METODICKÁ A ODBORNÁ PŘÍPRAVA ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY OBORU PRODAVAČ

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA DIDAKTICKÝCH TECHNOLOGIÍ METODICKÁ A ODBORNÁ PŘÍPRAVA ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY OBORU PRODAVAČ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2008 Vedoucí práce : Vypracovala : Mgr. Adam Švec, Ph.D. Blanka Šavlová

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. Blanka Šavlová V Královém Dvoře dne 7.dubna 2008

3 Děkuji panu Mgr. Adamu Švecovi, Ph.D. za metodickou pomoc, cenné rady a odborné vedení, které mi poskytl při zpracování této práce.

4 Obsah: strana: 1. Úvod 3 2. Měnící se společnost Obsah vzdělání Rámcové vzdělávací programy středního odborného vzdělávání Kompetence absolventa učebního oboru prodavač Cíle vzdělávání Ukončování vzdělávacích programů na SOŠ a SOU Závěrečná zkouška Zkušební komise Klasifikace a hodnocení závěrečné zkoušky Opravné zkoušky a zkoušky v náhradním termínu Přezkoumání průběhu a výsledků závěrečné zkoušky Projekt Kvalita 1 Nová ZZ pro učební obory s výučním listem Přínos nových ZZ Opatření k závěrečným zkouškám. 25

5 5. Realizace ZZ podle jednotného zadání ve školním roce 2006/ Jednotné zadání závěrečné zkoušky obsah Písemná zkouška Praktická zkouška Ústní zkouška Dotazníkové šetření zhodnocení a význam pilotního ověřování JZZZ Závěr Shrnutí Seznam použité literatury Seznam tabulek a grafů v textu Seznam příloh.. 46

6 1. Úvod Téma mé bakalářské práce Metodická a odborná příprava závěrečné zkoušky oboru prodavač přímo souvisí s mou prací. Přes 20 let pracuji v oboru, nejdříve jako mistrová odborné výchovy (učitel odborné výchovy), nyní jako učitelka odborných předmětů. Na naší škole má každý učební obor svého garanta, který odpovídá za připravenost a průběh závěrečných zkoušek u svého oboru. Já jsem garant učebního oboru prodavač, a proto jsem tímto směrem zaměřila i svou bakalářskou práci. Ve své bakalářské práci se chci zaměřit na nové kurikulární dokumenty, se kterými se v dnešní době setkáváme, ale hlavně na nové pojetí závěrečné zkoušky. Cílem je zhodnotit realizaci a obsah závěrečné zkoušky podle jednotného zadání ve školním roce 2006/2007 v učebním oboru prodavač a naznačit tak možnosti zlepšení přípravy žáků na závěrečnou zkoušku a jejich budoucí povolání. V souvislosti se změnami ve společnosti, z pohledu světa práce, je nutné přípravu žáků přizpůsobit potřebám zaměstnavatelů. V dnešní době probíhá kurikulární reforma a školy si zpracovávají na základě rámcových vzdělávacích programů své školní vzdělávací programy. V rámcových vzdělávacích programech středního odborného vzdělávání je kladen důraz na kompetence žáků, které jsou také klíčové pro úspěšné vykonání závěrečné zkoušky. Naše škola se ve školním roce 2006/2007 zapojila do projektu Kvalita 1, Nová závěrečná zkouška. Jako jedna z pilotních škol se podílíme na ověřování návrhu nové koncepce nové závěrečné zkoušky v učebním oboru prodavač. Cílem projektu je zajistit srovnatelnost zkoušek a zvýšit úroveň absolventů, protože dosud je obsah závěrečných zkoušek hodnocen jako nevyhovující. V současné době se jednotlivé školy liší jak náročností a obsahem zkoušky, tak i materiálně technickým a personálním zabezpečením výuky. V tomto projektu školy pracují s jednotným zadáním závěrečné zkoušky a v každém roce se mohou aktivně účastnit připomínkového řízení formou dotazníku, který vyplňují ředitelé, odborní učitelé a odborníci z praxe. V dalších letech tak vznikají zadání s využitím hodnotících standardů, které stanovují soubor kritérií tak, aby žáci určitého oboru měli osvojeny kompetence odpovídající skutečným potřebám praxe. 3

7 Metodický materiál Realizace závěrečné zkoušky podle jednotného zadání, na základě kterého jsou na školách závěrečné zkoušky realizovány, přinesl řadu pozitivních změn. Jedná se zejména o skutečnost, že zadání odpovídá potřebám oborů vzdělání, ale i schopnostem žáků. Všichni pedagogičtí pracovníci se snaží žáky zdárně provést třemi roky studia, tak, aby úspěšně složili závěrečnou zkoušku a získali výuční list. Práce je to nelehká, protože z žáků máme utvořit kvalifikovanou pracovní sílu, která má pracovní návyky a kompetence potřebné v pracovním i osobním životě. To vše na pozadí dospívání žáků a hledání jejich životní cesty, bohužel často řešící i problémy v rodině. Moji osobní odměnou a myslím, že i všech ostatních je, když vidím usmívající se tváře, kterým předávám výuční list a po čase se dozvím, že se dobře uplatnili ve svém oboru. 4

8 2. Měnící se společnost Zaměstnatelnost pracovníků závisí ve stále větší míře na úrovni jejich klíčových kompetencí. Společenské změny v roce 1989 nás přivedly do celosvětového společenství a znamenaly výrazné změny i ve světě práce. Bylo nutné opustit chápání odborného vzdělávání jako přípravy kvalifikovaného pracovníka pro určité povolání, vykonávané v rámci vymezené organizace práce a bylo nutné přizpůsobit se novým potřebám zaměstnavatelů. Pracovníci firmy musí být připraveni především na změny, musí být tedy flexibilní. Je nutné počítat nejen se zaváděním nových technologií, ale firma musí často měnit charakter výroby, mění se organizace práce. Vhodným a žádaným pracovníkem je pro zaměstnavatele ten, kdo je v nových pracovních situací schopen usuzování a samostatného rozhodování. Kvalifikovaný pracovní výkon má dvě komponenty: Odbornou komponentu, kterou pracovník zvládá na základě běžných odborných dovednosti, které odpovídají jeho profesní přípravě Situační komponentu, která pro zvládnutí daného úkolu vyžaduje strategické a sociální dovednosti. Strategické jednání je nutné tehdy, když má být určitý úkol splněn v situaci, ve které nestačí použít při hledání rozhodnutí existující pravidla nebo zkušenosti, ale je nutné uvažovat a rozhodovat podle konkrétní situace. Sociální komponenta souvisí se stále větší nutností jednat při řešení úkolu s lidmi, ať již spolupracovníky nebo zákazníky. Má-li odborné vzdělávání reagovat na tyto potřeby zaměstnavatelů, je nutné připravovat flexibilní pracovní sílu, charakterizovanou klíčovými kompetencemi. Pro ně je typická jejich přenosnost, tj. možnost využití v nových a nepředvídaných situacích. Nový model organizace práce nespojuje odborné vzdělávání bezprostředně s přípravou na pracovní místo. Tato skutečnost se pak vyjadřuje i tím, že se nemluví o kvalifikaci pracovníků, ale o jejich kompetencích. Kompetence není pouze souborem vědomostí, zahrnuje i takové kvality, které umožňují vědomosti v pravý čas a správným způsobem aplikovat při řešení určitého problému. 5

