BENEŠOV. na Karlovì, je zavìšen cenný gotický jihovýchodnì od Prahy v kraji mezi

Transkript

1

2 BENEŠOV Mìsto Benešov leží necelých 40 km na Karlovì, je zavìšen cenný gotický jihovýchodnì od Prahy v kraji mezi zvon od mistra Rudgera z roku 1322, øekou Sázavou a bájnou horou Blaník, jeden z nejstarších dochovaných zvonù v nadmoøské výšce 360 m. Výhodná v Èeské republice. V areálu benešov- poloha na dopravních tepnách a atrak-- ského nádraží se dochovala pozorutivní pøírodní i kulturní prostøedí je hodná místnost novobarokní Císaøský pøedurèuje stát se zajímavým støediskem salonek, který sloužil jako pohodlná turistického ruchu. Na katastrální rozloze a komfortnì vybavená èekárna pro ha zde žije obyvatel. bytáøe se dvìma hrotitými okny. U obou cestující ze zámku Konopištì, pøedevším Pøedchùdcem mìsta, ležícího na výz- kostelù stojí zvonice. Církevní památky pro arcivévodu Františka Ferdinanda namné obchodní cestì z Prahy do jižních doplòuje ještì bývalá piaristická kolej d Este a jeho rodinu. Èech, byl opevnìný dvorec na žulovém s kostelem sv. Anny s hodnotným ba- Díky pøíznivé dopravní poloze si ostrohu dnes zvaném Karlov, který tu rokním vybavením. Stará radnice èp. 223 do mìsta záhy našel cestu prùmysl, zøejmì ve 2. polovinì 11. století založil je v jádru pozdnì barokní, pøestavìná který se dále rozvíjel i ve 20. století. a po sobì pojmenoval jistý Benedikt v letech a poèátkem 20. století. K nejvýznamnìjším podnikùm dnes patøí Beneš. Ten byl pak hlavním sídlem pánù Nová radnice obnovená podle projektu kovovýrobní firma Baest, Benešovský z Benešova až do roku 1318, kdy získali pivovar produkující pivo Ferdinand, nedaleký hrad Konopištì a dvorec mlékárna Danone, Alima, døíve Boneco opustili. Pøi nìm vznikla záhy osada, v ro- výroba majonéz, a reklamní spoleènost ce 1327 poprvé pøipomínaná jako Quo. mìsteèko a v roce 1512 jako mìsto, O spoleèenský život v Benešovì jejímž jádrem bylo prostorné tržištì, peèuje zejména Mìstské kulturní støednešní Masarykovo námìstí. disko, Mìstská knihovna a v secesním Roku 1420 tu øádili husité, v roce domì èp. 74 na Malém námìstí Muzeum 1627 vzbouøení poddaní protestující umìní a designu s expozicí grafického proti násilné rekatolizaci, a v roce 1648 designu, fotografie a kolekcí èeské Švédové. V pohusitské dobì patøil grafiky 20. století a souèasného sochaø- Benešov mezi nejvýznamnìjší mìsta arch. Josefa Pleskota obdržela cenu ství. Souèástí muzea je historická v Èechách. Za vlády Jiøího z Podìbrad se Grand prix obce architektù za rok expozice poboèky Muzea Podblanicka v prostorách vypáleného minoritského Na námìstí a dalších místech v centru pøedstavující dìjiny mìsta. V Benešovì kostela konaly zemské snìmy. Zmínìný mìsta se dochovalo nìkolik barokních pùsobí øada odborných støedních škol. panovník tady v roce 1451 jednal o smí a secesních domù. Budovu banky na Ma-- V secesní hale gymnázia Benešov je øení s katolickou Evropou s papežským sarykovì námìstí z roku 1926 projektoval Sukova síò, která spolu s Mìstským diarch. legátem Eneášem Sylviem Piccolominim, Otakar Novotný. Ve mìstì bylo vadlem slouží kulturním úèelùm. Studo- pozdìjším papežem Piem II. Roku 1473 vystavìno i nìkolik hodnotných soch vali zde spisovatelé Vladislav Vanèura, vystoupila na zdejším snìmu královna, a pomníkù. Pod Karlovem se rozkládá sta- jenž mìsto popsal v románu Pekaø Jan vdova Johanka z Rožmitálu, aby se rý židovský høbitov s nejstarším náhrob- Marhoul, a v souèasnosti známý Michal pokusila sjednat pro Èechy doèasný smír. kem z roku1687. Dnes je v Benešovì Viewegh. Pùsobí tu øada amatérských V 18. století za Pøehoøovských a pøe- mimo jiné Památník obìtem holocaustu. divadelních spolkù, hudebních skupin, devším za pánù z Vrtby se Benešov pìveckých sborù èi taneèní školy. stal centrem kultury a vzdìlanosti, k èe- V oblasti sportu nabízí