VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA. Hornicko-geologická fakulta. Institut environmentálního inženýrství

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Hornicko-geologická fakulta Institut environmentálního inženýrství ODPADY JAKO POTENCIÁLNÍ ZDROJE KRITICKÝCH SUROVIN Bakalářská práce Autor: Vedoucí diplomové práce: Simona Zabloudilová doc. Ing. Vladimír Čablík, Ph.D. Ostrava 2015

2

3

4 Poděkování: Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce panu doc. Ing. Vladimíru Čáblíkovi, Ph.D. za cenné informace a čas, který mi při konzultacích věnoval.

5 Anotace Cílem této bakalářské práce je provést rešerši týkající se kritických surovin, které se řadí mezi kritické komodity. Zaměřit se na využití existujících odpadů z bývalé těžby rud a recyklaci elektroodpadu s následným využitím. Popsat jejich technologické zpracování, těžební postupy za účelem získání druhotných surovin. V práci se pojednává o legislativních principech stanovených pro Evropskou unii a Českou republiku. Klíčová slova: vzácné zeminy, odpady z těžeb, kritické suroviny, zpracování elektroodpadu Annotation The aim of this thesis is to recherche on critical raw materials, which are among the critical commodity. Focus on the utilization of existing waste from former mining and recycling of e-waste with subsequent use. Describe their technological processing, mining methods, in order to obtain secondary raw material. The work deals with the legal principles laid down by the European Union and the Czech Republic. Key words: rare earth, waste from logging, critical raw Materials, e waste treatment

6 OBSAH 1. Úvod Cíl práce Současný stav řešené problematiky Základní rozdělení kovů Kritické suroviny a životní prostředí Odpady z těžby Celosvětové zásoby vzácných kovů Vzácné zeminy Drahé kovy Recyklace vzácných a drahých kovů Přehled platných legislativních předpisů vztahujících se k dané problematice Legislativa Evropské unie Současné normy v České republice Rizika důlních odpadů Přehled předpisů a dokumentů souvisejících s oblastí druhotných surovin Vytipování a dostupnost potencionálních zdrojů kritických surovin Kritické suroviny v EU Kritické suroviny v ČR Závěr Seznam tabulek Seznam obrázků Seznam grafů Použité zdroje... 37

7 1. Úvod Simona Zabloudilová: Odpady zdroje surovin Nerostné suroviny jsou nezbytné pro efektivní fungování celosvětového hospodářství, provázejí téměř každou lidskou činnost od počátku existence lidstva. Kritické suroviny a průmyslové minerály jsou hlavním zdrojem pro celou řadu následných průmyslů, infrastruktur a výrobků používaných v každodenním životě. Bez nerostných zdrojů by nebyl dostatek energie, většina staveb a dopravních prostředků, strojů a nástrojů, předmětů běžné denní potřeby, léčiv, ale i třeba historických památek. Těžba nerostných surovin a využití litosférických zdrojů znamená vždy významný zásah do geologických poměrů území. S technickou vyspělostí, stoupá spotřeba a materiálová náročnost jejího zajištění, což klade stále vyšší nároky na zvyšování poznatků o neživé přírodě a jejich zákonitostech speciálně geologii, technologii. To vše má za příčinu úbytek půdního fondu, likvidaci vegetačního krytu, poškození zemědělského, lesního a vodního hospodářství, likvidaci sídlišť, zhoršení ekologických podmínek, vytváření antropogenního georeliéfu. Mimo energetické a stavební suroviny jsou, se svými obrovskými objemy těžby, právě nerudní suroviny důležitými komoditami pro udržení vysoké kvality současného života v naší technicky vyspělé společnosti a jejího dalšího rozvoje. 2014/2015 1

8 1.1 Cíl práce V současné době jsou odpady jako potencionální zdroje kritických surovin celosvětovým tématem, kterým je nutno se zabývat, nalézat nová řešení a vytvářet zásoby do budoucna. Zaměřit se na využití možnosti recyklace elektroodpadu, získávání druhotných surovin s následným využitím k výrobě nových produktů. Při zpracování je třeba brát v úvahu také množství nebezpečných a toxických látek, které elektrozařízení obsahují a následně mohou mít vliv na životní prostředí. Cílem této bakalářské práce je provést rešerši týkající se kritických surovin, které se řadí mezi kritické komodity. Zaměřit se na využití existujících odpadů z bývalé těžby rud (haldy, odkaliště) a bezodpadové technologie. Charakterizovat jeho složení a chemické získávání. Popsat současné možnosti jeho technologického zpracování a těžební postupy za účelem využití vybraných složek jako druhotných surovin, posílit udržitelnost zásobování nerostnými surovinami v oblasti přírodních zdrojů. Dalším cílem je vytipovat současné problémy jako je ubývání přírodních zdrojů v životním prostředí a hledat další cestu jak nahradit vzácné zeminy jinou vhodnou alternativou. Využití primárních zdrojů, získávání nových recyklačních technologií a zachování jejich charakteristické vlastnosti s výchozími surovinami, dodržet efektivnost, materiálovou nenáročnost a to vše s ohledem na životní prostředí. 2014/2015 2

9 2. Současný stav řešené problematiky Nerostné suroviny jsou od počátku existence lidstva, nezbytnou součástí našeho života. S technickou vyspělostí společnosti stoupá spotřeba a materiálová náročnost jejího zajištění. Bez nerostných zdrojů by nebylo dostatek energie, většiny staveb, dopravních prostředků strojů a nástrojů, předmětů běžné denní potřeby, léčiv, ale i historické památky, což klade stále vyšší nároky na zvyšování poznatků o neživé přírodě a jejich zákonitostech. Nerostné suroviny a kovy jsou se svými relativně malými těženými objemy důležitými komoditami pro udržení vysoké kvality současného života v naší technicky vyspělé společnosti a jejího dalšího rozvoje. Využívání litosférických zdrojů znamená vždy významný zásah do geologických poměrů v daném území, těžbou jsou ohrožena ložiska, znamenají úbytek půdního fondu, likvidaci vegetačního krytu, poškození zemědělského, lesního a vodního hospodářství, likvidaci sídlišť, zhoršení ekologických podmínek, vytváření antropogenního georeliéfu [7,9]. Nerostné suroviny jsou základní složkou materiální výroby a budou i v dalším tisíciletí. Vše bude záviset na strukturálních změnách v hutním a těžkém strojírenském průmyslu, vývoji nových technologií, na politické situaci v rozvojových zemích a na životním prostředí. Kvalita využívání nerostných i druhotných surovin, vždy záleží na ekonomických a technických požadavků daného státu. Každý stát má státní správu, která vymezuje a řídí úroveň těžby, zákonů a státních norem, jsou stanoveny emisní limity do ovzduší a do odpadních vod [42]. 2.1 Základní rozdělení kovů základní (Base metals =BM): Al, Cu, Ni, Pb, Sn, Zn, železo, včetně slitin (Iron Ferro Alloys), drahé (Precious metals = PM): Ag, Au, PGM - Jsou to platinové kovy, dělí se na lehké a těžké - jsou velice odolné vůči opotřebení a znehodnocení oxidací, vhodný kov, používaný ve šperkařství. (Ir, Os, Pd, Pt, Rh, Ru), vzácné (Minor metals = MM): As, Be, Bi, C, Ca, Cd, Co, Cr, Cs, Ga, Ge, Hf, Hg, In, Li, Mg, Mn, Mo, Nb, Rb, Re, Sb, Sc, Se, Si, Sr, Ta, Te, Ti, U, V, W, Zr, 2014/2015 3

