V obci byl zaznamenán meziroční ( ) zanedbatelný nárůst počtu obyvatel, v obci je jich 2339.

Transkript

1 Přadvé čísl pr ptřeby ÚAP: 24 Obec: STRÁŽ NAD NISOU DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 20 Kód bce V bci byl zaznamenán mezirční ( ) zanedbatelný nárůst pčtu byvatel, v bci je jich I. ZAMĚSTNANOST Od rku 20 dšl ke změně ukazatelů specifikujících prblematiku zaměstnansti na úrvni bcí, viz metdika a suhrnná zpráva (2016). Na nárdní úrvni (ČSÚ) je sledván d rku 20 nvý ukazatel pdíl nezaměstnaných sb. Na základě th je na br. 1. nvě uv vývj ukazatele pdílu nezaměstnaných sb v % (rk 2011 byl dpčítán). Obr. Nisu-1B: Vývj pdílu nezaměstnaných sb k 31.. v letech 2011, 20 a 2015 (v %) Zdrj: ČSÚ, zpracvání vlastní Vzdělanstní struktura je sledvána na nárdní úrvni puze v režimu SLDB, nebyla zaznamenána žádná změna. Tabulka 1 prt nebyla aktualizvána. II. EKONOMICKÁ AKTIVITA Dle databáze registru eknmických subjektů (ARES) se v bci v červenci 2016 nacházel ch 706 eknmických subjektů. Dle databáze Magnus web se v bci k červenci 2016 nacházel celkem 1164 eknmických subjektů, z th 702 ch. Oprti rku 20 dšl k nárůstu ch eknmických subjektů, a t 17 jedntek, viz tab. 2. Tab. Nisu-2: Přehled vývje pčtu eknmických subjektů v bci celkem z th celkem z th celkem z th celkem z th četnst eknmických subjektů v bci Zdrj: databáze MF ARES 20, 20, 20, Magnus web 2016 Největší firmy půsbí v dvětví autmbilvéh a elektrtechnickéh průmyslu a ve stavebnictví. Dle pčtu zaměstnanců se většinu jedná malé a střední pdniky. Dle údajů z bchdníh rejstříku lze knstatvat přestěhvání významné firmy z Hejnic d bce Stráže nad Nisu, a t pdniku KNORR BREMSE Systémy pr užitkvá vzidla ČR, s. r.., jenž se svými 290 zaměstnanci řadí mezi velké pdniky. Mezi další významné firmy patří PEKM Kabeltechnik a LITES Liberec s. r.. 134

2 Tab. Nisu-3: Přehled firem s největším pčtem zaměstnanců Hl. předmět Hl. předmět pdnikán pdnikání Firma Sídl í CZ- NACE elektrickéh a elektrnickéh zařízení pr mtrvá vzidla statních dílů a příslušenství pr mtrvá vzidla plastvých výrbků pr stavebnictví kmunikačních zařízení Výstavba inženýrských sítí pr kapaliny Obrábění statních elektrických zařízení Elektrické instalace PEKM Kabeltechni k KNORR- BREMSE Systémy pr užitkvá vzidla ČR, HRÁDEK LITES Liberec JOSTAV spl. s r.. LITEKOV, LITES FIRE, LITES-MaS, Nisu, Svárvská 698 Nisu, Nisu, Lndýnská 61 Nisu, Nisu, Studánecká 74 Nisu, Nisu, Nisu, Oblukvá 135 Pčet zaměstnanců x Kmentář ke změně k zaměstnanců 288 zaměstnanců 63 zaměstnanců Zahájen inslvenční řízení 72 zaměstnanců 30 zaměstnanců Zdrj: databáze MF ARES 20, 20, 2016, Magnus web 20, 2016, webvé stránky jedntlivých firem Pzn. V dtazníkvém šetření 20 byla uva také firma Benteler, která má pbčku ve Stráži nad Nisu. Též byla uva firma Fi.Bi.Li., se sídlem v Klíně, ale s pbčku ve Stráži nad Nisu, Retex s. r., jenž sídlí ve Strážišti (kres Mladá Bleslav), LITES Liberec s. r.. a Hrádek s. r.. Dle databáze Magnus web 2016 lze dále z hlediska bratu vyzdvihnut splečnsti PROCENTRUM Design, (17 zaměstnanců), BPKnrd, spl. s r.. (9 z.), Els Liberec (13 z.), DIMATEX CS, spl. s r.. (24 z.), CNC TVAR (80 z.), HAVOS (8 z.), GRUPO ANTOLIN BOHEMIA, a.s. (366 z. - zapsán 11. ledna 2016), STAV-AGENCY, GEROtp spl. s r.. (17 z.), PERENA Liberec, (20-24 z.), PRECYS (28 z.), SuperNetwrk Zemědělská výrba Zemědělsku výrbu v bci zastupuje 1 hnební splečenstv, 2 myslivecká sdružení a 27 drbných pdnikatelů (fyzických sb). Většina z nich se specializuje na pskytvání pdpůrných činnstí pr zemědělství a na chv zvířat pr zájmvý chv. Dva subjekty se věnují rvněž lesnictví a těžbě dřeva. 135

