ORIENTAČNÍ SLEDOVÁNÍ FYTOPLANKTONU REKREAČNÍCH
|
|
- Jindřich Šimek
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ORIENTAČNÍ SLEDOVÁNÍ FYTOPLANKTONU REKREAČNÍCH NÁDRŽÍ V POVODÍ MORAVY V ROCE 2011 VYPRACOVAL: MGR. RODAN GERIŠ Povodí Moravy, s.p. Dřevařská Brno 1
2 Část 1 Úvod Pro sledování bylo v roce 2011 vybráno 11 významných rekreačních nádrž. Hlavními kriterii pro posuzování biologické kvality vody byla koncentrace chlorofylu a spolu se složením fytoplanktonu ze směsného čtyřmetrového vzorku epilimnia, získaného odběrovou trubicí. Zpráva začíná srovnáním koncentrací chlorofylu-a pro jednotlivé přehrady a měsíce (tabulky č. 1 a 2); pro srovnání je zařazena také tato tabulka pro rok předcházející (2010). Barevně jsou odlišeny jednotlivé základní taxonomické skupiny fytoplanktonu, dominující při odběru, kdy koncentrace chlorofylu a přesáhla 30 g/l. Další část je zaměřena na stručný popis rozvoje fytoplanktonu ve vegetační sezóně 2011 v jednotlivých nádržích. U nádrží, u kterých byl sledován také zooplankton, je v tomto roce uvedeno jeho stručné zhodnocení. Zvláštní pozornost je věnována výskytu planktonních sinic a zvláště vodního květu. V poslední části je shrnuta úvaha o biologické kvalitě vody ve sledovaných nádržích a jejich rámcové srovnání. 2
3 Tabulka č. 1 Koncentrace chlorofylu a v μg/l v rekreačních nádržích Povodí Moravy, s. p. v roce 2010 nádrž/měsíc duben květen červen červenec srpen září říjen průměr prům. s. max. Brno 24,9 27,0 50,0 5,3 18,5 31,0 4,4 23,0 24,6 50,0 Jevišovice 42 39, ,2 8, ,3 105 Letovice 12,3 8, ,6 23,9 3,6 17,5 24,6 49,6 Luhačovice 20,5 33,1 27,8 27,8 24,3 18, , Mor.Třebová ,1 23,6 72, ,3 72,9 123 N. Mlýny - horní nádrž 77,8 97, , ,5 95,7 112,8 183 N. Mlýny - střední nádrž , ,3 93, ,6 217 N. Mlýny - dolní nádrž 57,4 68, ,4 15,5 23,2 21,4 45,2 42,3 114 Oleksovice 28 3,3 14,3 5, ,9 40,3 38,5 49,5 126 Vranov 5,8 2,8 3,2 26,2 72,9 35,2 >2,5 20,9 34,4 72,9 Bystřička 6,8 3,1 13,5 13,8 <2,5 <2,5 6,2 7,6 13,8 Horní Bečva 25,6 <2,5 2,9 <2,5 8,8 <2,5 7,9 6,5 2,9 25,6 Tabulka č. 2 Koncentrace chlorofylu a v μg/l v rekreačních nádržích Povodí Moravy, s. p. v roce 2011 nádrž/měsíc duben květen červen červenec srpen září říjen průměr prům. s. max. Brno 28,9 21,1 5, ,1 10,5 29,5 24,6 23,2 55,1 Jevišovice <2,5 12,7 62, ,3 122,6 202,3 477 Letovice 19,8 <2,5 4,9 11,3 7,2 13 6,8 9 9,1 19,8 Mor. Třebová 58,4 14 <2, ,8 121,6 117,7 410 N. Mlýny - horní nádrž 46,6 48,7 19,3 49, ,9 68,9 72,5 119 N. Mlýny - střední nádrž 70, ,5 67, , ,5 79,7 170 N. Mlýny - dolní nádrž 15,4 15,1 11,3 40, ,1 3 36,9 56,3 120 Oleksovice 29,3 5,5 16,2 45, , ,3 112 Vranov 32,4 <2,5 <2,5 15,7 7 21,8 <2, ,1 32,4 Bystřička 34,3 5,5 25,2 26,1 16,2 8,4 5 17, ,3 Horní Bečva 7,5 12,6 7,2 <2,5 48,5 15,1 <2, ,7 48,5 Vysvětlivky: 1. Vybrané charakteristické hodnoty max. - maximální zjištěná hodnota v měsících duben říjen průměr - průměrná hodnota koncentrace chlorofylu a v μg/l v měsících duben - říjen prům.s. - průměrná hodnota koncentrace chlorofylu a v μg/l v měsících červen - srpen 2. Hlavní skupiny fytoplanktonu, převažující v nádrži sinice - modrá krásnoočka - fialová skrytěnky olivová rozsivky - červená zelené řasy - světle zelená obrněnky vínová zlativky - žlutá 3
4 Část 2 Rozvoj fytoplanktonu v jednotlivých nádržích 1. Brněnská přehrada Počátkem dubna dominoval fytoplanktonu Brněnské nádrže rozsivkový vegetační zákal, tvořený převážně druhem Stephanodiscus hantzschii. Tento stav byl v nádrži určující i o měsíc později, druhové spektrum se však poněkud změnilo ve prospěch centrických rozsivek Cyclostephanos dubius a Cyclotella pseudostelligera. Počátkem června v období clear water převažovaly ve fytoplanktonu tělesa nádrže od rokle po hráz skrytěnky, zvláště druhy Cryptomonas reflexa a Cryptomonas marssonii. Na konci měsíce se rozvinul pro tuto nádrž i roční období nezvyklý a intenzivní rozsivkový zákal, tvořený druhem Asterionella formosa. Byl doplněn vzdušný dusík fixujícími sinicemi rodu Anabaena a Aphanizomenon, které však zaujímaly pouze nevýznamnou součást biomasy. Na konci července a v srpnu již fytoplanktonu dominovala penátní rozsivka Fragilaria crotonensis, vytvářející rovněž intenzívní zákal, doplněný sinicemi rodů Microcystis a Aphanizomenon. O měsíc později v září se taxonomické složení řas a sinic příliš nezměnilo, pouze na profilech Mečkov a Zouvala byla důležitou částí fytoplanktonu obrněnka Ceratium furcoides. Počátkem srpna se opět pomnožila rozsivka Asterionella formosa. Jarnímu zooplanktonu dominovali vířníci, hlavně druhy Synchaeta oblonga, Keratella cochlearis a Conochilus unicornis. Počátkem června již byly více zastoupeny perloočky rodu Bosmina a druhy Daphnia galeata a Daphnia cucullata. Na konci června dominovala ve větší části tělesa perloočka Bosmina coregoni. Tento druh byl významně zastoupen i v červenci a s ním naupliová stadia buchanek a druhy rodu Daphnia. Počátkem srpna převažovaly hlavně naupliová a copepoditová stadia buchanek. V září v nádrži dále dominovala Bosmina coregoni, v profilu u hráze hlavně vířník Conochilus unicornis. Nejpočetnější zástupci zooplanktonu v říjnu byli vířníci rodu Synchaeta. Perloočka Bosmina coregoni Po trofické stránce byla přehrada v roce 2011 typicky eutrofní, čemuž odpovídaly průměrné i maximální koncentrace chlorofylu a i složení fytoplanktonu. Zatímco jarní období rozvojem centrických rozsivek potvrdilo dlouholetý vývoj a rovněž rozvoj skrytěnek rodu Cryptomonas v období clear water nelze považovat za nikterak výjimečný, rozvoj rozsivky Asterionella formosa na přelomu června a července však již obvyklý není a je s největší pravděpodobností důsledkem promíchání (ať již umělého nebo přirozeného) nádrže. Tato rozsivka byla doplňována 4
