Dynamika výměny oxidu uhličitého mezi atmosférou a vodou v závislosti na ph vody

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Dynamika výměny oxidu uhličitého mezi atmosférou a vodou v závislosti na ph vody"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV GEOLOGICKÝCH VĚD Dynamika výměny oxidu uhličitého mezi atmosférou a vodou v závislosti na ph vody Bakalářská práce Markéta Solanská Vedoucí práce: doc. RNDr. Josef Zeman, CSc. Brno 2013

2 Bibliografický záznam Autor: Markéta Solanská Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Ústav geologických věd Název bakalářské práce: Studijní program: Studijní obor: Vedoucí bakalářské práce: Dynamika výměny oxidu uhličitého mezi atmosférou a vodou v závislosti na ph vody Geologie Geologie doc. RNDr. Josef Zeman, CSc. Akademický rok: 2013/2014 Počet stran: 37 Klíčová slova: oxid uhličitý, karbonáty, karbonátový systém, globální cyklus uhlíku Bibliographic entry Author: Markéta Solanská Faculty of Science, Masaryk University Department of Geological Sciences Title of Thesis: Degree programme: Field of Study: Supervisor: Dynamics of carbon dioxide exchange between atmosphere and water in dependence on ph Geology Geology doc. RNDr. Josef Zeman, CSc. Academic Year: 2013/2014 Number of Pages: 37 Keywords: carbon dioxide, carbonates, carbonate system, global carbon cycle

3 Abstrakt Tato práce se zabývá procesy v karbonátovém systému. Karbonátový systém výrazně ovlivňuje složení a vlastnosti vod, především hodnotu ph. Součástí tohoto systému je atmosférický oxid uhličitý, o kterém se dnes mluví hlavně kvůli jeho možným vlivům na globální oteplování. Atmosférický oxid uhličitý hraje velkou roli při srážení a rozpouštění karbonátů, které zabraňují skokovým změnám ph. Abstract This thesis deals with the processes in the carbonate system. Carbonate system greatly influences the structure and properties of water, especially the ph. The part of this system is the atmospheric carbon dioxide which is spoken today mainly because of its possible effects on global warming. Atmospheric carbon dioxide plays a major role in the precipitation and dissolution of carbonates which prevent abrupt changes in ph.

4

5 Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat doc. RNDr. Josefu Zemanovi CSc. za odbornou pomoc, vstřícnost a cenné rady. Dále bych ráda poděkovala panu Kadlecovi, který mi byl vždy nápomocen při laboratorních experimentech. Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci vypracovala samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány. V Brně 7. ledna Markéta Solanská

6 Obsah 1 Úvod Uhlík Globální cyklus uhlíku Rezervoáry uhlíku Parametry vod Teplota ph Oxidačně-redukční potenciál Neutralizační kapacita Konduktivita Rozpuštěný oxid uhličitý Rovnice karbonátového systému Vliv CO 2 na globální oteplování Metodika Výsledky a jejich diskuze ph Konduktivita Oxidačně-redukční potenciál Teplota Určení koncentrace karbonátových látek Závěr Literatura Přílohy

7 1 Úvod Rozlišujeme dva hlavní cykly uhlíku biologický a geochemický. Biologický cyklus je dán fotosyntézou rostlin a dýcháním živočichů. Průměrná doba, za kterou proběhne molekula tímto cyklem, je zhruba dvacet let. Geochemický cyklus je pomalejší a může fungovat díky biologickému cyklu. Biologický cyklus není v rovnováze a existuje z něj výstup. Část vyprodukované biomasy je odnímána do sedimentů a přibližně stejné množství se vrací ve formě CO 2 do atmosféry při procesech diageneze a metamorfózy. Část atmosférického CO 2 se dostane do vody a přemění na karbonáty přecházející do sedimentů, které jsou posléze recyklovány. Karbonáty vznikly obvykle ze zbytků živých organismů z moří, jsou to převážně vápence a dolomity. Hydrolýzu karbonátů lze popsat následující rovnicí podle Moldana (1983). CaCO 3 + CO 2(g) + H 2O Ca HCO 3 (1) 2 Uhlík Uhlík je čtvrtým nejhojnějším prvkem ve vesmíru. Na zemském povrchu je jeho velká část uložena v karbonátech. Ve vodě se vyskytuje ve formě uhličitanových a hydrogenuhličitanových iontů, které jsou rozpustné. V atmosféře se vyskytuje ve sloučenině CO 2 a je pátým nejhojnějším prvkem. CO 2 je důležitou složkou srážkové vody a je příčinou její kyselosti. Na Zemi existují tři cykly uhlíku. Nejrychlejší je biologický, který je spjat s fotosyntézou a dýcháním živočichů. Druhý, cyklus organických zbytků, je podstatně pomalejší. Funguje na základě toho, že biologický cyklus není uzavřen. Tento cyklus trvá zhruba dvacet tisíc let. Posledním cyklem je cyklus karbonátový trvající asi 2x10 8 let. Na růstu obsahu CO 2 v atmosféře se podílí také člověk spalováním fosilních paliv (organický uhlík je přeměňován na CO 2), odlesňováním, ztrátou živin v zemědělských půdách apod. Část emitovaného CO 2 je absorbována do světového oceánu. Podle oceánologických modelů je oceán schopen pojmout ročně maximálně 60 % CO 2 vyprodukovaného spalováním. 7

8 Důležitou součástí karbonátového cyklu je i vápník. Vápník se vyskytuje v karbonátových sloučeninách minerálech kalcitu, aragonitu a dolomitu. Chemický systém, s rovnováhou CO 2, H 2CO 3, 2 HCO 3, CO 3, je nejdůležitějším systémem mořské vody a dalších vod. Vápník se při zvětrávání karbonátových hornin často uvolňuje a vstupuje do vodných roztoků a jeho část přechází následně do sedimentů (Moldan 1983). 3 Globální cyklus uhlíku Koncentrace uhlíku v atmosféře se za posledních dvě stě let velmi zvýšila. Obr. 1 Změny koncentrace CO 2 v atmosféře za posledních 400 tisíc let (Boháček 2011). Na světě existují tři rezervoáry uhlíku atmosféra, světový oceán a pevnina. Globální cyklus uhlíku je velmi složitý. Je také ovlivněn klimatem a geochemickými pochody. Za nemalý nárůst CO 2 mohou také lidé. Kvůli spalování fosilních paliv nebo také zemědělskému obdělávání půdy odlesňování se CO 2 dostává do atmosféry. Místo přirozené spotřeby CO 2 zelenými rostlinami se CO 2 produkuje do vzduchu. Přibližně polovina celkových emisí zůstane v atmosféře, zatímco druhá polovina se dostane do oceánu. Obsah uhlíku v oceánech a v půdách je poměrně nejistý na rozdíl od atmosféry, kde jsou jeho koncentrace celkem přesné. Mezi atmosférou a oceány se oběma směry vymění asi 90 Gt uhlíku ročně. Uhlík se rozpouští ve vodě, což vede k vzniku slabé kyseliny, reakce s karbonáty vede k tvorbě bikarbonátů. Schopnost oceánu snižovat koncentraci CO 2 v atmosféře závisí na přísunu kationtů z relativně pomalého zvětrávání hornin. V oceánech výrazně roste koncentrace rozpuštěného CO 2 ve větších hloubkách (nad 300 m). To souvisí s něčím, čemu se říká termohalinní výměník: CO 2 je 8

9 rozpustnější v chladných a slaných vodách polárních oblastí. Ty klesají a jsou transportovány laterálně (Boháček 2011). Obr. 2 Předpokládané důsledky zvýšení koncentrace CO 2 (Boháček 2011). 9

10 Obr. 3 Globální cyklus uhlíku (Meteocentrum.cz 2013). Obr. 4 Růst atmosférického CO 2 v závislosti na čase na Mauna Loa (Meteocentrum.cz 2013). 10

11 3.1 Rezervoáry uhlíku Atmosféra CO 2, CH 4 Hydrosféra CO 2(aq) a karbonátové látky Biosféra základní stavební částice živých organismů Litosféra uhlí, ropa, zemní plyn, vápencové horniny Nejvíce uhlíku je uloženo v pevninských a oceánských sedimentech. 4 Parametry vod V následující kapitole jsou probrány hlavní parametry přírodních vod, které určují rozpouštění oxidu uhličitého ve vodě a které jsou naopak rozpouštěním oxidu uhličitého ve vodě významně ovlivňovány. 4.1 Teplota Teplota výrazně ovlivňuje vlastnosti vody především u povrchových vod. Její hodnota je důležitá při výpočtech chemických rovnováh ve vodách. S rostoucí teplotou se snižuje obsah plynů ve vodě (Pitter 1999). 4.2 ph Hodnota ph ve vodách je velmi důležitá veličina. Společně s oxidačně-redukčním potenciálem ovlivňují reakce ve vodách. Umožňuje rozlišit jednotlivé formy výskytu některých prvků ve vodách, je jedním z hledisek pro posuzování agresivity vody a ovlivňuje účinnost většiny chemických, fyzikálně chemických a biologických procesů používaných při úpravě a čištění vod (koagulaci, sorpci, srážení, oxidaci, redukci, hydrolýzu, nitrifikaci, denitrifikaci, aerobní a anaerobní biologický rozklad aj.). Pokud bereme v potaz uzavřený karbonátový systém vůči atmosféře, ph destilované vody je 7. Tato hodnota platí při teplotě 25 C. Roste-li teplota, ph klesá, zatímco při poklesu teploty ph roste (např. při 100 C bude hodnota ph důsledkem změny iontového součinu vody 6,1). V přírodních vodách se 11

