Val u Dobrušky Pravěké nálezy z katastru obce Val

Transkript

1 Val u Dobrušky Když středověcí obyvatelé Čech rozšiřovali svoje sídliště z nížin k horám, potřebovali k tomu cesty. Síť komunikací, která se tehdy vytvořila, nazýváme zemskými stezkami. Na jedné z nich, směřující z Hradce Králové na polský Levín, nedaleko Dobrušky leží obec Val. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1361, kdy Mutina z Dobrušky a jeho syn Sezema učinili nadaci k dobrušském kostelu. Avšak na území této obce žili lidé mnohem dříve. Dokládají nám to nalezené nástroje, keramika a jiné artefakty. S jejich datováním se musíme vrátit o 3000 i více let do minulosti. Pravěké nálezy z katastru obce Val Některé artefakty, které uvádí ve svých poznámkách dobrušský amatérský archeolog Jan Klen, se nedochovaly. Jde například o část kulovité nádoby s pupíkem, skoro úplnou misku, část amfory a část velkého kamenného klínu. Tento klín a podstatná část uvedených střepů byla původně uložena v kabinetu valské školy a zmiňuje se o tom bývalý řídící učitel Josef Hejcman v Kronice naší vesnice, vydané v Praze roku Není ovšem jisté, zda opravdu pocházejí z katastru obce, protože Hejcman nevěděl, odkud se tyto nálezy do školního kabinetu dostaly. Jeden z nejznámějších a mimořádně zajímavých pravěkých nálezů je bronzový meč z období lužické kultury. Jde vlastně o torzo, špičku, o délce 320 mm, maximální šířce 28 mm a síle 8 mm. Meč byl nalezen v roce 1951 Václavem Krejcarem, synem hostinského, při vybírání brambor na jejich poli. U tohoto artefaktu, 1

2 stejně jako u dalších nálezů uváděných v této publikaci, je velice důležité, že místa nálezů a autentičnost všech nálezových okolností jsou přesné a zaručené osobním sdělením i dalšími upřesněními přímo Václavem Krejcarem. Meč se nyní nachází v soukromé sbírce. Pravděpodobně rovněž z doby bronzové (lužická kultura) pochází i část bronzového náramku nalezeného u silnice blízko Valského lesa směrem na Ohnišov. Šlo o silný, oble hraněný bronzový náramek bez jakékoli ozdoby. Nálezcem byl Dr. Krejcar, strýc Václava Krejcara z Valu. Dle poznámek Jana Klena to bylo v období po druhé světové válce. Kde se náramek nachází nyní, není bohužel známo. Neolit a eneolit ( let před naším letopočtem) 1. Podlouhlý trojúhelníkový sekeromlat z tmavé břidlice, mírně sekundárně poškozen. Nález z let (Viz Dobruška v pravěku, 1. díl, str. 23, Broušená kamenná industrie Dobruška a okolí). 2. Malá klínovitá sekerka obdélníkového průřezu z šedozelené břidlice. Nález Václava Krejcara z (Viz Dobruška v pravěku, 1. díl, str. 23, Broušená kamenná industrie Dobruška a okolí). 3. Polotovar sekerky z břidlice /?/, nález Václava Krejcara z (Viz Dobruška v pravěku, 1. díl, str. 23, Broušená kamenná industrie Dobruška a okolí). 4. Trojúhelníkovitý sekeromlat z šedozelené břidlice s jedním nedokončeným pokusem o provrt. Nález p. Hejzlara z roku (Viz Dobruška 2

3 v pravěku, 1. díl, str. 23, Broušená kamenná industrie Dobruška a okolí). Pravěk drobnotvaré pazourkové artefakty Nálezy z let od Václava Krejcara z prostoru Na Sekyrce : Hnědavý pazourek srpovitého tvaru bělomodře patinovaný, 34x21x10mm (náčrtek J. Klena č. 59); část pazourkového valounu s odštěpnými plochami, bělomodře patinovaná, 34x18x14mm (náčrtek J. Klena č. 61); část pazourkové čepelky (s vrubem?), bíle patinované, 19x7x3mm, nález z na poli p. Švorce (náčrtek J. Klena č. 55); kousek pazourku, šedě patinovaného, spodní strana bílá, nález z na poli p. Krejcara (náčrtek J. Klena č. 62); pazourkový odštěpek bíle patinovaný, 18x11x4mm, nález z na poli p. Šnajdra (náčrtek J. Klena č. 56); úlomek pazourku, šedobíle patinovaný, 13x9x5mm (náčrtek J. Klena č. 57); úlomek pazourku, šedobíle patinovaný, 14x10x3mm (náčrtek J. Klena č. 58). Jde o nedochované nálezy, proto přesné určení a zařazení do archeologických období dle náčrtků nelze provést. 3