Benešov fotbamuž pøispívala hlavnì novì založená lový stadion, otevøený i krytý plavecký piaristická kolej. K jeho rozvoji napo- bazén, minigolf, nìkolik tenisových máhal rozvoj poštovního a železnièního areálù, kuželkáøské dráhy, bowling, spojení. Od konce 19. století držel zdejší fitcentra a venkovní písèité høištì panství následník trùnu Ferdinand d Este. na beachvolejbal. Nedaleko mìsta se Za nacistické okupace v roce 1942 byla nachází i letištì Nesvaèily u Bystøice. èást mìsta násilnì vystìhována kvùli Nejvýznamnìjšími poøádanými akcezøízení rozsáhlého cvièištì SS. mi jsou hudební festivaly Jaro Josefa Nejstarší dochovanou stavbou je Suka, Podblanický hudební podzim kostel sv. Mikuláše na Karlovì s docho- V roce 1935 zde zemøel hudební a Folkový kvítek. Informace lze získat vanými gotickými portály. Minoritský kos- skladatel Josef Suk, kterého pøipomíná na tel , tel Nanebevzetí Panny Marie ze 13. sto- pamìtní deska na domì v Husovì ulici nebo na webových stránkách Mìsta Be- letí vypálili a poboøili v roce 1420 husité. èp Na masivní hranolové zvonici, nešov. Dochovalo se jen vysoké torzo pres- stojící po jižní stranì kostela sv. Mikuláše

3 BUKOVANY Bukovany leží ve Støedoèeské pa- celé vesnice. V noci na 1. máje bývá horkatinì a mají nadmoøskou výšku za velkého povzbuzování pøihlížejících 327 metrù. V souèasné dobì zde na postavena májka. Pou v Bukovanech katastrální rozloze 750 hektarù žije probíhala šest týdnù po Velikonocích 650trvale pøihlášených obyvatel, jejichž stejnì jako v Týnci nad Sázavou, kam vìkový prùmìr je 37 let. Bukovany patøily farností. Bohužel nyní se již aktivnì neslaví. Poslední víkend v øíjnu bývá ve vsi posvícení. Lidé se hodnì navštìvují, peèou koláèe, husu, vaøí sváteèní jídla. V sále hasièské zbrojnice se koná posvícenská taneèní zábava. Ctí se i nové tradice, jako napøíklad každoroènì v srpnu od roku 1994 sraz obcí s názvem Bukovany. Hezkým zvykem se stalo rozjímání pod vánoèním tyto organizace jsou ve spolupráci s obec- ním úøadem organizátory všech sportovních a kulturních akcí. Obec nemá železnici, je zde pouze autobusová doprava, kterou zajiš uje ÈSAD Benešov. Pracovní pøíležitosti pro místní obyvatele nabízí pøedevším Historické podklady obce bohužel nejsou k dispozici. Nejstarší dochovaná kronika pochází ze 30. let 20. století. Poslední záznamy se váží ke 2. svìtové válce. V období do roku 1989 nikdo nevedl. K významnìjším stavbám Bukovan náleží kaplièka se zvonièkou na návsi a poutní køížek. Ani jedna z památek nemá historickou cenu, spíše místní kul- stromkem kolem 22. hodiny. Obturní hodnotu. Kaplièka pochází patrnì èané se scházejí pod ozdobeným rozz druhé poloviny 19. století a zvonièka svíceným stromkem na návsi, kde si pøejí z konce 19. nebo z poèátku 20. století. hezké svátky, povídají a popíjí sváteèní V obci se stále udržuje pár staro- punè, který uvaøí starosta. èeských tradic. O Velikonocích pobíhají V Bukovanech pùsobí aktivní TJ Sopo celé vsi dìti s pomlázkami a s košíky kol, Sdružení dobrovolných hasièù a Svaz vykoledovaných vajíèek a cukrovinek. žen. Pod TJ Sokol patøí oddíly kopané, 30. dubna se pálí èarodìjnice za úèasti hokeje, kopané žákù a cvièení žen. Právì mìsta Týnec nad Sázavou a Benešov. Ve vesnici pùsobí nìkolik firem truhláøství, kováøství, sklenáøství, dvì autoopravny, obchod se smíšeným zbožím, hospoda a obchùdek pro radost. Do školky i do základní devítileté školy dìti dojíždìjí do Týnce nad Sázavou. V Benešovì je gymnázium, støední zemìdìlská, zdravotnická, ekonomická a obchodní škola a rùzná uèòovská uèilištì. Možnosti výletù po okolí jsou dány polohou Bukovan. Zámek Konopištì leží ve vzdálenosti 7 km, zámek Jemništì 15 km, zøícenina hradu Zboøený Kostelec pak 4 km. Do okresního mìsta Benešov je to 7 km, do Prahy 40 km. Okolím obce vede množství turistických a cyklistických tras.

