Genderová mzdová mezera

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Genderová mzdová mezera"

Transkript

1 WORKING PAPER č. 12/2010 Genderová zdová ezera Veronika Hedija, Petr Musil prosinec 2010

2 Řada studií Working Papers Centra výzkuu konkurenční schopnosti české ekonoiky je vydávána s podporou projektu MŠMT výzkuná centra 1M0524. ISSN Vedoucí: pro. Ing. Antonín Slaný, CSc., Lipová 41a, Brno, e-ail: slany@econ.uni.cz, tel.:

3 GENDEROVÁ MZDOVÁ MEZERA Abstract: The ain goal o this paper is to introduce the speciic odel that subits one o the explanations o pay gap between en and woen. The odel (Oaxaca-Blinder decoposition) will be used in urther research o gender pay gap (GPG) in the Czech Republic. To these intents and purposes this paper is the irst step o the analysing the GPG on the Czech labour arket. Abstrakt: Cíle příspěvku je představení vybraného odelu, který vysvětluje zdové rozdíly ezi uži a ženai. Model (Oaxaca-Blinderův rozklad) bude využit v další zkouání tzv. genderové zdové ezery (GPG) v České republice. V toto slova syslu je předkládaný příspěvek první kroke na cestě analýzy GPG na české trhu práce.

4 ÚVOD Otázka zdové dierenciace ezi uži a ženai je poěrně diskutovanou, a to nejen v ráci ekonoie. Diskuse o rozdílných zdových úrovních užů a žen probíhají i ezi odborníky na jiné vědní disciplíny. K této probleatice ají jistě co říci sociologové či psychologové. Mzdové rozdíly užů a žen jsou neéně populární v relativně ladé vědní oborů, který se zabývá genderovýi studii. Ekonoie á však v této oblasti do jisté íry výsadní postavení, neboť se zdové rozdíly ezi uži a ženai snaží vysvětlit, zjednodušeně řečeno, bez eocí, poocí čistě pozitivních etod, bez vynášení norativních soudů, a to i přesto, nebo právě proto, že se jedná o společensky poěrně citlivou otázku. Cíle tohoto příspěvku je představit odel, vysvětlující zdovou dierenci v oděňování užů a žen: Oaxaca-Blinderův rozklad. Tento odel bude využit pro další výzku zdových rozdílů ezi uži a ženai v podínkách české ekonoiky, respektive českého trhu práce. Vedle představení odelu budou také zíněny výsledky vybraných studií na toto téa. Úvodní část práce je věnována popisu zdových dierencí užů a žen v České republice a zhodnocení zdové ezery v kontextu ostatních členských zeí Evropské unie. Další část je zaěřena na Oaxaca- Blinderovu dekopozici, která je užívána k odhadu diskriinační části zdové ezery. Oaxaca-Blinderův odel je nejprve představen a vysvětlen, dále jsou pak obsaženy závěry vybraných studií aplikujících Oaxaca-Blinderův rozklad. 4

5 1. MZDOVÉ DIFERENCE MUŽŮ A ŽEN V ČESKÉ REPUBLICE O rozdílné oděňování užů a žen se hovoří v zásadě při jakékoli příležitosti, kdy je řeč o rozdílech ezi uži a ženai. Často slýcháe, že zdy užů jsou o x procent vyšší než zdy žen. Méně často se pak hovoří o příčinách zdových rozdílů, respektive za jedinou příčinu bývá považována diskriinace žen. Co je zdová ezera a kdy lze zdové rozdíly ezi uži a ženai označit za diskriinační? Dle Jacobsena (1994, s. 310) k diskriinaci na pracovní trhu dochází, when two persons who have equal productivity and tastes or work conditions, but who are ebers o dierent groups, receive dierent outcoes in the workplace in ters o the wages they are paid and/or o their access to jobs. Obdobně vyezují diskriinaci Ehrengerg a Sith (2003, s. 382). Ti vyezují diskriinaci na trhu práce takto: Labor arket discriination is said to exist i individual workers who have identical productive characteristics are treated dierently because o the deographic groups to which they belong. Diskriinací na trhu práce lze tedy vyezit jako situaci, kdy jedinci, patřící k různé deograické skupině, jsou bez objektivních příčin rozdílně hodnoceni. Značnou část zdových rozdílů užů a žen lze vysvětlit jejich rozdílnýi charakteristikai. Tradičně jsou zdové rozdíly vysvětlovány rozdílný lidský kapitále, zejéna věke, vzdělání a zkušenosti (Becker, 1957). Závěry epirických studií ukazují, že význaný aktore, který lze vysvětlit genderové zdové rozdíly, je segregace trhu práce. Ženy jsou koncentrovány v éně výdělečných odvětvích či na pracovních pozicích s nižší odpovědností a tedy hůře placených (např. Oaxace, 1973; Blinder, 1973; European Coission, 2002a). Ke kvantiikaci zdových dierencí užů a žen je užíván ukazatel genderová zdová ezera (GPG). Tato bývá vyjadřována různýi způsoby. Jednou z ožností je vyjádření GPG jako podílu průěrné zdy žen ku průěrné zdě užů. Druhý způsobe je stanovení rozdílu zdy užů a žen jako procenta zdy užů či žen. V noha studiích je GPG deinována jako rozdíl logaritů zdy užů a žen. Mzda užů a žen je nejčastěji určena jako průěrná hrubá hodinová zda. V příspěvku je GPG rozuěn rozdíl logaritů průěrné zdy užů a žen. V této části příspěvku se blíže seznáíe s velikostí zdových rozdílů ezi uži a ženai, a to jak v ráci České republiky, tak v porovnání 5

6 s ostatníi zeěi Evropské unie, a představíe základní ikroekonoický odel, poocí kterého bývá zdová dierence užů a žen vysvětlována Genderová zdová ezera v České republice a Evropské unii Výše uvedené úvahy praení ze statistických dat, ze kterých skutečně vyplývá, že zdy užů jsou obecně na znatelně vyšší úrovni než zdy žen. Tabulka č. 1 podává přehled o zdové dierenciaci užů a žen v České republice za rok 2009 v členění podle jednotlivých tříd KZAM. V tabulce lze vidět údaje, týkající se průěrné zdy a zdového ediánu. Porovnáe-li zdovou úroveň užů a žen podle průěrné zdy, pak vidíe, že za celé národní hospodářství ČR dosahovala průěrná zda žen přibližně tří čtvrtin průěrné zdy užů. U zdového ediánu je zdová ezera enší, a to necelých 20 %. Podrobnější srovnání ná nabízí pohled na jednotlivé třídy KZAM. Jak u průěrné zdy, tak u zdového ediánu je zdová ezera nejenší u příslušníků arády (u ediánu ezd jsou ženy oděňovány dokonce lépe než uži). Relativně alé zdové rozdíly byly zaznaenány také u nižších adinistrativních pracovníků a kvaliikovaných dělnických proesí v priární sektoru. 6

7 Tabulka č. 1: Údaje o ěsíční zdě užů a žen v ČR podle hlavních tříd KZAM v roce 2009 ZAMĚSTNÁNÍ Průěrná zda v Kč ženy/uži celke uži ženy v % Medián ezd v Kč celke uži ženy ženy/uži v % C E L K E M , ,9 v to hlavní třídy KZAM: příslušníci arády , ,5 zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci , ,6 vědečtí a odborní duševní pracovníci , ,1 techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci , ,7 nižší adinistrativní pracovníci , ,7 provozní pracovníci ve službách a obchodě , ,2 kvaliikovaní dělníci v zeědělství, lesnictví a ryb , ,8 řeeslníci, kvaliikovaní výrobci a zpracovatelé , ,0 obsluha strojů a zařízení , ,2 poocní a nekvaliikovaní pracovníci , ,8 Zdroj: ČSÚ (2010), vlastní výpočty 7

8 Na následující obrázku je zobrazen vývoj zdové ezery užů a žen ezi lety za celé národní hospodářství České republiky. Mzdová ezera je vyjádřena jako procentuální podíl zdové úrovně žen ku zdové úrovni užů. Gra č. 1: Mzdová ezera v ČR v letech (zda žen jako % ezd užů) Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty V období, kde jsou data k dispozici jak pro průěrnou zdu, tak pro zdový edián si ůžee všinout poěrně stabilního vývoje, tj. v letech je zdová ezera u obou ukazatelů v zásadě stabilní. V letech si lze všinout snížení zdové ezery, počítané poocí průěrné zdy. Jednou z příčin ůže být relativně rychlé hospodářské oživení v té době, což ohlo vést k tou, že zaěstnavatelé byli ochotni zvýšit zdu relativně více žená než užů. Na zdové rozdíly ezi uži a ženai lze nahlížet také poocí podrobnějšího členění. Následující tři gray zobrazují členění podle věku, vzdělání a podle vybraných zdových percentilů. Z grau č. 2 je patrné, že nejnižší rozdíly ve zdách ezi uži a ženai se vyskytují ve věkové rozezí let. Tato skutečnost ůže být dána tí, že hodnota lidského kapitálu užů a žen v dané věkové skupině je z hlediska zaěstnavatelů srovnatelná. Naopak největší zdová ezera se nachází ve věku let, kdy lidský kapitál žen ůže být pro zaěstnavatele éně hodnotný z důvodu určité absence v pracovní procesu díky péči o děti. V toto období je ožné, že se lidský kapitál žen rozvíjí znatelně poaleji než lidský kapitál užů, což ůže být po návratu do práce ohodnoceno zaěstnavateli právě nižší úrovní zdy. 8