4 Dochované a nové archeologické nálezy z prostoru Na Sekyrce Pazourková (křemencová?) čepelka, bíle patinovaná, 17x9x2mm, nález Václava Krejcara z roku 1960 na poli směrem k Ohnišovu. Artefakt uložen ve vlastivědném muzeu v Dobrušce (1 A 11173, viz též poznámky J. Klena a náčrt č. 54); pazourkový úštěp oválného tvaru, 27x18x5mm. Jemné ostří na 60 % obvodu bez retuše. Nález Václava Krejcara z let na poli mezi Krejcarovými a Valským lesem. Artefakt uložen ve vlastivědném muzeu v Dobrušce (1 NN 11079); hnědavý pazourkový úštěp silně bíle patinovaný, 25x25x10mm. Nález Václava Krejcara z let na lokalitě mezi Krejcarovými a Valským lesem. Artefakt uložen ve vlastivědném muzeu v Dobrušce (1 NN 11077); zlomená pazourková čepel s retušovanou hranou, 29x25x6mm. Nález Václava Krejcara z let na lokalitě mezi Krejcarovými a Valským lesem. Artefakt uložen ve vlastivědném muzeu v Dobrušce (1 NN 11078); vrtáček z hnědošedého pazourku, 29x13x8mm. Nález Václava Krejcara z let na lokalitě mezi Krejcarovými a Valským lesem. Artefakt uložen ve vlastivědném muzeu v Dobrušce (1 NN 11076); otloukač, 41x33x34mm. Nález Václava Krejcara z asi 50 m od nálezu bronzového meče. Artefakt uložen ve vlastivědném muzeu v Dobrušce (1 NN 11075); 4

5 pazourkový úštěp z hrany jádra, hnědé barvy, částečně bíle patinovaný, s retušovanou hranou, 20x20x8mm. Nález Josefa Flégla z v blízkosti nálezu bronzového meče. Artefakt uložen ve vlastivědném muzeu v Dobrušce (1 NN 11431). Zařazení těchto artefaktů do jednotlivých kultur je obtížné a nesnadné. Jde o malý a nesourodý soubor z povrchového sběru. Proto se musíme spokojit s konstatováním, že jde o pravěk, bez přesnějšího určení. Když budeme pokračovat dále do hor, zjistíme, že i v polohách okolo 550 m nad mořem, jako je Bohdašín a Slavoňov, žili v pravěku lidé. V lokalitě u okrouhlého lesíka na katastru Bohdašína u Dobrušky byly nalezeny artefakty kultury laténské (zdobené bronzové náramky). Při terénní prospekci s archeologem T. Mangelem z Hradce Králové (specialistou na keltské období) nalezl Josef Flégl u tohoto lesíka úštěp (vrub?) z šedivého pazourku 22x22x7mm. Artefakt je uložen ve vlastivědném muzeu v Dobrušce (1 NN 11826). Křovická cihelna ztracená archeologická lokalita Jedeme-li z Rychnova nad Kněžnou do Nového Města nad Metují, projíždíme kolem Dobrušky a dále přes malebné údolí u Křovic a asi 1 km za touto vesnicí po pravé straně uvidíme stavbu, která svému okolí krásu nepřidává, i když je nanejvýš potřebná. Jde o skládku odpadů v bývalé Vlčkově cihelně. Cihelna je již po řadu let postupně zavážena komunálním odpadem, takže je jako archeologická lokalita naprosto nepoužitelná. Přesto 5

