HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS. Pokles mezd a platů, úroků, zisků a výnosů všeho druhu způsobí, že se kroky 1), 2) a 3) opakují. Viz obr. 1

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS. Pokles mezd a platů, úroků, zisků a výnosů všeho druhu způsobí, že se kroky 1), 2) a 3) opakují. Viz obr. 1"

Transkript

1 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS Popis klasického hospodářského cyklu: Vrchol; recese, (eventuálně) deprese; sedlo; expanze; vrchol. a) Popis první fáze Recese, případně deprese. (Sama se rozpadá na dílčí fáze, probíhá v sub fázích.) 1) Pokles nákupů. (Statky dlouhodobé spotřeby + luxusní statky a služby. Auta, nemovitosti, nábytek, myčky, dovolená atp.) Snížené nákupy těchto komodit způsobí, že dotčené firmy neprodají vše, co vyrobily. Část produkce jim zůstane ve skladě. Aby se zboží prodalo, sníží firmy jeho ceny. (Pokles nákupů přivodí pokles cen.) Snížené ceny a následné menší výnosy nutí šetřit. Firmy proto zastaví, zruší své plánované investice. V zasažených segmentech ekonomiky dochází k poklesu investic a ruší se jejich plány. Čili i firmy omezují své nákupy. 2) Přibývá firem, které zkracují počet pracovních hodin, nebo pracovní týden. Následně klesají mzdy. Některé firmy buď vysazují skupiny zaměstnanců z práce, nebo propouštějí. Nezaměstnanost a zkracování pracovní doby způsobuje pokles kupní síly. Klesající příjmy nutí rodiny a firmy chovat se obezřetněji a ještě více šetřit. 3) Další šetření v rodinách, další pokles nákupů a další zkracování pracovní doby vyvolá další pokles mezd a platů. Firmám klesají zisky. K tomu se připojí i pokles úrokových sazeb. Na finančních trzích klesají, či spíše padají ceny většiny akcií. Čili klesají ceny všech typů. Hrozí deflace. DEFLACE. Proč se jí odborníci tolik obávají? Deflace je opakující se spirálovitá sekvence. 1) Snížená kupní síla nutí firmy, aby snížily ceny svých produktů. 2) Firmy hledají k vynucenému snížení cen kompenzace, hledají úspory. Zkracují pracovní dobu, šetří na kvalitě materiálů atd. 3) Vynucené úspory firem v nákladech (čili snížené mzdy a platy) způsobují další pokles kupní síly. 4) Ke snižování cen se připojí další faktor: obavy. Spotřebitelé i firmy očekávají další pokles hospodářských aktivit, ještě více šetří a (spekulativně) odkládají své nákupy. Banky zápasí s nezájmem o půjčky. Proto snižují úrokové sazby, aby lákaly zájemce o úvěr. Začíná se roztáčet spirála ekonomického poklesu. Pokles mezd a platů, úroků, zisků a výnosů všeho druhu způsobí, že se kroky 1), 2) a 3) opakují. Viz obr. 1 b) Druhá fáze Sedlo. Proč se stupňovitý pokles výkonů ekonomiky zpomalí a zastaví? 1) Nákupy statků dlouhodobé spotřeby, dovolenou atp., lze odložit. Avšak potraviny a další komodity pro okamžitou spotřebu (elektřina, voda, teplo, cesty do zaměstnání, telefonování atd.) lze omezit, nikoli však ukončit. 2) Firmám se přestanou hromadit zásoby produktů. Celkovou spotřebu utvářejí nezaměstnaní *10 25 %+, zaměstnaní, podnikatelé a ostatní obyvatelé. Pokles celkové spotřeby se zastaví. 3) Údržba výrobních zařízení, tj. hrubé investice zpravidla pokračují, i když v omezeném rozsahu. 4) Vidíme odlišné následky v prvovýrobě a ve zpracovatelských oborech. Těžším následkům čelí prvovýroba. Termín: prvovýroba, označuje odvětví, jako jsou těžký průmysl, stavebnictví, těžba surovin a další obory segmentu investování. V ČR to jsou například firmy ArcelorMittal, Skanska, Mostecká uhelná a další. Proč by měl nastat ve vývoji obrat? Kroky 1), 2), 3) z první fáze se opakují. Téměř všechny ekonomické subjekty čelí potížím. Zejména při dlouhé recesi firmy hledají, zda by svou situaci nemohly zlepšit. Pátrají po inovacích. Pokoušejí se vyrábět objemy, které trh může koupit, avšak tak, aby se daly vyrobit s nižšími náklady. Tím se zlepší výnosy i zisky. Odkud se inovace berou? Jak by mohly být zaplaceny? Proč by banky měly riskovat a kalkulovat, jestli jim půjčky přinesou výnosy, nebo spíše způsobí další ztráty? 1

