Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
|
|
- Radim Musil
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 7: Gama spektrometr Datum měření: Doba vypracovávání: 15 hodin Skupina: 1, pátek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: Pomocí rovnice (1) v [1] sestavte diferenciální rovnici a jejím řešením odvoďte zákon radioaktivního rozpadu (2) v [1]. S jeho pomocí dále podle definice odvoďte vztah (3) v [1] pro poločas rozpadu. 2. Osciloskopem pozorujte spektrum na výstupu z jednokanálového analyzátoru. Načrtněte tvar spektra (závislost intenzity na energii záření) a přiložte k protokolu. (Osciloskop ukazuje tvary a amplitudy jednotlivých pulzů. Počet pulzů je dán intenzitou čáry a energie výškou impulzu.) 3. Naměřte spektrum impulzů jednokanálovým analyzátorem pomocí manuálního měření. Okno volte o šířce 100 mv (10 malých dílků). Spektrum graficky zpracujte. 4. Mnohokanálovým analyzátorem naměřte jednotlivá spektra přiložených zářičů (, Co, 241 Am a ). Určete výrazné píky a porovnejte je s tabulkovými hodnotami. (Každé spektrum nabírejte 10 minut. Před zpracováním odečtěte pozadí viz úkol 9.) 5. Pomocí zářičů a Co určete kalibrační křivku spektrometru a použijte ji při zpracování všech spekter naměřených mnohokanálovým analyzátorem. (Spektrum nemusíte nabírat znovu, použijte data z předchozího měření.) 6. S využitím všech naměřených spekter určete závislost rozlišení spektrometru na energii gama záření. (Je definováno jako poměr šířky fotopíku v polovině jeho výšky k jeho energii viz poznámka.) 7. Z naměřeného spektra určete hodnotu píku zpětného rozptylu, Comptonovy hrany, energii rentgenového píku a energii součtového píku. 8. Mnohokanálovým analyzátorem naměřte spektrum neznámého zářiče. Určete tento zářič, pozorujte a zaznamenejte další jevy v jeho spektru. (Spektrum nabírejte 10 minut.) 9. Mnohokanálovým analyzátorem naměřte spektrum pozadí v místnosti (zářiče uschovejte do trezoru). Najděte v pozadí přirozené zářiče a toto pozadí odečtěte od všech zaznamenaných spekter ještě před jejich vyhodnocením. (Pozadí nabírejte 10 minut.) 1
2 10. Graficky určete závislost koeficientu útlumu olova na energii gama záření. (Použijte zářiče, Co a současně. Jednotlivá spektra nabírejte 10 minut.) 2 Pomůcky Scintilační detektor, zdroj vysokého napětí NL2410, čítač impulsů NL2301, jednokanálový analyzátor, multikanálový analyzátor PHYWE, osciloskop, osobní počítač, zdroje gama záření, olověné destičky, program MEASURE. 3 Teoretický úvod 3.1 Radioaktivita Gama zářením rozumíme elektromagnetické vysokoenergetické záření s energií fotonu vyšší než 100 kev. Gama záření typicky doprovází radioaktivní přeměna jader. Rychlost přeměny jader charakterizuje veličina aktivita A, která udává počet jader, jež se ve vzorku přemění za jednotku času. A = dn(t), (1) dt kde N je celkový počet částic ve vzorku. Rozpad jádra je pravděpodobnostní jev, a tak lze uvažovat rozpadovou konstantu λ, udávající střední pravděpodobnost rozpadu daného jádra za jednotku času. Potom pro aktivitu platí vztah A(t) = λn(t). (2) Porovnáním vztahů (1) a (2) obdržíme jednoduchou diferenciální rovnici, kterou vyřešíme: dn(t) = λn(t) dt N dn(t) t N(t) = dt, N 0 0 kde meze v integrálu značí integraci od počátečního počtu částic N 0 do současného počtu N respektive od výchozího času t = 0, do současného času t = t. Jednoduchou integrací dostáváme rovnost: ln N N 0 = λt, ze které již vidíme vztah nazývaný exponenciální zákon radioaktivního rozpadu N(t) = N 0 e λt. (3) Zaveďme pojem poločas rozpadu T1, jako dobu, za kterou se rozpadne právě polovina původního 2 množství jader. Vyjdeme-li z této definice, tak dosazením do vztahu (3) obdržíme N 0 2 = N 0e λt 1 2, z čehož prostým vyjádřením a zlogaritmováním dostáváme závislost poločasu rozpadu na rozpadové konstantě ve tvaru T1 = ln 2 2 λ. (4) 2
3 3.2 Spektrum gama záření Spektrum gama záření je závislost intenzity záření (počtu fotonů) na jeho energii. Na obrázku 1 je vyobrazeno typické spektrum, které bychom měli pozorovat a které následně popíšeme. Obrázek 1: Spektrum při detekci gama záření. [1] Oblast 1 značí fotopík. Dochází k fotoefektu, při kterém původní foton zcela zaniká, přičemž předává svou energii elektronu a veškerá energie je tedy pohlcena detektorem. Dalším procesem zobrazeným na obrázku v oblasti 2 a 3 je Comptonova hrana respektive Comptonův rozptyl. Při tomto procesu foton předává část své energie a výsledkem je urychlený elektron a rozptýlený foton. Detektorem tedy registrujeme energii původního fotonu sníženou o energii rozptýleného fotonu. Jelikož energie rozptýleného fotonu závisí na úhlu rozptylu, je nejvyšší energie při Comptonově rozptylu dosaženo na Comptonově hraně. Pík v oblasti 4 značí pík zpětného rozptylu, který vzniká v Comptonově kontinuu díky materiálu, kterým je detektor obklopen. Pík v oblasti 5 na obrázku 1 odpovídá rentgenovým fotonům charakteristického záření z atomového obalu dceřiných jader při počáteční jaderné reakci. Jelikož do detektoru dopadá velké množství gama fotonů, může se stát, že některé dva dopadnou ve stejný okamžik, což bude detektorem vyhodnoceno jako jediný pulz a na výstupu dá součet energií. Kvůli tomu by se ve spektru mohly objevit součtové píky odpovídající součtům jednotlivých procesů, kterými fotony prochází. 