9 Gra č. 2: Mzdová ezera v ČR v roce 2008 podle věku (zda žen jako % ezd užů v dané věkové skupině) Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Podíváe-li se na zdovou ezeru podle dosažené úrovně vzdělání (gra č. 3), pak si ůžee všinout, že zdy žen za zdai užů zaostávají nejvíce u vysokoškolsky vzdělané pracovní síly. Tento akt ůže souviset s tí, o če se obecně hovoří v souvislosti s diskriinací žen na trh práce nikoli nutně různě vysoké zdy na srovnatelných pozicích, ale spíše to, že pozice vyššího anageentu ohou být výrazně častěji obsazeny uži. Neusí se tedy jednat o problé zdové diskriinace, ale spíše segregace pracovní síly podle pohlaví. Potenciálně větší zastoupení užů v lépe hodnocených pracovních pozicích poto vytvoří v ráci skupiny vysokoškolsky vzdělaní pracovníci větší zdovou ezeru než např. u středoškoláků. Gra č. 3: Mzdová ezera v ČR v roce 2008 podle vzdělání (zda žen jako % ezd užů v dané vzdělanostní skupině) Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty 9

10 Gra č. 4: Mzdová ezera v ČR v roce 2008 podle zdových percentilů (zda žen jako % ezd užů v dané percentilu) Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Mzdová ezera užů a žen podle jednotlivých percentilů ezd v zásadě kopíruje předchozí gra. Mzdová ezera v jednotlivých percentilech tak ůže jen potvrzovat doněnku, že s rostoucí percentile ezd roste zastoupení užů a navíc, ve vyšších zdových percentilech roste zastoupení vysokoškolsky vzdělané pracovní síly, a to v pozicích, které jsou relativně více obsazeny uži. Nyní se podíváe, jaká zdová ezera existuje v ostatních zeích Evropské unie. Gra č. 5: Mzdová ezera v zeích EU-15 v letech 1996 a 2005 (zda žen jako % ezd užů) Zdroj: Eurostat Gra č. 5 zobrazuje zdovou ezeru v zeích EU-15, tj. ve starých členských zeích Evropské unie. Nejprve je třeba říci, že roky 1996 a 10

11 2005 byly vybrány z důvodu, že v těchto dvou letech byly k dispozici údaje pro všechny sledované zeě. Průěr EU-15 se v obou sledovaných letech pohybuje těsně nad 80 % hranicí, tj. ženy pobíraly v průěru za celé národní hospodářství EU- 15 o něco více než 80 % průěrné zdy užů. V jednotlivých zeích se však zdová ezera poěrně výrazně liší. Například v Něecku ženy nepobíraly ani 80 % ezd užů (a to dokonce v obou letech). Podobně je na to i Velká Británie, Finsko, Nizozeí, ba dokonce ani Švédsko nepatří k zeí, kde by panovala rovnost v oděňování užů a žen. Suverénně nejrovnější zeí v ráci EU-15 je z tohoto pohledu Portugalsko, kde se zdy žen v obou sledovaných letech pohybují nad 90 % ezd užů. Podobné výsledky vykazuje Belgie či Itálie. Zeě jako Irsko nebo Řecko zaznaenaly v dané období výrazné snížení zdové ezery a v roce 2005 byly zdy žen rovněž nad 90 % úrovní ezd užů. Pokud se zaěříe na nové členské zeě EU, pak by se dalo říci, že nejvyspělejší zeě á rovněž nejenší zdovou ezeru. Touto zeí je Malta. V ostatních zeích však již zdovou ezeru různou ekonoickou vyspělostí nevysvětlíe. Například Bulharsko a Ruunsko je v toto ohledu před Slovenske, Estonske či Kypre. Mezi ekonoickou vyspělostí a zdovou ezerou zřejě nebude žádný význaný vztah. Situaci ilustruje Gra č. 6. Gra č. 6: Mzdová ezera v nových členských zeích EU v letech 2001 a 2005 (zda žen jako % ezd užů) Zdroj: Eurostat 11

12 2. DEKOMPOZICE MZDOVÝCH ROZDÍLŮ Při zjištění potenciální existence zdové diskriinace, je nutné očistit existující zdovou ezeru o část, kterou lze vysvětlit rozdílnýi charakteristikai zkouaných skupin, v naše případě užů a žen. Nevysvětlenou část zdové ezery, lze poto označit jako potenciálně diskriinační. K relativně jednoduchý etodá dekopozice zdové ezery patří Oaxaca-Blinderův rozklad. Právě touto je věnována následující část práce. V úvodu kapitoly je přestavena Oaxaca-Blinderůva etoda dekopozice existující zdové ezery na eekt vybavení a eekt diskriinace, druhá část shrnuje závěry vybraných epirických studií, které Oaxaca-Blinderův rozklad aplikovaly Oaxaca-Blinderův rozklad Odborná literatura nabízí vícero postupů, jak určit íru potenciální zdové diskriinace. Přehledný a relativně ucelený přehled etod lze najít např. v díle Beblo et.al. (2003). Mezi nejužívanější etody odhadu íry zdové diskriinace patří Oaxaca-Blinderův rozklad (dekopozice). Rozklad vychází z prací Oaxaca (1973) a Blindera (1973), kteří nezávisle na sobě rozložili zdovou ezeru na dvě složky. Složku způsobenou rozdílný lidský kapitále a složku, kterou rozdílný lidský kapitále vysvětlit nelze. Tuto poto autoři označují za diskriinační. Rozklad nabývá následující podoby ln( W ) ln( W ) = ( X X ). ˆ β + ( ˆ β ˆ β ). X (1) Kde W je hodinová hrubá zda užů, W je hodinová hrubá zda žen, X jsou vybrané charakteristiky užů, X značí vybrané charakteristiky žen, a ˆ β, ˆ β jsou koeicienty zdových unkcí užů a žen. Výraz ln( W ) ln( W ) je zdová ezera, vyjádřená jako rozdíl logaritů hodinové hrubé zdy užů a žen. Výraz ( X X ). βˆ je část zdové ezery vysvětlená rozdílný vybavení užů a žen (vypovídá o zdové rozdílu za předpokladu neexistence diskriinace). Výraz ( βˆ βˆ ). X je nevysvětlená část zdové ezery. Vypovídá o zdové rozdílu za předpokladu, že by uži a ženy ěli stejné charakteristiky. V odborné literatuře jsou pro jednotlivé části dekopozice užívána rozdílná označení. Například Oaxaca (1973) první část ezery 12

13 odznačuje eekte rozdílných charakteristik (eects o dierences in individual characteristics) druhou část eekte diskriinace (eects o discriination). Blinder (1973) hovoří o části rozdílů přičítané rozdílnéu vybavení (portion o dierential attributable to diering endowents), a části, vyvolané diskriinací (portion o the dierential attributable to discriination). Beblo et al. (2003) rozlišuje ezi eekte vybavení (endowent eect) a eekte oděny (reuneration eect). Jacobsen (2003) hovoří o vysvětlené a nevysvětlené části zdových rozdílů. K dekopozici genderové zdové ezery je nezbytný odhad zdových unkcí užů a žen. Ty jsou odhadnuty následovně: ln( W ) = β.( X ) + ( ε ) (2) i i i i i i ln( W ) = β.( X ) + ( ε ) (3) Kde ( W i ) je průěrná hodinová hrubá zda i-tého uže, X i ) vektor vybraných charakteristik pro i-tého uže, i ( je ( W ) je průěrná hodinová hrubá zda i-té ženy, ( X i ) je vektor vybraných charakteristik žen pro i-tou ženu, β, β jsou vektory koeicientů zdových unkcí užů a žen a ε je náhodná složka. i Při odhadu zdových unkcí užů a žen je často vycházeno z Mincerovy zdové unkce (Mincer, 1974), kdy vysvětlující proěnné jsou vzdělání a zkušenosti. Mincerovu zdovou unkci lze zapsat takto: i O 2 1. si + β2. ei + β3. ei ln W = β + β + ε (4) i Kde W je výše hodinové hrubé zdy, s je vzdělání v letech, e jsou zkušenosti v letech. Zkušenosti jsou ve unkci určeny následovně e=(a-s-b), kde A je věk, s jsou roky vzdělání a b je věk, ve které jedinec nastupuje do základní školy, ε je náhodná složka. Mincerova rovnice je ve studiích rozšířena o další vysvětlující proěnné. Počet zahrnutých vysvětlujících proěnných se v jednotlivých studiích značně liší. S veli širokou paletou proěnných pracuje Blinder (1973), Oaxaca (1973) či European Coission (2002a). Tyto studie pracují s 12 a více vysvětlujícíi proěnnýi. Naopak Elder (2009) do zdové unkce zahrnuje pouze 3 vysvětlující proěnné (věk, vzdělání a zaěstnání). Mezi veli často zahrnované vysvětlující proěnné patří, kroě proěnných zachycujících lidský kapitál (věk, vzdělání, praxe), charakteristiky, které postihují zaěstnání (odvětví, pracovní ísto, odpovědnost, pracovní úvazek, i 13