12 hodnota ph pohybuje mezi 4,5 až 9,5 a bývá dána karbonátovou rovnováhou. Pokud je ph vyšší nebo nižší než zmíněné rozmezí, je to způsobeno např. huminovými látkami, volnými organickými a anorganickými kyselinami, kationty Fe aj. Neznečištěná voda pocházející ze srážek má hodnotu ph mezi 5 a 6. ph neznečištěných povrchových vod bývá zpravidla od 6 do 8,5. Pokud je ovšem voda acidifikovaná, je tato hodnota nižší. Vlivem fotosyntézy může být ph naopak vyšší. Rozmezí pro prosté vody nebo pro minerální vody je 5,5 až 7,5. Jak už bylo zmíněno výše, hodnota ph není vždy konstantní a ovlivňují ji různé pochody ve vodách. Hodnotu ph zvyšuje: redukce železa a manganu redukce síranu zvětrávání hlinitokřemičitanů denitrifikace fotosyntéza adsorpce aniontů na hydratovaných oxidech a hlinitokřemičitanech Hodnotu ph snižuje: hydrolýza iontů kovů oxidace železa a manganu oxidace sulfidů a sulfidických rud nitrifikace vylučování uhličitanů chlorace vody respirace (disimilace, aerobní biologický rozklad) melanogeneze (anaerobní biologický rozklad) adsorpce kationtů na hydratovaných oxidech a hlinitokřemičitanech (Pitter 1999). 12

13 4.3 Oxidačně-redukční potenciál Oxidačně-redukční potenciál nebo-li redox potenciál přírodních vod je obvykle dán koncentrací rozpuštěného kyslíku. Pokud je kyslíku v systému málo, zastupují jej jiné oxidačně-redukční systémy např. CH 4 nebo CO 2. Redox potenciál v přírodních a užitkových vodách bývá od 500 mv do 500 mv. Oxidačně-redukční potenciál slouží k výpočtu poměrného zastoupení jednotlivých oxidačních stupňů daného prvku ve vodě nebo naopak k jeho odhadu z chemického složení vod. Hodnotu redox potenciálu ovlivňuje několik faktorů např. hodnota ph nebo rychlost reakcí (Pitter 1999). 4.4 Neutralizační kapacita Neutralizační kapacita je schopnost vody vázat vodíkové nebo hydroxidové ionty. NK se zjišťuje titrací buďto kyselinou nebo zásadou do bodu ekvivalence. Nejčastěji se udávají hodnoty bodů ekvivalence 4,5 a 8,3. Tyto hodnoty nejsou vždy stejné, záleží na obsahu oxidu uhličitého v systému. Neutralizační kapacita je integrálem tlumivé kapacity v daném rozmezí hodnot ph. U přírodních a užitkových vod lze KNK resp. ZNK definovat na základě protonových bilancí obsahující složky uhličitanového systému (H 2CO 3, 2 HCO 3, CO 3, H +, OH ) a případně další akceptory resp. donory protonů, např. jiné slabé kyseliny nebo zásady (ionty kovů a jejich hydroxokomplexy, huminové látky, amoniakální dusík, fosforečnany, křemičitany). Indexy u zkratek, např. KNK 4,5, znamenají hodnotu ph, do které provádí titrace. Tato hodnotu může mít buď analytické, nebo technologické hledisko. Analytický význam je ph bodu ekvivalence a technologický je spotřeba reakčního činidla. U uhličitanového systému se KNK stanovuje zejména do bodů ekvivalence, tedy do hodnot 4,5 a 8,3 (Pitter 1999). 13

14 Obr. 5 Křivka uhličitanového systému (Pitter 1999). Při pohledu na křivku uhličitanového systému je vidět, že KNK 4,5 je celková kyselinová kapacita uhličitanového systému a KNK 10,6 je celková zásadová kapacita. Tyto hodnoty však závisí na obsahu celkového oxidu uhličitého ve vodě. U vod s nízkým obsahem CO2 je potřeba stanovit bod ekvivalence pomocí Granovy metody. Exponenty jsou pak vyšší než 4,5. Tato metoda je výhodná, protože není potřeba provádět mnoho měření s hodnotami okolo bodu ekvivalence. Provede se matematická transformace pro body před bodem ekvivalence a vynese se do grafu. To stejné se provede pro body za bodem ekvivalence a opět se vynese do grafu v závislosti na objemu titračního činidla. Výsledkem jsou dvě přímky, na jejichž průsečíku se nachází bod ekvivalence (Pitter 1999). 14

15 Obr. 6 Granova metoda (Jančář 2007). 4.5 Konduktivita Značka konduktivity je κ a jednotkou je S m -1. Elektrolytická konduktivita, která se v rozborech vody označuje obvykle jen jako konduktivita, je míra koncentrace ionizovatelných anorganických a organických součástí vody. Jedná se o lineární koncentraci iontů ve zředěných roztocích. Konduktivita je převrácenou hodnotou odporu roztoku v ohmech, obsaženého mezi dvěma elektrodami o ploše 1 m 2, které jsou od sebe vzdáleny 1 m. Konduktivita závisí na koncentraci iontů, jejich nábojovém čísle, pohyblivosti a teplotě. Teplota je v tomto případě důležitá, protože její 1 C ovlivňuje pokles nebo vrůst konduktivity o cca 2 %. Průměrná konduktivita řeky Vltavy v Hluboké je 16,8 ms m -1. Při ph menším než 6 a větším než 9 naměříme výrazné odchylky, protože při tomto ph dochází k velkému pohybu H + a OH (Pitter 1999). 15

16 4.6 Rozpuštěný oxid uhličitý Nejdůležitějším protolytickým systémem v přírodních a užitkových vodách je uhličitanový systém 2 (CO 2 HCO 3 CO 3 ), který významně ovlivňuje složení a vlastnosti vod (hodnotu ph, neutralizační a tlumivou kapacitu, agresivitu, inkrustační účinky) a také všechny procesy jejich chemické nebo fyzikálně-chemické úpravy (koagulaci, adsorpci, odkyselování, odmanganování, odželezování, stabilizaci aj.) (Pitter 1999). Existují dva typy karbonátových systémů otevřený a uzavřený. Otevřený systém je přístupný atmosféře. Koncentrace CO 2 závisí na jeho parciálním tlaku v atmosféře a jeho množství se mění. V uzavřeném karbonátovém systému koncentrace CO 2 zůstává stejná. Původ oxidu uhličitého ve vodě může být atmosférický, hlubinný nebo biogenní. Za zvýšenou koncentraci CO 2 ve vodách může z menší části znečištěné ovzduší okolo větších měst a továren. Daleko větší koncentrace oxidu uhličitého, který se dostává do vody, se vyskytuje v půdní atmosféře (> 100 větší množství). Takovýto CO 2 je hlubinného nebo biogenního původu. Hlubinný CO 2 pochází např. z magmatu a biogenní vzniká rozkladem organických látek za i bez přístupu molekul O 2 (Pitter 1999). Oxid uhličitý se může vyskytovat v několika formách: Hydrogenuhličitanové iony (HCO 3 ) vznikají důsledkem chemických reakcí, jako je např. reakce karbonátových minerálů s CO 2, dále vznikají odkyselováním H 2O nebo zvětráváním hlinitokřemičitanů 2 Uhličitanové iony (CO 3 ) v přírodních vodách se ve větším množství vyskytují v kyselých vodách při ph vyšším jak 8,3 (např. v eutrofizovaných vodách vody s vysokým obsahem živin, dusíku a fosforu, to způsobuje nadměrný růst rostlin a narušení přirozené rovnováhy ve vodách, CO 2 v takovéto formě je prakticky nedostupný pro vodní živočichy Hydrogenuhličitanové a uhličitanové iony jsou označovány jako vázaný oxid uhličitý. Oxid uhličitý rozpuštěný ve vodě se v hydrochemii nazývá volný oxid uhličitý a často se pro něj používá symbol H 2CO 3*. CO 2 je rozpuštěn ve vodě převážně v molekulární formě jako volně hydratované molekuly, označované obvykle jako CO 2(aq). Volný oxid uhličitý lze charakterizovat touto rovnicí podle Pittera (1999). C(H 2CO 3*) = c[co 2(aq)] + c(h 2CO 3) (2) 16

17 4.7 Rovnice karbonátového systému Reakce s vodou CO 2(g) + H 2O = H 2CO 3* (3) Disociace kyseliny H 2CO 3* = H + + HCO 3 (4) Druhá disociace HCO 3 = H + + CO 3 2 (5) Součet hydrogenuhličitanů, uhličitanů a volného CO 2 charakterizován rovnicí: se označuje jako veškerý oxid uhličitý a je C(CO 2) T = c(h 2CO 3*) + c(hco 3 ) + c(co 3 2 ) = c(c anorg) c(tic) (6) TIC = Total Inorganic Carbon Množství veškerého CO 2 lze zjistit z KNK (kyselinová neutralizační kapacita) a ZNK (zásadová 2 neutralizační kapacita). Koncentraci CO 3 lze podle těchto kapacit zjistit pouze při ph vyšším než 8,3. Při nižším ph je tato koncentrace stanovitelná jen pomocí výpočtů. Rovnováha mezi H 2CO 3* a HCO 3 nastává při ph 6,35. Při ph 10,33 je dosaženo rovnováhy mezi a 2 HCO 3 a CO 3. Volný oxid uhličitý se vyskytuje ve vodách s hodnotu ph pod 8,3. V povrchových vodách je jeho koncentrace desítky až jednotky mg l -1. Hydrogenuhličitany jsou běžnou součástí vod. Uhličitany se ve vodách vyskytují zřídka. Hydrogenuhličitany i uhličitany mohou existovat i ve formě iontových asociátů (např. [CaHCO 3] + nebo [CaCO 3(aq)] (Pitter 1999). 17

