy Herd Management, 37, 2000, è. 9, s. 30 (Vo) 3

4 Faktory snižující vyluèování dusíku v hnoji dojnic Krátké zprávy Osteoporóza a pevnost kostí nosnic Jak snížit zatížení prostøedí z chovu prasat? Touto otázkou se zabývají výzkumníci v oblasti výživy prasat a stále hledají možnost jak dosáhnout maximální užitkovosti pøi aplikaci nákladovì úèinných krmných dávek a souèasnì redukovat zatížení životního prostøedí vyluèovaným dusíkem a fosforem ve výkalech prasat. Zemìdìlská praxe Urèité technologie, které zvyšují produkci mléka, mohou také snižovat vyluèování dusíku v hnoji. Výzkumníci z Marylandské univerzity v USA v pokusech simulovali vliv bovinního somatotropinu, provádìli dojení tøikrát dennì a aplikovali prodlouženou dobu osvìtlení a pøitom zjiš ovali ztráty dusíku v hnoji. Zjistili, že užití bovinního somatotropinu, dojení tøikrát dennì a dodatkové pøisvìtlování 16 hodin svìtla dennì následované 8 hodinami tmy snížilo ztráty dusíku v hnoji o 15,7 %, ve srovnání se stády, kde tìchto technologií užito nebylo. Autoøi výzkumu uèinili tento závìr: jestliže chovatelé dojnic využijí nìjakou z tìchto technologií ve svém managementu, je k uspokojení poptávky trhu po mléce využito více výkonných krav. Krávy, které jsou výkonnìjšími producenty mléka, vyluèují ménì dusíku v hnoji. Ménì dusíku v hnoji snižuje vyluèování dusíku do životního prostøedí a zjednodušuje hospodaøení s hnojem. Dairy Herd Management, 37, 2000, è. 9, s. 27 (Vo) Podle pøehledu vypracovaného výzkumnou organizací ARS ministerstva zemìdìlství USA je nedostatek pevnosti kostí pravdìpodobnì nejdùležitìjší pøíèinou problémù, které zahrnují jejich deformace a osteoporózu. Výzkumníci uèinili závìr, že pevnost kostí je pøímo spojena se vzájemným propojením molekul kolagenu v jejich struktuøe. Kolagen je nejdùležitìjší strukturální složkou vyvíjejících se kostí. Jak ptáci dospívají, hustota vzájemného propojení tìchto molekul se zvyšuje. Byly analyzovány kosti z kuøat starých 5 týdnù a zjistilo se, že byly relativnì málo pevné kvùli nízké hustotì vzájemného propojení kolagenových molekul ve srovnání s ptáky starými 25 týdnù. Autoøi naznaèují, že pravdìpodobnì existují nutrièní složky, které mohou zvýšení vzájemného propojování molekul kolagenu ovlivòovat. Tyto faktory jsou zkoumány, ale zatím nebyly zjištìny žádné pøesvìdèivé doklady. Významnými složkami krmných dávek pro nosnice, které mají pravdìpodobnì pøímý vliv na pevnost kostí a osteoporózu, jsou vitamin D, vápník, fosfor, enzym fytáza, vitamin C a K. Poultry Digest, 59, 2000, è. 5, s. 6 (Vo) Pøedbìžné výsledky rozsáhlé studie o významu fytázy v krmných dávkách prasat, která probíhá na univerzitì v Iowì, uvádìjí u pokusných zvíøat 15 20% snížení obsahu fosforu ve výkalech. Podle vìdcù usnadní výrobcùm snížená koncentrace fosforu v hnoji další manipulaci s touto surovinou. Snižování produkce dusíku prasaty se ovìøuje na univerzitì v Purdue pøi aplikaci krmných dávek se sníženým obsahem hrubého proteinu. Vìdci ovìøují krmnou dávku s obsahem 10 % sójových slupek a nižším obsahem sójového šrotu a kukuøice. Ukazuje se, že dávka snižuje produkci dusíku a zápach z výkrmen prasat; náklady na toto krmivo jsou nižší než na standardní proteinové krmivo. Pøi aplikaci krmných dávek s rùzným obsahem hrubého proteinu (13,1; 12,4 a 9,7 %) zjistili výzkumníci mezi pokusnými skupinami znaèné rozdíly v prùmìrném denním pøírùstku hmotnosti a spotøebì krmiva. Konstatují, že prasata (hlavnì prasnièky) nepøijímají dostatek krmiva na to, aby kompenzovaly podíl sójových slupek v krmné dávce a uvádìjí, že prasata vyšlechtìná na produkci libového masa nemohou zvýšit pøíjem krmiva o tolik jako prasata na poèátku 80. let, takže aplikace dávek s vysokým obsahem vlákniny znamená snížený pøíjem èisté energie a redukci rùstu. V jiném pokuse se užití dávek se sníženým obsahem hrubého proteinu o 3,5 4 % neprojevilo sníženou rychlostí rùstu, ale další snižování obsahu hrubého proteinu vyvolalo nedostatek izoleucinu a valinu hlavnì u prasnièek. Z pokusù se zjistilo, že aplikace krmných dávek se sníženým obsahem hrubého proteinu snižuje koncentraci vzdušného amoniaku o 41 % a obsah sirovodíku z 0,34 ppm na 0,25 ppm. Ve vzorcích hnoje z nádrže došlo k 15% snížení celkového dusíku. Pøi užití krmných dávek se sníženým obsahem hrubého proteinu se zmenšilo množství vyprodukovaného hnoje zvíøaty o 15 % a obsah celkového dusíku o 25 %. 4

5 K obsahu makro a mikroelementù v biomase TTP Podle nìkterých renomovaných autorù biologická hodnota sena z luk a pastvin závisí na obsahu mikroelementù. Zemìdìlská praxe V oblasti užití krmných dávek se sníženým obsahem hrubého proteinu, za úèelem omezení množství vyluèovaného dusíku, je potøebný další výzkum. Nat. Hog. Fmr, 45, 2000, è. 9, s (Sch) Koncentrace makro a mikroelementù v drnu je mj. závislá na obsahu živin v pùdì a na botanickém složení porostu. Studiu a ovìøování tìchto zákonitostí se ve své výzkumné práci vìnovali polští autoøi ze Zemìdìlské univerzity ve Štìtínì (Polsko). Na ostrovì Karsiborska Kepa, který je celý pokryt luèními a pastevními porosty, bylo vyèlenìno 6 stanoviš (A F) s odlišným rostlinným pokryvem. Objekt A se nacházel na minerálnì-organické pùdì, všechny ostatní na bahnitých slatinných rašelinových pùdách. Na vìtšinì ploch (stanovištì A, B, C a E) byly hlavními zástupci trávních spoleèenstev druhy typu kostøava èervená (Festuca rubra L.) doprovázené dalšími druhy, které se rùznily podle pùdních podmínek. Po první seèi byly odebírány pùdní vzorky z povrchové vrstvy pùdy (0 10 cm), u nichž byl proveden rozbor na makro a mikroelementy a na ph. V biomase byl obsah P, K, Ca a Mg velmi nízký, zatímco obsah Na mnohonásobnì pøesahoval hodnotu považovanou všeobecnì za optimální pro kvalitní píci. Podle nìkterých literárních pramenù bývá seno kostøavy èervené s vysokým podílem lipnice luèní obvykle chudé na K, Ca, také obsah P mùže být omezen v dùsledku zvýšení obsahu Na pøi souèasné vysoké pùdní vlhkosti. Tak napø. na stanovištích D a E, která se vyznaèovala nejnižší hladinou podzemní vody, byl také nejnižší obsah Na v biomase (0,32 a 0,38 mg. 100 g 1 ). Na stanovištích A a F, kde byl obsah pùdní vody nejvyšší, byla situace opaèná. Výsledky pokusù zamìøených na obsah Na naznaèují zøetelnou pøímou závislost obsahu Na v biomase a v pùdì. U ostatních makroelementù (P, K a Mg) podobná závislost nebyla shledána. Výzkumníci, kteøí se zabývali stejnou problematikou v údolí øeky Wieprza v r tvrdí, že z makroelementù pouze u Na a Mg je obsah v biomase trav pøímo závislý na obsahu tìchto prvkù v pùdì. Koncentrace sledovaných mikroelementù byla závislá na botanickém složení porostù. Z výsledkù analýz, uvedených v tabulce je patrné, že koncentrace Cu Mn Fe Zn Cu Mn Fe Zn Mn a Fe v biomase byla vysoká, ale Cu velmi nízká. Vliv koncentrace mikroelementù v pùdì na jejich obsah v biomase se potvrdil pøedevším u manganu a železa. Na stanovišti D, charakterizovaném nejvyšší koncentrací mikroelementù, se i v biomase rostlin zjiš ovala relativnì nejvyšší koncentrace tìchto prvkù. Obdobná závislost byla shledána i na stanovišti F, kde byla v pùdì nejnižší koncentrace Mn a na stanovištích E a F s nejnižší koncentrací pùdního Fe. Obsah mikroelementù v biomase luèního porostu a v pùdì (mg. kg 1 sušiny) Porost (stanovištì) v biomase luèního porostu v pùdì Festuca rubra A 4,06 60,0 100,3 30,47 5,4 403, ,2 Festuca rubra B 3,33 63,0 80,0 17,63 4,3 28, ,7 Festuca rubra C 2,64 38,5 81,7 16,56 3,7 57, ,6 Carex fusca D 4,16 86,4 103,2 25,01 4,5 107, ,8 Festuca rubra E 5,54 90,0 59,3 31,43 1,8 41, ,7 Juncus gerardi F 1,84 29,7 58,1 23,65 1,2 7, ,0 Vyplatí se moøení øepky fungicidy? Plíseò zelná se dosud v porostech ozimé øepky v SRN vyskytovala pouze sporadicky a jen v ojedinìlých pøípadech dosáhla vìtšího významu. Jinak tomu bylo v posledních dvou letech, kdy na podzim pøevažovalo vlhké, chladné poèasí. Folia Universitatis Agriculturae Stetinensis, 203, Agricultura 80, 1999, s (AŽ) Zejména v severním Nìmecku bylo již od konce srpna možné pozorovat na spodní stranì dìložních listù zøetelné bìlavé povlaky. V prùbìhu vývoje choroby se na svrchní stranì listù objevovaly nažloutlé skvrny, nekrózy se postupnì rozšiøovaly. Èasto docházelo k pøedèasnému odumírání dìložních listù a následnì i celých rostlin. Ojedinìle byla pozorována znaèná mezerovitost porostù. Moøení fungicidem Pokusy ukázaly, že moøení úèinným fungicidem (napø. na bázi dimethomorphu) vedlo k výraznému snížení napadení. Kromì zlepšení 5 celkového stavu rostlin byly zaznamenány pøedevším nižší ztráty zpùso-

