Typologie sociálních podniků

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Typologie sociálních podniků"

Transkript

1 Typologie sociálních podniků Autor: Kim Alter Sociální podnik Sociální podnik je jakýkoli obchodní podnik založený ze sociálních důvodů zmírňující/snižující určitý sociální problém nebo selhání trhu a pro účely vytváření sociálních hodnot, který se ovšem vyznačuje finanční kázní, inovací a rozhodností jakéhokoli jiného podniku z privátní sféry. Obecně se pojmem sociální podnikatel rozumí jedinec a sociálním podnikem organizace. Proto je sociální podnik institucionální výraz pro pojem sociální podnikatel. Sociální podnik používá podnikatelské, inovační a tržní přístupy k vytváření sociálních hodnot a změn. Většinou je charakterizován: - Sociálním účelem - Podnikatelským přístupem - Sociálním vlastnictvím Sociální podnik může být v organizaci organizován jako samostatné oddělení/středisko nebo jakou samostatná právnická osoba (zisková či nezisková pobočka). Účel pro založení sociálního podniku může být - Dodatečný mechanizmus financování sociálních programů organizace nebo provozních nákladů nebo - Trvale udržitelný programový mechanizmus na podporu poslání organizace. Ať již z jakéhokoli účelu, vždy platí, že obchodní úspěch a sociální dopad jsou vzájemně závislé. Klasifikace sociálních podniků Orientace na poslání Sociální podniky mohou být klasifikovány na základě zaměření na své poslání. Poslání je hlavní náplň činnosti Činnost je spojená s posláním

2 Činnost nesouvisí s posláním Motivem je poslání Motivem je zisk Sociální podnik s posláním jako hlavní náplní činnosti Hlavní náplní činností podniku je sociální poslání. Takové sociální podniky jsou vytvořeny proto, aby prostřednictvím modelu samofinancování podporovaly a rozvíjely plnění sociálních cílů. Příklady takového typu sociálních podniků jsou instituce nabízející mikrofinancování a organizace založené proto, aby zaměstnávaly osoby znevýhodněné na trhu práce (rozvoj zaměstnanosti). Sociální podniky s posláním jako hlavní náplní činnosti často přebírají formu vnořených sociálních podniků. Sociální podnik s podnikatelskou činností spojenou s posláním Podnikání je spojeno s posláním organizace nebo s poskytovanými sociálními službami. Sociální podnik s podnikatelskou činností spojenou s posláním používá majetek k vytváření sociálních hodnot v rámci programů a produkuje ekonomické hodnoty k dotování sociálních programů a/nebo k úhradě provozních nákladů. Komercializace sociálních služeb je běžnou formou sociálního podniku s činností spojenou s posláním. Jedním z příkladů je organizace zabývající se službami pro rodinu; organizace poskytuje dětem z rodin s nízkými příjmy jídlo zdarma, pokud je rodina zapsaná v denních ochranných (pečovatelských) programech organizace. Organizace začne využívat svoji závodní kuchyni, pracovníky - dietiky a kuchaře, k podnikání v oblasti cateringu a stravování v rámci sociálního instituciálního tržního segmentu tj. pro školy, denní centra, nemocnice, které jsou ochotné a schopné za danou službu platit. Dalším typem sociálního podniku s činností spojenou s posláním je tzv. rozšíření poslání. Příkladem je organizace pro ekonomický rozvoj žen. Taková organizace podporuje samostatně výdělečně činné svobodné matky tím, že poskytuje konzultace k provozu drobného podnikání; a organizace rozšíří svoje poslání tím, že otevře sociální podnik pro péči o děti, podnik za službu účtuje poplatky s pohyblivou sazbou, a tím umožní svým klientkám získat více času k vlastnímu podnikání. Sociální podnik s činností spojenou s posláním často nabývá formu začleněného sociálního podniku. Sociální podnik s činností, která nesouvisí s posláním Podnikání nevychází z poslání organizace nebo nemá záměr podporovat poslání jinak, než získáváním příjmů pro svoje sociální programy a provozní náklady. Obchodní činnosti mohou mít sociální sklon, mohou přidat marketing nebo obchodní značku, mohou operovat v odvětví vztahujícím se ke službám nebo sektoru mateřské neziskové organizace, ale motivací k založení takovéhoto podniku zůstává možnost dosažení zisku. Sociální podniky s činností nespojenou s posláním obvykle fungují ve formě externího sociálního podniku.

3 Propojení obchodu / sociálního programu Externí sociální podniky Sociální programy - Podnikatelské aktivity Sociální programy se liší od obchodních činností. Neziskové organizace zakládají externí sociální podniky, aby financovaly vlastní sociální služby a/nebo provozní náklady. Podnikatelské aktivity jsou provozovány mimo běžné provozní činnosti organizace, pouze zajišťují dodatečné financování sociálních programů. Externí sociální podniky obecně netěží z reinvestování kapitálu, sdílení nákladů nebo programových synergií, proto aby sloužily svému účelu, musejí přinášet zisk. Externí sociální podnik může být vytvořen v rámci své mateřské organizace jako ziskové středisko, nebo zvlášť jako nezisková organizace nebo nevýdělečná pobočka. Právní forma je často volena s ohledem na možnosti přístupu ke kapitálu, půjčkám atd. Externí sociální podniky zapsané jako výdělečné subjekty podléhají místním daňovým zákonům. Vztah mezi obchodními činnostmi a sociálními programy je podpůrný a poskytuje neomezený zdroj financování činnosti mateřské neziskové organizace. Externí sociální podniky často nejsou spojené s posláním organizace. Jejich obchodní činnosti nejsou nezbytné k tomu, aby podporovaly a dále rozvíjely poslání organizace. Slouží jako zdroj financí pro sociální programy nebo režie. Externí sociální podnik vytváří ekonomické hodnoty, aby tím podpořil vytváření sociálních hodnot. Externí sociální podniky jsou příznačné pro provozní modely sociálních podniků, kde: 1. ekonomické a sociální činnosti jsou propojeny prostřednictvím jejich neziskového vlastnictví a vztahu založeného na financování 2. motivace pro ekonomické aktivity je mechanismus dotování sociálních aktivit 3. cílová populace (klienti) je přímým příjemcem zisku vydělaného v sociálním podniku skrze financování mateřské organizace, ale klienti jsou zřídka zainteresovaní v provozních činnostech podniku. Externí sociální podnik často nabývá formy organizačně podpůrného modelu.

4 Sociální podniky začleněné Sociální programy - Podnikatelské aktivity Sociální programy se prolínají s obchodními aktivitami, často spolu sdílejí náklady a majetek. Organizace vytváří sociální podniky jako mechanismus dotování, jenž má podpořit provozní činnosti neziskových organizací a činnosti spojené s posláním. Začleněné sociální podniky se v mnoha případech rozšiřují nebo obohacují poslání organizace, čímž jí umožňují dosáhnout vyššího sociálního dopadu. Rozšíření poslání lze dosáhnout komercializací sociálních služeb organizace a jejich prodejí novému trhu, který za služby zaplatí poplatky, nebo je možné poslání obohatit poskytnutím nových služeb stávajícím klientům. Začleněné sociální podniky používají hmotný a nehmotný majetek (např. kvalifikaci, metodiku programu, vztahy, obchodní značky a infrastrukturu) jako základ, z něhož vychází ve svém podnikání. Začleněný sociální podnik může být vytvořen jako ziskové centrum nebo podnikatelské oddělení v rámci neziskové organizace nebo jako samostatný subjekt. Vztah mezi obchodními činnostmi a sociálními programy je synergický, přičemž jeden druhému přidává hodnotu - finanční a sociální. Začleněné sociální podniky jsou většinou spojené s posláním; jejich obchodní činnosti jsou spojeny s posláním organizace. Začleněné sociální podniky jsou příznačné pro provozní modely sociálních podniků, kde: 1. se sociální a ekonomické aktivity prolínají; 2. mezi sociálními a ekonomickými činnostmi existuje synergie - sdílení nákladů, používání majetku, zlepšování systému a rozšiřování nebo posilování poslání; 3. cílová populace (klienti) je přímým příjemcem zisku vydělaného v sociálním podniku prostřednictvím financování, které zajišťuje sociálním programům; klienti mohou nebo nemusí být zainteresováni v provozních činnostech podniku jako zaměstnanci nebo zákazníci. Formu začleněného sociálního podniku často přebírají následující provozní modely: model napojení na trh, model podporovaných služeb.