4 BYSTØICE Mìsto Bystøice se nalézá 50 km jižnì Obèanùm slouží také základní škola, od Prahy a 6 km jižnì od Benešova. mateøská škola, stadion èi knihovna. Patøí k nìmu i 25 osad, z nichž vlastní Mezi zájmové organizace ve mìstì místní samosprávu mají Božkovice, pùsobící patøí Sbor dobrovolných hasièù, Drachkov, Jinošice, Jírovice, Kobylí, Líšno, Èeský svaz vèelaøù a TJ Bystøice, která Mokrá Lhota, Nesvaèily, Oubìnice, v roce 2007 oslavila 75 let svého trvání. Radošovice a Tvoršovice. Samotné mìsto má asi obyvatel a vèetnì všech dvaceti pìti obcí a osad pak asi V souèasné dobì má mìsto krásnì obyvatel. Jeho celková rozloha upravený historický støed, kde se kolem pøedstavuje ha. dvou námìstí nachází øada obchodù, Páteøí zdejšího osídlení se stala jedna pohostinství, zdravotní støedisko, novì z nejstarších dálkových komunikací rekonstruovaná stará škola, nyní odborné v Èechách, zvaná Gmundská stezka. uèilištì, do dáli záøící a v noci svítící První písemná zmínka o Bystøici pochází opravený kostel, pošta, kulturní støedisko z roku a mìstský úøad. ÈAKOV Obec Èakov se rozkládá v severo- Sbor dobrovolných hasièù. Z kulturních východní èásti okresu Benešov v kop- akcí poøádaných ve všech tøech místních covitém èlenitém terénu ve vzdálenosti èástech mohou obyvatelé navštívit na- pøibližnì 2 km od dálnice D1. Celková pøíklad myslivecký èi tøíkrálový ples. výmìra území je 529 ha a v souèasné dobì zde žije 116 obyvatel. Ves tvoøí sídla Èakov, Tatouòovice a Vlkov. Mezi Èakovem a sousedním Rousínovem se vypíná návrší, odedávna nazývané Na hradì. První písemný záznam o obci pochází z roku Historicky byl Èakov souèástí panství Komorní Hrádek, které se rozšíøilo až na sousední Ostøedek. Ve vsi se nachází kaplièka a je vybudován vodovod. Aktivnì zde pùsobí ÈESKÝ ŠTERNBERK Díky své historické hodnotì i dobré dostupnosti se stal Èeský Šternberk ob- líbeným cílem mnoha turistù. Od roku 2006 byl obci vrácen status mìstyse. Mìstys Èeský Šternberk se nachází ve Støedoèeském kraji v podhradí stejnojmenného hradu a protéká jím øeka Sázava. Žije zde okolo 150 oby- - vatel. Jeho území se rozkládá na výmìøe 550 ha. První písemná zmínka pochází z roku Spolu s hradem se vesnice rozšiøovala až do své souèasné podoby. Roku 1901 byl slavnostnì zahájen provoz na železnièní trati. Po pravé stranì øeky Sázavy tudy vede tra Èerèany Svìtlá nad Sázavou a jsou zde dvì železnièní stanice. Pøímo v obci mají koneèné zastávky dvì linky autobusù. Ve 20. letech 20. století byl na le- vém bøehu Sázavy pøestavìn vodní mlýn s jezem. Na ostrém skalnatém bøehu støedního toku Sázavy se nachází hrad Šternberk, postavený pøed více než 760 lety. Roku 1241 ho zde založil Zdeslav z Divišova. Prostory hradu jsou až na soukromé místnosti rodiny majitele veøejnì pøístupné po celou sezónu.

5 ÈERÈANY Èerèany, se svými historicky výz- Werich. namnými èástmi Vysokou Lhotou a No- Kostel Husova sboru církve Èeskovým Mìsteèkem, tvoøí pøirozené centrum slovenské husitské a Vávrùv mlýn tvoøí støedního Posázaví a zaujímají 644 ha zdejší dominanty. katastrální rozlohy. Leží v nadmoøské Obyvatelé dnešních Èerèan se svými výšce 308 m a žije zde obyvatel osadami mají k dispozici poštu, policii, s prùmìrným vìkem 37 let. školy i øadu prodejen a služeb místních soukromníkù, kvalitnì vybavené zdra- Pro široké okolí se Èerèany staly votní støedisko s lékárnou i dùm s peatraktivním místem poèátkem 70. let è ova te lskou službou. Kulturní život 19. století, v souvislosti s výstavbou v obci zajiš uje kulturní dùm, jehož železnice Františka Josefa I. z Prahy p ro st or y slou ží k poøádání spoleèenských do Èeských Budìjovic. V kvìtnu 1871 akcí, kino a také informaèní centrum, pøijela první lokomotiva z Gmundu až v jeho prostorách se pravidelnì orgado Èerèan. Po dobudování obou èástí posázavských tratí se mìsteèko stalo dùležitou železnièní køižovatkou a umožnilo tak výhodné dopravní spojení V historických pramenech jsou pøispívající k dalšímu rozvoji obce, jež Èerèany, v té dobì nesoucí pojmenování se stala vyhledávaným rekreaèním Èernèany, poprvé zmiòovány v roce 1356, letoviskem. kdy osadu koupil od Arnošta z Poøíèí K osamostatnìní mìsteèka došlo pán na