9 Středoškolské odborné vzdělávání je u nás tradičně postaveno na zvládání obsahu vzdělání a získávání odborných dovedností pro určité povolání či skupinu povolání. Poskytuje tedy i určité kompetence, ovšem zaměřuje se na výběr takových, které jsou rozhodující pro určitou profesi. Nová situace v pracovním uplatnění absolventů vyžaduje klást důraz na kompetence, které nesouvisejí přímo s předpokládaným pracovním uplatněním, ale jsou přenositelné tj. mohou být uplatněny v různých zaměstnáních a jsou použitelné i v mimopracovní činnosti. To znamená, že z celé škály kompetencí, které mohou být v rámci odborného vzdělávání rozvíjeny, byly vybrány ty, na které je potřeba klást důraz, zejména pro jejich uplatnitelnost v různých zaměstnáních. Tyto klíčové kompetence se staly součástí standardu středoškolského odborného vzdělávání. Začlenění klíčových kompetencí je snahou upřednostnit přípravu na řešení problémů a rozvoj schopnosti učit se před encyklopedickým hromaděním vědomostí Obsah vzdělávání Obsah vzdělávání na školách je vymezen v kurikulárních dokumentech, které zahrnují nejen učební plány a učební osnovy, ale také učebnice, různé didaktické a metodické pomůcky pro učitele, didaktické texty pro žáky, standardy vzdělávání, požadavky na zkoušky, aj. Z mnoha definic pojmu kurikulum vybírám toto: Kurikulum obsah veškeré zkušenosti, kterou žáci získávají ve škole a v činnostech ke škole vztahujících, její plánování a hodnocení. 1 V současné době se u nás připravují nové kurikulární dokumenty. Nejvyšší úroveň kurikulárních dokumentů tvoří Státní program vzdělávání, který definuje obecné hodnoty vzdělávání a vymezuje základní vztahy a podmínky tvorby nižších dokumentů. 1 Průcha, J.: Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997, s

10 Nižší úroveň tvoří rámcové vzdělávací programy. Specifikují závazné požadavky na cílové kompetence absolventa. Jejich úkolem je vymezit výsledky vzdělávání a soubor učiva k jejich dosažení, které je škola povinna zařadit do svých školních vzdělávacích programů a nabídnout je k osvojení všem žákům jako závazné. Jednotlivé školy na základě RVP zpracují Školní vzdělávací program, podle nichž se bude uskutečňovat vzdělání na konkrétní škole. Zde se otevírá prostor pro větší rozvoj tvůrčích schopností učitelů, pro větší flexibilitu vzdělávacího systému i pro vyšší efektivitu vzdělávání Rámcové vzdělávací programy středního odborného vzdělávání Národní program vzdělávání v České republice, tzv. Bílá kniha, a Zákon č. 561/2004 Sb. předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) zavádějí do vzdělávací soustavy nový systém vzdělávacích programů a dvoustupňovou tvorbu kurikulárních dokumentů. Kurikulární dokumenty jsou tvořeny na dvou úrovních: státní v podobě Národního programu vzdělávání a rámcových vzdělávacích programů (RVP) školní v podobě školních vzdělávacích programů (ŠVP), podle kterých se uskutečňuje vzdělávání v konkrétní škole. Jedná se o státem stanovené a schválené pedagogické dokumenty, které vymezují závazné požadavky na výsledky vzdělávání, obsah vzdělávání, základní podmínky realizace vzdělávání a pravidla pro tvorbu školních vzdělávacích programů. Usilují o vytvoření pluralitního vzdělávacího prostředí s cílem lepšího uplatnění absolventů na trhu práce a jejich připravenost se dále vzdělávat. Jsou založeny na integraci všeobecného a odborného vzdělávání a na rozvoji klíčových kompetencí. 7

11 RVP se rozdělují na dvě na sebe navazující části: Část A: charakterizuje RVP a jejich postavení v systému kurikulárních dokumentů vymezuje cíle středního odborného vzdělávání stanoví v souladu se školským zákonem délku, formy a organizační uspořádání vzdělávání v daném oboru vzdělání, podmínky pro přijetí ke studiu, způsob a podmínky ukončování vzdělání vymezuje formou kurikulárních rámců obsah a požadované výsledky všeobecného a odborného vzdělávání stanoví formou časového rozvržení obsahu vzdělávání závazné minimální podíly a časové dotace jednotlivých vzdělávacích oblastí a obsahových okruhů Část B: stanoví zásady pro tvorbu ŠVP a jejich strukturu vymezuje základní materiální, personální, pedagogicko-organizační, hygienické a jiné podmínky pro uskutečňování vzdělávání charakterizuje přístupy ke vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně žáků mimořádně nadaných, a možnosti jejich integrace do standardního vzdělávání i specifické přístupy ke vzdělávání dospělých vymezuje témata, která jsou v současné době považována z výchovněvzdělávacího hlediska za společensky významná, a proto by měla funkčně prolínat celým vzdělávacím programem a vyučovacím procesem. Jedná se o průřezová témata Občan v demokratické společnosti, Člověk a životní prostředí, Informační a komunikační technologie a Člověk a svět práce 8

12 Vzdělávání je v RVP vymezeno prostřednictvím vzdělávacích cílů, kompetencí, výsledků vzdělávání a k nim se vztahujícího obsahu vzdělávání. Cíle vzdělávání - vyjadřují společenské požadavky na celkový vzdělanostní a osobnostní rozvoj žáků. Záměrem je připravit žáka na úspěšný, smysluplný a odpovědný osobní, občanský i pracovní život v podmínkách měnícího se světa. Kompetence - jedná se o struktury schopností a znalostí, postojů a hodnotové orientace, které jsou předpokladem pro výkon absolventa ve vymezené činnosti. Dělí se na klíčové a odborné. Obsah vzdělávání - je prostředek pro dosažení požadovaných kompetencí absolventa. V RVP je vymezen formou kurikulárních rámců. Tvoří jej učivo z různých oblastí vzdělávání (komunikativní, osobnostní, společenské, profesní, informativní). Určující charakter mají výsledky vzdělávání, zatímco učivo je prostředkem k jejich dosažení. V RVP jsou stanovené vzdělávací oblasti a obsahové okruhy: Jazykové vzdělávání a komunikace Společenskovědní vzdělávání Přírodovědné vzdělávání Matematické vzdělávání Estetické vzdělávání Vzdělávání pro zdraví Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích Ekonomické vzdělávání Odborné vzdělávání členěné podle obsahových okruhů Od těchto okruhů se na školní úrovni budou odvíjet konkrétní vyučovací předměty. Výsledky vzdělávání tvoří je soubor vědomostí, dovedností, návyků a postojů, které by si měl žák osvojit a také na určité úrovni prokázat. 9

13 2. 3. Kompetence absolventa učebného oboru prodavač Kompetence tímto pojmem označujeme struktury schopností a znalostí a s nimi související postoje a hodnotové orientace, které jsou předpokladem pro výkon žáka absolventa ve vymezené činnosti (vyjadřují jeho způsobilost nebo schopnost něco dělat, jednat určitým způsobem). Jednotlivé kompetence se vzájemně prolínají a doplňují, neměly by být oddělovány, ale rozvíjeny komplexně. Dělí se: Klíčové kompetence Odborné kompetence Klíčové kompetence představují soubor vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot, které jsou důležité pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní zapojení do společnosti, budoucí uplatnění v pracovním i mimopracovním životě i pro další vzdělávání. Prostupují celým vzdělávacím procesem a lze je rozvíjet prostřednictvím všeobecného i odborného vzdělávání, ale i prostřednictvím dalších aktivit, které doplňují výuku, a kterých se žáci aktivně účastní. a) Kompetence k učení Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi měli: pozitivní vztah k učení a vzdělání ovládali různé techniky učení, uměli si vytvořit vhodný studijní režim a podmínky uplatňovali různé způsoby práce s textem, uměli vyhledávat a zpracovávat informace porozuměli mluveným projevům a pořizovali si poznámky využívali k učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí sledovali, hodnotili a přijímali hodnocení výsledků svého učení znali možnosti dalšího vzdělávání, hlavně ve svém oboru 10