6 Zemìdìlská praxe bené vyzimováním, èímž se podstatnì zvýšily výnosy. Vzhledem k silnému výskytu choroby v posledních dvou letech a zároveò i možnosti moøení úèinným fungicidem zùstává však i nadále otázkou, jak by mìla vypadat integrovaná a ekonomicky výhodná strategie ochrany rostlin proti této chorobì. Pùvodce choroby Choroba je zpùsobena houbou Peronospora parasitica, která patøí mezi obligátnì parazitické houby z tøídy Oomycetes. Houba vytváøí tlustostìnné oospory a pøežívá v pùdì na odumøelých rostlinných pletivech. Za vlhkého, chladného poèasí (teploty mezi C) dochází k infekci øepky a plevelných rostlin. Symptomy choroby se ve znaèné míøe objevují na podzim a na jaøe, a to po období srážek, pøi delším období tvorby rosy nebo mlh. Oblasti, v nichž tyto podmínky víceménì pøevládají (napø. oblasti pøi pobøeží Baltského moøe), jsou pro výskyt této choroby pøímo pøedurèeny. Klíèní hyfa houby proniká prùduchy do listù. Rozrùstá se intercelulárnì a postupnì nekrotizuje pletiva. Za pøíznivé teploty (okolo 20 C) a vysoké relativní vzdušné vlhkosti se mohou již za tøi až ètyøi dny tvoøit konidie (nepohlavní výtrusy). Tím je nepohlavní cyklus uzavøen a infekce se mùže dále šíøit. Sporulaci podporují teploty okolo 15 C, konidie jsou rozšiøovány vìtrem a deštìm. P. parasitica vytváøí velké množství fyziologických ras specializovaných na urèité druhy rostlin. Tato specializace je velmi variabilní rùzné rasy (pøesnìjší oznaèení izoláty) parazitují na pomìrnì širokém okruhu hostitelských rostlin. Plíseò zelná mùže napadat mnoho kulturních i planì rostoucích druhù rostlin rùzné druhy brukvovitých (napø. zelí, øedkev, hoøèice, øepka) a plevele (napø. hoøèice rolní, kokoška pastuší tobolka). Plevelùm je z hlediska výskytu choroby na øepce pøikládán zvláštní význam stálá pøítomnost konidií (spor) napomáhá pøežívání houby a jejímu šíøení. Hospodáøský význam V klimatických podmínkách SRN dosud nemìla tato choroba vìtší hospodáøský význam. Ve Švédsku, Polsku, Pobaltských republikách a Dánsku však je v nìkterých oblastech považována za chorobu, která se znaènou mìrou podílí na výnosových ztrátách. Právì v posledních dvou letech se ukázalo, že i v klimatických podmínkách SRN mùže vést napadení touto chorobou k hospodáøským škodám pùsobeným pøedevším odumíráním klíèních rostlin. Pozdìjší napadení listù na podzim nebo na jaøe, popø. škody na šešulích nemají zpravidla již výraznìjší hospodáøský význam. Koncepce ochrany Koncepce ochrany je založena na nìkterých agrotechnických opatøeních, mezi nìž patøí pøedevším zapravení posklizòových zbytkù a výdrolu øepky. Jen tak je totiž možné omezit šíøení choroby i na následné plodiny okolních pozemkù. Vhodná jsou dále veškerá opatøení podporující dobrý vývoj øepky v raných rùstových fázích, kdy rostliny snáze podléhají napadení. Rùzné genotypy øepky jsou k této chorobì rùznì náchylné. V souèasné dobì jsou již k dispozici ménì náchylné odrùdy, kterým by pìstitelé mìli dát pøednost. Úplné rezistence zatím nebylo u žádné odrùdy dosaženo. V oblastech intenzivního napadení je proto zapotøebí vedle výbìru vhodných odrùd pøihlédnout k dalším opatøením, jakými je napø. termín výsevu, popø. vzcházení ozimé øepky. V dùsledku opoždìní termínu výsevu (10. záøí) oproti výsevu v bìžném termínu (30. srpna) se totiž podstatnì zvyšuje riziko napadení plísní zelnou. Bylo zjištìno, že oddálením termínu výsevu o dva týdny vzrostla intenzita napadení o 50 %. Moøení Moøení úèinným fungicidem znamenalo výrazné snížení napadení. Vhodnou úèinnou látkou je napø. dimethomorph (DMM, Akrobat). Kombinace pøípravkù Oftanol T (bez úèinku proti plísni zelné) a Akrobat (DMM) vedla u výsevu v bìžném termínu ke snížení intenzity napadení na 4,2 %, u opoždìného výsevu došlo ke snížení na 2,5 %. 6

7 Zemìdìlská praxe Poradenství Poradenství v roce 2001 Poradenský systém MZe prochází v souèasné dobì strukturálními zmìnami. Kromì fungicidního úèinku proti plísni zelné byl u ošetøených rostlin pozorován intenzivnìjší rùst, který byl prokázán i u rostlin, které nebyly touto houbou napadeny vùbec nebo jen velmi málo. Moøení fungicidy vesmìs vedlo ke zlepšení celkového stavu rostlin (obzvláštì po zimì) a k lepšímu vývoji, zatímco další opatøení (moøení Oftanolem T, doplòková aplikace Folicuru na listy) nemìla z tohoto hlediska podstatný vliv. Vyplatí se moøení? Znaèného zvýšení výnosù (o 1 t. ha 1 ) díky moøení proti plísni zelné bylo dosaženo v pokusném roce 1998 pøi pozdìjším termínu výsevu. Toto zvýšení je však považováno spíše za výjimku a mùže ho být dosaženo pouze za extrémní situace (velmi pozdní termín výsevu, nepøíznivé povìtrnostní podmínky apod.). Jako podstatnì menší a tím pádem i reálnìjší se ukazuje zvýšení výnosù pøi výsevu v bìžném termínu. Zde se již nevyplatí další aplikace fungicidù pro moøení, protože zvýšení výnosù dosažené díky Oftanolu T nelze dále zvyšovat. Pøestože napadení koøenových krèkù a stonkù bylo malé, omezila listová aplikace fungicidu na bázi azolu (0,75 l. ha 1 Folicuru úèinná látka tebuconazol) ve stadiu BBCH pøerùstání porostù na podzim, které by negativnì ovlivnilo výnosy. Oproti tomu pøi výsevu v pozdìjším termínu nebyla aplikace tohoto pøípravku u variant ošetøených Oftanolem T zapotøebí. Tyto porosty totiž byly podstatnì hùøe vyvinuté, nežli porosty po výsevu v bìžném termínu. S tím souvisely i nízké výnosy oproti kontrole (výsev v bìžném termínu) a variantám ošetøeným pouze Oftanolem T. Pokusy ukázaly, že cílená aplikace fungicidù proti plísni zelné na list dosud nevedla v podmínkách SRN k hospodáøsky významnému zvýšení výnosù. Moøit pouze tam, kde hrozí napadení Podobné výsledky byly získány i jinými pokusy a v jiných letech. Tyto výsledky mj. ukázaly, že význam plísnì zelné by nemìl být podceòován. Moøení osiva ve spojení s jinými opatøeními v rámci koncepce ochrany proti plísni zelné je efektivní, a proto mùže právì v napadených oblastech, kde již zaèátkem záøí pøevládá vlhké chladné poèasí, pøinášet výsledky. Podobnì by mìla být hodnocena také stanovištì, na nichž bývá èasto pozorován pomalý vývoj ozimé øepky, stejnì jako situace, kdy dochází k velmi pozdnímu výsevu ozimé øepky. Výsledky rovnìž ukázaly, že moøení není pokaždé žádoucí a hospodárné. Nesnadná volba V souèasné dobì je v SRN k dispozici osivo moøené i nemoøené proti plísni zelné, což umožòuje flexibilní, cenovì výhodnou a k životnímu prostøedí šetrnou ochranu proti chorobì, kterou tato fytopatogenní houba zpùsobuje. V rámci koncepce ochrany by se každopádnì mìlo pøihlédnout k veškerým agrotechnickým opatøením, mezi nìž patøí pøedevším zapravení posklizòových zbytkù vèetnì výdrolu øepky. Prognóza napadení zatím neexistuje, proto rozhodnutí, zda moøit nebo nemoøit øepku fungicidy, bývá nìkdy pomìrnì obtížné. DLG Mitt., 2000, è. 8, s (DK) Na základì pøijatého dokumentu Koncepce zemìdìlského poradenství byla v první polovinì roku 2000 založena státní poradenská sí, která doplnila sí privátní. Ve výzkumných ústavech pøímo øízených MZe a tøech zemìdìlských univerzitách pracuje 35 poradcù, kteøí v rámci stanovených priorit provádí poradenskou èinnost s dùrazem na prohlubování informovanosti zemìdìlcù, výklad principù resortní politiky MZe a Spoleèné zemìdìlské politiky EU, šíøení informací o možnostech získání finanèních podpor z programù MZe ÈR a EU, zajištìní mimoprodukèních funkcí zemìdìlství a ochranu životního prostøedí. Priority Státní poradenské sítì MZe stanovené pro rok 2001 šíøení poznatkù vedoucích k uplatòování zásad racionální technologie výroby produktù, poskytování informací vedoucích k zajiš ování vyšší jakosti produktù, 7