6 lze z dříve nalezených artefaktů vytěžit značné množství poznatků pro odborné bádání. Je třeba připomenout, že právě z této lokality pocházejí nálezy velmi starých kosterních pozůstatků zvířat včetně mamuta. V poslední době se je podařilo odborně utřídit a posoudit, což v mnoha směrech přispěje k lepšímu poznání nejstarších dějin našeho regionu. Po osteologické analýze těchto kosterních pozůstatků, kterou provedli paleontolog a osteolog Martin Holub a archeolog Ondřej Levínský v roce 2013, dokončili oba jmenovaní také restaurování mamutího klu, který dnes patří k nejatraktivnějším exponátům nové stálé expozice vlastivědného muzea, nazvané Příběh města Dobrušky. Zvířecí kosterní materiál Nálezy pocházejí z roku Jde o pozůstatky fauny typické pro poslední glaciál (dobu ledovou), které nalezli dělníci při těžbě zeminy v hloubce přibližně 5 až 5,5 m. Zachováno a identifikováno je celkem zlomků kostí. Druhově se podařilo zařadit 87,9 % fragmentů. Mamut srstnatý zkoumané zlomky v počtu asi fragmentů pocházejí z minimálně dvou jedinců. Kůň sprašový 27 fragmentů. Pravděpodobně jde o jednoho jedince. Pratur/zubr 9 zlomků z jednoho jedince. Jelen lesní 5 fragmentů (část lebky a parohů). Rovněž z jednoho jedince, který se ale vyskytuje hojněji v období interglaciálu (doba meziledová). Všichni zde identifikovaní jedinci uhynuli již kosterně dospělí, kromě zástupce turovitých, 6

7 který uhynul ve věku 12 až 30 měsíců. Kosti nevykazují žádné prokazatelné stopy lidské činnosti a ani stopy po zubech šelem nebyly na zkoumaných kostech jasně patrné. Na základě zcela odlišného stupně dochování lze předpokládat, že zub pratura či zubra nelze pravděpodobně dávat do souvislosti s kosterními nálezy ostatní fauny. Tento zub pravděpodobně pochází z kolekce kostí nalezený v pulické cihelně (viz Nálezy v pulické cihelně). Nálezy pravěkých artefaktů z prostoru křovické cihelny Klínek z šedozelené břidlice se zbytkem vrtaného otvoru, sekundárně přebroušen z rozlomeného sekeromlatu. Nalezen p. Vlčkem ml. Při pohrabování na poli blízko cihelny směrem ke Křovicím. (Viz Dobrušsko v pravěku, 1. díl, s. 22 Broušená kamenná industrie Dobruška a okolí). Tesla z šedozelené břidlice. Nalezl asi v roce 1920 p. Vlček st. Na dně hliníku křovické cihelny. (Viz Dobrušsko v pravěku, 1. díl, s. 22 Broušená kamenná industrie Dobruška a okolí). Hruškovité drtidlo /?/ z jemnozrnného pískovce. Nalezeno v šedesátých letech na poli blízko cihelny p. Vlčkem. Délka 80 mm. Uloženo v soukromé sbírce. Bíle patinovaný pazourkový úštěp. Nalezen Karlem Petrem na poli vedle hliniště cihelny u Křovic. Artefakt se nedochoval. Opracovaná hlíza červeně hnědého jaspisu. Nález Karla Petra ze nedaleko bývalé 7

8 Pařízkovy hospody v Křovicích. Artefakt se nedochoval. Otloukač z jemného šedého křemence. Nález Karla Petra z na poli u cihelny. Délka 110mm. Uloženo v soukromé sbírce. Pazourková čepel. Nález Michala Pinzeníka ze na poli mezi Křovicemi a cihelnou. Délka 63mm. Uloženo v soukromé sbírce. Kamenné drtidlo z křemene. Nalezeno Michalem Smereczynskim na podzim Další přesnější informace chybí. Artefakt je pravděpodobně ztracen. Hladítko /brousek?/ z hnědošedého kamene o rozměrech 94x27x10 mm. Povrch předmětu je hladký, hrany sražené (fazetka). Artefakt nalezl cihlářský mistr Petr v květnu 1966 v hliništi cihelny. Uložen ve vlastivědném muzeu v Dobrušce (1 NN 11220). Část cedníku /?/ z pálené hnědavé hlíny. Dírkovaný úlomek keramiky o rozměru 70x60 mm. Další nálezové okolnosti nejsou známé. Uloženo v soukromé sbírce. Hrubotvará valounová industrie Cleaver (pěstní klín s příčným ostřím, typ nástroje), křemen, 153x106x75 mm. Nalezen Janem Klenem v hliništi křovické cihelny. Uložen ve vlastivědném muzeu v Dobrušce (1 NN 10472/1). Jádro, křemen, 142x128x86 mm. Nalezeno Janem Klenem v hliništi křovické 8