2 Když jsou úrokové sazby nízké, mají banky problém dostát svým minulým závazkům. Zákazníkům před krizí slíbily vysoké úroky. Navíc čelí riziku neúspěchu. Bankrot jedné zadlužené firmy může vyvolat dominový efekt dalších bankrotů. Když bankrotující firma nesplatí své dluhy, ohrozí tím svého věřitele, tj. svou banku a její další klienty. Přes všechna rizika se některá banka a firma rozhodnou riskovat. Propočítají náklady a zahájí inovační investice. c) Třetí fáze Konjunktura, expanze. 1) Inovace upoutají zájem investorů na finančních trzích. Změní se jejich očekávání a ceny některých akcií se začnou zvyšovat, protože slibují lepší výnosy. 2) Začne se zvyšovat zaměstnanost. Investice ve firmách, které zavádějí inovace, vyvolají v odvětvích prvovýroby tzv. důchodotvorný efekt. Firmy v prvovýrobě zvyšují zaměstnanost. Tím se zvyšuje kupní síla rodin. V dalším kroku zvyšují výrobu i zpracovatelská odvětví. Zvýšená poptávka vyvolá růst některých cen produkce. Vyšší ceny povzbudí dotčené firmy, aby zvýšily objemy dobře prodejných výrobků a služeb. 3) Po prvních inovátorech chtějí mít nové technologie další firmy v daném odvětví. Domácnosti opět začínají nakupovat statky dlouhodobé spotřeby. Po období úspor rodiny postupně obnovují nákupy luxusního zboží. Rostoucí poptávka podněcuje další růst cen. Rostoucí ceny podněcují růst produkce, růst mezd a platů, růst úroků a zisků. Vyšší zisky povzbuzují firmy k dalším investicím. Už to ale nejsou investice inovační. Začínají převažovat investice objemové, nárůstové. d) Čtvrtá fáze Vrchol. Proč se ekonomický růst zastaví a zvrátí v pokles? Viz obr. 2 Růst cen začne předbíhat produkci. Produktivita práce se přestane zvyšovat a stagnuje. Důvody jsou dva. 1) Rostou mezní náklady. Firmy při vysokých objemech výroby soutěží o nejlepší zdroje. Nejkvalitnější a nejlevnější vstupy jsou využity. Firmy, aby pokryly celou poptávku, potřebují další zdroje. Ty jsou buď nákladnější, nebo vzdálenější, nebo méně kvalitní. Proto rostou náklady na každou další vyrobenou jednotku. 2) Čím déle ekonomika (tj. HDP) roste, tím více přibývá ekonomických subjektů, jejichž spotřeba narůstá i za cenu nárůstu dluhů. Nemusí se jednat jen o dluhy finanční, ale i o věcné závazky. Některé firmy např. nedodají včas své produkty nebo služby, nebo je vyrobí v horší kvalitě. Zaměstnanci neodvedou slíbené pracovní výkony, snižují své pracovní nasazení, šidí kvalitu práce atd. V souhrnu nakonec dojde k tomu, že nominální tempo hospodářského růstu (hladina cen) převýší tempo růstu rentability. Rentabilita označuje číslo, které vystihuje celkovou výtěžnost ekonomiky. Víme, že zdrojem zisků je lidská dovednost využívat přírodních sil a zákonů. Dejme tomu, že využitím nových přírodních sil, čili inovacemi, se zvýší roční věcný výstup ekonomiky o 10 %. Když tento fakt aplikujeme na situaci rolníka, můžeme ve verbálním modelu předpokládat, že úrodu brambor dělí na 90 % ke spotřebě na celý rok a 10 % si ponechává na sadbu. Vyšší rentabilita produkce při stejném poměru rozdělování celkového produktu zvýší rolníkovu životní úroveň. V ekonomice (v národním hospodářství) hovoříme o výrazu: (C + I), který se dělí v poměru (9C + 1 I). V ekonomikách se ve fázích růstu součet (C + I) zvyšuje. Investice (I) každoročně rozšiřují, navyšují počet výrobních zdrojů. Větší objemy výrobních zdrojů zvyšují celkovou produkci statků a služeb. Při růstu (C + I) se však může měnit poměr (podíl) (C : I). Když ekonomika soustavně roste po tři léta, po pět, osm nebo dokonce dvanáct let, může se v delším období zvyšovat spotřeba (C) rychleji. Vyjádřeno číselně, původní poměr (9C : 1I) se postupně změní například na (9,5C : 0,5I) atp. Spotřeba (C) by však neměla růst rychleji než rentabilita, než (zásluhou nových objevů) vzrostla výtěžnost přírodních zdrojů. Je to podobné, jako kdyby rolník při rostoucí úrodě stále více projídal a na sadbu vyčleňoval stále méně. Nakonec mu sadba začne chybět a z menší osázené plochy má menší úrodu. Rolník může obnovit svůj životní standard, jen když se vrátí k původnímu poměru mezi úrodou a sadbou. Čili když špatný poměr (například 9,5 na spotřebu a 0,5 na sadbu) vrátí na původní stav 9 : 1. 2

3 Ekonomické subjekty, které zvyšovaly svou spotřebu za cenu dluhů (či dokonce nesplácením dluhů) mají největší vinu na projídání budoucnosti. Začíná se projevovat nesoulad mezi spotřebou (C) a nedostatkem zdrojů k investování (I). Tento nesoulad lze napravit snižováním spotřeby (C) a přesouváním části vytvořených aktiv na investice (I). Rolník sníží spotřebu brambor a nechá jich více na sadbu, osází větší plochu. Zadlužené domácnosti, firmy a státy musejí začít šetřit a opět vytvářet zdroje k investování. Rodiny ve vrcholné fázi hospodářského růstu pocítí (zjistí) nedostatek aktiv pro uspokojení všech zamýšlených (plánovaných) potřeb. Začnou měnit své chování. Začnou šetřit a omezovat svou spotřebu. Spotřebu snižují jako celek. Snižují (C + S). Začnou omezovat nákupy statků s dlouhou lhůtou spotřeby a nákupy luxusního zboží a omezují též úspory (S). Když deprese pokračuje, rodiny nakonec omezí svou spotřebu (C), jak jen mohou. V krajní situaci se snaží zachovat minimální životní standard. Jakmile počet rodin v takové situaci překročí určitou mez, projeví se na trzích se statky dlouhodobé spotřeby a s luxusním zbožím nasycenost. V těchto sektorech začnou klesat prodeje, firmy musejí snižovat ceny atd. V ekonomice převáží příznaky nové recese. Klíčové zjištění Hospodářská deprese (zejména dlouho trvající) a tím spíše krize má kataraktické následky. Během krize odpadnou nejméně výkonné ekonomické subjekty. Bankrotují a končí firmy, které málo prodávají, protože o jejich nabídku není zájem. Jiné firmy svou produkci inovují. Úbytek neúspěšných a přibývání firem, které se zlepšují, je projevem hospodářské katarze. Vzdělaní lidé nevnímají krizi jen jako nežádoucí pokles životního standardu. Není rozumné vnímat krizi očima bulváru nebo politické demagogie. Spotřebitelé s životním nadhledem fázi krize zvládnou, aby posléze těžili z plodů katarze. Délka cyklu a) Krátké cykly (2-4 roky). Paniky, burzy, lokální poruchy v odbytu, kolísání zásob. b) Střednědobé (5-10 let). Průmyslový, investiční cyklus. c) Dlouhodobé (40-60 let). Velké objevy, například pára a elektřina. Co jsou velké objevy? Pro devatenácté století je příznačný rozmach těžkého a strojírenského průmyslu. Na fyzikální objevy (pára + elektřina) navazují tisíce drobných inovací. Vlna inovací trvá padesát nebo i více let. Ve dvacátém století pozorujeme mohutný rozvoj elektroniky (tranzistory, miniaturizace, rozvoj procesorů), plastů, biotechnologií, objevy v genetice atd. Výsledkem součtu vlivů všech tří typů cyklů jsou nepravidelnosti a nepředvídatelnost vývoje. Viz obr. 3 Stručný popis Velké deprese (hospodářské krize) v USA ( ) 1. listopadu 1929 byl pátek. Ale už začátkem týdne, v úterý 29. října 1929 spadl index burzy v New York City o 13%. Problémy však začaly dříve, krizí úvěrového systému. Koncem dvacátých let se v USA vyrábělo v enormním rozsahu. Stále více spotřebitelů si půjčovalo u bank a poptávka po nových komoditách neklesala (automobily, rozhlas, film atd.). Chyběl postřeh, informace v tisku, že nabídka nebezpečně převyšuje skutečnou, tj. koupěschopnou poptávku (termín: bublina, se tehdy ještě nepoužíval). Navíc se rychle šířila móda nakupovat cenné papíry a těšit se z jejich výnosů. V literatuře se uvádí, že klienti jisté banky si přišli vybrat své úspory, protože potřebovali hotovost k nákupu. Banka, jako všechny ostatní, měla na svých účtech správné cifry, jenže toho dne neměla dost peněz v pokladně. To se rozkřiklo a klienti začali i v jiných bankách vybírat úspory. Všichni chtěli hotovost, banky jí však pro náhlé vzedmutí poptávky neměly dost. Mnozí usoudili, že když jejich banka nemá hotovost, pak, aby splatili své nákupy na dluh, musejí prodávat cenné papíry. Nabídka cenných papírů v prudkém nárazu převýšila poptávku a ceny na finančních trzích se začaly propadat. Koncem roku 1929 (tj. za dva měsíce) poklesly ceny akcií o 40 miliard USD. Pád cen akcií a dalších cenných papírů pokračoval až do roku Příčinou byla zdánlivě drobná porucha, která však odstartovala celkový těžký úpadek ekonomiky. Velká deprese přerostla ve světovou krizi. Vymykala se dosavadním zkušenostem délkou svého trvání, tvrdostí a rozsahem svých následků. 3