14 velikost iry, léta ve irě, odbory), region (region, velikost sídla) a rodinnou situaci (rodinný stav, děti). 1 K odhadu koeicientů zdových unkcí je veli často užívána etoda nejenších čtverců (např. Oaxaca (1973), Blinder (1973), Harkness (1996), European Coissinon (2002a)). Převážná část studií tuto etodu doplňuje o odhad založený na Heckanově postupu (Heckan, 1979), který uožňuje eliinovat problé zkreslení výběre vzorku. V případě použití Heckanova postupu je v Oaxaca-Blinderově dekopozici rozlišováno ezi třei eekty, kdy ke dvěa již zíněný eektů je přidáván eekt výběru. Rozklad á následující tvar: ln( W ) ln( W ) = ( X X ). ˆ β + ( ˆ β ˆ β ). X + ( ˆ θ. ˆ λ + ˆ θ. ˆ λ ) (5) Kde θ ˆ ρσ je odhad výrazu ε. Kde ρ je koeicient korelace zdy a participační unkce, λˆ je průěr odhadnutých λ i. Ty jsou získány odhade pravděpodobnosti, že jednotlivec pracuje. 2 První člen na pravé straně rovnice je eekte vybavení, druhý člen zachycuje eekt diskriinace a třetí člen je označován eekte výběru. Řada studií, které pracují s Heckanový postupe, převádí eekt výběru na levou stranu rovnice. ln( W ) ln( W ) ( ˆ θ. ˆ λ + ˆ θ. ˆ λ ) = ( X X ). ˆ β + ( ˆ β ˆ β ). X (6) Levá strana rovnice (6) je poto označována jako hypotetická či potenciální zdová ezera (např. Miller (1987)). Na pravé straně rovnice je první složka opět eekte vybavení, druhá složka eekte diskriinace. Další posun v odhadu diskriinační složky zdové ezery se nesl ve znaení kritiky pojetí rovnovážné zdy. Oaxaca (1973) uvádí, že při odhadu nediskriinačního zdového poěru užů a žen lze využít koeicienty zdových unkcí užů nebo koeicienty zdových unkcí žen. Reiers (1983) uvádí, že diskriinace ůže vést nejen k nižší zdá žen, ale i vyšší zdá užů ve srovnání s rovnovážnou zdou. Oaxaca-Blinderův odel je tak rozšířen do tvaru: * W W X X ˆ * * ln( ) ln( ) = ( ). β + ( β β ). X + ( β ˆ β ). X (7) 1 Výčet vysvětlujících proěnných u vybraných studií naleznete v další kapitole. 2 Blíže k Heckanově postupu Heckan (1979) nebo Beblo (2003). 14

15 Kde β* značí vektor koeicientů zdové unkce v případě neexistence diskriinace. První část výrazu na levé straně odhaduje podíl rozdílného vybavení užů a žen, druhá složka zahrnuje diskriinaci ve prospěch užů a třetí člen diskriinaci v neprospěch žen. Celkový eekt diskriinace je součte eektu diskriinace ve prospěch užů a diskriinace v neprospěch žen. Jednotlivé studie, které pracující s Oaxaca-Blinderový rozklade, se liší nejen v počtu vysvětlujících proěnných zahrnutých do zdových unkcí užů a žen, ale také v pojetí rovnovážné zdy. Blinder (1973) při odhadu íry diskriinace používají jako nediskriinační (rovnovážnou zdu) zdu užů. Oaxaca (1973) odhaduje íru zdové diskriinace s užití jednak užské zdy jako zdy rovnovážné, jednak zdy žen. Reiers (1983) přisuzuje regresní koeicientů zdové unkce užů a žen stejnou váhu (β*=(β +β )/2). Cotton (1988) určuje váhy dle podílu užů a žen na celkové pracující populaci a Neuark (1988) odhaduje β* jako vektor koeicientů zdové unkce společně pro uže i ženy Závěry vybraných epirických studií Oaxaca-Blinderův rozklad patří k nejužívanějšíu způsobu dekopozice genderové zdové ezery. Vybrané studie a jejich závěry zachycuje Tabulka č. 2. Tabulka č. 2: Závěry vybraných studií aplikujících Oaxaca-Blinderův rozklad %GPG připadající diskriinaci (běloši) GPG (lnw lnw) Proěnné zahrnuté do zdové unkce Rovnovážná zda Zeě (data z roku) Autor Blinder (1973) Oaxaca (1973) USA (1967) USA (1967) uži Věk, věk 2, region, vzdělání, zaěstnání, odborný výcvik, členství v odborech, veterán, zdraví, podínky na ístní trhu práce, igrace, sezónnost zaěstnání, léta ve irě uži Zkušenosti (v letech), zkušenosti 2, vzdělání (v letech), vzdělání 2, typ zaěstnance, odvětví, pracovní zařazení, ženy zdravotní stav, výše úvazku, igrace, rodinný stav, děti, velikost sídla, region 0,458 65,7 % 0, ,9 % 0, ,9 % 15

16 Miller (1987) Neuark (1988) Ashra, Asha (1993) Harkness (1996) European Coissio n (2002) Beblo et al. (2003) González et al. (2005) Elder et al. (2009) CAN (1980) USA (1980) PK Rawal pindi (1975) UK (1974, 1983, ) UK, NL, A, IRL, D, E, EL, F, DK, I, B, P, EU (1998) EU, D (1998) P (1985, 1991, 1995, 2000) USA (1985, 2001) uži Vzdělání, zkušenosti, zkušenosti 2, rodinný stav, složení rodiny, region, velikost sídla, etniku a jazyk, zaěstnání, odvětví uži Vzdělání, zkušenosti, ženy věk, velikost sídla, Neu bydliště, členství ark v odborech, rodinný stav, rasa Muži Věk, rodinný stav, Ženy vzdělání, igrace, Cotton zkušenosti, zkušenosti 2, sektor ženy Věk, věk 2, vzdělání, region, odvětví, zaěstnání, děti, velikost iry, odbory, zkušenosti, zkušenosti 2 Muži Věk, věk 2, věk 3, vzdělání, rodinný stav a děti, přerušení zaěstnání, praxe, praxe 2, praxe 3, pracovní úvazek, pracovní slouva, veřejný či soukroý sektor, velikost iry, odvětví, zaěstnání, pracovní role, genderová koncentrace uži Věk, vzdělání, zaěstnání, praxe, rodinný stav, výpadky ze zaěstnání, národnost, výše úvazku, region, velikost iry Muži Vzdělání, odpracované roky ve irě, Ženy odpracované roky ve irě 2, zkušenosti, Cotton zkušenosti 2, velikost iry, region, Neu zaěstnání, odvětví, ark pracovní úvazek Muži Věk, věk 2, vzdělání, zaěstnání ženy Neu ark 0,351 45,3 % 0, % 69 % 57 % 0, % 58 % 70 % 0,221 (r ) UK: 0,278 NL: 0,237 A: 0,237 IRL: 0,221 D: 0,216 E: 0,154 EL: 0,142 F: 0,114 DK: 0,110 I: 0,090 B: 0,076 P: 0,061 EU: 0,177 EU: 0,177 D: 0,236 0,238 (r.2000) 0,372 (r.1985) 0,285 (r.2001) 91,8 % (r ) UK: 68 % NL: 78 % A: 69 % IRL: 45 % D: 84 % E: 125 % EL: 68 % F: 69 % DK: 45 % I: 104 % B: 92 % P: 85 % EU: 79 % EU: 78 % D: 46 % 82 % (r.2000) 91 % (r.2000) 86 % (r.2000) 64 % (r.2000) 93 % (r.85) 98 % (r.01) 104 %(r.85) 104 %(r.01) 16

17 74 % (r.85) 82 % (r.01) Poznáka: GPG odhadnuta s poocí Oaxaca-Blinderova rozkladu, zdové unkce odhadnuty etodou OLS. Použité zkratky: UK-Velká Británie, NL- Nizozeí, F-Francie, D-Něecko, DK- Dánsko, IRL-Irsko, I-Itálie, B-Belgie, P-Portugalsko, A-Rakousko, E-Španělsko, EL-Řecko, CAN-Kanada, PK-Pákistán Zdroj: citované zdroje, vlastní úprava Oaxaca (1973) a Blinder (1973) odhadují výši diskriinační zdové ezery ve Spojených státech aerických. Autoři pracují s rozdílný panele dat, kdy Oaxaca čerpá data z roku 1967 ze Survey o Econoic Oportunity, Blinder užívá data pro rok 1967 z Panel Study o Incoe Dynaics. Také vysvětlující proěnné, zařazené do zdové unkce se liší. Oba autoři pracují s 12 vysvětlujícíi proěnnýi. Blinder (1973) na rozdíl od Oaxaca (1973) užívá jako vysvětlující proěnnou věk, členství v odborech, status veterána, sezónnost zaěstnání či podínky panující na trhu práce. Oaxaca naopak zařazuje rodinný stav, počet dětí či velikost sídla. Rozdílné jsou také závěry obou autorů ohledně hlavních aktorů, vysvětlujících zdové rozdíly eekte vybavení. Oaxaca (1973, s.705) za hlavní aktory považuje odvětví, zaěstnání a rodinný stav, dle Blindera (1973, s. 448) je klíčové zaěstnání, léta ve irě a členství v odborech. Liší se také odhad eektu diskriinace. Oaxacovi (1973) se rozdílností charakteristik užů a žen nepodařilo vysvětlit 52,9 % zdové ezery a Blinderovi (1973) 65,7 % zdové ezery. Eekt diskriinace je tak v případě Blinderova odhadu vyšší. Miller (1987) užívá Oaxaca-Blinderovu dekopozici k odhadu výše eektu diskriinace v Kanadě v roce K odhadu zdových unkcí užů a žen užívá jednak etodu OLS, jednak Heckanovu etodu. Jako vysvětlující proěnné jsou užity: vzdělání, zkušenosti, rodinný stav, složení rodiny, region, velikost sídla, etniku a jazyk, zaěstnání a odvětví. Při odhadu zdové unkce etodou nejenších čtverců je rozdílnýi charakteristikai užů a žen vysvětleno 54,7 % existující zdové ezery. Zbylých 45,3 % vysvětleno není a lze je tak přičítat eektu diskriinace. K nejvýznanější aktorů, které vysvětlují existující zdové rozdíly eekte vybavení patří složení rodiny (konkrétně počet let anželství a věk vychovávaných dětí). To vysvětluje více než 35 % existujícího zdového rozdílu. Dalšíi význanějšíi vysvětlujícíi proěnnýi je odvětví a zaěstnání. Užití Heckanova postupu vede k írně odlišný závěrů. Rozdílné charakteristiky vysvětlují jen 40,4 % potenciální zdové ezery, zbylých 59,6 % je nevysvětleno. I zde zůstává nejvýznanější položkou, která vysvětluje zdové rozdíly složení rodiny. To i v toto případě vysvětluje více než 30 % zdového rozdílu. 17