5 Sociální podniky vnořené Sociální programy Podnikatelské aktivity Sociální programy a obchodní aktivity jsou totožné. Neziskové organizace vytvářejí vnořené sociální podniky speciálně pro programové účely. Aktivity podniku jsou "vnořené" v provozních činnostech organizace a sociálních programech a jsou spojené s činnostmi vedoucími k naplnění poslání. Sociální programy jsou samofinancovatelné prostřednictvím činností podniku, a tím princip vnořeného sociálního podniku funguje jako trvale udržitelná programová strategie. Kvůli svému zaměření na poslání je většina vnořených sociálních podniků obvykle založena jako nezisková organizace, aby zabránila odchylkám od poslání, ale může být zapsána jako výdělečná organizace, což se odvíjí od právního prostředí. Vztah mezi obchodními činnostmi a sociálními programy je jednotný: finančních a sociálních prospěchů je dosaženo souběžně. Vnořené sociální podniky jsou obvykle spojené s činnostmi vedoucími k poslání; obchodní činnosti jsou to hlavní, co vede k poslání organizace. Vnořené sociální podniky jsou příznačné pro provozní modely sociálních podniků, kde: 1. sociální a ekonomické aktivity jsou jednotné, 2. sociální poslání je hlavní účel podnikání a 3. cílová populace (klienti) je nedílnou součástí modelu jako přímý příjemce sociálních služeb (beneficient) a rovněž jako trh (zákazníci), zaměstnanci nebo vlastníci podniku. Vnořený sociální podnik je často předlohou těmto provozním modelům: podpůrný podnikatelský model, model tržně zprostředkovatelský, model zaměstnavatelský, model poplatků za služby, model orientovaný na trh klientů s nízkými příjmy, družstevní model, model napojení na trh.

6 Organizační struktura Sociální podnik může být vytvořen jako samostatné oddělení, programové nebo ziskové středisko v rámci neziskové organizace a nemusí mít jinou právní subjektivity než svojí mateřské organizace. Sociální podnik také může být pobočkou neziskové mateřské organizace, zapsaný buď jako výdělečný, nebo nevýdělečný. Mnoho organizací používá různé kombinace struktur současně. Následující diagramy ilustrují strukturu sociálního podniku vůči své mateřské organizaci. Vnitřní organizační struktura Mateřská organizace Sociální podnik Sociální podnik je vytvořen jako sekce/oddělení nebo ziskové středisko v rámci své mateřské organizace. Sociální podnik může (nebo nemusí) fyzicky být částí mateřské organizace. Z právní, finanční, řídící a kontrolní perspektivy je podnik interní vůči své neziskové mateřské organizaci. Systémy, zázemí, personál a vedení jsou společné. Jakékoliv provozní modely mohou být strukturovány vnitřně v mezích mateřské organizace; nicméně nejčastěji tuto strukturu využívají vnořené a začleněné sociální podniky. Vytvořen jako samostatný subjekt Mateřská organizace Sociální podnik Sociální podnik je vytvořen jako samostatný právní subjekt, buď jako výdělečný, nebo nevýdělečný. V tomto případě sociální podnik může nebo nemusí být fyzickou částí mateřské organizace. Z právního, finančního, řídícího a kontrolního hlediska je podnik externí vůči své neziskové mateřské organizaci. Jestliže sdílí personál, režie a zázemí, děje se tak na formálním (smluvním) základě jako klasický obchodní vztah. Jakékoliv provozní modely mohou být vytvořeny jako samostatné subjekty vůči své mateřské organizaci; nicméně nejběžnějšími formami jsou začleněné a externí sociální podniky.

7 Vytvořen jako stejný subjekt Sociální podnik Sociální podnik je stejný subjekt jako jeho mateřská organizace, což funkčně znamená, že není ŽÁDNÁ mateřská nebo základní organizace, přesněji řečeno, sociální podnik je jedinou aktivitou organizace. Není žádná programová, administrativní a infrastrukturní spojnice, která by naznačovala existenci dvou nebo více typů aktivit. Tento typ sociálního podniku se může vyvinout do jedné z dalších struktur přidáním nového podniku nebo sociálních programů. Vnořené sociální podniky jsou nejbežnějšími formami, které používají tuto strukturu. Modely sociálních podniků Podpůrný podnikatelský model Sociální podnik Cílová populace Trh Sociální podnik s podpůrným podnikatelským modelem prodává obchodní podporu a finanční služby cílové populaci nebo "klientům", soukromníkům nebo firmám. Klienti sociálního podniku pak prodávají své produkty a služby na otevřeném trhu. Podpůrný podnikatelský model je obvykle vnořený: předmět podnikání je sociální program, poslání se soustřeďuje na to, že poskytuje klientům materiální zabezpečení podporováním jejich podnikatelských činností. Sociální podnik dosahuje finanční soběstačnosti díky prodeji svých služeb klientům a používá tyto příjmy k pokrytí výdajů spojených s poskytováním služeb podpory podnikání a k pokrytí nákladů souvisejících s provozem podniku.

8 Model tržně zprostředkovatelský Cílová populace Sociální podnik Trh Sociální podnik s tržně zprostředkovatelským modelem poskytuje služby cílové populaci nebo "klientům", drobným výrobcům (jednotlivcům, firmám nebo družstvům), aby jim pomohl vstoupit na trh. Služby sociálního podniku přidávají hodnotu výrobkům vytvořeným klienty, tyto služby obvykle zahrnují: vývoj výrobku, pomoc při výrobě a odbytu, úvěr (dobré jméno). Makléř buď přímo vykoupí výrobky vyrobené klientem, nebo je dá do komise a pak výrobky prodává na výnosných trzích s marží. Model tržně zprostředkovatelský je většinou vnořený: předmětem činnosti je sociální program, poslání se soustřeďuje na posílení trhů a na usnadnění materiálního zabezpečení klientů tím, že jim pomáhá vyrobit a prodat jejich výrobky. Sociální podnik dosahuje finanční soběstačnosti díky prodeji výrobků vyrobených klienty. Příjmy jsou použity k zaplacení výdajů souvisejících s provozními náklady podniku a k pokrytí výdajů spojených s programem, kdy byly vynaloženy prostředky k vývoji produktů, marketingu a úvěrovým službám klientů. Model zaměstnavatelský Cílová populace Sociální podnik Trh Sociální podnik se zaměstnavatelským modelem poskytuje pracovní příležitosti a pracovní školení cílové populaci nebo "klientům", lidem s bariérami - postiženým osobám, bezdomovcům, rizikovým skupinám mladých lidí a bývalým delikventům. Organizace provozuje podnik, který zaměstnává svoje klienty, a prodává svoje výrobky nebo služby na otevřeném trhu. Druh obchodu je dán vhodností zaměstnání, která vytváří pro svoje klienty, s ohledem na rozvoj jejich dovedností, přiměřenost schopností klientů, omezení a komerční životaschopnost. Model zaměstnavatelský je většinou vnořený: obchodem je sociální program, poslání se soustřeďuje na vytváření pracovních příležitostí pro klienty. Služby sociální podpory pro zaměstnance, např. příprava na zaměstnání, trénování osobnostních dovedností, fyzikální léčba, poradenství v oblasti duševního zdraví nebo zajištění přechodného ubytování jsou vestavěny do podnikového modelu a vytváří pro klienty prostředí

