HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS. Pokles mezd a platů, úroků, zisků a výnosů všeho druhu způsobí, že se kroky 1), 2) a 3) opakují. Viz obr. 1

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS. Pokles mezd a platů, úroků, zisků a výnosů všeho druhu způsobí, že se kroky 1), 2) a 3) opakují. Viz obr. 1"

Transkript

1 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS Popis klasického hospodářského cyklu: Vrchol; recese, (eventuálně) deprese; sedlo; expanze; vrchol. a) Popis první fáze Recese, případně deprese. (Sama se rozpadá na dílčí fáze, probíhá v sub fázích.) 1) Pokles nákupů. (Statky dlouhodobé spotřeby + luxusní statky a služby. Auta, nemovitosti, nábytek, myčky, dovolená atp.) Snížené nákupy těchto komodit způsobí, že dotčené firmy neprodají vše, co vyrobily. Část produkce jim zůstane ve skladě. Aby se zboží prodalo, sníží firmy jeho ceny. (Pokles nákupů přivodí pokles cen.) Snížené ceny a následné menší výnosy nutí šetřit. Firmy proto zastaví, zruší své plánované investice. V zasažených segmentech ekonomiky dochází k poklesu investic a ruší se jejich plány. Čili i firmy omezují své nákupy. 2) Přibývá firem, které zkracují počet pracovních hodin, nebo pracovní týden. Následně klesají mzdy. Některé firmy buď vysazují skupiny zaměstnanců z práce, nebo propouštějí. Nezaměstnanost a zkracování pracovní doby způsobuje pokles kupní síly. Klesající příjmy nutí rodiny a firmy chovat se obezřetněji a ještě více šetřit. 3) Další šetření v rodinách, další pokles nákupů a další zkracování pracovní doby vyvolá další pokles mezd a platů. Firmám klesají zisky. K tomu se připojí i pokles úrokových sazeb. Na finančních trzích klesají, či spíše padají ceny většiny akcií. Čili klesají ceny všech typů. Hrozí deflace. DEFLACE. Proč se jí odborníci tolik obávají? Deflace je opakující se spirálovitá sekvence. 1) Snížená kupní síla nutí firmy, aby snížily ceny svých produktů. 2) Firmy hledají k vynucenému snížení cen kompenzace, hledají úspory. Zkracují pracovní dobu, šetří na kvalitě materiálů atd. 3) Vynucené úspory firem v nákladech (čili snížené mzdy a platy) způsobují další pokles kupní síly. 4) Ke snižování cen se připojí další faktor: obavy. Spotřebitelé i firmy očekávají další pokles hospodářských aktivit, ještě více šetří a (spekulativně) odkládají své nákupy. Banky zápasí s nezájmem o půjčky. Proto snižují úrokové sazby, aby lákaly zájemce o úvěr. Začíná se roztáčet spirála ekonomického poklesu. Pokles mezd a platů, úroků, zisků a výnosů všeho druhu způsobí, že se kroky 1), 2) a 3) opakují. Viz obr. 1 b) Druhá fáze Sedlo. Proč se stupňovitý pokles výkonů ekonomiky zpomalí a zastaví? 1) Nákupy statků dlouhodobé spotřeby, dovolenou atp., lze odložit. Avšak potraviny a další komodity pro okamžitou spotřebu (elektřina, voda, teplo, cesty do zaměstnání, telefonování atd.) lze omezit, nikoli však ukončit. 2) Firmám se přestanou hromadit zásoby produktů. Celkovou spotřebu utvářejí nezaměstnaní *10 25 %+, zaměstnaní, podnikatelé a ostatní obyvatelé. Pokles celkové spotřeby se zastaví. 3) Údržba výrobních zařízení, tj. hrubé investice zpravidla pokračují, i když v omezeném rozsahu. 4) Vidíme odlišné následky v prvovýrobě a ve zpracovatelských oborech. Těžším následkům čelí prvovýroba. Termín: prvovýroba, označuje odvětví, jako jsou těžký průmysl, stavebnictví, těžba surovin a další obory segmentu investování. V ČR to jsou například firmy ArcelorMittal, Skanska, Mostecká uhelná a další. Proč by měl nastat ve vývoji obrat? Kroky 1), 2), 3) z první fáze se opakují. Téměř všechny ekonomické subjekty čelí potížím. Zejména při dlouhé recesi firmy hledají, zda by svou situaci nemohly zlepšit. Pátrají po inovacích. Pokoušejí se vyrábět objemy, které trh může koupit, avšak tak, aby se daly vyrobit s nižšími náklady. Tím se zlepší výnosy i zisky. Odkud se inovace berou? Jak by mohly být zaplaceny? Proč by banky měly riskovat a kalkulovat, jestli jim půjčky přinesou výnosy, nebo spíše způsobí další ztráty? 1