10 prvky vzácných zemin (lanthanoidy) (Rare Earth Elements = REE). Ce, Dy, Er, Eu, Gd, La, Nd, Pr, Sm, Tb, Y, high tech suroviny jsou to řady: MM, REE, PGM - využití ve špičkových technologiích (Obr. 1) [9]. Obrázek 1 Periodická tabulka prvků [9] 2.2 Kritické suroviny a životní prostředí Kritické suroviny jsou nezbytně důležité pro funkci celosvětového hospodaření, ale také jako průmyslové minerály a jsou nedílnou součástí různých odvětví, převážně průmyslu, a pro výrobky používané v každodenním životě [9]. U kritických surovin je nejdůležitější jejich zdroj získání a těžba. V tuto chvíli je riziko velice vysoké, jelikož podíl celosvětové produkce pochází z Číny (antimon, fluorit, galium, germanium, grafit, indium, hořčík ra re zeminy, wolfram), Ruska (PGM), Demokratické republiky Kongo (kobalt, tantal), a Brazílie (niob a tantal). Tato 2014/2015 4

11 koncentrace výroby, v mnoha případech, je ke všemu umocněna velmi nízkou nahraditelností a nízkou sazbou za recyklaci. Celosvětově se analyzuje 41 kritických minerálů a kovů. V souladu s jinými studiemi a zprávami předkládají pojem kritičnost. To znamená, že suroviny jsou označeny slovem,,kritické. Tento pojem vyjadřuje, že riziko nedostatečných dodávek a jejich dopady na ekonomiku jsou vyšší ve srovnání s většinou jiných surovin. Máme dva druhy rizik: a) rizikem je dodávka s pohledem k politicko-ekonomické stabilitě vývojové země, úroveň koncentrace výroby, potencionál pro substituce a míra recyklace, b) riziko země pro životní prostředí [9]. Kritické suroviny jsou rozděleny do různých skupin. Roku 2011 byla vytvořena studie a díky ní byl vytvořen seznam ES. Cílem této studie, která byla vytvořena pro Severní Porýní ve Vestfálsku, kde sídlí Státní agentura přírody, bylo vypracování analýzy kritických kovových surovin, pro vybrané skupiny výrobků, pro nedostatky v recyklačních infrastrukturách a technologií s cílem: Recyklovat kritické suroviny z odpadních elektronických zařízení. Čtrnáct kritických surovin dle seznamu ES: Antimony, Beryllium, Cobalt, Fluorspar, Galium, Germanium, Graphite, Indium, Magnesium, Niobium, PGMs (Platinium Group Metals), Rare earths, Tantulum, Tungsten [4.5,9]. 2014/2015 5

12 2.3 Odpady z těžby Simona Zabloudilová: Odpady zdroje surovin Celosvětová geologie je jednou z nejdůležitějších oblastí pro těžbu vzácných zemin. Velké naleziště vzácných zemin se nachází v zemské kůře, kde je nutná těžba a speciální technika pro získávání, například rudních ložisek na rozdíl od těžby obecných a drahých kovů. Hlavní koncentrace prvků je na neobvyklých odrůdách vyvřelých hornin, zejména alkalických horninách a carbonatites. Další nedílnou součástí jsou potenciálně užitečné koncentrace prvků vzácných minerálů (Obr. 2), také nalezené v rozsypech, reziduálně vytvořené z hlubokého zvětrávání vyvřelých hornin, pegmatitů, oxid železa měď-zlatých depozit a mořských fosfátů, ale také alkalické vyvřeliny. Tvorba alkalických hornin je komplexní, vzácně obohacená prvky, jako zirkonium, niob, stroncium, baryum, lithia, a prvky vzácných zemin. Důležité je chemické složení, které může mít v zemské kůře změnu reakce, tlaku, teploty a složení okolních hornin, výsledkem je ohromující rozmanitost typů jednotlivých hornin, které jsou různě obohacené i vzácnými prvky. Povětrnostní vlivy jsou velmi důležité pro jednotlivé typy hornin, které jsou uložené v různých prostředích, jako jsou potoky a řeky, břehy, lužní ventilátory a delty. Proces eroze soustřeďuje hustší minerály, do vkladů známých jako rýžovišť, nejznámější je zlato. V závislosti na zdroji erozních produktů, některé prvky vzácných zemin - ložiskové kamenné moučky, jako monazit a xenotim, mohou být koncentrovány spolu s dalšími minerály. V tropických oblastech, jsou to skály hluboce zvětralé, tvoří jedinečný půdní profil a ten se skládá z lateritového železa a hliníku bohatého na půdy. Rudy vzácných zemin jsou mineralogicky a chemicky velmi složité a často radioaktivní. Světově známé jsou velké naleziště v USA v jižní Kalifornii, Mountain Pass [21]. Nakládání s odpady z hornické činnosti se řídí horním zákonem č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Odpadem se rozumí,,každá látka nebo předmět, jichž se vlastník zbavuje, zamýšlí zbavit nebo má povinnost se jich zbavit. Odpady z těžby jsou odpady z ropy, uhlí nebo rudy, patří zde haldy, odkaliště, opuštěné důlní úvaly, výsypky, uhelný kal, skrývka, které vznikly báňskou činností. Přednostně je však nutné pohlížet na tyto materiály, jako na potencionální zdroje nerostných surovin a teprve v případě, že s nimi nelze jinak naložit, posuzují se jako odpady určené k odstranění. Tyto primární zdroje jsou v současné době uzavřeny, sanovány, rekultivovány, případně zlikvidovány. 2014/2015 6

13 V roce 1992 byla v české republice ukončena činnost rudného hornictví a od té doby nebyly v této oblasti vynakládány žádné finanční prostředky na výzkum. Díky novým recyklačním technologiím, chceme získat druhotný odpad pro následné využití, avšak jejich výstupem musí být látky srovnatelné kvalitou s výchozími surovinami. Je nutné využít moderních a šetrných metod pro komplexní využití ložisek a získání veškerých surovin. Obrázek 2 REE Periodická tabulka: prvky vzácných zemin 2.4 Celosvětové zásoby vzácných kovů Podle statistik každým rokem celosvětově stále stoupá spotřeba vzácných kovů průměrně o deset procent. To má za příčinu stále se zvedající ceny na trhu. Hlavním celosvětovým vývozcem vzácných kovů je Čína, která disponuje nejpokročilejšími a nejdostupnějšími technologiemi zpracování. V Číně se tyto kovy těží z tzv. vzácných zemin. Vzácné zeminy jsou považovány za průmyslové zlato. Jsou nezbytné pro technicky vyspělé produkty, jako jsou čočky do optických přístrojů, mobilní telefony, baterie elektromobilů, větrné turbíny anebo zbraně. Čína jako hlavní vývozce (Obr. 3), začala však v roce 2010 politicko-ekonomicky zneužívat svého výlučného postavení a účelově omezila export vzácných kovů. Své rozhodnutí odůvodnila tím, že ceny těchto vzácných kovů jsou na globálním trhu příliš 2014/2015 7