5 slabším vodním květem dusík fixujících sinic, jejichž rozvoj je v tomto období běžný a není zpravidla spojen s masovým rozvojem biomasy. Rozsivka Fragilaria crotonensis, která ovládla fytoplankton od poloviny července až do září, se může v silné biomase vyskytovat jako alternativa microcystisového vodního květu v letním období ve většině eutrofních nádrží spravovaných Povodím Moravy, s.p. Čím je přesně favorizován oproti rodu Microcystis není zatím známo, stratifikované nádrže jí vyhovují, zdá se však, že její rozvoj je zvýhodňován nižší teplotou vody, tak jak tomu bylo v roce Tato rozsivka upozadila sinicový vodní květ i v jiných nádržích, kde se sinice rodu Microcystis běžně až masově vyskytují (Vranov, Vír, Mostiště). Typický fytoplankton profilů Mečkov a Zouvalka v létě slabší vodní květ tvořený sinicí Microcystis aeruginosa, rozsivka Fragilaria crotonensis a obrněnka Ceratium furcoides Typické letní společenstvo Brněnské nádrže v roce Letovice (Křetínka) Po silném dubnovém rozvoji drobné skrytěnky Rhodomonas minuta se v období clear water v květnu a v červnu prosadila větší skrytěnka Cryptomonas reflexa. V červenci dominovala zelená kokální řasa Planktosphaeria gelatinosa a v srpnu se opět mírně prosadily skrytěnky a slabý vodní květ (Microcystis aeruginosa, Woronichinia naegeliana). Tyto společenstva spolu se slabší populací rozsivky Fragilaria crotonensis ovládly epilimnium i v září. V říjnu se nejvíce pomnožila sinice Woronichinia naegeliana. Dubnovému zooplanktonu dominovaly buchanky, zvláště druh Cyclops vicinus. V květnu se k tomuto druhu přidala velká perloočka Daphnia galeata, jejíž silný rozvoj pokračoval až 5
6 do července. V srpnu se prosadily buchanky Mesocyclops leuckartii a vznášivka Eudiaptomus gracilis, v září se významnou součástí zooplanktonu opět stala Daphnia galeata, jejíž populace dosáhla svého maxima v říjnu. Nádrž v tomto roce odpovídala mezotrofii a v létě zaznamenala zlepšení dokonce i oproti roku Planktosphaeria gelatinosa - zelená kokální řasa typická pro letní fytoplankton nádrže Letovice Jarní zooplankton nádrže Letovice (vznášivka Eudiaptomus gracilis a buchanka Cyclops vicinus) 3. Oleksovice V dubnu byl zjištěn poměrně silný rozsivkový zákal, tvořený hlavně druhem Nitzschia acicularis, po květnovém poklesu biomasy se v červnu mírně rozvinuly zelené kokální řasy a také pikoplanktonní sinice Merismopedia tenuissima. Tyto řasy a sinice přetrvaly jako dominanty fytoplanktonu až do srpna, kdy se přidalo velké množství drobných centrických rozsivek a zároveň jsme naměřili maximální koncentraci chlorofylu a. Při snížené biomase vytrvala tato společenstva i v září, v říjnu byla nádrž vypuštěná. Nádrž odpovídala hypertrofii a ve srovnání s rokem 2010 byla situace velmi podobná. Krásnoočko Euglena sp., obvyklé v nádrži Oleksovice 6
7 4. Jevišovice Po nepatrném zastoupení fytoplanktonu v dubnu došlo v květnu k slabšímu rozvoji skrytěnky Cryptomonas reflexa. Již v polovině června byl vytvořen silný vodní květ, tvořený hlavně sinicemi Anabaena flos aquae, Aphanizomenon flos aquae a Microcystis aeruginosa. V červenci jsme naměřili vůbec nejvyšší koncentraci chlorofylu a v povodí Moravy. Dominantami byly sinice Anabaena flos aquae a Microcystis aeruginosa. V srpnu a v září byla vytvořena silná biomasa vláknité sinice Planktothrix agardhii. V říjnu převažovala opět skrytěnka Cryptomonas reflexa. Stav odpovídal silné hypertrofii. Jedná se podle rozvoje fytomasy v roce 2011 o nejhorší přehradu. Je zároveň jediná, ve které po větší část vegetační sezóny převládal masový sinicový vodní květ! Anabaena flos aquae - sinice, která se významně podílela na vodním květu v červnu a v červenci v roce 2011 v nádrži Jevišovice Planktothrix agardhii vláknitá sinice, tvořící mohutnou biomasu v nádrži Jevišovice v srpnu a v září Nové Mlýny horní nádrž V jarních měsících při poměrně vysoké biomase dominovaly rozsivky Stephanodiscus hantzschii a Nitzschia gracilis, počátkem června biomasa poklesla a prosadila se skrytěnka Cryptomonas reflexa. Koncem června vzrostla koncentrace chlorofylu a a současně se silně pomnožily zelené kokální řasy a skrytěnka C. reflexa. V srpnu a v září dominovala velká centrická rozsivka Actinocyclus normanii, ke které se v září a v říjnu přidal silný vodní květ tvořený vláknitými sinicemi rodu Aphanizomenon. Nádrž odpovídala podobně jako v předchozím roce silné hypertrofii, pozitivní byla pouze absence biomasové dominance planktonních sinic. 6. Nové Mlýny střední nádrž V dubnu a v květnu převažovaly ve vysoké biomase centrické rozsivky, zvláště pak druh Stephanodiscus hantzschii, počátkem června se rozvinuly zelené kokální řasy a skrytěnky, koncem měsíce se slabším vodním květem přidaly sinice rodu Aphanizomenon. Od počátku 7
8 srpna až do října dominovala velká centrická rozsivka Actinocyclus normanii. V září se přidal vodní květ, tvořený sinicí Aphanizomenon flos aquae a v říjnu se poměrně silně rozvinula rovněž vláknitá sinice Planktothrix agardhii. Nádrž v tomto roce odpovídala typické hypertrofii. 7. Nové Mlýny dolní nádrž V dubnu se v nádrži rozvíjely hlavně rozsivky (Stephanodiscus hantzschii, Nitzschia acicularis, Nitzschia gracilis), v květnu pokračoval rozvoj centrických rozsivek a skrytěnek. V červnu došlo k dalšímu poklesu biomasy a slabšímu rozvoji vláknité sinice Anabaena sigmoidea. Koncem června již byl rozvinut vodní květ sinice Aphanizomenon flos aquae. K nejvyššímu rozvoji biomasy došlo počátkem srpna, kdy se nezvykle prosadila pozoruhodná, invazivní, centrická rozsivka Actinocyclus normanii. Nízké počty buněk oproti vysoké koncentraci chlorofylu a vysvětluje mimořádný objem buněk této rozsivky. Actinocyclus normanii vytvářel velkou část biomasy také počátkem září, kdy jí ovšem dominoval vodní květ, tvořený sinicemi Aphanizomenon flos aquae a Microcystis aeruginosa. V říjnu objem biomasy řas a sinic poklesl na hodnoty chlorofylu a blížící se nule. V dubnovém zooplanktonu převažovali vířníci Brachionus calyciflorus, od května až do července buchanky a hlavně jejich naupliová stadia, počátkem srpna se prosadila velká perloočka Daphnia galeata, jejíž rozvoj mohl v této době souviset s rozvojem rozsivky Actinocyclus normanii. Daphnia galeata byla významnou součástí zooplanktonu až do podzimu. Nádrž odpovídala, podobně jako v roce 2010 hypertrofii. Velké perloočky: Daphnia galeata Daphnia pulicaria 8. Bystřička Koncem dubna jsme zaznamenali silný vegetační zákal, způsobený rozsivkami (Asterionella formosa, Diatoma tenuis, Fragilaria acus). V květnu v době clear water převažovala drobná skrytěnka Rhodomonas minuta, koncem června se opět zvýšila biomasa a fytoplanktonu dominovala rozsivka Cyclotella balatonis a zelené kokální řasy. Na přelomu července a srpna 8