9 umožňující pracovat. Sociální podnik dosahuje finanční soběstačnosti díky prodeji svých výrobků a služeb. Příjmy jsou použity k zaplacení standardních výdajů souvisejících s řízením podniku a s dalšími sociálními náklady vynaloženými na zaměstnávání klientů. Model zaměstnavatelský se hojně využívá v organizacích pro postižené a mladé, ale i v organizacích sociálních služeb, které pomáhají ženám s nízkým příjmem, lidem zbavujícím se závislosti, bývalým bezdomovcům a přináší prospěch lidem, kteří práci dostanou. Oblíbenými druhy předmětů činnosti pro zaměstnávání cílových skupin jsou veřejně prospěčné a údržbářské práce, ostraha, kavárny, knihkupectví, spořitelny, donášková služba, pekárny, dřevozpracující podniky a drobné montážní práce a opravny. Model poplatků za službu Sociální podnik Cílová populace Model poplatků za službu v sociálním podniku zpoplatňuje sociální služby a následovně je prodává cílové populaci nebo "klientům", jednotlivcům, firmám, komunitám nebo třetí osobě (jinému plátci). Model poplatků za službu je většinou vnořený: obchodem je sociální program, poslání se soustřeďuje na poskytování sociálních služeb v sektoru, v němž operuje, např. zdravotnictví nebo vzdělávání. Sociální podnik dosahuje finanční soběstačnosti díky poplatkům vybíraným za služby. Příjmy jsou v organizaci použity na úhradu nákladů na marketing a další náklady spojené s komercializací sociálních služeb. Zisky (čistý příjem) mohou být použity k dotování sociálních programů, které nejsou finančně soběstačné. Model poplatků za službu je jedním z nejvíce používaných modelů sociálních podniků mezi neziskovými organizacemi. Typickými příklady sociálních podniků s poplatky za službu jsou členské organizace a sdružení obchodních společností, školy, muzea, nemocnice a kliniky. Model orientovaný na trh klientů s nízkými příjmy Sociální podnik Cílová populace

10 Sociální podnik s modelem orientovaným na trh klientů s nízkými příjmy je variací modelu poplatků za službu, který rozumí cílovou populaci nebo "klienty" trhem, jenž má prodávat zboží nebo služby. Tento model klade důraz na to, aby chudí klienti nebo klienti s nízkým příjmem měli přístup k produktům a službám, k nimž klientům zamezuje přístup cena, odbyt, prvky produktu atd. Příklady produktů a služeb mohou zahrnovat: zdravotní péče (vakcinace, recepty na léky, oční chirurgie), zdravotnické a hygienické výrobky (jódovaná sůl, mýdlo, dioptrické brýle), zpoplatněné spotřební služby (elektřina, biomasa a voda) atd. Sociální program je vnořený v činnosti organizace, umožňuje přístup k produktům a službám, které klientům zlepšují zdraví, vzdělání a kvalitu života a přinášejí jim příležitosti. Příjmy jsou zajištěny prodejem produktů, výdělek je použit na pokrytí provozních nákladů a marketingu a odbytových nákladů. Nicméně dosažení finanční rentability kvůli nízkým příjmům cílové populace v modelu orientovaném na trh klientů s nízkými příjmy může být výzvou. Sociální podnik musí spoléhat na vytvoření kreativního systému odbytu, snižování nákladů vynaložených na výrobu a marketing, dosažení efektivní provozuschopnosti. Často se využívají ve zdravotnictví, vzdělávání, technologii, veřejné službě. Družstevní model Sociální podnik Cílová populace (členové) Trh Vnější trh Družstevní model sociálního podniku poskytuje přímý užitek cílové populaci nebo "klientům", členům družstva, prostřednictvím členských služeb: informace o trhu, technická pomoc/rozšíření služeb, kolektivní vyjednávací síla, úspory z rozsahu při hromadných objednávkách, přístup k produktům a službám, přístup produktů a služeb vyrobených členy družstva na domácí i zahraniční trhy atd. Členy družsta obvykle bývají drobní výrobci, kteří se zabývají výrobou podobných produktů, nebo komunita se společnými potřebami - např. přístup ke kapitálu nebo zdravotní péče. Členové družstva jsou klíčové osoby v družstvu, mají prospěch ze zisku, zaměstnanosti nebo poskytovaných služeb, a zároveň investují do družstva svoje vlastní zdroje, čas, peníze, produkty, práci atd. Družstevní model je vnořený: předmětem činnosti je sociální program. Poslání družstva se soustřeďuje na poskytování služeb členům. Družstvo dosahuje finanční soběstačnosti díky prodeji svých produktů a služeb členům (klientům), ale i komerčním trhům. Družsta používají příjmy k pokrytí nákladů spojených s poskytováním služeb svým členům a zisky mohou být použity k dotování služeb pro členy. Sociální podniky (družstva) v sobě zahrnují zemědělská marketingová družstva, úvěrové společnosti a britskou obměnu družstva, tzv. "mutuals" nebo "societies", které jsou

11 běžně spojovány se sociálními podniky. "Mutuals" bývají často financované charitativními zdroji nebo vládou. Model napojení na trh Cílová populace Sociální podnik Trh Model napojení na trh v sociálním podniku napomáhá obchodním vztahům mezi cílovou populací nebo "klienty", drobnými výrobci, místními firmami, družstvy a vnějším trhem. Sociální podnik funguje jako makléř spojující kupující s prodejci a naopak a účtuje si za tuto službu poplatky. Druhým běžným typem obchodu v modelu napojení na trh je informace o prodejním trhu a výzkumné služby. Narozdíl od modelu tržně zprostředkovatelského tento typ sociálního podniku neprodává produkty svých klientů, spíše spojuje klienty s trhy. Model napojení na trh může být buď vnořený, nebo začleněný. Jestliže je podnik samostatný, jeho poslání se točí kolem propojování trhů a jeho sociální programy podporují tento cíl, model je vnořený. V tomto případě obchodem je sociální program; příjem generovaný z aktivit podniku je použit jako mechanismus samofinancování pro sociální programy. Sociální podniky modelu napojení na trh také vznikají komercializací sociálních služeb organizace nebo použitím nehmotného majetku, jako např. obchodních vztahů, a příjem je použit k dotování služeb jiných klientů. V druhém případě se sociální program a obchodní činnosti prolínají, z čehož vychází začleněný model. Model napojení na trh v sociálním podniku je používán mnoha obchodními asociacemi, družstvy a programy rozvoje podnikání. Typy sociálních podniků zahrnují dovoz - vývoz, průzkum trhu a služby makléře. Model podporovaných služeb