14 nízké a nepokrývají obrovské ekologické náklady na jejich těžbu. A tím se rozpoutalo světové soupeření o tyto nerostné suroviny. USA, Japonsko a Evropa, hlavní dovozci těchto kovů, se začali bouřit, protože Čína svým rozhodnutím porušila pravidla obchodu. Přitom před dvaceti lety se stala jejich největším světovým producentem jenom díky nejvyšším cenám. Vzhledem k tomu, že Čína vlastní 97% těžitelných světových zásob těchto zemin, způsobil nutně její tah vlnu zneklidnění ve světě, kde jsou na jejich dovozech závislí. Jako první zareagovaly USA, které se snažily rychle obnovit nové, bezpečné, i když dražší postupy těžby. Jsou pokládány za druhý největší zdroj vzácných zemin na světě. Především Evropská Unie (dále jen EU) je oblastí, která je nejvíce postižena nedostatkem surovin a je závislá na dovozech z rozvojových zemí. Je tomu tak z důvodu omezené přítomnosti depozitů, z kterých by se dalo ekonomicky těžit nebo kvůli neprobádanému geologickému potencionálu na území EU. Podle některých odborníků je proto potřeba prozkoumat nová, doposud nevyužitá naleziště, a zvolit k tomu způsob, který by byl šetrný k životnímu prostředí. Jedno z největších ložisek vzácných zemin na světě bylo také nedávno objeveno v jižní části Grónska, které má pokrýt až 14% světové produkce vzácných zemin a srazit tak dominanci Číny v exportu až na 43% v roce Grónsko je zatím největší nadějí světa do budoucna [9]. 2014/2015 8

15 Obrázek 3 Hlavní světoví vývozci vzácných kovů [23] 2.5 Vzácné zeminy Kovy vzácných zemin nacházejí v posledních padesáti letech významné a nezastupitelné praktické využití. Těží se zpravidla povrchově z minerálů, ve kterých je obsaženo mnoho jedovatých a radioaktivních látek, například uran nebo thorium. Vytěžená směs se musí rozemlít, třídit a vyluhovat kyselinou. Ve vyspělých státech je celý proces velmi nákladný a to díky ekologickým a bezpečnostním opatřením. Vzácné zeminy jsou využívány především v průmyslu a elektrotechnice, díky zrychlující se poptávce na trhu. Mají strategický význam zejména ve špičkové elektrotechnice, nanotechnologiích, ale i v jaderné energetice, vojenské technice či laserech, a jsou zásadně důležitým materiálem pro výrobu Ipodů, Iphonů, plochých obrazovek, přístrojů s displeji z tekutých krystalů, magnetů nebo baterií využívaných mimo jiné v hybridních automobilech, ale také ve větrných turbínách. Nejvýznamnějším použitím je výroba permanentních magnetů, 2014/2015 9

16 v současné době jsou k dispozici tři materiálové typy: Tyto sloučeniny jsou vytvořeny ze samaria nebo neodymu v kombinaci s železem nebo kobaltem. Železo i kobalt jsou samy o sobě feromagnetické materiály, to znamená, že se dají zmagnetizovat. Spojením výše uvedených prvků, je možné vytvořit extrémně silné magnety, jsou tedy výkonnější, mají vysokou remanenci avšak malou koercitivitu. To určuje velkou délku magnetizačního směru. Magnety AlNiCo (Obr. 4) jsou směsí hliníku, niklu, kobaltu, železa, mědi a titanu. Vyrábějí se sléváním nebo spékáním. Slinované magnety NdFeB (Obr. 4) jsou vyráběny spékáním ze směsi vzácných zemin, velmi zdlouhavou technologií (Obr. 5), Neodymželezo-Bor. Mají nejvyšší energii mezi současnými permanentními magnety a lze je dodávat v mnoha tvarech a rozměrech. Mají i své nevýhody a to takové, že jsou velmi křehké a mají malou odolnost proti korozi. [3,4,13] Obrázek 4 Magnety A1NiCo, slinované magnety Obrázek 5 Technologický proces výroby ALNiCO 2014/

17 Ve vyspělých zemích se těžba vzácných zemin a celý proces stal velice nákladným a nepopulárním, proto se povrchová těžba přesunula do Číny. Výroba je výhodná a cenově dostupná, protože Čína má světové prvenství v množství vlastních zásob a nalezišť několika vzácných zemin a přírodních zdrojů [13]. Chemické a fyzikální vlastnosti prvků vzácných zemin neboli tzv. lanthanoidů, anglicky také pod zkratkou tzv. RE nebo REE (Rare Earth Elements), jsou velmi podobné. Jsou to velmi měkké kovy se stříbrolesklou barvou. Přiřazují se k nim ještě dva prvky, které se nacházejí ve třetí skupině periodické soustavy (Skandium, Ytrium). Čína, která je téměř monopolním producentem, zavedla omezení na jejich vývoz a pro světové odběratele situaci zdůvodňuje tím, že těžba příliš zatěžuje životní prostředí. Export vzácných kovů z Číny je klíčový hlavně pro Japonsko, USA a Jižní Koreu. Do skupiny patří celkem 17 prvků: Lanthan, Cer, Praseodym, Neodym, Promethium, Samarium, Europium, Gadolinium, Terbium, Dysprosium, Holmium, Erbium, Thulium, Ytterbium, Lutecium, Skandium, Yttrium [3, 4, 5, 6, 12,13] 2014/