3.3 Stínění gama záření Při průletu fotonů se příliš nemění jejich energie, ale následkem srážek se postupně zmenšuje proud fotonů. Zeslabení monoenergetického svazku fotonů probíhá podle exponenciálního zákona I(d) = I 0 e μd, (5) kde I(d) je intenzita svazku prošlého materiálem o tloušťce d, I 0 je počáteční intenzita a μ je lineární koeficient útlumu. Pro stínění gama záření se používají materiály s vysokým atomovým číslem, zejména olovo. Ze vztahu (5) potom pro koeficient útlumu plyne 3.4 Určení polohy píku μ = ln I 0 ln I. (6) d Polohu píku určíme fitem vybrané oblastí Gaussovou funkcí + konstanta, tedy funkcí tvaru 3
4 f(x) = a (x μ) 2 σ 2π e 2σ 2 + b, (7) kde a, b, μ, σ jsou parametry fitu přičemž μ je posunutí a značí pozici píku. 3.5 Závislost rozlišení spektrometru na energii gama záření Tato závislost je definována jako poměr šířky fotopíku v polovině jeho výšky E k jeho energii E. Vztahem vyjádřeno a převedeno na procenta potom S = E E 100%. (8) Přičemž hodnotu E také nazývanou FWHM jsme schopni určit z parametru σ z fitu fotopíku rovnicí (7) vzorcem [3] 4 Postup měření 4.1 Pozorování osciloskopem FWHM = E = 2 2 ln 2 σ. (9) Nejprve zapojíme aparaturu. Zdroj vysokého napětí spojíme se scintilátorem kabel s červenými kroužky jde do výstupu a vstupu, které jsou označeny červenými kroužky. Výstup ze scintilátoru zapojíme do vstupu multikanálového analyzátoru, jehož výstup připojíme do vstupu osciloskopu. Na osciloskopu pozorujeme závislost napětí na čase. 4.2 Manuální měření jednokanálovým analyzátorem Při tomto měření výstup multikanálového analyzátoru připojíme do vstupu jednokanálového analyzátoru, přičemž malá kovová páčka vpravo je nastavena na DIFF. Výstup jednokanálového analyzátoru spojíme s čítačem pulzů. Čítač nastavíme na 10 vteřin a pomocí dvou knoflíků nastavujeme spodní a horní diskriminační hladinu po 100 mv do 3 V. 4.3 Měření mnohokanálovým analyzátorem Na scintilátor umístíme měřený zářič a v počítači pomocí programu Measure měříme jeho spektrum po dobu 9 minut. Při měření stínění olověné destičky si tloušťku destičky změříme mikrometrickým šroubem. Před zpracováním odečteme od naměřených spekter pozadí. 5 Naměřené hodnoty 5.1 Manuální měření jednokanálovým analyzátorem V příloze na obrázku 2 je znázorněno spektrum analyzátorem. 5.2 Kalibrační křivka manuálně změřené jednokanálovým Hodnotu kanálu, která je v fotopíku, zjistíme fitem úseku naměřeného spektra skrz funkci (7). Fity jsou vyobrazeny na obrázcích 4 a 5 v příloze. V příloze tabulce 1 jsou zaznamenány hodnoty fotopíkových kanálů a jím odpovídající hodnoty tabulkové energie podle [2]. Kalibrační křivku sestrojíme lineárním fitem tvaru f(x) = ax skrz hodnoty naměřených kanálů fotopíků a Co a jejich udávané tabulkové hodnotě energie. V příloze na obrázku 3 je vyobrazena lineární kalibrační křivka. 4
5 Parametr lineární kalibrační křivky a = (0,349 ± 0,006) kev. Vynásobením dat kanálů tímto parametrem převedeme naměřená spektra z hodnot kanálů na hodnoty v energií E [kev]. Parametr budeme uvažovat pro zjednodušení bez chyby. 5.3 Naměřená spektra zářičů V příloze v tabulce 2 jsou uvedeny hodnoty výrazných fotopíků tabulkových hodnot E tab [2] a námi naměřených respektive nafitovaných hodnot E nam rovnicí (7). Jednotlivá spektra zářičů s hodnotami energie fotopíků jsou vyobrazena v příloze na obrázcích 6-9. Na obrázku 6 v příloze je znázorněno spektrum, ve kterém jsou zaznamenány hodnoty energie fotopíku, píku zpětného rozptylu, Comptonovy hrany a hodnota energie rentgenového píku. Chyba rentgenového píku a fotopíku je vypočtena gnuplotem fitováním přes parametr μ a chyba Comptonovy hrany respektive píku zpětného rozptylu je odhadnuta. Naměřené hodnoty jsou uvedeny v příloze v tabulce 3. V příloze na obrázku 10 je znázorněno naměřené spektrum neznámého zářiče udávající závislost počtu pulsů na kanále jedná se o surová data. Z těchto dat je patrné, že okolo hodnoty kanálu 2500 se pravděpodobně nachází dva fotopíky, které spolu splývají. Comptonova hrana se nachází poblíž kanálu Obrázek přikládám pro ilustraci, viz diskuse, avšak následně budu uvažovat, že je v grafu jen jeden fotopík. V příloze na obrázku 11 je znázorněno spektrum neznámého zářiče. Hodnota energie fotopíku činí E = (894,4 ± 0,8) kev a byla určena fitováním rovnice (7). Hodnota energie Comptonovy hrany byla stanovena odhadem a činí E = (620 ± 8) kev. Hodnota energie píku zpětného rozptylu je rovněž stanovena odhadem a má hodnotu E = (222 ± 5) kev. Hodnota energie fotopíku dle 88 tabulek [2] nejvíce odpovídá nuklidu Rb, který má dle tabulek energii fotopíku E = 898 kev. V příloze v tabulce číslo 4 jsou zaznamenány hodnoty E a E všech naměřených spekter. Hodnoty s chybou byly určeny fitováním jednotlivých spekter skrz rovnici (7) respektive dopočteny pomocí rovnice (8). Ke zjištění hodnoty S coby závislost rozlišení spektrometru na energii gama záření budeme fitovat závislost E na E lineárním