8 šíøení informací o možnostech získání finanèních podpor z programù MZe ÈR a EU, implementace tržních poøádkù a seznamování s normami platnými v EU, výklad principù resortní politiky MZe a Spoleèné zemìdìlské politiky EU. Poradenství Podpora privátní poradenské sítì Privátní poradenská sí je podporována formou podpùrného programu 9.B. Jsou to jednak Poradenské kroužky, které mají zpøístupnit hlavnì výrobnì technologické poradenství zemìdìlským podnikùm a jednak podpora vzdìlávání poradcù. Situace Poradenské kroužky byly poprvé podporovány v roce 1998, kdy byly projekty vybírány odbornou komisí. Tím byla zajištìna konstantní výše podpory (80 % uznaných normativních nákladù). V následujících letech však došlo k pøevisu požadavkù nad uvolòovanými zdroji, a proto bylo rozhodnuto, že budou uspokojeny všechny žádosti, které splòují formální náležitosti a podle poètu projektù a bodù v nich se vypoète výše podpory. V roce 2000 byla natolik narušena rovnováha mezi požadavky na poradenskou práci a uvolòovanými prostøedky, že výše podpory klesla na pouhých 36 %. To zpùsobilo, že èást zemìdìlských podnikù neuplatnila své pùvodní požadavky v plném rozsahu. Musela být provedena aktualizace poètu bodù a pøepoètena výše podpory. Tøíletá zkušenost ukázala, že tato forma pomoci je užiteèná hlavnì proto, že jsou øešeny pøímo specifické problémy daného zemìdìlského podniku nebo regionu. Jako nedostatek je nutné uvést fakt, že není zatím vybudována dostateèná zpìtná vazba a kontrolní mechanismy na to, aby bylo možné pøesnì øíci, na co byla podpora využita a hlavnì jakého efektu bylo dosaženo. Návrh Jsou možné dva pøístupy øešení. První spoèívá v tom, že poskytovatel podpory pøesnì definuje úèel podpory a aktivity, které budou podporovány. Tento pøístup však odporuje principu subsidiarity, kdy pravomoc rozhodování má být ponechána na nejnižší možné úrovni. Druhý pøístup je pøístup programový. Poskytovatel podpory zadá rámcové podmínky, jaké problémy mají být øešeny a definuje v obecné rovinì, jakých výsledkù má být dosaženo. MZe pro tento rok stanovilo prioritní okruhy, které mají být v rámci èinnosti poradenských kroužkù øešeny: Modernizace technologie zemìdìlské výroby zvyšování produktivity práce, zlepšení technologií v rostlinné výrobì (systémy pìstování, odrùdová skladba, optimalizace výživy a ochrany rostlin), zlepšení technologií v živoèišné výrobì, nepotravináøské využití zemìdìlské produkce a zemìdìlské pùdy, nové metody a technologie zamìøené na ochranu životního prostøedí. Zlepšení postavení zemìdìlských podnikù na trhu øízení podnikù, vèetnì obchodních aktivit, informaèní systémy pro management podnikù, zvyšování pøidané hodnoty. Optimalizace výrobní struktury zemìdìlských podnikù ekonomické modely hospodaøení, plány rozvoje podniku. Poradenský kroužek, který žádá o podporu poradenské práce, musí do 30. bøezna 2001 pøedložit projekt, ve kterém pomocí SWOT analýzy popíše souèasný stav, formuluje své vize a stanoví cíle, jakých chce dosáhnout a jaké aktivity budou uskuteènìny pro dosažení tìchto cílù. Novým prvkem je pøenesení odpovìdnosti za dosažení výsledkù na poradenský kroužek. Ten musí v projektu stanovit pro každou úroveò hodnocení (aktivity, výstupy, výsledky, cíle) a ukazatele, kterými bude moci poskytovatel státní podpory hodnotit míru jejich dosažení. Musí být také jasnì definován zpùsob, jak bude pøedkladatel projektu tyto ukazatele shromažïovat, zpracovávat a vyhodno- 8 covat.

9 Souèástí návrhu projektu musí být i logický rámec, který pøehledným zpùsobem popisuje strukturu projektu a slouží jako vodítko pro výbìr a následnou kontrolu. V letošním roce by mìlo být kontrolováno minimálnì 10 % realizovaných projektù nezávislými odborníky, a to nejen po finanèní stránce. Podpora vzdìlávání poradcù Situace Poradenství MZe podporuje práci poradcù poøádáním kurzù a odborných semináøù. Poradci zapojení do podpùrného programu 9.B.a Poradenské kroužky mají povinnost se úèastnit tìchto kurzù. Systém podpory je øešen opìt podpùrnými programy, kdy vzdìlávací instituce (výzkumné ústavy, univerzity) pøedkládají projekty na zajištìní vzdìlávání. Protože projekty poradenských kroužkù i projekty na vzdìlávání se podávají souèasnì (koneèný termín je 30. bøezen), není možné v zadání vzdìlávacích programù pøesnì urèit témata a poèet kurzù. Návrhy jsou pak velmi obecné a pøi hodnocení projektù se musí pøihlížet více na flexibilitu pøedkladatele, než na kvalitu témat kurzù. Je tøeba vybrat takového dodavatele, který zajistí proškolení všech poradcù s ohledem na jejich specializaci. Návrh Pro zajištìní pružnosti pøi výbìru kurzù poradci musí zadat rámcová témata pro vzdìlávání, na která budou pøedkládány nabídky ve formì projektù. Pro rok 2001 byly vybrány následující okruhy, které vychází z oborù akreditace a priorit stanovených pro privátní poradenskou sí pro tento rok. Obory akreditace: výživa rostlin ochrana rostlin technologie pìstování výživa zvíøat plemena a genetika technologie ustájení zemìdìlská technika zemìdìlská ekonomika a øízení ekologické zemìdìlství ovocnáøství zelináøství informatika speciální plodiny Projekty budou komisí MZe posouzeny z hlediska souladu tématu s prioritami a obory akreditace, z hlediska odborné i technické zpùsobilosti. Schválené projekty budou nabídnuty poradcùm a pouze ty kurzy, na které se pøihlásí dostateèný poèet úèastníkù, budou otevøeny a ze strany MZe finanènì podpoøeny. Koordinaèní centrum pro poradenství v souèasné dobì testuje zabezpeèený informaèní systém pro poradce, kde bude nabídka kurzù zveøejnìna a poradci se zde závaznì pøihlásí na zvolený kurz. Pokud bude vyšší zájem než je kapacita kurzu, bude vypsán další termín. Poradce zapojený v programu 9.B.a. má povinnost absolvovat tøi dny semináøe, které mu budou podle daných pravidel hrazeny. Mùže si zvolit jeden tøídenní kurz nebo tøi jednodenní. Pokud bude mít zájem úèastnit se více semináøù, bude si je hradit z vlastních zdrojù. Zavedení systému akreditace Situace V Koncepci zemìdìlského poradenství je uvedeno: Úèelem akreditace je zajistit, aby poradenství s finanèní podporou ministerstva zemìdìlství mohli vykonávat pouze poradci k této èinnosti odbornì zpùsobilí. Základní podmínky pro akreditaci poradce jsou: dosažené vysokoškolské vzdìlání ve vyjmenovaných oborech, nebo støedoškolské vzdìlání s dvouletou praxí v poradenské firmì, 9

10 Poradenství Poznatky Produkce cukrovky a krmné øepy v Nìmecku Podle oficiálních údajù Spolkového statistického úøadu se v posledních tøech letech snižovala v Nìmecku celková plocha cukrovky i krmné øepy. dvouletá praxe ve funkci asistenta akreditovaného poradce, prokázání odborné zpùsobilosti k výkonu práce poradce, povinné doplòování znalostí. V roce 2001 má být vytvoøen mechanizmus a má zaèít proces akreditace. Návrh První návrh vycházel ze skuteènosti, že poradci zapojeni do podpùrného programu 9.B.a. Poradenské kroužky absolvovali odborné semináøe zakonèené testem, byli seznámeni s metodikou poradenské práce a ovládají principy projektování. Pøedpokládalo se, že úèast na semináøích, výsledek testu, pøedložený a obhájený projekt budou vzaty jako podklad pro udìlení akreditace. Ale právì vlivem nepružnosti systému vzdìlávání a rozdílné úrovnì kurzù nebyly dodrženy rovné podmínky pro všechny poradce. Proto byl tento postup zamítnut. Druhou možností je využít zkušeností z akreditace poradcù projektantù v programu SAPARD. Tento postup by znamenal ustavit komisi, která by vybrala odborníky podle oborù akreditace, kteøí by vypracovali zkušební otázky. Uchazeè o akreditaci by pak vyplnil jednak test z obecné èásti a dále takový poèet testù, v kolika oborech chce být akreditován. Svoji zpùsobilost by obhájil pøed odbornou komisí. Tøetí možností je i systém vzdìlávání poradcù více decentralizovat. Návrh spoèívá v tom, že vysoká odbornost poradce je pøedpokladem pro to, aby mohl být èinný v poradenských kroužcích. Po zmìnì systému pøedkládání projektù poradenských kroužkù a zavedení kontroly vìcného i finanèního plnìní budou dostateèným tlakem na èleny kroužku, aby si najímali pouze kvalitní poradce. Samozøejmì by poradci mìli mít pøístup k novým informacím. Toho bude docíleno nabídkou odborných kurzù a pøístupem do informaèního systému pro poradenství. Akreditovaní poradci by mìli vedle svých odborných znalostí prokázat schopnost vykonávat poradenskou èinnost. To se však žádným písemným testem pøezkoušet nedá. Koordinaèní centrum pro poradenství po konzultaci se zástupci privátní poradenské sítì navrhuje jako zpùsob ovìøení schopnosti provádìt poradenskou èinnost, uspoøádání semináøù podle oborù akreditace, kde každý poradce zpracuje a pøednese odborný referát ze své poradenské práce, ke kterému bude diskuse. Úèastníci budou nejen poradci, ale i odborníci z výzkumných ústavù a univerzit a uèitelé pedagogiky. Každý poradce bude hodnocen jak po odborné, tak i metodické stránce. Na základì hodnocení a splnìní ostatních (hlavnì kvalifikaèních pøedpokladù uvedených v koncepci poradenství) bude poradci udìlena akreditace. Závìr Snahou Koordinaèního centra pro poradenství je vybudovat a poté stabilizovat takový poradenský systém, který by mohl pružnì reagovat na nové potøeby agrárního sektoru, hlavnì na úkoly spojené s našim pøipravovaným vstupem do Evropské unie, a protože nelze zaruèit konstantní výši finanèních prostøedkù, byl životaschopný pøi omezených zdrojích a naopak mohl expandovat pøi jejich navýšení. Bohužel tento systém zatím nedává záruku poradenským kroužkùm, že jejich dlouholeté cíle budou moci být podporovány i v pøíštích letech. Rozhodující èást pìstování i produkce pøipadá na staré spolkové zemì, které se v roce 2000 podílely na celonìmeckých plochách cukrovky 73 % a krmné øepy 83 % a na celkové produkci cukrovky 78 % a krmné øepy 87 %. Prùmìrné hektarové výnosy cukrovky i krmné øepy byly ve všech sledovaných letech podstatnì vyšší ve starých spolkových zemích než v nových spolkových zemích. V roce 1999 èinil rozdíl u cukrovky 13,01 t. ha 1 a u cukrové øepy 38,33 t. ha 1. Tendence ke snižování osevních ploch se prosazuje jak ve starých, tak v nových spolkových zemích. 10