3 Invační aktivity znalstních dvětví dminantních firem v bci V rce 20 byl pprvé prv šetření v blasti předpkládanéh chvání firem v tzv. znalstních dvětvích z hlediska invačních aktivit za bdbí let V bci Nisu byl sledván dvětví NACE 293 zpracvatelskéh průmyslu - dílů a příslušenství pr mtrvá vzidla (dvě velké firmy), a t dvětví firem s největším významem v blasti zaměstnansti. Z hlediska veliksti se v bci nacházejí střední firmy s uvým dvětvím v hlavním předmětu pdnikání a dvě velké, viz tab. 4. a 5., kde je zpracvána analýza invačních firem danéh dvětví v pdnikatelském prstředí České republiky a dplněna údaje za bdbí let Velké pdniky dvětví 293 vykázaly v ČR za pslední bdbí (změna v rce 20 k rku 20) nárůst výknnsti (tržeb v tis. Kč na 1 zaměstnance) cca 20 %, změna nárůstu či pklesu pčtu zaměstnanců byla zanedbatelná. V dvětví byl u velkých pdniků vykázán shdný pdíl invujících pdniků z respndentů jak v přechzích bdbích. Tab. Stráž n. N.-4: Hdncení znalstních dvětví dle zaměření významných zaměstnavatelů v bci znalstní nejvýznamnější trh dvětví dvětví CZ- NACE veli kst fy změna pčtu zaměstnanců u respndentů v dvětví v ČR v % / / změna výknnsti respndentů v dvětví (tis. Kč/1 ZAM) v % / / / / pdíl invačních firem dvětví z celk. pčtu respndentů v % 293 V EU EU EU Zdrj: vlastní zpracvání dat z ČSÚ, TI 20, 20 a 20 Pzn.: Invační firma je dle manuálu OECD takvá, která ve sledvaném rce realizvala alespň jednu invaci, a t buď technicku (prcesní, prduktvu) neb netechnicku (marketingvu, rganizační). Tab. Stráž n. N.-5: Dplňující infrmace ke zdrjům invačních aktivit invujících firem znalstní dpvídal x % místní neb Stát (ústřední 7. RP EU v % Fndy EU v % dvětví invačních firem reginální úřad v vláda) % v % CZ- fa / / / / / / / / / / NACE 293 V Zdrj: vlastní zpracvání dat z ČSÚ, TI 20, 20 a 20 / / III. STAV A TRENDY VE VYUŽITÍ ÚZEMÍ OBCE V kapitle je nejprve vyhdncen stav puštěných prvzních areálů v bci, následně je charakterizván využití území bce. Brwnfields / Opuštěné výrbní areály a bjekty Dle dtazníkvéh průzkumu z dubna 20 se nenacházely v bci žádné lkality typu brwnfields. V r. 20 bec neddala vyplněný dtazník. Dle databáze brwnfields (Liberecký kraj) je v k.ú. bce evidván průmyslvý areál LITES v Kateřinském údlí, který je nicméně částečně využit pr drbnu řemeslnu výrbu. Stejná situace je v rce Využití území bce Způsb využití území v letech 2001 až 20 vystihuje struktura pzemků, která je uva v tab. 6. Pr dané území je charakteristické intenzivní zemědělství, rná půda představuje 34 % celkvé výměry. Změnu využití území v jedntlivých kategriích pzemků v bci mezi rkem 2001 a 20 vystihuje index změny využití území, který dsáhl hdnty 5, %. Hdnta je nad hdntu mediánu ORP Liberec, který je 1,03 %. Ve sledvaném bdbí dšl ke změnám využití na 5, % celkvé rzlhy bce, tedy na 23 ha země. 136