2 Když jsou úrokové sazby nízké, mají banky problém dostát svým minulým závazkům. Zákazníkům před krizí slíbily vysoké úroky. Navíc čelí riziku neúspěchu. Bankrot jedné zadlužené firmy může vyvolat dominový efekt dalších bankrotů. Když bankrotující firma nesplatí své dluhy, ohrozí tím svého věřitele, tj. svou banku a její další klienty. Přes všechna rizika se některá banka a firma rozhodnou riskovat. Propočítají náklady a zahájí inovační investice. c) Třetí fáze Konjunktura, expanze. 1) Inovace upoutají zájem investorů na finančních trzích. Změní se jejich očekávání a ceny některých akcií se začnou zvyšovat, protože slibují lepší výnosy. 2) Začne se zvyšovat zaměstnanost. Investice ve firmách, které zavádějí inovace, vyvolají v odvětvích prvovýroby tzv. důchodotvorný efekt. Firmy v prvovýrobě zvyšují zaměstnanost. Tím se zvyšuje kupní síla rodin. V dalším kroku zvyšují výrobu i zpracovatelská odvětví. Zvýšená poptávka vyvolá růst některých cen produkce. Vyšší ceny povzbudí dotčené firmy, aby zvýšily objemy dobře prodejných výrobků a služeb. 3) Po prvních inovátorech chtějí mít nové technologie další firmy v daném odvětví. Domácnosti opět začínají nakupovat statky dlouhodobé spotřeby. Po období úspor rodiny postupně obnovují nákupy luxusního zboží. Rostoucí poptávka podněcuje další růst cen. Rostoucí ceny podněcují růst produkce, růst mezd a platů, růst úroků a zisků. Vyšší zisky povzbuzují firmy k dalším investicím. Už to ale nejsou investice inovační. Začínají převažovat investice objemové, nárůstové. d) Čtvrtá fáze Vrchol. Proč se ekonomický růst zastaví a zvrátí v pokles? Viz obr. 2 Růst cen začne předbíhat produkci. Produktivita práce se přestane zvyšovat a stagnuje. Důvody jsou dva. 1) Rostou mezní náklady. Firmy při vysokých objemech výroby soutěží o nejlepší zdroje. Nejkvalitnější a nejlevnější vstupy jsou využity. Firmy, aby pokryly celou poptávku, potřebují další zdroje. Ty jsou buď nákladnější, nebo vzdálenější, nebo méně kvalitní. Proto rostou náklady na každou další vyrobenou jednotku. 2) Čím déle ekonomika (tj. HDP) roste, tím více přibývá ekonomických subjektů, jejichž spotřeba narůstá i za cenu nárůstu dluhů. Nemusí se jednat jen o dluhy finanční, ale i o věcné závazky. Některé firmy např. nedodají včas své produkty nebo služby, nebo je vyrobí v horší kvalitě. Zaměstnanci neodvedou slíbené pracovní výkony, snižují své pracovní nasazení, šidí kvalitu práce atd. V souhrnu nakonec dojde k tomu, že nominální tempo hospodářského růstu (hladina cen) převýší tempo růstu rentability. Rentabilita označuje číslo, které vystihuje celkovou výtěžnost ekonomiky. Víme, že zdrojem zisků je lidská dovednost využívat přírodních sil a zákonů. Dejme tomu, že využitím nových přírodních sil, čili inovacemi, se zvýší roční věcný výstup ekonomiky o 10 %. Když tento fakt aplikujeme na situaci rolníka, můžeme ve verbálním modelu předpokládat, že úrodu brambor dělí na 90 % ke spotřebě na celý rok a 10 % si ponechává na sadbu. Vyšší rentabilita produkce při stejném poměru rozdělování celkového produktu zvýší rolníkovu životní úroveň. V ekonomice (v národním hospodářství) hovoříme o výrazu: (C + I), který se dělí v poměru (9C + 1 I). V ekonomikách se ve fázích růstu součet (C + I) zvyšuje. Investice (I) každoročně rozšiřují, navyšují počet výrobních zdrojů. Větší objemy výrobních zdrojů zvyšují celkovou produkci statků a služeb. Při růstu (C + I) se však může měnit poměr (podíl) (C : I). Když ekonomika soustavně roste po tři léta, po pět, osm nebo dokonce dvanáct let, může se v delším období zvyšovat spotřeba (C) rychleji. Vyjádřeno číselně, původní poměr (9C : 1I) se postupně změní například na (9,5C : 0,5I) atp. Spotřeba (C) by však neměla růst rychleji než rentabilita, než (zásluhou nových objevů) vzrostla výtěžnost přírodních zdrojů. Je to podobné, jako kdyby rolník při rostoucí úrodě stále více projídal a na sadbu vyčleňoval stále méně. Nakonec mu sadba začne chybět a z menší osázené plochy má menší úrodu. Rolník může obnovit svůj životní standard, jen když se vrátí k původnímu poměru mezi úrodou a sadbou. Čili když špatný poměr (například 9,5 na spotřebu a 0,5 na sadbu) vrátí na původní stav 9 : 1. 2