18 Obr. 6 Distribuční diagram karbonátů, závislost na ph (Langmuir 1997). Oxid uhličitý je velmi dobře rozpustný ve vodě, snadno podléhá disociaci. Snižování koncentrace CO 2 ve vodě může probíhat několika způsoby důsledkem fotosyntézy, srážením minerálů nebo přesunem CO 2 do atmosféry. Důležitá hodnota pro zjištění obsahu oxidu uhličitého ve vodách je parciální tlak CO 2. Hodnotu parciálního tlaku CO 2 získáme vypočítáním rovnice: p(co 2) = p r(co 2)p 0 (7) p 0 je tlak Pa Dále můžeme koncentraci oxidu uhličitého vypočítat, pokud známe hodnotu ph a obsah hydrogenuhličitanů, podle následující rovnice: 18

19 log c(h 2CO 3*) = log c(hco 3 ) + log γ(hco 3 ) ph log K 1 (8) Hydrogenuhličitany se při zvyšování teploty vody postupně začínají rozkládat: 2 HCO 3 = CO H 2CO 3* = CO CO 2 + H 2O (9) Z vody uniká oxid uhličitý a vznikající uhličitany reagují s kovy, především s vápníkem, za vzniku CaCO 3 (Pitter 1999). 5 Vliv CO2 na globální oteplování Během posledních sto let vzrostla teplota na Zemi o 0,74 C. Obsah oxidu uhličitého v atmosféře za posledních 150 let vzrostl z 290 ppm na 380 ppm. Skleníkový efekt je způsoben oxidem uhličitým. Vlivem těchto faktů vznikla hypotéza, že za globální oteplování je zodpovědný člověk. Existují ale i další faktory, které se na globálním oteplování více či méně podílejí. Např. Milankovičovy cykly, sluneční aktivita, termohalinová cirkulace, kontinentální drift, vegetační kryt aj. (Kutílek 2012). Podle Zemánka (2009) bychom měli zapomenout na globální oteplování a spíše se připravit na další dobu ledovou, protože Země se bude rychle ochlazovat. Vliv oxidu uhličitého na globální oteplování je zanedbatelný a je dobře, že se jeho koncentrace v atmosféře zvyšuje CO 2 je totiž důležitý pro zvýšení produkce v zemědělství. Sluneční aktivita klesá. Na Slunci se objevuje stále méně slunečních skvrn, které jsou znakem sluneční aktivity. Čím více slunečních skvrn, tím více je Slunce aktivní. V letech nastalo období zvané Maunderovo minimum. V tomto období se snížila sluneční aktivita a nedošlo k pravidelnému cyklu skvrn. Následkem toho se globální klima ochladilo. Sluneční aktivita ovlivňuje změny klimatu, ale není hlavní příčinou (Meteocentrum.cz 2013). V současné době obsah oxidu uhličitého nenarušuje lidské zdraví ani přírodní prostředí. Čím vyšší koncentrace CO 2, tím více se snižuje jeho schopnost oteplovat planetu. Takových koncentrací zatím ale nedosahuje a jak už bylo zmíněno, na globálním oteplování se podílí více faktorů. (Meteocentrum.cz 2013). 19

20 6 Metodika V laboratoři bylo do kádinek namícháno pět 500 ml roztoků tak, aby bylo dosaženo různých hodnot ph. Byl vybrán roztok destilované vody, 0,0001M HCl, 0,001M NaOH, 0,1M NaOH a 1M NaOH. Vzorky byly přeměřeny ph metrem, abychom zjistili přesnou hodnotu ph, a zaznamenány. Byly přeměřeny i další hodnoty, a to oxidačně-redukční potenciál, konduktivita a teplota. Měření probíhalo znovu po několika dnech, celkem 4x. Před každým měřením bylo nutné doplnit odpařené roztoky destilovanou vodou do původního objemu tedy 500 ml a promíchat je. Obr. 7 Vzorky Obr. 8 Měření hodnot ph metrem Dále byla u všech vzorků provedena titrace. Titrovalo se buďto zásadou (NaOH) nebo kyselinou (HCl) v závislosti na ph nízká hodnota ph zásada, vysoká hodnota ph kyselina. Roztoky s ph se středními hodnotami (destilovaná voda a 0,001M NaOH) musely být titrovány zpětně kyselinou i zásadou. Nejprve bylo napipetováno určité množství roztoku (100 ml destilované vody, která byla titrována 0,01M HCl a 0,01M NaOH; 100 ml 0,0001M HCl tirace 0,01M NaOH; 100 ml 0,001M NaOH titrace 0,01M HCl a 0,01M NaOH; 50 ml 0,01M NaOH titrace 0,01M HCl; 2 ml 1M NaOH titrace 0,05M HCl do těchto 2 ml muselo být přidáno cca 20 ml destilované vody, aby elektrody bylo do čeho ponořit). Titrace probíhala tak, že do odměřeného roztoku byla pomocí digitální byrety opatrně přikapávána HCl nebo NaOH. Zaznamenávala se spotřeba v ml a následná hodnota ph 20

21 ph ph ph (Přílohy 1, 2, 3, 4, 5). Vznikly tak dva sloupce hodnot, ze kterých byla později sestavena titrační křivka. Titrace probíhala do doby, kdy se po přidání velkého množství kyseliny nebo zásady ph měnilo jen málo. U dvou vzorků (0,01M NaOH a 0,001M NaOH) byla přímo při titraci měřena také konduktivita, byla tak zjištěna její závislost na ph V (ml) Obr. 9 Titrační křivka pro vzorek 0,001M NaOH 7 Výsledky a jejich diskuze V laboratoři probíhalo měření ph, konduktivity, oxidačně-redukčního potenciálu a teploty. 7.1 ph /3 22/3 27/3 1/4 6/4 čas /3 22/3 27/3 1/4 6/4 čas Obr. 10 Závislost ph na čase u destilované vody Obr. 11 Závislot ph na čase u 0,001M NaOH 21

22 eh (MV) eh (MV) konduktivita (µs/cm) konduktivita (µs/cm) Jak vyplývá z grafů, ph nejprve prudce klesalo a po té se jeho hodnota výrazně neměnila. 7.2 Konduktivita /3 22/3 27/3 1/4 6/4 čas /3 22/3 27/3 1/4 6/4 čas Obr. 12 Závislost konduktivity na čase u destilované vody Obr. 13 Závislost konduktivity u 0,001 NaOH 7.3 Oxidačně-redukční potenciál /3 22/3 27/3 1/4 6/4 čas Obr. 14 Závislost eh na čase u destilované vody /3 22/3 27/3 1/4 6/4 čas Obr. 15 Závislost eh na čase u 0,001M NaOH U vzorku destilované vody oxidačně-redukční potenciál nejprve vzrostl, však prudce klesl, po té opět vzrostl. Redox potenciál 0,001M NaOH postupně rostl. 22

23 teplota ( C) teplota ( C) 7.4 Teplota Obr. 16 Závislost teploty na čase u destilované vody 20,8 20,7 20,6 20,5 20,4 20,3 20,2 20,1 17/3 22/3 27/3 1/4 6/4 čas Obr. 17 Závislost teploty na čase u 0,001M NaOH 21,4 21, ,8 20,6 20,4 20,2 17/3 22/3 27/3 1/4 6/4 čas Teplota se u všech vzorků vyvíjela víceméně obdobně, jelikož vzorky byly umístěny ve stejné místnosti a měřeny jeden po druhém. 7.5 Určení koncentrace karbonátových látek Pro určení koncentrace karbonátových látek bylo potřeba zjistit přesnou hodnotu bodu ekvivalence. Hodnoty bodu ekvivalence bylo spočítáno podle následujícího vzorce (Zeman 2013): Veq V ph pheq Veq V V V eq (10) Hodnoty pheq, Veq, α, β, γ byly odhadnuty z titrační křivky, zbylé hodnoty byly zjištěny při laboratorním měření (Přílohy 1, 2, 3, 4, 5). Z hodnot bodu ekvivalence byly spočítány koncentrace karbonátových látek ve vzorcích. 23

24 ph 10 9,5 9 8,5 8 7,5 phexp phcalc bod ekvivalence ml Obr. 18 Část titrační křivky s vyznačeným bodem ekvivalence pro vzorek 0,01M NaOH Název vzorku c (mol/l) 0,0001M HCl 0, ,01M NaOH 1,04x10-2 Destilovaná voda 7,69105x10-5 0,001M NaOH 0, M NaOH 1, Tab. 1 Výsledná koncentrace karbonátových látek 24