9 ovládla biomasu skrytěnka Cryptomonas reflexa a podobně tomu bylo na konci srpna, kdy byl vytvořen slabý vodní květ (Microcystis aeruginosa, Microcystis flos aquae a Woronichinia naegeliana). Tyto planktonní sinice dominovaly i v září a v říjnu, kdy významně klesl obsah chlorofylu a. Nádrž v tomto roce odpovídala typické eutrofii a oproti roku 2010 je možno konstatovat výrazné zhoršení biologické kvality vody. 9. Horní Bečva Po jarním nevýrazném rozvoji skrytěnky Cryptomonas reflexa došlo k poklesu koncentrace chlorofylu a na hodnoty blízké nule. Koncem srpna došlo k rozvoji blíže neurčených zelených řas a rozsivky Fragilaria crotonensis. V září biomasa opět poklesla a obnovila se populace skrytěnek, která přetrvala i v říjnu. Nádrž podobně jako v minulém roce odpovídala lepší eutrofii. 10. Moravská Třebová Po intenzivním rozvoji centrických rozsivek Cyclostephanos dubius a Stephanodiscus hantzschii v dubnu došlo k silnému poklesu biomasy v květnu a v červnu, při rozvoji skrytěnek. V červenci se prosadila obrovská biomasa, tvořená hlavně drobnými zelenými bičíkovci, masovým rozvojem skrytěnky Cryptomonas reflexa a intenzivním vodním květem, tvořeným vláknitou sinicí Aphanizomenon flos aquae. V srpnu dominovaly centrické rozsivky (Cyclostephanos dubius ) a vodní květ, tvořený vodním květem druhu Aphanizomenon yezonense. V září se opět prosadil intenzivní skrytěnkový zákal druhu Cryptomonas reflexa. Cyclostephanos dubius a Cryptomonas reflexa dominovali fytoplanktonu při mnohonásobném poklesu biomasy v říjnu. Nádrž v tomto roce odpovídala silné hypertrofii, rozvoj fytoplanktonu však byl ještě silnější, než v předchozím roce Coelastrum microporum zelená kokální řasa obvyklá ve fytoplanktonu VD Moravská Třebová 9
10 11. Vranov Průhlednost v nádrži se v tomto roce vyznačovala výrazným a dlouhotrvajícím obdobím clear water a příznivými hodnotami ve zbytku vegetační sezóny. Na jaře se rozvinula populace centrické rozsivky Stephanodiscus binderanus a koncentrace chlorofylu a dosáhla hodnoty 32,4 μg/l. V květnu a v červenci poklesla biomasa fytoplanktonu na minimum a dominovaly hlavně skrytěnky. V červenci se rozvinula populace rozsivky Fragilaria crotonensis a zelené kokální řasy Planktosphaeria gelatinosa. Tato společenstva při poklesu koncentrace chlorofylu a na polovinu přetrvala i v srpnu. V září se poměrně silně rozvinul zelený zákal krásivky Staurastrum manfeldtii a v říjnu se při téměř nulové koncentraci chlorofylu a prosadily skrytěnky. Dubnovému zooplanktonu dominoval vířník Polyarthra dolichoptera, v období clear water se prosadila velká perloočka Daphnia galeata, která se významně podílela na poklesu biomasy fytoplanktonu. Od června až do srpna byly v zooplanktonu významně zastoupeny menší perloočky Bosmina longirostris a Bosmina coregoni. V září dominoval vířník Keratella cochlearis. Perloočky Chydorus sphaericus a Ceriodaphia quadrangula ovládly zooplankton v říjnu. Nádrž v tomto roce odpovídala slabší eutrofii, podle letních měsíců však téměř mezotrofii. Drobné perloočky: Chydorus sphaericus Ceriodaphnia quadrangula ) Fytoplankton VD Vranov (září 2011) 10
11 Vysvětlení některých pojmů: Trofie úživnost prostředí, v našem případě vody. Je dána množstvím živin a jejich dostupností pro řasy, sinice a vyšší rostliny ve vodním prostředí. Jednotlivé konkrétní vodní lokality (přehrada, rybník, profil na řece atd.) je možno řadit do tříd trofie. Trofii je možno posuzovat podle různých autorů a podle různých parametrů. Stupně (třídy trofie): Oligotrofie málo úživné nádrže, čistá, průzračná voda, zanedbatelné koncentrace chlorofylu a (maxima nanejvýš do koncentrace 10 g/l). Nevyskytuje se sinicový vodní květ. Nejsou kyslíkové deficity. V povodí Moravy snad pouze VN Karolinka. Mezotrofie střední úživnost, slabé vodní květy a silnější vegetační zákaly se vyskytují vzácně, maxima chlorofylu a nanejvýš do 30 g/l, vysoká průhlednost vody, mohou se vyskytovat přechodné kyslíkové deficity. V povodí Moravy vodárenské nádrže Landštejn, Slušovice, Opatovice, Koryčany, možná Nová Říše a Ludkovice, z rekreačních nádrží pouze Horní Bečva. Tyto nádrže se mohou blížit některými parametry k oligotrofii, některými eutrofii. Eutrofie silná úživnost, běžně se vyskytují koncentrace chlorofylu a nad 30 g/l, průhlednost vody klesá až na hodnoty kolem jednoho metru, sinicové vodní květy se vyskytují často, kyslíkové deficity jsou samozřejmostí. Na této úrovni je většina nádrží v povodí Moravy. Slabě eutrofní je například Bystřička, Boskovice nebo Vír, silně eutrofní Mostiště, Znojmo, Plumlov, Jevišovice aj. Hypertrofie nadměrná úživnost, maximální koncentrace chlorofylu a přesahuje 100 g/l, silné a dlouhotrvající vodní květy jsou často nahrazovány mohutnou biomasou zelených řas a rozsivek, průhlednost klesá někdy až na několik centimetrů (střední Novomlýnská nádrž, Oleksovice, Moravská Třebová, Brněnská přehrada, Fryšták). Poznámka: Uvedené přehrady v této kapitole v závorkách jsou do trofického stupně řazeny podle dlouhodobého vývoje, v kapitole shrnutí jsou přehrady hodnoceny pouze podle vývoje ve vegetační sezóně Fytoplankton - je společenstvo řas a sinic, udržujících se většinu svého životního cyklu ve volné vodě buďto prostým vzlínáním nebo různými způsoby aktivního pohybu (bičíky, plynové měchýřky). Nejsou to tedy například chomáče řas přirostlých ke dnu a k různému vodárenskému zařízení. Charakteristika základních skupin fytoplanktonu Sinice - tyto organismy jsou díky své stavbě buňky a chemismu v ní řazeny mezi bakterie. Termíny cyanobakterie a sinice znamenají totéž. Sinice se vyskytují ve všech vodárenských nádržích, pouze v těch úživných však způsobují intenzivní vodní květ. Vodní květ je terminus technicus, který si často různí autoři v různých zemích vykládají velice různě. V současnosti se jich však většina blíží této společné charakteristice: Vodní květ je takové intenzivní pomnožení planktonních sinic, kdy dochází ke tvoření okem viditelných struktur, například vloček, žmolků, jehliček, kousků nebo hladinových čmouh a povlaků. Jeho intenzita kolísá od jemných průsvitných nazelenalých vloček až po situaci, kdy povrchovou vrstvou vodního květu není možno prohodit odběrový železný kyblík. Vodní květ působí potíže estetické, pachové a při 11