14 b) Kompetence k řešení problémů Absolventi by měli: porozumět zadání úkolu, určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, zdůvodnit jej, vyhodnotit, ověřit správnost řešení a dosažené výsledky při řešení problémů používat různé metody myšlení, volit prostředky a způsoby vhodné ke splnění aktivit umět spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmová práce c) Komunikativní kompetence Směřují k tomu, aby absolventi uměli: vyjadřovat se v komunikačních situacích mluvených i psaných a vhodně se prezentovat formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle a jazykově správně účastnit se aktivně diskusí, obhajovat své názory a postoje zpracovávat administrativní písemnosti a pracovní dokumenty dodržovat jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii, vyjadřovat se v souladu se zásadami kultury projevu a chování přiměřeně ke komunikační situaci se vyjadřovat v cizím jazyce, číst a porozumět cizojazyčnému textu d) Personální a sociální kompetence Absolventi by měli: reálně posuzovat své fyzické a duševní možnosti, odhadovat důsledky svého chování a jednání, přijímat radu i kritiku cíle a priority si stanovovat podle svých osobních schopností, zájmů, pracovní orientace a životních podmínek být odpovědní ke svému zdraví adaptovat se na měnící životní a pracovní podmínky, být připraveni řešit své sociální i ekonomické záležitosti spolupracovat v týmu, přispívat ke vstřícným mezilidským vztahům 11

15 e) Občanské kompetence a kulturní povědomí Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi: uměli samostatně, odpovědně a iniciativně jednat ve svém i veřejném zájmu jednali v souladu s morálními principy, společenského chování, dodržovali zákony a respektovali práva a osobnost jiných lidí přistupovali tolerantně k identitě druhých v rámci multikulturního soužití aktivně se zajímali o politické a společenské dění u nás i ve světě uvědomovali si odpovědnost za vlastní život i spoluodpovědnost při zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních uznávali tradice a hodnoty svého národa, evropské i světové kultury f) Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám Absolventi by měli: být odpovědní k vlastní profesní budoucnosti, uvědomit si význam celoživotního vzdělávání mít přehled o možnostech uplatnění na trhu práce, o pracovních a platových podmínkách umět získat informace o pracovních a vzdělávacích možnostech vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, znát práva a povinnosti zaměstnavatelů i zaměstnanců mít přehled o principech soukromého podnikání g) Matematické kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolvent uměl: Převádět běžné jednotky a správně je používat Používat pojmy kvantifikujícího charakteru, číst grafické znázornění Při řešení praktických úkolů nacházet vztahy mezi jevy a předměty, provádět reálný odhad výsledku Aplikovat matematické postupy při řešení praktických úkolů 12

16 h) Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi Absolventi by měli: Pracovat s osobním počítačem a ostatními informačními a komunikačními prostředky Komunikovat elektronickou poštou, získávat informace z otevřených zdrojů a pracovat s informacemi, které jsou neseny na různých zdrojích Být mediálně gramotní, vyhodnocovat věrohodnost různých zdrojů Odborné kompetence odvíjí se od kvalifikačních požadavků na výkon konkrétního povolání a charakterizují způsobilost absolventa k pracovní činnosti. Tvoří je soubor odborných vědomostí, dovedností, postojů a hodnot, které jsou požadované u absolventa vzdělávacího programu. a) Prodávat kvalifikovaně zboží různého sortimentu, tzn. aby, absolventi: Připravili a upravili zboží k prodeji, uplatňovali přitom estetické hledisko, dodržovali zásady hygieny Při prodeji nepotravinářského zboží zákazníkovi zboží předvedli a poskytli mu odborné informace Vyhotovili a zpracovali prodejní dokumentaci ke zboží Zabalili zboží různými způsoby Řešili reklamaci zboží v souladu s platnou legislativou Vystupovali společensky, kultivovaně, komunikovali se zákazníkem jak v rodném, tak i minimálně v jednom cizím jazyce Zvládali marketingovou koncepci prodeje b) Pracovat s pokladnami a pokladními systémy, což zahrnuje: Obsluhu kontrolní pokladny a pokladního systému Příjem hotovostních a bezhotovostních plateb Vedení administrativy, která je spojena s prací na kontrolní pokladně, provedení uzávěrky pokladny a odvedení hotovosti 13

17 c) Manipulovat se zbožím v obchodně-provozní jednotce, tzn. aby, absolventi: Prováděli odběr a přejímku Znali zásady skladování a ošetřování zboží, manipulace s obaly Bezpečně pracovali s přístroji a jiným zařízením prodejny Vedli doklady spojené s pohybem zboží na provozovně Vedli dodavatelské reklamace Prováděli fyzickou i účetní inventuru zboží a obalů bezpečně pracovali s přístroji, strojovým a jiným zařízením prodejny ovládali propagační a aranžérské činnosti spojené s vystavováním a prodejem zboží d) Vést podnikatelskou agendu, tzn. aby, absolventi: orientovali se v ekonomicko-právním zabezpečení obchodního provozu sestavovali nabídkové listy a požívali prostředků podpory prodeje využívali marketingových nástrojů k prezentaci prodejny kalkulovali cenu výrobků a služeb vyhotovovali podnikové a obchodní písemnosti v souladu s normalizovanou úpravou e) Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn. aby, absolventi: Chápali bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i dalších osob vyskytujících se na pracovištích Znali a dodržovali základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence Osvojili si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti Znali systém péče státu o zdraví pracujících Byli vybaveni vědomostmi o zásadách první pomoci a dokázali ji poskytnout f) Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb, tzn. aby, absolventi: Chápali kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku Dodržovali stanovené normy a předpisy související se systémem řízení jakosti 14

18 Dbali na zabezpečování parametrů kvality procesů, výrobků a služeb, zohledňovali požadavky klienta g) Jednat ekonomicky a v souladu se strategií trvale udržovatelného rozvoje, tzn. aby, absolventi: Znali význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční a společenské ohodnocení Zvažovali při plánování a posuzování určité činnosti možné náklady, výnosy a zisk, vliv na životní prostředí, sociální dopady Nakládali s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí Cíle vzdělávání Cílem vzdělávání v učebním oboru prodavač je, aby žák zvládl veškeré kompetence, klíčové i odborné a byl schopen je v určité míře prokázat. Cílů se dosahuje ve vyučovacím procesu prostřednictvím tvořivé činnosti učitele a žáka. Vyučování představuje proces součinnosti učitele a žáků, kteří mají společný předmět činnosti učivo. 2 Nemělo by se tudíž jednat o předávání znalostí od aktivního učitele k pasivnímu žákovi, ale oba by se měli chovat k učivu aktivně. Přenos učiva (transformace) se uskutečňuje řadou kroků v činnosti učitele. Do vztahu žáka a učitele se promítá také výchovný styl. Nejlepší předpoklady pro vytvoření dobrého vztahu mezi žákem a učitelem a zároveň dobrý výkon žáků má tzv. sociálně integrační (demokratický) styl vedení. Při stanovování cílů si učitel uvědomuje, čeho chce dosáhnout, jak toho dosáhne a kdy toho dosáhne. Učitel musí spojit požadavky věcně obsahové se schopnostmi a motivací žáků, jejich chováním a jednáním. 2 Skalková, J. Obecná didaktika. Praha: Grada, 2007, s

19 Zároveň učitel operativně reaguje na změněnou situaci, kdy zpětnou vazbou zjistí, že žáci si probírané učivo neosvojili a musí své krátkodobé plány přizpůsobit aktuální situaci. V souvislosti s RVP a ŠVP, které mimo jiné, kladou důraz na aktivní a tvořivou činnost žáků v procesu vzdělávání, která vede k utváření vědomostí a hlavně dovedností jich používat, mě zaujala Bloomova taxonomie vzdělávacích cílů. Myslím, že při zpracování ŠVP bude tato tabulka dobrým pomocníkem. Cíle jsou uspořádány podle úrovně náročnosti od nejjednodušších (pamětní osvojení) po nejnáročnější (hodnotící posuzování). 16