11 Pozn.: st. sp. z. staré spolkové zemì; n. sp. z. nové spolkové zemì; výnosy a množství cukrovky podle dodávek do cukrovarù *) odhady z øíjna 2000 Pramen: Statistisches Bundesamt, BML Plochy, výnosy a produkce cukrovky a krmné øepy v Nìmecku Osevní plochy (ha) Prùmìrný výnos (t. ha 1) Sklizeò bulev (1 000 t) st. sp. z. n. sp. z. SRN st. sp. z. n. sp. z. SRN st.sp. z. n. sp. z. SRN Cukrovka ,37 47,38 53, ,83 46,82 56, *) ,39 50,06 60, Krmná øepa ,19 73,14 97, ,44 65,11 98, *) ,87 65,98 97, Statist. Mber., 2000, è. 11, s. 837 (Jav) Rekordnì nízká sklizeò kukuøice a pšenice v Jugoslávii Celková produkce obilovin a olejnin v Jugoslávii (Srbsko a Èerná Hora) klesla v roce 2000 proti pøedchozímu roku o 50 %. Poznatky Zvláštì tìžce byla postižena úroda kukuøice, jíž se sklidilo pouze 3 mil. t, to je o 60 % ménì než v roce Tyto zprávy pocházejí od atašé USA, kdežto domácí zdroje uvádìjí, že se sklidilo 3,1 mil. t. Zásoby kukuøice se odhadují na t (asi 10 % z celé skliznì), které drží malí zemìdìlci hlavnì pro potøebu vlastního hospodáøství. Celková domácí spotøeba kukuøice se odhaduje na základì pìtiletého prùmìru na 5 mil. t, takže za normálních okolností by se deficit blížil 2 mil. t. Dovozní potøeby Jugoslávie odhadují odborníci USDA na asi 1 mil. t, protože celková domácí spotøeba bude letos nižší než obvykle. Nižší poptávka po krmné kukuøici mùže být nižší než v minulosti hlavnì kvùli drastickému snížení stavù hospodáøských zvíøat a poklesu prùmìrné spotøeby masa, která se zase promítá do omezení rozsahu živoèišné produkce. Podle USDA pøedstavuje dovoz 1 mil. t kukuøice minimální množství nutné k tomu, aby nezkrachovala tržní produkce vepøového a drùbežího masa. Jugoslávská vláda doufá, že toto množství získá ze zahranièí formou bezplatné pomoci. Kromì tohoto nezbytného dovozu kukuøice bude nutné pokrýt z dovozu deficit t sójového šrotu. Sklizeò pšenice 2000 odhadli odborníci USDA na 1,6 mil. t. Toto množství je nejnižší za posledních 10 let. Úroda pšenice byla sklizena z ha, takže prùmìrný výnos èinil pouze 2,78 t. ha 1. Asi % celkové skliznì pšenice pochází ze státních kombinátù, které obdìlávaly v loòském roce pouze 25 % celkových ploch pšenice. Tyto velkopodniky umístìné hlavnì v severním Srbsku jsou hlavními výrobci komerèní pšenice, jejich produkce by však mohla být vyšší, kdyby mìly dostatek hnojiv a pohonných hmot. Celkové množství loòské produkce pšenice by mohlo staèit v tržním roce 2000/01 k uspokojení domácí potøeby (asi 1,7 mil. t) za pøedpokladu, že Jugoslávie nebude pšenici exportovat a odèerpá èást státních zásob z pøedchozího roku. Privátní zásoby pšenice na zaèátku roku2000/01 se odhadují na t (jde pøevážnì o krmnou pšenici), státní zásoby v srpnu 2000 èinily pøibližnì až t. Nová jugoslávská vláda potvrdila zprávu, že pøed podzimními volbami úøedníci Miloševièova režimu èást tìchto zásob dali do obìhu a nová vláda už uvolnila t ze státní zásoby za úèelem intervenování na vnitøním trhu, aby tato dodateèná nabídka stlaèila tržní ceny pšenice a mouky. Vláda nyní žádá mezinárodní dárce, aby Jugoslávii poskytli urèité množství pšenice, která by se mohla uložit do intervenèních zásob pro regulování domácího trhu v pøípadì, že by hrozilo neúnosné zdražování tržních cen pšenice a mouky a následnì spotøebitelských cen chleba. AgraFd. E. Eur., 2000, è. 219, s (Jav ) 11

12 Vývoj pøípadù BSE v Evropské unii a Švýcarsku za období 1992 až 2000 Údaje o poètu zjištìných pøípadù BSE v Evropské unii a Švýcarsku bìhem období 1992 až 2000 potvrzují, že v celé Evropské unii a Švýcarsku dohromady dochází od roku 1996 k postupnému ubývání pøípadù zjištìných v jednotlivých letech. Poznatky V roce 2000 se poèet nových pøípadù snížil proti roku 1999 o 821 (o 31 %) na Za celé období bylo potvrzeno pøípadù, z toho (98,3 %) ve Velké Británii. V roce 2000 sice klesl poèet novì zjištìných pøípadù BSE v této zemi o 42,5 % na pøípadù. V Severním Irsku však došlo ke zøetelnému rùstu nových pøípadù (z 6 v 1999 na 22), což se vysvìtluje hlavnì intenzivním testováním rizikových skupin skotu v roce Protože ale poèet nových pøípadù v celé Velké Británii od roku 1996 postupnì klesá a znaènì se snížil zvláštì poèet pøípadù u skotu narozeného po srpnu 1996, britští pøedstavitelé se optimisticky domnívají, že výskyt BSE mùže v roce 2001 klesnout pod úroveò ostatních èlenských státù EU. Proti roku 2000 se snížil poèet nových pøípadù také v Portugalsku (ze 170 v roce 1999 na 136) a ve Švýcarsku (z 50 na 33). Oba státy však jsou stále v popøedí pokud jde o celkový poèet pøípadù objevených za celé sledované období (v Portugalsku 503, ve Švýcarsku 366). V dalších dvou státech (Francii a Irsku) bylo bìhem roku 2000 objeveno více pøípadù než v pøedchozím roce (z 31 na 162, resp. z 95 na 152) a za celé období tu bylo zjištìno celkem 242 a 599 pøípadù. Belgie ohlásila v roce 2000 dvojnásobné zvýšení výskytu BSE proti roku 1999 (ze 3 na 9) a za celé období zde bylo zaregistrováno 19 pøípadù. Velkou pozornost šíøení BSE vìnují v Nìmecku, kde bylo do roku 2000 zjištìno celkem 13 pøípadù (z toho 6 u importovaných zvíøat). Nová ministrynì zemìdìlství Kûnastová pøedpovídá, že letos se mùže v Nìmecku objevit až 500 nových pøípadù. Nìmecká vláda zpøísnila dozor nad BSE zejména naøízením o povinném provádìní rychlotestù u všeho poraženého skotu, který je starší než 20 mìsícù (v EU se testování vztahuje na skot starší než 30 mìsícù). V Nizozemsku bylo za celé období 1992 až 2000 registrováno 8 pøípadù BSE, v Dánsku, Itálii a Španìlsku po dvou pøípadech. Ve Švédsku, Rakousku, Lucembursku, Øecku a Finsku nebyly do 1. ledna 2001 objeveny žádné pøípady BSE, ale také pro tyto zemì, které dosud mají status free BSE, platí všechna naøízení orgánù EU proti šíøení nemoci šílených krav. Pokud jde o ukazatel intenzity rozšíøení BSE (poèet pøípadù na milion kusù skotu ve stáøí nad 2 roky v pøíslušné zemi za období posledních 12 mìsícù), výpoèty ukazují, že výskyt BSE ve Francii (kde se nejvíce rozšíøila panika obyvatel z obávaného pøenosu na lidi) není zdaleka tak drastický jako v Irsku nebo Portugalsku. Evropská komise udává toto relativní rozšíøení BSE v minulém roce (v nìkterých pøípadech jsou zapoèítány i pøípady zjištìné v lednu 2001): Velká Británie celkem 247,5 (z toho Severní Irsko 26,4 a Anglie, Skotsko a Wales 288,7); Portugalsko 167,9; Irsko 43,2; Švýcarsko 34,6; Francie 15,2; Belgie 6,0; Dánsko 2,1; Nìmecko 2,1; Nizozemsko 2,0 ; Španìlsko 1,5 a Itálie 0,6. Poèet potvrzených pøípadù BSE v èlenských státech EU a Švýcarsku do r a) Celkem Vel. Británie Irsko Portugalsko 3* ) 3* ) Francie Belgie Nizozemsko Dánsko 1* ) Itálie 0 0 2* ) Nìmecko 1* ) 0 3* ) 0 0 2* ) Španìlsko Švýcarsko Celkem Pozn.: a) prozatímní èísla z poloviny ledna 2001, to znamená, že mohou být ještì ohlášeny nìkteré další nové pøípady *) dovezená zvíøata + nìkterá z nakažených zvíøat byla dovezena Pramen: Komise EU Agra Focus, 2001, è. 2, s. 12 (Jav) 12