4 Vybrané údaje Nezaměstnanost v USA1929 1,6 milionu, tj. asi 3 % z celkového počtu obyvatel ,8 milionu tj. asi 25 % z celkového počtu obyvatel HDP: ,17 miliardy USD ,22 miliardy USD Průměrný příjem na hlavu se snížil asi na polovinu. Ceny zemědělských produktů (příjmy farmářů) klesly na polovinu. Zaniklo asi bank. Přibližně firem vyhlásilo bankrot, tj. přestalo existovat. Před depresí směřovalo asi 40 % z celkových příjmů obyvatel na účty přibližně 0,1 % obyvatel. Pro ilustraci tohoto efektu si představme primitivní bramborovou ekonomiku. Rolník dělí úrodu na 90 % brambor ke spotřebě a 10 % ponechá na sadbu. Když brambory určené na spotřebu rozdělí mezi svou rodinu a zaměstnance v poměru 1:1, zdá se to férové. Zvažme další okolnosti. 1) Rolník krom sebe živí další dva členy rodiny. 2) Zaměstnává 10 čeledínů. Z nich každý živi další čtyři členy své rodiny. Rozdělování v poměru 1:1 znamená, že na hlavu v rodině rolníka připadá 45 % : 3 = 15 % z celkové úrody. Na hlavu v rodinách čeledínů připadá 45 % : 50 = 0,9 % úrody brambor na rok. Kdyby rolník změnil rozdělování z poměru 1:1 např. na 2:1 ve prospěch své rodiny, pak na jednoho člena jeho rodiny připadne 60 % : 3 = 20 % celkové úrody brambor, zatímco v rodinách čeledínů připadne 30 % : 50 = 0,6 % brambor na osobu a na rok. Za těchto okolností nemají při neúrodě (ve fázi deprese) rodiny čeledínů šance k úsporám. Spořit může jen rolníkova rodina. Avšak úspory 6 % členů celé komunity situaci jejich společného hospodářství viditelně zlepšit nemohou. Téměř 80% obyvatel USA nemělo v roce 1929 žádné úspory v dolarech (USD), nýbrž v cenných papírech. Změny v USA. Prezidentské volby, v březnu 1932 nastoupil do úřadu F. D. ROOSEVELT, New Deal. Politika zvyšování zaměstnanosti (zákaz práce mladistvých a dětí, délka pracovního dne, podpory malým farmám atd.). Ve Velké Británii ekonom John Maynard KEYNES ( ). V roce 1936 vydal knihu Obecná teorie úroku, zaměstnanosti a peněz. V ní vysvětlil příčiny změn ve vyspělých ekonomikách v porovnání s počátky průmyslové revoluce. Zásluhou výnosů z rozsahu mizí malé rodinné podniky a přibývá velkých firem. Ty mohou při prvních příznacích krize odkládat úsporná opatření a doufají, že se přechodně zhoršená situace zlepší. Následná deprese je pak mnohem prudší a mnohem hlubší, než tomu bylo v minulosti. Keynes doporučil (všimněte si, že tím se mění tradiční význam státního rozpočtu!), aby se vlády pomocí svých rozpočtů pokusily zmírnit extrémy hospodářského cyklu ve dvou oblastech. a) Monetární politika Stručná a zjednodušená ukázka jednoho nástroje, regulace úrokové sazby. 1) Při recesi udělá centrální banka nejlépe, když sníží úrokovou sazbu (r) pod úroveň tržní sazby. Tím vyvolá dvojí následky. A) Aktéři, kteří mají volný kapitál, nebudou své peníze deponovat v bankách a budou hledat jejich výnosnější použití při podnikání. B) Jiní aktéři, kteří zamýšlejí investovat, mají snazší přístup k úvěrům. Politika levných úvěrů usnadňuje investiční záměry, zachovává hospodářskou aktivitu, kupní síla klesá pomaleji a ne příliš hluboko. 2) Při expanzi platí obrácená analogie. Cílem je zpomalovat konjunkturu zvyšováním úrokových sazeb a zdražováním nákladů na investice. Vlády by ve fázi expanze měly tlumit očekávání investorů z rychlých výnosů. 4