20 Tabulka č. 1: Bloomova taxonomie a slovník aktivních sloves používaných k vymezování cílů vyučování 3 Cílová kategorie (úroveň osvojení) 1. Zapamatování (znalost) specifických informací Terminologie a fakta, klasifikace, kategorizace, obecné poznatky a generalizace v oboru teorie a struktur 2. Pochopení ( porozumění) Překlad z jednoho jazyka do druhého, z jedné formy komunikace do druhé, jednoduchá interpretace, extrapolace (vysvětlení) 3. Aplikace Použít abstrakci a zobecnění ( teorie, zákony, principy, metody) v konkrétních situacích 4. Analýza Rozbor komplexní informace (systému, procesu) na prvky, stanovení hierarchie prvků, principů jejich organizace, interakce mezi prvky Typická slovesa a jejich vazby používané k vymezování cílů Definovat Doplnit Napsat Opakovat Pojmenovat Popsat Dokázat Jinak formulovat Ilustrovat Interpretovat Objasnit Odhadnout Opravit Aplikovat Demonstrovat Diskutovat Interpretovat Načrtnout Navrhnout Analyzovat Provést rozbor Rozhodnout Rozlišit Rozčlenit Specifikovat Přiřadit Reprodukovat Seřadit Vybrat Vysvětlit Určit Převést Vyjádřit vlastními slovy Vysvětlit Vypočítat Zkontrolovat Použít Prokázat Registrovat Řešit Uvést vztah Uspořádat 5. Syntéza Složení prvků a jejich částí do nového celku (ucelené sdělení, plán operací nutných k vytvoření díla nebo projektu, odvození souboru abstraktních vztahů k účelu klasifikace nebo objasnění jevů) 6. Hodnotící posouzení Posouzení materiálů, podkladů, metod a technik z hlediska účelu podle kritérií, která jsou dána nebo která žák sám navrhne Kategorizovat Klasifikovat Kombinovat Modifikovat Napsat sděleni Organizovat Reorganizovat Shrnout Vytvořit obecné závěry Argumentovat Obhájit Ocenit Oponovat Podpořit (názory) Porovnat Provést kritiku Posoudit Prověřit Srovnat s normou Uvést klady a zápory Zdůvodnit Zhodnotit 3 Švec, V., Filová, H., Šimoník, O.: Praktikum didaktických dovedností. Brno, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity

21 3. Ukončování vzdělávacích programů na SOŠ a SOU Ukončování vzdělávacích programů na SOŠ a SOU, upravuje zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Z něho vychází prováděcí vyhláška MŠMT ČR o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou č. 47/2005 Sb. Střední vzdělání s výučním listem získá žák úspěšným ukončením vzdělávacího programu v délce 2 nebo 3 let denní formy studia vzdělávání nebo vzdělávacího programu zkráceného studia pro získání středního vzdělání s výučním listem ( 84). Tento typ vzdělání se ukončuje závěrečnou zkouškou. Dokladem o dosažení středního vzdělání s výučním listem je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list. Vysvědčení o závěrečné zkoušce je opatřeno doložkou o získání příslušného stupně vzdělání. Účelem závěrečné zkoušky je ověřit, jak žáci dosáhli cílů vzdělávání stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem v příslušném oboru vzdělání, zejména ověřit úroveň klíčových vědomostí, dovedností a postojů žáka, které jsou důležité pro jeho další vzdělávání, výkon povolání nebo odborných činností. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnosti o pojetí, obsahu a průběhu závěrečných zkoušek, termínech jejich konání, stanovení předmětů, z nichž se závěrečná zkouška koná, složení zkušební komise, způsobu hodnocení žáků a o opravných zkouškách a zkouškách v náhradním termínu Závěrečná zkouška Žák může konat závěrečnou zkoušku, pokud úspěšně ukončil poslední ročník středního vzdělávání. Ředitel školy stanoví v souladu s rámcovým a školním vzdělávacím programem témata, obsah, formu a pojetí zkoušek a termíny jejich konání. Před zahájením ústní zkoušky, popřípadě praktické zkoušky se žáci neúčastní vyučování po dobu 4 vyučovacích dnů v termínu stanoveném ředitelem školy. Závěrečná zkouška se koná v červnu v termínech stanovených ředitelem školy. 18

22 Závěrečná zkouška je veřejná s výjimkou písemných zkoušek a jednání zkušební komise o hodnocení žáka, praktické zkoušky jsou neveřejné v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví, bezpečnosti práce a u zdravotnických oborů z důvodu ochrany soukromí pacienta. Zkoušky se konají ve škole, kde se žáci vzdělávali. Praktická zkouška se může konat i na pracovištích jiných osob, kde se koná praktické vyučování na základě dohody uzavřené mezi právnickou osobou, která vykonává činnost školy a touto osobou. Při jednotlivých zkouškách mohou žáci užívat pomůcky, které jsou stanoveny v zadání tématu práce. Předměty nebo jiné ucelené části učiva, z nichž ředitel školy stanoví témata pro závěrečnou zkoušku, jsou stanoveny v rámcovém a školním vzdělávacím programu. Ředitel školy může žákovi, který již dříve získal střední vzdělání nebo střední vzdělání s výučním listem, uznat jednotlivou zkoušku úspěšně vykonané závěrečné zkoušky, pokud svým obsahem odpovídá zkoušce, kterou by měl žák konat. Složení závěrečné zkoušky Písemné zkoušky pro písemnou zkoušku stanoví ředitel školy nejméně 3 témata, z nichž si žák jedno téma zvolí. Písemná zkouška trvá nejdéle 240 minut. Praktické zkoušky z odborného výcviku počet témat praktické zkoušky stanoví ředitel školy. Pokud je stanoveno více než jedno téma, žák si jedno téma vylosuje. Praktickou zkoušku koná žák nejdéle 3 dny. V jednom dni trvá praktická zkouška nejvýše 7 hodin. Pro účel praktické zkoušky se za jednu hodinu považuje doba 60 minut. Ústní zkoušky pro ústní zkoušku stanoví ředitel školy 25 až 30 témat, z nichž si žák jedno téma vylosuje. Příprava k ústní zkoušce trvá nejméně 15 minut a zkouška trvá nejdéle 15 minut. Je-li součástí tématu grafické nebo písemné řešení, může předseda zkušební komise prodloužit dobu přípravy až o dalších 15 minut. Při ústní zkoušce nelze v jednom dni losovat dvakrát stejné téma. 19

23 3. 2. Zkušební komise Závěrečná zkouška se koná před zkušební komisí. V případě, že organizace či délka písemné nebo praktické zkoušky vylučují stálou přítomnost zkušební komise při zkoušce, určí její předseda člena zkušební komise, který odpovídá za řádný průběh zkoušky. Předsedu komise jmenuje do konce února příslušného školního roku krajský úřad. Jmenování je platné i pro opravné zkoušky a zkoušky v náhradním termínu. Ostatní členy zkušební komise, včetně odborníka z praxe, jmenuje ředitel školy do 15. března příslušného školního roku. Zkušební komise má stálé a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel zkoušených žáků. Předseda zkušební komise: - Má odbornou kvalifikaci v příslušném nebo příbuzenském oboru a vykonával přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let - Nesmí být v pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu ke škole, na níž bude funkci vykonávat - Nebyl vyučující žáků, kteří konají závěrečnou zkoušku v průběhu jejich středního vzdělávání - Řídí práci zkušební komise a odpovídá za její činnost, odpovídá za řádný průběh zkoušek a klasifikaci - Je oprávněn vyloučit žáka ze zkoušky v případě, že žák použil nedovolené pomůcky nebo průběh zkoušky jinak vážně narušil - O vyloučení žáka ze zkoušky rozhodne předseda zkušební komise bezprostředně - Oznamuje žákovi hodnocení jednotlivých zkoušek závěrečné zkoušky Místopředsedou zkušební komise je jmenován pedagogický pracovník střední školy, ve které se zkoušky konají, který vykonával přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let. Dalšími členy komise jsou: 20