4 Tab. Nisu-6: Struktura jedntlivých druhů pzemků na území bce Nisu v letech 2001, 20 a Druh pzemku ha % ha % ha % 266,67 58,84 249,01 54,94 247,73 54,66 Zemědělská půda Zahrnuje: rná půda 116,66 25,74 8,35 23,91 8,08 23,85 zahrady 48,67,74 52,59 11,60 52,75 11,64 sady 0,00 0,00 1,63 0,36 1,02 0,23 chmelnice vinice trvalý travní prst 1,34 22,36 86,44 19,07 85,88 18,95 Lesní půda 87,72 19,35 89,92 19,84 89,92 19,84 Vdní plchy 5,52 1,22 5,51 1,22 5,50 1,21 Zastavěné a statní plchy 93,34 20,59 8,82 24,01 9,81 24,23 Celkvá výměra 453,25 0,00 453,25 0,00 453,25 0,00 Zdrj: Vlastní zpracvání za pužití dat ČSÚ Jak se změny prjevily ve struktuře pzemků, je patrné z tab. 7, kde jsu uvy relativní změny v charakteru využití vybraných druhů pzemků. Z envirnmentálníh hlediska dchází k nepříznivému zábru zemědělské půdy a k jejímu zastavvání, nicméně p rce 20 se situace jeví jak stabilní. Pzitivní je mírný nárůst rzlhy lesních pzemků. Prces urbanizace krajiny je identifikvaný jak dminantní prces z hlediska krajintvrné činnsti ve sledvaném bdbí, dsahuje střední intenzity. Tab. Nisu-7: Relativní změna vybraných druhů využití pzemků v bci Nisu mezi rky 2001 a 2015 Změna využití ( ) Změna využití ( ) Změna využití ( ) Druh pzemku % Ha % ha % ha Zemědělská půda -6,62-17,66-0,52-1,28-7, -18,94 Orná půda -7, -8,31-0,25-0,27-7,36-8,58 Zahrady 8,05 3,92 0,30 0,16 8,38 4,08 Sady x 1,63-37,42-0,61 x 1,02 Trvalý travní prst -,70 -,90-0,65-0,56-15,26-15,46 Lesní půda 2,51 2,20 0,00 0,00 2,51 2,20 Vdní plchy -0,18-0,01-0,16-0,01-0,34-0,02 Zastavěné plchy a statní 16,58 15,48 0,91 0,99 17,65 16,47 Pzn. Zelená barva plcha stabilní z hlediska udržitelnsti rzvje území; ranžvá barva plcha nestabilní Zdrj: Vlastní zpracvání za pužití dat ČSÚ Eklgická stabilita (vyjádřená jak pdíl stabilních a nestabilních plch) řešenéh území, vyjádřená pmcí keficientu eklgické stability (KES), dsahvala v rce 2015 výše 1,08 (tab. 8). Hdnta KES bce Nisu je těsně nad hranicí udržitelnsti a pdle Míchala (1994) se jedná krajinu na pmezí krajiny intenzivně využívané eklgicky labilní a krajiny vyvážené, ve které jsu technické bjekty relativně v suladu s dchvanými přírdními strukturami. S hledem na strukturu pzemků (výrazný pdíl zastavěnéh území a rné půdy) je dané lkalitě bližší charakteristika první, tedy krajina eklgicky labilní. Od rku 2001 dchází k pklesu KES vlivem zábru zemědělské půdy pr účely zástavby. S hledem na nepříznivý vývj je žáducí věnvat zvýšenu pzrnst chraně zemědělské půdy a nezastavěnéh území vůbec, nepdléhat tlaků investrů a develperů a snažit se rzumně sladit pžadavky eknmickéh a udržitelnéh rzvje území. 137

5 Tab. Nisu-8: Keficient eklgické stability (KES) bec Nisu, bdbí 2001 až 2015 Rk Stabilní plchy Nestabilní plchy KES ,25 2,00 1, ,17 2,06 1, ,22 2,03 1, ,69 208,55 1, ,88 208,37 1, ,13 208,11 1, ,16 207,09 1, , 207, 1, ,30 209,94 1, ,64 2,61 1, ,73 216,53 1, ,09 217,17 1, ,23 217,02 1, ,35 217,90 1, ,07 218,18 1,0774 Zdrj: Vlastní zpracvání za pužití dat ČSÚ Spádvst bce je sledvána na nárdní úrvni puze v režimu SLDB, d rku 20 nebyla zaznamenána změna. Tabulka 9 prt nebyla aktualizvána. IV. POTENCIÁL ROZVOJE OBCE V následujících tabulkách (viz tab. Nisu-) je předlžen přehled vývje ukazatelů za bdbí let 2006, 2009, 2011 a 20, které naplňují jedntlivé faktry. V psledním slupci je vždy uv hdncení vývje ukazatele dle th, zda se jedná maximalizační typ (čím vyšší hdnta ukazatele, tím lepší stav) neb minimalizační typ (čím menší hdnta ukazatele, tím lepší stav). 138