18 2.6 Drahé kovy Simona Zabloudilová: Odpady zdroje surovin Do skupin drahých kovů patří: Copper, Gold, Nickel, Palladium, Platinum, Stříbro Platina Většina lidí považuje zlato za nejcennější kov na světě, ale cena platiny je několikrát vyšší než cena zlata (nebylo to tak vždy), je to velice těžký kov a chemicky mimořádně odolný drahý kov. Platina má vyšší hustotu (21,0g/cm3) než zlato (19.3g/cm3), je mnohem tvrdší a je velice dobře zpracovatelná, kujná a tažná, je mnohem vzácnější než zlato. Každoročně se z nalezišť (Obr. 6) vytěží 10x méně platiny než zlata. Platina má bílošedou barvu, je velice trvanlivá a proto je velice oblíbeným drahým kovem ve šperkařství (Obr. 7). Na rozdíl od zlata a stříbra, má vysoký bod tání (1769 o C). Zlata se každoročně vytěží cca 2500 tun, platiny jen cca necelých 200 tun. Největší naleziště a celosvětová těžba platiny probíhá v Jihoafrické republice, firma Amplast je největším celosvětovým těžařem platiny. Je dceřinou společností těžebního koncernu Anglo American s přibližně 70% - 75% produkcí na světě. Platina má významné využití v průmyslu a jako velice vzácný drahý kov slouží stejně jako zlato a stříbro pro investiční účely buď ve formě platinových slitků či platinových mincí (Obr. 7). Platina je nepostradatelná v mnoha průmyslových odvětvích, přibližně 50% světové roční produkce platiny se používá při výrobě automobilových katalyzátorů (Obr. 7), dnes již jen u aut s dieslovými motory. Před časem se platina využívala i u benzinových katalyzátorů, ale v posledních letech byla vytlačena příbuzným kovem palladiem, které má podobné fyzikální vlastnosti a je mnohem levnější. U dieslových motorů je platina využívána z důvodu lepších užitných vlastností v autech s těmito motory. Dále se používá při výrobě zapalovacích svíček do aut, v laserových tiskárnách, v pohonech letadel [3,26]. Když si přepočteme, že cca tun platiny, která se v posledních letech každoročně dle údajů britské společnosti získává recyklací, představuje v současné době vytěžené množství z Jihoafrické republiky více jak 50% celkové celosvětové nabídky platiny [3,26]. 2014/

19 Obrázek 6 Celosvětová mapa nalezišť platiny Cena platiny je určena náklady na drahou těžbu, rafinaci a zpracování stejně tak jako u zlata, stříbra nebo palladia [26]. Obrázek 7 platina ve šperkařství, platinové plátky, katalyzátor 2.7 Recyklace vzácných a drahých kovů Recyklace vzácných a drahých surovin je ve srovnání s těžbou mnohem snazším způsobem jak získávat vzácné suroviny. Recyklace je tedy forma využití dle definice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Sb. L 312 z ). Využití je jakákoli činnost, jejímž hlavním výsledkem je, že odpad slouží užitečnému účelu tím, že nahradí jiné materiály, které by jinak byly použity ke konkrétnímu účelu, nebo jejímž výsledkem je, že je odpad upraven k tomuto konkrétnímu účelu, a to v daném zařízení nebo v širším hospodářství [1]. 2014/

20 Elektroodpad je velmi zajímavým zdrojem vzácných a drahých surovin. Z 1 tuny starých telefonů lze získat až 350 gramů zlata a ze stejného množství zlatonosné primární hodnoty se získá pouze 5 gramů. Co to znamená pro životní prostředí? Negativní dopad má těžba, díky které je ohroženo mnoho živočišných druhů, například těžba přírodních zdrojů v Africe. Devastace druhové rozmanitosti, zvlášť coltanu, je navíc hrozbou pro gorily, slony a jiné druhy pravděpodobně i v zákonem chráněných oblastech jako má Demokratická republika Kongo [28]. Dalším drahým a vzácným kovem vedle zlata je iridium, které se nachází všude kolem nás, stačí se jen prohrabat kovovým šrotem ze staré elektroniky. Vykutané kovy z různých druhů jsou znovu využívány v nových součástkách do jiné elektroniky. Tyto vzácné kovy se taví a prodávají jako ingoty zlatníkům, investorům i zpět výrobcům, kteří používají např. zlato ve spínacích destičkách mobilů, LCD světlech, noteboocích. Recyklace kovů je tedy velmi důležitá. Podle statistik jedné japonské recyklační společnosti, máme srovnání - jedna tuna rudy ze zlatého dolu vynese průměrně jen pět gramů cenného kovu, zatímco tuna vyřazených mobilních telefonu může obsahovat až 150 gramů zlata, mědi i stříbra. Mobilní telefony, neboli v dnešní době smartphony, jsou velkým zdrojem vzácných a drahých kovů, které mobilní telefon musí obsahovat, jinak by nešel sestavit. Celková cena kovů v jednom mobilním telefonu je velice zanedbatelná, ale velmi důležitá. Aby jeden mobilní telefon dosáhl špičkové úrovně, potřebujeme k tomu tyto komponenty: aluminium, antimony, arsenic, baryum, beryllium, calcite, cobalt, chromium, copper, dysprosium, europium, gallium, gold, graphite, indium, iron, lead, neodymium, nickel, lithium, palladium, silica, silver, sulfur, tantalum, titanium, terbium, tin, zinc [8,18,22]. Recyklace je nesmírně důležitá, jelikož na trhu neustále rostou ceny jednotlivých kovů, například: platiny, palladia, zlata, stříbra, mědi, cínu. V Japonsku je recyklace velmi nezbytná a důvodem jsou zejména malé zásoby přírodních zdrojů. Odpad se nejprve ručně třídí a rozebírá, poté se chemicky upravuje ponorem v chemikáliích, aby se odstranily nežádoucí materiály, a zbylý kov se čistí a přetavuje. Japonsko je jednou z nejlépe recyklující zemí na světě, věnují se také recyklaci paměťových čipů, kabelů, černého inkoustu, který obsahuje stříbro i palladium. Nesmíme zapomenout také na spojené státy, 2014/

21 které modernizují velmi úspěšně a to i přesto, že v domácnostech skladují dalších 100 miliónů nepoužívaných televizí. Česká republika si v recyklaci v posledních letech vede velmi dobře, sesbírá asi 50% televizí uvedených na trhu, monitorů vybere dokonce až 110%. Vzácné kovy, sklo, plasty a další suroviny získávané recyklací, nezatěžují tolik životní prostředí škodlivými oxidy uhlíku a dusíku, jako například přímá těžba z přírodních zdrojů. Klasické monitory, obrazovky televizorů obsahují řady nebezpečných toxických látek. Proces jejich zpracování je založen na ruční demontáži, v první řadě demontáž krytu, plošných spojů, oddělení kabelů, měděné cívky a elektroniky. Kabely jsou výborným zdrojem při recyklaci, k získávání mědi. Při recyklaci monitorů a televizorů je důležitou surovinou sklo. Zpracovává se například mechanickou technologií. Dnes se na trhu objevují již televizory s moderní technologií, jsou to televizory s plochými obrazovkami, plazmové, LCD obrazovky, které se recyklují jen v malých množstvích a to z důvodu jejich stálé životnosti. Předpokládaný zpětný odběr těchto plochých obrazovek se vidí dle statistik západního trhu, zhruba za čtyři až pět let [16,17,18,22, 29]. Chemické metody a procesy recyklace elektroodpadu 1. tištěné spoje nebo integrované obvody se mísí v peci roztaveným olovem. Plasty vyhoří, železo a část barevných kovů plavou na povrchu taveniny a odtud se stahují. Do roztaveného olova přechází většina ušlechtilých kovů. Tavenina se následně prohání vzduchem, většina olova a obecných kovů se zoxiduje a odstraní jako struska. Zbylá část olova obohacená o drahé kovy se podrobí rafinaci. 2. Kyanidové loužení nejvíce zastoupený a také nejžádanější kov přítomný v elektroodpadech zlato je ho možno selektivně a snadno izolovat loužením zředěnými roztoky alkalických kyanidů. Podmínkou je, aby pozlacený materiál byl obnažen, tedy jeho povrch byl přístupný kontaktu s loužícím roztokem. To bývá splněno při ručním rozebírání odpadu. Loužení má vysokou účinnost a jeho výhodou je fakt, že jeho kovy nejsou dotčeny. Nevýhodou je vysoká toxicita použitého činidla, paradoxně ale při správném chemickém zacházení s výluhy je odpadů minimální množství a jsou neškodné. 2014/