24 Učitel odborného výcviku učitele odborného výcviku, který není zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy, ve které se zkoušky konají, jmenuje ředitel školy po projednání s jeho zaměstnavatelem Učitel odborných předmětů Odborník z praxe rozumí se ten, kdo vykonává činnost související s daným nebo příbuzným oborem vzdělání, v němž se závěrečná zkouška koná V případě, že člen zkušební komise nemůže z vážných důvodů dlouhodobě vykonávat svou funkci, orgán, který ho jmenoval, jej odvolá a jmenuje nového člena komise. Při krátkodobé nepřítomnosti předsedy zkušební komise při závěrečné zkoušce jej zastupuje místopředseda. Zkušební komise rozhoduje o klasifikaci žáka z jednotlivých zkoušek na návrh členů zkušební komise hlasováním. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy zkušební komise Klasifikace a hodnocení závěrečné zkoušky Klasifikace jednotlivých zkoušek závěrečné zkoušky se provádí podle následující stupnice prospěchu: výborný chvalitebný dobrý dostatečný nedostatečný V případě, že organizace a délka písemné nebo praktické zkoušky vylučuje stálou přítomnost zkušební komise při zkoušce, navrhuje klasifikaci této zkoušky zkušební komisi ten člen komise, který byl zkoušce přítomen. Do celkového hodnocení závěrečné zkoušky se započítává klasifikace všech zkoušek závěrečné zkoušky. Celkové hodnocení žáka u závěrečné zkoušky provádí zkušební komise podle této stupnice: 21

25 - prospěl(a) s vyznamenáním, jestliže celkový průměr klasifikace žáka u závěrečné zkoušky není vyšší než 1,5 - prospěl(a), jestliže žák nemá z žádné zkoušky závěrečné zkoušky stupeň prospěchu 5 nedostatečný - neprospěl(a), jestliže žák má z některé zkoušky závěrečné zkoušky stupeň prospěchu 5 nedostatečný Hodnocení písemné a praktické zkoušky se žákům oznámí nejpozději 1 týden před zahájením ústní zkoušky. Celkové hodnocení závěrečné zkoušky včetně hodnocení jednotlivých zkoušek oznámí žákovi předseda zkušební komise v den, ve kterém žák tuto zkoušku ukončil. Žák vykoná závěrečnou zkoušku úspěšně, pokud úspěšně vykoná všechny zkoušky, které jsou její součástí. Žákům, kteří úspěšně vykonali závěrečnou zkoušku, vydá škola nejpozději do 7 dnů od závěrečné porady zkušební komise, vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, v němž úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku. Nevykonal-li žák závěrečnou zkoušku v řádném termínu, přestává být žákem školy 30. června roku, v němž měl vzdělání řádně ukončit Opravné zkoušky a zkoušky v náhradním termínu V případě, že žák zkoušku, která je součástí závěrečné zkoušky, vykonal neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky. Pokud se žák ke zkoušce nedostaví a svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od konání zkoušky předsedovi zkušební komise nebo nekoná závěrečnou zkoušku z důvodu neukončení posledního ročníku vzdělávání, má právo konat náhradní zkoušku v termínu stanoveném zkušební komisí. Nedodržení stanovené lhůty může v závažnějších případech předseda zkušební komise prominout. Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo žáka konat opravnou zkoušku. Jestliže, se žák ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se jako by zkoušku vykonal neúspěšně. 22

26 Závěrečnou zkoušku lze vykonat nejpozději do 5 let od úspěšného ukončení posledního ročníku vzdělávání. Termíny opravných zkoušek stanoví ředitel školy, termíny náhradních zkoušek stanoví zkušební komise, a to v září, v prosinci a v termínu podle 1 odst. 5 a 2 odst. 5. Termíny zveřejní ředitel školy nejméně 2 měsíce před konáním zkoušek na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Uchazeč oznámí řediteli školy písemně, ve kterém termínu chce opravnou zkoušku nebo náhradní zkoušku konat. Oznámení musí být doručeno řediteli školy nejpozději 1 měsíc před konáním zkoušky. Žáci, kteří nekonali závěrečnou zkoušku v termínu z důvodu neukončení posledního ročníku vzdělávání a kteří ukončí poslední ročník vzdělávání nejpozději do 31. srpna příslušného školního roku, konají závěrečnou zkoušku v měsíci září následujícího školního roku v termínu stanoveném zkušební komisí Přezkoumání průběhu a výsledků závěrečné zkoušky Každý, kdo konal závěrečnou zkoušku před zkušební komisí, může písemně požádat krajský úřad do 8 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek zkoušky, o přezkoumání průběhu a výsledku této zkoušky. Krajský úřad rozhodne o žádosti ve lhůtě do 30 dnů ode dne jejího doručení, a to tak, že výsledek zkoušky změní nebo zruší a nařídí opakování zkoušky, pokud zjistí, že při této zkoušce byly porušeny právní předpisy nebo se vyskytly jiné vážné nedostatky, které mohli mít vliv na řádný průběh nebo výsledek zkoušky; v opačném případě výsledek zkoušky potvrdí. Česká školní inspekce je povinna poskytnout krajskému úřadu součinnost při posuzování žádosti. Opakování zkoušky se koná nejpozději do 15 dnů ode dne vydání rozhodnutí, a to před zkušební komisí, kterou jmenuje krajský úřad. Každý má právo nahlédnout do všech materiálů týkajících se jeho osoby, které mají význam pro rozhodnutí o výsledku zkoušky. 23

27 4. Projekt Kvalita 1- Nová závěrečná zkouška pro učební obory s výučním listem Projekt je uskutečňován s finanční podporou Evropského sociálního fondu, řídí ho MŠMT a jeho partnerem je Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV) a Ústav pro informace ve vzdělávání (ÚIV). Garantem projektu Kvalita 1 Nová závěrečná zkouška pro učební obory s výučním listem (vzdělání na úrovni ISCED 3C kategorie H) je NÚOV. Doba řešení projektu je stanovena v rozmezí duben 2005 prosinec V roce 2006/2007 zahrnuje 41 oborů a zúčastní se ho 207 škol v celé republice. Cílem projektu je srovnatelnost zkoušek na všech školách a tím i lepší úroveň absolventů. V době, kdy si školy sami připravovali obsah závěrečné zkoušky, se mohla její náročnost lišit. Jednotlivými školami byly kladeny nejednotné požadavky na žáky při studiu a ZZ. Výhrady k úrovni zkoušek a absolventů měli i zaměstnavatelé. Problematická byla i srovnatelnost na mezinárodní úrovni Přínos nových ZZ - sjednocení požadavků škol a zaměstnavatelů na obsah zkoušek a výstupní kompetence u absolventů - úzká spolupráce a komunikace škol a zaměstnavatelů - dosažení vyšší objektivity hodnocení při závěrečných zkouškách - zapojení sociálních partnerů v regionu do problematiky školství - zapojení sociálních partnerů v regionu do problematiky školství - zvýšení prestiže ZZ u co nejširší veřejnosti u nás i v zahraničí - zvyšování úrovně výuky, školy budou nuceny seznamovat žáky s novými technologiemi a budou vedeny ke zvyšování modernizace výuky - rozvíjení tvořivosti žáků i jejich schopnosti spolupráce v rámci pracovní skupiny - předvedení žáků nejen jako odborníků ve svém oboru, ale též jako mladých, všestranně vzdělaných lidí schopných řešit problémy odborného, pracovního i širšího společenského charakteru (obecný přehled ze světa práce, cizojazyčné kompetence) 24