12 Sociální podnik Cílová populace Trh Model podporovaných služeb v sociálním podniku prodává produkty nebo služby vnějšímu trhu a používá zisk k financování svých sociálních programů. Model podporovaných služeb je obvykle začleněný: obchodní činnosti a sociální programy se prolínají - sdílené náklady, majetek, provozní činnost, zisk a vlastnosti programu. Ačkoliv model podporovaných služeb je primárně používán jako mechanismus financování - obchodní mandát je oddělený od sociálního poslání - obchodní činnosti mohou rozrůst nebo posílit poslání organizace. Neziskové organizace, které zavádějí sociální podniky na poskytování dotovaných služeb, provozují mnoho různých obchodních činností, nicméně většina používá svůj hmotný majetek (budovy, pozemky nebo vybavení) nebo nehmotný majetek (metodiku, know-how, vztahy nebo firemní značku) jako základ pro aktivity svého podniku. Komercializace klíčových sociálních služeb vede k podnikatelským činnostem, které mají svojí povahou blízko k sociálním programům podniku a mohou rozšířit poslání; zatímco používání fyzického majetku k prodeji veřejnosti může vyústit v podnik, který je podstatně jiný, než jsou sociální programy organizace. Z finančního pohledu je obchod založen na spekulacích s majetkem a sdílení nákladů a poskytuje proud neomezeného příjmu, aby přispíval nebo plně financoval jednu nebo více sociálních služeb. Dotování služby je jednou z nejběžnějších forem sociálních podniků, protože může být aplikováno prakticky na jakoukoliv neziskovou organizaci. Model podporovaných služeb může přece jen přerůst v organizačně podpůrný model, pokud se stane dostatečně výnosným tak, aby "setřásl" příjem mateřské organizaci. Model podporovanýcch služeb v sociálních podnicích může být jakýmkoliv typem obchodu. Organizačně podpůrný model Sociální podnik Organizace sociálních služeb Cílová populace Trh

13 Organizačně podpůrný model sociálního podniku prodává produkty a služby na vnějším trhu, obchodům, podnikům nebo veřejnosti. V některých případech jsou zákazníky cílová populace nebo "klienti". Organizačně podpůrný model je obvykle vnější: obchodní aktivity jsou odděleny od sociálních programů; čistý příjem ze sociálního podniku poskytuje tok financí, které pokrývají náklady spojené se sociálním programem a provozní náklady neziskové mateřské organizace. Ačkoliv organizačně podpůrné modely mohou mít sociální charakter, privilegium takového typu sociálního podniku je zisk, nikoliv společenský/sociální dopad. Takovýto model sociálního podniku je vytvořen jako mechanismus financování pro organizaci a je často strukturován jako vedlejší podnik/pobočka (nevýdělečný nebo výdělečný subjekt), který vlastní nezisková mateřská organizace. Úspěšné příklady tohoto modelu pokrývají všechen rozpočet mateřské organizace nebo jeho podstatnou část. Komplexní model Cílová populace Sociální podnik Organizace sociálních služeb Trh Cílová populace Komplexní model sociálního podniku kombinuje dva nebo více provozních modelů. Komplexní modely jsou flexibilní; jeden sociální podnik může kombinovat prakticky jakýkoliv počet provozních modelů. Modely se kombinují proto, aby bylo dosaženo požadovaného účinku a plánovaných příjmů. Například provozní modely, které zapadají do kategorie začleněný nebo externí sociální podnik, mohou přinést vyšší finanční užitek, zatímco vnořené sociální podniky nabízí vyšší společenskou/sociální návratnost, a proto se modely kombinují, aby sociální podnik dosáhl obou cílů. Pokud je to pro cílovou populaci organizace adekvátní, model zaměstnavatelský je často kombinován s jedním z dalších modelů, aby přidal sociální hodnotu např. model zaměstnavatelský a organizačně podpůrný model, viz schéma. Provozní modely se často kombinují jako část přirozené diverzifikace a strategie růstu během vývoje sociálního podniku.

14 Smíšený model Cílová populace Trh Organizace sociální služby #1 ("mateřská") Organizace sociální služby #2 Sociální podnik #1 Sociální podnik #2 Sociální podnik #3 Mnoho neziskových organizací vykonává činnosti smíšené povahy (více záměrů), každá činnost má různé sociální programy, finanční záměry, příležitosti na trhu a struktury financování. Každý záměr/jednotka v rámci smíšeného modelu se může vztahovat k cílové populaci, sociálnímu sektoru, poslání, trhům nebo klíčovým kompetencím. Kupříkladu muzeum, navíc s vzdělávacími uměleckými výstavami, může mít jak výdělečný obchodní katalog, tak i vysoce dotovaný výzkum a činnosti spojené s nákupem. Neziskové organizace, které využívají smíšený model, kombinují sociální a obchodní právní subjekty; pobočky patřící mateřské organizaci nebo oddělení (hospodářská střediska) v rámci toho rozšiřují své sociální služby a těží z toho nové obchody a příležitosti sociálního trhu. Jako všechny sociální podniky, smíšené modely probíhají v různorodých formách závisejících na věku organizace, sektoru, sociálních a finančních plánech a příležitostech. Diagram znázorňuje komplexnost, ne konformismus organizační formy. Smíšené modely jsou často produktem zralosti organizace a zkušeností sociálního podniku. Tento model je běžný mezi velkými, mnohasektorovými organizacemi, které pro každou technickou oblast vytvářejí oddělené odbory nebo pobočky - tj. vzdělávání, zdravotní péče, ekonomický rozvoj atd. - a nové obchodní podniky. V neziskových organizacích se "zralými" sociálními podniky jsou smíšené modely konvencí, ne vyjímkou, jsou výsledkem růstu a diverzifikace činností.

15 Licenční model (frančíza) Spojuje s jakýmkoliv provozním modelem Sociální podnik Licenční sociální podnik # 1 Licenční sociální podnik # 2 Licenční sociální podnik # 3 Spojuje s jakýmkoliv provozním modelem Organizace může vytvořit licenci ze svého "osvědčeného modelu sociálního podniku" a prodávat ji jiným neziskovým organizacím, které pak provozují její činnost stejným způsobem jinde. Frančíza umožňuje neziskovým organizacím, které provozují životaschopné sociální podniky, nicméně již narazily na limity místního trhu, dále expendovat formou udělení licence a vytvoření repliky sociálního podniku na jiném trhu. Například kavárna, která zaměstnává postižené osoby, může být výnosná pouze tehdy, když zaměstnává 12 nebo méně handicapovaných osob v daném místě. Nicméně pokud se vytvoří z osvědčeného obchodního modelu licence, může kavárna (sociální podnik) vytvořit pracovní místa pro stovky handicapovaných lidí. Z toho důvodu licenční model zvyšuje přenositelnost a vytváření sociálních hodnot protřednictvím kopírování firmy jinde. Kupující platí licenční poplatky, aby získali obchodní model, know how, metodiku provozu sociálního podniku a průběžnou technickou pomoc od poskytovatele licence. Koupě licence umožňuje neziskovým organizacím soustředit se na provoz osvědčeného modelu sociálního podniku, spíše než se obávat o to, jaký druh podnikání začít, jaké produkty prodávat nebo na který trh vstoupit. Stát se poskytovatelem licence, znamená vytvoření nového sociálního podniku pro organizaci, která kapitalizuje vlastní práci, obchodní kvalifikaci a zkušenosti a na oplátku vytváří příležitosti pro nové účinné sociální dopady vlastního podniku a jiné zdroje výdělečných příjmů. Frančíza jako taková může být jakýkoliv úspěšný a kopírovatelný sociální podnik.