3 Ekonomické subjekty, které zvyšovaly svou spotřebu za cenu dluhů (či dokonce nesplácením dluhů) mají největší vinu na projídání budoucnosti. Začíná se projevovat nesoulad mezi spotřebou (C) a nedostatkem zdrojů k investování (I). Tento nesoulad lze napravit snižováním spotřeby (C) a přesouváním části vytvořených aktiv na investice (I). Rolník sníží spotřebu brambor a nechá jich více na sadbu, osází větší plochu. Zadlužené domácnosti, firmy a státy musejí začít šetřit a opět vytvářet zdroje k investování. Rodiny ve vrcholné fázi hospodářského růstu pocítí (zjistí) nedostatek aktiv pro uspokojení všech zamýšlených (plánovaných) potřeb. Začnou měnit své chování. Začnou šetřit a omezovat svou spotřebu. Spotřebu snižují jako celek. Snižují (C + S). Začnou omezovat nákupy statků s dlouhou lhůtou spotřeby a nákupy luxusního zboží a omezují též úspory (S). Když deprese pokračuje, rodiny nakonec omezí svou spotřebu (C), jak jen mohou. V krajní situaci se snaží zachovat minimální životní standard. Jakmile počet rodin v takové situaci překročí určitou mez, projeví se na trzích se statky dlouhodobé spotřeby a s luxusním zbožím nasycenost. V těchto sektorech začnou klesat prodeje, firmy musejí snižovat ceny atd. V ekonomice převáží příznaky nové recese. Klíčové zjištění Hospodářská deprese (zejména dlouho trvající) a tím spíše krize má kataraktické následky. Během krize odpadnou nejméně výkonné ekonomické subjekty. Bankrotují a končí firmy, které málo prodávají, protože o jejich nabídku není zájem. Jiné firmy svou produkci inovují. Úbytek neúspěšných a přibývání firem, které se zlepšují, je projevem hospodářské katarze. Vzdělaní lidé nevnímají krizi jen jako nežádoucí pokles životního standardu. Není rozumné vnímat krizi očima bulváru nebo politické demagogie. Spotřebitelé s životním nadhledem fázi krize zvládnou, aby posléze těžili z plodů katarze. Délka cyklu a) Krátké cykly (2-4 roky). Paniky, burzy, lokální poruchy v odbytu, kolísání zásob. b) Střednědobé (5-10 let). Průmyslový, investiční cyklus. c) Dlouhodobé (40-60 let). Velké objevy, například pára a elektřina. Co jsou velké objevy? Pro devatenácté století je příznačný rozmach těžkého a strojírenského průmyslu. Na fyzikální objevy (pára + elektřina) navazují tisíce drobných inovací. Vlna inovací trvá padesát nebo i více let. Ve dvacátém století pozorujeme mohutný rozvoj elektroniky (tranzistory, miniaturizace, rozvoj procesorů), plastů, biotechnologií, objevy v genetice atd. Výsledkem součtu vlivů všech tří typů cyklů jsou nepravidelnosti a nepředvídatelnost vývoje. Viz obr. 3 Stručný popis Velké deprese (hospodářské krize) v USA ( ) 1. listopadu 1929 byl pátek. Ale už začátkem týdne, v úterý 29. října 1929 spadl index burzy v New York City o 13%. Problémy však začaly dříve, krizí úvěrového systému. Koncem dvacátých let se v USA vyrábělo v enormním rozsahu. Stále více spotřebitelů si půjčovalo u bank a poptávka po nových komoditách neklesala (automobily, rozhlas, film atd.). Chyběl postřeh, informace v tisku, že nabídka nebezpečně převyšuje skutečnou, tj. koupěschopnou poptávku (termín: bublina, se tehdy ještě nepoužíval). Navíc se rychle šířila móda nakupovat cenné papíry a těšit se z jejich výnosů. V literatuře se uvádí, že klienti jisté banky si přišli vybrat své úspory, protože potřebovali hotovost k nákupu. Banka, jako všechny ostatní, měla na svých účtech správné cifry, jenže toho dne neměla dost peněz v pokladně. To se rozkřiklo a klienti začali i v jiných bankách vybírat úspory. Všichni chtěli hotovost, banky jí však pro náhlé vzedmutí poptávky neměly dost. Mnozí usoudili, že když jejich banka nemá hotovost, pak, aby splatili své nákupy na dluh, musejí prodávat cenné papíry. Nabídka cenných papírů v prudkém nárazu převýšila poptávku a ceny na finančních trzích se začaly propadat. Koncem roku 1929 (tj. za dva měsíce) poklesly ceny akcií o 40 miliard USD. Pád cen akcií a dalších cenných papírů pokračoval až do roku Příčinou byla zdánlivě drobná porucha, která však odstartovala celkový těžký úpadek ekonomiky. Velká deprese přerostla ve světovou krizi. Vymykala se dosavadním zkušenostem délkou svého trvání, tvrdostí a rozsahem svých následků. 3

4 Vybrané údaje Nezaměstnanost v USA1929 1,6 milionu, tj. asi 3 % z celkového počtu obyvatel ,8 milionu tj. asi 25 % z celkového počtu obyvatel HDP: ,17 miliardy USD ,22 miliardy USD Průměrný příjem na hlavu se snížil asi na polovinu. Ceny zemědělských produktů (příjmy farmářů) klesly na polovinu. Zaniklo asi bank. Přibližně firem vyhlásilo bankrot, tj. přestalo existovat. Před depresí směřovalo asi 40 % z celkových příjmů obyvatel na účty přibližně 0,1 % obyvatel. Pro ilustraci tohoto efektu si představme primitivní bramborovou ekonomiku. Rolník dělí úrodu na 90 % brambor ke spotřebě a 10 % ponechá na sadbu. Když brambory určené na spotřebu rozdělí mezi svou rodinu a zaměstnance v poměru 1:1, zdá se to férové. Zvažme další okolnosti. 1) Rolník krom sebe živí další dva členy rodiny. 2) Zaměstnává 10 čeledínů. Z nich každý živi další čtyři členy své rodiny. Rozdělování v poměru 1:1 znamená, že na hlavu v rodině rolníka připadá 45 % : 3 = 15 % z celkové úrody. Na hlavu v rodinách čeledínů připadá 45 % : 50 = 0,9 % úrody brambor na rok. Kdyby rolník změnil rozdělování z poměru 1:1 např. na 2:1 ve prospěch své rodiny, pak na jednoho člena jeho rodiny připadne 60 % : 3 = 20 % celkové úrody brambor, zatímco v rodinách čeledínů připadne 30 % : 50 = 0,6 % brambor na osobu a na rok. Za těchto okolností nemají při neúrodě (ve fázi deprese) rodiny čeledínů šance k úsporám. Spořit může jen rolníkova rodina. Avšak úspory 6 % členů celé komunity situaci jejich společného hospodářství viditelně zlepšit nemohou. Téměř 80% obyvatel USA nemělo v roce 1929 žádné úspory v dolarech (USD), nýbrž v cenných papírech. Změny v USA. Prezidentské volby, v březnu 1932 nastoupil do úřadu F. D. ROOSEVELT, New Deal. Politika zvyšování zaměstnanosti (zákaz práce mladistvých a dětí, délka pracovního dne, podpory malým farmám atd.). Ve Velké Británii ekonom John Maynard KEYNES ( ). V roce 1936 vydal knihu Obecná teorie úroku, zaměstnanosti a peněz. V ní vysvětlil příčiny změn ve vyspělých ekonomikách v porovnání s počátky průmyslové revoluce. Zásluhou výnosů z rozsahu mizí malé rodinné podniky a přibývá velkých firem. Ty mohou při prvních příznacích krize odkládat úsporná opatření a doufají, že se přechodně zhoršená situace zlepší. Následná deprese je pak mnohem prudší a mnohem hlubší, než tomu bylo v minulosti. Keynes doporučil (všimněte si, že tím se mění tradiční význam státního rozpočtu!), aby se vlády pomocí svých rozpočtů pokusily zmírnit extrémy hospodářského cyklu ve dvou oblastech. a) Monetární politika Stručná a zjednodušená ukázka jednoho nástroje, regulace úrokové sazby. 1) Při recesi udělá centrální banka nejlépe, když sníží úrokovou sazbu (r) pod úroveň tržní sazby. Tím vyvolá dvojí následky. A) Aktéři, kteří mají volný kapitál, nebudou své peníze deponovat v bankách a budou hledat jejich výnosnější použití při podnikání. B) Jiní aktéři, kteří zamýšlejí investovat, mají snazší přístup k úvěrům. Politika levných úvěrů usnadňuje investiční záměry, zachovává hospodářskou aktivitu, kupní síla klesá pomaleji a ne příliš hluboko. 2) Při expanzi platí obrácená analogie. Cílem je zpomalovat konjunkturu zvyšováním úrokových sazeb a zdražováním nákladů na investice. Vlády by ve fázi expanze měly tlumit očekávání investorů z rychlých výnosů. 4