9 cihelny. Uloženo ve vlastivědném muzeu v Dobrušce (1 NN 10472/2). Úštěp z křemene, 167x105x68mm. Nalezen Janem Klenem v hliništi křovické cihelny. Uložen ve vlastivědném muzeu v Dobrušce (1 NN 10472/3). Úštěp /drasadlo?/, křemen, 69x44x33 mm. Nalezen Janem Klenem v hliništi křovické cihelny. Uložen ve vlastivědném muzeu v Dobrušce (1 NN 10472/4). Sekáč, křemen, 98x89x48mm. Nalezen Janem Klenem v hliništi křovické cihelny. Uložen ve vlastivědném muzeu v Dobrušce (1 NN 10472/5). Specialista na paleolit, archeolog Dr. Ondřej Levínský, řadí tyto nástroje do středního paleolitu, tedy do období až let před naším letopočtem. Znaky opracování artefaktů ukazují na možnost zařadit tuto lokalitu do staršího stupně středního paleolitu (tj. před až let). Proto je velmi pravděpodobné, že tyto nálezy, stejně jako některé nálezy z Mělčanského kopce (viz Dobruška v pravěku, 3. Díl Archeologické nálezy na Mělčanském kopci u Dobrušky) dokazují výskyt člověka (homo sapiens neandertalensis) i v našem regionu. Pulická cihelna U železniční trati mezi Dobruškou a Opočnem leží bývalá pulická cihelna. Dnes je částečně zastavěná solárními panely. Tato lokalita se jevila jako nevýznamná, bez jakýchkoli nálezů artefaktů, ať již 9

10 z pravěku či středověku. Že všechno může být jinak, dokazují poslední archeologické výzkumy. Někdy k velkému objevu může dopomoci náhoda nebo štěstí. Starší pulické nálezy Z pulické cihelny pochází 10 kusů zubů sprašového (divokého) koně, učiněný pravděpodobně v roce Jan Klen nález údajně získal z dobrušské měšťanské školy. Dále je v Klenových poznámkách zmínka o objevu ohniště ve spraši cihelny, o němž mu vyprávěl bývalý správce pulické cihelny Fišer. Asi v sedmimetrové hloubce byla na štěrkovém podloží nalezena slabší vrstva černého popela s dřevěnými uhlíky a opálenými kameny. Ohniště mělo nepravidelný tvar o průměru asi 3 m. Nález pochází z období po první světové válce a následně byl rozkopán a odvezen, aby nepřekážel při další těžbě hlíny. Protože nikdo kvalifikovaný nález neshlédl, je těžko prokazatelné, zda šlo o výsledek lidské aktivity, nebo o přírodní jev. Objev roku 2011 V našem regionu se našlo velké množství broušených kamenných nástrojů, které lze zařadit do období neolitu a eneolitu. Důkaz, že zde tehdy opravdu žili naši předkové, jakým by bylo sídliště, hrob či keramika, však stále chyběl. Při skrývce zeminy na poli u pulické cihelny v roce 2011 objevila archeoložka Dr. Martina Beková neolitické pohřebiště. Konkrétně jde o kostrový hrob obsahující pohřeb tzv. skrčence. Pohřbený byl uložen na 10

11 boku hlavou k jihu. U nohou měl drobnou keramickou nádobku. Velmi špatně zachovalá kostra neumožňuje další speciální analýzy, jako jsou DNA nebo C14. V téže linii s hrobem byly nalezeny další dva objekty, předpokládá se, že jde o dětské hroby. Zde se nalezly i kamenné sekerky. Zbytek kostí skrčence byl vyzvednut v bloku hlíny. Artefakty jsou uloženy v Muzeu a galerii Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou. Závěr Spoluprací s profesionálními odborníky z oblasti archeologie, paleontologie a geologie zkvalitňuje dobrušské vlastivědné muzeum poznání svých sbírek, které tak již nejsou jen souborem zajímavostí, ale skutečně vědecky probádanými doklady nejstarší minulosti dobrušského regionu. Použité prameny a literatura: Klen Jan, Poznámky a náčrtky z padesátých až sedmdesátých let 20. století, archivní sbírka vlastivědného muzea v Dobrušce, kart. 347 * Vencl Slavomil, Mladopaleolitické a ezolitické osídlení v Dobrušce, Archeologické rozhledy, roč. XXXIV, Praha 1988 Levínský Ondřej Holub Martin, Křovice Vlčkova cihelna, okr. Rychnov n. Kn. Lokalita středního paleolitu, Dobrušský zpravodaj,

12 Obrazová příloha Špička bronzového meče 12

13 Hrubotvará valounová industrie z křovického naleziště 13

14 14

15 15

16 Mamutí kel před a v průběhu opravy 16