fitem tvaru E(E) = ae + b, přičemž ze vztahu (8) plyne, že a = S. Hledaná závislost je vyobrazena v příloze na obrázku 14. Závislost rozlišení spektrometru na energii je rovno: S = (9,07 ± 1,23)% 5.4 Určení závislosti koeficientu útlumu olova Na obrázku 15 příloze je znázorněna část naměřených dat spektra zářičů, Co a bez stínění a se stíněním. Je na ní zarážející fakt, že od určitého kanálu (energie) záření, konkrétně od oblasti kanálu 500, je naměřená intenzita záření (počet pulsů) vyšší při měření se stíněním v podobě olověné destičky. Na obrázku 16 v příloze je vyobrazeno grafické srovnání intenzit záření stínění a se stíněním., Co a Koeficient útlumu olova vypočtený ze vztahu (6) v závislosti na jednotlivých energiích je znázorněn na obrázku 17, přičemž tloušťku olova jsme naměřili na d = 4,09 mm, jejíž chybu si dovolím, vzhledem k povaze zjišťování útlumu i výslednému grafu, zanedbat. Vzhledem k faktu, že od určitého kanálu je intenzita záření s olověnou destičkou vyšší než intenzita bez ní, jsou vyobrazená data pouze do kanálu 400. Data nejsou proložena žádnou křivkou, neboť očekávaný výsledek tvaru μ = a, kde a je konstanta se nedostavil. E 6 Diskuse Na začátek diskuse bych rád čtenáři sdělil, že oproti zadání jsme měřili všechna spektra kromě Co při napětí na zdroji 475V, přičemž Co byl měření při napětí na zdroji 450V. Z tohoto faktu bez 5
6 byly měřeny i dvě pozadí. Důvodem nižšího napětí je nesprávné měření přístroje při vyšším napětí zejména při měření Co. S vyšším napětím bychom očekávali vyšší intenzitu záření. Manuálně změřené spektrum pomocí jednokanálového analyzátoru je vyobrazené na obrázku 1, oproti tomu spektrum změřené počítačem je vyobrazené na obrázku 4 repsketive 6. Spektrum změřené skrz počítač je z povahy měření přesnější a zobrazuje více podrobností a jsme schopni z něj určit hodnoty energií fotopíků, Comptonovy hrany a další viz tabulka 3. Kalibraci jsme prováděli ze známosti tabulkové hodnoty [2] energie fotopíku a Co, přičemž jsme použili lineárního fitu. Tento fit je vyobrazen na obrázku 3 a i když jsme fit tvořili jen ze znalosti tří bodů, je velice přesný a přeškálování kanálu na energie je tedy odpovídající. 241 Jednotlivá spektra zářičů, Co, Am a jsou vyobrazena v příloze na obrázcích 6-9. Ve spektrech jsou i zaznamenány hodnoty fotopíku, které jsou v tabulce 2 porovnány s jejich tabulkovou hodnotou [2]. Po započtení chyby měření se na tabulkové hodnoty nedostaneme, ovšem i tak je měření poměrně přesné. Ve spektru neznámého zářiče na obrázku 10 je okolo kanálu 2500 vidět zajímavé překrytí dat možná dvou fotopíků, hned vedle sebe, pravděpodobněji se však jedná o špatnou detekci a je zde ve skutečnosti jen pík jeden o hodnotě energie E = (894,4 ± 0,8) kev viz obrázek 11. Dle tabulek by 88 se tak mělo jednat o Rb, který má energii fotopíku E = 898 kev. S největší pravděpodobností to tak ale nebude, neboť jeho vlastnosti by jej nedovolovali v praktiku změřit a tak by se mohlo 46 případně jednat o Sc. S využitím naměřených spekter jsme určili rozlišovací schopnost spektrometru na hodnotu S = (9,07 ± 1,23)%. Příslušející závislost E na E je vyobrazena na obrázku 14, ze které je patrné, že několik dat ze vzorku fitu neodpovídá. Na obrázku 16 je vyobrazeno spektrum zářičů, Co a bez stínění i se stíněním. Zajímavostí je, že spektrum se stíněním září od hodnoty přibližně 200 kev intenzivněji než bez stínění. Olovo tedy pohlcuje záření o malé energii, přičemž na vyšších energiích se samo chová jako zářič. Koeficient útlumu olova na energii gama záření je znázorněn na obrázku 17, přičemž data jsme ničím neprokládali, jelikož očekávaná závislost μ = a, kde a je konstanta, je zcela neodpovídající. E Spektrum pozadí při 475V i při 450V vypadá totožně, proto je na obrázku 18 vyobrazené pouze spektrum při 475V. Vidíme zde dva výraznější píky. První z nich o energii E = (34,6 ± 0,3) kev dle tabulek [2] odpovídající nuklidu 125 I a druhý o energii E = (105,5 ± 0,8) kev dle tabulek [2] 155 odpovídající nuklidu Eu. 7 Závěr 241 V úloze jsme proměřili spektra záření zářičů, Co, Am a. Určili jsme hodnoty fotopíků těchto zářičů přičemž u jsme určili i další jevy ve spektru. Rozlišovací schopnost spektrometru jsme určili na hodnotu S = (9,07 ± 1,23)%. Zjistili jsme, že olovo dobře tlumí záření o malých energiích. 8 Reference [1] Návod Gamma Spektrometr. URL: ce/content/13/gamma-2016-feb-27.pdf [Citace ] [2] Hodnoty energií zářičů. URL: [Citace ] [3] Zjištění hodnoty E. URL: [Citace: ] 6
7 9 Příloha V tabulce 1 jsou zaznamenány hodnoty tabulkové energie fotopíků [2], které odpovídají naměřeným kanálům. Zářič Kanál E [kev] ,6 Co ,2 Co ,5 Tabulka 1: Hodnoty energie odpovídající kanálu pro kalibraci. V tabulce 2 jsou uvedeny hodnoty výrazných fotopíků tabulkových hodnot E tab [2] a námi naměřených respektive nafitovaných hodnot E nam rovnicí (8) Zářič E tab [kev] E nam [kev] Co Co 241 Am 661,6 702,8 ± 0,5 1173,2 1168,9 ± 0,6 2,5 1314,6 ± 0,7,0 68,0 ± 0,1 80,0 87,1 ± 0,2 356,0 381,5 ± 0,2 Tabulka 2: Hodnoty energie fotopíků V tabulce 3 jsou uvedeny naměřené hodnoty jevů spektra Jev. E [kev] fotopík 702,8 ± 0,5 pík zpětného rozptylu 201 ± 5 Comptonova hrana 470 ± 5 rentgenový pík 36,6 ± 0,1 Tabulka 3: Hodnoty energií naměřených jevů spektra. V tabulce číslo 4 jsou zaznamenány hodnoty E a E všech naměřených spekter. Hodnoty s chybou byly určeny fitováním jednotlivých spekter skrz rovnici (7) respektive dopočteny pomocí rovnice (9). Zářič E [kev] E [kev] Co Co 241 Am 88 Rb 702,8 ± 0,5 74,5 ± 3,1 1168,9 ± 0,6 84,1 ± 6,3 1314,6 ± 0,7 89,5 ± 16,1 68,0 ± 0,1 17,0 ± 0,2 87,1 ± 0,2 23,6 ± 1,2 381,5 ± 0,2 40,8 ± 1,1 894,4 ± 0,8 178 ± 5,9 7