5 b) Fiskální politika Vlády by při recesi měly využívat výdajů z rozpočtu k financování sociálních programů (zejména pro nezaměstnané). Tím se zpomalí pokles kupní síly. Při konjunktuře je naopak nutno výdaje z rozpočtu snižovat, čili sociální programy redukovat, aby se kupní síla snižovala. Regulace daní i výdajů odpadá u takzvaných automatických, čili vestavěných stabilizátorů. Lze vytvořit takovou progresivní soustavu daní a taková pravidla pro čerpání sociální pomoci, že při recesi (tj. když klesají příjmy), klesají současně též sazby daní. Následně klesá kupní síla pomaleji. Naopak, při konjunktuře, když příjmy rostou, ubývá těch, kdo pomoc potřebují a přibývá těch, kdo platí vyšší sazby daní. Následně kupní síla narůstá pomaleji a konjunktura nezrychluje s nežádoucí prudkostí. Regulace hospodářského cyklu sloužila jako vynikající nástroj v padesátých a v šedesátých letech. Viz obr. 3 Například v šedesátých letech dvacátého století centrální banky úspěšně regulovaly úrokové sazby (r) s přesností až na setiny procenta. V sedmdesátých letech tato regulace nejprve občas selhala. Koncem desetiletí bylo zjevné, že tyto nástroje selhávají systematicky. Příčiny selhávání regulace hospodářského cyklu (Koncem dvacátého století.) Působil celý soubor příčin. Ukázka na jednom příkladu. Proč regulace krizového cyklu selhávala při regulaci úrokové sazby (r). Růst objemů spekulativního (kočujícího) kapitálu. Příklad č. 1 Dejme tomu, že Německo zažívá konjunkturu. Německá vláda a centrální banka konstatují expanzi. Obávají se prudkého růstu a přeinvestovanosti, proto zvýší úrokové sazby, aby růst přibrzdily. Velkou Británii stejnou dobou naopak trápí recese. Britská centrální banka proto sníží úrokové sazby a očekává oživení. Kapitál se však začne z Velké Británie přelévat do Německa. Směřuje za vyšším výnosem. Oživení ve Velké Británii nepřichází. V Británii trvá deprese. V Německu je naopak i přes vysoké úrokové sazby stále příliš vysoká nabídka likvidního kapitálu. Konjunktura pokračuje a zpravidla i zrychluje. Začínají zesilovat inflační tlaky. Když se nakonec expanze v Německu (z jiných příčin než následkem regulativních zásahů) zastaví a ekonomika se ocitne v recesi, zatímco ve Velké Británii nastane oživení, potom kapitál, který by měl pomoci oživit německou ekonomiku, odplyne za vyšší úrokovou sazbou do Velké Británie. Příklad č. 2 Dejme tomu, že statistikové z ČSÚ změří, že HDP se v uplynulém roce zvýšil o 3 %. To ale neznamená, že se všem rodinám zvýšila životní úroveň o 3 %. Vinou nerovného rozdělování se u 20 % domácností životní úroveň zvýší o 12 %, avšak 80 % rodin zaznamená zvýšení jen o 1 %. Když výnosy z hospodářského růstu nakonec plynou příliš malé části společnosti, může to podněcovat k projevům nespokojenosti. O změnách pravidel rozdělování rozhodují politikové. Pod záminkou zvýšit motivaci k ekonomickým aktivitám, změní sazby některých daní tak, aby ti nejúspěšnější nebyli za své lepší výkony trestáni příliš vysokými odvody. V dlouhém období však toto opatření může způsobit, že větší část výnosů inkasuje příliš malá skupina obyvatel. V kruzích nejbohatších vrstev bývá běžné, že mají těsné vazby (kontakty) na politiky. Nejbohatší vrstvy jsou tudíž úspěšnější při lobbování za (pro ně příznivé) změny daní. Kromě monetární politiky selhává též politika fiskální. Podnikatelé se naučí opakované zásahy státu předvídat a připraví se, aby následky byly v jejich firmě minimální. Politikové dávají při regulaci cyklu přednost opatřením s okamžitými následky. Důvodem je touha po úspěchu, přání znova zvítězit ve volbách. Zásahy vlád ztrácejí na účinnosti. Současně však (vinou morálního hazardu politiků) narůstají deficity a dluhy státních rozpočtů. 5

6 Soudobé nejčastější typy krizí 1) Rozpočtová krize Vysoký dluh státního rozpočtu narůstá tak, že státu hrozí ztráta schopnosti splácet úroky z půjček. 2) Bankovní krize Banky poskytnou příliš velký objem úvěrů i klientům, kteří je nedokážou splácet. Viz bankovní krize v USA v roce 2008, nebo bankovní krize v Irsku a v dalších zemích EU v roce ) Inflace Centrální banka nedokáže uhlídat objem likvidity, nebo sledováním jiných ekonomických cílů nabídku peněz sama zvýší. Následky se jí ale vymknou z kontroly a ztratí vliv na růst cen. 4) Hospodářská krize Situace, kdy se prokazuje, že základem ekonomických aktivit nejsou finanční operace a jejich následky, nýbrž produkce, výroba a služby, které spotřebitelé nakupují. Zadluženým zemím (např. Řecku) nestačí dluhy pouze splácet a snižovat je. Tyto země potřebují zvýšit svou výkonnost. Měly by inovovat a investovat. Když se státům (vládám, bankám a centrálním bankám) nepodaří rozpočtové a bankovní krize, anebo inflaci řešit, když následky dílčích krizí gradují, může to vést až ke krizi hospodářské. Proč nástroje hospodářské politiky ztrácejí svou účinnost? Ekonomičtí aktéři (firmy, instituce a spotřebitelé) si nejsou jisti budoucností. Plánují a rozhodují se podle svých očekávání. Tato očekávání jsou racionální v tom smyslu, že lidé se sice nerozhodují vždy správně, ale svá chybná rozhodnutí (vzápětí) korigují. Například nezaměstnaný. Trvá-li deprese, může slevit ve svých nárocích na pracovní místo a přijme i podřadnější. Podobně kočující (spekulativní), neboli krátký kapitál ve výše uvedeném příkladu Německa a Velké Británie. Ekonomické subjekty jsou racionální. Iracionalit naopak přibývá od politiků. Nejvíce nebezpečná je nabídka a distribuce veřejných statků. Politikové nabízejí veřejné statky proto, aby si skrze ně koupili hlasy voličů. Politikové tuto produkci a distribuci neplatí z vlastní kapsy, ale ze státního rozpočtu. Když chtějí, mohou legálně rozhazovat státní peníze. Neměli bychom být překvapeni, když se u některých setkáme s projevy brutálního morálního hazardu. Popišme tuto situaci z hlediska občana, plátce daně. a) Plátce daně je racionální a přeje si platit minimální daně. b) Plátce daně je racionální a má zájem konzumovat veřejné statky v maximální kvalitě a v široké nabídce. Kdyby daňoví poplatníci tvořili jak nabídku, tak současně poptávku, pak se v produkci veřejných statků ustaví rovnováha. Daňoví poplatníci však nabídku veřejných statků ovlivňují pouze nepřímo. Přímo o nabídce veřejných statků rozhodují politikové. Ti si nabídkou veřejných statků nakupují hlasy voličů. Nikoli za vlastní, nýbrž za voličské peníze. Proto vlády inklinují k systematickému vytváření deficitů státního rozpočtu. Politikové, kteří způsobili deficit, jej nemusejí hradit z vlastní kapsy! Nenesou věcné následky svého morálního hazardu, svých omylů, lží, ale ani demagogie. Shrnutí Ekonomické subjekty se chovají racionálně. Zdrojem iracionalit, zdrojem zvyšování dluhu státního rozpočtu a následně zdrojem narůstání dluhového břemene je chování politiků. Další zdroje cyklického kolísání Politický cyklus Ten se objeví, když jsou splněny tři předpoklady. 1) Vlády disponují četnými nástroji k regulaci cyklu. (Opakovaným používáním se z nástrojů stane rutina.) 2) Voliči mají raději nízkou nezaměstnanost a hospodářský růst. 3) Politikové si přejí být znovu zvoleni. 6

