STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST ŠIKANA. Soňa Hanousková

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST ŠIKANA. Soňa Hanousková"

Transkript

1 STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST ŠIKANA Soňa Hanousková České Budějovice 2013

2 STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST Obor SOČ: 14. Pedagogika, psychologie, sociologie a problematika volného času Šikana Bullying Autorka: Soňa Hanousková Škola: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, České Budějovice, Husova 3 Konzultant: Mgr. Veronika Plecerová České Budějovice 2013

3 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládaný projekt na téma Šikana vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiložené bibliografii. V Českých Budějovicích dne Soňa Hanousková....

4 Poděkování Tímto bych ráda poděkovala paní Mgr. Veronice Plecerové za laskavé vedení, její obětavost, vstřícnost a cenné rady, které mi poskytla při zpracovávání mé práce na téma Šikana v rámci Středoškolské odborné činnosti. Poděkování také patří všem respondentům, kteří byli ochotni poskytnout rozhovor či vyplnit dotazník. V Českých Budějovicích dne.. Soňa Hanousková..

5 Anotace Tato práce je teoreticko-empirická a zabývá se problematikou šikany. Celkem jsem si stanovila 3 cíle: Zjistit postupy při řešení šikany Zjistit, zda školní metodici prevence zpracovávají minimální preventivní program sami, nebo za pomoci pedagogického sboru Zjistit, zda žáci základních škol jsou seznámeni s problematikou šikany V úvodu popisuji důvod, který mě ke zvolení tohoto tématu vedl. Práce je rozdělená na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část obsahuje dvě hlavní kapitoly. Historii šikany a šikanu v současnosti. Druhá kapitola je rozdělena do několika podkapitol. V nich jsem se zaměřila na charakteristické znaky šikany, šikanu jako závislost, vývojová stádia šikany, protagonisty šikany, vliv rodinného prostředí, roli rodičů ve vztahu k šikaně, roli školy v otázce šikany a na kyberšikanu. V teoretické části práce jsem shrnula nejdůležitější poznatky, které jsem zjistila z odborné literatury a kompilací je převedla do vlastního textu. V empirické části popisuji způsoby získávání dat a výsledky výzkumu. Využila jsem metodu řízeného standardizovaného rozhovoru, který byl určen pro školní metodiky prevence a následně metodu dotazníkového šetření. O vyplnění dotazníků jsem požádala pouze žáky třetích, čtvrtých a pátých ročníků 3 základních škol s prvním stupněm a 3 základních škol s oběma stupni. Celkem jsem provedla 6 standardizovaných rozhovorů se školními metodiky prevence a dotazník vyplnilo 316 respondentů. Výsledky jsou znázorněny v grafech. V závěru shrnuji výsledky výzkumné části dle navržených hypotéz a výzkumných otázek.

6 Summary This work focuses on the topic of bullying and comprises theoretical and practical points of view. There were set three research goals: to analyze the procedures of dealing with cases of bullying to find out whether the school prevention workers cooperate with other teachers while creating the Minimal preventive programs for their school to find out the rate of awareness (concerning the problem of bullying) among elementary school pupils In the introduction, there is stated the reason for elaborating this work. The first (theoretical) part consists of two chapters (bullying in history and bullying now). The second chapter is divided into several sections considering the phenomenon of bullying in a more detailed way (e.g. characteristics of bullying, addiction to bullying, actors of the process, its development, the parents role, the role of a school or cyber-bullying). The theoretical part stated the most important information concerning this phenomenon as it is based on a thorough study of scientific literature. The second (practical) part shows the ways of acquiring the data and it shows the results of the research. The method of standardized interviews (during the research with prevention workers) and the method of questionnaires (with pupils) were used. Six different prevention workers had been interviewed and questionnaires had been filled in by 316 pupils of six elementary schools (the 3 rd, 4 th and 5 th graders only). The final results are given in graphs. The conclusion comprises the results of the research according to the above given research goals.

7 Obsah 1. Úvod 9 2. Teoretická část Historie šikany Šikana v současnosti Charakteristické znaky šikany Oběť jako agresorova pilulka Vývojová stádia šikany Protagonisté šikany Vliv rodinného prostředí Role rodičů ve vztahu k šikaně Role školy v otázce šikany Kyberšikana Empirická část Téma Cíle práce Hypotézy Metodika Analytická část Diskuze Závěr Seznam použité literatury Seznam příloh 69

8 Násilí je lepší než zbabělost, ale nenásilí je tisíckrát lepší než násilí, a nenásilí lidí čistých srdcí je nepřekonatelnou zbraní. - Móhandás Karamčand Gándhí