8 + Co + + Co + + Co + +stínění 2 Pb destičky + Co + +stínění 2 Pb destičky + Co + +stínění 2 Pb destičky 81,5 ± 0,7 17,5 ± 2,0 372,6 ± 0,5 44,2 ± 3,1 80,2 ± 0,4 20,6 ± 4,4 374,7 ± 0,3 53,1 ± 3,3 1306,4 ± 0,6,7 ± 34,4 Na obrázku 2 je znázorněno spektrum Tabulka 4: Hodnoty E a E zářičů. manuálně změřené jednokanálovým analyzátorem. Obrázek 2:Spektrum impulzů Na obrázku 3 je vyobrazena lineární kalibrační křivka.. Obrázek 3: Kalibrační křivka 8
9 Na obrázku 4 je znázorněno naměřené spektrum fotopíků, které byly nafitovány funkcí (7). při 475V po odečtení pozadí s hodnotami Obrázek 4: Spektrum Na obrázku 5 je znázorněno naměřené spektrum fotopíků, které byly nafitovány funkcí (7). pro kalibraci z kanálu fotopíku. Co při 450V po odečtení pozadí s hodnotami Obrázek 5: Spektrum Co pro kalibraci z kanálu fotopíku 9
10 Na obrázku 6 je znázorněno spektrum rozptylu, Comptonovy hrany a fotopíku. s hodnotami zleva rentgenového píku, píku zpětného Na obrázku 7 je znázorněno spektrum Obrázek 6: Spektrum Co. s hodnotami fotopíků. Obrázek 7: Spektrum Co. 10
11 Na obrázku 8 je znázorněno spektrum 241 Am s hodnotou fotopíku. Na obrázku 9 je znázorněno spektrum Obrázek 8: Spektrum 241 Am. s hodnotami fotopíků. Obrázek 9: Spektrum. 11
12 Na obrázku 11 je znázorněno spektrum Neznámého zářiče. Obrázek 10: Surová data spektra neznámého zářiče. Na obrázku 11 je znázorněno spektrum Neznámého zářiče zleva s hodnotou energie píku zpětného rozptylu, Comptonovy hrany a fotopíku. Obrázek 11: Spektrum Neznámého zářiče. 12
13 Na obrázku 12 je znázorněno spektrum zářičů zaznamenanými hodnotami energie fotopíků. + Co + bez stínění se Obrázek 12: Spektrum zářičů + Co + bez stínění. Na obrázku 13 je znázorněno spektrum zářičů + Co + se stíněním pomocí dvou olověných destiček o tloušťce d = 4,09 mm se zaznamenanými hodnotami energie fotopíků. Obrázek 13: Spektrum zářičů + Co + se stíněnmím. 13
14 Na obrázku 14 je znázorněna závislost E na E, která je proložena lineárním fitem tvaru E(E) = ae + b, přičemž ze vztahu (8) plyne, že a = S. Obrázek 14: Závislost E na E. Na obrázku 15 je znázorněna část naměřených dat spektra zářičů a se stíněním., Co a bez stínění Obrázek 15: Naměřená data spektra, Co a bez stínění a se stíněním. 14
15 Na obrázku 16 v příloze je vyobrazeno grafické srovnání intenzit záření stínění a se stíněním., Co a bez Obrázek 16: spektra, Co a bez stínění a se stíněním. Na obrázku 17 je znázorněna závislost koeficientu útlumu olova na energii záření. Obrázek 17: Závislost μ na E 15
16 Na obrázku 18 je znázorněna spektrum pozadí při 475V. Obrázek 18: Spektrum pozadí 475V. 16
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 7: Spektrum záření gama. Rentgenová fluorescenční spektroskopie. Abstrakt
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 15. 3. 21 Úloha 7: Spektrum záření gama Rentgenová fluorescenční spektroskopie Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: 2. ročník, 1.
VíceMěření gama záření scintilačním počítačem
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha č. 7 : Měření spektra gama záření scintilačním počítačem Jméno: Ondřej Ticháček Pracovní skupina: 7 Kruh: ZS 7 Datum měření: 4.3.213 Klasifikace: Měření gama
VíceÚloha 7: Spektrum záření gama; rentgenová fluorescenční spektroskopie
Úloha 7: Spektrum záření gama; rentgenová fluorescenční spektroskopie FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 8.3.21 Jméno: František Batysta Pracovní skupina: 5 Ročník a kroužek: 2. ročník,
VíceAbstrakt: Gama spektroskopie je disciplína, která měří a vyhodnocuje spektra
FJFI ČVUT v Praze Úloha 7 Fyzikální praktikum II Verze Easy Měření spektra gama záření scintilačním detektorem Abstrakt: Gama spektroskopie je disciplína, která měří a vyhodnocuje spektra gama zářičů.
VíceÚloha 4: Totální účinný průřez interakce γ záření absorpční koeficient záření gama pro některé elementy
Petra Suková, 3.ročník 1 Úloha 4: Totální účinný průřez interakce γ záření absorpční koeficient záření gama pro některé elementy 1 Zadání 1. UrčeteabsorpčníkoeficientzářenígamaproelementyFe,CdaPbvzávislostinaenergii
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 4: Balrmerova série Datum měření: 13. 5. 016 Doba vypracovávání: 7 hodin Skupina: 1, pátek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: V přípravě
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 6: Geometrická optika Datum měření: 8. 4. 2016 Doba vypracovávání: 10 hodin Skupina: 1, pátek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: V přípravě
Více1. Proveďte energetickou kalibraci gama-spektrometru pomocí alfa-zářiče 241 Am.