28 Prvním krokem je příprava jednotného zadání závěrečných zkoušek, které vzniká na základě spolupráce škol daného oboru, zaměstnavatelů a odborných pracovníků NÚOV. Velký důraz je kladen na problémový styl, řešení úkolů z praxe a komplexní pojetí učiva. Tomu by měla odpovídat i příprava žáků. Jednotné zadání závěrečné zkoušky (JZZZ) směřuje hlavně ke sjednocení, srovnatelnosti a transparentnosti výstupů vzdělávání v daném oboru vzdělání. Pilotní škola tedy musí realizovat všechny zkoušky tj. písemnou, praktickou i ústní zcela v souladu s obdrženým jednotným zadáním. Nesmí zasahovat do struktury jednotlivých témat ani upravovat a přesouvat otázky a úkoly. V zájmu každé školy je vytvoření co nejlepších podmínek pro průběh zkoušek. Během zkoušek, pokud je to vhodné, by žáci měli pracovat se vzorníky, technickými výkresy, ukázky materiálů, prospekty z exkurzí, apod., aby nebyli znevýhodněni žáci s nižší úrovní komunikativních dovedností. Naše škola se do projektu zapojuje postupně podle učebních oborů. Ve školním roce 2006/2007 vykonávali závěrečnou zkoušku podle jednotného zadání i žáci učebního oboru prodavač se zaměřením pro smíšené a průmyslové zboží Opatření k závěrečným zkouškám Pro každý školní rok zpracovává vedení naší školy Opatření k závěrečným zkouškám. Jsou zde pravidla a podmínky pro vykonání závěrečných zkoušek. Obsahují tyto části: 1. Vlastní provedení písemné, praktické a ústní zkoušky 2. Klasifikace a hodnocení závěrečné zkoušky 3. Opravné zkoušky a zkoušky v náhradním termínu podmínky jejich vykonání 4. Přehled učebních oborů, které budou skládat závěrečné zkoušky 5. Časový harmonogram pro jednotlivé části závěrečné zkoušky 6. Termíny náhradních a opravných zkoušek pro žáky 7. Jmenování zkušební komise pro jednotlivé třídy 8. Organizace závěrečných zkoušek pro učební obor Příprava veškeré pedagogické dokumentace, kdo zodpovídá (třídní učitel, členové předmětové komise, vedení školy) a termíny odevzdání Vhodně vyzdobené chodby a učebny ve škole s důslednou prezentací materiálů k projektu Kvalita 1 25

29 5. Realizace závěrečné zkoušky podle jednotného zadání ve školním roce 2006/2007 Všechny pilotní školy při provádění závěrečné zkoušky postupovaly podle metodického materiálu projektu Kvalita 1 nová závěrečná zkouška ( příloha č. 1). Také na naší škole probíhala písemná, praktická i ústní část zcela v souladu s obdrženým zadáním. V žádném případě nedošlo k zásahům do struktury jednotlivých témat, byla dodržena obsahová i časová náročnost, protože jsme si byli vědomi, že by byla narušena transparentnost výstupu vzdělávání v oboru Prodavač. Výhodou je skutečnost, že jednotné zadání každé škole umožňuje uplatnit svá specifika i požadavky regionu v jednotlivých částech závěrečné zkoušky. Organizační pokyny k jednotlivým zkouškám, které jsme obdrželi na metodickém semináři, pomohly zajistit vytvoření co nejlepších podmínek pro průběh těchto zkoušek s ohledem na potřeby a schopnosti žáků v daném učebním oboru. Metodický seminář se konal v SOU gastronomie a podnikání v Praze, byl organizován odborníky z Národního ústavu odborného vzdělávání. Sešli se zde zástupci středních škol, které se přihlásily k ověřování jednotného zadání závěrečných zkoušek. Zástupci NÚOV předávali potřebné informace k průběhu jednotlivých částí zkoušek, využili zkušeností z minulých let a upozornili na některé nedostatky, které byly zjištěny v loňském roce. Na základě doporučení byly připraveny požadované podklady a pomůcky, které našim žákům usnadnily vykonání zkoušek (obrázky, schémata, vzorky materiálů a surovin, odborná literatura). 26

30 5. 1. Jednotné zadání závěrečné zkoušky - obsah 1. Organizace závěrečné zkoušky 2. Písemná zkouška - Organizační pokyny U (pouze pro učitele) - Anotace témat pro jednotlivá zaměření - 5 témat pro jednotlivá zaměření každé obsahuje: Pokyny pro žáka Zadání Hodnocení, kritéria a pravidla Správná řešení U 3. Praktická zkouška - Organizační pokyny - Téma práce obsahuje Zadání Úkol 1 až 7 Vybavení pracoviště U Hodnocení, kritéria a pravidla U 4. Ústní zkouška - Organizační pokyny - Témata - Podotázky z obecného přehledu ze světa práce 5. Seznam příloh Při organizaci závěrečné zkoušky ředitel školy postupuje podle vyhlášky MŠMT č. 47/2005 Sb. 27

31 5. 2. Písemná zkouška - Ředitel školy vybere z připravených pěti námětů 3 témata, ze kterých si žák jedno zvolí - Trvá nejdéle 240 minut, včetně výběru z anatoce - Zadávající učitel seznámí žáky s tématy a předá jim list s anotací témat, žák se podepíše a označí zvolené téma - Učitel předá žákovi složku se zvoleným tématem, papíry na psaní, tiskopisy a zapíše čas zahájení práce - Žák vyplní všechny údaje podle pokynů zadávajícího - Zadávající učitel zapíše téma a další náležitosti do protokolu - Žáci si připraví psací potřeby, kalkulačku, vypnou mobilní telefony, odloží tašky, kam je určeno - Jednotlivé úkoly žáci vypracovávají na připravené linkované papíry, které si označí číslem otázky a podepíší - Úkol z administrativy vypracovávají na nelinkované papíry, tiskopisy musí podepsat - Žák odevzdá všechny použité papíry hodnotí se pouze čistopisy - Při hodnocení se rozlišují otázky náročnosti A, B, C. Kritéria a pravidla pro hodnocení jsou daná v jednotlivých zadání - Stejně je dáno i celkové hodnocení písemné práce - U výpočtů daňové evidence jsou k dispozici správná řešení V souvislosti se zadáváním této části závěrečné zkoušky byla velkým pomocníkem anotace témat, která umožnila žákům snadnou orientaci při jejich volbě (příloha č. 2 ). Tento stručný popis obsahu zadaných témat se ukázal jako velice funkční a usnadnil práci jak učitelům, kteří témata zadávali, tak žákům, kteří měli možnost v klidu se rozhodnout pro téma, které jim bylo blízké. 28

32 Zadání pro písemnou zkoušku tvoří celkem 5 otázek: 1. a) Tato otázka je zaměřena na znalosti z ekonomiky. V této části žák prokazuje znalosti z oblasti: Pracovněprávních vztahů Daňové problematiky Podnikání fyzických osob b) Úkol je zaměřen na výpočty daňových odpisů dlouhodobého majetku 2. a+b) Otázka z obchodního provozu. Žák prokazuje znalosti o: Zásilkovém prodeji a prodeji na splátky Příjmu zboží Specializovaných a diskontních prodejnách Ochraně spotřebitele Pultovém a samoobslužném prodeji Odpovědnosti zaměstnanců za škodu 3. a+b) Žák prokazuje znalosti z administrativy prodejny: Vyplnění tiskopisů a napsání obchodního dopisu Upomínka, nabídka, faktura 4. a) Otázka prověřuje znalosti z daňové evidence: Obchodní majetek a jeho oceňování Příjmy a výdaje v daňové evidenci Charakteristika daňové evidence b) Účtování v deníku příjmů a výdajů 5. a+b) Otázka ze zbožíznalství (podle zaměření oboru) prověřuje znalosti z jednotlivých sortimentních skupin zboží. 29

33 Žáci pracovali samostatně, v deskách měli připravené veškeré písemnosti a pomůcky pro vypracování zvolených otázek. Vypracované zadání, označené jménem a názvem předmětu, žáci ukládali do označených desek, v nichž je také uloženo zvolené téma a jeho obsah, titulní list ( příloha č.3 ). Titulní list sleduje u každého žáka: Zvolené téma číslo a název Čas zahájení práce Čas ukončení práce Hodnocení: Do jaké míry jsou odpovědi správné a v souladu s učebními osnovami posoudí odborné učitelé. Každá otázka je zvlášť bodována podle stupně náročnosti A, B, C a učitelé odborných předmětů používají hodnocení, kritérií a pravidel, které jsou součástí jednotného zadání ( příloha č. 4 ). Za celkové hodnocení zodpovídá stálý člen zkušební komise, který je současně garantem za konkrétní učební obor jmenovaný ředitelem naší školy. Jedná se o učitele odborných předmětů, který se podílí na přípravě jednotlivých částí závěrečných zkoušek, zajišťuje koordinaci mezi učiteli odborných předmětů a učiteli odborného výcviku a spolupracuje s vedením školy Praktická zkouška - ředitel školy převezme z jednotného zadání libovolný počet témat - pokud je stanoveno více než jedno téma, žák si jedno vylosuje (pro školní rok 2006/2007 je stanoveno pouze jedno téma) - probíhá dva dny (1 den na pracovišti odborného výcviku žáka, 2 den odborná učebna) - třetí den je v kompetenci ředitele školy - žák musí mít pracovní, případně ochranné pomůcky - téma se skládá ze 7 úkolů (4 úkoly jsou pro všechny stejné, 3 úkoly jsou podle odborného zaměření) - žák musí v rámci praktické zkoušky absolvovat všech sedm úkolů 30