9 1 Úvod V rámci Středoškolské odborné činnosti se zabývám problematikou šikany. Toto téma jsem si zvolila, protože je pro mne velice zajímavé a poučné. V poslední době je tomuto fenoménu věnována stále větší a větší pozornost. Pro mnoho z nás je uspokojivé, že se o tuto problematiku v hojné míře zajímají média i celá řada odborníků, ale na druhou stranu nás takový zájem o problematiku šikany znepokojuje. Cítíme, že něco není v pořádku. Již žáci předškolního a mladšího školního věku vlastní mobilní telefony, počítače s volným přístupem k internetu. V tomto věku nepředpokládám, že by jim internet sloužil k vyhledávání nejrůznějších informací ke studiu. Proto zastávám názor, že kupovat dítěti elektroniku s přístupem k internetu je obzvlášť v tomto sensitivním věku, více než nešťastné. Prostřednictvím internetu je dětem umožněn snadný přístup k informacím o všudypřítomné trestné činnosti, ale také k filmům a videím s násilnickou tématikou. Proto na první pohled neškodně vypadající internet se ve chvíli může stát spouštěcím mechanismem zla, které je zakódované v každém z nás, a tím zvrátit citlivou osobnost dítěte. Děti v tomto věku zkrátka neumějí odlišit skutečnost od fikce a to je často vede k mylným závěrům, že násilí je přijatelné a zcela normální chování. 9

10 2 Teoretická část 2.1 Historie šikany Problematika šikany se mnohým z nás může jevit jako problém spjatý zejména s dnešní dobou. Avšak z dochovaných historických materiálů je známo, že tomu tak není. Šikana se vyskytovala již v dobách dávno minulých, jen se o ní mnohem méně hovořilo a psalo. Byla součástí tzv. společenského tabu. Pojem šikana pochází z francouzského slova chicane - psychické či fyzické ubližování, týrání a omezování jedince v kolektivu. [11] V dějinách je možné se setkat s různými formami šikany. Dřívější křtící praktiky na školách Již před staletími docházelo k pravidelným incidentům, kdy silnější jedinci ubližovali bezbranným slabším a nezkušeným jedincům. Od 17. století se v souvislosti s univerzitami hovoří o tzv. pennalismu a faggingu. Byly to způsoby začleňování a přijímaní jedinců do skupiny starších a zkušenějších. Tyto praktiky přetrvaly až do 19. století. Byl to systém, ve kterém se jedinci z nižších tříd museli starat o jedince z vyšších ročníků, kteří se titulovali fagmasters. Museli jim připravovat snídani, uklízet, poslouchat jejich příkazy, přijímat bezdůvodné tresty a tak podobně. [1] Současné křtící praktiky na školách Je nutné si uvědomit, že kázeňské problémy či přestupky, které nejsou v souladu s příslušným školním řádem, se nevyskytují pouze na základních a středních školách, nýbrž k porušování pravidel dochází i ve školách mateřských nebo na vysokých školách. Na vysokých školách se jedná o tzv. křtění nováčků, které ve většině případů nabývá zřetelné rysů šikany. Tento způsob začleňování jedinců do určité skupiny lidí je znám zejména z amerických univerzit. V poslední době se tyto praktiky stávají častým námětem pro americké filmy či seriály. 10

11 V Americe dále existují tzv. elitní studentské kluby. Aby se jedinec mohl stát členem některého z nich, musí prokázat, že je pro daný klub přínosem. Musí projít těžkou zkouškou psychického a fyzického nátlaku a ponižování ze strany již zasloužilých členů. Zkrátka musí prokázat svou výdrž a odolnost. Stejně tak jako Amerika je známa svými praktikami i Francie. Zde se způsoby zasvěcování nováčků skrývají pod pojmem bizutage. Jedná se o jev, který k šikaně nemá daleko. K těmto praktikám dochází i v elitních třídách, které připravují absolventy lyceí na tzv. velké školy (tj. vysoce výběrové odborné vysoké školy dlouhého cyklu). Obětí bizutérů se jedinec stává ihned po příchodu na vysokou školu. Opakovaně je vystavován psychickému i fyzickému tlaku a ponižování. V roce 1928 byl vydán zákon výslovně zakazující provádět veškeré praktiky spojené s tímto rituálem. Avšak tento rituál si své místo na školách drží dodnes. Je pravděpodobné, že za to mohou i samotní představitelé škol, kteří bizutage považují za součást tradic a zábavy a na základě toho ji tolerují a tiše podporují. Na protest proti těmto praktikám vydala Aude Wacziargová na základě svých zkušeností knihu, ve které vyhlašuje válku tomuto barbarskému rituálu propracovanému do nejmenších detailů. Z informací, které jsou o problematice šikany doposud známy, plyne, že dnešní šikana vykazuje znaky, které jsou zcela alarmující. V dnešní době se stále zvyšuje počet případů šikany, brutality, agrese, její promyšlenosti, a naopak se snižuje věková hranice aktérů šikany, respektive samotných agresorů. Značným rozdílem mezi šikanováním v minulosti oproti šikaně dnes je nárůst případů šikany učitele ze strany žáků. V případě, že je pedagog v jednání s lidmi příliš neobratný a málo energický, pro děti je velice snadné mu jeho pedagogické povolání znepříjemnit nebo jej dokonce znemožnit před spolužáky či vlastními kolegy. Proto se velké procento podobně utlačovaných pedagogů nakonec rozhodne školu opustit. [1] 11