18 Srovnání potenciálního eektu diskriinace ve vybraných zeích Evropské unie uožňuje studie Evropské koise z roku 2002 (European Coission, 2002a). Autoři k odhadu zdových unkcí užů a žen užívají etody nejenších čtverců a rozkládají zdovou ezeru pro 12 členských zeí Evropské unie (Velká Británie, Irsko, Belgie, Nizozeí, Rakousko, Francie, Něecko, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Řecko, Dánsko) a EU jako celek. Pracováno je s daty z European Counity Household Panel (ECHP) pro rok Do zdové unkce je zahrnuto 13 vysvětlujících proěnných: věk (včetně druhé a třetí ocniny věku), vzdělání, rodinný stav a děti, přerušení zaěstnání (nezaěstnanost, ateřská dovolená), praxe (včetně druhé a třetí ocniny praxe), pracovní úvazek, pracovní slouva (na dobu určitou či neurčitou), rozlišení, zda dotyčný pracuje ve veřejné či soukroé sektoru, velikost iry, odvětví, zaěstnání, pracovní pozice (zda je dotyčný řídící či jen výkonná osoba), genderová koncentrace (podíl žen v dané zaěstnání). Mezi nejvýznanější aktory, které vysvětlují zdové rozdíly v EU rozdílný vybavení užů a žen patří genderová koncentrace, odvětví, ve které je pracovník zaěstnán a pracovní pozice. Ze závěrů studie plyne, že jak gendrová zdová ezera jako taková, tak její nevysvětlená část se v jednotlivých zeích EU značně liší. Nejvyšší eekt diskriinace (jako % GPG) byl zjištěn ve Španělsku, Itálii a Belgii. Naopak relativně nízký je eekt diskriinace v Dánsku a Irsku. Pokud budee eekt diskriinace hodnotit v absolutní vyjádření (GPG snížená o eekt vybavení), poto nejsilnější je eekt diskriinace ve Španělku a Něecku. Ze studie vyplývá, že díky působení tohoto eektu ají ženy ve Španělsku 82,5 % a ženy v Něecku 83,4 % zdy užů. Se stejný panele dat, jako výše zíněná studie, pracuje také Beblo et al. (2003). Kroě etody nejenších čtverců užívají autoři k odhadu zdových unkcí také Heckanův postup. Oba postupy aplikují na EU a Něecko. Vysvětlující proěnné se od předešlé studie ovše liší. Je pracováno s 10 vysvětlujícíi proěnnýi: věk, vzdělání, zaěstnání, praxe, rodinný stav, výpadky ze zaěstnání, národnost, výše úvazku, region a velikost iry. V případě EU dospívá studie k obdobný závěrů jako výše zíněná studie Evropské koise z roku Eektu diskriinace je přičítáno více než 70 % GPG. V případě Něecka se ovše závěry význaně liší, kdy eekte diskriinace je vysvětlováno jen 46 % existující zdové ezery. Tento rozdíl lze vysvětlit rozdílně zvolenýi vysvětlujícíi proěnnýi. K obdobný závěrů autoři dospívají i při užití Heckanova postupu. V EU připadá na eekt diskriinace 80 % a v Něecku 43 % zdového rozdílu. Gonzáles et al. (2005) zkouají genderovou zdovou ezeru v Portugalsku a hodnotí její vývoj v období Data čerpají z Quadros de Pessoal. K odhadu zdových unkcí užívají etodu OLS a pracují s 8 vysvětlujícíi proěnnýi. Při rozkladu zdové ezery na eekt vybavení a eekt diskriinace pracují s více variantai. Za 18

19 nediskriinační zdu je považována zda užů, zda žen, Cottonova a nakonec Neuarkova varianta. Pro rok 2000 dospívají autoři k následující závěrů. V případě, že je jako nediskriinační užita zda užů, tvoří eekt diskriinace 82 % GPG, při užití zdy žen je podíl tohoto eektu 91 %, při Cottonově variantě 86 % a při Neuarkově jen 64 %. Zajíavý je závěr autorů ohledně vývoje eektu diskriinace. Zatíco genderová zdová ezera ěla tendenci írně klesat, podíl eektu diskriinace při použití všech variant rovnovážné zdy rostl. Také Elder et al. (2009) pracuje ve své studii s více variantai rovnovážné zdy. Autoři užívají zdu užů, žen a Neuarkovu variantu. Eekt diskriinace odhadují pro Spojené státy aerické v letech 1985 a 2001, data čerpají z Current Population Survey. Také oni, stejně jako Oaxaca (1973) a Gonzáles (2005) dospívají k závěru, že při použití zdy žen, jako rovnovážné zdy, je eekt diskriinace vyšší než v případě užití zdy užů. Při použití Neuarkovy varianty je eekt diskriinace naopak znatelně slabší ve srovnání s užití rovnovážné zdy užů a žen. Ke stejnéu závěru ohledně Neuarkovy varianty dospívají také Neuark (1988) či Gonzáles (2005). Pokud jde o vývoj GPG ezi lety 1985 a 2001, v USA se GPG v toto období snižovala, eekt diskriinace, jako procento existující GPG, ovše narůstal Epirické studie věnované zeí V4 Odhad zdové ezery v České republice, Polsku a Maďarsku s užití Oaxaca-Blinderova rozkladu ůžee najít například ve studiích Mysíková (2007), Adachik a Bedi (2001) a Jollie a Capos (2005). Studii, kvantiikující eekt diskriinace na Slovensku, se ná bohužel nepodařilo najít. Závěry uvedených prací shrnuje Tabulka č. 3. Tabulka č. 3: Závěry vybraných studií aplikujících Oaxaca-Blinderův rozklad v zeích V4 %GPG připadající diskriinaci GPG (lnw ln W) Proěnné zahrnuté do zdové unkce Rovnovážná zda Zeě (data z roku) Autor Mysíková (2007) Jollie- Capos (2005) CZ (2005) HU ( ) Muži Cotton Neu ark Vzdělání, zkušenosti, zkušenosti 2, slouva (dobu určitou či neurčitou), region, zaěstnání Vzdělání, zkušenosti, zkušenosti 2, odvětví, velikost iry, region 0,21 100,7 % 0,31 (r.1986) 0,18 (r.1998) 104,8 % 68 % (r.1986) 47 % (r.1998) 19

20 Adachik- Bedi (2001) PL ( ) Muži ženy Neu ark vzdělání, zkušenosti, rodinný stav, hlava rodiny, velikost sídla, odvětví, pracovní pozice, léta ve irě, léta ve irě 2, velikost iry 0,218 (r.1997) 68,8 % (r.1997) 95,4 % (r.1997) 46,8 % (r.1997) Poznáka: GPG odhadnuta s poocí Oaxaca-Blinderova rozkladu, zdové unkce odhadnuty etodou OLS. Použité zkratky: CZ Česká republika, HU - Maďarsko, PL- Polsko Zdroj: citované zdroje, vlastní úprava Mysíková (2007) užívá Oaxaca-Blinderův rozklad na dekopozici zdové ezery v České republice v roce K odhadu zdových unkcí užů a žen užívá jednak etodu OLS, jednak Heckanův postup. Zjištěná zdová ezera vyjádřená jako rozdíl logaritů zdy užů a žen představuje 0,21. Ženy tak v České republice pobírají cca 81 % ezd užů. Při užití etody OLS a aplikaci rovnovážné zdy užů, dospívá autorka k závěru, že zvolené vysvětlující proěnné objasňují -0,7 % zdové ezery. Pokud by byly uži a ženy za své charakteristiky stejně oděňováni, byla by zda žen vyšší. Eekt diskriinace poto představuje 100,7 % GPG. Při použití Cottonovy varianty eekt diskriinace narůstá na 104,8 % GPG. Při použití Heckanova postupu, který uožňuje očištění vzorku o eekt zkreslení výběre, dospívá autorka k relativně vysokéu zápornéu eektu výběru (18,2 % GPG). Pokud by neparticipující část populace vstoupila na pracovní trh, zdové rozdíly by se tak výrazně zvýšily. Potenciální zdový rozdíl vyjádřený jako rozdíl logaritů ezd užů a žen by činil 0,25 (očištěnou o eekt výběru). Pokud bycho tento rozložili na eekt vybavení a diskriinace (s použití rovnovážné zdy užů), představovala by diskriinace 100,6 % potenciální zdové ezery. Adachik a Bedi (2001) zkouají výši eektu diskriinace v Polsku v období Pracují s 9 vysvětlujícíi proěnnýi zdových rozdílů užů a žen. K odhadu zdové unkce užívají jednak etodu nejenších čtverců, jednak Heckanův postup. V roce 1997 je celková genderová zdová ezera, vyjádřená jako rozdíl logaritů zdy užů a žen, rovna 0,218. Autoři s užití etody OLS a rovnovážné zdy užů dospívají k závěru, že 31,2 % této ezery lze vysvětlit eekte vybavení, 68,8 % GPG je poto přičítáno eektu diskriinace. Při užití Heckanova postupu je v roce 1997 zjištěn záporný eekt výběru. Tento tvoří cca 21 % GPG. Zahrnutí neparticipující části populace by tak genderová zdová ezera výrazně vzrostla. Pokud potenciální zdovou ezeru rozložíe na eekt vybavení a eekt diskriinace, je ožno eekte vybavení vysvětlit 52 % a eekte diskriinace 48 % této ezery. Za nejvýznanější aktory, vysvětlující nižší zdu žen eekte vybavení, 20