34 - záznam o průběhu ZZ, průběžné výsledky a celkové hodnocení jsou zaznamenávány do formulářů, které jsou součástí přílohy - hodnocení, kritéria, časové limity jsou dány Úkol 1 Prodej zboží, odborná a poradenská služba Uskutečňuje se na pracovišti odborného výcviku nebo na učebně. Ředitel školy určí počet jednotlivých okruhů. Žák si losuje 2 témata (u zaměření smíšené zboží jedno téma z potravinářského zboží a druhé z nepotravinářského zboží). Při zkoušce se hodnotí: Správná reakce na přání Předložení, předvedení, vyzkoušení zboží, nabídka Vážení, měření, odhad hmotnosti a spotřeby Dodržování zásad hygieny a bezpečnosti práce při prodeji, estetické úrovně a hbitosti Odborná poradenská služba Reklamace, záruční lhůty Verbální komunikace se zákazníkem Význam ve výživě člověka (potravinářské zboží) Úkol 2 Přejímka zboží Provádí se buď na pracovišti odborného výcviku nebo v odborné učebně školy. Žák si vylosuje ze tří variant, které jsou po deseti položkách, součástí je vyplnění příslušných dokladů. Hodnotí se: Orientace v průvodních dokladech Obaly: druhy, ochranné značení Reklamace prodejna dodavatel Provedení přejímky zboží 31

35 Úkol 3 Výstavka zboží Uskuteční se na pracovišti odborného výcviku nebo na odborné učebně (za využití atrap nebo vypůjčeného zboží). V den konání praktické zkoušky zkušební komise určí zaměření výstavky, která bude bez cenovek a popisek. Žák musí použít reklamní materiály a dekorace, které jsou přístupné v prodejně. Hodnotí se: Výběr zboží a dekorace Zásady aranžování Celkové zhodnocení výstavky Úkol 4 Daňové doklady Provádí se na odborné učebně. Ředitel školy určí jednu ze dvou daných variant, tiskopisy se zvolí podle možností školy: Dodací list (DL): výpočet cen, DPH, náležitosti DL Reklamační list (RL): výpočet, náležitosti RL Jednoduchá účtenka (JÚ): výpočet, náležitosti JÚ Paragon (P): výpočet cen, DPH, náležitosti P Úkol 5 Práce na kontrolní pokladně Provede se na pracovišti odborného výcviku nebo na odborné učebně. Žák markuje dva nákupy o 10 položkách, bere se v úvahu i možnost placení platební kartou. Na závěr žák vyplní poštovní složenku (ředitel školy vybere jednu variantu ze dvou). Hodnotí se: Příprava kontrolní pokladny (KP) Účtování zboží: 2 nákupy, inkaso Uzávěrka, pokladní složenka Úkol 6 Balení zboží Provádí se na odborné učebně, kde si žák vylosuje způsob balení. K hodnocení předloží 3 způsoby balení (láhev nebo nepravidelné balení, dárkové balení, nové trendy balení). 32

36 Úkol 7 Cizí jazyk Provádí se na odborné učebně, bez písemné přípravy. Prodejní rozhovor a slovní zásoba v jednom cizím jazyce podle možností školy a zaměření. Připravenost pracovišť, jak odborné učebny, tak i pracoviště odborného výcviku, zabezpečovala plynulý průběh zkoušky. Žáci byli vybaveni vhodným oděvem, obuví a pomůckami nutnými pro splnění stanoveného úkolu. Učitelé odborného výcviku zajišťovali po celou dobu pedagogický dozor, rovněž sledovali dodržování bezpečnostních a hygienických předpisů. Hodnocení: Návrhy klasifikace předkládali učitelé odborného výcviku, postupovali podle stanovených pravidel a kritérií. K záznamu bodového hodnocení dílčích a celkových výsledků byly využívány doporučené hodnotící tabulky (příloha č. 5 ) Ústní zkouška - ředitel školy převezme témat, ke každému se přiřadí podotázka ze světa práce - druhá podotázka je v kompetenci školy - žák si jedno téma vylosuje - při ústní zkoušce se musí prolínat teoretické znalosti s vlastními poznatky žáka z praxe - při zkoušce používat právní normy, ukázky zboží, vzorníky a ostatní pomůcky, které se používají při výuce - podotázka ze světa práce je minimálně na 3 minuty, maximálně na 5 minut - při hodnocení je kladen důraz hlavně na odbornou část, když ji žák nezvládne a svět práce má na výbornou, konečné hodnocení je přesto nedostatečné Cílem ústního zkoušení je nejen ověřit odborné teoretické znalosti žáků, ale také jejich komunikativní kompetence a schopnosti samostatného myšlení. Tento postup je 33

37 výrazným přínosem pro žáky, protože ponechává prostor pro jejich vlastní vyjadřování a odborní učitelé usměrňují projevy žáků doplňujícími otázkami a napomáhají tak žákům se slabšími vyjadřovacími schopnostmi. Zkoušení je založeno na partnerském rozhovoru mezi vyučujícím a žákem, nezaměřuje se pouze na mechanické memorování osvojených poznatků a vědomostí. Ústní zkouška zahrnuje: a) otázky daných témat zaměřené na obchodní provoz a ekonomiku, jejich zodpovězení má hlavní význam v celkovém hodnocení ústní zkoušky b) podotázky obecný přehled ze světa práce je novým prvkem, který směřuje k ověření toho, zda mají žáci základní přehled o běžných problémech pracovního a občanského života a nejsou zaměřeny pouze na paměťové osvojení teoretických vědomostí c) zařazení druhé odborné podotázky mimo jednotné zadání je v kompetenci ředitele školy - v tomto školním roce jsme druhou podotázku do ústní části ZZ nezařadili Hodnocení: Celkové zhodnocení odpovědí žáka posuzují členové zkušební komise a výsledky jsou zaznamenávány do tabulky ( příloha č. 6 ). Z hodnocení průběhu jednotlivých částí závěrečné zkoušky podle jednotného zadání na naší škole lze konstatovat, že více odpovídá potřebám oboru vzdělání, ale také schopnostem žáků. Na tomto stanovisku jsme se shodli také s odborníkem z praxe, který je stálým členem zkušební komise. Klasifikace a hodnocení závěrečné zkoušky probíhá podle 4,5,6 vyhlášky MŠMT ČR o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou č. 47/2005 Sb. 34

38 5. 5. Dotazníkové šetření - zhodnocení a význam pilotního ověřování jednotného zadání závěrečné zkoušky Do tohoto projektu se naše škola zapojila již druhým rokem (v oboru kuchař číšník) a poprvé v letošním roce v oboru prodavač. Mohla se tedy podílet na návrhu koncepce nové závěrečné zkoušky v tomto učebním oboru. Po ukončení závěrečné zkoušky v měsíci červnu školního roku zjišťuje NÚOV názory ředitele školy a jeho zástupců, učitelů odborných předmětů a odborného výcviku a současně také odborníků z praxe formou dotazníkového šetření. Zjištění se týká: 1. Dostupnosti informací k realizaci závěrečné zkoušky podle jednotného zadání Na tyto otázky zástupci naší školy odpověděli kladně ve všech bodech, protože zadání jsme obdrželi včas, rovněž jsme využívali informace webových stránek NÚOV k projektu Kvalita 1 Metodický seminář také poskytl dostatek informací k průběhu a zajištění zkoušek a byl zde předán písemný materiál pro zástupce pilotních škol 2. Náročnost přípravy na realizaci zkoušky V oblasti náročnosti přípravy zkoušky nutno konstatovat, že jednotné zadání závěrečné zkoušky, hodnocení a kritéria vyučujícím usnadnila přípravu ZZ Získat odborníka z praxe pro účast ve zkušební komisi nebyl problém, protože spolupracujeme s celou řadou pracovišť praktického vyučování 3. Realizace písemné zkoušky V této oblasti lze říci, že zadávání témat proběhlo bez problému, byla zde vysoce hodnocena možnost zadávání podle anotace Obsahová náročnost byla přiměřená, obtížnost jednotlivých témat byla srovnatelná i časová náročnost byla přiměřená a žáci měli dostatek času na vypracování 35