12 2.2 Šikana v současnosti Charakteristické znaky šikany Šikanování je závažným sociologickým, psychologickým, ale i mravním problémem. V současné době se řadí mezi nejzávažnější negativní jevy ve společnosti. Je třeba si uvědomit, že fenomén, jakým je šikanování, není záležitostí pouze několika jedinců, nýbrž celého kolektivu, který podlehl nebezpečné infekci. Proto se často v souvislosti se šikanou hovoří o tzv. nemocném kolektivním chování. [1] Šikana se rovněž netýká pouze školního prostředí, avšak zahrnuje i další kolektivy: armádu, věznice, zaměstnání (pracoviště), rodinu, nemocnici a podobně. Zkrátka problematika šikanování se vyskytuje kdekoliv a může postihnout jedince každého věku i vzdělání. [3] Šikanu lze charakterizovat jako záměrný úmysl působit bolest, ať už fyzicky či psychicky druhému jedinci. Útočné taktiky se mění na základě charakterových vlastností a motivů konkrétního agresora. Dělení do 3 skupin: nepřímé sociální izolace, hanlivé posunky aj. slovní nadávky, urážky, zesměšňování aj. fyzické pošťuchování, bití aj. Při šikanování je význačný nepoměr sil mezi agresorem a obětí. Většina lidí si pod pojmem agresor vybaví fyzicky vyspělého jedince, se značným vlivem ve skupině a hrubým chováním vůči slabším jedincům. Málokdy je však agresorem ten, který svou tělesnou konstitucí nemusí dominovat nad obětí. Po stránce vzhledu tedy nevykazuje typické rysy agresivního a nepřizpůsobivého jedince, ale po vnitřní stránce, prahne po moci nad druhými a po schopnosti ovládat celý konkrétní kolektiv. Tuto asymetrii mezi oběma stránkami se snaží vykompenzovat spolčením s jinými, popřípadě silnějšími jednici (agresory), pomocí kterých získá všechny potřebné zbraně k tomu, aby mohl ovládat a týrat osamocené, tedy bezbranné oběti. [1, 5] 12

13 Zvláště důležité je umět se v chování jedinců vůči sobě orientovat. Správně odhadnout, zdali se jedná o šikanu, či nikoliv. Právě proto, že je v poslední době problematice šikany věnována velká pozornost a častěji se o ní hovoří, vznikají mezi lidmi jisté nuance v pochopení a rozlišení, co je a co není nemocné chování. Za šikanování nelze považovat situace, kdy se jedinci mezi sebou pohádají, nadávají si a někdy se i poperou. Tyto situace většinou nemají dlouhého trvání a poté co se iniciátoři vyvztekají, se opět skamarádí. U šikany je tomu naopak. Je dlouhodobějšího charakteru, a pokud se nezačne včas řešit, stále se stupňuje. Dalším významným rysem šikanování je převaha, ať už fyzická či psychická, agresora nad obětí. Dominance silnějšího jedince nad slabšími bývá nejčastěji zprostředkována právě samotnou agresí. Agresivita teritoriální, obranná nebo kterákoli další, slouží spíše jako nástroj namířený k dosažení vytyčeného cíle. Nejoficiálnější neboli tzv. ministerská charakteristika šikany je uvedena v Metodickém pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení. [1] V ministerském materiálu je obsaženo: Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit jedinci, ohrozit nebo zastrašovat jiného žáka, případně skupinu žáků. Je to cílené a obvykle opakované užití násilí jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí druhé osobě, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování. Může mít i formu sexuálního obtěžování až zneužívání. Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako nápadné přehlížení a ignorování žáka či žáků třídní nebo jinou skupinou spolužáků. [7] V závěru této kapitoly cituji jednoho z hrdinů své oblíbené knihy Na západní frontě klid. Jedná se o výrok Stanislava Katczinského, který postoj člověka k moci vystihuje takto: Když naučíš psa žrát brambory a pak mu položíš před čumák kus masa, přece po něm chňapne, protože to je v jeho nátuře. A když dáš člověku kousek moci, tak to dopadne stejně; chňapne po ní. To je tím, že člověk sám o sobě je především bestie. [8] 13