Zlenicích a nejvyšší sudí u dvora v roce 1919, na kterém mìl velkou krále Václava IV. Ondøej z Dubé. Bìhem zásluhu první starosta a velký mecenáš staletí se zde vystøídala øada majitelù všech akcí vedoucích ke zvelebení nizují výstavy. Spolupracuje také s obmìsteèka pocházejících ze slavných èeských Jan Doleèek. èanským sdružením Posázavský Pacifik, šlechtických rodù a jedním z vlastníkù byla Od 20. let 19. století nastává výz- který provozuje spanilé jízdy svými vláèky i Marie Terezie. namný rozvoj kulturního a spoleèenského po nostalgických posázavských tratích. Historicky dùležitá Vysoká Lhota, života. Vzniká divadelní spolek Sáza- Sdružení Chlum, jehož zakladateli jsou dnes náležející k Èerèanùm, je lokalitou van, zakládá se dìtský pìvecký sbor dìlní lidé z rùznorodých pracovních prastarého osídlení zøejmì z doby keltské, oblastí, kterým není lhostejný život obce na jejímž území se mimo jiné nachází a regionu, peèují o kulturní vyžití obèanù, chránìná památka zámeèek, døíve statek, poøádají pøednášky, koncerty i besedy, poprvé písemnì zmínìný za panování pro dìti výtvarné soutìže a výstavy. Karla IV. V roce 1750 objekt koupil Obèanské sdružení Tøi, které si vytýèilo od Marie Terezie hrabì Vrtba, jenž cíl vybudovat køes anské komunitní usedlost kompletnì pøestavìl. Další centrum, jehož souèástí je Hospic osudy celého areálu byly rozporuplné. Dobrého pastýøe, kostel a alternativní V nájemním dvoøe postupnì vznikaly škola s centrem pro využití volného sklady a nyní v jejich prostorách hospodaøí èasu, spolek Dráèe poøádající programy soukromá firma, jejíž majitel vlastní Èerèanští zpìváèci, rozvíjí se osvìtová pro dìti a amatérské divadlo Nula Mornejvìtší historickou sbírku koèárù a po- èinnost také prostøednictvím místních èat, které se vìnuje autorské tvorbì, vozù, vìnuje se výcviku koní pro film hasièù i Sokola a v blízkosti Èerèan to vše jsou èerèanské kulturní fenoa probíhá zde pøíprava kaskadérù. vyrùstají trampské osady. Èerèany, se mény, k nimž neodmyslitelnì patøí aktivní svým romantickým okolím, se stávají místní hasièi, zahrádkáøi, rybáøský svaz silným magnetem pro výrazné osobnosti i TJ Sokol. V obci slouží k dobré tìlesné èeského kulturního života. Pøijíždí, mi- kondici obyvatel fotbalové høištì, tenimo jiné, zakladatel kabaretu Èervená sové kurty i veøejné koupalištì. sedma a známý písnièkáø Jiøí Èervený, Èerèany leží stuleny v mírnì svažitém herec a dramatik Emil Artur Longen, údolí øeky Sázavy, v malebné krajinì spisovatel Otomar Schafer, básník Stajsou støedního Posázaví, jehož okolní svahy nislav Kostka Neumann, trampský spia posety korálky chatek èi srubù jsou protkány vláseènicemi potùèkù, sovatel Bob Hurikán, operní sólista Eduard Haken i hereèka Irena Kaèír- jež se vlévají do pradávné øeky Sázavy. ková a obèas do mìsteèka zavítá Jan

6 ÈTYØKOLY Obec Ètyøkoly leží v okrese Benešov Od roku 1909 zde pùsobí Sbor V obci byla vybudována prodejna a v souèasnosti má pøibližnì 400 obyva- - dobrovolných hasièù. Roku 1961 si potravin. Pùvodnì ji provozovalo druž- tel. Její katastrální výmìra pøedstavuje obèa n é Ètyøkol vystavìli svépomocí stvo Jednota, pozdìji pøešla do soubudovu 290 hektarù. Tvoøí ji dvì èásti, Ètyøkoly obecního úøadu s hasièskou kromého vlastnictví. Ubytování poskytuje a Javorník. zbrojnicí. kromì pùvodního penzionu Javorník První písemná zmínka pochází z roku rovnìž hotel, který postavila firma V obci byl po 1. svìtové válce Uranové doly, a je zde také oblíbená postaven pomník padlým, pozdìji restaurace Montana. Nedávno tu byla doplnìný o padlé ve 2. svìtové válce. zavedena plynofikace a vystavìna K jeho kompletní obnovì došlo roku èistièka odpadních vod. V obci panuje èilý stavební ruch. Za první republiky vznikaly v pøezejména Nové obyvatele do Ètyøkol láká vážnì zemìdìlské krajinì okolí obce blízkost Prahy s dobrým spo- chatové osady, které zde stavìli obyvatelé jením po nedaleké dálnici D1 a krásná Prahy. V té dobì byl postaven také poloha v údolí øeky Sázavy. penzion Javorník. DIVIŠOV Divišov se nachází mezi mìsty Benešov a Vlašim, na 41. km dálnice Praha Brno v Posázaví. Katastr obce má rozlohu ha a jeho okolí tvoøí region Divišovsko. Žije zde