21 označují autoři odvětví, v něž je jedinec zaěstnán, skutečnost, zda je jedinec hlavou rodiny či nikoli a pracovní pozici. Pokud jde o vývoj GPG a její diskriinační složky v čase, zjistili autoři, že GPG vyjádřená jako rozdíl logaritů průěrné zdy užů a žen se v celé sledované období pohybovala kole hodnoty 0,2. Mzda žen tak dosahovala v průěru 82 % zdy užů. Relativně stabilní byl také podíl eektu vybavení a eektu diskriinace. Odhad diskriinační složky zdové ezery v Maďarsku ůžee najít ve studii Jollie a Capos (2005). Stejně jako v předešlých studiích, i zde je k odhadu zdové unkce užita etoda OLS i Heckanův postup. Jako vysvětlující proěnné jsou použity vzdělání a zkušenosti. Mzdová ezera je analyzována v období a jako nediskriinační zda je užita Neuarkova varianta. V roce 1998 je GPG v Maďarsku, vyjádřená jako rozdíl logaritů průěrné zdy užů a žen, rovna 0,18, eekt diskriinace představuje 44 %. S použití Heckanova postupu pak tvoří eekt diskriinace v roce 1998 cca 53 % potenciální zdové ezery. Stejně jako v předešlých studiích, i zde je eekt výběru záporný. Ve srovnání s Českou republikou a Polske je ovše znatelně slabší. Pokud by neparticipující část populace vstoupila na pracovní trh, vedlo by to k růstu zdové ezery jen o 5-10 %. 3 Studie hodnotí také vývoj zdové ezery v čase. Mezi lety 1986 a 1998 genderová zdová ezera klesá a klesá také eekt diskriinace (absolutně i vyjádřený jako % GPG). Mezi nejvýznanější aktory, které vysvětlují existující zdový rozdíl rozdílný vybavení užů a žen patří odvětví a velikost iry Shrnutí závěrů epirických studií Oaxaca-Blinderův rozklad patří k nejužívanějšíu způsobu dekopozice genderové zdové ezery. Studie, které pracují s Oaxaca-Blinerovou etodou, se značně liší a liší se také jejich závěry. Důvodů je více. Jední z nich je saozřejě rozdílný panel dat, s niiž je pracováno. Dále také akt, že autoři studií pracují s rozdílnýi zdovýi unkcei, kdy zahrnuté vysvětlující proěnné či způsob práce s nii se liší. Nicéně závěry epirických prací potvrzují, že rozdílný lidský kapitál v podobě vzdělání a zkušenosti vysvětluje ve vyspělých tržních ekonoikách jen nepatrnou část existující genderové zdové ezery. Význanější část zdových rozdílů je vysvětlena horizontální a vertikální segregací. Tedy koncentrací žen v éně placených odvětvích a na pozicích s nižší írou pravoocí a odpovědnosti a tedy hůře placených. Význanou roli hraje také rodinná situace. Závěry jednotlivých studií jsou také ovlivněny pojetí rovnovážné zdy, která vstupuje do rozkladu. Epirické studie ukazují, že pokud 3 O 5 % v roce 1992 a o 10 % v letech 1995 a

22 je, po vzoru Blindera (1973), jako rovnovážná zda brán zda užů, je eekt diskriinace ve většině případů nižší, než za situace, kdy je za rovnovážnou zdu považována zda žen (Elder et al. (2009), Oaxaca (1973), Gonzáles (2005), Adachik-Bedi (2001)). Neuark (1988) a Ashra a Ashra (1993) dospívají k závěru opačnéu. V případě Neuarkovy varianty je eekt diskriinace znatelně slabší ve srovnání s užití rovnovážné zdy užů a žen. Při použití Cottonovy varianty bývá eekt diskriinace ve srovnání s nediskriinační zdou užů poto silnější. Liší se také užité etody odhadu koeicientů zdových unkcí. K nejčastěji užívaný etodá patří etoda nejenších čtverců a Heckanův postup, který uožňuje eliinovat problé zkreslení výběre vzorku. Ze závěrů studií je zřejé, že v případě aplikace Heckanova postupu je v noha případech eekt diskriinace (vyjádřený jako % potenciální zdové ezery) vyšší (Miller (1987), Mysíková (2005), Adachik-Bedi (2001), Jollie a Capos (2005)). 3. ZÁVĚR Cíle příspěvku bylo zjistit základní akta, týkající se rozdílů v oděňování užů a žen, a to předevší v České republice. Pro srovnání uvedena také agregovaná data o zdových rozdílech užů a žen v ostatních zeích Evropské unie. Cíle také bylo představit jeden z odelů, poocí kterého lze uspokojivě vysvětlit zdové rozdíly ezi uži a ženai Oaxaca-Blinderova dekopozice zdových rozdílů. Nelze totiž jednoznačně říci, že pokud se zda užů a žen liší, že je to příčinou zdové diskriinace nebo že jde o cílenou snahu zaěstnavatelů nadhodnocovat práci užů (nebo v určitých případech práci žen). Oaxaca-Blinderova dekopozice slouží k tou, abycho nalezli objektivní příčiny zdových rozdílů, jako např. věk, vzdělání, pracovní zkušenosti, pracovní pozice apod. Teprve až když je zjištěna určitá část zdové ezery, kterou nelze vysvětlit poocí žádného objektivního kritéria, tak se lze donívat, že právě tato nevysvětlená část zdové ezery ukazuje na tzv. eekt diskriinace. V další výzkuu se chcee zaěřit na aplikaci Oaxaca-Blinderovy dekopozice pro zjišťování příčin zdových rozdílů ezi uži a ženai na pracovní trhu v České republice. Vedle Oaxaca- Blinderovy dekopozice se chcee také zaěřit na probleatiku tzv. párového srovnávání, která spočívá v nalezení srovnatelných pracovníků užů a žen, a poté ve srovnávání jejich ezd. Aplikaci Oaxaca-Blinderovy dekopozice chcee nejprve provádět na vzorku dat pocházejících z placené databáze EU-SILC (European Union Statistics o Incoe and Living Conditions). 22

23 Dále poto na nái nasbíraných datech na úrovni vybraných ire. Kdy tato poskytují lepší obraz o situaci v jednotlivé irě a potenciální zdové diskriinaci. Arguente pro toto tvrzení je akt, zda data z databáze EU-SILC neposkytují údaje o počtu odpracovaných let ve irě, je vycházeno z hrubého členění zaěstnání na 10 skupin dle klasiikace KZAM, nejsou k dispozici inorace o zdové politice iry (např. do jaké íry váže oděňování na výkon pracovníka) atd. Tato data také neuožňují kvalitní provedení párového srovnání. 4. POUŽITÁ LITERATURA Adachik, V. A. Bedi, A. S. (2001): Persistence o the Gender Pay Dierential in a Transition Econoy. Working Paper General Series 349. Institute o Social Studies. Ashra, J. Ashra, B. (1993): Estiating the Gender Wage Gap in Rawalpindi City. The Journal o Developent Studies, vol. 29, no. 2, pp Beblo, M., et al. (2003): Methodological Issues Related to the Analysis o Gender Gaps in Eployent, Earnings and Career Prograssion. Project carried out or the European Coission Eployent and Social Aairs DG, Becker, S. G. (1957): The econoics o discriination. The University o Chicago Press, Becker, S. G. (1993): Huan Capital: A Theoretical and Epirical Analysis with Special Reerence to Education. Third Edition, The University o Chicago Press, Blinder, A. (1973): Wage Discriination: Reduced For and Structural Estiates. The Journal o Huan Resources, vol.8, no. 4, 1973, pp Cotton (1988): On the decoposition o Wage Dierentials. The Review o Econoics and Statistics, vol. 70, no. 4, pp Ehrenberg,R.G. Sith,R.S. (2003): Modern Labour Econoics. Person International Ediotion, Elder, T. Goddeeris, J. Haider, S. (2009): Unexplained gaps and Oaxaca-Blinder deopositions. Labour Econoics, vol. 17 (2010), no. 1, pp European Coission (2002): The Adjusted Gender Pay Gap: A Critical Appraisal o Standard Decoposition Techniques. Report prepared by D. Grishaw and J. Rubery as part o the work by the coordinating tea o the Group o Experts on Gender and Eployent coissioned by DG Eployent and Social Aairs, Brussels,

24 European Coission (2002a): Eployent in Europe in Lucebourg, González, P. Santos, M.C. Santos, L.D. (2005): The Gender Wage Gap in Portugal: Recent Evolution and Decoposition. CEF.UP Working Paper no. 0505, Universidade do Porto, Faculdade de Econoia do Porto. Harkness, S. (1996): The Gender Earnings Gap: Evidence Fro the UK. Fiscal Studies, vol. 17, no. 2, 1996, pp Heckan, J. (1979): Saple Selection Bias as a Speciication Error. Econoetrica, vol. 47, no. 1, pp Jacobsen, J. P. (1994): The Econoics o Gender. Blackwell Publishers Inc, Jollie, D. Capos, N. F. (2005): Does arket liberalization reduce gender discriination? Econoetric evidence ro Hungary, Labour Econoics, vol. 12, no. 1, pp Miller, P. W. (1987), Gender Dierences in Observed and Oered Wages in Canada, 1980, The Canadian Journal o Econoics, vol. 20, no. 2, pp Mincer, J. (1974): Schooling, Experience and Earnings. New York: national Nerezu o Econoic Research, Mysíková, M. (2007): Trh práce žen: Gender Pay Gap a jeho deterinanty. IES Woriking Paper 13/2007. IES FSV. Charles University. Neuark, D. (1988): Eployers Discriinatory Behavior and the Estiation o Wage Discriination. The Journal o Huan Resources, vol. 13, no. 3, pp Oaxaca, R. (1973): Male-Feale Wage Dierentials in Urban Sabour Markets. Inetrnational Econoic Review, vol. 14, no. 3, pp Reiers, C. (1983): Labor Market Discriination Against Hispanics and Black Men, Review o Econoics and Statistics, vol. 65, no. 4, pp