13 Stav a vývoj ekonomiky agropotravinového komplexu na Slovensku 14,3 mld. SKK a podílelo se na celkovém záporném saldu slovenské- Postavení agropotravinového komplexu v národním hospodáøství se definuje pøedevším jeho pøíspìvkem k tvorbì hrubého domácího produktu a podílem na celkové zamìstnanosti. Poznatky Tyto hodnoty ve Slovenské republice jako ve všech hospodáøsky vyspìlých zemích postupnì klesají s rozvojem ekonomiky a rùstem dalších odvìtví. V roce 1999 se samotné zemìdìlství podílelo na tvorbì HDP 3,8 % a na zamìstnanosti 5 %. K tvorbì HDP pøispìl potravináøský prùmysl 4,1 %, lesní hospodáøství 0,7 % a vodní hospodáøství 1,2 %. Význam zemìdìlství je však mnohem vìtší než naznaèují uvedená èísla, protože obhospodaøuje nejvýznamnìjší zdroje zemì, jako je pùda a voda, a významnou mìrou se podílí na vytváøení životního prostøedí. Zabezpeèení dostateèné a zdravé výživy pro obyvatelstvo má i pøes postupující globalizaci ekonomiky stále strategický význam. Významné politické, sociální a ekonomické zmìny, které se na Slovensku staly v posledním desetiletí, pøinesly množství èasto i protichùdných názorù na místo, potøeby formování a tempo rozvoje agropotravinového komplexu. Ojedinìlé nejsou ani názory prosazující úplnou liberalizaci agrární politiky, agrárního trhu a vyøazení regulaèních nástrojù ze zemìdìlské politiky. Proti tìmto názorùm však je možné namítnout, že ve všech vyspìlých zemích stát zasahuje regulaèními nástroji do agropotravinového komplexu, což je tøeba považovat za ovìøenou skuteènost a nikoli za krátkodobou náhodu. Minulý vývoj agropotravinového komplexu na Slovensku prošel nìkolika etapami transformace, která stále není ukonèená, protože se nedosáhlo cíle, který spoèívá v dùsledné konsolidaci a optimálním rozmístìní výroby v souladu s výrobními podmínkami, selektivní podporou produkèních a regionálních segmentù prvovýroby. Ukázalo se, že trvalejší ekonomická stabilizace transformujícího se agropotravinového komplexu i celého hospodáøství Slovenska je bez podnikové restrukturalizace nemožná. Analýza hospodáøských výsledkù, vývojové trendy a výrobní výsledky svìdèí o tom, že v prùbìhu transformace do roku 1999 se situace zemìdìlství v nìkolika smìrech zhoršovala. Na ekonomiku podnikù v zemìdìlské prvovýrobì pùsobila pøetrvávající cenová disparita, která odèerpala napøíklad v roce 1999 z odvìtví dalších asi 2,1 mld. SKK. Tyto skuteènosti spolu s dopady vysoké zadluženosti a platební neschopnosti se projevily prohloubením ztrátovosti zemìdìlské prvovýroby a návaznì zvýšením poètu ztrátových zemìdìlských podnikù. V prùbìhu roku 1999 zvýšily potravináøské podniky proti pøedchozímu roku celkový objem výroby o 4,9 %, ale i tyto podniky se nacházely v platební neschopnosti, protože ocelkový objem jejich závazkù byl 1,5krát vyšší než objem pohledávek a investovaly o 12,3 % ménì do svého rozvoje než v roce Nepøíznivý vývoj v zemìdìlství potvrdil, že opatøení a nástroje na zlepšení stavu byly málo úèinné a vyžadovaly pøijetí systémového øešení, které vzhledem ke zvláštnostem reprodukèního procesu v zemìdìlství pùsobí na zmìny v delším èasovém období. Rok 2000 nebyl pro výrobu agropotravinového komplexu pøíznivý, což ovlivnilo zejména déletrvající mimoøádné sucho. Pomoc vlády, která byla cílenì využita na dobré založení úrody ozimù pro pøíští rok, pomohla zemìdìlcùm dostat se z nejhoršího. Podle pøedbìžných odhadù bude hospodáøský výsledek za rok 2000 pøibližnì o 779 mil. SKK lepší než v roce Systémovým pøístupem se vytvoøil prostor na zvýšení investic do zemìdìlství. Po mnoha letech pøestala klesat hodnota hmotného a nehmotného investièního majetku a vzrostly investice a hodnota majetku agropodnikatelù. Porovnání výsledkù v podnicích zemìdìlské prvovýroby za tøi ètvrtiny roku 2000 se stejným obdobím 1999 ukázalo, že pøi mírném pøírùstku hmotného a nehmotného investièního majetku se zvýšil finanèní majetek o 52,5 %, pohledávky se snížily o 8,9 %, závazky klesly o 12,7 %, vlastní jmìní vzrostlo o 6,1 %, vložené investice se zvýšily o 5,9 % (z toho stroje a zaøízení o 39,4 %) a podíl ziskových podnikù na celkovém poètu podnikù se zvýšil ze 45 na 51 %. Vývoj produkce agropotravinového zboží se zejména kvùli jeho nedostateèné konkurenceschopnosti projevil v uplynulém období rostoucí pøevahou dovozu nad vývozem. Výsledkem bylo záporné saldo agrárního zahranièního obchodu trvající od roku Toto saldo dosáhlo v roce 1999 hodnoty 13

14 Poznatky ho zahranièního obchodu 33,3 %. V roce 2000 se také v oblasti zahranièního agrárního obchodu projevily jisté pozitivní momenty. V prvním pololetí dosáhlo záporné saldo 7,9 mld. SKK, takže v porovnání se saldem stejného období minulého roku bylo o 1,3 mld. nižší. Výsledky statistiky zahranièního obchodu z konce listopadu potvrzují, že agropotravinový vývoz rostl loni rychlejším tempem (indexem 110,2 proti stejnému období minulého roku) než dovoz (index 106). Zásluhu na tom má zejména zvýšení vývozu zpracovaných potravináøských výrobkù asi o pìtinu a také vyšší vývoz zvíøat a živoèišných výrobkù. Tyto vývozy eliminovaly výpadek vývozu rostlinných výrobkù. Na této situaci se jistì podepsal vývoj smìnného kurzu slovenské koruny, ale i pøíchod dalších zahranièních investorù do sféry výroby potravin. Neodmyslitelnou souèástí ekonomických analýz je cenová oblast. V zemìdìlské prvovýrobì je to dlouhodobý problém rozevøených cenových nùžek. Ceny výrobních vstupù se dlouhodobì vzdalují cenám zemìdìlských výrobkù, což potvrzuje také vývoj za I. pololetí 2000, kdy došlo opìt k výraznému rùstu cen vstupù. Tento nepøíznivý trend je vážnou pøekážkou potøebné intenzifikace zemìdìlské výroby a její technické inovace, bez níž není možné žádoucím tempem zefektivnit výrobu a zvyšovat konkurenèní schopnost odvìtví. Nákupní ceny krmných obilovin se loni zvýšily o 26 až 30 % vlivem snížení domácí produkce, avšak stále je výhodnìjší zkrmovat domácí obiloviny než dovážené, které jsou nejménì o polovinu dražší. Cena potravináøské pšenice, ale ani dalších rostlinných výrobkù, se nezvýšila více než o 5 %, což v pøípadì chlebových obilovin ovlivnila také konkurence dovozu levnìjší mouky z Èeské republiky. Ceny na trhu jateèného skotu si udržely dlouhodobou vzestupnou tendenci zvýšením o 3,5 %, pøièemž nakoupené množství kleslo. Ceny jateèných prasat se zvýšily v prùmìru o 6,6 %, ale smluvní ceny podle dlouhodobých kontraktù stouply jen o 1,7 %, zatímco cena za mimosmluvní dodávky vzrostla o 7 %. Tento rùst mohl být ještì vyšší, kdyby se nevyhlásila kvóta na bezcelní dovoz, což pomohlo udržet plynulé zásobování trhu pøed koncem roku, ale brzdilo rùst cen domácích výrobcù. Ceny drùbeže stouply, avšak tento vývoj nekompenzoval výrobcùm cenový pokles z roku 1999 a nízké ceny z prvního pololetí Pøedpovìï dalšího vývoje cen v letošním roce má málo opìrných bodù. Pokud jde o pøedpoklady formující se v mikrosféøe, vytvoøí se možná v odvìtví hovìzího masa pøíznivé podmínky pro vývoz v dùsledku opatøení EU na ochranu proti šíøení nákazy BSE. Tato patøení budou podle evropských expertù znamenat výpadek asi 50 % produkce, což by zvýšilo šance Slovenska na tøetích trzích, pokud si zachová stav zemì prosté BSE. Dále se oèekává, že u vepøového masa se pøes cyklický pokles poptávky cena udrží na úrovni blízké vyhlášené minimální cenì. Pro ceny krmných obilovin budou do nové skliznì urèující ceny dovozu, který zajistí Státní fond tržní regulace a kompenzace ceny z rozpoètových zdrojù urèených pro tento úèel. Ceny potravináøských obilovin by nemìly rùst. Po sklizni úrody 2000 už budou cenový vývoj urèovat jiné faktory, pøedevším vývoj poptávky a nabídky ve svìtì a v EU. Unie je odhodlaná na základì Agendy 2000 pùsobit na postupné snižování svých cen obilovin, by si zajistila konkurenèní schopnost na svìtových trzích. Budoucí vývoj slovenského agropotravového komplexu by mìl smìøovat k vytvoøení ekonomických pøedpokladù pro zabezpeèení dostateèné nabídky základních potravin z vlastní produkce pro zdravou výživu obyvatelstva. V tìchto intencích byla vypracovaná Koncepce agrární a potravinové politiky SR, která formuluje nástroje na podporu tìchto cílù: Dosažení úrovnì konkurenceschopnosti agropotravináøských výrobkù eliminující dovozy, které poškozují domácí produkci, a tím zabezpeèující uplatnìní pøebytku domácí produkce na zahranièních trzích. Rùst efektivnosti výroby v produkèních oblastech a použití mimoprodukèních podpùrných politik k jejímu dosažení ve znevýhodnìných oblastech. 14