5 b) Fiskální politika Vlády by při recesi měly využívat výdajů z rozpočtu k financování sociálních programů (zejména pro nezaměstnané). Tím se zpomalí pokles kupní síly. Při konjunktuře je naopak nutno výdaje z rozpočtu snižovat, čili sociální programy redukovat, aby se kupní síla snižovala. Regulace daní i výdajů odpadá u takzvaných automatických, čili vestavěných stabilizátorů. Lze vytvořit takovou progresivní soustavu daní a taková pravidla pro čerpání sociální pomoci, že při recesi (tj. když klesají příjmy), klesají současně též sazby daní. Následně klesá kupní síla pomaleji. Naopak, při konjunktuře, když příjmy rostou, ubývá těch, kdo pomoc potřebují a přibývá těch, kdo platí vyšší sazby daní. Následně kupní síla narůstá pomaleji a konjunktura nezrychluje s nežádoucí prudkostí. Regulace hospodářského cyklu sloužila jako vynikající nástroj v padesátých a v šedesátých letech. Viz obr. 3 Například v šedesátých letech dvacátého století centrální banky úspěšně regulovaly úrokové sazby (r) s přesností až na setiny procenta. V sedmdesátých letech tato regulace nejprve občas selhala. Koncem desetiletí bylo zjevné, že tyto nástroje selhávají systematicky. Příčiny selhávání regulace hospodářského cyklu (Koncem dvacátého století.) Působil celý soubor příčin. Ukázka na jednom příkladu. Proč regulace krizového cyklu selhávala při regulaci úrokové sazby (r). Růst objemů spekulativního (kočujícího) kapitálu. Příklad č. 1 Dejme tomu, že Německo zažívá konjunkturu. Německá vláda a centrální banka konstatují expanzi. Obávají se prudkého růstu a přeinvestovanosti, proto zvýší úrokové sazby, aby růst přibrzdily. Velkou Británii stejnou dobou naopak trápí recese. Britská centrální banka proto sníží úrokové sazby a očekává oživení. Kapitál se však začne z Velké Británie přelévat do Německa. Směřuje za vyšším výnosem. Oživení ve Velké Británii nepřichází. V Británii trvá deprese. V Německu je naopak i přes vysoké úrokové sazby stále příliš vysoká nabídka likvidního kapitálu. Konjunktura pokračuje a zpravidla i zrychluje. Začínají zesilovat inflační tlaky. Když se nakonec expanze v Německu (z jiných příčin než následkem regulativních zásahů) zastaví a ekonomika se ocitne v recesi, zatímco ve Velké Británii nastane oživení, potom kapitál, který by měl pomoci oživit německou ekonomiku, odplyne za vyšší úrokovou sazbou do Velké Británie. Příklad č. 2 Dejme tomu, že statistikové z ČSÚ změří, že HDP se v uplynulém roce zvýšil o 3 %. To ale neznamená, že se všem rodinám zvýšila životní úroveň o 3 %. Vinou nerovného rozdělování se u 20 % domácností životní úroveň zvýší o 12 %, avšak 80 % rodin zaznamená zvýšení jen o 1 %. Když výnosy z hospodářského růstu nakonec plynou příliš malé části společnosti, může to podněcovat k projevům nespokojenosti. O změnách pravidel rozdělování rozhodují politikové. Pod záminkou zvýšit motivaci k ekonomickým aktivitám, změní sazby některých daní tak, aby ti nejúspěšnější nebyli za své lepší výkony trestáni příliš vysokými odvody. V dlouhém období však toto opatření může způsobit, že větší část výnosů inkasuje příliš malá skupina obyvatel. V kruzích nejbohatších vrstev bývá běžné, že mají těsné vazby (kontakty) na politiky. Nejbohatší vrstvy jsou tudíž úspěšnější při lobbování za (pro ně příznivé) změny daní. Kromě monetární politiky selhává též politika fiskální. Podnikatelé se naučí opakované zásahy státu předvídat a připraví se, aby následky byly v jejich firmě minimální. Politikové dávají při regulaci cyklu přednost opatřením s okamžitými následky. Důvodem je touha po úspěchu, přání znova zvítězit ve volbách. Zásahy vlád ztrácejí na účinnosti. Současně však (vinou morálního hazardu politiků) narůstají deficity a dluhy státních rozpočtů. 5