22 Obrázek 8 Proces adsorpce zlata na aktivní uhlí ze rmutu 3. Separace paladia Paladium se v elektroodpadech vyskytuje ve třech hlavních aplikacích v nejiskřících kontaktech (stykače, relé) jako náhražka zlata na povrchu mechanických kontaktů anebo deskových keramických kondenzátorech. 4. Permanentní magnety v harddiscích počítačů, ale i v reproduktorech se stále více nacházejí kompozitní materiály s velmi vysokou magnetickou susceptibilitou. Izolace těchto elementů není ani tak ekonomickým přínosem, ale hlavně technologickým požadavkem. Při kvalitní mechanické demontáži mohou být tyto komponenty snadno odstraněny a navíc poměrně jednoduchým chemickým procesem mohou být cenné složky recyklovány. 5. Elektrolýza většinou se elektrolýzou získá podíl mědi případně niklu a drahé kovy z většiny zůstávají v anodických kalech. Pro složitost odpadních roztoků a ekologickou náročnost likvidace zbytků je elektrolýza používána ve světě pro přepracování elektroodpadu poměrně zřídka. 6. Recyklace luminoforů Recyklace televizních obrazovek a PC monitorů je objemově dosti významnou součástí procesu získávání elektroodpadu. Specifická je přitom právě přítomnost skleněné obrazovky. Pro opětovné využití skla je nezbytné zbavit obrazovky luminiscenční vrstvy nanesené na vnitřní straně. Luminofor je jednak toxickým odpadem, ale navíc znemožňuje opětovné využití skla tím, že významně mění optické vlastnosti skla. Prozatím není vyřešena ani recyklace 2014/

23 krystalů, neboť se v displejích vyskytují ve směsi až několika desítek typů a jejich roztřídění zpět na jednotlivé by bylo velice náročné, a tudíž ekonomicky neefektivní. Obrazové sklo je tedy čištěno mokrou nebo suchou cestou, při obou vzniká kal či prach luminoforu. 7. Flotace je jedna z mnoha rozdružovacích metod nerostných a druhotných surovin. V dnešní době nachází flotace široké uplatnění nejen v rámci úpravy primárních surovin, ale i surovin sekundárních. Metoda je založena na principu rozdílných chemicko fyzikálních vlastností jednotlivých povrchů materiálů určených k rozdružování. Ve flotaci probíhají děje na fázových rozhraních: kapalina vzduch, kapalina kapalina, kapalina pevná látka a pevná látka vzduch. Obrázek 9 Schéma flotační úpravy zlaté rudy Obrázek 10 Přívod suroviny na flotaci 2014/

24 3. Přehled platných legislativních předpisů vztahujících se k dané problematice Legislativní rámec vztahující se k problematice odpadů patří mezi sledované právní předpisy nejen v České republice, ale rovněž v rámci celé EU. Z analýzy CEEMIR 1 pod názvem Analýza stávajících právních norem vztahující se k těžbě a úpravě nerostných surovin vzešly zejména soupisy, význam a aplikace ve stávající národní legislativě i legislativě Evropské unie. Zároveň však konstatovala, že oblast těžby a úpravy nerostných surovin řeší právní systém každého jednotlivého státu. 3.1 Legislativa Evropské unie Jak již bylo výše zmíněno, přístup k nerostným surovinám je potřeba zjednodušit. Dostupnost a co nejnižší cenová náročnost patří k nevýznamnějším faktorům, které ovlivňují konkurenceschopnost evropského průmyslu. Ani legislativa v oblasti odpadů se nemůže vyhnout velkému množství nových předpisů nebo alespoň jejich novelám. Ukazuje se tak snaha na sjednocení předpisů ve všech členských zemích. Protože však každá členská země má svou historii, potřeby, již vytvořený právní rámec v oblasti občanskoprávní nebo geografické rozložení, není možné legislativu sjednotit bez negativních zásahů do hospodářského systému, což není žádoucí. Problematika těžby nerostných surovin je velmi široká, ale největší důraz je kladen na ochranu životního prostředí, lidského zdraví a lidských práv (Lisabonská smlouva) [41]. Na vrcholu pilíře legislativních opatření stojí Směrnice č. 2001/42 Strategické posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (SEA Strategic Evnironmental Assessment) a Směrnice č. 85/337/EEC Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí 1 CEEMIR centrum kompetence efektivní a ekologické těžby nerostných surovin. Cílem projektu je shrnutí dosud známých poznatků v oblasti surovin, které jsou považovány za kritické suroviny a navrhnutí šetrného způsobu těžby a úpravy nerostných surovin. 2014/

25 (EIA - Environmental impact assessment), v pozdějších novelizacích Směrnice Rady 97/11/EC a Směrnice EIA 2011/92 EU. Legislativu Evropské unie v oblasti vztahující se k těžbě a úpravě nerostných surovin můžeme rozdělit do třech základních oblastí: legislativa ochrany životního prostředí, zpracovává hlavní aspekty rizik v podobě možnosti vyčerpání neobnovitelných přírodních zdrojů a nevratného poškození životního prostředí a sleduje zejména: a) Kvalitu ovzduší jedná se hlavně o směrnice, které posuzují a určují kvalitu ovzduší v Evropě, mezní limity škodlivých látek, např. Směrnice č. 96/62 /EC o posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší, Směrnice č. 2008/50/EC o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. b) Nakládání s odpady vytváří právní rámec v oblasti vzniku, zpracování, uložení veškerého odpadu (jak komunálního, tak nebezpečných látek), např. Směrnice č. 2008/98/EC o odpadech nebo 2010/75/EC o průmyslových emisích (energetický průmysl, zpracování kovů a nerostů). c) Vodní hospodářství zahrnuje normy o čištění městských odpadních vod, znečišťování nebezpečnými látkami, apod. Hlavním dokumentem je Vodní rámcová směrnice č. 2000/60/EC. d) Ochranu přírody Směrnice č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť vymezuje oblasti, které patří do systému chráněných území NATURA Cílem je zajistit ochranu přírody (živočichů, druhů rostlin), kteří jsou považováni za nejvíce ohrožené a nejcennější. Souvisí s tím i nový pojem ekovýchova. Jako jednu z organizací věnující se této problematice v České republice můžeme jmenovat Český svaz ochránců přírody. legislativa ochrany zdraví a bezpečnosti práce, která sleduje a) vliv hluku z dopravy a strojů cílem je sjednocení právních předpisů všech členských států, a to prostřednictvím Směrnice č. 2000/14/EC o sbližování právních předpisů členských států týkajících se emisí hluku zařízení 2014/