25 8 Závěr V laboratoři bylo měřeno ve čtyřech časových úsecích po jednom dnu, po pěti dnech a po týdnu ph, konduktivita, oxidačně-redukční potenciál a teplota. Hodnota ph nejprve prudce klesala důsledkem vstoupení CO2 do systému a po té se již výrazně neměnilo. Konduktivita se u různých vzorků vyvíjela odlišně. Hodnota oxidačněredukčního potenciálu až na několik výkyvů rostla. Teplota se u jednotlivých vzorků výrazně nelišila a byla závislá na teplotě okolí. Z hodnot bodů ekvivalence byly zjištěny koncentrace karbonátových látek. 25

26 9 Literatura Boháček, I. (2001): Globální cyklus uhlíku. On-line: dne GLOBE Carbon Cycle (2007): Globální cyklus uhlíku. On-line: dne Holoubek, I. (2013): Biogeochemické cykly. - On-line: dne Jančář, L. (2007): Granova metoda. - On-line: dne Kutílek, M. (2012): Klima v holocénu proti skleníkové hypotéze. On-line: dne Langmuir, D. (1997): Aqueous Environmental Geochemistry. Prentice Hall Inc. Upper Saddle River, N.J. 600 s. Meteocentrum (2013): Oxid uhličitý sloučenina 21.století? - On-line: dne Meteocentrum (2013): Sluneční aktivita podceňovaný faktor v klimatické změně? On-line: dne Moldan, B. (1983): Koloběh hmoty v přírodě. Academia. Praha. 172 s. Pitter, P. (1999): Hydrochemie. VŠCHT. Praha. 568 s. Zemánek, J. (2009): Zapomeňte na globální oteplování, možná přichází další malá doba ledová. On-line: dne

27 10 Přílohy Příloha 1 Data získaná při titraci 0,01M NaOH a výpočet bodu ekvivalence V (ml) phexp phcalc (phexpphcalc)^2 0 9,742 9,708 0, ,1 9,732 9,704 0, ,15 9,725 9,702 0, ,21 9,721 9,700 0, ,32 9,707 9,695 0, ,42 9,7 9,690 9,88E-05 0,56 9,687 9,683 1,44E-05 0,68 9,677 9,677 2,27E-10 0,9 9,658 9,665 4,79E-05 1,54 9,605 9,624 0, ,03 9,561 9,586 0, ,52 9,514 9,541 0, ,03 9,46 9,487 0, ,04 9,34 9,354 0, ,05 9,193 9,176 0, ,65 9,083 9,043 0, ,92 9,026 8,976 0, ,32 8,928 8,866 0, ,67 8,833 8,759 0, ,96 8,737 8,662 0, ,27 8,621 8,548 0, ,48 8,528 8,465 0, ,68 8,433 8,380 0, ,86 8,34 8,304 0, ,03 8,262 8,236 0, ,18 8,193 8,179 0, ,32 8,133 8,128 2,26E-05 8,52 8,041 8,059 0, ,71 7,972 7,997 0, ,91 7,899 7,935 0, ,13 7,828 7,871 0, ,34 7,773 7,814 0, ,56 7,715 7,757 0, ,81 7,655 7,697 0, ,04 7,612 7,645 0, ,32 7,561 7,587 0, ,64 7,506 7,525 0, ,448 7,462 0, ,42 7,386 7,396 0, ,8 7,344 7,343 4,22E-07 27

28 12,24 7,292 7,289 1,08E-05 12,69 7,246 7,240 4,01E-05 13,35 7,179 7,179 2,86E-08 13,8 7,152 7,144 6,29E-05 14,65 7,075 7,091 0, ,5 7,008 0, ,5 6,933 17,5 6,863 18,5 6,801 19,65 6,729 20,73 6,668 21,85 6,608 23,14 6,538 24,2 6,486 25,34 6,433 26,76 6,357 27,98 6,293 28,91 6,247 30,16 6,182 31,5 6,107 32,8 6,034 34,35 5,938 35,82 5,837 5,830 4,72E-05 36,9 5,76 5,754 3,29E-05 38,15 5,658 5,656 3,86E-06 39,21 5,558 5,560 3,67E-06 40,25 5,447 5,448 1,17E-06 41,27 5,31 5,312 2,39E-06 42,2 5,141 5,148 4,77E-05 42,72 5,025 5,030 2,12E-05 43,03 4,943 4,945 5,42E-06 43,33 4,847 4,851 1,27E-05 43,64 4,745 4,735 0, ,93 4,601 4,604 8,59E-06 44,12 4,501 4,503 3,26E-06 44,35 4,342 4,359 0, ,45 4,285 4,287 3,19E-06 44,57 4,212 4,203 8,63E-05 44,75 4,109 4,091 0, ,9 4,03 4,010 0, ,12 3,903 3,905 3,89E-06 45,24 3,85 3,854 1,53E-05 45,35 3,815 3,810 2,16E-05 45,5 3,748 3,755 5,39E-05 45,72 3,674 3,683 7,28E ,588 3,601 0,

29 46,23 3,538 3,542 1,29E-05 46,51 3,474 3,477 7,51E ,369 3,379 9,52E-05 47,39 3,306 3,312 3,17E-05 47,62 3,269 3,276 4,37E-05 48,01 3,217 3,219 6,22E-06 48,68 3,14 3,135 2,8E-05 49,34 3,071 3,062 8,08E-05 49,99 3,018 2,998 0, ,46 2,981 0, Příloha 2 Data získaná při titraci 0,0001M HCl a výpočet bodu ekvivalence V (ml) phexp phcalc (phexpphcalc)^2 0 3,659 5, , ,03 3,64 5, , ,1 3,659 5, , ,15 3,68 5, , ,25 3,727 5, , ,4 3,845 5, , ,5 3,947 5, , ,57 4,026 5, , ,65 4,13 5, , ,72 4,205 5, , ,81 4,399 5, , ,85 4,47 5, , ,91 4,582 5, , ,05 4,799 5, , ,1 4,81 5, , ,26 4,973 5, , ,32 4,987 5, , ,4 5,174 5,4205 0, ,45 5,226 5, , ,5 5,413 5, , ,62 5,494 5, , ,68 5,506 5, , ,72 5,621 5, , ,78 5,883 5, , ,81 5,9 5, , ,85 6,003 5, , ,91 6,106 6, , ,95 6,118 6, ,

30 2 6,21 6, , ,05 6,363 6, , ,09 6,39 6,4501 0, ,14 6,468 6, , ,19 6,645 6, , ,23 6,886 6, , ,26 6,896 6, , ,29 7,149 7, , ,37 7,447 7, , ,42 7,737 7, , ,46 7,796 7, , ,5 7,849 7, , ,59 7,905 8, , ,62 8,053 8, , ,65 8,13 8, , ,69 8,249 8, , ,72 8,336 8, , ,75 8,408 8, , ,77 8,475 8, ,3E-06 2,81 8,552 8, ,85E-05 2,84 8,622 8, , ,88 8,692 8, , ,91 8,74 8, , ,95 8,796 8, , ,98 8,833 8, , ,01 8,873 8, , ,07 8,947 8, , ,12 8,983 8, , ,17 9,022 9, , ,25 9,085 9, ,99E-06 3,35 9,153 9, ,88E-05 3,5 9,239 9, , ,64 9,298 9, , ,83 9,373 9, ,36E ,443 9, , ,25 9,531 9, , ,55 9,593 9, , ,98 9,719 9, , ,3 9,773 9, , ,71 9,866 9, , ,1 9,94 9, , ,51 9,997 8, , ,054 8, , ,01 10,18 8, , ,02 10,291 7, , ,93 10,368 7, ,

31 10,92 10,446 6, , ,46 10,469 6, , ,47 10,533 4, , ,49 10,592 5, ,89 14,87 10,656 4, , ,26 10,717 3, , ,57 10,777 2, , ,22 10,827 1, , ,29 10,893 0, , ,74 10,957-0, , ,81 11,045-3, , ,39 11,124-6, ,8292 0, Příloha 3 Data získaná při titraci destilované vody a výpočet bodu ekvivalence V (ml) phexp phcalc 0 6,24 6, ,2574E-05 0,04 6,212 6, ,86876E-05 0,11 6,097 6, ,99658E-05 0,15 6,042 6, , ,23 5,785 5, , ,28 5,631 5, ,12522E-06 0,32 5,467 5, ,7586E-05 0,36 5,282 5, , ,39 5,158 5, ,80795E-05 0,42 5,014 5, ,38734E-07 0,45 4,928 4, , ,48 4,779 4, ,60036E-05 0,51 4,668 4, ,0485E-06 0,54 4,561 4, , ,58 4,445 4, , ,61 4,38 4, , V (ml) phexp phcalc (phexpphcalc)^2 (phexpphcalc)^2 0 5,481 5, , ,03 5,685 5, , ,06 5,833 5,9641 0, ,09 5,996 6, , ,1 6,05 6, , ,13 6,088 6, ,21E-05 0,19 6,201 6, , ,22 6,337 6, , ,29 6,639 6, , ,33 6,813 6, , ,36 7,073 7, , ,38 7,203 7,2368 0, ,39 7,343 7, ,02E-06 0,4 7,463 7, ,76E-06 0,41 7,561 7, ,96E-06 0,43 7,712 7, ,