6 Soudobé nejčastější typy krizí 1) Rozpočtová krize Vysoký dluh státního rozpočtu narůstá tak, že státu hrozí ztráta schopnosti splácet úroky z půjček. 2) Bankovní krize Banky poskytnou příliš velký objem úvěrů i klientům, kteří je nedokážou splácet. Viz bankovní krize v USA v roce 2008, nebo bankovní krize v Irsku a v dalších zemích EU v roce ) Inflace Centrální banka nedokáže uhlídat objem likvidity, nebo sledováním jiných ekonomických cílů nabídku peněz sama zvýší. Následky se jí ale vymknou z kontroly a ztratí vliv na růst cen. 4) Hospodářská krize Situace, kdy se prokazuje, že základem ekonomických aktivit nejsou finanční operace a jejich následky, nýbrž produkce, výroba a služby, které spotřebitelé nakupují. Zadluženým zemím (např. Řecku) nestačí dluhy pouze splácet a snižovat je. Tyto země potřebují zvýšit svou výkonnost. Měly by inovovat a investovat. Když se státům (vládám, bankám a centrálním bankám) nepodaří rozpočtové a bankovní krize, anebo inflaci řešit, když následky dílčích krizí gradují, může to vést až ke krizi hospodářské. Proč nástroje hospodářské politiky ztrácejí svou účinnost? Ekonomičtí aktéři (firmy, instituce a spotřebitelé) si nejsou jisti budoucností. Plánují a rozhodují se podle svých očekávání. Tato očekávání jsou racionální v tom smyslu, že lidé se sice nerozhodují vždy správně, ale svá chybná rozhodnutí (vzápětí) korigují. Například nezaměstnaný. Trvá-li deprese, může slevit ve svých nárocích na pracovní místo a přijme i podřadnější. Podobně kočující (spekulativní), neboli krátký kapitál ve výše uvedeném příkladu Německa a Velké Británie. Ekonomické subjekty jsou racionální. Iracionalit naopak přibývá od politiků. Nejvíce nebezpečná je nabídka a distribuce veřejných statků. Politikové nabízejí veřejné statky proto, aby si skrze ně koupili hlasy voličů. Politikové tuto produkci a distribuci neplatí z vlastní kapsy, ale ze státního rozpočtu. Když chtějí, mohou legálně rozhazovat státní peníze. Neměli bychom být překvapeni, když se u některých setkáme s projevy brutálního morálního hazardu. Popišme tuto situaci z hlediska občana, plátce daně. a) Plátce daně je racionální a přeje si platit minimální daně. b) Plátce daně je racionální a má zájem konzumovat veřejné statky v maximální kvalitě a v široké nabídce. Kdyby daňoví poplatníci tvořili jak nabídku, tak současně poptávku, pak se v produkci veřejných statků ustaví rovnováha. Daňoví poplatníci však nabídku veřejných statků ovlivňují pouze nepřímo. Přímo o nabídce veřejných statků rozhodují politikové. Ti si nabídkou veřejných statků nakupují hlasy voličů. Nikoli za vlastní, nýbrž za voličské peníze. Proto vlády inklinují k systematickému vytváření deficitů státního rozpočtu. Politikové, kteří způsobili deficit, jej nemusejí hradit z vlastní kapsy! Nenesou věcné následky svého morálního hazardu, svých omylů, lží, ale ani demagogie. Shrnutí Ekonomické subjekty se chovají racionálně. Zdrojem iracionalit, zdrojem zvyšování dluhu státního rozpočtu a následně zdrojem narůstání dluhového břemene je chování politiků. Další zdroje cyklického kolísání Politický cyklus Ten se objeví, když jsou splněny tři předpoklady. 1) Vlády disponují četnými nástroji k regulaci cyklu. (Opakovaným používáním se z nástrojů stane rutina.) 2) Voliči mají raději nízkou nezaměstnanost a hospodářský růst. 3) Politikové si přejí být znovu zvoleni. 6

7 a) V období krátce po volbách (když zbývají čtyři roky do nových) vlády ve vyspělých demokraciích zpravidla prosadí úsporná opatření. Spoří se na sociálních programech a vlády snižují výdaje ze státního rozpočtu. Klesá výkon ekonomiky. Ve firmách klesá využití kapacit, roste nezaměstnanost. Vláda se snaží pomocí nástrojů fiskální politiky stabilizovat ekonomiku. (Snaží se navodit situaci blízkou a podobnou katarzi, aby nejméně výkonné hospodářské subjekty v soutěži odpadly.) b) Rok až půl roku před volbami je ekonomika připravena k růstu. Je stabilizovaná, je nízká inflace a firmy zahajují dlouhodobé investice, začíná fáze růstu. Aby politikové získali na svou stranu další voliče, sníží vlády (navíc) některé daně. Oživení poptávky po poklesu daní povzbudí firmy k další výrobě a k investicím. Následuje viditelné oživení, růst zaměstnanosti, růst HDP a volby se přibližují v opojné atmosféře růstu. Po oslavě volebního vítězství mohou politikové začít plánovat nový cyklus. Mají na jeho správné načasování a provedení čtyři roky. Další zdroje cyklického kolísání Než se aktéři na finančních trzích rozhodnou k nákupu určitých cenných papírů, zpravidla se řídí žebříčky rizikovosti investování. Informace tohoto druhu poskytují a aktualizují ratingové agentury. Tyto agentury své hlavní příjmy zajišťují službami pro banky. Na objednávku prověřují rizikovost firem (jakýchkoli ekonomických subjektů), které v bankách žádají o úvěr. Příjmy ratingových agentur proto závisejí na bankách. Banky ve vyspělých zemích nemají (zejména po finanční krizi v roce 2008) dobrou pověst. Má se za to, že současný pomalý růst způsobuje nenasytnost a chamtivost bankéřů. Kteří v soutěži o co nejzávratnější příjmy nedbají na rizikovost některých finančních operací. Ignorují vznik a nárůst počtu tzv. toxických úvěrů a jiných toxických aktiv. Část viny na této situaci nesou i ratingové agentury. Ony mají včas rozpoznat defekty na trzích s hypotékami a nebezpečí promíchání špatných úvěrů s méně rizikovými. Patrně proto, že příjmy ratingových agentur závisejí na bankách, agentury vznik defektů na hypotéčních a dalších finančních trzích zamlčují. Jak vypadá defekt například na hypotéčním trhu? Dejme tomu, že mladá rodina si koupila dům v dobré čtvrti. Protože oba manželé mají nadprůměrné příjmy, neváhali podepsat při nákupu vyšší hypotéční půjčku. Počítají s tím, že kdyby je postihly nešťastné okolnosti a oni by hypotéku nebyli schopni splácet, dům jednoduše prodají a dluhu se zbaví. Mladí manželé nejsou finanční experti a netuší, že ceny domů a jiných nemovitostí v jejich zemi už 10 až 15 let rostou. Nevědí, že aktuální ceny nemovitostí mohou být nafouknuté, že růst těchto cen může mít příčinu v bublině na hypotéčním trhu. Protože předpokládají, že jejich nemovitost má dobrou cenu, odhodlají se (vzhledem ke svým příjmům) k dalším půjčkám. Půjčí si na nábytek, na auto, na tepelné čerpadlo, na úsporné centrální topení atd. Když bublina na hypotéčním trhu praskne a ceny nemovitostí klesnou na polovinu či ještě níže, manželé zděšeně zjistí, že přišli o většinu majetku a prodejem domu celkový dluh neuhradí. Navíc, jejich dům (ale ani jiné nové domy) nikdo nepotřebuje a nechce koupit. Hypotéku a všechny další dluhy vůči bance však splácet musejí. Jestliže nemají dost prostředků, banka si nakonec plnění závazku vynutí. Nesplácená hypotéka totiž může odstartovat dominový efekt, začne narůstat dluh banky vůči jiným jejím klientům. O defektech na hypotéčním trhu mlčí ekonomové v ratingových agenturách, kteří pracují pro chamtivé banky. O těchto defektech mlčí též developeři, protože na nafouknutých cenách nemovitostí a na půjčkách vydělávají. O defektech na hypotéčních trzích nehovoří ani politikové (pokud tomu vůbec rozumějí a považují to za důležité), protože dokud ekonomika roste, je pravděpodobnější, že v příštích volbách získají dost hlasů, aby byli znova zvoleni a dále mohli rozhodovat a těšit se z přízně médií. 7

HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS. Úvod do ekonomie Přednáška 8 PhDr. Jiří KAMENÍČEK, CSc.

HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS. Úvod do ekonomie Přednáška 8 PhDr. Jiří KAMENÍČEK, CSc. HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS Popis klasického hospodářského cyklu: Vrchol, recese (eventuálně) deprese, sedlo, expanze, vrchol. a) Popis první fáze: recese, případně deprese. Viz obr. 1 1) Pokles nákupů (statky

Více

HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS. a) Popis první fáze: recese, případně deprese. Viz obr. 1

HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS. a) Popis první fáze: recese, případně deprese. Viz obr. 1 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS Popis klasického hospodářského cyklu. Vrchol, recese (eventuálně) deprese, sedlo, expanze, vrchol. a) Popis první fáze: recese, případně deprese. Viz obr. 1 Každá z fází hospodářského

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce Setkání s představiteli odborových svazů Tomáš Holub Ředitel sekce měnovm nové a statistiky Praha, 3.11.9 Plán n prezentace Vnější prostředí Veřejné finance

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

Investiční výdaje (I)

Investiční výdaje (I) Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Rozpočet a finanční vize měst a obcí 11. září 14 Praha Autoklub ČR Smetanův sál Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Národní hospodářství 2 Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora:

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2.

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2. Model AD-AS AS agregátní poptávka a agregátní nabídka Hospodářské cykly 8.3.2012 nominální reálný HDP model AD-AS jeden ze základních modelů v ekonomii cíl: rozložení nom HDP na reálný produkt a cenovou

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

Proč je třeba se bát inflace, i když ještě není vidět! Vladimír Fichtner, Tomáš Tyl, Vojtěch Horák, Petr Syrový, Lukáš Malý

Proč je třeba se bát inflace, i když ještě není vidět! Vladimír Fichtner, Tomáš Tyl, Vojtěch Horák, Petr Syrový, Lukáš Malý Proč je třeba se bát inflace, i když ještě není vidět! Vladimír Fichtner, Tomáš Tyl, Vojtěch Horák, Petr Syrový, Lukáš Malý 1 Program webináře Aktuální situace na trzích Jak vzniká inflace Proč je inflace

Více

Analýza nemovitostí. 1. února 2010. Autoři: Bc. Tomáš Tyl, Mgr. Petr Syrový. Schválil: Ing. Vladimír Fichtner

Analýza nemovitostí. 1. února 2010. Autoři: Bc. Tomáš Tyl, Mgr. Petr Syrový. Schválil: Ing. Vladimír Fichtner Analýza nemovitostí 1. února 2010 Autoři: Bc. Tomáš Tyl, Mgr. Petr Syrový Schválil: Ing. Vladimír Fichtner 1 Obsah OBSAH... 2 DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ... 2 1. NAŠE DOPORUČENÍ - ZÁVĚR... 3 2. NAŠE DOPORUČENÍ

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 fiskální politika daň konvertibilita měny inflace index spotřebitelských cen druhy inflace deflace stagflace HDP HNP druhy nezaměstnanosti DPH spotřební koš statků a služeb

Více

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně ji hledá Co je to aktivní hledání? Stačí registrace na Úřadu práce? Jakákoliv definice aktivního hledání je arbitrární

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

INDEX OČEKÁVÁNÍ FIREM VII. vlna

INDEX OČEKÁVÁNÍ FIREM VII. vlna INDEX OČEKÁVÁNÍ FIREM VII. vlna Výhled na 2Q 2015 a dále Petr Manda výkonný ředitel útvaru Firemní bankovnictví ČSOB Martin Kupka hlavní ekonom ČSOB Podnikatelé v nejlepší náladě za poslední rok a půl

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 213 ŘÍJEN 213 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Ekonomika III. ročník. 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka

Ekonomika III. ročník. 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka Ekonomika III. ročník 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka Hospodářský proces Chování tržních subjektů (firmy, výrobci, nakupující zákazníci, vláda, instituce) je ovlivněno zákony trhu. Chování spotřebitele,

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Spotřebitelské úvěry nabírají na obrátkách

Spotřebitelské úvěry nabírají na obrátkách Page 1 of 3 Spotřebitelské úvěry nabírají na obrátkách BANKOVNICTVI.IHNED.CZ 20. 3. 2003 00:00 V posledních měsících dochází k nárůstu objemu úvěrů v ekonomice. Rozhodující podíl na tomto nárůstu mají

Více

10. kapitola Platební bilance, zahraniční zadluženost

10. kapitola Platební bilance, zahraniční zadluženost 10. kapitola Platební bilance, zahraniční zadluženost Úvod V dnešní globalizované ekonomice jsou jednotlivé státy navzájem propojeny nejen prostřednictvím mezinárodního obchodu, ale také prostřednictvím

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

Doporučujeme redukovat pozice v Emerging Markets

Doporučujeme redukovat pozice v Emerging Markets Doporučujeme redukovat pozice v Emerging Markets Shrnutí Rozvíjející se trhy (Emerging Markets dále jen EM) jsou mezi investory a bankéři v Česku oblíbené, ale ve světovém indexu zaujímají jen malé místo

Více

Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%.

Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Fond korporátních dluhopisů ČP INVEST Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Důvodem poklesu FKD je zejména

Více

DĚJEPIS 9. ROČ. SVĚTOVÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE.notebook. November 27, 2014

DĚJEPIS 9. ROČ. SVĚTOVÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE.notebook. November 27, 2014 Mír přináší bohatství, bohatství přináší zpupnost, zpupnost přináší válku, válka přináší chudobu, chudoba přináší pokoru a pokora přináší mír. ARABSKÉ PŘÍSLOVÍ XI 19 23:13 1 XI 17 21:57 2 SVĚTOVÁ HOSPODÁŘSKÁ

Více

Co přinese rok 2013?

Co přinese rok 2013? Co přinese rok 213? Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Očekávaný vývoj realitního trhu a developerských projektů v ČR a na Slovensku Brno 5. Prosince 212 Proč centrální banky zajímá realitní trh?

Více

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH Žatec 1999 E.4A Bílek Viktor Trh Počátky rozvoje trhu spadají až k samým počátkům vývoje lidského společenství. Již s první dělbou práce

Více

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka 5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka V této kapitole se seznámíte - s tím, co je to agregátní poptávka a jaké faktory ji ovlivňují - podrobně s tím, jak délka časového období ovlivňuje agregátní

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka Klub Stratég 7. ledna 1 Obsah prezentace Analýza současného stavu ekonomiky

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ?

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? Pavel Řežábek ředitel útvaru Analýzy trhu a prognózy, ČEZ, a.s. CFO club Diskuse na téma Prognóza ekonomického vývoje v roce 2012 a ohlédnutí

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka XIII. Exportní fórum (Asociace exportérů) 7. listopadu 214 Obsah prezentace

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

Řecké problémy a dopady na Česko. Praha, 29. dubna 2010

Řecké problémy a dopady na Česko. Praha, 29. dubna 2010 Řecké problémy a dopady na Česko Praha, 29. dubna 2010 Proč se zabývat Řeckem Obviňují nás, že strašíme Řeckem Odborníci i novináři upozorňují, že situace může být horší, než se zdálo V EU se vážně uvažuje,

Více

UKAZATELÉ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

UKAZATELÉ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ UKAZATELÉ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Při hodnocení národního hospodářství musíme sledovat veličiny, které jsou základními cíli makroekonomické hospodářské politiky, ty vyjadřujeme pomocí tzv. magického čtyřúhelníku.

Více

cností Miroslav Singer

cností Miroslav Singer Zadluženost domácnost cností v ČR R podle poznatků ČNB Miroslav Singer viceguvernér, Česká národní banka Euro setkání Život na dluh Corinthia Towers hotel, 25. května 27 Hlavní témata Spotřeba domácností:

Více

Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST

Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST Platební bilance: systematický zápis veškerých ekonomických transakcí mezi rezidenty a nerezidenty sledované země za určité časové období o ekonomické

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 6 Analytikův občasník LEDEN 2007 O BSAH: VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA, PLATEBNÍ BILANCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 14 ŘÍJEN 14 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti.

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 8. Hospodářská politika Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů

Více

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte:

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: 5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: s vymezením agregátní poptávky (AD) s příčinami změn AD (tzv. poptávkové šoky) s pojetím agregátní nabídky

Více

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Bankovní sektor základní funkcí finančních trhů je zprostředkování přesunu prostředků od těch,

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více

FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA. Ing. Luděk Tesař

FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA. Ing. Luděk Tesař FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA Ing. Luděk Tesař Ing. Luděk Tesař 1998 2006 2002 2006 2006 2007 2007 dosud Ministerstvo financí poradce ministra, analytik RUD - posílení daňových příjmů samospráv

Více

krize Babický, M.A. 30. června 2009 Ředitel odboru analýz finančního trhu,

krize Babický, M.A. 30. června 2009 Ředitel odboru analýz finančního trhu, Investování ve světle finanční krize RNDr. Vítězslav V Babický, M.A. Ředitel odboru analýz finančního trhu, Česká národní banka 30. června 2009 Hlavní projevy globáln lní krize 2 Nedostatek důvěry na finančních

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 2015 DUBEN 2015 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek bank zachycuje

Více

www.pwc.cz Vývoj automobilového trhu Q1 2013

www.pwc.cz Vývoj automobilového trhu Q1 2013 www..cz Vývoj automobilového trhu Q1 213 Aktuální vývoj české ekonomiky Slabá spotřeba 212: -3,5 % r/r 1Q 213: -1,2 % r/r Hluboký propad spotřeby ovlivněn náladou na trhu a vládními opatřeními, která snížily

Více

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Schéma čtyřsektorového modelu ekonomiky Obrázek 1: Do přiloženého schématu čtyřsektorového modelu ekonomiky doplňte chybějící toky: YD (disponibilní

Více

Makroekonomická rovnováha, Hospodářský cyklus, Inflace

Makroekonomická rovnováha, Hospodářský cyklus, Inflace Makroekonomická rovnováha, Hospodářský cyklus, Inflace Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph. D. Makroekonomická rovnováha Krátkodobá křivka nabídky (AS S ) je stoupající, znázorňuje, že krátkodobě nabídka citlivě

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 214 DUBEN 214 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Konference ke kolektivnímu vyjednávání a sociální politice. Vídeň, 12. 13. června 2014

Konference ke kolektivnímu vyjednávání a sociální politice. Vídeň, 12. 13. června 2014 Konference ke kolektivnímu vyjednávání a sociální politice Vídeň, 12. 13. června 2014 Vyjednávání naší budoucnosti! Strategie odborů v časech ekonomické krize Rezoluce Zabezpečit budoucnost Evropy - zorganizujme

Více

Test obecné finanční gramotnosti

Test obecné finanční gramotnosti Test obecné finanční gramotnosti Finanční inteligence je něco, co se ve škole nenaučíte. A přitom je to obor stejně důležitý ne-li důležitější než algebra v matematice nebo historie literatury v češtině.