7 a) V období krátce po volbách (když zbývají čtyři roky do nových) vlády ve vyspělých demokraciích zpravidla prosadí úsporná opatření. Spoří se na sociálních programech a vlády snižují výdaje ze státního rozpočtu. Klesá výkon ekonomiky. Ve firmách klesá využití kapacit, roste nezaměstnanost. Vláda se snaží pomocí nástrojů fiskální politiky stabilizovat ekonomiku. (Snaží se navodit situaci blízkou a podobnou katarzi, aby nejméně výkonné hospodářské subjekty v soutěži odpadly.) b) Rok až půl roku před volbami je ekonomika připravena k růstu. Je stabilizovaná, je nízká inflace a firmy zahajují dlouhodobé investice, začíná fáze růstu. Aby politikové získali na svou stranu další voliče, sníží vlády (navíc) některé daně. Oživení poptávky po poklesu daní povzbudí firmy k další výrobě a k investicím. Následuje viditelné oživení, růst zaměstnanosti, růst HDP a volby se přibližují v opojné atmosféře růstu. Po oslavě volebního vítězství mohou politikové začít plánovat nový cyklus. Mají na jeho správné načasování a provedení čtyři roky. Další zdroje cyklického kolísání Než se aktéři na finančních trzích rozhodnou k nákupu určitých cenných papírů, zpravidla se řídí žebříčky rizikovosti investování. Informace tohoto druhu poskytují a aktualizují ratingové agentury. Tyto agentury své hlavní příjmy zajišťují službami pro banky. Na objednávku prověřují rizikovost firem (jakýchkoli ekonomických subjektů), které v bankách žádají o úvěr. Příjmy ratingových agentur proto závisejí na bankách. Banky ve vyspělých zemích nemají (zejména po finanční krizi v roce 2008) dobrou pověst. Má se za to, že současný pomalý růst způsobuje nenasytnost a chamtivost bankéřů. Kteří v soutěži o co nejzávratnější příjmy nedbají na rizikovost některých finančních operací. Ignorují vznik a nárůst počtu tzv. toxických úvěrů a jiných toxických aktiv. Část viny na této situaci nesou i ratingové agentury. Ony mají včas rozpoznat defekty na trzích s hypotékami a nebezpečí promíchání špatných úvěrů s méně rizikovými. Patrně proto, že příjmy ratingových agentur závisejí na bankách, agentury vznik defektů na hypotéčních a dalších finančních trzích zamlčují. Jak vypadá defekt například na hypotéčním trhu? Dejme tomu, že mladá rodina si koupila dům v dobré čtvrti. Protože oba manželé mají nadprůměrné příjmy, neváhali podepsat při nákupu vyšší hypotéční půjčku. Počítají s tím, že kdyby je postihly nešťastné okolnosti a oni by hypotéku nebyli schopni splácet, dům jednoduše prodají a dluhu se zbaví. Mladí manželé nejsou finanční experti a netuší, že ceny domů a jiných nemovitostí v jejich zemi už 10 až 15 let rostou. Nevědí, že aktuální ceny nemovitostí mohou být nafouknuté, že růst těchto cen může mít příčinu v bublině na hypotéčním trhu. Protože předpokládají, že jejich nemovitost má dobrou cenu, odhodlají se (vzhledem ke svým příjmům) k dalším půjčkám. Půjčí si na nábytek, na auto, na tepelné čerpadlo, na úsporné centrální topení atd. Když bublina na hypotéčním trhu praskne a ceny nemovitostí klesnou na polovinu či ještě níže, manželé zděšeně zjistí, že přišli o většinu majetku a prodejem domu celkový dluh neuhradí. Navíc, jejich dům (ale ani jiné nové domy) nikdo nepotřebuje a nechce koupit. Hypotéku a všechny další dluhy vůči bance však splácet musejí. Jestliže nemají dost prostředků, banka si nakonec plnění závazku vynutí. Nesplácená hypotéka totiž může odstartovat dominový efekt, začne narůstat dluh banky vůči jiným jejím klientům. O defektech na hypotéčním trhu mlčí ekonomové v ratingových agenturách, kteří pracují pro chamtivé banky. O těchto defektech mlčí též developeři, protože na nafouknutých cenách nemovitostí a na půjčkách vydělávají. O defektech na hypotéčních trzích nehovoří ani politikové (pokud tomu vůbec rozumějí a považují to za důležité), protože dokud ekonomika roste, je pravděpodobnější, že v příštích volbách získají dost hlasů, aby byli znova zvoleni a dále mohli rozhodovat a těšit se z přízně médií. 7

HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS. Úvod do ekonomie Přednáška 8 PhDr. Jiří KAMENÍČEK, CSc.

HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS. Úvod do ekonomie Přednáška 8 PhDr. Jiří KAMENÍČEK, CSc. HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS Popis klasického hospodářského cyklu: Vrchol, recese (eventuálně) deprese, sedlo, expanze, vrchol. a) Popis první fáze: recese, případně deprese. Viz obr. 1 1) Pokles nákupů (statky

Více

HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS. a) Popis první fáze: recese, případně deprese. Viz obr. 1

HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS. a) Popis první fáze: recese, případně deprese. Viz obr. 1 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS Popis klasického hospodářského cyklu. Vrchol, recese (eventuálně) deprese, sedlo, expanze, vrchol. a) Popis první fáze: recese, případně deprese. Viz obr. 1 Každá z fází hospodářského

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Základy makroekonomie

Základy makroekonomie Základy makroekonomie Ing. Martin Petříček Struktura přednášky Úvod do makroekonomie Sektory NH HDP Úspory, spotřeba, investice Inflace, peníze Nezaměstnanost Fiskální a monetární politika Hospodářský

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Škola Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Anotace Očekávaný výstup Druh učebního materiálu

Škola Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Anotace Očekávaný výstup Druh učebního materiálu Škola ZŠ Třeboň, Sokolská 296, 379 01 Třeboň Autor Mgr. Anna Zabranská Číslo VY_62_INOVACE_6021 Název Světová hospodářská krize Téma hodiny Hospodářství mezi válkami Předmět Dějepis Ročník/y/ 9 Anotace

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

ROVNOVÁHA. 5. Jak by se změnila účinnost fiskální politiky, pokud by spotřeba kromě důchodu závisela i na úrokové sazbě?

ROVNOVÁHA. 5. Jak by se změnila účinnost fiskální politiky, pokud by spotřeba kromě důchodu závisela i na úrokové sazbě? ROVNOVÁHA Zadání 1. Použijte neoklasickou teorii rozdělování k předpovědi efektu následujících událostí na reálnou mzdu a reálnou cenu kapitálu: a) Vlna imigrace zvýší množství pracovníků v zemi. b) Zemětřesení

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Národní hospodářství 2 Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora:

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 19. října 2016

Více

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce Setkání s představiteli odborových svazů Tomáš Holub Ředitel sekce měnovm nové a statistiky Praha, 3.11.9 Plán n prezentace Vnější prostředí Veřejné finance

Více

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když

Více

Makroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace

Makroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace Téma Makroekonomie I Dvousektorová ekonomika opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Opakování Dvousektorová ekonomika Praktický příklad Dvousektorová ekonomika je charakterizována

Více

DĚJEPIS 9. ROČ. SVĚTOVÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE.notebook. November 27, 2014

DĚJEPIS 9. ROČ. SVĚTOVÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE.notebook. November 27, 2014 Mír přináší bohatství, bohatství přináší zpupnost, zpupnost přináší válku, válka přináší chudobu, chudoba přináší pokoru a pokora přináší mír. ARABSKÉ PŘÍSLOVÍ XI 19 23:13 1 XI 17 21:57 2 SVĚTOVÁ HOSPODÁŘSKÁ

Více

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 1 Webinář ČP INVEST Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 2 Vývoj ekonomiky USA HDP se v 2Q 2015 zvýšil o 2,7 % po slabých 0,6 % v 1Q 2015 Predikce HDP za celý rok 2015 = 2,6 % Ekonomiku táhne

Více

Finanční Trhy I. prof. Ing. Olřich Rejnuš, CSc.

Finanční Trhy I. prof. Ing. Olřich Rejnuš, CSc. Finanční Trhy I. prof. Ing. Olřich Rejnuš, CSc. 15.9.2016 Michal Šrubař 1 Dvousektorový tokový diagram Zboží a služby konečné spotřeby Meziprodukty Platby za zboží a služby Produkční jednotky /Firmy/ Spotřebitelské

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 213 ŘÍJEN 213 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Investiční výdaje (I)

Investiční výdaje (I) Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil

Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Základy ekonomie II Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Struktura Opakování: ekonomická rovnováha Klasický model ekonomické rovnováhy: trh kapitálu trh práce důsledky v modelu AS-AD Keynesiánský

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

OTEVŘENÁ EKONOMIKA. b) Předpokládejte, že se vládní výdaje zvýší na Spočítejte národní úspory, investice,

OTEVŘENÁ EKONOMIKA. b) Předpokládejte, že se vládní výdaje zvýší na Spočítejte národní úspory, investice, OTEVŘENÁ EKONOMIKA Zadání 1. Pomocí modelu malé otevřené ekonomiky předpovězte, jak následující události ovlivní čisté vývozy, reálný směnný kurz a nominální směnný kurz: a) Klesne spotřebitelská důvěra

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

Realistický pohled na pražský realitní rok 2010

Realistický pohled na pražský realitní rok 2010 Tisková zpráva Realistický pohled na pražský realitní rok 2010 Praha 9. prosince 2010 - Průměrné prodejní ceny bytu klesaly Staví se více malých bytů Ceny pozemků v Praze a nejbližším okolí stagnují nebo

Více

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika 5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební

Více

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele EKONOMIKA ISBN 978-80-7358-2050 - 9 788073 582050 PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Průvodce pro učitele ÚVOD Upozorňujeme vás, že kopírování a rozšiřování kopií této knihy nebo jejích částí (a to i pro vzdělávací účely)

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

ské politiky v současn asné ekonomické situaci

ské politiky v současn asné ekonomické situaci Aplikace hospodářsk ské politiky v současn asné ekonomické situaci VIII. Setkání představitelů významných podniků Jihočeského kraje Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB 12.