okolo obyvatel. Skládá se z osmi místních èástí, a to Dalovy, Divišov, Køesice, Lbosín, Mìchnov, Radonice, Šternov a Zdebu-- zeves. Nachází se zde kostel, který byl pùvodnì Divišov byl poddanské mìsto, jehož gotickou stavbou. Pozdìji vyhoøel, založení spadá do období vlády Bøeti - následnì byl pøestavìn v barokním slohu slava I. pøed rokem Zakladatelem a dostal nový zvon nazvaný Bartolomìj. obce byl Diviš, èlen družiny knížete Na konci 19. století zde vznikla továrna Bøetislava. V roce 1545 byl Divišov na výrobu a zpracování sametu, jejíž povýšen na mìsto s právem tržním plyše a samety byly na svìtové výstavì a hrdelním a zároveò dostal peèe a znak. ve Francii na pøelomu století vysoce DRAHÒOVICE ocenìny. Tøi roky po 2. svìtové válce zde založil Jaroslav Simandl továrnu na plochodrážní motocykly znaèky Jawa, pùvodnì ESO. V roce 2004 došlo k plynofikaci a ke stavbì kanalizace v celé obci. Obec Drahòovice leží ve východní tì. Jelikož zde není žádné školské zaøízení, èásti Benešova pøi hranici s okresem musí místní dìti do škol dojíždìt. Kutná Hora v oblasti støedního Posázaví. Drahòovice jsou èlenem mikrore- Èást této hranice v délce asi 700 m tvoøí gionu Chopos. øeka Sázava. Správní území se rozkládá na výmìøe pøibližnì 817 ha a žije zde okolo 60 obyvatel. První písemná zmínka pochází z roku Pùsobí tu 8 podnikatelù v zemìdìlské výrobì, 1 subjekt ve stavební výrobì a pøidružených èinnostech a 7 podnikatelù v oblasti obchodu a služeb. V obci je vybudován vodovod. Nachází se zde kaplièka a høbitov. K Drahòovicím náleží i starobylá myslivna Hátka. Obèanùm slouží knihovna a høiš-

7 ÈÁSLAV Uprostøed širokého výbìžku polab- kašna, pomník Jana Žižky z Trocnova ských hor, který je jako rozlehlý záliv a barokní radnice z 18. století, Mìstské od severovýchodu ohranièen pásem muzeum postavené roku 1884 jako jedno Železných hor a od jihozápadu Horno- z prvních v Èechách a Dusíkovo divadlo, sázavskou pahorkatinou, se v nadmoøské nejstarší kamenné divadlo ve východní výšce 231 m nachází starobylé mìsto èásti Èech s pamìtní deskou skladatele Èáslav. Dnešní Èáslav je mìstem støed- a klavíristy Jana Ladislava Dusíka. Ži- ní velikosti. Žije zde obyvatel dovská synagoga z konce 19. století na katastrální výmìøe ha. do nìj byl pøi stavbì zaèlenìn románský byla vystavìna podle projektu vídeòkostel sv. Michala z poèátku 12. století, ského architekta Stiassného s fasádami který zde stál pùvodnì. Dnes tvoøí sakris - v maurském stylu. tii stávajícího kostela. Mìstský areál se vymezoval hradbami, které jsou zachovány v jedné tøetinì jejich délky. Do mìsta se vcházelo ètyømi branami. Ojedinìlou památkou èáslavského gotického opevnìní je válcová tzv. Otakarova vìž, která stávala pøi Brodské bránì. Po vypuknutí husitského hnutí setr- Prokazatelné osídlení plochy mìsta va la Èáslav na stranì Zikmundovì, avšak se datuje od poèátku neolitu. Bohaté po jarní ofenzívì husitù v roce 1421 archeologické nálezy dokládají, že se p øe šlo mìsto na jejich stranu. V èervnu tady vystøídala øada pravìkých kultur se sešel v dìkanském chrámu sv. Slovanské osídlení se datuje od 9. sto- Pet ra a Pavla zemský snìm, který vstoupil letí. Pravdìpodobným centrem se stal do dìjin jako èáslavský. Snìm ustavil Hrádek, který je v 10. století tradiènì dvacetièlennou zemskou vládu, do které spojován se Slavníkovci. V 11. století se byl zvolen i Jan Žižka. Ostatky tohoto Novodobým stavebním ruchem na Hrádek stal pøemyslovským správním hra- slavného husitského vojevùdce se našly zaèátku 19. století byl do znaèné míry dištìm a centrem pøemyslovské provin- v roce 1910 ve výklenku podvìžní ma- setøen pùvodní renesanèní a barokní cie. riánské kaple. charakter mìsta. V polovinì 19. století První písemná zmínka o Èáslavi po- získala Èáslav postupnì také úøady chází z roku Královské mìsto s okresní pùsobností a zaèaly zde vznikat vzniklo okolo poloviny 13. století za vlá- i nìkteré vyšší vzdìlávací ústavy. V drudy Pøemysla Otakara II. pøi jedné z hlav- hé polovinì 19. a na zaèátku 20. století ních zemských stezek spojujících Èechy byly zakládány hospodáøské i penìžní s Moravou. Dodnes je patrný gotický ústavy, elektrárna a plynárna. Dochází vnitøní