Bojové otravné látky. Lenka Honetschlägerová. <6.11.

Transkript

1 Bojové otravné látky Lenka Honetschlägerová < >

2 Chemické zbraně (CHZ) Patří společně s biologickými a nukleárními zbraněmi mezi zbraně hromadného ničení CHZ historicky nejstarší v prvopočátcích otrávené šípy Již asi 2000 let př.n.l. se používaly toxické dýmy V Čechách např. při obléhání Karlštejna 1422 použití 1822 soudků s obsahem Pražských žump V 19. st navrhl anglický admirál Dundonald využít jedovaté plyny proti ruským vojskům nedosáhl podpory < >

3 První použití moderní CHZ v masovém měřítku během 1. světové války tun chlóru Yprés Prosinec 1915 fosgen yperit Na bojištích 1. světové války použito kolem 45 druhů BOL (18 smrtících, 27 v různé míře dráždivých) Versailleská mírová smlouva s Německem ze dne 28.června 1919 v článku 171 ukládá poraženému státu zákaz používání chemických zbraní, jejich výrobu i dovoz < >

4 Ženevský protokol z konference ze dne 27. září 1924 obsahuje zákaz používání dusivých, otravných nebo podobných plynů, kapalin, látek nebo podobných prostředků ve válce a zákaz používání bakteriologických prostředků!!!neobsahuje však zákaz jejich výzkumu, vývoje a výroby!!! Lange Krugerova syntéza TABUNU 1939 chemici německého koncernu I.G.Farben dospěli k syntéze sloučenin fosforu a floru obsahující v molekule C-P vazbu (SARIN) 1945 Kuhn syntéza SOMANU 2. světová válka výroba BOL pokračuje Cyklon B plynové komory < >

5 Chemická válka ve Vietnamu USA vyzkoušelo 15 různých chemických látek, defoliantů a herbicidů ( Agent Orange ) 10. duben 1972 Úmluva o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich zničení 18. květen 1977 v Ženevě Úmluva o zákazu vojenského nebo jakéhokoli jiného nepřátelského použití prostředků měnících životní prostředí 1987 Reagan dává zelenou výrobě nových CHZ tzv. binárním zbraním 1993 podpis Chemical Weapons Convention (CWC) v Paříži úmluva o chemickém odzbrojení ut/2014/10/on-50th-anniversarya-sanitized-vietnam-war/ < > < >

6 Óm Shinrikyo tokijské metro SARIN Čečenský konflikt moskevské divadlo Dubrovka 23. říjen teroristů, 700 diváků rukojmích po 58 hodinách konec akce zemřelo 118 rukojmích- fentanyl < > _AUoAmoVChMI0ajoxcqDyQIVig0sCh2rJgW7&biw=1866&bih=1054&dpr=0.9#imgrc=HbZJ0TCjQKolbM%3A < >

7 Bojové otravné látky (BOL) Rozdělení podle hlavního účinku: 1. dráždivé slzotvorné 2. dusivé 3. zpuchýřující 4. nervově-paralytické 5. psychoaktivní < >

8 1. Dráždivé BOL Látky s dráždivým účinkem na spojivky, sliznice dutiny nosní a horních cest dýchacích, kůži, po požití i na sliznici trávicí soustavy Podle převládajícího charakteru odpovědí: lakrimátory slzotvorného typu (látka CS, CR, CN, CA) sternity dráždící horní cesty dýchací (látka DA, DC, DM) taktickým záměrem není zničení, nýbrž vyčerpání a demoralizace živé síly

9 Látka CS (2-Chlorbenzalmalondinitril) Fyzikální parametry: bílá krystalická látka s vůní po pepři, stálá, dobře rozpustná v organických rozpouštědlech, nejpoužívanější dráždivá BOL, T T =94 96 C V otevřeném terénu za normálních povětrnostních podmínek neupravená látka účinná i po dobu 14 dnů. Náplň chemické munice (CSpyrotechnická směs, CS-1, CS- 2) Látka CR (dibenzo-1,4-oxazepin) Fyzikální parametry: bílá krystalická látka bez chuti a zápachu, dobře rozpustná v organických rozpouštědlech a tucích, T T =72 C

10 Chloracetofenon (CN) (2-chloroacetofenon) Fyzikální vlastnosti: bezbarvá krystalická látka se slabou vůní po fialkách nebo jabloňových květech, málo rozpustná ve vodě, dobře rozpustná v organických rozpouštědlech, T T =58,5 C Relativně stálá v bojových koncentracích je schopna zamořit terén na několik dní, v letních měsících na několik týdnů Brombenzylkyanid (CA) (alfa-brombenzylkyanid) Fyzikální parametry: bílá až slabě narůžovělá krystalická látka s mírným zápachem po hořkých mandlích, málo rozpustná ve vodě, dobře rozpustná v organických rozpouštědlech, T T =25 C Relativně stálá v bojových koncentracích je schopna zamořit terén na 1 2 dny v letních měsících, na 2 14 dní v zimních měsících