12 svém rozkladu přispívá k odčerpávání kyslíku. Největším problémem je jeho toxicita. Předpokládaná je u všech druhů sinic, potvrzena pouze u některých. Nejznámější toxické sinice jsou například Microcystis aeruginosa, M.ichthyoblabe, M.viridis, Aphanizomenon flosaquae, sinice rodu Anabaena, Planktothrix agardhi, dále jsou potom známy druhy, u kterých toxicita nebyla zjištěna například Microcystis wessenbergii (nebyla však zjištěna pouze nejčastěji sledovaná toxicita, zapříčiněna mikrocystiny, ostatní méně známé typy toxicity bude nutno i u tohoto druhu ověřit). Je důležité dodat, že toxické druhy mohou být toxické na určité lokalitě, v určité části vegetační sezóny a za určitých životních podmínek. Při změně těchto podmínek může toxicita klesat, zvyšovat se, nebo úplně zmizet. Proto je důležité její měření na stejné lokalitě průběžně opakovat v době masového výskytu sinic. Tato náročná a finančně nákladná zkouška mimo jiné upozornila na skutečnost, že sinice jsou často nejtoxičtější v době počínajícího odumírání vodního květu. Rozsivky jsou to jednobuněčné řasy, jejichž buňka leží v často nádherně zdobené schránce z kysličníku křemičitého. Preferují kalnější vodu a poněkud nižší teplotu, některé druhy však mohou být významnou složkou letního fytoplanktonu. Mohou působit hnědé zákaly a silné pachové závady vody (např. VN Hubenov). Často převažují ve fytoplanktonu v jarních měsících. Zlativky řasy často hnědozelené až zlatožluté barvy, která při masovém pomnožení určuje zbarvení vody. Některé vytváří schránku a preferují čistější a chladnější vodu. Vyskytují se zvláště v jarních a v podzimních měsících v kvalitnějších nádržích (Karolinka, Slušovice, Landštejn). Mohou působit zelenohnědé až zlatohnědé zbarvení vody spojené s pachovými a chuťovými závadami surové vody. Skrytěnky poměrně velcí bičíkovci schopni účinného samostatného pohybu pomocí bičíků, kteří se tedy mohou pohybovat nahoru za světlem a dolů za živinami. Využívají situace, kdy jedno společenstvo řas mizí a druhé nastupuje a využijí uvolněného životního prostoru pro své pomnožení. Většinou nepůsobí velké vodárenské potíže. Mohou však vodu zabarvit do olivově zelena. Jsou zranitelné rozvojem velkého zooplanktonu. Obrněnky pohybové schopnosti podobné jako u skrytěnek, jejich buňka je pokryta silným pancířem. Vzácně se mohou pomnožit a způsobit zelenohnědý (VN Ludkovice) nebo červenohnědý (VN Koryčany 1995) vegetační zákal. Někdy jsou schopny při přemnožení působit pachové a chuťové závady vody. U sladkovodních (na rozdíl od mořských) druhů v našich ekologických podmínkách nebyla zatím prokázána toxicita. Zelené řasy obrovská skupina rozmanitých řas, které mají společné složení barviv, které určují jejich jasně zelenou barvu. V eutrofních a v hypertrofních nádržích jsou schopny za určitých podmínek vytlačovat a nahrazovat v letním období sinice (např. Plumlov, Luhačovice, Moravská Třebová). Vodárensky je to skupina nesmírně rozmanitá a problémy mohou působit například druhy, které díky své malé velikosti snadno pronikají filtry. 12
13 Část 3 Shrnutí Rok 2011 byl v letním období výrazně teplotně podprůměrný. Na vrcholu vegetační sezóny došlo ke dvěma prudkým poklesům teploty vzduchu a následně vody, které měly za následek ovlivnění složení fytoplanktonu. Zatímco v roce 2003 se vyskytly sinice jako dominanty při současném překročení koncentrace chlorofylu a 30 μg/l celkem 14, v roce 2004 pouze 6, v roce 2005 se silnější sinicový vodní květ vyskytl 9, v roce 2006 rovněž 9, v roce 2007 celkem 13, v roce 2008 už 19, v roce 2009 to bylo 13. V roce 2010 pouze jednou v případě srpnového rozvoje sinic v nádrži Jevišovice. V roce 2011 to bylo 7, z toho však 4 v nádrži Jevišovice. Hodnota koncentrace chlorofylu a 30 μg/l byla v roce 2003 překročena při rozvoji libovolné skupiny řas nebo sinic 45, v roce , v roce 2005 celkem 36, v roce 2006 pouze 24, v roce 2007 celkem 28, v roce 2008 to bylo 36 a v roce 2009 celkem 41. V roce 2010 byla překročena celkem 39 a v roce 2011 to bylo 32. Překročení koncentrace chlorofylu a 100 μg/l, které již indikuje hypertrofní situaci v nádrži, jsme v roce 2003 zaznamenali 9, v letech 2004 i , v roce 2006 pouze 2, v roce , v roce , v roce V roce 2010 jsme zaznamenali rekord 12 překročení, který byl nyní v roce 2011 opět překročen 13. překročení v posledních dvou letech souvisí s hydrologicko-meteorologickými podmínkami, které silně favorizují zvláště rozsivky, jež jsou schopny dlouhodobě tvořit vysokou biomasu. Část 4 - Závěr Mimořádná sezóna 2011 se velmi podobala složením fytoplanktonu a intenzitou jeho rozvoje předchozímu roku Nízké teploty v letním období zapříčinily favorizaci centrických rozsivek (např. Actinocyclus normanii v novomlýnských nádržích) a současně promíchaný vodní sloupec v některých přehradách umožnil větší obohacení živinami, které mělo za následek silný rozvoj biomasy. Většina zjištěných masových vodních květů byla omezena na hypertrofní nádrž Jevišovice. Hypertrofii v tomto roce odpovídaly nádrže Jevišovice, Moravská Třebová, Oleksovice a všechny tři novomlýnské nádrže. Eutrofii Brno, Bystřička a Horní Bečva, slabé eutrofii Vranov. Za mezotrofní bylo v tomto roce možno označit nádrže Letovice. 13
Orientační sledování fytoplanktonu v rekreačních nádržích v povodí Moravy v roce 2008 Vypracoval: Mgr. Rodan Geriš
Orientační sledování fytoplanktonu v rekreačních nádržích v povodí Moravy v roce 2008 Vypracoval: Mgr. Rodan Geriš Ročenka 2007/2008 1 Obsah OBSAH... 2 ÚVOD... 3 ROZVOJ FYTOPLANKTONU V JEDNOTLIVÝCH NÁDRŽÍCH...