32 0,65 4,343 4, , ,72 4,224 4, ,63819E-05 0,79 4,122 4, , ,85 4,082 4, , ,91 4,017 4, , ,97 3,965 4, , ,04 3,909 4, , ,1 3,865 4, , ,22 3,798 4, , ,42 3,696 5, , ,76 3,572 6, , ,9 3,529 7, , ,33 3,42 10, , ,56 3,373 12, , ,98 3,295 15, , ,44 3,222 20, , ,25 3,124 28, , ,27 3,027 39, , ,11 2,961 49, , , ,44 7,895 7, , ,47 7,972 8, , ,49 8,11 8, , ,51 8,238 8, , ,53 8,332 8, , ,54 8,408 8, , ,57 8,436 8, , ,59 8,473 8, , ,63 8,593 8, , ,65 8,653 8, ,54E-07 0,67 8,718 8, , ,71 8,823 8, , ,73 8,865 8, , ,77 8,93 8, , ,82 9,016 8, , ,97 9,211 9, , ,02 9,244 9, , ,14 9,339 9, , ,3 9,458 9, , ,44 9,538 9, , ,55 9,594 9, , ,74 9,674 9, , ,91 9,734 9, , ,35 9,871 9, , ,58 9,93 9, , ,96 10,01 9, , ,51 10,109 9, , ,15 10,207 9, ,

33 5,13 10,319 10, , ,15 10,414 10, , ,31 10,504 10, , ,07 10,609 10,7586 0, ,26 10,725 11,1001 0, ,79 10,814 11, , ,85 10,931 12,115 1, ,14 11,005 12, , ,46 11,028 13, , , Příloha 4 Data získaná při titraci 0,001M NaOH a výpočet bodu ekvivalence V (ml) phexp phcalc (phexpphcalc)^2 0 7,906 6, , ,03 7,839 6, , ,1 7,7 6, ,76 0,19 7,664 6, , ,28 7,589 6, , ,39 7,489 6, ,3958 0,46 7,437 6, , ,65 7,323 6, , ,79 7,26 6, ,8609 0,94 7,2 5, ,1876 1,2 7,101 4, ,8218 1,39 7,032 4, , ,53 6,994 4, ,8553 1,75 6,93 4, ,8324 1,99 6,864 4, , ,41 6,762 4, ,9399 2,97 6,617 4, , ,25 6,58 4, ,0889 3,73 6,492 4, , ,23 6,395 4, , ,71 6,31 3, ,56 5,25 6,212 3, , ,6 6,146 6, , ,22 6,037 6, , ,68 5,95 5, ,

34 7,2 5,846 5, ,8E-05 7,61 5,757 5, ,96E-06 8,14 5,629 5, ,31E-05 8,53 5,514 5, , ,78 5,438 5, , ,07 5,321 5, , ,32 5,209 5, , ,57 5,085 5, , ,76 4,96 4, , ,85 4,896 4, ,51E-05 9,94 4,815 4, ,41E-05 10,07 4,696 4, , ,16 4,588 4, , ,21 4,538 4, , ,47 4,238 4, , ,54 4,168 4, ,15E-06 10,71 4,031 4, , ,86 3,935 3, , ,06 3,829 3, , ,23 3,756 3, , ,42 3,694 3, , ,79 3,577 3, , ,1 3,498 3, , ,61 3,391 3, ,68E-06 13,37 3,271 3, , ,13 3,178 3, , ,32 3,066 2, , ,29 2,992 2, , ,01693 V (ml) phexp phcalc (phexpphcalc)^2 0 7,718 7, , ,05 7,705 7, , ,29 7,755 7, , ,4 7,902 7, , ,45 8,011 7, , ,54 8,114 8, , ,66 8,221 8, , ,76 8,415 8, , ,84 8,5 8, , ,88 8,566 8, ,15E-05 1,06 8,744 8, ,65E-05 1,14 8,811 8, ,42E-05 1,22 8,879 8, ,27E-06 34

35 1,31 8,93 8, ,23E-05 1,45 9,015 9, ,79E-07 1,6 9,093 9, ,86E-05 1,86 9,208 9, , ,06 9,282 9, , ,26 9,349 9, , ,42 9,39 9, , ,7 9,458 9, , ,15 9,548 9, , ,68 9,642 9, , ,31 9,738 9, , ,26 9,853 9, , ,05 9,935 9, , ,16 10,034 9, , ,36 10,126 10, , ,77 10,215 10, , ,51 10,316 10, , ,46 10,415 10, , , Příloha 5 Data získaná při titraci 1M NaOH a výpočet bodu ekvivalence V (ml) phexp (phexpphcalc)^2 phcalc 0 12,492 12, , ,2 12,449 12, , ,45 12,419 12, , ,7 12,4 12, , ,02 12,378 12, , ,34 12,304 12, , ,92 12,21 11,9259 0, ,14 12,126 11, , ,42 12,029 11, , ,69 11,913 11, , ,63 11,805 11, , ,32 11,715 11, , ,94 11,625 11,2026 0, ,5 11,526 11, , ,01 11,422 11,0719 0, ,55 11,314 11, , ,89 11,234 10, , ,35 11,124 10, , ,73 11,034 10,8595 0, ,19 10,932 10, , ,7 10,824 10, , ,2 10,732 10, ,

36 14,73 10,634 10, , ,34 10,53 10, ,32E-06 15,96 10,433 10, , ,6 10,339 10, , ,39 10,236 10,2564 0, ,27 10,117 10, , ,86 10,03 10, , ,59 9,931 9, ,16E-05 20,21 9,834 9, ,19E-06 20,86 9,724 9, E-07 21,39 9,627 9, ,17E-05 21,86 9,525 9, ,73E-05 22,24 9,433 9, ,37E-05 22,62 9,331 9, ,37E-05 22,94 9,229 9, ,44E-05 23,26 9,106 9, ,2E-05 23,49 9,009 8, , ,64 8,915 8, ,04E-05 23,78 8,826 8, ,99E-05 24,02 8,623 8, ,79E-05 24,12 8,514 8, , ,2 8,421 8, , ,28 8,343 8, ,47E-07 24,38 8,212 8, , ,47 8,085 8, ,9E-05 24,59 7,948 7, , ,72 7,806 7, ,89E-05 24,76 7,769 7, , ,84 7,706 7, , ,92 7,652 7, ,86E-05 25,06 7,584 7, , ,17 7,499 7, , ,4 7,41 7, , ,6 7,325 7, , ,86 7,231 7, , ,26 7,103 7, ,7E-05 26,51 7,045 7, , ,84 6,968 6, , ,41 6,841 6, ,59E-05 27,82 6,755 6, E-07 28,36 6,656 6, ,15E-05 28,82 6,575 6, ,96E-05 29,5 6,46 6, , ,1 6,365 6, , ,76 6,261 0, ,3 6,174 36

37 31,98 6,067 32,54 5,986 33,09 5,892 33,55 5,811 34,33 5,634 5, ,25E-05 34,6 5,565 5, ,11E-06 34,94 5,474 5, ,55E-05 35,33 5,349 5, ,51E-05 35,56 5,256 5, ,34E-05 35,83 5,129 5, ,57E-06 36,05 4,978 4, ,16E-06 36,18 4,871 4, ,58E-05 36,3 4,733 4, ,2E-05 36,4 4,588 4, ,99E-06 36,47 4,463 4, ,01E-05 36,55 4,307 4, ,19E-05 36,64 4,04 4, , ,73 3,825 3, , ,76 3,725 3, ,02E-06 36,78 3,659 3, , ,83 3,599 3, , ,9 3,478 3, ,58E ,358 3, , ,06 3,271 3, ,53E-06 37,16 3,127 3, , ,26 3,087 3, ,09E-08 37,39 3,004 2, ,37E-05 37,49 2,943 2, ,74E-05 0,

Hydrochemie Oxid uhličitý a jeho iontové formy, ph, NK

Hydrochemie Oxid uhličitý a jeho iontové formy, ph, NK 1 Oxid uhličitý - CO 2 původ: atmosférický - neznečištěný vzduch 0,03 obj. % CO 2 biogenní aerobní a anaerobní rozklad OL hlubinný magma, termický rozklad uhličitanových minerálů, rozklad uhličitanových

Více

Voda jako životní prostředí ph a CO 2

Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 8: Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Koncentrace vodíkových iontů a systém rovnováhy forem oxidu uhličitého Koncentrace vodíkových iontů ph je dána mírou

Více

CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly

CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly Centre of Excellence CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I Environmentální procesy (06) Biogeochemické cykly Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni

Více

05 Biogeochemické cykly

05 Biogeochemické cykly 05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.

Více

Modul 02 Přírodovědné předměty

Modul 02 Přírodovědné předměty Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,

Více

Úprava podzemních vod ODKYSELOVÁNÍ

Úprava podzemních vod ODKYSELOVÁNÍ Úprava podzemních vod ODKYSELOVÁNÍ 1 Způsoby úpravy podzemních vod Neutralizace = odkyselování = stabilizace vody odstranění CO 2 a úprava vody do vápenato-uhličitanové rovnováhy Odstranění plynných složek

Více

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou

Více

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou

Více

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Celkový dusík Základní informace Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Základní charakteristika Použití Zdroje úniků Dopady na životní prostředí Dopady na zdraví člověka, rizika

Více

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N

Více

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Biogenní prvky Organismy se liší od anorganického okolí mimo jiné i složením prvků. Některé prvky, které jsou v zemské kůře zastoupeny hojně (např. hliník), organismus buď

Více

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.