16 Model partnerství mezi komerční a neziskovou organizací Soukromá firma Sociální podnik Spojení s jakýmkoliv provozním modelem Sociální podnik s modelem partnerství mezi komerční a neziskovou organizací je vzájemně výhodný obchodní vztah nebo společný podnik mezi výdělečnou firmou a neziskovou organizací. Může dojít k partnerství s existujícím sociálním podnikem nebo může vyústit v založení nového subjektu nebo ziskového střediska. Sociální podnik může nebo nemusí být spojený s posláním a využívat majetek neziskové organizace, jako jsou vztahy s cílovou populací, komunitou, firemní značkou nebo kvalifikací. Pro výdělečné organizace partnerství přináší jeden nebo více z následujících užitků: nižší náklady (levnější pracovní síla/nižší náklady na výzkum a vývoj); snižuje omezení (žádné přísné regulační dozory); zlepšuje vztahy s komunitou nebo prestiž značky; umožňuje vývoj nového produktu; proniká na nové trhy nebo zvyšuje prodej. Přínosy partnerství pro neziskové organizace jsou finanční výnosy, vyrovnanost odbytu a posílený marketing a v případech, kdy činnost je spojená s posláním, sociální dopad. Trh je většinou vnější - veřejnost, ale existují případy, kdy platící zákazník a klient jsou totožní. Model partnerství mezi komerční a neziskovou organizací může být vytvořen jako společný podnik, licenční dohoda nebo formální partnerství. Stojí za povšimnutí, že nevýdělečné organizace používají termín "partnerství" volně, aby poukázaly na obchodní filantropii nebo cause-related marketing. Model partnerství mezi komerční a neziskovou organizací je partnerství založené na aktivní pracovní angažovanosti v sociálním podniku, není to pouze obchodní vztah, který by mohl být financovatelem, zákazníkem nebo dodavatelem představeným v jiných modelech sociálních podniků.

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci

Více

střední podniky - Podpora zakládání a rozvoje sítí Business Angels (Prosperita OPPI) - Finanční fóra pro malé a střední podniky

střední podniky - Podpora zakládání a rozvoje sítí Business Angels (Prosperita OPPI) - Finanční fóra pro malé a střední podniky Program Start Jeremie Progres Popis programu Realizace podnikatelských záměrů osob Podpora rizikového kapitálu, Umožnit realizaci rozvojových vstupujících do podnikání poprvé nebo mikropůjček a záruk pro

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020

Více

Outsourcing v údržbě

Outsourcing v údržbě Outsourcing v údržbě Program 1. Outsourcing jako součást podnikové strategie 2. Definice outsourcingu v údržbě 3. Proč outsourcing ano, proč ne? 4. Model volby outsourcingového řešení 5. Jak zajistit úspěch

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020 Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020 Řídící orgán: Ministerstvo průmyslu a obchodu Požadavky kladené na programy ze strany EK a evropské legislativy Proces přípravy programů

Více

Operační program Podnikání a inovace 2007-2013. Ing. Barbora Krejčová

Operační program Podnikání a inovace 2007-2013. Ing. Barbora Krejčová Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 Ing. Barbora Krejčová Základní charakteristika CI - státní agentura, která poskytuje své služby bezplatně - řídicí orgán - Ministerstvo průmyslu a obchodu

Více

Podnikatelské plánování pro inovace

Podnikatelské plánování pro inovace Podnikatelské plánování pro inovace Šablona podnikatelského plánu Název projektu Datum zpracování Verze č. Údaje o autorech Obsah Exekutivní souhrn...3 1. Základní údaje o předkladateli a podniku...4 1.1

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR 2. 12. 2014 Týn nad Vltavou Jitka Čechová Sociální podnikání podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí propojuje oblast sociální, ekonomickou

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Mgr. Robert Veselý Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci 20. listopadu 2014, Ústí nad Labem 2 Aktuální stav přípravy 2014 2020 EU legislativa

Více

3.3 Centra transferu technologií

3.3 Centra transferu technologií Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky Řídicí orgán OP VaVpI VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ PROJEKTŮ V RÁMCI OP VaVpI Centra transferu technologií Identifikace výzvy Prioritní osa Oblast podpory

Více

Projekt CzechEkoSystem (Ekosystém pro rizikový kapitál)

Projekt CzechEkoSystem (Ekosystém pro rizikový kapitál) Projekt CzechEkoSystem (Ekosystém pro rizikový kapitál) Ing. Jan Zeman Regionální koordinátor Obsah 1. Náplň projektu 2. Kouč v projektu CzechEkoSystem 3. Poradenské služby 4. Aktuální stav 5. CzechEkoSystem

Více

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Důraz na rozvojové podpory + počátek inovační podpory OPPI

Více

MARKETING (ve znění platném od 1.1.2007)

MARKETING (ve znění platném od 1.1.2007) MARKETING (ve znění platném od 1.1.2007) Tento program realizuje Prioritu 2. Rozvoj konkurenceschopnosti podniků Operačního programu Podnikání a Inovace 2007 2013. 1. Cíl programu Cílem programu je posílení

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Jak zvýšit konkurenceschopnost ČR a EU? Podnikatelské fórum: 10 let ČR v EU 30. dubna 2014, Praha Inovace mezinárodní srovnání ČESKÁ REPUBLIKA Zdroj: OECD Inovace

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,

Více

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.

Více

Social return of investment

Social return of investment Social return of investment Sociální podnikání pod pojmem sociální podnikání vnímáme podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. sociální podnikání hraje důležitou roli v místním

Více

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE V rámci jednotlivých prioritních os pracujeme s tzv. specifickými cíli. Objem finančních prostředků bude vždy předmětem vyhlášené výzvy. Vzhledem k vývoji čerpání

Více

Možnosti financování MSP

Možnosti financování MSP Možnosti financování MSP Ing. Marian Piecha, Ph.D., L.LM ředitel sekce strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, investic a inovací 4. listopadu 2014 ZPĚT NA VRCHOL INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA

Více

Zdroje financování. Podpora podnikání

Zdroje financování. Podpora podnikání Zdroje financování Podpora podnikání Obsah přednášky Státní podpora podnikání Podpora z národních zdrojů Podpora z fondů EU Operační program rozvoje Získávání dotačních zdrojů Státní podpora podnikání

Více

Výroční zpráva 2007 PEOPLE. 4PEOPLE o. s., 28. října 2663/150, 702 00 Ostrava

Výroční zpráva 2007 PEOPLE. 4PEOPLE o. s., 28. října 2663/150, 702 00 Ostrava Výroční zpráva 2007 PEOPLE 4PEOPLE o. s., 28. října 2663/150, 702 00 Ostrava Obsah Obsah... 2 Základní identifikační údaje o 4PEOPLE o. s.... 3 Představení 4PEOPLE o. s.... 4 Aktivity sdružení v roce 2007...

Více

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace.