VíceORIENTAČNÍ SLEDOVÁNÍ FYTOPLANKTONU REKREAČNÍCH
ORIENTAČNÍ SLEDOVÁNÍ FYTOPLANKTONU REKREAČNÍCH NÁDRŽÍ V POVODÍ MORAVY V ROCE 2012 VYPRACOVALI: MGR. RODAN GERIŠ, MGR. DAGMAR JAHODOVÁ Povodí Moravy, s.p. Dřevařská 11 601 75 Brno Část 1 Úvod Pro sledování
VíceBIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ
BIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ V ROCE 2012 VYPRACOVALI: MGR. RODAN GERIŠ, MGR. DAGMAR JAHODOVÁ Povodí Moravy, s.p. Dřevařská 11 601 75 Brno Úvod V roce 2012 jsme sledovali čtrnáct vodárenských nádrží, ze
VíceBIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ
BIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ V ROCE 2013 VYPRACOVALI: MGR. RODAN GERIŠ, MGR. DAGMAR JAHODOVÁ Povodí Moravy, s.p. Dřevařská 11 601 75 Brno Úvod V roce 2013 jsme podobně jako v roce 2012 sledovali čtrnáct
VíceBIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ
BIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ V ROCE 2014 VYPRACOVALI: MGR. RODAN GERIŠ, MGR. DAGMAR JAHODOVÁ Povodí Moravy, s.p. Dřevařská 11 602 00 Brno Úvod V roce 2014 jsme podobně jako v roce 2013 sledovali čtrnáct
VíceRealizace opatřen. ení na. Ing. Jan Moronga
Realizace opatřen ení na Brněnsk nské údoln dolní nádr drži Ing. Jan Moronga Kritéria projektu snížení množství sinic v sedimentech o 50% zvýšení koncentrace kyslíku 1,0 m nade dnem na 2 mg/l Kritéria
VíceZměny v chemismu a biologii mezotrofní nádrže po mimořádném snížení hladiny RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR POVODÍ MORAVY, S.P.
Změny v chemismu a biologii mezotrofní nádrže po mimořádném snížení hladiny RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR POVODÍ MORAVY, S.P. Technicko morfologické parametry Rok uvedení do provozu - 1972 Průtok - 0,190
VíceFunkční skupiny fytoplanktonu Rodan Geriš,, Povodí Moravy s.p. Fytoplankton, ve kterém dominují rozsivky! Obecně se vyvíjí v dobře e promích chávané, často chladné vodě v moři i i v jezerech! Jedna z prvních
VíceSLEDOVÁNÍ PLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV A HYDROCHEMICKÝCH PARAMETRŮ NA LEDNICKÝCH RYBNÍCÍCH V ROCE
SLEDOVÁNÍ PLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV A HYDROCHEMICKÝCH PARAMETRŮ NA LEDNICKÝCH RYBNÍCÍCH V ROCE 2001. Monitoring of plankton communities and hydrochemical parameters on Lednice ponds during the year 2001.
VíceZHORŠENÍ JAKOSTI VODY V NÁDRŽI NOVÁ ŘÍŠE VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2017 RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR POVODÍ MORAVY, S.P.
ZHORŠENÍ JAKOSTI VODY V NÁDRŽI NOVÁ ŘÍŠE VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2017 RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR POVODÍ MORAVY, S.P. Jeden z autorů Vás vítá na prezentaci přímo z nádrže... Nová Říše pohled na povodí Základní
VíceSLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV BRNĚNSKÉ PŘEHRADY V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 2008
Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny & Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV BRNĚNSKÉ PŘEHRADY V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 28 Autorský kolektiv: Doc. Ing.
VíceZáklady limnologie pro vzorkaře
Základy limnologie pro vzorkaře Seminář Vzorkování přírodních koupališť (co všechno by vzorkař mohl/měl znát) Státní zdravotní ústav, 10.5.2012 Petr Pumann (s vydatnou pomocí prezentací Jindry Durase)
VíceDominanty fytoplanktonu nádrží vzniklých ve zbytkových jámách po povrchové těžbě hnědého uhlí Olga Skácelová
Dominanty fytoplanktonu nádrží vzniklých ve zbytkových jámách po povrchové těžbě hnědého uhlí Olga Skácelová katedra botaniky Přírodovědecká fakulta Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích oskacelova@prf.jcu.cz
VícePT#V/4/2012 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné a surové vodě (obrazová dokumentace a prezentace ze semináře vyhodnocení kola)
PT#V/4/2012 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné a surové vodě (obrazová dokumentace a prezentace ze semináře vyhodnocení kola) Petr Pumann Státní Seminář k vyhodnocení PT#V/4/2012 14.6.2012 Státní
VíceSdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV V BRNĚNSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽI V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 2010
Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV V BRNĚNSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽI V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 21 Autorský kolektiv: Ing. Eliška Maršálková, Ph.D. Doc. Ing. Radovan
Víceprimární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka
primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka přirozená jezera (ledovcová, tektonická, ) tůně rybníky přehradní nádrže umělé tůně (lomy, pískovny) Dělení stojatých
Více4 ROKY HYDROBIOLOGA NA MOSTECKÉM JEZEŘE
4 ROKY HYDROBIOLOGA NA MOSTECKÉM JEZEŘE JANA ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, BARBORA KOFROŇOVÁ VŠCHT ÚTVP TECHNICKÁ 5, PRAHA 6 UJEP FŽP KPV KRÁLOVA VÝŠINA 7, ÚSTÍ NAD LABEM V rámci řešeného projektu TA ČR č. TA 01020592,
VícePT#V/5/2012 Stanovení mikroskopického obrazu v přírodních koupalištích, stanovení sinic a stanovení chlorofylu-a
PT#V/5/2012 Stanovení mikroskopického obrazu v přírodních koupalištích, stanovení sinic a stanovení chlorofylu-a Petr Pumann Státní Seminář k vyhodnocení PT#V/5/2012 8.11.2012 upraveno pro zveřejnění na
VícePosouzení vlivu aplikace bakteriálně enzymatického přípravku PTP na kvalitu vody
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Fakulta rybářství a ochrany vod Laboratoř vodní toxikologie a ichtyopatologie Zátiší 728/II 389 25 Vodňany Posouzení vlivu aplikace bakteriálně enzymatického
VíceVliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2015, ČZU Praha
Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2015, ČZU Praha Sándor T. Forczek #, Josef Holík #, Luděk Rederer &, Václav Koza & # Ústav experimantální botaniky AV ČR, v.v.i. & Povodí Labe
VíceJevy a organismy pozorovatelné pouhým okem
Jevy a organismy pozorovatelné pouhým okem Determinační kurz 2013 Bohuslavice, 10.-13.6.2013 Petr Pumann Moto: Pro posouzení rizika nezáleží na tom, zda je napočítáno např. 191 360 buněk/ml nebo odhadnuto
VíceJan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ. Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice
Jan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice Mapy a umístění rybník Zhejral VN Karhov Rybník Zhejral (49 º 13'12.975''N; 15º18 48.557''E) Zatopená plocha: 14,46 ha
VíceJak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin
Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin L. Pechar 1,2, M. Baxa 1,2, Z. Benedová 1, M. Musil 1,2, J. Pokorný 1 1 ENKI, o.p.s. Třeboň, 2 JU v Českých Budějovicích,
VíceSinice v koupacích vodách ČR v letech
Sinice v koupacích vodách ČR v letech 26 216 Petr Pumann, Filip Kothan, Tereza Pouzarová Vodárenská biologie 217 1. 2. 2. 217, Praha Problémy spojené s kvalitou přírodní koupacích vod Zdravotně významné
VíceMonitoring kvality vody přivaděčů do VN Hubenov
Monitoring kvality vody přivaděčů do VN Hubenov Vodárenská biologie 216 3. a 4. 2. 216, Praha Dušan Kosour, Rodan Geriš, Ondřej Kruml Povodí Moravy, s.p. Vodní nádrž Hubenov Nenahraditelný zdroj vody pro