26 b) bezpečnost práce upřesnění minimálních požadavků na bezpečnost při práci zaměstnanců. legislativa regulující průmysl obecně a) Přestože kompetence v oblasti těžby a úpravy nerostných surovin zůstávají na jednotlivých členských státech, na základě výše jmenovaných právních předpisů je regulace značná. Základním prvkem regulace je již zmiňovaná Natura Pro některé těžební projekty znamenala červenou z důvodu prolínání polohy těžby a polohy chráněného území. Do této kategorie můžeme zařadit také Směrnici č. 2006/21/ES o nakládání s odpady z těžebního průmyslu. 3.2 Současné normy v České republice Česká republika, jako jedna z mála členských zemí, má již z předešlé doby zavedeno horní právo. V současnosti je v platnosti předpis č. 44/1988 Zákon o využití nerostného bohatství (horní zákon). Historické prameny datují jeho vznik v průběhu 13. století a do dnešní podoby se postupně vyvíjel podle aktuálních potřeb. (Také v souvislosti se vstupem do EU musely být platné směrnice implementovány do českého práva.) Stejně jako pro Evropskou unii jsou i pro Českou republiku stěžejní právní předpisy týkající se oblasti těžby a úpravy nerostných surovin zaměřeny na: Ochranu ovzduší mezi ústřední právní předpis patří zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, jehož obsahem je nejen základní právní úprava, výklad pojmů, výkon správy, ale také několik příloh a souvisejících vyhlášek, které konkretizují povolené limity škodlivých látek, hodnoty emisních požadavků Ochranu vod, přírody, krajiny, půdního fondu a lesního hospodářství pro odpady pocházející z těžební činnosti existuje samostatná právní úprava. Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem, řeší především podmínky ukládání těžebních odpadů, podporu využití odpadů a jejich sanaci s ohledem na životní prostředí. 2014/

27 3.3 Rizika důlních odpadů Simona Zabloudilová: Odpady zdroje surovin Těžební odpady mohou být využity jako zdroj získávání vzácných nebo nedostatkových kovů v Evropské unii. Ale vzhledem k možnosti závažného ohrožení životního prostředí nebo poškození lidského zdraví, v případě jeho uložení nebo manipulaci, stanoví doporučení s názvem Guidance document for a risk-based pre-seletion protocol for the inventory of closed waste facilities as required by article 20 of the Directive 2006/21/EC způsoby nakládání s tímto odpadem tak, aby rizikové faktory byly co nejvíce eliminovány. Doporučen je tvz. Protokol pro předvýběr, který umožňuje rychlý a jednoduchý náhled na riziková místa. V návaznosti na tento protokol se doporučuje provést další zkoušky, kterými by bylo možné ověřit i geochemické vlastnosti a chování odpadu. Může tak být určena: 1) Chemická a mineralogická vlastnost odpadů a veškerých přísad nebo zbytkových látek, které v odpadu zůstávají. 2) Predikce vývoje chemických vlastností vyluhovaných vod v čase, a to pro každý druh odpadu s ohledem na plánovaný způsob nakládání s odpady. 3) Vyluhovatelnost kovů, oxyaniontů a solí pomocí ph-statického loužícího testu, prelokačního testu, dlouhodobého vyluhovacího testu nebo pomocí jiného vhodného testování. 4) U odpadů obsahujícího sulfidy provedením statického nebo kinetického testu kyselinotvorný potenciál ke vzniku kyselých vod a vyluhovatelnost kovů. Již zmiňovaná organizace CEEMIR ve svých analýzách poukazuje na fakt, že česká republika nemá tyto dodatečné geochemické práce zakotveny v legislativě. Vzhledem k jednoduchosti testů je doporučují jako přínosné pro určení rizikovosti vlastností důlních odpadů. Loužící testy ve statickém uspořádání. Loužící testy v dynamickém uspořádání. Stanovení acidifikačního potenciálu. 2014/

28 Hlavní kroky procesu posuzování vlivů na životní prostředí jsou znázorněny Obrázek 11 Proces posuzování vlivu na životní prostředí 2014/

29 3.4 Přehled předpisů a dokumentů souvisejících s oblastí druhotných surovin Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic. Nařízení Komise (ES) č. 948/2009 ze dne 30. září 2009, kterým se mění příloha i nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS. Komise Evropských společenství: Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě: Iniciativa v oblasti surovin uspokojení kritických potřeb pro růst a zaměstnanost v Evropě, {SEK (2008) 2741}, Brusel , česká verze: KOM (2008) 699 v konečném znění. Zpráva Komise Evropskému Parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o tematické strategii pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci, Brusel , česká verze: KOM (2011) 13 v konečném znění. Sdělení Komise Evropskému Parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Evropa účinněji využívající zdroje stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020, Brusel , česká verze: KOM (2011) 21 v konečném znění. Sdělení Komise Evropskému Parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Řešení výzev v oblasti komoditních trhů a v oblasti surovin, Brusel , česká verze: KOM (2011) 25 v konečném znění. 2014/

30 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/96/ES ze dne 27. ledna 2003 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech. Komise Evropských společenství: Sdělení Komise Radě Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Iniciativa rozhodujících trhů pro Evropu, {SEK (2007) 1729}, {SEK (2007) 1730}, Brusel , česká verze: KOM (2007) 860 v konečném znění. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES. Critical Raw Materials for EU: Report of the Ad-hoc Working Group on defining critical raw materials, European Commission, July Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS 8. Sdělení Komise ze dne 18. června 2003 "Integrovaná výrobková politika - ekologické myšlení zaměřené na životní cyklus" (KOM/2003/302 v konečném znění. 2014/

31 Zelená Kniha - Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii {SEK (2006) 317}. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. května 2008 o obchodu se surovinami a komoditami (2008/2051(INI)) (2009/C 279 E/02). Nařízení Rady (EU) č. 333/2011 ze dne 31. března 2011, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy určité typy kovového šrotu přestávají být odpadem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES. Nařízení Komise (EU) č. 1179/2012 ze dne 10. prosince 2012, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy skleněné střepy přestávají být odpadem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES. Nařízení komise (EU) č. 715/2013 ze dne 25. července 2013, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy měděný šrot přestává být odpadem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES. 4. Vytipování a dostupnost potencionálních zdrojů kritických surovin 4.1 Kritické suroviny v EU Mezi kritické suroviny (oficiální termín pro EU) náleží mimo jiné prvky vzácných zemin (lanthaloidy), které se produkují především v Číně. Neustále nás v médiích informují o jejich nedostatku na trhu a tím pádem jejich růstu cen na trhu. Vyřazená elektrická a elektronická zařízení jsou velmi cenným zdrojem lanthanoidů [11]. Suroviny jsou důležitým zdrojem pro evropskou ekonomiku a jsou nezbytné pro udržení a zlepšení kvality života. V posledních letech, díky rychle se vyvíjející době, velké spotřebě nových výrobků a technologií, stoupá počet použitých materiálů. Zajištění poptávky na trhu začíná být velkou hrozbou v EU a na celém světě. Důvodem je ubývání přírodních zdrojů a nerostného bohatství. EU. Dodávka některých kritických surovin evropského průmyslu je stále těžší a těžší (Tab. 1). Zajištění dostupnosti a přístup 2014/