pùdorys, což dokazuje velké i k nové výstavbì ve mìstì a to pøedevcentrální námìstí, kterému dominuje ším budov pro správní a školské úèely. radnice a pravoúhlá ulièní sí. Mìsto Od roku 1960 pøestala být Èáslav bylo po svém založení vybaveno základ- okresním mìstem, zùstala však pøironími právy, které z nìho uèinily sa- zeným spádovým centrem. V roce 2003 mostatnou obec. V 15. a 16. století postihly ze znaè- se stala tzv. Povìøenou obcí III. stupnì, Církevní život byl spojen s ranì go- né èásti døevìné mìsto dva velké po- což znamená, že se urèité pravomoci tickým farním kostelem sv. Petra a Pavla žáry. V roce 1452 vyhoøela polovina mìs- bývalého Okresního úøadu v Kutné Hoøe z konce 13. století. Zvláštností je, že ta a v roce 1522 padlo ohni za obì sko- opìt pøenesly do tohoto mìsta. ro celé mìsto. Po tomto požáru však V souèasné dobì žije Èáslav plným došlo opìt ke kulturnímu i hospo- životem moderního mìsta. Pùsobí zde dáøskému vzestupu a k rozvoji stavební èetné spolky, sportovní kluby èi jiné èinnosti, které pøerušily až události zájmové organizace. Obèané mohou tøicetileté války. V 18. století je Èáslav využívat mìstskou knihovnu, muzeum, významným správním centrem, sídlem kino i divadlo. O událostech ve mìstì krajského úøadu, pošty a vojenské po- a okolí se lze doèíst v Èáslavských nosádky. vinách. Turisté ocení služeb informaèní- Mezi další památky, které ve mìstì ho støediska. nalezneme, patøí barokní mariánský sloup,

8 ADAMOV Adamov se nachází na východní stavba stará pøibližnì 200 let, je nejstarší je i každoroèní cyklotúra, jejíž trasa hranici bývalého okresu Kutná Hora, budovou ve vsi. vede malebným okolím nevelké støedo- v nadmoøské výšce 306 m. Na katastru V minulosti obec úøednì patøila k obci èeské vísky. o celkové rozloze 275 ha žije 108 Bratèice. Po roce 1960 náležela 30 let obyvatel. k obci Tupadly. Od roku 1990 je Adamov První písemná zmínka pochází z roku samostatnou obcí. 1784, kdy obec založil Jan Adam Pøestože obec patøí k tìm menším, Auersperg V obci se nacházejí dvì návsi, jsou zde obydleny pouze 43 domy, její na kterých byly pùvodnì tøi takzvané obèané vyvíjejí velké množství rùzných louže - protipožární nádrže. Pøi èastých aktivit. Za podpory obecního úøadu požárech døevìných domù sloužily poøádají rùznorodé akce, jako napøíklad k èerpání vody. Na jedné z návsí pálení èarodìjnic, Den matek, Dìtský nalezneme pomník padlým v 1. svìtové den, Silvestrovský pochod a øadu dalších. válce a kovový krucifix v malé oplocené Velké oblibì se tìší soutìž ve høe zahrádce. Opodál stojí jednoduchá petanque Adamovské koulení. Pøíjemzvonièka z roku Bývalý hostinec, ným zpestøením života místních obyvatel BÍLÉ PODOLÍ Mìstys Bílé Podolí se nalézá v krás- roku Jedná se o novogotickou kaném prostøedí podhùøí Železných hor, mennou stavbu, umístìnou v horní èásti 10 km severovýchodnì od Èáslavi. námìstí. Køíž slouží jako jedno ze zasta- V nadmoøské výšce 230 m zde na rozloze vení pøi procesí bìhem svátku Božího tìla. 544 ha žije 337 obyvatel. K Bílému Podo- Kromì obecního úøadu zde naleznete lí patøí dvì spádové obce Zaøíèany také poštu, základní a mateøskou školu, a Lovèice. dva obchody se smíšeným zbožím, hospodu a hasièskou zbrojnici. Hasièský První písemná zmínka o obci pochází sbor byl založen v roce 1894 a již v prvz roku 1307 v zakládací listinì Ronova ních letech mìl asi 20 èlenù. K aktivnímu nad Doubravou, i když je obec podstatnì odpoèinku slouží obèanùm sportovní starší. areál FC Bílé Podolí. Dominantu mìsteèka tvoøí kostel Na jižních svazích Železných hor, sv. Václava s gotickým portálem ze 13. sto- kde má ovocnáøství letitou tradici, hosletí. Souèástí církevních památek je podaøí zemìdìlská firma. køížek, který obec postavila na své náklady BRAMBORY Obec Brambory se nachází 9 km se- Pøízemí bylo zdìné, první patro rou- napøíklad na sportovním høišti. A už je verovýchodnì od Èáslavi. Leží ve výšce bené s døevìnou pavlaèí. to den vìnovaný dìtem èi volejbalový 234 m nad moøem. Na katastrální výmìøe V sousedství Brambor se nacházela turnaj. 