6 Tab. Nisu-: Vývj ukazatelů sytících faktry v letech 2006, 2009, 2011 a Faktr nezaměstnansti Dluhdbá nezaměstnanst [%] 4,94 1,23 2, 2,78 min. zhršení Tlak na pracvní místa 5,56,47 4,28 5,83 zhršení Registrvaná nezaměstnanst [%] 9,26 11,09 6,02 6,93 min. zhršení Účast vličů při vlbách d PS PČR [%] 68,21 69,74 69,74 65,46 zhršení 2. Faktr atraktivity místa bydlení Intenzita přírůstku byvatelstva za 5 let 0,08 0, 0,07 0, min. zlepšení Průměrný věk byvatel 38,48 38,87 39,03 39,00 min. zlepšení Pčet dknčených bytů za 5 let [/00 byv.] - 30,63 40,82 23,55 zhršení Průměrná bytná plcha dknčenéh bytu [m 2 ] 48, 3,81,13,73 min. zlepšení 3. Faktr sídlení Obecná hustta zalidnění [byv./km 2 ] 448,32 463, 464,87 515,23 zlepšení Specifická hustta zalidnění (zast. plcha) [byv./km 2 ] 94, , , ,74 zlepšení 4. Faktr věkvé struktury byvatelstva Pčet byvatel ve věku 3 5 let na 1 mateřsku šklu 52,00 51,00 85,00 92,00 zlepšení Průměrný věk byvatel 38,48 38,87 39,03 39,00 min. zlepšení Průměrná bytná plcha dknčenéh bytu [m 2 ] 48, 3,81,13,73 min. zlepšení Index stáří 0,66 0,67 0,69 0,76 min. zhršení Index eknmickéh zatížení byvatelstva 0,34 0,37 0,40 0,51 zhršení 5. Faktr bčanské vybavensti Pdíl lůžek v htelech a penzinech na celkvé kapacitě HUZ Pčet byvatel na rdinaci praktickéh lékaře 677,33 687,00 53, ,50 zlepšení Pčet byvatel na ambulantní zdravtnické zařízení 508,00 515, Pčet lékáren na 00 byvatel 0,00 0,00 0,00 0,00 beze změny Pčet byvatel ve věku 3 5 let na 1 mateřsku šklu 52,00 51,00 85,00 92,00 zlepšení Pčet byvatel ve věku 6 let na 1 základní šklu* 173,00 3,00 204,00 258,00 zlepšení Pčet byvatel ve věku let na 1 střední šklu* Průměrná bytná plcha dknčenéh bytu [m 2 ] 48, 3,81,13,73 min. zlepšení Specifická hustta zalidnění (zast. plcha) [byv./km 2 ] 94, , , ,74 zlepšení * Údaj vyhdncván jen při existenci zařízení 6. Faktr struktury eknmiky Pdíl ch subjektů ve službách 0,63 0,59 0,63 0,65 min. zlepšení Pdíl ch subjektů v zemědělství a lesnictví 0,16 0,02 0,04 0,04 beze změny 7. Faktr eknmické aktivity Pdíl sukrmých pdnikatelů na ppulaci ve věku let 0,30 0,33 0,35 0,37 min. zlepšení Kapacita hrmadných ubytvacích zařízení (HUZ) [pčet lůžek/00 byv.] 0,00 0, Pdíl eknmických subjektů na ppulaci ve věku let 0,38 0,41 0,42 0,44 min. zlepšení Kmentáře k tab. Nisu- Ve sledvaných ukazatelích za rk 20 nedšl prti rku 2011 k významným změnám. Za pzrnst stjí zlepšení demgrafické situace, která se dráží v blasti bčanské vybavensti, spčívající v nárůstu pčtů dětí určitéh věku na jednu šklu (mateřsku či základní) a nárůstu pčtu byvatel na rdinaci praktickéh lékaře. Oblast zaměstnansti lze hdntit jak stabilní. 139