Jsou ženy v České republice mzdově diskriminovány? Závěry z vybraného podniku

Jsou ženy v České republice mzdově diskriminovány? Závěry z vybraného podniku Jsou ženy v České republice zdově diskriinovány? Závěry z vybraného podniku Veronika HEDIJA, Petr MUSIL, College o Polytechnics Jihlava i Abstract The paper exaines the aount o gender pay gap (GPG) in

Více

Absolutní rozdíl mezi ženami a muži v mírách zaměstnanosti (ženy a muži ve věku

Absolutní rozdíl mezi ženami a muži v mírách zaměstnanosti (ženy a muži ve věku Absolutní rozdíl mezi ženami a v mírách zaměstnanosti ( a ve věku 15 64 let) v členských státech EU a přistupujících zemích 1998 a 2002 (Rozdíl mezi mírami zaměstnanosti žen a mužů) levý sloupec: 1998

Více

Výdaje na základní výzkum

Výdaje na základní výzkum Sekretariát Rady pro výzkum, vývoj a inovace Výdaje na základní výzkum celkové, v sektoru vládním (státním), podnikatelském a v sektoru vysokých škol Mezinárodní porovnání říjen 2009 ÚVOD 1) Cílem následujících

Více

Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Dostupný z

Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Dostupný z Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Český statistický úřad 2013 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-203469 Dílo je chráněno podle autorského zákona č. 121/2000 Sb. Tento

Více

4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči

4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči 4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči V této části je prezentováno porovnání základních ukazatelů výdajů na zdravotní péči ve vybraných zemích Evropské unie (EU) a Evropského sdružení volného

Více

1.3. Mzdová konvergence

1.3. Mzdová konvergence 1.3. Mzdová konvergence Průměrné hodinové náklady práce, definované jako celkové pracovní náklady v eurech dělené počtem odpracovaných hodin, mohou být srovnatelnou bází, pomocí níž je možné zhruba porovnat,

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

Bydlení v mezinárodním srovnání. vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010

Bydlení v mezinárodním srovnání. vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010 Bydlení v mezinárodním srovnání vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010 Seznam tabulek a grafů 1. HDP NA OBYVATELE PODLE STANDARDU KUPNÍ

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

A ICT odborníci. Více informací o ICT odbornících naleznete na: https://www.czso.cz/csu/czso/lidske_zdroje_pro_informacni_technologie

A ICT odborníci. Více informací o ICT odbornících naleznete na: https://www.czso.cz/csu/czso/lidske_zdroje_pro_informacni_technologie Počty a mzdy ICT odborníků Od roku 2011 se v ČR odborníci v oblasti informačních a komunikačních technologií (dále jen ICT odborníci) dělí dle Klasifikace zaměstnání (CZ- ISCO) do dvou hlavních kategorií:

Více

Příloha č. 5 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

Příloha č. 5 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Příloha č. 5 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka č. 1.: Účast žen v rozhodovacím procesu v roce 2012 Tabulka č. 2.: Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tabulka č. 3.: Volby do Senátu Parlamentu ČR Tabulka

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 7. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. V 1. čtvrtletí roku 2016 se téměř ve všech

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 4. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Téměř ve všech zemích EU28 se ve 4. čtvrtletí

Více

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců Genderové otázky pracovníků ve školství STRUČNÉ SHRNUTÍ Svodka Genderové otázky pracovníků ve školství se zabývá genderovou strukturou pracovníků v regionálním školství a na jejím základě pak také strukturou

Více

Osobní železniční přeprava v EU a její

Osobní železniční přeprava v EU a její Osobní železniční přeprava v EU a její kolísání v průběhu roku Kateřina Pojkarová Univerzita Pardubice Abstrakt Článek se zabývá analýzou současné situace v oblasti železniční přepravy v Evropské unii,

Více

SOUČASNÁ DEMOGRAFICKÁ SITUACE ČESKÉ REPUBLIKY VE

SOUČASNÁ DEMOGRAFICKÁ SITUACE ČESKÉ REPUBLIKY VE SOUČASNÁ DEMOGRAFICKÁ SITUACE ČEÉ REPUBLIKY VE SROVNÁNÍ S OSTATNÍMI ZEMĚMI EU Jitka Langhamrová, Tomáš Fiala Klíčová slova: Stárnutí obyvatelstva, biologické generace, index stáří, ekonomické generace,

Více

Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část

Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část Reálný HDP na obyvatele v Eurech Belgie 27500 27700 27800 28600 29000 29500 30200 30200 29200 29600 29800 29009 Bulharsko 2300 2500 2600 2800 3000 3200

Více

Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA Bulletin No. 5

Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA Bulletin No. 5 Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA 2004-2009 Bulletin No. 5 Tabulková část A - Úplné náklady práce v ČR, zdanění a veřejné rozpočty 2004-2009 1. Měsíční úplné náklady práce

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

4. Pracující (zaměstnaní) senioři Senioři v letech 2 a 215 4. Pracující (zaměstnaní) senioři Jako zaměstnaní se označují všichni pracující - např. zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), členové produkčních družstev apod.

Více

MLADÍ LIDÉ NA TRHU PRÁCE

MLADÍ LIDÉ NA TRHU PRÁCE MLADÍ LIDÉ NA TRHU PRÁCE Gabriela Strašilová Ondřej Nývlt Tisková konference, 27. listopadu 2014, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz 1 Zdroje dat, práce s daty

Více

Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA Bulletin No. 6

Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA Bulletin No. 6 Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA 2005-2010 Bulletin No. 6 A - Úplné náklady práce v ČR, zdanění a veřejné rozpočty 2005-2010 1. Měsíční úplné náklady práce v ČR v Kč na

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

2015 Dostupný z

2015 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 21.12.2016 Průměrný věk pracujících se za dvacet let zvýšil o téměř čtyři roky Mejstřík, Bohuslav ; Petráňová, Marta

Více

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE 4.11. 2014 Age Management: Strategické řízení věkové diverzity ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10

Více

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY Kateřina Pojkarová Anotace:Článek se zabývá vzájemnými vazbami, které spojují počet zaměstnaných osob a osobní přepravu vyjádřenou jako celek i samostatně pro různé druhy

Více

Graf 4.1: Procento podniků v Česku používajících antivirový program; prosinec 2003 prosinec 2004 leden 2006 leden % 77% podniky

Graf 4.1: Procento podniků v Česku používajících antivirový program; prosinec 2003 prosinec 2004 leden 2006 leden % 77% podniky 6B4. Bezpečnost informačních systémů 0B4.1 Antivirový program V lednu 2007 používalo 94 % podniků s 10 a více zaměstnanci antivirový program (graf 4.1), který je tak v Česku nejrozšířenější ochranou počítačových

Více

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO www.kredo.reformy-msmt.cz Osoby ve věku 30-34 let podle vybraných typů dosaženého vzdělání a pohlaví (1995-2013)

Více

2010 Dostupný z

2010 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 06.10.2016 Změny v zaměstnanosti a nezaměstnanosti v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU - Český statistický

Více

POPULAČNÍ STÁRNUTÍ A SOCIOEKONOMICKÝ VÝVOJ VE SVĚTĚ PO ROCE Olga Sivková, PřF UK

POPULAČNÍ STÁRNUTÍ A SOCIOEKONOMICKÝ VÝVOJ VE SVĚTĚ PO ROCE Olga Sivková, PřF UK POPULAČNÍ STÁRNUTÍ A SOCIOEKONOMICKÝ VÝVOJ VE SVĚTĚ PO ROCE 1950 Olga Sivková, PřF UK XLII. konference České demografické společnosti, PřF UK, 25. 5. 2012 Populační stárnutí Proces, kdy dochází k nárůstu

Více

Vývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha

Vývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha Vývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha Seznam zemí, zkratky a barvy použité v grafech Dánsko-DK,

Více

Mzdová statistika z hlediska genderu

Mzdová statistika z hlediska genderu Mzdová statistika z hlediska genderu Mgr. Marek Řezanka, ČSÚ GPG využití a proměny ukazatele Výpočet (100-Mž/Mm*100) Co měří a co ne? Jakých hodnot dosahuje: ČR x Evropa Jakou informaci obsahuje GPG? 1.

Více

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)?