1 Pracovní úkoly 1. Proveďte energetickou kalibraci gama-spektrometru pomocí alfa-zářiče 241 Am. 2. Určete materiál několika vzorků. 3. Stanovte závislost účinnosti výtěžku rentgenového záření na atomovém
VíceMěření absorbce záření gama
Měření absorbce záření gama Úkol : 1. Změřte záření gama přirozeného pozadí. 2. Změřte záření gama vyzářené gamazářičem. 3. Změřte záření gama vyzářené gamazářičem přes absorbátor. 4. Naměřené závislosti
Více1. Zadání Pracovní úkol Pomůcky
1. 1. Pracovní úkol 1. Zadání 1. Ověřte měřením, že směry výletu anihilačních fotonů vznikajících po β + rozpadu jader 22 Na svírají úhel 180. 2. Určete pološířku úhlového rozdělení. 3. Vysvětlete tvar
VíceSpektrometrie záření gama
Spektrometrie záření gama M. Kroupa, Gymnázium Děčín, trellac@centrum.cz B. Dvorský, Gymnázium Šternberk, bohuslav.dvorsky@seznam.cz Abstrakt Tento článek pojednává o spektroskopii záření gama. Bylo měřeno
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 9: Rozšíření rozsahu miliampérmetru a voltmetru. Cejchování kompenzátorem. Datum měření: 15. 10. 2015 Skupina: 8, čtvrtek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace:
VíceÚloha 5: Spektrometrie záření α
Petra Suková, 3.ročník 1 Úloha 5: Spektrometrie záření α 1 Zadání 1. Proveďte energetickou kalibraci α-spektrometru a určete jeho rozlišení. 2. Určeteabsolutníaktivitukalibračníhoradioizotopu 241 Am. 3.
VíceRelativní chybu veličiny τ lze určit pomocí relativní chyby τ 1. Zanedbáme-li chybu jmenovatele ve vzorci (2), platí *1+:
Pracovní úkol 1. Změřte charakteristiku Geigerova-Müllerova detektoru pro záření gamma a u jednotlivých měření stanovte chybu a vyznačte ji do grafu. Určete délku a sklon plata v charakteristice detektoru
VíceSpektrometrie záření gama
Spektrometrie záření gama K. Procházková Gymnázium Písek, karlaprochazkova@seznam.cz J. Grepl VOŠ a SPŠ stavební, Náchod, kuba.grepl@seznam.cz J. Michelfeit Gymnázium Brno, tř. Kpt. Jaroše, jmichelf@seznam.cz
VícePRAKTIKUM IV Jaderná a subjaderná fyzika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM IV Jaderná a subjaderná fyzika Úloha č. A15 Název: Studium atomových emisních spekter Pracoval: Radim Pechal dne 19. listopadu
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 5: Měření teploty wolframového vlákna Datum měření: 1. 4. 2016 Doba vypracovávání: 12 hodin Skupina: 1, pátek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání
Více1. Ze zadané hustoty krystalu fluoridu lithného určete vzdálenost d hlavních atomových rovin.
1 Pracovní úkoly 1. Ze zadané hustoty krystalu fluoridu lithného určete vzdálenost d hlavních atomových rovin. 2. Proměřte úhlovou závislost intenzity difraktovaného rentgenového záření při pevné orientaci
VíceJméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 21.3.2012 Příprava Opravy Učitel Hodnocení
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEKT VUT BRNO Jméno a příjmení Vojtěch Přikryl Ročník 1 Předmět IFY Kroužek 35 ID 143762 Spolupracoval Měřeno dne Odevzdáno dne Daniel Radoš 7.3.2012 21.3.2012 Příprava
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 1: Akustika Datum měření: 4. 3. 2016 Doba vypracovávání: 10 hodin Skupina: 1, pátek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: Spočítejte, jakou
VíceÚloha 8: Absorpce beta záření. Určení energie betarozpadu měřením absorpce emitovaného záření.
Petra Suková, 3.ročník 1 Úloha 8: Absorpce beta záření. Určení energie betarozpadu měřením absorpce emitovaného záření. 1 Zadání Vtétoúlozesepoužívázářič 90 Sr,kterýserozpadápodleschematunaobr.1.Spektrumemitovaných
VíceÚloha 21: Studium rentgenových spekter
Petra Suková, 3.ročník 1 Úloha 21: Studium rentgenových spekter 1 Zadání 1. S využitím krystalu LiF jako analyzátoru proveďte měření následujících rentgenových spekter: a) Rentgenka s Cu anodou. proměřte
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 2: Hysterezní smyčka Datum měření: 11. 3. 2016 Doba vypracovávání: 10 hodin Skupina: 1, pátek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: Zjistěte,
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 4: Cavendishův experiment Datum měření: 3. 1. 015 Skupina: 8, čtvrtek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: V přípravě odvoďte vztah pro
VíceÚloha 12. (28. dubna 2000) Scintilační počítač se sondou, 2 lineární zesilovače, 2 zdroje vysokého napětí,
Úloha 12. Měření spekter záření gama scintilačním počítačem Václav Štěpán (sk. 5) (28. dubna 2000) Pomůcky: Scintilační počítač se sondou, 2 lineární zesilovače, 2 zdroje vysokého napětí, jednokanálový
VícePRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus Úloha č.: VIII Název: Měření impedancí rezonanční metodou Pracoval: Pavel Brožek stud. skup. 12
VícePraktikum III - Optika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum III - Optika Úloha č. 13 Název: Vlastnosti rentgenového záření Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 13 dne: 3. 4. 2008 Odevzdal
VíceSpektrum Gamma záření, Rentgenová fluorescenční spektroskopie
Spektrum Gamma záření, Rentgenová fluorescenční spektroskopie Abstrakt Gamma spektroskopie je disciplína široce využívaná v dozimetrii a jaderné fyzice. Dovoluje nám určit mnoho vlastností zdrojů gamma
VíceÚloha 3: Mřížkový spektrometr
Petra Suková, 2.ročník, F-14 1 Úloha 3: Mřížkový spektrometr 1 Zadání 1. Seřiďte spektrometr pro kolmý dopad světla(rovina optické mřížky je kolmá k ose kolimátoru) pomocí bočního osvětlení nitkového kříže.
Více1 Základní pojmy a vztahy
Měření spektra gama záření scintilačním počítačem Abstrakt Gama spektroskopie je disciplína, která měří a vyhodnocuje spektra gama zářičů. Je široce využívaná v dozimetrii a jaderné fyzice. Dovoluje nám
VíceGama spektroskopie. Vojtěch Motyčka Centrum výzkumu Řež s.r.o.