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (28.04) (OR. en) 9058/11 CULT 28 SOC 348 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č. předchozího dokumentu:

Více

Úvod k EPC modely EPC a současný stav v podmínkách ČR

Úvod k EPC modely EPC a současný stav v podmínkách ČR Úvod k EPC modely EPC a současný stav v podmínkách ČR Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Workshop Perspektivy metody EPC v České republice, Praha, 29. dubna 2013

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014 Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu Senát PČR 10. 4. 2014 Systém výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v ČR Legislativa VaVaI zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experiment. vývoje

Více

POMOC BANK MUNICIPALITÁM V DOBĚ FINANČNÍ A EKONOMICKÉ KRIZE

POMOC BANK MUNICIPALITÁM V DOBĚ FINANČNÍ A EKONOMICKÉ KRIZE POMOC BANK MUNICIPALITÁM V DOBĚ FINANČNÍ A EKONOMICKÉ KRIZE Rozpočet a finanční vize měst a krajů 2009 Praha, 24.9.2009 Jan Hanuš Municipality a programy veřejné podpory Komerční banka AKTUÁLNÍ EKONOMICKÁ

Více

Operační program Podnikání a inovace

Operační program Podnikání a inovace Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-20200 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. náměstek ministra pro oblast fondů EU, výzkumu a vývoje, MPO 10. září 2014 Kohezní politika 2014+

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika podniku

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika podniku ta profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika podniku 1. Základní pojmy - potřeba, spotřeba, trh, tržní mechanismus 2. Národní hospodářství, hodnocení úrovně NH 3. Ekonomické systémy, úloha státu

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

Výhled podpor pro MSP v roce 2015 prostřednictvím finančních nástrojů

Výhled podpor pro MSP v roce 2015 prostřednictvím finančních nástrojů Výhled podpor pro MSP v roce 2015 prostřednictvím finančních nástrojů 1 Finanční nástroje Finanční nástroje úvěry, záruky či rizikový kapitál. Finanční nástroj - systém účtů a procesů vytvořený na základě

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání ŠVP:

Více

Daňové odpočty na vlastní a smluvní výzkum a vývoj

Daňové odpočty na vlastní a smluvní výzkum a vývoj Daňové odpočty na vlastní a smluvní výzkum a vývoj Ing. Oldřich Bartušek, partner BDO CA s. r. o. www.bdoca.cz Obsah semináře výhody odpočtu na výzkum a vývoj, okruh poplatníků, kteří mohou odpočty na

Více

_ Problém a příležitost

_ Problém a příležitost ZDENĚK RUDOLSKÝ _ Problém a příležitost V České republice je spousta lidí se skvělými nápady chybí jim ale infrastruktura, kontakty, přístup ke zdrojům a podmínky pro rozvoj. Hub je celosvětová síť působící

Více

Výzkumná organizace jako příjemce veřejné podpory

Výzkumná organizace jako příjemce veřejné podpory jako příjemce veřejné podpory Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Konferenční centrum AV ČR Liblice, 20. 2. 2008 Výzkumná organizace (čl. 2.2. písm. d) Rámce Společenství) = subjekt (vysoká škola, výzkumný

Více

PŘEDSTAVENÍ OP PIK DOTACE NA NÁKUP STROJŮ

PŘEDSTAVENÍ OP PIK DOTACE NA NÁKUP STROJŮ PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI 201 CONSULTING s.r.o. Zajištění komplexních poradenských služeb v oblasti získání dotací z EU: - předběžné posouzení projektu - optimalizace projektového záměru - žádost o dotaci

Více

Mezisektorální partnerství v sociálních službách Případová studie (Polsko)

Mezisektorální partnerství v sociálních službách Případová studie (Polsko) 1. Úvod Mezisektorální partnerství v sociálních službách Případová studie (Polsko) Tato případová studie pojednává o příkladu mezisektorálního partnerství (LPPS), které vzniklo za účelem zlepšení komunikace

Více

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant. 2. výzva

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant. 2. výzva Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant 2. výzva Program semináře Specifika 2. výzvy FNNO Prioritní oblasti FNNO Doplňkové granty v rámci Fondu pro bilaterální spolupráci

Více

Programy podpory pro inovativní

Programy podpory pro inovativní technologie a výrobky OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) Vodovody a kanalizace 2015 Praha 21.5. 2015 1 OP PIK - Cíl programu dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené

Více

4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová

4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová 4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová Sociální podnikání jako efektivní nástroj snižování nezaměstnanosti, CZ.1.07/3.2.05/04.0067 ATRACT CONSULTING

Více

1 Veřejný sektor a veřejná správa

1 Veřejný sektor a veřejná správa OBSAH 1 Veřejný sektor a veřejná správa.................................. 13 1.1 Státní zásahy příčiny a důsledky, vznik veřejného sektoru......... 14 1.2 Rozhodování o netržních aktivitách. Teorie veřejné

Více

STRATEGIE INTELIGENTNÍ KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI. Pavel Šubrt

STRATEGIE INTELIGENTNÍ KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI. Pavel Šubrt STRATEGIE INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI Pavel Šubrt Smart Specialization Strategy S3 Strategický přístup k ekonomickému rozvoji státu/regionu (hospodářská strategie) prostřednictvím

Více

Novela zákona o daních z příjmů právnických osob Možnosti snížení daňové povinnosti prostřednictvím odpočtu na výzkum a vývoj

Novela zákona o daních z příjmů právnických osob Možnosti snížení daňové povinnosti prostřednictvím odpočtu na výzkum a vývoj Novela zákona o daních z příjmů právnických osob Možnosti snížení daňové povinnosti prostřednictvím odpočtu na výzkum a vývoj RNDr. Antonín Weber Září 2014 Zdroje veřejného financování využitelné na podporu

Více

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob Opatření VI. 1.: Podpora zaměstnávání ohrožených osob Ze sociologického šetření prováděného v rámci komunitního plánování v Mladé Boleslavi vyplynulo, že problém získat a udržet si práci je pro dotazované

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským

Více

Program OPPIK Služby infrastruktury

Program OPPIK Služby infrastruktury Program OPPIK Služby infrastruktury Prezentace Ing. Petr Porák, vedoucí oddělení implementace PO1 OPPIK Odbor výzkumu, vývoje a inovací, Ministerstvo průmyslu a obchodu Identifikace programu Cíle programu:

Více

Příklad regionální strategie RLZ

Příklad regionální strategie RLZ Motto: Vize je uskutečňovaná myšlenka. Dobrá strategie je strategie realizovaná. Poslání strategie RLZ Nastolení systémové změny, zaměřené na zvyšování konkurenceschopnosti kraje a státu prostřednictvím

Více

Obsah. Představení JAIP. RIS3 strategie (Smart specialization strategy) Vědecko-technický park v Č. Budějovicích I. a II. etapa.

Obsah. Představení JAIP. RIS3 strategie (Smart specialization strategy) Vědecko-technický park v Č. Budějovicích I. a II. etapa. Obsah Představení JAIP RIS3 strategie (Smart specialization strategy) Vědecko-technický park v Č. Budějovicích I. a II. etapa Inovační vouchery Portál Gate2Biotech OP Výzkum, vývoj a vzdělávání Inovační

Více

Jak uskutečnit své plány

Jak uskutečnit své plány Jak uskutečnit své plány Vypravte se s námi za penězi PARTNER VE SVĚTĚ DOTACÍ Nenechte si ujít příležitost získat dostupný kapitál. Granty, zvýhodněné úvěry a další nástroje Vám otevřou nové perspektivy

Více

Způsobilé výdaje na poradenské služby pro individuální projekty MSP. Poradenství OPPI 1. výzva

Způsobilé výdaje na poradenské služby pro individuální projekty MSP. Poradenství OPPI 1. výzva Způsobilé výdaje na poradenské služby pro individuální projekty MSP Poradenství OPPI 1. výzva Praha, srpen 2008 1/7 1. Uznatelnými náklady v projektu Poradenství jsou: náklady na služby poradců, expertů

Více

Zároveň společně probereme vlastnosti, které jsou orientované na zákazníka firmy, a zjistíme, zda je máte v pořádku právě vy.