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? MEMO/11/406 V Bruselu dne 16. června 2011 Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? O dovolené...čekej i nečekané. Plánujete cestu po Evropské unii

Více

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR Za referenční rok 2002 bylo provedeno pan-evropské strukturální šetření mezd zaměstnanců (SES) ve všech dnešních členských státech Evropské unie kromě Malty

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 7. 2009 35 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Aplikace výsledků European Social Survey a Schwartzových hodnotových orientací v oblasti reklamy

Aplikace výsledků European Social Survey a Schwartzových hodnotových orientací v oblasti reklamy Aplikace výsledků European Social Survey a Schwartzových hodnotových orientací v oblasti reklamy Ing. Ludmila Navrátilová Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, Kolejní 4, 612 00 Brno, Česká

Více

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace

Více

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR Eva Skarlandtová Martin Mana 17. ledna 2014, Vysoká škola ekonomická v Praze ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz IT odborníci

Více

V 1. pololetí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře

V 1. pololetí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře V 1. pololetí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře Výdělky ve mzdové a platové sféře Z údajů obsažených v Informačním systému o průměrném výdělku (ISPV) vyplývá, že v 1. pololetí 2011 vzrostla hrubá měsíční

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28. 7. 2010 39 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

INDIKÁTORY KVALITY ŽIVOTA V OBLASTI PŘÍJEM A BOHATSTVÍ

INDIKÁTORY KVALITY ŽIVOTA V OBLASTI PŘÍJEM A BOHATSTVÍ INDIKÁTORY KVALITY ŽIVOTA V OBLASTI PŘÍJEM A BOHATSTVÍ Závěrečná zpráva expertní skupiny pro identifikaci relevantních indikátorů kvality života v ČR v oblasti Příjem a bohatství Zpracoval PhDr. Jiří Malý,

Více

Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik

Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik EUROZÓNA+ Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik za období od 1. 9. do 30. 9. 2018 Obsah: RŮST HDP (2. ČTVRTLETÍ 2018).. 3 NEZAMĚSTNANOST (SRPEN 2018)... 4 MÍRA INFLACE (SRPEN 2018)... 6 Eurozóna+

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 30. 9. 2002 47 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru

Více

VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE

VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE Ondřej Nývlt Dagmar Bartoňová Abstract Uplatnění mladých lidí na trhu práce se stále více dostává do popředí zájmu politiků, ekonomů a širší

Více

Jaký by měl být optimální důchodový věk? (v ČR, SR, Evropě) Tomáš Fiala

Jaký by měl být optimální důchodový věk? (v ČR, SR, Evropě) Tomáš Fiala Jaký by měl být optimální důchodový věk? (v ČR, SR, Evropě) Tomáš Fiala 1 Ryze demografická kritéria: Konstantní (např. let) Možné nastavení důchodového věku (měřeno od okamžiku narození) Konstantní doba

Více

Změny v úpravě zadávání veřejných zakázkách v České republice důvody a opatření

Změny v úpravě zadávání veřejných zakázkách v České republice důvody a opatření Změny v úpravě zadávání veřejných zakázkách v České republice důvody a opatření Jan Pavel Květen 2012 Názory prezentované v tomto příspěvku jsou názory autora a nemusí odpovídat stanoviskům institucí,

Více

Rozdílná míra vybavenosti výpočetní technikou mezi zeměmi nebo uvnitř jedné země

Rozdílná míra vybavenosti výpočetní technikou mezi zeměmi nebo uvnitř jedné země Tisková zpráva Key Data on Information and Communication Technology in Schools in Europe [Klíčové údaje o informačních a komunikačních technologiích ve školách v Evropě] Vydání 4 Rozvíjení potenciálu multimediálních

Více

ANALÝZA DLOUHODOBÉ NEZAMĚSTNANOSTI V ZEMÍCH EU # ANALYSIS OF LONG-TERM UNEMPLOYMENT IN EU COUNTRIES. KLÍMA Jan, PALÁT Milan.

ANALÝZA DLOUHODOBÉ NEZAMĚSTNANOSTI V ZEMÍCH EU # ANALYSIS OF LONG-TERM UNEMPLOYMENT IN EU COUNTRIES. KLÍMA Jan, PALÁT Milan. ANALÝZA DLOUHODOBÉ NEZAMĚSTNANOSTI V ZEMÍCH EU # ANALYSIS OF LONG-TERM UNEMPLOYMENT IN EU COUNTRIES KLÍMA Jan, PALÁT Milan Abstract The paper is aimed at assessing the long-term unemployment of males,

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ. Josef Kučera

VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ. Josef Kučera VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ Josef Kučera Použité zdroje informací Market situation report COM (VII. 2013) SZIF komoditní zprávy USDA foreigner agricultural service VI. 2013 FAO / OECD prognózy

Více

Kontexty porodnosti v České republice a Praze

Kontexty porodnosti v České republice a Praze Kontexty porodnosti v České republice a Praze Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha rychta@natur.cuni.cz +420

Více

*+, -+. / 0( & -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / "

*+, -+. / 0( & -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / !"!#$ %" &' ( ) *+, -+. / 0(123! " ## $%%%& %' 45 6& -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / " * = < & ' ; '.: '. 9'= '= -+. > 8= '7 :' ' '.8 55, 5' 9'= '= -?7 +., '+.8 @ A:.. =. 0(1237 7 : :' @.

Více

Bereme hodně nebo málo? Jak vysoká je průměrná čistá mzda ve světě?

Bereme hodně nebo málo? Jak vysoká je průměrná čistá mzda ve světě? https://www.finance.cz/510197- cista- mzda- oecd/ Bereme hodně nebo málo? Jak vysoká je průměrná čistá mzda ve světě? 04.06.2018 Petr Gola, Finance.cz Z hrubé mzdy je zaměstnanci jeho zaměstnavatelem sraženo

Více

4. Pracovní síly v zemědělství

4. Pracovní síly v zemědělství 4. Pracovní síly v zemědělství Stálí pracovníci V roce 2007 pracovalo v zemědělství celkem 243 179 osob bez ohledu na druh pracovního poměru k zaměstnavateli (tj. včetně nepravidelně zaměstnaných pracovníků,

Více

Základní pohled na budoucí vývo. j počtu osob dle. Zastoupení osob ve starším věku a jejich participace na trhu práce i ve srovnání s EU27

Základní pohled na budoucí vývo. j počtu osob dle. Zastoupení osob ve starším věku a jejich participace na trhu práce i ve srovnání s EU27 Kulatýstůl Praha, 15. 3. 2012 Participace starších osob na trhu práce podle dat VŠPS Ondřej Nývlt, ČSÚ Marta Petráňová, ČSÚ Ivana Dubcová, ČSÚ Základní pohled na budoucí vývo j počtu osob dle věku v ČR

Více

POSTAVENÍ ZEMÍ V4 NA POJISTNÉM TRHU EVROPSKÉ UNIE

POSTAVENÍ ZEMÍ V4 NA POJISTNÉM TRHU EVROPSKÉ UNIE POSTAVENÍ ZEMÍ V4 NA POJISTNÉM TRHU EVROPSKÉ UNIE DUCHÁČKOVÁ Eva, - DAŇHEL Jaroslav, (ČR) ABSTRACT Insurance markets in the countries V4 have been developed since 199ties years of 2 century. Now have the

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14. 8. 2007 37 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Monitoring nákladů práce v ČR a ve státech Evropské unie Bulletin No 2

Monitoring nákladů práce v ČR a ve státech Evropské unie Bulletin No 2 Monitoring nákladů práce v ČR a ve státech Evropské unie 2001-2006 Bulletin No 2 Tomáš Kozelský VÚPSV, v.v.i. Praha 2008 Vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. Praha 2, Palackého náměstí

Více

3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev

3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev 3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev V další části AHM 2004, která byla vyplňována pouze za zaměstnance a členy produkčních družstev (ČPD) civilního sektoru národního hospodářství,

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2015 7 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 7. 2015 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza trhu práce se zaměřuje na mezinárodní srovnání indikátorů strategie zaměstnanosti - Evropa 2020. Pro splnění cíle ohledně zvýšení

Více

Veřejné zakázky a novela ZVZ

Veřejné zakázky a novela ZVZ Veřejné zakázky a novela ZVZ Jan Pavel Březen 2012 Názory prezentované v tomto příspěvku jsou názory autora a nemusí odpovídat stanoviskům institucí, ve kterých působí. Osnova Makroekonomický význam veřejných

Více

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008)

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Jan Vlach Konference: Dokážeme hájit zájmy zaměstnavatelů i zaměstnanců? 9. září 2010, Clarion Congress Hotel

Více

Graf C1 Jednotlivci starší 16 let používající počítač. v milionech v procentech 67% 70% 59% 5,9 6,2 6,5 5,3

Graf C1 Jednotlivci starší 16 let používající počítač. v milionech v procentech 67% 70% 59% 5,9 6,2 6,5 5,3 Český statistický úřad sleduje podrobné údaje o jednotlivcích používajících vybrané informační a komunikační technologie prostřednictvím samostatného ročního statistického zjišťování: Výběrové šetření

Více

DISKRIMINACE NA TRHU PRÁCE

DISKRIMINACE NA TRHU PRÁCE DISKRIMINACE NA TRHU PRÁCE Tabulka. Poměr mezd mužů a žen v ČR (2009) Graf. Poměr mezd mužů a žen v ČR (2000-2009) Tabulka. Mzdová mezera ve vybraných zemích Vysvětlení mzdového rozdílu Jak vysvětlit,

Více

Zpracovatel: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí. Ředitel odboru: Mgr. Dalibor Holý, tel.: +420 274 052 694

Zpracovatel: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí. Ředitel odboru: Mgr. Dalibor Holý, tel.: +420 274 052 694 Dostala se Vám do rukou publikace, která obsahuje statistická data z Výběrového šetření pracovních sil. Přináší informace o výši a struktuře zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomicky neaktivním obyvatelstvu

Více

Monitoring nákladů práce v ČR a ve státech Evropské unie Bulletin No 1

Monitoring nákladů práce v ČR a ve státech Evropské unie Bulletin No 1 Monitoring nákladů práce v ČR a ve státech Evropské unie Bulletin No 1 Tomáš Kozelský VÚPSV, v.v.i. Praha 2007 Vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. Praha 2, Palackého náměstí 4 Vyšlo v

Více

Možnosti hodnocení demografických ukazatelů zdraví obyvatel České republiky v evropském kontextu