Gama spektroskopie Vojtěch Motyčka Centrum výzkumu Řež s.r.o. Teoretický úvod ke spektroskopii Produkce a transport neutronů v různých materiálech, které se v daných zařízeních vyskytují (urychlovačem
VíceZákladním praktikum z laserové techniky
Úloha: Základním praktikum z laserové techniky FJFI ČVUT v Praze #6 Nelineární transmise saturovatelných absorbérů Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 30.3.016 Spolupracoval: Obor / Skupina: 1. Úvod Alexandr
VícePRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Úlohač.III. Název: Mřížkový spektrometr
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III Úlohač.III Název: Mřížkový spektrometr Vypracoval: Petr Škoda Stud. skup.: F14 Dne: 17.4.2006 Odevzdaldne: Hodnocení:
VíceGraf I - Závislost magnetické indukce na proudu protékajícím magnetem. naměřené hodnoty kvadratické proložení. B [m T ] I[A]
Pracovní úkol 1. Proměřte závislost magnetické indukce na proudu magnetu. 2. Pomocí kamery změřte ve směru kolmém k magnetickému poli rozštěpení červené spektrální čáry kadmia pro 8-10 hodnot magnetické
VícePRAKTIKUM IV Jaderná a subjaderná fyzika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM IV Jaderná a subjaderná fyzika Úloha č. A5 Název: Spektrometrie záření α Pracoval: Radim Pechal dne 27. října 2009 Odevzdal
VíceBalmerova série. F. Grepl 1, M. Benc 2, J. Stuchlý 3 Gymnázium Havlíčkův Brod 1, Gymnázium Mnichovo Hradiště 2, Gymnázium Šumperk 3
Balmerova série F. Grepl 1, M. Benc 2, J. Stuchlý 3 Gymnázium Havlíčkův Brod 1, Gymnázium Mnichovo Hradiště 2, Gymnázium Šumperk 3 Grepl.F@seznam.cz Abstrakt: Metodou dělených svazků jsme určili lámavý
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 6: Kalibrace teploměru, skupenské teplo Datum měření: 17. 12. 2015 Skupina: 8, čtvrtek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: Část I Kalibrace rtuťového
VíceRadioaktivní záření, jeho druhy, detekce a základní vlastnosti
Radioaktivní záření, jeho druhy, detekce a základní vlastnosti M. Vohralík vohralik.m@email.cz Gymnázium Dr. Emila Holuba, Holice D. Horák dombas1999@gmail.com Reálné Gymnázium a základní škola města Prostějova
VíceFJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 8: Závislost odporu termistoru na teplotě
ZÁKLADY FYZIKÁLNÍCH MĚŘENÍ FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 29. 4. 2009 Pracovní skupina: 3, středa 5:30 Spolupracovali: Monika Donovalová, Štěpán Novotný Jméno: Jiří Slabý Ročník, kruh:. ročník, 2. kruh
VícePRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus Úloha č.: X Název: Hallův jev Pracoval: Pavel Brožek stud. skup. 12 dne 19.12.2008 Odevzdal dne:
Více1 Pracovní úkoly. 2 Vypracování. Datum m ení: 24.2.2014 Skupina: 7 Jméno: David Roesel Krouºek: ZS 7 Spolupracovala: Tereza Schönfeldová Klasikace:
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM II FJFI ƒvut v Praze Úloha #7 M ení spektra gama zá ení scintila ním po íta- em Datum m ení: 24.2.214 Skupina: 7 Jméno: David Roesel Krouºek: ZS 7 Spolupracovala: Tereza Schönfeldová
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Mikrovlny
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 25.3.2011 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Mikrovlny Abstrakt V úloze je
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 9: Měření s polarizovaným světlem Datum měření: 29. 4. 2016 Doba vypracovávání: 8 hodin Skupina: 1, pátek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání
VíceSystém vykonávající tlumené kmity lze popsat obyčejnou lineární diferenciální rovnice 2. řadu s nulovou pravou stranou:
Pracovní úkol: 1. Sestavte obvod podle obr. 1 a změřte pro obvod v periodickém stavu závislost doby kmitu T na velikosti zařazené kapacity. (C = 0,5-10 µf, R = 0 Ω). Výsledky měření zpracujte graficky
VícePRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus Úloha č.: II Název: Měření odporů Pracoval: Pavel Brožek stud. skup. 12 dne 28.11.2008 Odevzdal
VícePRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne 23.4.2009.
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III Úloha č. XXVI Název: Vláknová optika Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne 23.4.2009 Odevzdal dne: Možný počet bodů
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 12: Sonar Datum měření: 5. 11. 2015 Skupina: 8, čtvrtek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: V domácí přípravě spočítejte úhel prvních
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Úloha 3. Vzduchová dráha - ZZE, srážky, impuls síly Autor David Horák Datum měření 21. 11. 2011 Kruh 1 Skupina 7 Klasifikace 1. PRACOVNÍ ÚKOLY: 1) Elastické srážky:
VíceFyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Praktikum z pevných látek (F6390)
Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Praktikum z pevných látek (F6390) Zpracoval: Michal Truhlář Naměřeno: 6. března 2007 Obor: Fyzika Ročník: III Semestr:
VíceMěření přirozené radioaktivity na Vyšehradě
Měření přirozené radioaktivity na Vyšehradě P. Guhlová Gymnázium Na Vítězné pláni Praha M. Slavík Gymnázium Jana Masaryka Jihlava mellkori@seznam.cz R. Žlebčík Gymnázium Christiána Dopplera V. Arťušenko
VícePráce v radiochemické laboratoři - ověření zákonitostí radioaktivních přeměn
Práce v radiochemické laboratoři - ověření zákonitostí radioaktivních přeměn Autoři: H.Brandejská, Gymnázium Jiřího Ortena, brandejskahelena@seznam.cz A. Hladíková, Gymnázium J.K.Tyla, AJA.HLADIK@seznam.cz
VíceFyzikální praktikum II
Kabinet výuky obecné fyziky, UK MFF Fyzikální praktikum II Úloha č. 18 Název úlohy: Přechodové jevy v RLC obvodu Jméno: Ondřej Skácel Obor: FOF Datum měření: 2.11.2015 Datum odevzdání:... Připomínky opravujícího:
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 13: Vysokoteplotní plazma na tokamaku GOLEM Datum měření: 22. 4. 2016 Doba vypracovávání: 12 hodin Skupina: 1, pátek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace:
VíceFyzikální praktikum 1
Fyzikální praktikum 1 FJFI ČVUT v Praze Úloha: #10 Lineární harmonický oscilátor a Pohlovo kyvadlo Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 10.11.2014 Kruh: FE Skupina: 4 Klasifikace: 1. Pracovní úkoly (a) Změřte
VíceVyužití radionuklidové rentgenfluorescenční analýzy při studiu památek
Využití radionuklidové rentgenfluorescenční analýzy při studiu památek V. Klevarová, T. Kráčmerová, V. Vítek Gymnásium Matyáše Lercha Gymnásium Václava Hraběte Gymnásium Bystřice nad Pernštejnem veronika.klevarova@centrum.cz,
VíceAbsorpční polovrstva pro záření γ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta strojního inženýrství VUT FSI ÚFI 1ZM-10-ZS Ústav fyzikálního inženýrství Technická 2, Brno 616 69 Laboratoř A2-128 Absorpční polovrstva pro záření γ 12.10.2010 Měření
Více2 (3) kde S je plocha zdroje. Protože jas zdroje není závislý na směru, lze vztah (5) přepsat do tvaru:
Pracovní úkol 1. Pomocí fotometrického luxmetru okalibrujte normální žárovku (stanovte její svítivost). Pro určení svítivosti normální žárovky (a její chyby) vyneste do grafu závislost osvětlení na převrácené
Více1. Změřit metodou přímou závislost odporu vlákna žárovky na proudu, který jím protéká. K měření použijte stejnosměrné napětí v rozsahu do 24 V.