15 Poznatky Háïátka ještì nebo opìt problém? V posledních letech se na cukrovce v rùzných pìstitelských oblastech na jihu Nìmecka opìt objevily symptomy, které nasvìdèovaly napadení háïátkem øepným (Heterodera schachtii). Využití efektivního potenciálu zemìdìlské pùdy pro alternativní produkci surovin na energetické a jiné úèely. Konverzi využívání ménì produkèní pùdy. Diverzifikování výroby s cílem vytvoøit dodateèné dùchodové zdroje pøi udržení zamìstnanosti a osídlení venkova. Zabezpeèení pøedpokladù dynamického rozvoje potravináøství, schopného odolávat konkurenci na trhu EU. Oživení ekonomiky po etapì makroekonomické stabilizace bude také pro zemìdìlský sektor pøínosem, a to pøinejmenším ve dvou smìrech. Vyšší reálné pøíjmy obyvatelstva (pøi nižší nezamìstnanosti a rùstu mezd) by mohly pomoci zvýšit domácí spotøebu potravin, a tak vytvoøit pro zemìdìlství rùstový podnìt. Oživení finanèních tokù a nabídky penìz v cenì bližší reálné výnosovosti zemìdìlského a potravináøského podnikání by dalo impulzy pro ten segment podnikatelské sféry, který má pøedpoklady pro dovršení transformace a využití komparativních výhod, které má Slovensko v tomto sektoru v porovnání se zahranièními konkurenty. Ro¾nícke noviny, 2001, è. 22, Beseda, 7, s. 1, 4 (Jav) Jde o omezení rùstu napadených rostlin od konce èervna, menší a svìtlejší listy; hnízdovité vadnutí rostlin ve dne na slunci, v noci zotavení ; nejprve žloutnutí, posléze odumírání vnìjších listù; pouze nepatrný prodlužovací rùst hlavního koøene (celerovitá bulva); zvýšená tvorba postranních koøenù (typická vousatost ); na postranních koøenech bílé cysty velikosti špendlíkové hlavièky (samièky). Rizománie pøekryla napadení háïátky Ptáme-li se na pøíèiny podstatnì vyššího výskytu háïátka øepného v posledních letech, je tøeba si nejprve uvìdomit, že v posledních letech pøekryla napadení háïátky v mnoha oblastech rizománie. Proto byl omezený rùst rostlin bez bližšího pozorování pøisuzován právì napadení touto chorobou. Srovnání podmínek podporujících napadení ukázalo, že Heterodera schachtii a Polymyxa betae (vektor viru zpùsobujícího rizománii) mají, co se týèe teploty a pùdní vlhkosti, velmi podobné nároky. Ve skuteènosti patøí oblasti napadené háïátky k tìm, ve kterých byla rizománie v Nìmecku poprvé prokázána a kde je nejvyšší infekèní tlak. Protože se témìø ve všech tìchto oblastech pìstují výkonné odrùdy cukrovky tolerantní k rizománii, je prakticky vylouèeno, že by zpomalení rùstu rostlin mohlo být zpùsobeno touto chorobou. Proto je také za pøíèinu škod považováno háïátko øepné. Pøitom je tøeba vycházet z toho, že odrùdy tolerantní k rizománii mají lepší schopnost tvorby koøenù (za daných podmínek stanovištì) a díky tomu nabízejí tìmto háïátkùm dostatek potravy. Teplota ovlivòuje intenzitu napadení Kromì stupnì zamoøení (poèet vajíèek a larev ve 100 gramech pùdy) ovlivòuje intenzitu napadení háïátky pøedevším teplota pùdy. K vývoji jedné generace háïátka øepného je pøitom zapotøebí suma teplot okolo 465 C. Tato suma se zjiš uje tak, že se seètou prùmìrné denní teploty pùdy pøesahující základní teplotu 8 C. Výsledky pokusù z období duben záøí (stanice Geisenheim) ukázaly, že na základì sumy teplot dosažené bìhem jednoho roku se vyvine pøibližnì 3,1 až 3,8 generací háïátek. Celkový poèet generací háïátek v rámci jednoho pole je však urèován také pùdní vlhkostí a dalšími specifickými vlastnostmi pole. Je však tøeba si uvìdomit, že poèet generací háïátek vytvoøených za rok se mùže v závislosti na teplotì rok od roku lišit. Pøitom však pøedevším èasné napadení cukrovky háïátky zpùsobuje snížení výnosù. Pøi srovnání doby vývoje háïátka øepného v letech se ukázalo, že napø. v letech 1998 a 1999 byla doba potøebná pro vývoj první generace o 11 dní kratší než v roce Právì v letech 1998 a 1999 také byla v praxi zaznamenána vyšší intenzita napadení cukrovky tìmito háïátky. 15

16 Poznatky Insekticidní úèinek pøírodních kyanohydrinù Více než rostlinných druhù ze 110 botanických rodù produkuje kyselinu kyanovodíkovou (HCN), z níž vznikají kyanogenní glykosidy, kyanolipidy a pseudokyanogenní látky. Formy a koncentrace fosforu ve výluhu pod TTP Unášení fosforu vodou odtékající ze zemìdìlské pùdy do povrchových vod mùže pøispívat k narùstání toxických øas a tím k celkovému zhoršování jejich kvality. Možnosti ochrany Dosud pøedstavuje odstup v opakovaném pìstování cukrovky a vylouèení dalších hostitelských rostlin z osevního postupu nejjednodušší biologické opatøení proti rozmnožování háïátka øepného. Pìstování cukrovky v odstupu 4 let vìtšinou nevede ke zvýšení populace háïátek. Teprve však pøi prodloužení tohoto intervalu v pìstování cukrovky nebo jiných hostitelských rostlin dochází k trvalému snížení zamoøení háïátky. Pøi dostateèných srážkách je možné dùsledným pìstováním rezistentních meziplodin (hoøèice, øedkev olejná) zabránit vytvoøení vysoké hustoty háïátek v úzkém osevním sledu cukrovky, popø. snížit stávající vysokou hustotu populace. V budoucnu by se mohly ztráty na výnosech cukrovky zpùsobené tìmito škùdci snížit také v dùsledku pìstování rezistentních odrùd, a to i na silnì zamoøených plochách. Poté, co v roce 1998 byla v Nìmecku povolena první odrùda cukrovky rezistentní k háïátkùm Nematop, získala v roce 2000 povolení také odrùda Paulina, u níž bylo kromì rezistence k háïátkùm dosaženo také tolerance k rizománii. Je však zapotøebí ještì dalších pokusù, aby se ukázalo, jak jsou tyto odrùdy v pøípadì napadení rizománií a háïátky výkonné. Pøitom je dùležité si uvìdomit, že napadení cukrovky háïátky je èasto jen hnízdovité, na ojedinìlých honech. Vzhledem k tomu, že by však mohlo dojít k porušení rezistence tìchto nových odrùd cukrovky vùèi háïátkùm, je v následujících letech zapotøebí vypracovat strategii jejich pìstování s ohledem na daný pozemek. DZZ Zuckerrüb. Ztg, 36, 2000, è. 6, s. 14 (DK) Kyanogenní glykosidy, kterých je známo již více než 60, jsou štìpeny ß-glukosidázami na tìkavé kyanohydriny. Kyanogenní látky mají význam v ochranì pøed škùdci u tìch rostlin, které je produkují. To bylo již døíve dokázáno napø. u jetele plazivého (Trifolium repens), kdy jeho škùdce Hypera postica preferuje nekyanogenní formy pøed formami kyanogenními. Obdobnì tomu je i v pøípadì hasivky orlièí (Pteridium aquilinum) a jejích hmyzích škùdcù z rodu Strongylogaster. Pøi testování fumigaèní toxicity 16 kyanohydrinù na mouchu domácí (Musca demestica) a na skladištního škùdce korovníka obilního (Ryhizopertha dominica), bylo zjištìno, že nìkteré z nich mají tuto toxicitu dokonce vyšší než je u známých syntetických fumigaèních látek chlorpikrinu a dichlorvosu. Konkrétnì, 9 látek ze 16 testovaných bylo stejnì nebo více toxických vùèi korovníkovi obilnímu než chlorpikrin a 6 z nich bylo stejnì toxických jako dichlorvos. Vùèi mouše domácí byly 4 látky shodnì nebo více toxické než chlorpikrin, avšak žádná z nich nedosahovala úèinnosti dichlorvosu. Z testovaným látek byly nejtoxiètìjší dimethyl keton kyanohydrin, který se vyskytuje pøedevším ve lnu setém (Linum usiatissimum) a methyl ethyl keton kyanohydrin, který je znám zejména v manioku (Manihot esculenta). Obì tyto látky se však vyskytují, a to nìkdy i spoleènì, v øadì jiných rostlin. Vysokou toxicitu vykazovala i látka 1-kyano-1-hydroxy-propen, která je strukturálnì podobná proacaciapetalinu, který se vyskytuje v akáciích (Acacia spp.), allyl kyanidu, který je známým glukosinolátem u brukvovitých (Brassica spp.) a 1-kyano-hydroxy-3-butenu z katránu habešského (Crambe abyssinica). I když dosavadní všechny výsledky jednoznaènì ukazují na teoretickou možnost využití pøírodních kyanohydrinù nebo jejich chemických derivátù v ochranì rostlin, jsou stále nedostateènì vyjasnìné otázky praktického použití, a to nejen z hlediska ekonomického, ale pøedevším toxikologického, nebo je známo, že kyanohydriny jsou v rùzném stupni toxické i pro savce a proto v potravinách i nežádoucí. Pest Management Science, 56, 2000, s (JaRo) Jelikož takovéto nežádoucí narùstání vodních organismù znamená rizika pro lidské zdraví, vìnuje se této problematice v souèasnosti zvýšená pozornost. Zvláštì významný je z tohoto hlediska potenciál neurologických chorob z pøemnožení bièíkovcù Pfisteria piscidia v oblasti Chesapeake Bay na východì USA. Pøestože množství fosforu odnášeného z pùdy je z hlediska agronomického malé, zpra- 16 vidla menší než 1 kg z 1 ha roènì, i jeho nízká koncentrace pøesa-