32 ke kritickým surovinám představuje strategický cíl pro politické a ekonomické agendy EU. Hlavní průmyslová odvětví EU, jako je chemický průmysl, stavebnictví, automobilový, letecký a výroba strojních zařízení, poskytují 30 milionů pracovních míst a jsou závislé na přístupu ke kritickým surovinám. Vzácné zeminy jsou nezbytné pro průmyslovou výrobu, také slouží k výrobě větrných turbín, solárních článků, elektrických vozidel, energeticky úsporných osvětlení. Nedostatek kritických surovin souvisí s ekonomikou a politikou jednotlivých zemí. Výrazně se zvyšují ceny za energie z obnovitelných zdrojů, což způsobuje napětí a nejistotu mezi světovými high-tech (zahrnují vyspělé technologie) trhy a je nezbytné hledat nové cesty směrem k substituci za účelem snížení spotřeby EU a snížit relativní závislost na dovozu [2,10,19]. Důležitost surovin a problémy se zásobováním má negativní dopad na evropský průmysl a celou jeho hospodářskou výkonnost. K posílení evropského průmyslu je nezbytné, aby suroviny byly přístupné včas a za rozumnou tržní cenu. Díky omezeným zásobám v EU se evropští politici obávají razantního zvýšení cen u vybraných surovin, které nepochází z EU. Například ceny vzácných zemin - dysprosium a neodym rychle vzrostl mezi lety 2010 a Velká část evropského průmyslu je silně závislá na mezinárodních trzích pro zajištění surovin, které daná země potřebuje. Vybrané kovy a minerály, které vybrala Evropská komise, jsou označeny jako kritické pro ekonomiku EU. Vzácnými surovinami, které jsou používané evropským průmyslem, a které jsou v současné době dováženy ze zemí mimo EU, jsou: 100% primární platina, kobalt, vzácné zeminy a přírodní kaučuk. Jedním z nejdůležitějších dodavatelů mnoha materiálů je Čína. Čína má obrovské zásoby nerostných surovin a je na prvním místě ve světovém žebříčku. Bohaté naleziště drahých a vzácných kovů, najdeme hlavně na africkém kontinentu a to především v Demokratické republice Kongo Cobalt a Tantalum, Jihoafrické republice PGM a v Rwandě Tantalum. Ale nesmíme zapomenout na jihoamerickou Brazílii Tantalum. Přírodní kaučuk je závislý především na dodávkách z jihovýchodní Asie. EU je soběstačná ve výrobě dřeva a papíru, a to i přesto, že poptávka po těchto materiálech v ostatních průmyslových odvětvích, včetně bio energie, stále roste [2,19.23]. 2014/

33 Tabulka 1 Metriky pro závislost EU na dovozu surovin (v %)[23] Surovinové materiály Dovozní závislost Surovinnové materiály Dovozní závislost Přírodní kaučuk 100% Hromadné kovy 57% Hi-tech kovy 96% Průmyslové minerály 46% Železná ruda 85% Dřevo 15% Důležité suroviny (viz. pozn.) 77% Papír 9% Nutnou hrozbou pro celý svět je Čína, jelikož je nejsilnějším dodavatelem surovin na světě, neustále mění ceny, zdražuje a do budoucna chce dokonce omezit vývoz některých surovin. Evropská komise navrhuje následující zásady: 1. Těžební průmysl je klíčový k dosažení dosud nevyužitých evropských minerálů v hloubce metrů, které zahrnují důležité suroviny s odhadovanou hodnotou okolo 100 bilionů eur. Evropa je také domovem několika světových dodavatelů špičkových těžebních zařízení. 2. Recyklace je dalším klíčovým způsobem jak snížit evropskou poptávku po surovinách mimo EU. Potenciál je spatřen v získávání značného množství surovin ze spotřebního a průmyslového zboží, které již dosloužilo (např. vzácné zeminy z mobilních telefonů, počítačových monitorů, plochých obrazovek, LCD světel, platina z výfuků aut, dřevo z nábytku) [20.23]. Kritické suroviny jsou rozděleny do různých skupin, první analýza kritických surovin byla zveřejněna roku 2010 Evropskou komisí. 14 kritických surovin bylo identifikováno ze seznamu kandidátů ze 41 non - energie, nepotravinářské materiály. Roku 2011 byla vytvořena studie a díky ní byl vytvořen seznam ES (Evropské společenství), kde Evropská komise tento seznam přijala. Cílem této studie, která byla vytvořena pro Severní Porýní ve Vestfálsku, kde sídlí Státní agentura přírody, životní prostředí a ochrana spotřebitele, vypracovala analýzy kritických kovových surovin, 2014/

34 pro vybrané skupiny výrobků, pro nedostatky v recyklačních infrastrukturách a technologií s cílem: Recyklovat kritické suroviny z odpadních elektronických zařízení. V červnu v roce 2014, Evropská komise představila revidovaný seznam 20-ti kritických surovin z roku 2011, kde v předchozím seznamu bylo zahrnuto 13 z 14 materiálů, jediný, který byl vyškrtnut ze seznamu byl tantal (kvůli nižšímu riziku energie). Navrhla šest nových materiálů, které se objeví na seznamu: boritany, chrom, koksovatelné uhlí, magnezit, fosfátu a křemík čím se počet navýšil na 20 surovin, které jsou dnes považovány za kritické pro Evropskou unii. Seznam by měl pomoci stimulovat evropskou produkci kritických surovin a usnadnit zahájení nových těžeb a recyklací. Evropská komise určuje díky použitelnosti a priorit jeho využití seznam ve vztahu k celkové strategii v oblasti nerostných surovin. Určení tzv. kritických nerostných surovin představuje jeden ze základních pilířů implementace tzv. Raw Materials Initiave (RMI) s vazbou na legislativu a prováděcí dokumenty v oblasti těžebního průmyslu. Seznamy budou velice důležité kupříkladu pro tvorbu surovinových politik jednotlivých členských států EU [9,20, 25]. CRM Kritické suroviny v EU: Antimonu, Berylia, Kobalt, Kazivec, Galium, Germanium Indium, Hořčík, Přírodní grafit Niob, PGM (Platinium Group Metals) kovy Platinové skupiny, těžké Vzácné zeminy, lehké Vzácné zeminy a Wolfram. V revidovaném seznamu, jsou poprvé vzácné zeminy rozděleny do dvou samostatných kategorií. Do lehkých vzácných zemin a těžkých vzácných zemin [8]. 4.2 Kritické suroviny v ČR V dnešní vyspělé době, stoupá spotřeba naší společnosti, techniky, ale také materiálová náročnost. Je tedy velmi důležité myslet na budoucnost. Zjišťovat zásoby, vytvářet rezervy, myslet na zajištění společnosti do budoucna, což klade stále vyšší nároky na zvyšování poznatků o neživé přírodě a jejich zákonitostech speciálně v geologii, chemii, technologii i dopadu na životní prostředí. Věnovat se projektům, výzkumům, 2014/