117 ha zde žije 113 obyvatel. osada Koukalka, která je dnes jejich První archivní zmínky o obci spadají souèástí. Tyto osady patøily již od prado 13. století. Dnešní název Brambory se dávna k mìstysu Bílé Podolí a sdílely vyvinul z nìmeckého slova Brandenburg, s ním jeho osudy. Od roku 1786 bylo což znamenalo Brantùv hrad. V roce v Bílém Podolí, v Bramborách a na Kou byl název zmìnìn na Bramburk ka lc e z øí zeno domácí ruèní tkalcovství - a v roce 1437 na Bramburky. Až v 18. sto- manufaktura, aby opatøila práci a výdìlek letí vzniklo pojmenování Brambory. obyvatelùm. Ostatní obyvatelé se zabý- Nedaleko obce stojí hájovna Védral- vali zemìdìlstvím, obzvláštì pìstováním ka. Její vznik se datuje kolem roku brambor Tato myslivna v revíru Žehušického V souèasnosti žije obec bohatým panství byla vystavìna jako lovecký pavi- kulturním a sportovním životem. Doklalon uprostøed parkovitì upravené obory. dem toho jsou rùznorodé akce konané

9 BRATÈICE V nejjižnìjším cípu Polabské nížiny se posezení pro seniory. V pøírodì potom nalézá ves Bratèice. Je položena v nad-- dìtský den nebo pálení èarodìjnic. moøské výšce 328 m. Na katastrální V roce 2002 byl obci udìlen Parla- výmìøe 828 ha žije 365 obyvatel. mentem Èeské republiky znak a pra- První písemné zmínky o obci se por. Okolím Bratèic, smìrem na Golèùv dochovaly již z roku Zaèátkem Jeníkov, vede turistická stezka. 13. století patøila Janu, synu Zbyslavovu na Bratèicích. Nynìjší úøední název vznikl ze staršího Braèice a dávného Brater - od roku Do roku 1932 je datován èice. Dominantu vesnice tvoøí románský vznik fotbalového klubu AFK Bratèice. kostel sv. Václava, který vznikl roku Pùsobí zde taktéž automotoklub. Bratèice jsou rodnou obcí Jana V souèasné dobì žije vesnice Pernera, stavitele železnic. Jedním z ménì bohatým spoleèenským životem. Poznámých rodákù je také politický vìzeò øádají zde rùznorodé kulturní i sportovní JUDr. PhDr. Ludvík Novotný-Záleský. akce. V hostinci U Fialù se konají Místní sbor hasièù pùsobí v obci již napøíklad plesy, dìtské karnevaly èi ÈEJKOVICE Èejkovice jsou malou vesnièkou kovice do vlastnictví slavného rodu Slana konci silnice, vùkol lemované poli vatù z Chlumu a Košumberka. Z této a lesy, v nadmoøské výšce 452 m. Leží doby zde roste mohutný památný dub 16 km jižnì od Èáslavi. Na katastrální s obvodem asi 730 cm, zasazený po- výmìøe 195 ha žije 37 obyvatel s prù- - èátkem15. století. mìrným vìkem 46 let. Ve vesnici je 21 ro-- Tøicetiletá válka zasáhla do života dinných domù, z toho 14 trvale obyd-- Èejkovic stejnì tvrdì jako v celém lených. okolí. Pøed válkou na území obce První písemná zmínka o obci se hospodaøilo 6 sedlákù, po válce byla ves objevuje roku Ve støedovìku spolu s celým krajem zcela vylidnìna. patøila k panství Chlum, kterému vládl Dominantou obce je døevìná kaphrad v sousední vsi pod stejným názvem. lièka sv. Jana Nepomuckého z roku Pùvodnì byla v majetku kláštera sv se zvonièkou a ukøižováním, Prokopa na Sázavì. V roce 1463 pøešel nacházející se na protáhlé návsi. klášterní majetek se zbýšovským koste- Nedaleko centra se tyèí vrch Skála lem, poplužním dvorem a osadou Èej- s nadmoøskou výškou 440 m. DOBROVÍTOV Obec leží v nadmoøské výšce 487 m. Katastrální rozlohu 614 ha obývá 127 obyvatel. Je zde trvale obydleno 42 domù a 17 jich slouží k rekreaèním úèelùm. První písemná zmínka o Dobrovítovu pochází z roku Stávala tady tvrz, která byla oznaèována panským sídlem. Tvrdí se, že podzemní chodba ji spojovala s blízkým hradem Chlum. V dobách tøicetileté války statky i tvrz zpustly. Dominantu vsi tvoøí kostel sv. Václava IV., který byl roku 2008 opraven. Pøi opravì interiéru byla objevena èást pùvodní malby, jež byla restaurována. V pøedsíòce kostela jsou zasazeny pískovcové a mramorové kameny. K obci Dobrovítov od nepamìti patøí blízká vesnièka Dìdice. Její náves zdobí kaplièka, kterou si postavili sami obèané v roce 1870 a zasvìtili ji sv. Petru a Pavlu. Dnes žije ves moderním životem. Pùsobí zde sbor hasièù a honební spoleèenstvo. Obèané se již tradiènì scházejí u pálení èarodìjnic, stavìní máje èi posvícenské taneèní zábavy. Zvláštností obce je synagoga vybudovaná pùvodnì ze špýcharu a pozdìji pøestavìná na byty. Jeden kilometr jihovýchodnì od ves- nice protéká Janský potok, který je vyhlášen jako Pøírodní památka.