17 Poznatky Nové postupy a zaøízení pro inseminaci prasnic Øada nových výrobkù pro inseminaci prasat umožní lepší využití ejakulátu kancù. hující 35 µg. l 1 mùže pøispìt k eutrofizaci mikroorganismù. Na nadmìrném rùstu øas v odtokových vodách i na zvýšené zatížení prostøedí fosforem se pøímo podílí transfer P v zemìdìlské výrobì. Fosfor je ze zemìdìlských pùd odnášen jak povrchovými, tak podpovrchovými cestami; ty byly doposud považovány za ménì významné, avšak v poslední dobì se ukazuje, že i podpovrchovými cestami mùže do vod pronikat fosfor v takovém množství, které dokáže zpùsobit problémy. Tento jev se neomezuje pouze na podmáèené nebo písèité pùdy, ale týká se celé øady pùdních typù, zvláštì pùd jílovitých, u kterých snadno vznikají pukliny a dochází k tzv. preferovanému proudìní. Kvantifikací pronikání fosforu do vodního systému podpovrchovou cestou se zabýval tým pedologù z IGER (Institute of Grassland and Environmental Research) ve Velké Británii a podaøilo se jim získat øadu údajù o tom, jak probíhá transfer fosforu v pùdním roztoku v polních podmínkách, kde není pùda umìle odvodnìna drenáží. Prùbìh transferu P byl monitorován pomocí velkokapacitních monolitových lyzimetrù, instalovaných v polních podmínkách v jihozápadní Anglii. Lyzimetry byly odebrány ze ètyø typù luèních pùd s druhovým rozsahem od hlinitojílovité po písèitou a s obsahem extrahovaného fosforu v rozmezí mg. kg 1 NaHCO 3. Výluh byl sledován po dvì vegetaèní období. U všech sledovaných pùdních typù bylo z jednoho hektaru za jeden rok odplaveno < 0,5 kg P. Koncentrace veškerého P ve výluhu bìžnì pøesahovala 100 µg. l 1 a zùstávala vìtšinu odtokového (drenážního) období konstantní s výjimkou pozdního jara, kdy byly na všech pùdách namìøeny maximální koncentrace < 200 µg. l 1. Vìtšina vyluhovaného P byla rozpuštìna, tvoøila frakci èástic < 0,45 µm, ale 21 až 45 % P tvoøilo èástice > 0,45 µm, což se zvláš nápadnì projevovalo v písèitých pùdách. Ve všech typech pùd pøevažoval ve výluhu fosfor v anorganické formì (62 71 %), i když pomìrnì znaèná èást byla tvoøena i fosforem organickým (29 38 %). Anorganický fosfor tvoøil pøevážnì frakci do 0,45 µm, zatímco organický P frakci pøes 0,45 µm. Nejvíce organického P ve frakci < 0,45 µm bylo v období duben až kvìten, pravdìpodobnì v dùsledku mikrobiologických pøemìn a dodávky P do pùdy. Výsledky dokázaly, že podpovrchový transfer P z pùdy do povrchových vod mùže zpùsobit koncentrace, pøi kterých dochází k eutrofizaci. Dále bylo zjištìno, že organický P a frakce P > 0,45 µm mají význam v podpovrchovém transferu. Soil Science Society of America Journal, 64, 2000, è. 3, s (AŽ) Na výstavì konané u pøíležitosti SPACE ve Velké Británii byla uvedena øada nových výrobkù a nové inseminaèní postupy prasat, které umožní lepší využití ejakulátu kancù. Jedná se o nový postup Kobideep spoleènosti Landata-Cobiporc vyvinutý po dvouletém výzkumu ve spolupráci se spoleèností IMV. Postup využívá úzký flexibilní katetr, který se vkládá do bìžnì užívaného katetru a umožòuje zavedení spermatu za krèek do dìlohy prasnic do hloubky cm. Podle Cobiporc je možné zmenšit koncentrace spermií v inseminaèní dávce o polovinu a zdvojnásobit poèet inseminací z jednoho ejakulátu. Další technologie spoleènosti IVM Deepgolden Pig je rovnìž založená na využití dvou soustøedných katetrù, z nichž vnitøní umožòuje zavedení spermatu pøímo do dìlohy prasnic; metoda umožòuje snížení poètu spermií a realizaci více inseminací z jednoho ejakulátu. Spoleènost uvádí, že užití postupu znamená o 0,5 selete ve vrhu více. Deepgolden Pig bude ve Velké Británii komerènì dostupná na poèátku roku 2001 a náklady na soupravu dvou katetrù bude asi 5 GBP. Spoleènost dále pøedstavila inseminaèní postup Innov ia, jehož souèástí je nerezový pás pøipevnìný na høbet prasnice a regulovatelné rameno držící sáèek s inseminaèní dávkou. Zaøízení umožòuje, aby inseminaèní technik inseminoval více prasnic než døíve. Další inovací spoleènosti IMV je øedidlo Safecell. Jedná se o první tekuté øedidlo praseèího spermatu, které umožòuje uchování spermií po dobu 6 dní. 17 FaRmers Weekly, 133, 2000, è. 12, s. 50 (Sch)

18 Reakce dojnic na hnojení pastvin sodíkem Studie provedená ve Velké Británii mìla zhodnotit vliv hnojení pastvin sodíkem na mléènou užitkovost dojnic s vysokým a nízkým potenciálem pro mléènou užitkovost. Zpracování krve a výroba krevních derivátù Krevní deriváty se ve velké míøe užívají po celém svìtì. Roènì je v 50 zemích svìta krmeno 200 mil. prasat v prùmìru 150 g krevní plazmy. Poznatky Aplikace sodíku zvýšila pøíjem sušiny, prodloužila dobu pasení a urychlila zkracování porostu; zvýšila koncentraci sodíku, hoøèíku a vápníku a snížila koncentraci draslíku v porostu. Hnojení pastviny s porostem jílku vytrvalého sodíkem zvýšilo mléènou užitkovost a koncentraci tuku a snížilo poèet somatických bunìk v mléce pouze u dojnic s nízkým potenciálem pro produkci mléka a u krav s vysokým potenciálem pro produkci mléka zvýšilo perzistenci laktace. U obou skupin dojnic se zvýšila koncentrace laktózy v mléce. Závìr studie uvádí, že se optimální koncentrace sodíku u pasoucích se dojnic nezvyšuje s mléènou užitkovostí a zvýšení koncentrace sodíku v porostu bezprostøednì pøíznivì ovlivòuje krávy s nízkou mléènou užitkovostí. Výsledky studie jsou v souladu s døívìjšími poznatky. Zvýšený pøíjem krmiva se pøisuzuje lepšímu trávení nebo nepøímému vlivu sodíku na galaktopoézu. Pochopení vlivu sodíku na dojnice je významné pro stanovení optimální koncentrace sodíku v plodinách. Grass and Forage Science, 55, 2000, è. 4, s, (Sch) V posledních 15 letech nebyly, i pøi zvýšeném využití, hlášeny zdravotní problémy, ale naopak se v mnoha pøípadech zjistilo po užití plazmy jako krmného pøídavku zlepšení zdravotního stavu zvíøat. Do norem NRC (1998) a FEDNA (1999) byla plazma zahrnuta jako krmná složka. U krve se sleduje možnost pøenosu bakteriálních a virových nemocí. Nejbìžnìjším kritériem bakteriálního zneèistìní je celkový poèet bakterií, enterobakterií a salmonel ve vzorku o hmotnosti 25 g. Virologickými studiemi se zjistilo, že postupem sprejového sušení pøi výrobì derivátù se nièí infekènost viru Pseudorabies, PRRS a parvovirù. Krev, podobnì jako mléko, je málo rizikovým materiálem pro pøenos spongiformních encefalopatií, vèetnì BSE. U živých a živì narozených zvíøat, která prošla pøed porážkou kontrolou a pocházejí z oblastí, ve kterých není omezení pohybu zvíøat z dùvodu BSE, existuje malé riziko infekce. U skotu se navíc doporuèuje zabití tak, aby nedošlo k proražení lebeèní dutiny. Pokud se týká dioxinù, byla v roce 1999 provedena analýza evropské krevní plazmy a v žádné várce nebyl zjištìn obsah PCB. Vzhledem k tomu, že se dioxiny akumulují v tuku a krev (i sušená) má nízký obsah tuku, je riziko malé. Smìrnice Evropské unie 90/667/EU uvádí pravidla pro použití a zpracování živoèišného odpadu, jeho obchodování a prevenci patogenù v krmivech živoèišného pùvodu. Smìrnice klasifikuje krev následovnì: krev s nízkým rizikem pochází od zdravých zvíøat, u nichž byla pøed zabitím provedena úøední kontrola a nebyly zjištìny žádné vážné pøenosné nemoci lidí nebo zvíøat; tato krev mùže být užita jako živoèišné krmivo, krev s vysokým rizikem pochází od zvíøat, která pøed zabitím neprošla zdravotní kontrolou, nebo je ze zvíøat trpících závažnou pøenosnou nemocí lidí nebo zvíøat. Krev musí být zlikvidovaná ve spalovnì nebo zpracovaná pøi teplotì 135 C, tlaku 3 atm. po dobu 20 minut. Nejvýznamnìjším odvìtvím užívajícím krevní deriváty, hlavnì jako želatinaèní èinidlo v masech a jako pøirozená barviva, je potravináøský prùmysl. Ve vlhkých krmivech pro domácí mazlíèky jsou užívány jako želatinátory a èinidla zadržující vodu a jsou složkou suchých krmiv. Nejvìtší rùst ve využití krevních derivátù vykazuje krmiváøský prùmysl, hlavnì pøi výrobì krmiv pro prasata. Dále se výrobky z krve využívají jako náhražky kolostra, hnojivo, v kosmetickém prùmyslu (jako želírující a pìnící èinidlo), v diagnostice (bovinní sérový albumin a imunoglobuliny), papírenský prùmysl (klíh) a v biotechnologických postupech (reagens). Pøi zpracování krve a výrobì krevních derivátù se klade dùraz pøedevším na nezávadnost tìchto produktù. Krev se získává na jatkách v hygienických podmínkách ze zvíøat, která prošla veterinární kontrolou a mají potvrzený zdravotní stav. Automatickým zaøízením se do krve pøidávají antikoagulanty citráty a fosforeènany. Krev se ihned chladí na teplotu 4 C a shromažïuje se v nerezových nádr- 18