Více

Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál

Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál Petr Manda výkonný ředitel útvaru Firemní bankovnictví ČSOB Martin Kupka hlavní ekonom ČSOB Index očekávání firem S jakou náladou vstupují firmy do nového

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Ekonomická prezentace

Ekonomická prezentace Ekonomická prezentace Česká ekonomika rok po oslabení kurzu Tomáš Holub Ředitel sekce měnové a statistiky Emisní den zlaté mince Železobetonový most v Karviné-Darkově 14. října 2014 Plán prezentace Proč

Více

Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků

Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Zvládání finančních krizí: evropský a americký

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

Nástrojem je snižování ceny s cílem získat, co nejlepší pozici na trhu Pomocí snižování nákladů, efektivnější technologie

Nástrojem je snižování ceny s cílem získat, co nejlepší pozici na trhu Pomocí snižování nákladů, efektivnější technologie Otázka: Konkurence Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Petan =soutěž -jde o to, jak uspokojovat zájem jednoho nebo několika subjektů na úkor jiných Podoby konkurence Podle podoby konkurenčního

Více

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Strojírenství Ostrava Ostrava, 22. dubna 215 Konkurenceschopnost - definice Konkurenceschopnost

Více

Majetková a kapitálová struktura podniku

Majetková a kapitálová struktura podniku Majetková a kapitálová struktura podniku Aktiva Na zahájení činnosti potřebuje podnik finanční zdroje kapitál, peníze vlastní x cizí (dluhy, závazky). Výrobní podnik přemění tento kapitál ve výrobní faktory.

Více

Peníze a monetární politika

Peníze a monetární politika Peníze a monetární politika Komponenty nabídky peněz. Poptávka po penězích a motivy jejich držby. Bankovní sektor a nabídka peněz. Centrální banka, cíle a nástroje její monetární politika (operace na volném

Více

Autor: Ing. Tomáš Tyl 11. 7. 2011 Schválil: Ing. Vladimír Fichtner

Autor: Ing. Tomáš Tyl 11. 7. 2011 Schválil: Ing. Vladimír Fichtner V Itálii střadatelé vkládající peníze pouze na spořicí účty 1 přišli o 50% za 35 let díky inflaci. Italského investora ochránila investice do zahraničních akcií v cizích měnách. Autor: Ing. Tomáš Tyl 11.

Více

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 2013

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 2013 RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 213 25 2 27 28 29 21 211 212 March 213 June 213 Sept 213 Oct 13 Nov 213 Dec 213 25 2 27 28 29 21 211 212 213 214* 215* Tato nově publikovaná

Více

Česká ekonomika: prognóza ČNB a očekávání podniků Pardubický kraj

Česká ekonomika: prognóza ČNB a očekávání podniků Pardubický kraj Česká ekonomika: prognóza ČNB a očekávání podniků Pardubický kraj Vladimír Tomšík viceguvernér ČNB 11. prosince 212 Pardubice Plán prezentace Česká ekonomika v roce 212 a měnová politika ČNB Vývoj vnějšího

Více

Gymnázium, Brno, Elgartova 3

Gymnázium, Brno, Elgartova 3 Gymnázium, Brno, Elgartova 3 GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma: Ekonomie Autor: Mgr. Petr Hartmann Název: HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS (jeho

Více

Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled

Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Business and Investment Forum Ostrava, 8. října 214 Hlavní role centrální banky V rámci

Více

4. Nejdůležitějším výrobním faktorem je: a) práce b) půda c) kapitál d) nelze jednoznačně odpovědět

4. Nejdůležitějším výrobním faktorem je: a) práce b) půda c) kapitál d) nelze jednoznačně odpovědět Test 1 1. Ekonomická věda zkoumá: a) bohatství b) činnosti zahrnující peněžní a směnné transakce c) chování a rozhodování lidí v ekonomickém životě d) vše výše uvedené 2. Makroekonomie se liší od mikroekonomie

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz Makroekonomický scénář Konvergenčního programu, makroekonomické rámce státního rozpočtu a rozpočtového výhledu a predikce MF ČR jsou pravidelně srovnávány s výsledky šetření

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu,

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, 22. prosince 2014 Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, podle které i přes deficit 80 miliard v roce 2014 a deficit 100 miliard plánovaný

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Národní hospodářství Ing.Vlasáková 1 Makroekonomické

Více

TRANSFORMACE EKONOMIKY

TRANSFORMACE EKONOMIKY TRANSFORMACE EKONOMIKY VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_15 Sada: Ekonomie Téma: Transformace ekonomiky po 1989 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená

Více

Stabilita bankovního sektoru,

Stabilita bankovního sektoru, Stabilita bankovního sektoru, nové regulatorní požadavky a trendy v úvěrování doc. Ing. Pavel Mertlík, CSc. hlavní ekonom 23.2.2012 Aktuální hospodářský růst ČR Česká ekonomika byla podle předběžných údajů

Více

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 BANKY A PENÍZE Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 Peníze počátky vzniku Historie vzniku Barterová směna: výměna zboží za zboží Značně komplikovaná Vysoké transakční náklady Komoditní peníze Vznikají

Více

Agregátní poptávka a agregátní nabídka

Agregátní poptávka a agregátní nabídka Kapitola 5 Agregátní poptávka a agregátní nabídka Úvod V dlouhém období jsme všichni mrtvi. John Maynard Keynes 13 Model, který by zohlednil celou rozmanitost skutečnosti, by nebyl užitečnější než mapa

Více