VíceŘasy, sinice a další biologické jevy pozorovatelné pouhým okem
Řasy, sinice a další biologické jevy pozorovatelné pouhým okem Petr Pumann Státní zdravotní ústav, NRC pro pitnou vodu 8. celostátní pracovní setkání k problematice pitných a koupacích vod Praha, Státní
VíceZměny v chemismu a biologii mezotrofní nádrže po mimořádném snížení hladiny
VTEI/ 2018/ 4 Změny v chemismu a biologii mezotrofní nádrže po mimořádném snížení hladiny RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR Klíčová slova: pitná voda snížení hladiny vodní květ počet buněk fytoplanktonu mangan
VícePseudanabaena a tenké vláknité
7. PŘÍLOHY Tabulka 10: Hostivař 20.8.2008 - vláknité sinice rozlišené, počet Aphanizomenon, Planktothrix, Raphidiopsis Pseudanabaena a tenké vláknité sinice Anabaena součet počtu buněk vláknitých sinic
VíceProfil vod ke koupání - rybník Hnačov Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění
Profil vod ke koupání - rybník Hnačov Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách 1 Profil vod ke koupání Identifikátor profilu vod ke koupání 524005 Název profilu vod ke koupání (NZPFVK)
VícePesticidy. Soldep hnědá tekutina (účinná látka - 25% trichlorfon) Využití v rybářství:
Soldep hnědá tekutina (účinná látka - 25% trichlorfon) Využití v rybářství: k redukci hrubého dafniového zooplanktonu (50 200 ml.ha -1 ) k zabránění kyslíkových deficitů, k převedení na drobné formy zooplanktonu
VíceVyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2016
Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2016 Monitoring nádrží: V rámci monitoringu jakosti vody sledoval státní podnik Povodí Labe prostřednictvím
VíceSezónní peridicita planktonu. PEG model
Sezónní peridicita planktonu PEG model Paradox planktonu Paradox planktonu Vysvětlení ke kompetičnímu vytěsnění nutné déle trvající stálé podmínky, rozdíly v kompetičních schopnostech jsou asi příliš malé
VícePROBLEMATIKA VZORKOVÁNÍ PŘÍRODNÍCH KOUPACÍCH VOD
PROBLEMATIKA VZORKOVÁNÍ PŘÍRODNÍCH KOUPACÍCH VOD Petr Pumann, Tereza Pouzarová Státní Vodárenská biologie 2012 Praha, 1.-2.2.2012 Státní Zdroje dat IS PiVo data od roku 2004 Programy zkoušení způsobilosti
VíceS postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby
Eutrofizace je definována jako proces zvyšování produkce organické hmoty ve vodě, ke které dochází především na základě zvýšeného přísunu živin (OECD 1982) S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou
VícePT#V/4/2013 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné a surové vodě (obrazová dokumentace a prezentace ze semináře vyhodnocení kola)
PT#V/4/2013 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné a surové vodě (obrazová dokumentace a prezentace ze semináře vyhodnocení kola) Petr Pumann Seminář k vyhodnocení PT#V/4/2013 30.5.2013 kód účastníka,
VíceVyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2014
Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2014 Monitoring nádrží: V rámci monitoringu jakosti vody sleduje státní podnik Povodí Labe prostřednictvím
VíceProblematika hodnocení výskytu sinic a fytoplanktonu
Problematika hodnocení výskytu sinic a fytoplanktonu Seminář Laboratorní metody, vzorkování a způsoby hodnocení povrchových vod ke koupání Výzkumný vodohospodářský T.G.M., v.v.i., 29.4.214 Petr Pumann
VíceVyhodnocení PT # V/10/2005 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a
Vyhodnocení PT # V//5 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a Petr Pumann..5 upravená prezentace pro zveřejnění na internetu Počet účastníků stanovení
VíceMetody kvantifikace fytoplanktonu a revidovaná ČSN 75 7717
Metody kvantifikace fytoplanktonu a revidovaná ČSN 75 7717 Petr Pumann, Lenka Šejnohová Determinační schůzka CCT 15.5.2009, Brno upraveno pro publikaci na internetu Metody pro stanovení fytoplanktonu mikroskopické
VíceTlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického
Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického preparátu SEKOL Lakus aqua Pokusná aplikace na vodní nádrži Pod Santonem vegetační sezóna 2007 Zemědělská vodohospodářská zpráva Brno 2007 Zpracoval:
VíceKonference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha
Konference Vodárenská biologie 2019, 6. 7. února 2019, Interhotel Olympik, Praha (neboli top-down effect ) je založena na ovlivnění potravního řetězce vodního ekosystému: dravé ryby plaktonožravé ryby
VíceMalý test znalostí odběrových skupin - fotografie
Malý test znalostí odběrových skupin - fotografie správné odpovědi, vyhodnocení a komentáře PT#V/8/2018 Odběry vzorků přírodní koupaliště Připravil: Petr Pumann, Státní zdravotní ústav, 3. 7. 2018 Účastníci
VíceZtrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva.
Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva. Světlo Světelné podmínky ve vodním sloupci Eufotická vrstva, epilimnion, kompenzační hloubka. Závislost fotosyntézy na hloubce
VíceCentrum pro cyanobakterie a jejich toxiny & Sdružení Flos Aquae
Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny & Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV BRNĚNSKÉ PŘEHRADY V OBDOBÍ ČERVEN ŘÍJEN 27 Autorský kolektiv: Doc. Ing.
VíceVyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2015
Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2015 Monitoring nádrží: Monitoring jakosti vody zajišťuje státní podnik Povodí Labe prostřednictvím svých
VíceHydrobiologie stojatých vod
Hydrobiologie stojatých vod Abiotické faktory Hydrogeomorfologické charakteristiky, fyzikální podmínky, chemické podmínky Typologické a typografické podmínky: morfologie dna, nadmořská výška, hloubka,
VíceBotanika bezcévných rostlin pro učitele 1. praktické cvičení
Botanika bezcévných rostlin pro učitele 1. praktické cvičení INFORMACE O ORGANIZACI CVIČENÍ cíl praktického cvičení: na konkrétním materiálu se seznámit s reprezentativními zástupci nejdůležitějších systematických
VíceStátní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL PROGRAMŮ ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA
Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL PROGRAMŮ ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA PODLE ČSN EN ISO/IEC 17043, REG. Č. 7001 Šrobárova 48, 100 42 Praha 10 Vinohrady
VíceMalý test znalostí odběrových skupin - fotografie a živé vzorky
Malý test znalostí odběrových skupin - fotografie a živé vzorky správné odpovědi, vyhodnocení a komentáře PT#V/8/2014 Odběry vzorků přírodní koupaliště Připravil: Petr Pumann, Státní zdravotní ústav, 7.6.2014
VícePříběh mladistvé nádrže Michal
Příběh mladistvé nádrže Michal I. Přikryl 1, M. Kosík 1, P. Walta 2 1 ENKI o.p.s. 2 Koupaliště Michal s.r.o. Nádrž Michal zatopený lom po těžbě uhlí napuštěn v zimním období 2001/2002 vodní plocha 27,8
VíceProblematika vzorkování povrchových vod ke koupání
Problematika vzorkování povrchových vod ke koupání Seminář Laboratorní metody, vzorkování a způsoby hodnocení povrchových vod ke koupání Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v.v.i., 29.4.2014 Petr Pumann
VíceCentrum pro cyanobakterie a jejich toxiny & Sdružení Flos Aquae
Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny & Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV V BRNĚNSKÉ PŘEHRADĚ V OBDOBÍ ČERVEN ZÁŘÍ 26 Autorský kolektiv: Doc. Ing.