39 Připomínku měli členové zkušební komise k celkovému bodovému hodnocení, které je nastaveno tak, že většina žáků dosáhne klasifikace dobrý 4. Realizace praktické zkoušky Také tuto část lze hodnotit podobně jako písemnou část, pokud se týká náročnosti a srovnatelnosti témat Průběh zkoušky záleží také na materiálně technickém vybavení odborných učeben i pracovišť odborného výcviku a proto nejsou podmínky jednotlivých škol ani podmínky jednotlivých pracovišť zcela srovnatelné Oslovené provozovny dobře spolupracovaly při zabezpečení závěrečné zkoušky Velkým přínosem je zde spolupráce s odborníkem z praxe, jeho přítomnost je pro žáky motivující a pedagogům pomáhá udržovat kontakt teorie s praxí Učitelé odborného výcviku měli doporučení pro následující školní rok, aby se praktický prodej a poradenská služba bodově zvýhodnila oproti daňovým dokladům 5. Realizace ústní zkoušky Z odpovědí na otázky týkající se závěrečné zkoušky vyplývá, že témata odpovídala obsahu přípravy na naší škole a byla formulována srozumitelně jak pro učitele, tak i pro žáky V letošním roce jsme nevyužili možnosti zařazení odborné podotázky. Na základě letošních zkušeností uvažujeme, že v příštím roce zařadíme odbornou otázku ze zbožíznalství. Pro prodavače je to stěžejní předmět a neměl by u ústní zkoušky chybět Některé otázky z ekonomiky a obecného přehledu ze světa práce byly obsahově hodně podobné. Při samotné ústní zkoušce bylo nutné sledovat obsah otázky zkoušeného a připravujícího se žáka 36

40 V podotázkách z obecného přehledu ze světa práce se žáci dobře orientovali, hlavně v oblastech jejich profese a pracovně-právních vztazích. Naše doporučení se týkalo možnosti přizvat zástupce Úřadu práce v Berouně. Žáci by pak přistupovali k přípravě na zkoušku ještě odpovědněji a prohloubila by se spolupráce se sociálními partnery 6. Přístupu školy k inovaci závěrečných zkoušek Nové pojetí naše škola přijala velmi vstřícně z toho důvodu, že se zde zjišťuje, zda žák zvládá klíčové kompetence, zejména schopnost komunikovat, pracovat s informacemi a samostatně řešit pracovní problémy Vyučující se proto v přípravě žáků musí více orientovat na praxi 7. Zařazení netradičních prvků do závěrečné zkoušky Novým prvkem je zařazení podotázek Obecný přehled za světa práce, který jednoduchou formou připravuje na vstup do praxe, tato část nebyla pro žáky obtížná Diskusi vyvolala klasifikace této části zkoušky, protože úroveň odpovědí se podílí na celkovém hodnocení ústní zkoušky jen částečně 8. Uplatnění specifik konkrétní školy Vyučující se shodli na názoru, že by bylo vhodné ponechat větší prostor samotné škole tak, aby mohla uplatnit své specifické potřeby, které budou vycházet ze záměrů konkrétního školního vzdělávacího programu 37

41 6. Závěr Z výše uvedeného dotazníkového šetření vyplývá, že zapojení naší školy do projektu Kvalita 1 nová závěrečná zkouška v učebním oboru prodavač bylo velkým přínosem. Jednak pro školu samotnou, protože zapojením do projektu se zvýšila její prestiž, umožnila se také srovnatelnost kvality přípravy a výsledků vzdělávání mezi jednotlivými školami. Rovněž přiblížení zkoušky požadavkům praxe je důležitým momentem pro uplatnění žáků na trhu práce, protože těžiště závěrečné zkoušky se posouvá k praktické části, která ověřuje připravenost žáků na vstup do praxe. Tato skutečnost je výhodou také z toho důvodu, že žáci, kteří se v současné době hlásí ke studiu učebních oborů nemají vždy dostatečné předpoklady zvládnout vysoké požadavky na teoretické znalosti a nové pojetí závěrečné zkoušky jim přípravu na výkon budoucího povolání usnadňuje. Pedagogický sbor přijal zapojení školy do projektu s určitými obavami, ale po ukončení závěrečných zkoušek hodnotil vše zcela pozitivně, přestože pro ně znamenal větší pracovní zatížení. Jednotliví vyučující museli věnovat dostatečný čas prostudování materiálů i přípravě samotného průběhu jednotlivých částí zkoušek. V přípravě žáků museli věnovat větší pozornost novým prvkům jednotného zadání. Největší změny se týkaly práce učitelů odborného výcviku, kteří vše zvládli bez větších problémů. Současně však byli pedagogové nuceni změnit také přístup ke zkoušení, který spočívá v zadávání komplexních úkolů, které představují řešení pracovních úkolů. Návrh jednotného zadání zkoušek klade důraz na ověřování schopnosti žáků aplikovat získané poznatky. Užší spolupráci vyučující navázali také s odborníky z praxe a dalšími sociálními partnery. Odborník z praxe neměl k zadání jednotlivých částí zkoušek žádné výhrady. Dle svých časových možností sledoval průběh praktické zkoušky a účastnil se ústní zkoušky. Vhodnými doplňujícími otázkami z praxe pomáhal těm žákům, kteří nedokázali plynule odpovídat na otázky učitelů odborných předmětů. Při projednávání celkového hodnocení žáků se aktivně zapojil do jednání zkušební komise. Žáci a jejich rodiče zpočátku přistupovali k tomuto projektu s určitou obavou, protože nevěděli, jak budou závěrečné zkoušky probíhat a v čem budou pro ně nové. Po důkladném seznámení a vysvětlení prostřednictvím vedení školy, třídních učitelů a 38

42 samotných vyučujících došlo k uklidnění a žáci se mohli soustředit na přípravu. Pro některé žáky byla náročná příprava na komunikaci v cizím jazyce, jiní měli problémy se zpracováním písemné části závěrečné zkoušky. Ve školním roce 2006/2007 konalo na naší škole novou závěrečnou zkoušku celkem 29 žáků učebního oboru prodavač. Tabulka č. 2 : Výsledky závěrečných zkoušek Obor Počet žáků Prospělo s Prospělo Neprospělo vzdělání vyznamenáním Prodavač Výsledky závěrečných zkoušek prospělo s vyznamenáním prospělo neprospělo Graf č. 1: Výsledky závěrečných zkoušek 39

43 Tabulka č. 3: Klasifikace jednotlivých částí závěrečných zkoušek Průměrný prospěch Písemná část Praktická část Ústní část 3,3 2,3 2,5 Klasifikace jednotlivých částí ZZ 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 3,3 2,3 2,5 Klasifikace jednotlivých částí ZZ písemná část praktická část ústní část Graf č. 2: Klasifikace jednotlivých částí ZZ Pokud budeme sledovat průměr známek z jednotlivých částí zkoušek, ukáže nám, že jednoznačně nejlepší výsledky žáci dosahují v praktické části zkoušky, potom následuje ústní část a nejhorší v písemné části závěrečné zkoušky. Jedním důvodem je skutečnost, že žáci ve většině případů nejsou schopni samostatně formulovat odpovědi ke zvolenému tématu bez pomoci vyučujících. Tyto výsledky jasně prokazují, že úroveň praktických dovedností je vyšší, než dovednosti komunikativní, nebo teoretické znalosti a vědomosti. Úroveň připravenosti žáků je hodnocena jako průměrná, ve většině případů výsledky odpovídají dosahovanému hodnocení žáka v průběhu studia. 40