Možnosti hodnocení demografických ukazatelů zdraví obyvatel České republiky v evropském kontextu Konference ČDS Brno, FRRMS 24. 26. května 2018 Možnosti hodnocení demografických ukazatelů zdraví obyvatel České republiky v evropském kontextu Dana Hübelová Veronika Walicová Alice Kozumplíková Úvod,

Více

www.czso.cz TRH PRÁCE 2012 v Praze

www.czso.cz TRH PRÁCE 2012 v Praze Vydal v květnu 2013: Český statistický úřad Na padesátém 81 100 82 Praha 10 www.czso.cz ISBN 978-80-250-2416-4 Český statistický úřad, 2013 TRH PRÁCE 2012 v Praze Kód: 103125-13 Praha D ostala se Vám do

Více

Statistika chudoby v České republice:

Statistika chudoby v České republice: Statistika chudoby v České republice: Kritický pohled na evropské ukazatele Martina Mysíková, Jiří Večerník 18. SLOVENSKÁ ŠTATISTICKÁ KONFERENCIA, KOŠICE 23.-25.6.2016 2 Data EU-SILC (European Union-Statistics

Více

2016 Dostupný z

2016 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 25.12.2016 V ČR pracuje jen malá část mladých Petráňová, Marta; Mejstřík, Bohuslav 2016 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-204378

Více

Češi vydělávají na vlastní bydlení podobně dlouho jako Poláci, naopak Maďaři musí spořit déle

Češi vydělávají na vlastní bydlení podobně dlouho jako Poláci, naopak Maďaři musí spořit déle Tisková zpráva Češi vydělávají na vlastní bydlení podobně dlouho jako Poláci, naopak Maďaři musí spořit déle Praha, 17. června 2015 Průměrná transakční cena za novou rezidenční nemovitost se v České republice

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik

Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik EUROZÓNA+ Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik za období od 1. 4. do 30. 4. 2018 Obsah: RŮST HDP (1. ČTVRTLETÍ 2018)... 3 VÝVOJ ZADLUŽENÍ (4. ČTVRTLETÍ 2017)... 3 NEZAMĚSTNANOST (BŘEZEN 2018)..

Více

Mediánový věk populace [demo_pjanind] 41,1 40,8 41,0 40,6 40,4 40,3 40,2 40,0

Mediánový věk populace [demo_pjanind] 41,1 40,8 41,0 40,6 40,4 40,3 40,2 40,0 Demografie SOUHRN Nejstaršími státy Evropy, kde mediánový věk jejich obyvatel je 42 a více let, jsou Rakousko, Řecko, Finsko, Itálie a Německo. Nejmladšími státy z tohoto pohledu jsou Irsko, Island a Makedonie,

Více

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V ČÍSLECH

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V ČÍSLECH SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V ČÍSLECH Níže uvedené tabulky přinášejí základní statistické údaje týkající se několika oblastí souvisejících se společnou zemědělskou politikou (SZP), a to konkrétně: zemědělského

Více

Vliv pohlaví manažera na genderovou mzdovou mezeru v podniku

Vliv pohlaví manažera na genderovou mzdovou mezeru v podniku Vliv pohlaví manažera na genderovou mzdovou mezeru v podniku Habilitační práce 2018 Veronika Hedija 1 Obsah 1 Integrující komentář k odborným publikacím Vliv pohlaví manažera na genderovou mzdovou mezeru

Více

1. Míra ekonomické aktivity

1. Míra ekonomické aktivity Práce SOUHRN Míra ekonomické aktivity starší populace ve věku 65-69 let je nejvyšší na Islandu, v Norsku, Portugalsku a Rumunsku. Nejniţší na Slovensku, v Belgii, Francii a Maďarsku. Průměrné hrubé roční

Více

Vliv vzdělanostní úrovně na kriminalitu obyvatelstva

Vliv vzdělanostní úrovně na kriminalitu obyvatelstva Ing. Erika Urbánková, PhD. Katedra ekonomických teorií Provozně ekonomická fakulta Česká zemědělská univerzita Mgr. František Hřebík, Ph.D. prorektor pro zahraniční styky a vnější vztahy Katedra managementu

Více

V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře

V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře Výdělky ve mzdové a platové sféře Z údajů obsažených v Informačním systému o průměrném výdělku (ISPV) vyplývá, že v 1. čtvrtletí 2011 vzrostla hrubá

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Sociální ochrana a sociální začlenění v Evropě hlavní fakta a čísla

Sociální ochrana a sociální začlenění v Evropě hlavní fakta a čísla MEMO/08/XXX V Bruselu dne 16. října 2008 Sociální ochrana a sociální začlenění v Evropě hlavní fakta a čísla Evropská komise dnes zveřejnila svůj každoroční přehled sociálních trendů v členských státech

Více

3. Zaměstnanost cizinců v ČR

3. Zaměstnanost cizinců v ČR Život cizinců v ČR 3. Zaměstnanost cizinců v ČR Cizinci mohou v České republice vykonávat výdělečnou činnost jako zaměstnanci nebo jako podnikatelé (živnostníci). Pro účely této publikace se pod pojmem

Více

Za dvacet let vzrostla zaměstnanost v sektoru služeb o půl miliónu osob Dostupný z

Za dvacet let vzrostla zaměstnanost v sektoru služeb o půl miliónu osob Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 28.01.2017 Za dvacet let vzrostla zaměstnanost v sektoru služeb o půl miliónu osob Mejstřík, Bohuslav ; Petráňová,

Více

Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje

Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje IP/08/1831 Brusel, dne 28. listopadu 2008 Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje Míra rozšíření širokopásmového připojení se v Evropě dále zlepšila.

Více

v rámci EU Dostupný z

v rámci EU Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 01.01.2017 Podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti je v České republice jeden z nejvyšších v rámci EU28 Petráňová,

Více

VÝZKUM A VÝVOJ. Martin Mana Marek Štampach. Tisková konference, 15. říjen 2015, ČSÚ Praha

VÝZKUM A VÝVOJ. Martin Mana Marek Štampach. Tisková konference, 15. říjen 2015, ČSÚ Praha VÝZKUM A VÝVOJ Martin Mana Marek Štampach Tisková konference, 15. říjen 2015, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Kolik lidí v Česku pracuje ve výzkumu a vývoji?

Více

Podmínky pro výjezd studentů do zahraničí. ERASMUS+ a další programy

Podmínky pro výjezd studentů do zahraničí. ERASMUS+ a další programy České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní 24. Října 2018 Podmínky pro výjezd studentů do zahraničí ERASMUS+ a další programy Ing. Patrik Horažďovský Koordinátor ERASMUS+ ČVUT v Praze Fakulta

Více

Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik

Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik EUROZÓNA+ Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik za období od 1. 10. do 31. 10. 2017 Obsah: ODHAD RŮSTU HDP (3. ČTVRTLETÍ 2017)... 3 NEZAMĚSTNANOST (ZÁŘÍ 2017)... 4 ZPRÁVA KOMISE O ZAMĚSTNANOSTI

Více

Zneužívání chudoby: čísla a fakta. Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D.

Zneužívání chudoby: čísla a fakta. Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D. Zneužívání chudoby: čísla a fakta Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D. Chudoba: co je to? Absolutní chudoba = nejsou zajištěny základní potřeby Relativní chudoba = srovnání životní úrovně jedince s průměrnou

Více

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za rok 2015

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za rok 2015 Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za rok 2015 Prodej, zaměstnanost, mzdový vývoj, produktivita práce, zahraniční obchod 1) Prodej Na základě výsledků za rok 2015 dosáhly tržby v běžných cenách

Více

F Vzdělávání a digitální dovednosti

F Vzdělávání a digitální dovednosti Údaje o počtu stolních počítačů, tabletů a notebooků celkem a s připojením k internetu přepočtených na 100 žáků/studentů jednotlivých stupňů škol, stejně tak jako monitoring vybavení škol dalšími ICT (např.

Více

Analýza veřejných zakázek v oblasti zdravotnictví

Analýza veřejných zakázek v oblasti zdravotnictví Analýza veřejných zakázek v oblasti zdravotnictví 1. Cíle analýzy Tato zpráva byla vypracována na základě analýzy zakázek veškerých zadavatelů dle zákona 137/2006, o veřejných zakázkách, získaných z Informačního

Více

Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací

Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací IP/08/0 V Bruselu dne 19. března 08 Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací Podle dnes zveřejněné 1. zprávy Evropské

Více

Jak velká je poptávka po gymnáziích? Aproč není vyšší?

Jak velká je poptávka po gymnáziích? Aproč není vyšší? Jak velká je poptávka po gymnáziích? Aproč není vyšší? Petr Matějů 1 Otázky Je růst podílu žáků ve školách poskytujících všeobecné vzdělání žádoucí? Jaká je aktuální poptávka po studiu na gymnáziích? Co

Více

n Důchodce (soustava pro zaměstnané osoby) n Důchodce (soustava pro OSVČ) n Sirotek 1.1 Příjmení ( 1a )... ... ... ... 2.1 Příjmení ( 1a )...

n Důchodce (soustava pro zaměstnané osoby) n Důchodce (soustava pro OSVČ) n Sirotek 1.1 Příjmení ( 1a )... ... ... ... 2.1 Příjmení ( 1a )... SPRÁVNÍ KOMISE PRO SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ MIGRUJÍCÍCH PRACOVNÍKŮ Viz instrukce str. 3 E 404 ( 1 ) LÉKAŘSKÉ POTVRZENÍ PRO ÚČELY PŘIZNÁNÍ RODINNÝCH DÁVEK Nařízení 1408/71: článek 73; článek 74; článek 77;

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748 Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

Více