Více

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Vladimíra Bartejsová, Manažerka investičních produktů Praha, 2. květen 2016 Agenda dnešního online semináře Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR 1. Politika

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

Hospodářská krize v Rakousku-Uhersku 1873 a její paralely k současné situaci. Martin Polívka

Hospodářská krize v Rakousku-Uhersku 1873 a její paralely k současné situaci. Martin Polívka Hospodářská krize v Rakousku-Uhersku 1873 a její paralely k současné situaci Martin Polívka Základní fakta Existuje minimum kvantitativních ukazatelů, nicméně je zřejmé že: se jednalo o první cyklickou

Více

HOSPODÁŘSKÉ CYKLY A EKONOMICKÝ RŮST

HOSPODÁŘSKÉ CYKLY A EKONOMICKÝ RŮST HOSPODÁŘSKÉ CYKLY A EKONOMICKÝ RŮST HOSPODÁŘSKÉ CYKLY Hospodářský cyklus představuje kolísání reálného hrubého domácího produktu kolem potenciálního Recese-produkt klesá pod svůj potenciální produkt Firmám

Více

Inflace- všeobecný růst cenové hladiny (cen) v čase, inflace pokud je ekonomika v poklesu

Inflace- všeobecný růst cenové hladiny (cen) v čase, inflace pokud je ekonomika v poklesu Otázka: Finanční strategie Předmět: Ekonomie Přidal(a): Minninka Inflace- všeobecný růst cenové hladiny (cen) v čase, inflace pokud je ekonomika v poklesu Deflace- je opakem, všeobecný pokles cen v čase

Více

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 fiskální politika daň konvertibilita měny inflace index spotřebitelských cen druhy inflace deflace stagflace HDP HNP druhy nezaměstnanosti DPH spotřební koš statků a služeb

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Prosinec 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem ledna poklesly spotřebitelské ceny během prosince o 0,3 procenta. V meziročním

Více

4. 3. Váha nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice

4. 3. Váha nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice 4. 3. Váha nefinančních firem kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice 4.3.1. Spojitost s přílivem přímých investic Odlišnost pojmů Je třeba rozlišovat termín příliv přímých

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

Makroekonomie. 6. přednáška. 24. března 2015

Makroekonomie. 6. přednáška. 24. března 2015 Makroekonomie 6. přednáška 24. března 2015 1 Obsah přednášky 1. Ekonomický růst vs. cykly dokončení 2. Peníze a peněžní trh - poptávka po penězích, - rovnice směny. 2 Ekonomický růst graficky v AS-AD P

Více

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Rozpočet a finanční vize měst a obcí 11. září 14 Praha Autoklub ČR Smetanův sál Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce

Více

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Motto Rozpočet by měl být vyvážený, státní pokladna by se měla znovu naplnit, veřejný dluh by se měl snížit,

Více

Makroekonomický vývoj a trh práce

Makroekonomický vývoj a trh práce Makroekonomický vývoj a trh práce Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce měnová a statistiky Setkání bankovní rady ČNB s představiteli Českomoravské konfederace odborových svazů

Více

INFORMACE O RIZICÍCH

INFORMACE O RIZICÍCH INFORMACE O RIZICÍCH PPF banka a.s. se sídlem Praha 6, Evropská 2690/17, PSČ: 160 41, IČ: 47116129, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1834 (dále jen Obchodník)

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které byly provedeny na datech ke konci

Více

Profilová část maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Profilová část maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Profilová část maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání témata pro školní rok 2016/2017 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces,

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

INDEX OČEKÁVÁNÍ FIREM VII. vlna

INDEX OČEKÁVÁNÍ FIREM VII. vlna INDEX OČEKÁVÁNÍ FIREM VII. vlna Výhled na 2Q 2015 a dále Petr Manda výkonný ředitel útvaru Firemní bankovnictví ČSOB Martin Kupka hlavní ekonom ČSOB Podnikatelé v nejlepší náladě za poslední rok a půl

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz Ministerstvo financí pořádá již od roku 1996 dvakrát ročně průzkum prognóz makroekonomického vývoje České republiky, tzv. Kolokvium. Cílem Kolokvia je získat představu

Více

Proč je třeba se bát inflace, i když ještě není vidět! Vladimír Fichtner, Tomáš Tyl, Vojtěch Horák, Petr Syrový, Lukáš Malý

Proč je třeba se bát inflace, i když ještě není vidět! Vladimír Fichtner, Tomáš Tyl, Vojtěch Horák, Petr Syrový, Lukáš Malý Proč je třeba se bát inflace, i když ještě není vidět! Vladimír Fichtner, Tomáš Tyl, Vojtěch Horák, Petr Syrový, Lukáš Malý 1 Program webináře Aktuální situace na trzích Jak vzniká inflace Proč je inflace

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 7. Veřejné výdaje Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah : 7.1 Charakteristika veřejných 7.2 Ukazatele dynamiky, objemu a struktury veřejných 7.3 Klasifikace veřejných 7.4 Teorie růstu veřejných 7.5 Faktory

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 14 ŘÍJEN 14 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

cností a firem: pohled ČNB Miroslav Singer

cností a firem: pohled ČNB Miroslav Singer Zadluženost domácnost cností a firem: pohled ČNB Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka Cesta k odpovědnému úvěrování v ČR, Solus Praha, 9. června 21 Obsah Dopady krize na domácnosti Dopady

Více

10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha

10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha 10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) 10.1. Krátkodobá fiskální nerovnováha 10.2. Dlouhodobá fiskální nerovnováha *) Viz 10. kap. učebnice; Dodatek J P (povinně); X. případová studie

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY LISTOPAD 01 Samostatný odbor finanční stability 01 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 01 SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které byly provedeny

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

I N F L A C E. Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč.

I N F L A C E. Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč. I N F L A C E Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč. INFLACE 5 1 17:55 1 Výukový materiál je připraven pro 9. ročník s využitím Power

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

MAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE

MAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE MAKROEKONOMIE Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE CÍL A STRUKTURA TÉMATU.odpovědět na následující typy otázek: Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje? Kdo obdrží důchody z produkce? Kdo nakoupí celkový

Více

Test obecné finanční gramotnosti

Test obecné finanční gramotnosti Test obecné finanční gramotnosti Finanční inteligence je něco, co se ve škole nenaučíte. A přitom je to obor stejně důležitý ne-li důležitější než algebra v matematice nebo historie literatury v češtině.

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2.

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2. Model AD-AS AS agregátní poptávka a agregátní nabídka Hospodářské cykly 8.3.2012 nominální reálný HDP model AD-AS jeden ze základních modelů v ekonomii cíl: rozložení nom HDP na reálný produkt a cenovou

Více

Makroekonomie I. 11. přednáška. Monetární politika. Podstata monetární politiky. Nástroje monetární politiky. Přímé nástroje monetární politiky

Makroekonomie I. 11. přednáška. Monetární politika. Podstata monetární politiky. Nástroje monetární politiky. Přímé nástroje monetární politiky 11. přednáška Makroekonomie I Monetární politika Fiskální politika + státní rozpočet Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Monetární politika Důležité zopakovat: Bankovní systém (jednostupňový,

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Zpráva o hospodářském a měnové vývoji

Zpráva o hospodářském a měnové vývoji Zpráva o hospodářském a měnové vývoji Prezentace pro Rozpočtový výbor PS Vladimír r Tomší šík Člen bankovní rady ČNB Praha, 7. listopadu 2007 Plán n prezentace Vnější prostředí a měnový kurz Veřejné rozpočty

Více

Obsah. Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima... IX. Předmluva autora k šestému vydání... XI

Obsah. Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima... IX. Předmluva autora k šestému vydání... XI Obsah Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima........................ IX Předmluva autora k šestému vydání.................................... XI 1. Člověk v tržním systému.............................................