Více

Úprava podzemních vod

Úprava podzemních vod Úprava podzemních vod 1 Způsoby úpravy podzemních vod Neutralizace = odkyselování = stabilizace vody odstranění CO 2 a úprava vody do vápenato-uhličitanové rovnováhy Odstranění plynných složek z vody (Rn,

Více

Stanovení koncentrace složky v roztoku vodivostním měřením

Stanovení koncentrace složky v roztoku vodivostním měřením Laboratorní úloha B/2 Stanovení koncentrace složky v roztoku vodivostním měřením Úkol: A. Stanovte vodivostním měřením koncentraci HCl v dodaném vzorku roztoku. Zjistěte vodivostním měřením body konduktometrické

Více

MOHOU NÁS OCEÁNY ZACHRÁNIT PŘED ZMĚNAMI KLIMATU?

MOHOU NÁS OCEÁNY ZACHRÁNIT PŘED ZMĚNAMI KLIMATU? MOHOU NÁS OCEÁNY ZACHRÁNIT PŘED ZMĚNAMI KLIMATU? V atmosféře se neustále zvyšuje množství oxidu uhličitého. Výpočty se přišlo na to, že až 30 % CO, který člověk vyprodukoval, se rozpustilo do mořské vody.

Více

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (03) Sedimenty

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (03) Sedimenty Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Hydrosféra (03) Sedimenty Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz Koloidní

Více

PŘEDMLUVA...ii. OBSAH...ii 1. ÚVOD...1

PŘEDMLUVA...ii. OBSAH...ii 1. ÚVOD...1 OBSAH PŘEDMLUVA...ii OBSAH...ii 1. ÚVOD...1 2. CHEMIE PŘÍRODNÍCH A PITNÝCH V O D... 3 2.1. Voda jako chemické individuum...3 2.2. LAtky obsažené ve vodě...4 2.3. Koncentrace latek a jeji vyjadřování...

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 19 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

) T CO 3. z distribučních koeficientů δ a c(co 2. *) c(h + ) ) 2c(H 2. ) 2c(CO 3

) T CO 3. z distribučních koeficientů δ a c(co 2. *) c(h + ) ) 2c(H 2. ) 2c(CO 3 1 Teorie celkový oxid uhličitý: *) + c(h- ) + c( ) Výpočet forem CO 2 z distribučních koeficientů δ a c(h 2 *) = δ 0 c(h- ) = δ 1 c( ) = δ 2 Výpočet forem CO 2 z NK = c(oh - ) + 2c( ) + c(h- ) c(h + )

Více

C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/

C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/ C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků OpVK CZ.1.07/2.2.00/15.0233 Petr Zbořil Biochemické cykly prvků Velké cykly prvků jako zobecnění přeměn látek při popisu jejich koloběhu Země jako superorganismus

Více

Hlavní parametry přírodního prostředí ph a Eh

Hlavní parametry přírodního prostředí ph a Eh Hlavní parametry přírodního prostředí ph a Eh Stabilita prostředí je určována: ph kyselost prostředí regulace: karbonátový systém, výměnné reakce jílových minerálů rezervoáry: kyselost CO 2 v atmosféře,

Více

TLUMIVÁ KAPACITA (ústojnost vody)

TLUMIVÁ KAPACITA (ústojnost vody) TLUMIVÁ KAPACITA (ústojnost vody) je schopnost vody tlumit změny ph po přídavku kyselin a zásad nejvýznamnější je uhličitanový tlumivý systém CO 2 HCO 3 - CO 3 2- další tlumivé systémy: fosforečnany, boritany,

Více

Environmentální geomorfologie

Environmentální geomorfologie Nováková Jana Environmentální geomorfologie Chemické zvětrávání Zemská kůra vrstva žulová (= granitová = Sial) vrstva bazaltová (čedičová = Sima, cca 70 km) Názvy granitová a čedičová vrstva neznamenají

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Chemie (CHE) Obecná chemie, anorganická chemie 2. ročník a sexta 2 hodiny týdně Školní tabule, interaktivní tabule, tyčinkové a kalotové modely molekul, zpětný

Více

Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 3 Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Metody instrumentální analýzy, vy_32_inovace_ma_11_09

Více

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě.

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě. Amoniakální dusík Amoniakální dusík se vyskytuje téměř ve všech typech vod. Je primárním produktem rozkladu organických dusíkatých látek živočišného i rostlinného původu. Organického původu je rovněž ve

Více

SKLENÍKOVÝ EFEKT. Přečti si text a odpověz na otázky, které jsou za ním uvedeny.

SKLENÍKOVÝ EFEKT. Přečti si text a odpověz na otázky, které jsou za ním uvedeny. SKLENÍKOVÝ EFEKT Přečti si text a odpověz na otázky, které jsou za ním uvedeny. SKLENÍKOVÝ EFEKT: SKUTEČNOST NEBO VÝMYSL? Živé věci potřebují k přežití energii. Energie, která udržuje život na Zemi, přichází

Více

CZ.1.07/2.2.00/28.0066 ACH/CHZP CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

CZ.1.07/2.2.00/28.0066 ACH/CHZP CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066 ACH/CHZP CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ACH/CHZP Chemie životního prostředí

Více

2.2. Základní biogeochemické pochody. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

2.2. Základní biogeochemické pochody. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 2.2. Základní biogeochemické pochody Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1. Biogeochemický cyklus obecně 2. Cykly nejdůležitějších

Více

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor Člověk a biosféra Koloběh hmoty v ekosystému Zásoby (pools) chemických prvků jsou uloženy v různých rezervoárech - atmosféra - hydrosféra - litosféra -

Více

Opatření děkana č. 1/2012 Pokyny pro vypracování bakalářských, diplomových a rigorózních prací na Přírodovědecké fakultě MU

Opatření děkana č. 1/2012 Pokyny pro vypracování bakalářských, diplomových a rigorózních prací na Přírodovědecké fakultě MU Opatření děkana č. 1/2012 Pokyny pro vypracování bakalářských, diplomových a rigorózních prací na Přírodovědecké fakultě MU Bakalářské, diplomové a rigorózní práce odevzdávané k obhajobě na Přírodovědecké

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. Pojmy Metody a formy Poznámky

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. Pojmy Metody a formy Poznámky Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Chemie (CHE) Obecná chemie, anorganická chemie 2. ročník a sexta 2 hodiny týdně Školní tabule, interaktivní tabule, tyčinkové a kalotové modely molekul, zpětný

Více

Střední průmyslová škola, Karviná. Protokol o zkoušce

Střední průmyslová škola, Karviná. Protokol o zkoušce č.1 Stanovení dusičnanů ve vodách fotometricky Předpokládaná koncentrace 5 20 mg/l navážka KNO 3 (g) Příprava kalibračního standardu Kalibrace slepý vzorek kalibrační roztok 1 kalibrační roztok 2 kalibrační

Více

POKYNY FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ RYCHLOST REAKCÍ

POKYNY FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ RYCHLOST REAKCÍ POKYNY Prostuduj si teoretický úvod a následně vypracuj postupně všechny zadané úkoly zkontroluj si správné řešení úkolů podle řešení FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ RYCHLOST REAKCÍ 1) Vliv koncentrace reaktantů čím

Více

Úloha č. 9 Stanovení hydroxidu a uhličitanu vedle sebe dle Winklera

Úloha č. 9 Stanovení hydroxidu a uhličitanu vedle sebe dle Winklera Úloha č. 9 Stanovení hydroxidu a uhličitanu vedle sebe dle Winklera Princip Jde o klasickou metodu kvantitativní chemické analýzy. Uhličitan vedle hydroxidu se stanoví ve dvou alikvotních podílech zásobního

Více

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy

Více

Environmentáln. lní geologie. Stavba planety Země. Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS-Z Z a LS - Zk

Environmentáln. lní geologie. Stavba planety Země. Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS-Z Z a LS - Zk Stavba planety Země Environmentáln lní geologie sylabus-4 LS Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS-Z Z a LS - Zk PEVNÁ ZEMĚ - -HYDROSFÉRA ATMOSFÉRA - -BIOSFÉRA ENDOGENNÍ E X O G E N N Í Oceány a moře (97% veškeré

Více

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Dekompozice, cykly látek, toky energií Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P

Více

Doc. RNDr. Josef Zeman, CSc., Doc. Dr. Ing. Miroslav Černík, CSc., Z 17 Ing. Irena Šupíková ODHAD DLOUHODOBÉHO VÝVOJE SLOŽENÍ DŮLNÍCH VOD

Doc. RNDr. Josef Zeman, CSc., Doc. Dr. Ing. Miroslav Černík, CSc., Z 17 Ing. Irena Šupíková ODHAD DLOUHODOBÉHO VÝVOJE SLOŽENÍ DŮLNÍCH VOD Doc. RNDr. Josef Zeman, CSc., Doc. Dr. Ing. Miroslav Černík, CSc., Z 7 Ing. Irena Šupíková Abstrakt ODHAD DLOUHODOBÉHO VÝVOJE SLOŽENÍ DŮLNÍCH VOD PO UZAVŘENÍ LOŽISKA Detailní studium dlouhodobých a sezónních

Více

Učební osnovy vyučovacího předmětu přírodopis se doplňují: 2. stupeň Ročník: devátý. Tematické okruhy průřezového tématu