11 Adamsit (DM) (10-chlor-5,10-dihydro-fenarsazin) Fyzikální vlastnosti: kanárkově žlutá krystalická látka nevýrazného zápachu, téměř nerozpustná ve vodě, špatně rozpustná v organických rozpouštědlech, T T =195 C poměrně těkavý, v bojových koncentracích zamořuje terén pouze 0,5 1 hod Clark I (DA) (difenyl-chlorarsin) Fyzikální vlastnosti: bezbarvá krystalická látka se slabým ovocným zápachem, nerozpustná ve vodě, dobře rozpustná v organických rozpouštědlech, T T =333 C velmi těkavá, v bojových koncentracích schopna zamořovat terén pouze 5 10 min

12 Clark II (DC) (difenyl-kyanarsin) Fyzikální vlastnosti: bezbarvá krystalická látka s velmi slabým zápachem po česneku nebo hořkých mandlích, špatně rozpustná ve vodě, dobře rozpustná v organických rozpouštědlech, T T =31,5 C Těkavá, v bojových koncentracích zamořuje terén min < >

13 Mechanismus účinku dráždivých BOL: Selektivní podráždění receptorů senzorických a senzitivních nervů v rohovce, spojivkách, sliznicích dýchacích cest a zažívacího traktu a v kůži Toxicita dráždivých BOL: Nejúčinnější je látka CR, která vyvolává velmi nepříjemné dráždění již v koncentraci 0,001 mg.m -3, látka CS dráždí již v koncentraci 0,05 0,1 mg.m -3, Adamsit vyvolává první podráždění v koncentraci 0,1 mg.m -3

14 Klinické projevy dráždivých BOL 1. Lokální příznaky - v závislosti na bráně vstupu 2. Inhalace 3. Zasažení kůže 4. Zasažení trávícího traktu 5. Celkové příznaky < >

15 2. Dusivé BOL Látky, jež svým toxikologickým účinkem nejvážněji postihují dýchací soustavu člověka a tímto směrem se rovněž řídí jejich zkoumaný a využívaný toxický a bojový potenciál Primárním toxikologickým účinkem dusivých BOL je jejich účinek na buňky plicní tkáně. Vykazují vysokou lipofilitu a stimulují metabolické procesy, čehož důsledkem je postupné vyčerpání buněčné energie a hromadění vody uvnitř buněk, čímž jsou poškozovány buněčné organely. Tímto procesem uvolněné enzymy poškozují buněčné membrány, zvyšují propustnost tkáně. Zástupci: fosgen, difosgen, trifosgen, chlór, chlorpikrin

16 Fosgen Fyzikální vlastnosti: za nízkých teplot bezbarvá kapalina, rychle se odpařující (T V = 8,2 C), zapáchající po zatuchlém senu nebo tlejícím listí, dobře rozpustný ve vodě i organických rozpouštědlech. Hlavní příčinou jedovatého účinku na lidský organismus je proces hydrolýzy Rozkladné produkty reagují s volnými aminoskupinami NH 2, hydroxylovými skupinami OH nebo sulfhydrylovými skupinami SH v molekulách bílkovin v buněčných membránách porušení membrán oddělujících v plicích vzduch od krve plicní edém smrt. Těkavý, v terénu se udrží 5 10 minut v létě a minut v zimě

17 Difosgen Trichlormethylester kyseliny chlorouhličité bezbarvá kapalina t v 128,1 C, t t -57 C na vzduchu slabě dýmající, zápach po ztuchlém senu doba latence 6-12 hodin, účinky méně dráždivé než fosgen, průběh a projev jako u fosgenu, kumuluje se Chlorpikrin Nitrotrichlormethan bezbarvá nažloutlá olejovitá kapalina se silným dusivým zápachem a dráždivým účinkem na oči a dýchací cesty Ve vodě téměř nerozpustný, dobře rozpustný v organických rozpouštědlech Chemicky stálý, v terénu vydrží 4hod v létě, až týden v zimě

18 Mechanismus účinku: V buněčných membránách stimulují metabolické procesy v buňce s postupným vyčerpáním zásob buněčné energie uvolňování enzymů a poškozování buněčných membrán alveolů a plicních kapilár se změnami jejich permeability hromadění tekutiny v alveolech, vznik toxického otoku plic s poruchou výměny plynů v plicích a následnou acidózou selhání srdečního oběhu dráždivý kašel, dušnost, pocit tíže a pálení na hrudi, nevolnost, bolest hlavy, pálení a slzení očí, celková malátnost