VíceRevize normy ČSN 75 7717 Kvalita vod Stanovení planktonních sinic
Revize normy ČSN 75 7717 Kvalita vod Stanovení planktonních sinic Petr Pumann, Tereza Pouzarová Vodárenská biologie 2014 5.-6.2.2014, Praha Standardní metodiky pro mikroskopickou kvantifikaci sinic a předpisy
VíceStátní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti
Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti ORGANIZÁTOR PROGRAMŮ ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA, REG.Č. 7001 Šrobárova 48, 100 42 Praha 10 Vinohrady Tel. 267 082 220, e-mail:
VíceUmí provozní laboratoře určovat planktonní sinice?
Umí provozní laboratoře určovat planktonní sinice? Petr Pumann, Tereza Pouzarová Vodárenská biologie 2019 5.2.2019, Praha Planktonní sinice v ČR V ČR 10 rodů se 42 druhy sinic vodních květů (Komárek, 1996)
VíceMůžeme věřit údajům o výskytu sinic v našich koupacích vodách?
Můžeme věřit údajům o výskytu sinic v našich koupacích vodách? Petr Pumann Státní 51. pracovní konference České algologické společnosti 20.-23. září 2010, Olomouc Sledované přírodní koupací vody v ČR Státní
VíceKvalita vody pražských potoků. Část 2: přítoky do rybníka Šeberák a přehradní nádrže Hostivař
Kvalita vody pražských potoků. Část 2: přítoky do rybníka Šeberák a přehradní nádrže Hostivař LADISLAV HAVEL, BLANKA DESORTOVÁ, JAN ŠŤASTNÝ Klíčová slova: potoky kvalita vody živiny fytoplankton zooplankton
VíceMalý test znalostí odběrových skupin - fotografie
Malý test znalostí odběrových skupin - fotografie správné odpovědi, vy a komentáře PT#V/8/2016 Odběry vzorků přírodní koupaliště Připravil: Petr Pumann, Státní zdravotní ústav, 15. 6. 2016 Účastníci programu
VíceZpráva z algologického průzkumu PP Luží u Lovětína (2006-2007), PP Králek (2007)
Zpráva z algologického průzkumu PP Luží u Lovětína (2006-2007), PP Králek (2007) Zpracovala: RNDr.Olga Skácelová, Ph.D. Moravské zemské muzeum Zelný trh 6, 659 37 Brno Luží u Lovětína: odběry 11.8.2006
VíceVizuální hodnocení vodního květu sinic
Vizuální hodnocení vodního květu sinic Petr Pumann Seminář Vyhodnocení programů zkoušení způsobilosti v oblasti orientační senzorické analýzy a odběrů pitné a koupací vody 20.6.2007, Praha, Statní Co to
VíceVliv teploty na růst
Vliv teploty na růst Zdroje živin, limitující prvky. Modely příjmu živin (Monod, Droop). Kompetice, kompetiční vyloučení, koexistence (Tilmanův model). Mixotrofie. Změny abundance v přírodních podmínkách
VícePT#V/9/2006 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a
PT#V/9/2006 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a Petr Pumann Praha 30.11.2006 upraveno pro publikaci na internetu Nová literatura Hindák CD zelené řasy
VíceStátní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL PROGRAMŮ ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA
Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL PROGRAMŮ ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA PODLE ČSN EN ISO/IEC 17043, REG. Č. 7001 Šrobárova 48, 100 42 Praha 10 Vinohrady
VícePT#V/9/2008 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a
PT#V/9/2008 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a Petr Pumann Praha 26.11.2008 upraveno pro zveřejnění na internetu (5.12.2008) kód účastníka, pod kterým
VíceVývoj kvality vody VN Jordán v sezóně 2015
Ing. Jan Potužák, Ph.D., RNDr. Richard Faina, RNDr. Jindřich Duras, Ph.D. České Budějovice, prosinec 2015 Název a sídlo organizace: Povodí Vltavy, státní podnik Holečkova 8 150 24 Praha 5 Organizace realizující
VíceMENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií. Revitalizace vodní nádrže Luhačovice.
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Revitalizace vodní nádrže Luhačovice Bakalářská práce Autor: Nikola Žmolíková Vedoucí práce: prof. Ing. Ilja Vyskot, CSc.
VíceStátní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL PROGRAMŮ ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA
Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL PROGRAMŮ ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA PODLE ČSN EN ISO/IEC 17043, REG. Č. 7001 Šrobárova 48, 100 42 Praha 10 Vinohrady
VíceSinice v koupacích vodách ČR v mimořádně teplé sezóně 2018
Sinice v koupacích vodách ČR v mimořádně teplé sezóně 18 Petr Pumann, Filip Kothan Státní zdravotní ústav Vodárenská biologie 19 6. 7. 2. 19, Praha teplota ( C) Teploty v koupací sezóně 18 příklad ze stanice
VíceStátní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA
Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA PODLE ČSN EN ISO/IEC 17043, REG. Č. 7001 Šrobárova 48, 100 42 Praha 10 Vinohrady Závěrečná
VíceVliv aerace na množství sinic v sedimentech
Vliv aerace na množství sinic v sedimentech Aerační technologie pro redukci klidových stádií sinic a biodostupnosti živin v sedimentech nádrží Projekt: NAZV QH81012 Prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc.
VícePraktická část. Sinice a řasy v praxi. Přírodovědecká fakulta UK, Petr Pumann, Státní zdravotní ústav Lenka Šejnohová, MBÚ
Praktická část Sinice a řasy v praxi Přírodovědecká fakulta UK, 19.-21.4.2013 Petr Pumann, Státní zdravotní ústav Lenka Šejnohová, MBÚ Sinice a řasy (a věci podobné) pouhým okem Státní zdravotní ústav
VícePT#V/5/2013 Stanovení mikroskopického obrazu v přírodních koupalištích, stanovení sinic a stanovení chlorofylu-a
PT#V/5/2013 Stanovení mikroskopického obrazu v přírodních koupalištích, stanovení sinic a stanovení chlorofylu-a Petr Pumann Státní Seminář k vyhodnocení PT#V/5/2013 21.11.2013 upraveno pro zveřejnění
VíceBotanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení
Botanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení INFORMACE O ORGANIZACI CVIČENÍ cíl praktického cvičení: na konkrétním materiálu se seznámit s reprezentativními zástupci nejdůležitějších systematických
VíceMalý test na znalosti odběrových skupin ODPOVĚDI. PT#V/6/2010 Odběry vzorků koupaliště ve volné přírodě
Malý test na znalosti odběrových skupin ODPOVĚDI PT#V/6/2010 Odběry vzorků koupaliště ve volné přírodě 1) Víte, co je to (velikost několik cm) a jak byste to popsali do odběrového protokolu? Jedná se o
Více1 Profil vod ke koupání VN Luhačovice. 2 Voda ke koupání
1 Profil vod ke koupání VN Luhačovice Identifikátor profilu vod ke koupání (IDPFVK) 140006 Název profilu vod ke koupání (NZPFVK) VN Luhačovice Nadmořská výška [m] 279,75 Plocha nádrže [ha] 40 Základní
VíceProvozní aspekty monitorování sinic v přírodních vodách ke koupání
Provozní aspekty monitorování sinic v přírodních vodách ke koupání Petr Pumann, Filip Kothan, Tereza Pouzarová Vodárenská biologie 18 6. 7. 2. 18, Praha Stanovení sinic v koupacích vodách od sezóny 12
VíceMikroskopické stanovení sinic
Mikroskopické stanovení sinic Státní zdravotní ústav, 28.6.2012 Petr Pumann Státní zdravotní ústav Rozpoznat řasy od sinic Woronichinia naegeliana Botryococcus (zelená řasa) Státní zdravotní ústav Důležité
VícePočítání bezbarvých bičíkovců a améb ve vodě (zkušenosti z mezilaboratorních porovnávacích zkoušek)
Počítání bezbarvých bičíkovců a améb ve vodě (zkušenosti z mezilaboratorních porovnávacích zkoušek) Petr Pumann, Tereza Pouzarová Vodárenská biologie 2013 6.-7.2.2013, Praha Mikroskopické organismy v pitné
VíceŘasy a sinice pouhým okem Petr Pumann
Řasy a sinice pouhým okem Petr Pumann Determinační kurz 2009 15.-18.6.2009 Dolní Věstonice Moto: Pro posouzení rizika nezáleží na tom, zda je napočítáno např. 191 360 buněk/ml nebo odhadnuto množství mezi
VíceSledování struktury fytoplanktonních společenstev v Brněnské přehradě v období květen září 2005
Association Flos Aquae Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny Sledování struktury fytoplanktonních společenstev v Brněnské přehradě v období květen září 2005 Doc. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc. Mgr.