Učební osnovy vyučovacího předmětu přírodopis se doplňují: 2. stupeň Ročník: devátý. Tematické okruhy průřezového tématu - vysvětlí teorii vzniku Země - popíše stavbu zemského tělesa - vyjmenuje základní zemské sféry, objasní pojem litosféra - vyjádří vztahy mezi zemskými sférami - objasní vliv jednotlivých sfér Země na

Více

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha

Více

STANOVENÍ CHLORIDŮ. Odměrné argentometrické stanovení chloridů podle Mohra

STANOVENÍ CHLORIDŮ. Odměrné argentometrické stanovení chloridů podle Mohra STANOVENÍ CHLORIDŮ Odměrné argentometrické stanovení chloridů podle Mohra Cíl práce Stanovte titr odměrného standardního roztoku dusičnanu stříbrného titrací 5 ml standardního srovnávacího roztoku chloridu

Více

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě. Pedogeochemie 11. přednáška FOSFOR V PŮDĚ v půdách běžně,8 (,2 -,) % Formy výskytu: apatit, minerální fosforečnany (Ca, Al, Fe) silikáty (substituce Si 4+ v tetraedrech) organické sloučeniny (3- %) inositolfosfáty,

Více

Laboratorní práce č. 8: Elektrochemické metody stanovení korozní rychlosti

Laboratorní práce č. 8: Elektrochemické metody stanovení korozní rychlosti Laboratorní práce č. 8: Elektrochemické metody stanovení korozní rychlosti Cíl práce: Cílem laboratorní úlohy Elektrochemické metody stanovení korozní rychlosti je stanovení korozní rychlosti oceli v prostředí

Více

Organické látky. Organická geochemie a rozpuštěný organický uhlík

Organické látky. Organická geochemie a rozpuštěný organický uhlík Organická geochemie a rozpuštěný organický uhlík struktura, nomenklatura a funkční skupiny huminové látky a další přírodní OC reaktivita DOC/POC distribuce kyselost (acidita) Přírodní a znečišťující organické

Více

Automatická potenciometrická titrace Klinická a toxikologická analýza Chemie životního prostředí Geologické obory

Automatická potenciometrická titrace Klinická a toxikologická analýza Chemie životního prostředí Geologické obory Automatická potenciometrická titrace Klinická a toxikologická analýza Chemie životního prostředí Geologické obory Titrace je spolehlivý a celkem nenáročný postup, jak zjistit koncentraci analytu, její

Více

PROTOLYTICKÉ ROVNOVÁHY

PROTOLYTICKÉ ROVNOVÁHY PROTOLYTICKÉ ROVNOVÁHY Protolytické rovnováhy - úvod Obecná chemická reakce a A + b B c C + d D Veličina Symbol, jednotka Definice rovnovážná konstanta reakce K K = ac C a d D a a A a b B aktivita a a

Více

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Variace 1 Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz.

Více

INTERAKCE NULMOCNÉHO NANOŽELEZA SE SÍRANY. Pavla Filipská, Josef Zeman, Miroslav Černík. Ústav geologických věd Masarykova Univerzita

INTERAKCE NULMOCNÉHO NANOŽELEZA SE SÍRANY. Pavla Filipská, Josef Zeman, Miroslav Černík. Ústav geologických věd Masarykova Univerzita INTERAKCE NULMOCNÉHO NANOŽELEZA SE SÍRANY Pavla Filipská, Josef Zeman, Miroslav Černík Ústav geologických věd Masarykova Univerzita NANOČÁSTICE NULMOCNÉHO ŽELEZA mohou být používány k čištění důlních vod,

Více

CZ.1.07/1.5.00/

CZ.1.07/1.5.00/ [1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie

Více

Úvod do koroze. (kapitola, která bude společná všem korozním laboratorním pracím a kterou studenti musí znát bez ohledu na to, jakou práci dělají)

Úvod do koroze. (kapitola, která bude společná všem korozním laboratorním pracím a kterou studenti musí znát bez ohledu na to, jakou práci dělají) Úvod do koroze (kapitola, která bude společná všem korozním laboratorním pracím a kterou studenti musí znát bez ohledu na to, jakou práci dělají) Koroze je proces degradace kovu nebo slitiny kovů působením

Více

Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků. Biogenní prvky. Uhlík. Význam uhlíku. Formy výskytu CO 2 ve vodách

Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků. Biogenní prvky. Uhlík. Význam uhlíku. Formy výskytu CO 2 ve vodách Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků Biogenní prvky stálé primární prvky H, C, O, N, P stálé sekundární prvky Na, K, Mg, Ca, S, Cl, Fe stopové prvky invariabilní B, Sn, F, Cr, I, Co, Si, Mn,

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály  III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

MINERALOGICKÉ A GEOCHEMICKÉ ZHODNOCENÍ KOROZIVNÍCH PRODUKTŮ POZINKOVANÝCH ŽELEZNÝCH TRUBEK

MINERALOGICKÉ A GEOCHEMICKÉ ZHODNOCENÍ KOROZIVNÍCH PRODUKTŮ POZINKOVANÝCH ŽELEZNÝCH TRUBEK MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV GEOLOGICKÝCH VĚD MINERALOGICKÉ A GEOCHEMICKÉ ZHODNOCENÍ KOROZIVNÍCH PRODUKTŮ POZINKOVANÝCH ŽELEZNÝCH TRUBEK (Rešerše k bakalářské práci) Jana Krejčí Vedoucí

Více

Chemie životního prostředí III Atmosféra (04) Síra v atmosféře

Chemie životního prostředí III Atmosféra (04) Síra v atmosféře Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Atmosféra (04) Síra v atmosféře Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz Formy

Více

BRNO KOMPLEXNÍ DOPRAVNÍ ANALÝZA

BRNO KOMPLEXNÍ DOPRAVNÍ ANALÝZA MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV BRNO KOMPLEXNÍ DOPRAVNÍ ANALÝZA Diplomová práce Jan Kučera Vedoucí práce: Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D. Brno 2013 Bibliografický záznam Autor:

Více

Chemie životního prostředí III Pedosféra (03) Půdotvorné procesy - zvětrávání

Chemie životního prostředí III Pedosféra (03) Půdotvorné procesy - zvětrávání Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (03) Půdotvorné procesy - zvětrávání Ivan Holoubek, Josef Zeman RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

volumetrie (odměrná analýza)

volumetrie (odměrná analýza) volumetrie (odměrná analýza) Metody odměrné analýzy jsou založeny na stanovení obsahu látky ve vzorku vypočteného z objemu odměrného roztoku titračního činidla potřebného ke kvantitativnímu zreagování

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Seminář chemie (SCH) Náplň: Obecná chemie, anorganická chemie, chemické výpočty, základy analytické chemie Třída: 3. ročník a septima Počet hodin: 2 hodiny týdně Pomůcky: Vybavení odborné učebny,

Více

N A = 6,023 10 23 mol -1

N A = 6,023 10 23 mol -1 Pro vyjadřování množství látky se v chemii zavádí veličina látkové množství. Značí se n, jednotkou je 1 mol. Látkové množství je jednou ze základních veličin soustavy SI. Jeden mol je takové množství látky,

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan. Chemie anorganická analytická chemie kvantitativní. Datum tvorby

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan. Chemie anorganická analytická chemie kvantitativní. Datum tvorby Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Ročník Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan Chemie anorganická analytická chemie kvantitativní 2. ročník Datum tvorby

Více

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje. KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo

Více

Sada Životní prostředí UW400 Kat. číslo Stanovení obsahu kyslíku, nasycení kyslíkem a hodnoty BSK5

Sada Životní prostředí UW400 Kat. číslo Stanovení obsahu kyslíku, nasycení kyslíkem a hodnoty BSK5 Sada Životní prostředí UW400 Kat. číslo 100.3720 Stanovení obsahu kyslíku, nasycení kyslíkem a hodnoty BSK5 Teorie a hodnocení Obsah kyslíku ve vodě má pro přežití organismů nesmírný význam. Podle něho

Více

3 Acidobazické reakce

3 Acidobazické reakce 3 Acidobazické reakce Brønstedova teorie 1. Uveďte explicitní definice podle Brønstedovy teorie. Kyselina je... Báze je... Konjugovaný pár je... 2. Doplňte tabulku a pojmenujte všechny sloučeniny. Kyselina

Více

Chelatometrie. Stanovení tvrdosti vody

Chelatometrie. Stanovení tvrdosti vody Chelatometrie Stanovení tvrdosti vody CHELATOMETRIE Cheláty (vnitřně komplexní sloučeniny; řecky chelé = klepeto) jsou komplexní sloučeniny, kde centrální ion je členem jednoho nebo více vznikajících kruhů.