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Nezaměstnanost 15.3.2012

Nezaměstnanost 15.3.2012 Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 21. října 2015

Více

ROZVAHA Majetková a kapitálová struktura

ROZVAHA Majetková a kapitálová struktura ROZVAHA Majetková a kapitálová struktura Manažerská ekonomika obor Marketingová komunikace 1. přednáška Ing. Jarmila Ircingová, Ph.D. Majetek podniku (obchodní majetek) Souhrn věcí, peněz, pohledávek a

Více

Mikroekonomie Nabídka, poptávka

Mikroekonomie Nabídka, poptávka Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Podstatné z minulého cvičení Matematický pojmový aparát v Mikroekonomii Důležité minulé cvičení kontrolní

Více

Philipsova křivka Definice a tvary Philipsovy křivky Phillipsova křivka byla objevena v roce 1958 novozélandským ekonomem A. W.

Philipsova křivka Definice a tvary Philipsovy křivky Phillipsova křivka byla objevena v roce 1958 novozélandským ekonomem A. W. Philipsova křivka Definice a tvary Philipsovy křivky Phillipsova křivka byla objevena v roce 1958 novozélandským ekonomem A. W. Phillipsem, který zkoumal vztah mezi mírou nezaměstnanosti a růstem nominálních

Více

Domácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy 1993-2012 Červen 2013

Domácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy 1993-2012 Červen 2013 Domácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy 1993-2012 Červen 2013 6. Zadluženost českých domácností 6.1. Úvěry domácnostem od bank Dominance úvěrů na bydlení Zadluženosti českých domácností dominují

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Spotřeba domácností má významný sociální rozměr

Spotřeba domácností má významný sociální rozměr Spotřeba domácností má významný sociální rozměr Výdaje domácností výrazně přispívají k celkové výkonnosti ekonomiky. Podobně jako jiné sektory v ekonomice jsou i ony ovlivněny hospodářským cyklem. Jejich

Více

Úvod. Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační

Úvod. Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační Úvod Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační Příjmová strana velikost daní Krize a snižování daně z příjmu Výdajová strana

Více

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu,

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, 22. prosince 2014 Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, podle které i přes deficit 80 miliard v roce 2014 a deficit 100 miliard plánovaný

Více

N_MF_A Mezinárodní finance A 12.Měnové a finanční krize 1. Hospodářský cyklus 2. Finanční krize, podstata a vznik 3. Měnová krize, předpoklady vzniku a vývoj FÁZE HOSPODÁŘSKÉHO CYKLU Expanze a recese Expanze

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 2015 DUBEN 2015 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek bank zachycuje

Více

Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%.

Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Fond korporátních dluhopisů ČP INVEST Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Důvodem poklesu FKD je zejména

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

Makroekonomie I. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení b) 106,5. Příklady k zápočtu. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D.

Makroekonomie I. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení b) 106,5. Příklady k zápočtu. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Opakování Makroekonomie I y k zápočtu Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Vypočítejte index CPI pro rok 2006, pokud inflace za období 2006/2005 činila 4,41% a CPI roku 2005 činilo 102. Zaokrouhlujte

Více

Akciový trh USA - rizika a příležitosti

Akciový trh USA - rizika a příležitosti Akciový trh USA - rizika a příležitosti Shrnutí Recese na obzoru vidět není, ale firemní výnosy a zisky klesají Trhy drží nahoře valuace, které ale mají velmi omezený prostor pro další růst Pozitivním

Více

www.pwc.cz Vývoj automobilového trhu Q1 2013

www.pwc.cz Vývoj automobilového trhu Q1 2013 www..cz Vývoj automobilového trhu Q1 213 Aktuální vývoj české ekonomiky Slabá spotřeba 212: -3,5 % r/r 1Q 213: -1,2 % r/r Hluboký propad spotřeby ovlivněn náladou na trhu a vládními opatřeními, která snížily

Více

Cílování inflace jako cesta k cenové stabilitě

Cílování inflace jako cesta k cenové stabilitě Cílování inflace jako cesta k cenové stabilitě 8 7 Realita 6 5 4 Prognózy 3 2 1 0-1 I/03 I/04 I/05 I/06 I/07 I/08 I/09 I/10 I/11 Vzdělávací prezentace, Kamila Koprnická, červen 2010 1 Cenová stabilita

Více

Analýza nemovitostí. 1. února 2010. Autoři: Bc. Tomáš Tyl, Mgr. Petr Syrový. Schválil: Ing. Vladimír Fichtner

Analýza nemovitostí. 1. února 2010. Autoři: Bc. Tomáš Tyl, Mgr. Petr Syrový. Schválil: Ing. Vladimír Fichtner Analýza nemovitostí 1. února 2010 Autoři: Bc. Tomáš Tyl, Mgr. Petr Syrový Schválil: Ing. Vladimír Fichtner 1 Obsah OBSAH... 2 DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ... 2 1. NAŠE DOPORUČENÍ - ZÁVĚR... 3 2. NAŠE DOPORUČENÍ

Více

Makroekonomie I. Model Agregátní nabídky Agregátní poptávky

Makroekonomie I. Model Agregátní nabídky Agregátní poptávky Přednáška 4. Model AS -AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Souhrnné opakování předchozí přednášky : Hospodářské cykly a sektory ekonomiky Agregátní poptávka

Více

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Aktuáln lní hospodářský ský vývoj v ČR R očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Krize ve světě Příčiny krize: dlouhodobý souběh

Více

- koriguje nežádoucí vývojové tendence trhu (např. nezamětnanost, vysoké tempo inflace aj.)

- koriguje nežádoucí vývojové tendence trhu (např. nezamětnanost, vysoké tempo inflace aj.) Otázka: Fiskální politika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nechci státní rozpočet, ekonomie strany, nabídky Hospodářská politika - koriguje nežádoucí vývojové tendence trhu (např. nezamětnanost,

Více