Zároveň společně probereme vlastnosti, které jsou orientované na zákazníka firmy, a zjistíme, zda je máte v pořádku právě vy. V tomto materiálu se Vám pokusíme povědět o základních elementech a praktických aspektech procesu řízení vztahů se zákazníky (CRM, customer relationship management) a zákaznické zkušenosti (CEM, customer

Více

2 Stručná historie tělovýchovy a sportu na území České republiky... 36 Shrnutí / Klíčová slova... 45

2 Stručná historie tělovýchovy a sportu na území České republiky... 36 Shrnutí / Klíčová slova... 45 OBSAH Úvod k problému ekonomiky sportu................................ 13 ČÁST I SPORT V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ 1 Pojetí sportu v současné společnosti............................ 19 1.1 Klasifikace a institucionalizace

Více

Operační program Podnikání a inovace. Program podpory dynamicky se rozvíjejících malých a středních podnikatelů PROGRES. (ve znění platném od.

Operační program Podnikání a inovace. Program podpory dynamicky se rozvíjejících malých a středních podnikatelů PROGRES. (ve znění platném od. Operační program Podnikání a inovace Program podpory dynamicky se rozvíjejících malých a středních podnikatelů PROGRES (ve znění platném od.2007) Tento program realizuje Prioritu 2 Operačního programu

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Září 2015 Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké a výzkumné, vývojové,

Více

HARMONOGRAM VÝZEV. Ministerstvo zdravotnictví (MZ) VES 2016

HARMONOGRAM VÝZEV. Ministerstvo zdravotnictví (MZ) VES 2016 Poskytovatel Nazev aktivity Cil aktivity Termín podání návrhu projektu Malé granty (Small Grants): 1. června, 1. září a 1. prosince; Visegradský fond Standardní granty (Standard Grants): 15. září Visegrádský

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

Možnosti podpory zavádění výsledků výzkumu a vývoje do praxe. 10. června 2009 Zbyněk Doležal, BIC Plzeň

Možnosti podpory zavádění výsledků výzkumu a vývoje do praxe. 10. června 2009 Zbyněk Doležal, BIC Plzeň Možnosti podpory zavádění výsledků výzkumu a vývoje do praxe 10. června 2009 Zbyněk Doležal, BIC Plzeň Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 Jeden z 8 tematických operačních programů Zdroj financování:

Více

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků 1) Pro účely této zelené knihy je pojem balík vymezen v nejširším smyslu a rozumí se jím veškeré zásilky s hmotností do 30 kg včetně.

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 7 VÝZNAM DOBROVOLNICTVÍ Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte význam

Více

Obsah. Část I Řízením k inovacím 1. 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3. 2 Inovace jako řídicí proces 63 III

Obsah. Část I Řízením k inovacím 1. 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3. 2 Inovace jako řídicí proces 63 III III Část I Řízením k inovacím 1 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3 1.1 Inovace a konkurenční výhoda......................................6 1.2 Typy inovací...................................................11

Více

Štěpánka Chaloupková

Štěpánka Chaloupková Štěpánka Chaloupková Akvizice a fúze: definice základních pojmů Akvizice je proces získávání či nabytí nějakého aktiva (předmětu, věci, osoby) nebo cíl tohoto procesu Označuje převzetí firmy nebo její

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele 19. května 2014, Ostrava ZPĚT NA VRCHOL INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA Ing. Martin Kocourek ministr průmyslu

Více

Podnikatelský inkubátor Vsetín

Podnikatelský inkubátor Vsetín Podnikatelský inkubátor Vsetín Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. (založena usnesením zastupitelstva města Vsetína dne 29.3.2005) Společnost byla založena za účelem: řešení nezaměstnanosti,

Více

Pojem investování. vynakládání zdrojů podniku za účelem získání užitků které jsou očekávány v delším časovém období Investice = odložená spotřeba

Pojem investování. vynakládání zdrojů podniku za účelem získání užitků které jsou očekávány v delším časovém období Investice = odložená spotřeba Investiční činnost Pojem investování vynakládání zdrojů podniku za účelem získání užitků které jsou očekávány v delším časovém období Investice = odložená spotřeba Druhy investic 1. Hmotné investice vytvářejí

Více

Daňové zatížení podniků v Bavorsku činí průměrně 28,7% (v Německu: 29,8%). To je méně než v mnoha jiných průmyslově vyspělých zemích.

Daňové zatížení podniků v Bavorsku činí průměrně 28,7% (v Německu: 29,8%). To je méně než v mnoha jiných průmyslově vyspělých zemích. Všeobecně Daně v Bavorsku Daňové zatížení podniků v Bavorsku činí průměrně 28,7% (v Německu: 29,8%). To je méně než v mnoha jiných průmyslově vyspělých zemích. Kromě toho existuje řada daňových úlev a

Více

Rezoluce Evropského parlamentu o účtování poplatků za dopravní infrastrukturu (2000/2030(INI))

Rezoluce Evropského parlamentu o účtování poplatků za dopravní infrastrukturu (2000/2030(INI)) Otázka harmonizovaného zpoplatnění užívání dopravní infrastruktury je podle Bílé knihy Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout (Modrá knižnice sv. 88) jednou z prioritních otázek. Stanovisko

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského kapitálu pomocí investic do základů znalostní ekonomiky.

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 MÍSTNÍ ROZVOJ VEDENÝ KOMUNITAMI POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

Zkušenosti z kontrol TA ČR. Luděk Gulázsi, vedoucí OAK TA ČR

Zkušenosti z kontrol TA ČR. Luděk Gulázsi, vedoucí OAK TA ČR Zkušenosti z kontrol TA ČR Luděk Gulázsi, vedoucí OAK TA ČR Oddělení auditu a kontroly Činnost OAaK předběžné, průběžné, následné kontroly, zákon č. 320/2001 Sb., zákon č. 130/Sb., Procesní pravidla (552/1991

Více

Řízení v podniku je velmi složitý proces, proto je nutné členit 2 způsoby: vertikální, horizontální.

Řízení v podniku je velmi složitý proces, proto je nutné členit 2 způsoby: vertikální, horizontální. PODNIK Podnik je soubor hmotných, nehmotných a osobních složek podnikání. K podniku patří věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podniku a slouží mu v souvislosti s podnikáním. Z toho plyne,

Více

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999. ze dne 12. července 1999. o Evropském sociálním fondu *

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999. ze dne 12. července 1999. o Evropském sociálním fondu * NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999 ze dne 12. července 1999 o Evropském sociálním fondu * EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

Více

Operační program Podnikání a inovace. Program Potenciál

Operační program Podnikání a inovace. Program Potenciál Operační program Podnikání a inovace Dotační příležitosti pro inovační firmy Ing. Lenka Ondřejová CzechInvest Ostrava 26. 10. 2010 Inovační proces Inovace-ochrana práv průmyslového vlastnictví POTENCIÁL

Více

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3.