35 programům, novým technologiím, naučit se efektivně využívat přírodní zdroje a zaměřit se na zásobování nerostných a kritických surovin u nás [8,32]. Potencionální zdroje kritických surovin v České republice nebyly v minulosti systematicky zkoumány, nebyly klasifikovány, nebyly žádné pasporty k jednotlivým druhům chybí data a informace. I přesto máme mnoho potenciálních primárních zdrojů k dispozici. V současné době jsou většinou uzavřeny, rekultivovány, sanovány nebo úplně zlikvidovány. Je třeba se zaměřit na zásoby surovin v odpadech z minulé těžby, hald, odkališť, výsypek, ale také na bezodpadové technologie úpravy. Vzhledem k nedostatečné surovinové základně u nás, tvoří druhotné suroviny významnou část surovinové základny pro všechna odvětví průmyslové výroby [8,32,34]. V roce 1992 je vydána Publikace Surovinové zdroje České republiky Nerostné suroviny. Cílem této publikace je poskytovat informace o nerostných surovinách v ČR i v zahraničí. Tato publikace je zpracována pro vybrané nejdůležitější nerostné suroviny České republiky, které mají do budoucna nebo měli v minulosti průmyslový význam a od roku 2009 se začalo monitorovat a zapisovat, nově také nerostné suroviny v minulosti na území České republiky netěžené, které mají zásoby, potencionální primární zdroje v dosud nezkoumaných nadějných lokalitách, díky nedostatku dat a informací, bez ohledu na to zda byly schválené, či nechválené. Tato publikace obsahuje základní údaje o stavu, pohybu zásob a nerostných surovin v české republice nazývaná,,bilance zásob výhradních ložisek nerostů české republiky, která je vydána pouze pro úzce vymezený okruh orgánů státní správy. Jsou zde informace o cenách surovin, technologie, vlastnosti, užití, jednotlivé suroviny, ale také dovozy, vývozy, hlavní těžební organizace, zmapované oblasti o rozložení zdrojů. V současné době se netěžené suroviny dělí do dvou skupin a to na ty, které v minulosti byly těženy a ty, které nikdy těženy nebyly, musíme znát jejich zdroje i zásoby. Základní statistické údaje ČR k sledovaného roku vychází z bilance zásob výhradních ložisek nerostů. Máme 3 skupiny nerostných surovin (rudy, energetické nerostné suroviny a výhradní ložiska nerudních a stavebních surovin) [8,32,34]. 2014/

36 Potencionální zdroje kritických surovin v ČR: Grafit (GT) Zásoby v ČR, kt GT rudy průměrné obsahy 10-30% grafitu) (Č. Krumlov, Koloděje n.l., Bližná, Lazec, V.Vrbno, Spolí). Potencionální zdroje v ČR: šumavské, české a moravské moldanubikum, moravikum, silezikum. (Graf č. 1 Využití Grafitu). Těžba v ČR, Bližná (do roku 1998), Český Krumlov (do roku 2003), Domoradice (do roku 1974), Koloděje (do roku 1968), Lazec (do roku 2003), Malé Vrbno (do roku 1977), Šléglov (do roku 1982), Staré Město (do roku 1977), Velké Trestné (do roku 1968), Velké Vrbno (do roku 2008) [8]. Slévárenství 5% 5% 2% 9% 26% 27% 26% Produkce oceli Žáromateriály Elektrická zařízení Baterie Mazadla Ostatní Lithium (Li) Graf 1 Využití Grafitu Obrázek 12 Mapa ložisek grafitu Zásoby v ČR, nebilanční t Li (Cínovec, Krásno). Potencionální zdroje v ČR: Krušné Hory a Slavkovský Les (cinvaldit ten je zároveň hlavním zdrojem i Rb a Cs). Těžba v ČR: Cínovec (do roku 1990), Krásno (do roku 1991), (Graf č. 2 Využití Lithia) [8]. 2014/

37 Keramika,sklo 15% 20% 5% 30% 30% Baterie Mazadla Ostatní Odlitky a slitiny Graf 2 Využití Lithia Obrázek 13 Mapa ložisek Lithia Fluorit (FT) - český název Kazivec Zásoby v ČR: nebilanční 2033 kt FT Moldava, Kovářská, Jílové u D., Beštvina. Potencionální zdroje v ČR: Harrachov, Krásný Les, Křížany, Moldava-Vápenec. Těžba v ČR: Běstvina (do roku 1994), Moldava (do roku 1992), Harrachov (do roku 1992), Hradiště (do roku 1977), Jílové u D. (do roku 1994), Křížany (do roku 1982), Moldava (do roku 1994), Vrchoslav (do roku 1970), (Graf č. 3 Využití Fluoritu) [8]. 19% 24% 5% 52% Kyselina fluorovodíko vá Výroba oceli Výroba hliníku Ostatní Graf 3 Využití Fluoritu Obrázek 14 Mapa ložisek fluoritu 2014/

38 Wolfram (W) Simona Zabloudilová: Odpady zdroje surovin Zásoby v ČR: nebilanční t W (Kašperské Hory, Cínovec, Krásno). Potencionální zdroje v ČR: Krušné Hory a Slavkovský Les (wolframit), šumavské a české moldanubikum (scheelit). Těžba v ČR: Cínovec, (do roku 1990), Krásno (do roku 1991), Malý Bor (v roce 1988), Nekvasovy Chlumy (v roce 1991), Rotava (do roku 1945), (Graf č. 4 Využití Wolframu) [8]. 20% 10% 70% Slinuté karbidy,tvrd okovy slitiny Ostatní Graf 4 Využití Wolframu Obrázek 15 Mapa ložisek wolframu V ČR máme potencionální zdroje a ověřené zásoby Li, W, FT a GT. Bohužel kritické suroviny u nás jsou už minulostí, úplně jsou již vyčerpány zdroje (FT, GT, W) nebo částečně (Sb a Co). Česká republika svou polohou nemá podmínky pro nalezení významnějších zdrojů PGM a Mg (kromě dolomitu), který je zdrojem hořčíku. Do budoucna by měl stát podpořit projekty, výzkumy a vyhledávání CRM [8, 32]. 2014/