19 Poznatky Pøíèiny acidózy u jateèného skotu Acidóza skotu se stala významnou metabolickou poruchou, protože výkrm skotu se vyvinul v intenzivnì øízený systém využívající obilí jako primární zdroj energie. Rovabio pøírodní zdroj enzymù Ve výživì drùbeže je znaènì rozšíøeno užití enzymù. Zpoèátku byly užívány pro øešení problémù s nadbyteènou spotøebou vody a lepkavostí trusu a v zápìtí i pro zlepšení stravitelnosti a dostupnosti živin. žích; nepøetržitì se míchá a pøechází do izotermického nerezového pøepravního zaøízení, v nìmž se pøepravuje do zpracovatelského podniku. Pøepravní zaøízení se užívá jen pro pøevoz krve a je pravidelnì automaticky èištìno systémem CIP. Bezprostøednì po pøevozu do zpracovatelského podniku se provádí kontrola kvality (QC Quality Control) a test zaruèené kvality (QA Quality Assurance); zjiš- uje se teplota, barva, ph a srážení; otestovaná krev mùže být buï vyskladnìna, nebo v pøípadì, že neprojde QC a QA testy, je využita v jiném zaøízení na výrobu krevní mouèky a zpracovaná v dávkovém systému pøi teplotì 133 C po dobu 20 minut pøi tlaku 3 atm, nebo v nepøetržitém systému pøi teplotì 100 C po dobu 150 minut. Po vyskladnìní prochází krev uzavøeným systémem do chladicích a míchacích nerezových tankù a dále se zpracovává odstøeïováním a sprejovým sušením. Z hlediska nezávadnosti koneèného produktu je významné, že se krev (vèetnì výrobkù), od získání na jatkách až do koneèného produktu, pohybuje vždy v uzavøeném systému jen s dvojím pøevozem první na jatkách z tanku do pøevozního zaøízení a druhý z pøevozního zaøízení do zpracovatelského podniku. Feed Tech, 4, 2000, è. 8, s (Sch) Acidóza bachoru vzniká, když je zkonzumované množství jádra pøíliš velké nebo když skot pøijímá nadbytek jádra (škrobu) nebo jednodušších cukrù v krátkém èasovém období. Mikrobiologická fermentace obilí probìhne pøíliš rychle a rychlá produkce a absorpce organických kyselin a endotoxinù z bachoru zpùsobí, že se bachor stane acidotickým. Acidóza není jedna porucha, ale stupòovité kontinuum rozdìlené do akutních nebo subakutních stavù. Akutní acidóza je èasto neléèitelná, protože poškození trávicího traktu je nezvratné, nebo dochází k úmrtí. Subakutní acidóza se ve výkrmovém období objevuje èastìji, ale je obtížnìji rozpoznatelná. Hlavní reakce pozorované u zvíøat, trpících subakutní acidózou, je snížený a nepravidelný pøíjem krmiva, který se promítá ve snížených prùmìrných denních pøírùstcích a snížené úèinnosti krmiva. Podle odborníka z univerzity v Nebrasce jsou druh a množství jádra, metoda zpracování obilí, krmná aditiva, množství objemového krmiva a zpùsob krmení nìkteré z èinitelù, které ovlivòují subakutní acidózu. Feedstuffs, 72, 2000, è. 34, Pøíloha s. 1 (Vo) Dnes se využívá nutrièní úèinek enzymù pøi sestavování krmných dávek s nejnižšími náklady. Výjimkou jsou organické chovy, pro které platí naøízení, podle nichž krmiva nesmí obsahovat geneticky modifikované suroviny. V souvislosti s enzymovými aditivy se uvádí, že mnoho dostupných enzymù je produkováno geneticky modifikovanými mikroorganismy. Spoleènost Aventis Animal Nutrition však vyrábí enzymové produkty Rovabio Excel pomocí pøirozenì se vyskytujícího mikroorganismu Penicillium funiculosum, které jsou využitelné i v organických chovech a podobných oblastech. Použití enzymù Rovabio Excel mùže významnì snížit náklady, zlepšit využití krmiva a vytvoøit pøíznivìjší prostøedí pro zvíøata. Oèekává se, že nebudou ze stranyzainteresovaných osob proti využívání tìchto enzymù námitky. Rovabio Excel pøedstavuje dva enzymové výrobky prozkoušené v krmných dávkách pro brojlery, nosnice a krùty. Rovabio Excel LC je enzymový produkt v tekuté a Rovabio Excel AP enzymový produkt v práškové formì. Oba výrobky vykazují xylanázovou a glukanázovou aktivitu a zvyšují stravitelnost organické hmoty obilovin (zvýšením metabolizovatelné energie a snížením støevní viskozity) a snižují koncentraci amoniaku v podestýlce. Spoleènost vyrábìjící tyto enzymové produkty má vypracovaný postup pro stanovení pøítomnosti enzymù v krmivu a technologii pøesného dávkování enzymù do krmiva. Aventis poskytuje službu testování vlastní metabolizovatelné energie in vivo podle doporuèeného evropského postupu pro ujištìní, že enzymy byly aplikovány správnì. Testy ukazují jakou úèinnost má enzymový výrobek v krmivu, stanovují zlepšení v energetické hodnotì vlivem pøídavku a umožòují zákazníkùm hodnotit energetic- 19

20 Poznatky Výživa zlepšuje kvalitu drùbežího masa Hodnocení kvality masa, døíve podle vlastností koneèného produktu (køehkost, vùnì, š avnatost a struktura), je v souèas nosti rozšíøeno o požadavky na další vlastnosti, jako je nutrièní hodnota a nezávadnost (obsah reziduí, kontaminantù, patogenù), na použité výrobní postupy a aplikaci nových technologií. Zahrnuje i požadavky zpracovatele na maximální výnos hodnotného produktu a prodloužení skladovatelnosti. kou hodnotu jejich krmiv. Provádìjí se ve výzkumné stanici v Commentary ve Francii. Na základì stovek provedených testù spoleènost uvádí, že pøídavek enzymù do krmných dávek, obsahujících 50 % pšenice, zvyšuje metabolizovatelnou energii pšenice o 5 % pro brojlery, o 6 % pro krùty a 4 % pro nosnice; toto zlepšení je ekvivalentní 80, 100 a 60 KcalME. kg 1. U krmných dávek založených na jeèmeni je typické zlepšení o 7 %. Kromì enzymù nabízí spoleènost Aventis i øadu nutrièních krmných aditiv vèetnì metioninu a vitaminù. Metionin je dostupný v práškové nebo v tekuté formì. V tekuté nebo práškové formì nabízí spoleènost i vitaminy s obchodním oznaèením Microvit. Microvit Supra a výrobky Promix jsou urèeny pro aplikaci do krmných smìsí. Do tekutých krmiv a napájecí vody se doporuèuje Microvit Prosol, Oil, DLC a Hydrovit. Spoleènost Aventis Animal Nutrition vznikla v roce 1999 slouèením vìdeckých aktivit spoleènosti Hoechst a Rhône-Poulenc. Poultry World, 2000, è. 10, s (Sch) Na univerzitì v Minnesotì se vìnovali tomuto problému z hlediska vlivu výživy zvíøat na produkci prsní svaloviny (masa z hrudì), kvalitu masa (vada masa PSE) a zvýšení jeho hodnoty. Produkce prsní svaloviny Prùzkum provedený univerzitou v roce 1999 naznaèuje, že 77 % respondentù nakupovalo drùbeží maso kvùli nutrièní hodnotì, považovalo za nejhodnotnìjší bílé maso (prsní svalovinu) a uvedlo požadavek menšího množství tuku v této partii. Z tohoto hlediska je ve smyslu kvality zdùraznìna maximální produkce prsní svaloviny s minimálním podílem tuku. Jak z hlediska množství, tak z hlediska složení masa je významná hladina proteinu a energie v krmných dávkách. Jako žádoucí se ukazuje snížení obsahu proteinu a aplikace doplòku aminokyselin do krmných dávek nejen vzhledem k nákladùm na proteinové složky, ale i vzhledem ke snižování množství vyluèovaného dusíku do prostøedí. Odborníci z univerzity v Minnesotì uvádìjí, že napø. u krùt mùže být, pøi doplòku metioninu a lyzinu, snížen obsah proteinu v krmné dávce na 85 % z hladiny doporuèované NRC (National Research Council) pøi dosahování podobného rùstu jako u kontrolních krùt krmených podle doporuèení NRC; konstatují však snížený výnos prsní svaloviny. V souvislosti s tím dále uvádìjí, že pøi preferenci tohoto druhu masa konzumenty je potøeba vìnovat více pozornosti proteinu a aminokyselinám potøebným pro výnos prsní svaloviny a pøi snížení proteinu v krmné dávce je potøeba stanovit další limitující aminokyseliny (po metioninu a lyzinu). Vada masa PSE Selekce na rychlý rùst a zvýšenou produkci masa se dává do souvislosti se zvýšeným výskytem PSE masa u drùbeže masného typu. PSE maso je svìtlé barvy, má menší kapacitu zadržování vody a vykazuje nedostateènou strukturu u vaøeného výrobku. Prozatímní øešení problému z nutrièního hlediska spoèívá v prùzkumu živin souvisejících s reakcí zvíøat na stres. Napø. u prasat se sledoval doplnìk aminokyselin tryptofanu a tyrosinu a aspartátu hoøeènatého. U drùbeže se v souvislosti s masem PSE zjistil pøíznivý úèinek vitaminu E. Jeho aplikace krùtám ve vìtším množství než doporuèují normy NRC zlepšila barvu masa a snížila podíl nevyhovující prsní svaloviny. Ještì lepší reakce byla sledovaná pøi 10 a více násobné hladinì vitaminu E než doporuèují normy NRC pro vìkovou skupinu 0 18 týdnù nebo 20násobné hladinì ve vìku tøi týdny pøed porážkou. Zlepšená hodnota masa Krùtí maso je, v dùsledku vyšší hladiny fosfolipidù a nižší hladiny pøirozených tokoferolù ve tkáni, velmi náchylné ke žluknutí. Úpravou krmné dávky lze snížit potenciál masa pro žluknutí zmìnou ve složení mastných kyselin triacylglyceridù a fosfolipidù a zvýšením hladiny vitaminu E ve tkáni. Zmìna ve složení mastných 20 kyse-