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3. 7.12.2006 C 297/1 I (Informace) RADA Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů (2006/C 297/01) RADA EVROPSKÉ UNIE, Berouc v úvahu, že:

Více

5. kapitola PODNIKOVÉ ČINNOSTI

5. kapitola PODNIKOVÉ ČINNOSTI 5. kapitola PODNIKOVÉ ČINNOSTI Obsah kapitoly: Řízení podniku Výrobní činnost Nákupní činnosti Prodejní činnost Personální činnost Financování Investiční činnost Řízení Vrcholové řízení podniku řeší základní

Více

Smlouva o dvouleté spolupráci

Smlouva o dvouleté spolupráci Smlouva o dvouleté spolupráci mezi Ministerstvem České republiky a Regionálním úřadem pro Evropu Světové zdravotnické organizace 2004/2005 Podepsali: Za Ministerstvo Podpis Jméno Datum Funkce: Ministr

Více

-- Představení agentury CzechInvest a výsledků

-- Představení agentury CzechInvest a výsledků Možnosti podpory podnikání se zaměřením na dotace Ing. Hana Matějková Ředitelka regionální kanceláře pro Pardubický kraj agentura CzechInvest 24. září 2009 -- Představení agentury CzechInvest a výsledků

Více

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Ministerstvo zemědělství 27.listopadu 2014 Program rozvoje venkova 2014-2020 spolufinancován z Evropského zemědělského fondu

Více

PODNIKATELSKÝ PLÁN. Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008

PODNIKATELSKÝ PLÁN. Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 PODNIKATELSKÝ PLÁN Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 PODNIKATELSKÝ PLÁN Osnova prezentace: důvody podnikatelského plán osnova podnikatelského plánu finanční plán PODNIKATELSKÝ

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

9803/05 IH/rl 1 DG I

9803/05 IH/rl 1 DG I RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel, 6. června 2005 9803/05 SAN 99 INFORMATIVNÍ POZNÁMKA Odesílatel : Generální sekretariát Příjemce : Delegace Č. předchozího dokumentu : 9181/05 SAN 67 Předmět : Závěry Rady o obezitě,

Více

Zaměstnávání zdravotně postižených pozitiva a výzvy

Zaměstnávání zdravotně postižených pozitiva a výzvy Zaměstnávání zdravotně postižených pozitiva a výzvy Historie a současnost občanského sdružení Střediska sdružení v Nové Pace Činnost OZP zaměstnanců sdružení Zaměstnávání zdravotně postižených zkušenosti,

Více

Patentabilita, hodnocení a komercializace výsledků VaV

Patentabilita, hodnocení a komercializace výsledků VaV TRANSFER TECHNOLOGIÍ A OCHRANA DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ Patentabilita, hodnocení a komercializace výsledků VaV 20. 6. 2011, Nové Hrady Obsah: 1. Analýza komercionalizace výsledků VaV - Poptávka, Nabídka -

Více

Lichtenštejnsko. Obsah: 1. informace o jurisdikci 2. všeobecné informace o zemi 3. zdanění 4. společnosti, právní formy 5. závěr

Lichtenštejnsko. Obsah: 1. informace o jurisdikci 2. všeobecné informace o zemi 3. zdanění 4. společnosti, právní formy 5. závěr Lichtenštejnsko Obsah: 1. informace o jurisdikci 2. všeobecné informace o zemi 3. zdanění 4. společnosti, právní formy 5. závěr informace o jurisdikci Lichtenštejnské knížectví patří mezi nejmenší země

Více

Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA

Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA ; EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro regionální rozvoj 2009/0072(CNS) 14. 10. 2009 NÁVRH STANOVISKA Výboru pro regionální rozvoj pro Výbor pro kulturu a vzdělávání k návrhu rozhodnutí Rady o Evropském

Více

LEASINGOVÉ A ÚVĚROVÉ. Jsme progresivní, naše služby přizpůsobíme Vašim potřebám!

LEASINGOVÉ A ÚVĚROVÉ. Jsme progresivní, naše služby přizpůsobíme Vašim potřebám! LEASINGOVÉ A ÚVĚROVÉ Jsme progresivní, naše služby přizpůsobíme Vašim potřebám! rozpočtovým a příspěvkovým organizacím družstvům Jaké jsou hlavní výhody zpětného leasingu? Leasingové Leasing je služba,

Více

Stařeč, 14. dubna 2011. RNDr. Zuzana Guthová, CSc.

Stařeč, 14. dubna 2011. RNDr. Zuzana Guthová, CSc. Stařeč, 14. dubna 2011 RNDr. Zuzana Guthová, CSc. Podnikání v mikropodnicích jako jeden z nástrojů rozvoje vesnic 1. Kategorie mikropodniků, malých a středních podniku (MSP) je složena z podniků, které

Více

Možnosti spolupráce Masarykovy univerzity s aplikační sférou. prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D. prorektor pro rozvoj Masarykovy univerzity

Možnosti spolupráce Masarykovy univerzity s aplikační sférou. prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D. prorektor pro rozvoj Masarykovy univerzity Možnosti spolupráce Masarykovy univerzity s aplikační sférou prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D. prorektor pro rozvoj Masarykovy univerzity 1 Spolupráce univerzit s aplikační sférou TT (na bázi DV) + tzv.

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G 4 ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 1 Marketingové strategie ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 2 Klasifikace marketingových strategií

Více

Podpora rizikového kapitálu z veřejných zdrojů

Podpora rizikového kapitálu z veřejných zdrojů www.pwc.com Podpora rizikového kapitálu z veřejných zdrojů 2. května 2012 1 Obsah Definice rizikového kapitálu Podpora rizikového kapitálu v ČR Další formy podpory návratného financování z veřejných zdrojů

Více

Zásady obchodní praxe

Zásady obchodní praxe Zásady obchodní praxe Pokyny Eucomed pro spolupráci se zdravotnickými pracovníky Upraveno v září 2008 Schváleno Radou 11. září 2008 Translation by courtesy of 1 Zásady obchodní praxe Eucomed zahrnují Pokyny

Více

Program INOVACE INOVAČNÍ PROJEKT (OPPIK, Výzva I.)

Program INOVACE INOVAČNÍ PROJEKT (OPPIK, Výzva I.) Program INOVACE INOVAČNÍ PROJEKT (OPPIK, Výzva I.) Nabízíme Vám jedinečnou příležitost získat ve spolupráci s námi až 45 % dotaci na uvedení výsledků Vašich výzkumných, vývojových a inovačních aktivit

Více

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací METODIKA ČLENĚNÍ NÁKLADŮ 1. Popis problematiky Výše nákladů na propagaci/fundraising a administrativu/řízení organizace je podstatnou informací pro

Více

Koncept Smart city. Nejdříve dáme tvar našim městům, ty pak dají tvar nám. Jan Gehl. David Bárta, časopis Smart Cities, 18.3.

Koncept Smart city. Nejdříve dáme tvar našim městům, ty pak dají tvar nám. Jan Gehl. David Bárta, časopis Smart Cities, 18.3. Koncept Smart city Nejdříve dáme tvar našim městům, ty pak dají tvar nám. Jan Gehl David Bárta, časopis Smart Cities, 18.3.2015, epraha Bohaté město Růst = obchod Obchod = zastavení se, to odvisí od rychlosti

Více

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC partner pro byznys inovace MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Hlavní zaměření: Odborná specializace: EKONOMIKA a MANAGEMENT Inovační management Informační a komunikační technologie

Více

IT Cluster cesta ke spolupráci Jak sjednotit akademickou a firemní sféru?! 26. 10. 2010 Ivo Vondrák, rektor

IT Cluster cesta ke spolupráci Jak sjednotit akademickou a firemní sféru?! 26. 10. 2010 Ivo Vondrák, rektor IT Cluster cesta ke spolupráci Jak sjednotit akademickou a firemní sféru?! 26. 10. 2010 Ivo Vondrák, rektor Trocha geometrie úvodem Konference GALEOS Start 2010 2 Vzdělání: budoucnost Propojení studia

Více