VícePT#V/5/2011 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě, stanovení sinic a stanovení chlorofylu-a
PT#V/5/2011 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě, stanovení sinic a stanovení chlorofylu-a Petr Pumann Seminář k vyhodnocení PT#V/5/2011 8.11.2011 Upraveno pro zveřejnění na
VíceVýtah z vodohospodářské bilance za rok 2005 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností
Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2005 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností Popis hydrologické situace Srážkové poměry Roční srážkový úhrn 732 mm lze hodnotit jako srážkově normální,
VícePOTLAČENÍ MASOVÉHO ROZVOJE ŘAS A SINIC NA PŘÍRODNÍCH VODNÍCH PLOCHÁCH METODOU INAKTIVACE FOSFORU HLINITÝMI SOLEMI PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÝCH APLIKACÍ
POTLAČENÍ MASOVÉHO ROZVOJE ŘAS A SINIC NA PŘÍRODNÍCH VODNÍCH PLOCHÁCH METODOU INAKTIVACE FOSFORU HLINITÝMI SOLEMI PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÝCH APLIKACÍ 2005-2011 Máchovo jezero: - rozloha 284 hektarů, průměrná hloubka
VíceAcidifikace vodních ekosystémů Identifikace zdrojů
Znečišťování vod Globální znečištění Acidifikace vodních ekosystémů Eutrofizace vodních ekosystémů Globální oteplování UV záření Globální znečišťující látky a radionuklidy Lokální bodové a liniové znečištění
VíceVlastnosti řas Tělo řas Rozmnožování řas Životní prostředí řas. Jaké jsou rozdíly v zařazení řas ve starších a novějších systémech?
Vlastnosti řas Tělo řas Rozmnožování řas Životní prostředí řas Jaké jsou rozdíly v zařazení řas ve starších a novějších systémech? Řasy řazeny do 1 ze 3 říší: ROSTLINY Červená vývojová větev Hnědá vývojová
VíceNORMY PRO BIOLOGICKÉ METODY
NORMY PRO BIOLOGICKÉ METODY Ing. Lenka Fremrová Sweco Hydroprojekt a.s. 1 ČSN EN 16698 Návod pro kvantitativní a kvalitativní odběr vzorků fytoplanktonu z vnitrozemských vod Norma popisuje postupy odběru
VícePT#V/4/2019 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné a surové vodě (obrazová dokumentace a prezentace ze semináře vyhodnocení kola)
PT#V/4/2019 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné a surové vodě (obrazová dokumentace a prezentace ze semináře vyhodnocení kola) Petr Pumann Seminář k vyhodnocení PT#V/4/2019 20. 6. 2019 kód účastníka,
VíceNěkolik metodických poznámek ke stanovení chlorofylu-a pomocí ČSN ISO 10260
Několik metodických poznámek ke stanovení chlorofylu-a pomocí ČSN ISO 10260 Tereza Pouzarová, Petr Pumann Vodárenská biologie 2011 2.-3.2.2011, Praha Chlorofyl-a ve vodním prostředí přítomen v řasách,
VíceSoučasný stav vodních zdrojů k vodárenskému využití
Současný stav vodních zdrojů k vodárenskému využití - vodní nádrže 21. mezinárodní vodohospodářská výstava VODOVODY KANALIZACE Výstaviště Letňany 21.5. 23.5 2019 Vodní nádrže - ČR 47 vodárenských nádrží
VíceNÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ
Citace Duras J.: Nádrž Klíčava vztah kvality a intenzity vodárenského využití. Sborník konference Pitná voda 2010, s. 271-276. W&ET Team, Č. Budějovice 2010. ISBN 978-80-254-6854-8 NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH
VíceDr. Ing. Antonín Tůma Komise PDP, Brno
Hospodaření s omezenými vodními zdroji Dr. Ing. Antonín Tůma Komise PDP, Brno 20.2.2018 Disponibilní vodní zdroje v evropských zemích Strana 2 Vodohospodářské charakteristiky v ČR Charakteristika Hlavní
VíceVyužití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících
Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň
VíceMonitoring toxických sinic ve vodárenských nádržích ČR (tradiční a nové toxiny)
Monitoring toxických sinic ve vodárenských nádržích ČR (tradiční a nové toxiny) Luděk Bláha, Blahoslav Maršálek & kol. Centrum pro Cyanobakterie a jejich Toxiny Botanický ústav AVČR, v.v.i., Brno www.sinice.cz
VíceZtrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva.
Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva. Grazing Změny abundance v přírodních podmínkách dn/ dt = µ (S + G + Pa + D) N... koncentrace buněk řas µ......specifická růstová
Více1 Profil vod ke koupání VN Plumlov. 2 Voda ke koupání
1 Profil vod ke koupání VN Plumlov Identifikátor profilu vod ke koupání (IDPFVK) 140005 Název profilu vod ke koupání (NZPFVK) VN Plumlov Nadmořská výška [m] 273,58 Plocha nádrţe [ha] 66 Základní hydrologická
VíceON-LINE KVANTIFIKACE SINIC V SUROVÉ VODĚ
ON-LINE KVANTIFIKACE SINIC V SUROVÉ VODĚ Mgr. ZLATICA NOVOTNÁ Doc. Ing. BLAHOSLAV MARŠÁLEK, CSc. Ing. MARTIN TRTÍLEK Ing. TOMÁŠ RATAJ CENTRUM PRO CYANOBAKTERIE A JEJICH TOXINY, BÚ AVČR Photon System Instrument,
VíceKYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.
KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc. Úvod do problematiky Fytoplankton=hlavní producent biomasy, na kterém
VíceN Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie
ÚSTAV TECHNOLOGIE VODY A PROSTŘEDÍ N217019 - Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie Název úlohy: Hydrobiologie: Biologický rozbor - Stanovení biosestonu Vypracováno v rámci projektu: Inovace a restrukturalizace
VícePosouzení kvality a složení vody a sedimentů v Holáseckých jezerech a vyhodnocení vlivu sedimentů na kvalitu vody a na rybí obsádku srpen září 2016
Posouzení kvality a složení vody a sedimentů v Holáseckých jezerech a vyhodnocení vlivu sedimentů na kvalitu vody a na rybí obsádku srpen září 2016 Flos aquae z.s. Prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc. Ing.
VíceJ.Lukavský, J.Pilný, H.Strusková
J.Lukavský, J.Pilný, H.Strusková Rybník Svet na medirytine Pavliny Schwarzenbergove Vzorkování Vzorkování bylo v r. 2004 zahuštěno na týdenní intervaly. Celkem bylo odebráno 32 vzorků (každý zahrnoval
Více