10 DROBOVICE Ve Støedoèeském kraji, okrese Kut- První písemná zpráva o Drobovicích ná Hora, jihovýchodnì od Èáslavi se pochází z roku Dominantou nalézají Drobovice. Žije zde 375 oby- vesnice je kostel stojící opodál obecního vatel na katastrální výmìøe 279 ha. úøadu. V obci byl vybudován vodovod Prùmìrný vìk je 38 let. Obec se nachází a probìhla celková plynofikace. Obèané v nadmoøské výšce 254 m. se mohou dopravovat autobusovými linkami místního významu. Pùsobí zde Sbor dobrovolných hasièù, využívána je knihovna. Vsí protéká øíèka Brslenka, která se nedaleko vlévá do rybníka Dubí. Pamìtihodností obce je archeo- zámek Filipov. V souèasné dobì se jedná logické nalezištì. Na jejím území stojí o multifunkèní komplex hotelového taktéž klášter. Pùsobila zde komenda typu. V okolí najdeme zámeckou zahradu Øádu nìmeckých rytíøù, dnes již zrušená. s altánkem a park o velikosti 5 hektarù. Východnì se nachází novogotický HORKA I Horka I se nachází v okrajové èásti je urèeno pøedevším pro tenis a míèové okresu Kutná Hora na úpatí Železných hry. Má dvì èásti, uzamykatelný kurt hor. Tvoøí ji èásti Borek, Horka I a Svo-- a volnì pøístupnou pøední èást. bodná Ves s celkovou výmìrou katastru Obèané mohou taktéž navštìvovat 694 ha, jenž leží v nadmoøské výšce 211 knihovnu, nacházející se v budovì až 227 m. Nyní zde žije 397 obyvatel. obecního úøadu, a letní kino. První písemné zmínky o Horce po- web.quick.cz/horka1 cházejí z roku 1318, jako o osadì nacházející se na místì nynìjšího dvora v roce 1785 na místì pùvodní Horky a dal ve Svobodné Vsi. V tøicetileté válce jí jméno Josefov. Pùvodní osadníci byli došlo ke znièení obce a vystavìní nové nìmeckého pùvodu z Klášterce. na souèasném místì. V souèasné dobì žije Horka bohatým Borek založil hrabì František Thun kulturním i sportovním životem. Poøádají v roce 1715 z nìmeckých osadníkù, zde pravidelná posezení pro seniory, a pùvodní název osady byl Franzdorf. vánoèní nadílky, dìtské dny a koncerty Svobodnou Ves založil hrabì Josef Thun dechových hudeb. Zdejší sportovní høištì HORKY Jihovýchodnì od Èáslavi, v nad- V souèasnosti jsou Horky neze- obecního úøadu, opravit kostel sv. Václava moøské výšce 211 m nalezneme vísku mìdìlská obec, která se velmi rozrostla a høbitov, instalovat nový 200 kg vážící Horky obývanou 392 obyvateli. Obec po vy budování hlavního železnièního zvon, vybudovat plynovod, nové chod- s rozlohou 234 ha se nachází v otevøené, tahu v 80. letech 19. století. Nejstarší níky a zahájit výstavbu nových rodinných zemìdìlsky využívané krajinì, která je písemná zmínka o vsi pochází z roku domkù. nazývána Èáslavská kotlina Stávající podoba kostela sv. Václava V roce 2007 se vybudovalo vícez barokní pøestavby roku 1753 byla úèelové høištì pro tenis, odbíjenou a noprovedena na místì kostela románského. hejbal. V letošním roce bude zahájena Obec historicky vznikla v roce 1990, výstavba kanalizace a èistírny odpadních kdy se odlouèila od vsi Potìhy. Do té doby vod v rámci Svazku obcí. Ve vsi aktivnì byly Horky pouze osadou bez samos- pracuje Tìlovýchovná jednota Slovan, tatného katastrálního území. která spoleènì s obcí poøádá tradièní Podaøilo se vybudovat vodovod, nové maškarní prùvod, dìtský den, pálení osvìtlení, rekonstruovat elektrickou sí ohòù, opékání vuøtù, fotbalový turnaj a uložit kabely do zemì, nový místní žákù a turnaj v tenise. rozhlas, provést pøestavbu a pøístavbu