1 Pracovní úkoly 1. Změřit metodou přímou závislost odporu vlákna žárovky na proudu, který jím protéká. K měření použijte stejnosměrné napětí v rozsahu do 24 V. 2. Změřte substituční metodou vnitřní odpor
VícePRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Pavel Ševeček stud. skup.: F/F1X/11 dne:
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I. Úloha č. VII Název: Studium kmitů vázaných oscilátorů Pracoval: Pavel Ševeček stud. skup.: F/F1X/11 dne: 27. 2. 2012 Odevzdal
VíceZávislost odporu termistoru na teplotě
Fyzikální praktikum pro JCH, Bc Jméno a příjmení: Zuzana Dočekalová Datum: 21.4.2010 Spolupracovník: Aneta Sajdová Obor: Jaderně chemické inženýrství Číslo studenta: 5 (středa 9:30) Ročník: II. Číslo úlohy:
VíceÚloha 5: Studium rentgenových spekter Mo a Cu anody
Úloha 5: Studium rentgenových spekter Mo a Cu anody FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 22.2.2010 Jméno: František Batysta Pracovní skupina: 5 Ročník a kroužek: 2. ročník, pond. odp. Spolupracovník:
VícePraktikum II Elektřina a magnetismus
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF K Praktikum II Elektřina a magnetismus Úloha č. V Název: Měření osciloskopem Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 13 dne: 1.1.28 Odevzdal dne:...
VíceOddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM III Úloha číslo: 16 Název: Měření indexu lomu Fraunhoferovou metodou Vypracoval: Ondřej Hlaváč stud. skup.: F dne:
VíceExperimenty s demonstračním zdrojem záření DZZ GAMA 300 kbq
Experimenty s demonstračním zdrojem záření DZZ GAMA 300 kbq PETER ŽILAVÝ Katedra didaktiky fyziky MFF UK Praha Příspěvek představuje nový demonstrační zdroj gama záření DZZ GAMA 300 kbq určený pro provádění
VícePRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. úloha č. 11 Název: Dynamická zkouška deformace látek v tlaku
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I. úloha č. 11 Název: Dynamická zkouška deformace látek v tlaku Pracoval: Jakub Michálek stud. skup. 15 dne:. dubna 009 Odevzdal
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 7: Rozšíření rozsahu miliampérmetru a voltmetru. Cejchování kompenzátorem. Abstrakt
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Úloha 7: Rozšíření rozsahu miliampérmetru a voltmetru Datum měření: 13. 11. 2009 Cejchování kompenzátorem Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 1 Ročník a kroužek: 2.
VíceFyzikální praktikum III
Kabinet výuky obecné fyziky, UK MFF Fyzikální praktikum III Úloha č. 19 Název úlohy: Měření indexu lomu Jaminovým interferometrem Jméno: Ondřej Skácel Obor: FOF Datum měření: 24.2.2016 Datum odevzdání:...
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 11: Termická emise elektronů
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 15.4.2011 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Úloha 11: Termická emise elektronů
VíceÚloha 15: Studium polovodičového GaAs/GaAlAs laseru
Petra Suková, 2.ročník, F-14 1 Úloha 15: Studium polovodičového GaAs/GaAlAs laseru 1 Zadání 1. Změřte současně světelnou i voltampérovou charakteristiku polovodičového laseru. Naměřenézávislostizpracujtegraficky.Stanovteprahovýproud
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze. Spektrum gama záření Rentgenová fluorescenční spektroskopie
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Spektrum gama záření Rentgenová fluorescenční spektroskopie Číslo úlohy: 7 Jméno: Vojtěch HORNÝ Spolupracoval: Jaroslav Zeman Datum měření: 29. 3. 2010 Číslo kroužku:
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 18.4.2012 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 2 Hodina: Po 7:30 Spolupracovníci: Viktor Polák Hodnocení: Měření s polarizovaným světlem Abstrakt V
VícePRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus Úloha č.: XVIII Název: Přechodové jevy v RLC obvodu Pracoval: Pavel Brožek stud. skup. 12 dne 24.10.2008
VíceZadání. Pracovní úkol. Pomůcky
Pracovní úkol Zadání 1. Najděte směr snadného průchodu polarizátoru užívaného v aparatuře. 2. Ověřte, že zdroj světla je polarizován kolmo k vodorovné rovině. 3. Na přiložených vzorcích proměřte závislost
VíceDualismus vln a částic
Dualismus vln a částic Filip Horák 1, Jan Pecina 2, Jiří Bárdoš 3 1 Mendelovo gymnázium, Opava, Horaksro@seznam.cz 2 Gymnázium Jeseník, pecinajan.jes@mail.com 3 Gymnázium Teplice, jiri.bardos@post.gymtce.cz
VíceDosah γ záření ve vzduchu
Dosah γ záření ve vzduchu Intenzita bodového zdroje γ záření se mění podobně jako intenzita bodového zdroje světla. Ve dvojnásobné vzdálenosti, paprsek pokrývá dvakrát větší oblast povrchu, což znamená,
VíceRentgenfluorescenční analýza, pomocník nejen při studiu památek
Rentgenfluorescenční analýza, pomocník nejen při studiu památek Ondřej Vrba (vrba.ondrej@gmail.com) Do Hoang Diep - Danka(dohodda@gmail.com) Verča Chadimová (verusyk@email.cz) Metoda využívající RTG záření
VíceSpektrální charakteristiky fotodetektorů
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická LABORATORNÍ ÚLOHA č. 3 Spektrální charakteristiky fotodetektorů Vypracovali: Jan HLÍDEK & Martin SKOKAN V rámci předmětu: Fotonika (X34FOT)
Více1. Změřte průběh intenzity magnetického pole na ose souosých kruhových magnetizačních cívek
1 Pracovní úkoly 1. Změřte průběh intenzity magnetického pole na ose souosých kruhových magnetizačních cívek (a) v zapojení s nesouhlasným směrem proudu při vzdálenostech 1, 16, 0 cm (b) v zapojení se
VícePRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III Úloha č. IV Název: Měření fotometrického diagramu. Fotometrické veličiny a jejich jednotky Pracoval: Jan Polášek stud.