19 3. Zpuchýřující BOL Vysoce toxické látky mající devastující špatně se hojící efekt na tkáně, založený na jejich cytotoxicitě Yperity: sirný yperit (HD), oxolový yperit (T-yperit), zimní yperitová směs (HT), sesquiyperit (Q yperit), dusíkové yperity (HN1, HN2, HN3) Bezbarvá olejovitá kapalina zapáchající po hořčici, křenu, cibuli či spálené gumě, nepatrně rozpustné ve vodě, dobře rozpustné v organických rozpouštědlech, relativně perzistentní Lewist Bezbarvá kapalina bez zápachu, dobře rozpustný v organických rozpouštědlech, méně stálý než yperit < >

20 < > Mechanismus účinku Není uspokojivě vysvětlen, největší pozornost věnována zásahu do metabolismu nukleoproteinů buněčných jader, především kyseliny desoxyribonukleové (DNK), působí jako alkylační činidla. Klinické příznaky- poměrně dlouhá doba latence, příznaky dominují v závislosti na s bránou vstupu noxy Kůže: doba latence 4-6 hod, poté zčervenání, za 24 hod puchýře, bulózní dermatitida Oči: pálení, řezání, světloplachost, pocit cizího tělesa v oku, otok, rudnutí víček i spojivek Inhalace: katarální až fibrózně nekrotická bronchopneumonie Požití: nevolnost, bolest v epigastriu, zvracené a průjem s příměsí krve Celkové příznaky: porucha motoriky, atapie, deprese, melancholické stavy, útlum krvetvorby

21 4. Nervově-paralytické BOL (NPL) Vysoce toxické organické sloučeniny fosoru (organofosfáty OF) s rychlým nástupem účinku a průniku do organismu G-látky: tabun, sarin, cyklosin, soman bezbarvé kapaliny, rozpustné ve vodě i v organických rozpouštědlech, bez výraznějšího zápachu, vysoce těkavé V-látky: látka VX bezbarvá kapalina bez výraznějšího zápachu, nízká těkavost, špatně rozpustná ve vodě, dobře rozpustná v organických rozpouštědlech Látka se střední těkavostí označovaná jako GP nebo GV se svými fyzikálně chemickými vlastnostmi příliš neliší od ostatních NPL

22

23 Mechanismus účinku NPL Ovlivnění cholinergního přenosu nervového vzruchu inhibice acetylcholinesterázy (AChe) Podle druhu a lokalizace rozeznáváme: Muskarinové příznaky zúžení zornic, porucha akomodace, zvýšené slzení, pocení, slinění, zúžení bronchů, kolikovité stavy Nikotinové příznaky svalová ochablost, třes, svalová fascikulace, křeče, paralýza kosterního svalstva Centrální příznaky závratě, úzkost, nesoustředěnost, ztráta koncentrace, zmatenost, dechový útlum, křeče Smrt nastává v důsledku selhání dechové a srdeční činnosti

24 5. Psychoaktivní BOL Látky, které bez hrubší poruchy vědomí vyvolají u psychicky zdravého člověka změny ve sféře emoční a ve sféře vnímání, vedou i k poruchám vědomí a to vše bez výraznějšího ovlivnění tělesných funkcí 7 skupin látek s psychotomimetickými účinky: Kyselina d-lysergová (LSD-25, ALD-52,LEA-32), fenylethylaminy (meskalin, amfetamin, efedrin, extáze), indolalkylaminy (bufotenin, psilocin, psilocybin), ostatní indolové deriváty (harmin, harmalin, ibogain), anticholinergika (atropin, skopolamin, benaktyzin, BZ látka), aryl-cyklohexylaminy (fencyklidin, adamentylfelcyklidin) a různorodá skupina (cannabis, kokain, arekolin) Aktuální vojenský význam má LSD-25 a BZ látka

25 LSD-25 Diethylamid kyseliny D-lysergové Albert Hofman a Artur Stoll v basilejských laboratořích společnosti Sandoz ji syntetizovali z námelu Mechanismus účinku: porucha rovnováhy integračních homeostatických a neurohumorálních mechanismů (narušení vzájemně vyvážené hladiny neurohormonů a neuromediátoru CNS) Příznaky intoxikace: přechodná akutní porucha myšlenkových procesů, poruchy řeči, nemotivovaný smích, halucinace

26 Zdroje: Petr Klusoň, Jedová stopa, ACADEMIA, Praha ments/bol_zneuzitelne.pdf