Více

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Celkový org. uhlík (TOC) Základní informace Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Základní charakteristika Použití Zdroje úniků Dopady na životní prostředí Dopady na zdraví

Více

Mohamed YOUSEF *, Jiří VIDLÁŘ ** STUDIE CHEMICKÉHO SRÁŽENÍ ORTHOFOSFOREČNANŮ NA ÚČOV OSTRAVA

Mohamed YOUSEF *, Jiří VIDLÁŘ ** STUDIE CHEMICKÉHO SRÁŽENÍ ORTHOFOSFOREČNANŮ NA ÚČOV OSTRAVA Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava Řada hornicko-geologická Volume XLVIII (2002), No.2, p. 49-56, ISSN 0474-8476 Mohamed YOUSEF *, Jiří VIDLÁŘ ** STUDIE CHEMICKÉHO

Více

Dovednosti/Schopnosti. - orientuje se v ČL, který vychází z Evropského lékopisu;

Dovednosti/Schopnosti. - orientuje se v ČL, který vychází z Evropského lékopisu; Jednotka učení 4a: Stanovení obsahu Ibuprofenu 1. diferencování pracovního úkolu Handlungswissen Charakteristika pracovní činnosti Pracovní postup 2. HINTERFRAGEN 3. PŘIŘAZENÍ... Sachwissen Charakteristika

Více

CHEMIE Pracovní list č.3 žákovská verze Téma: Acidobazická titrace Mgr. Lenka Horutová Student a konkurenceschopnost

CHEMIE Pracovní list č.3 žákovská verze Téma: Acidobazická titrace Mgr. Lenka Horutová Student a konkurenceschopnost www.projektsako.cz CHEMIE Pracovní list č.3 žákovská verze Téma: Acidobazická titrace Lektor: Projekt: Reg. číslo: Mgr. Lenka Horutová Student a konkurenceschopnost CZ.1.07/1.1.07/03.0075 Teorie: Základem

Více

Ústřední komise Chemické olympiády. 50. ročník 2013/2014. OKRESNÍ KOLO kategorie D ŘEŠENÍ SOUTĚŽNÍCH ÚLOH

Ústřední komise Chemické olympiády. 50. ročník 2013/2014. OKRESNÍ KOLO kategorie D ŘEŠENÍ SOUTĚŽNÍCH ÚLOH Ústřední komise Chemické olympiády 50. ročník 2013/2014 OKRESNÍ KOLO kategorie D ŘEŠENÍ SOUTĚŽNÍCH ÚLOH TEORETICKÁ ČÁST (70 BODŮ) Informace pro hodnotitele Ve výpočtových úlohách jsou uvedeny dílčí výpočty

Více

N N N* Cyklus a transformace N. Dvě formy: N 2 a N* Mikrobiální ekologie vody. Cyklus uhlíku a dusíku - rozdíly

N N N* Cyklus a transformace N. Dvě formy: N 2 a N* Mikrobiální ekologie vody. Cyklus uhlíku a dusíku - rozdíly Mikrobiální ekologie vody 5. Cyklus dusíku a transformace PřFUK Katedra ekologie Josef K. Fuksa, VÚV T.G.M.,v.v.i. josef_fuksa@vuv.cz Cyklus a transformace N Mechanismy transformace N v přírodě. Vztahy

Více

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů

Více

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 9: Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Koloběh dusíku Dusík je jedním z hlavních biogenních prvků Hlavní zásobník : atmosféra, plynný

Více

FYZIKÁLNÍ A CHEMICKÝ ROZBOR PITNÉ VODY

FYZIKÁLNÍ A CHEMICKÝ ROZBOR PITNÉ VODY LABORATORNÍ PRÁCE Č. 13 FYZIKÁLNÍ A CHEMICKÝ ROZBOR PITNÉ VODY PRINCIP V přírodě se vyskytující voda není nikdy čistá, obsahuje vždy určité množství rozpuštěných látek, plynů a nerozpuštěných pevných látek.

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy Základy pedologie a ochrana půdy 6. přednáška VZDUCH V PŮDĚ = plynná fáze půdy Význam (a faktory jeho složení): dýchání organismů výměna plynů mezi půdou a atmosférou průběh reakcí v půdě Formy: volně

Více

Ústřední komise Chemické olympiády. 53. ročník 2016/2017. TEST ŠKOLNÍHO KOLA kategorie D. ZADÁNÍ: 70 BODŮ časová náročnost: 120 minut

Ústřední komise Chemické olympiády. 53. ročník 2016/2017. TEST ŠKOLNÍHO KOLA kategorie D. ZADÁNÍ: 70 BODŮ časová náročnost: 120 minut Ústřední komise Chemické olympiády 53. ročník 016/017 TEST ŠKOLNÍHO KOLA kategorie D ZADÁNÍ: 70 BODŮ časová náročnost: 10 minut Zadání testu školního kola ChO kat. D 016/017. Úloha 1 Výroba pigmentů 5

Více

J i h l a v a Základy ekologie

J i h l a v a Základy ekologie S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 11. Atmosféra Země - vlastnosti Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský

Více

CHEMICKÉ REAKCE A HMOTNOSTI A OBJEMY REAGUJÍCÍCH LÁTEK

CHEMICKÉ REAKCE A HMOTNOSTI A OBJEMY REAGUJÍCÍCH LÁTEK CHEMICKÉ REAKCE A HMOTNOSTI A OBJEMY REAGUJÍCÍCH LÁTEK Význam stechiometrických koeficientů 2 H 2 (g) + O 2 (g) 2 H 2 O(l) Počet reagujících částic 2 molekuly vodíku reagují s 1 molekulou kyslíku za vzniku

Více

CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL.

CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. Látkové množství Značka: n Jednotka: mol Definice: Jeden mol je množina, která má stejný počet prvků, jako je atomů ve 12 g nuklidu

Více

Uhlík. Oxid uhličitý.

Uhlík. Oxid uhličitý. Uhlík. Uhlík patří mezi nepostradatelné základní stavební látky všeho živého. Na naší planetě se uhlík vyskytuje v pěti velkých rezervoárech. V atmosféře, v přírodních vodách, v uhličitanových horninách,

Více

VY_32_INOVACE_04.16 1/10 3.2.04.16 Voda na Zemi, atmosféra Modrá planeta

VY_32_INOVACE_04.16 1/10 3.2.04.16 Voda na Zemi, atmosféra Modrá planeta 1/10 3.2.04.16 Modrá planeta Voda na Zemi cíl popsat složení vody - odvodit její vlastnosti - vyjmenovat druhy vody - chápat koloběh vody v přírodě - charakterizovat ničivou i tvořivou činnost vody - vnímat

Více

J i h l a v a Základy ekologie

J i h l a v a Základy ekologie S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 10. Voda jako podmínka života Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský

Více

Pokyny pro vypracování bakalářských, diplomových a rigorózních prací na Přírodovědecké fakultě MU

Pokyny pro vypracování bakalářských, diplomových a rigorózních prací na Přírodovědecké fakultě MU Opatření děkana Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity č. 12 / 2018 Pokyny pro vypracování bakalářských, diplomových a rigorózních prací na Přírodovědecké fakultě MU (ve znění účinném od 15.12.2018)

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie CZ.1.07/2.2.00/ Výpočty z chemických vzorců

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie CZ.1.07/2.2.00/ Výpočty z chemických vzorců Výpočty z chemických vzorců 1. Hmotnost kyslíku je 80 g. Vypočítejte : a) počet atomů kyslíku ( 3,011 10 atomů) b) počet molů kyslíku (2,5 mol) c) počet molekul kyslíku (1,505 10 24 molekul) d) objem (dm

Více

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: Datum: 10. 9. 2013 Cílová skupina: Klíčová slova: Anotace: III/2 - Inovace

Více

Chemie - 5. ročník. přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata. očekávané výstupy RVP. témata / učivo. očekávané výstupy ŠVP.

Chemie - 5. ročník. přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata. očekávané výstupy RVP. témata / učivo. očekávané výstupy ŠVP. očekávané výstupy RVP témata / učivo Chemie - 5. ročník Žák: očekávané výstupy ŠVP přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata 1.2., 2.1., 2.2., 2.4., 3.3. 1. Přeměny chemických soustav chemická

Více

REAKCE: 1) ACIDOBAZICKÉ Acidum = kyselina Baze = zásada. Využití: V analytické kvantitativní chemii v odměrné analýze

REAKCE: 1) ACIDOBAZICKÉ Acidum = kyselina Baze = zásada. Využití: V analytické kvantitativní chemii v odměrné analýze KYSELINY A ZÁSADY 1 REAKCE: 1) ACIDOBAZICKÉ Acidum = kyselina Baze = zásada Využití: V analytické kvantitativní chemii v odměrné analýze A) ALKALIMETRIE = odměrný roztok je zásada B) ACIDIMETRIE = odměrný

Více

Stanovení celkové kyselosti nápojů potenciometrickou titrací

Stanovení celkové kyselosti nápojů potenciometrickou titrací Stanovení celkové kyselosti nápojů potenciometrickou titrací Princip metody U acidobazických titrací se využívají dva druhy indikace bodu ekvivalence - vizuální a instrumentální. K vizuální indikaci bodu

Více

U Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT. Laboratorní úloha B/2. Stanovení koncentrace složky v roztoku vodivostním měřením

U Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT. Laboratorní úloha B/2. Stanovení koncentrace složky v roztoku vodivostním měřením Laboratorní úloha B/2 Stanovení koncentrace složky v roztoku vodivostním měřením Úkol: A. Stanovte vodivostním měřením koncentraci H 2 SO 4 v dodaném vzorku roztoku. Zjistěte vodivostním měřením body konduktometrické

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 2 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. Úvod do biochemie Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co je to biochemie? Biochemie je chemií živých soustav.

Více

Neutralizace prezentace

Neutralizace prezentace Neutralizace prezentace VY_52_INOVACE_207 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8,9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Z daných

Více