Víced p o r o v t e p l o m ě r, t e r m o č l á n k
d p o r o v t e p l o m ě r, t e r m o č l á n k Ú k o l : a) Proveďte kalibraci odporového teploměru, termočlánku a termistoru b) Určete teplotní koeficienty odporového teploměru, konstanty charakterizující
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 4: Balmerova série vodíku. Abstrakt
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření:.. 00 Úloha 4: Balmerova série vodíku Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek:. ročník,. kroužek, pondělí 3:30 Spolupracovala: Eliška Greplová
VíceMěření vlnové délky spektrálních čar rtuťové výbojky pomocí optické mřížky
Měření vlnové délky spektrálních čar rtuťové výbojky pomocí optické mřížky Úkol : 1. Určete mřížkovou konstantu d optické mřížky a porovnejte s hodnotou udávanou výrobcem. 2. Určete vlnovou délku λ jednotlivých
Více2. FYZIKÁLNÍ ZÁKLADY ANALYTICKÉ METODY RBS
RBS Jaroslav Král, katedra fyzikální elektroniky FJFI, ČVUT. ÚVOD Spektroskopie Rutherfordova zpětného rozptylu (RBS) umožňuje stanovení složení a hloubkové struktury tenkých vrstev. Na základě energetického
Vícegalvanometrem a její zobrazení na osciloskopu
Úloha 2: Měření hysterézní smyčky alistickým galvanometrem a její zorazení na osciloskopu FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 26.4.2010 Jméno: František Batysta Pracovní skupina: 5 Ročník
Více2 Nd:YAG laser buzený laserovou diodou
2 Nd:YAG laser buzený laserovou diodou 15. května 2011 Základní praktikum laserové techniky Zpracoval: Vojtěch Horný Datum měření: 12. května 2011 Pracovní skupina: 1 Ročník: 3. Naměřili: Vojtěch Horný,
VíceRadiační zátěž na palubách letadel
Radiační zátěž na palubách letadel M. Flusser 1, L. Folwarczny 2, D. Kalasová 3, L. Lachman 4, V. Větrovec 5 1 Smíchovská střední průmyslová škola, Praha, martin.flusser@atlas.cz 2 Gymnázium Komenského,
VíceÚloha 1: Kondenzátor, mapování elektrostatického pole
Úloha 1: Kondenzátor, mapování elektrostatického pole FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 19.4.2010 Jméno: František Batysta Pracovní skupina: 5 Ročník a kroužek: 2. ročník, pond. odp.
Více2. Pomocí Hg výbojky okalibrujte stupnici monochromátoru SPM 2.
1 Pracovní úkoly 1. Změřte současně světelnou i voltampérovou charakteristiku polovodičového laseru. Naměřené závislosti zpracujte graficky. Stanovte prahový proud i 0. 2. Pomocí Hg výbojky okalibrujte
Více1. Stanovte a graficky znázorněte charakteristiky vakuové diody (EZ 81) a Zenerovy diody (KZ 703).
1 Pracovní úkoly 1. Stanovte a graficky znázorněte charakteristiky vakuové diody (EZ 81) a Zenerovy diody (KZ 703). 2. Určete dynamický vnitřní odpor Zenerovy diody v propustném směru při proudu 200 ma
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 18.4.2012 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 2 Hodina: Po 7:30 Spolupracovníci: Viktor Polák Hodnocení: Měření s polarizovaným světlem Abstrakt V
VíceZákladním praktikum z optiky
Úloha: Základním praktikum z optiky FJFI ČVUT v Praze #6 - Zdroje optického záření a jejich vlastnosti Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 7.4.2016 Spolupracoval: Obor / Skupina: 1. Úvod Alexandr Špaček
VíceTabulka I Měření tloušťky tenké vrstvy
Pracovní úkol 1. Změřte tloušťku tenké vrstvy ve dvou různých místech. 2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná. 3. Okalibrujte
VícePRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. úloha č. XXII. Název: Diferenční skenovací kalorimetrie
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I. úloha č. XXII Název: Diferenční skenovací kalorimetrie Pracoval: Jakub Michálek stud. skup. 15 dne: 15. května 2009 Odevzdal
Více5 Studium rentgenových spekter Mo a Cu anody
5 Studium rentgenových spekter Mo a Cu anody 9. května 2010 Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Jméno: Vojtěch Horný Datum měření: 15.března 2010 Pracovní skupina: 2 Ročník a kroužek: 2. ročník, pondělí
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 10: Interference a ohyb větla Datum měření: 6. 5. 2016 Doba vypracovávání: 7 hodin Skupina: 1, pátek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klaifikace: 1 Zadání 1. Bonu:
VíceBalmerova série, určení mřížkové a Rydbergovy konstanty
Balmerova série, určení mřížkové a Rydbergovy konstanty V tomto laboratorním cvičení zkoumáme spektrální čáry 1. řádu vodíku a rtuti pomocí difrakční mřížky (mřížkového spektroskopu). Známé spektrální
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 6: Geometrická optika. Abstrakt
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 8. 3. 2010 Úloha 6: Geometrická optika Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: 2. ročník, 1. kroužek, pondělí 13:30 Spolupracovala: Eliška
Více5. Pro jednu pružinu změřte závislost stupně vazby na vzdálenosti zavěšení pružiny od uložení
1 Pracovní úkoly 1. Změřte dobu kmitu T 0 dvou stejných nevázaných fyzických kyvadel.. Změřte doby kmitů T i dvou stejných fyzických kyvadel vázaných slabou pružnou vazbou vypouštěných z klidu při počátečních
VíceÚloha D - Signál a šum v RFID
1. Zadání: Úloha D - Signál a šum v RFID Změřte úrovně užitečného signálu a šumu v přenosovém řetězci systému RFID v závislosti na čtecí vzdálenosti. Zjistěte maximální čtecí vzdálenost daného RFID transpondéru.
VíceMĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření. Měření magnetických veličin, část 3-9-3
MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření magnetických veličin, část 3-9-3 Číslo projektu: CZ..07/.5.00/34.0093 Název projektu: Inovace výuky na VOŠ a SPŠ Šumperk Šablona: III/ Inovace a zkvalitnění výuky
Více