14 2.2.2 Oběť jako agresorova pilulka V běžném životě má každý jedinec možnost setkat se s mnoha lidmi, ať už v zaměstnání, ve škole nebo při volnočasových aktivitách. V takovýchto kolektivech se utváří vzájemné vazby mezi členy skupiny. Obdobně je tomu i u šikanování, avšak s rozdílem, že vzniká tzv. nezdravá mezilidská vazba. Zpočátku se jedná o legraci, která z ničeho nic přeroste v závislost. V tuto chvíli se nedá hovořit o zdravé mezilidské vazbě, nýbrž o tzv. vazbě nezdravé. Je to závislost, jako každá jiná. Agresor při ubližování oběti prožívá příjemné pocity slasti, nadřazenosti, které chce opakovat a zvyšovat. Oběť se zpočátku hrám se strachem podvoluje a následně je vyhledává. Postupně se však vlivem agresorovy neukojitelnosti trápení stupňuje a křehké bariéry oběti (fyzické či psychické) se rozpadnou. Zpravidla to v oběti nastartuje pocity viny a chronické deprese. V některých případech vzniká extrémní forma závislosti, kdy oběť ke svému mučiteli vzhlíží, dokonce jej považuje za kamaráda, obdivuje ho a ochotně plní všechna jeho přání. [3, 4] Vývojová stádia šikanování Závažnost problematiky šikanování přivedla odborníky k nutnosti rozlišovat jednotlivé stupně tohoto onemocnění. Šikana má svou charakteristickou vnitřní dynamiku, která prochází pěti stádii. Od počátečních her se strachem až po totalitní neboli dokonalou šikanu. V každém stádiu má šikana jiný průběh a vyžaduje odlišný způsob řešení. Dr. Michal Kolář rozděluje šikanování podle jejího specifického vývoje: 1. stádium zrod ostrakismu Valná většina rodičů i pedagogů zastává názor, že k tomu, aby se šikana mohla plně rozvinout, je zapotřebí přítomnosti patologického sadisty a absence kázně. Avšak ne vždy tomu tak opravdu je. 14

15 V každém kolektivu občas nastanou vypjaté situace, při kterých se kolektiv rozdělí na ty, co prosazují své názory, jsou odhodlanější jít do konfliktu a na jedince, kteří se drží stranou, nevstupují do debaty a v některých případech se i bojí. Rázem je třída rozdělena na dva póly: silné jedince a slabší jedince (tzv. sociometrický chvost). Dalším důvodem může být přítomnost nového, cizího žáka, který určitému agresorovi či skupině agresorů z jistého důvodu nevyhovuje. Právě tyto situace mohou být spouštěcím mechanismem šikanování. Ostrakizování je mírná forma násilí spíše psychického charakteru. Slabší jedinec se v kolektivu necítí dobře, není přijímán. Ostatní jej pomlouvají, nebaví se s ním a provádějí mu drobné legrácky. [3] 2. stádium fyzická agrese a přitvrzování manipulace Každý z nás zvládá náročné životní situace jinak. Někomu se uleví, když si jde zaběhat do přírody, jinému stačí si lehnout a pořádně se prospat. Někteří jedinci však tyto náročné životní situace zvládají i jiným způsobem. Se stoupajícím napětím v kolektivu, může růst i agresivita útočníků. Očekávaná náročná písemná práce či konflikt s pedagogem, může způsobit, že si na ostrakizovaném jedinci budou chtít zchladit žáhu. Agresoři většinou rychle přitvrzují své chování na úkor oběti, aby tak snadněji situaci zvládli. [3] 3. stádium klíčový moment - vytvoření jádra Ne nadarmo se toto stádium označuje jako klíčový moment. V této chvíli jde především o to, zdali kolektiv zvládne vytvořit silnou majoritní zdravou skupinu, která agresivní útočníky oslabí. Pokud se tak nestane, hrozí další nebezpečný vývoj nemoci. Skupina agresorů v tomto případě utvoří tzv. úderné jádro. Nikoli náhodně, avšak systematicky šikanují vybrané slabší jedince v kolektivu. Ojediněle se lze setkat s dočasným útlumem násilí. Děje se tak v případě, kdy nastane rovnováha mezi dvěma nejsilnějšími podskupinami. Násilí však opět propukne, dojde-li k jejich nepoměru. Například po příchodu dalšího agresivního útočníka nebo typické oběti převedené z jiné školy. [3] 15

16 4. stádium většina přijímá normy agresorů Pokud se ve třetím stádiu nevytvořila silná zdravá skupina, vývoj šikanování může postoupit o úroveň výše. Kolektiv přijímá normy a hodnoty agresorů a snaží se je respektovat. Dochází k proměně kolektivu, získání zcela nové dynamiky a málokdo se k tomu dokáže čelem postavit. Toto stádium se vyznačuje charakteristickým rysem, který jej odlišuje od předešlých fází šikanování. Je pozoruhodné, že na stranu agresorů se přidávají i slušní, ukáznění a doposud bezproblémoví jedinci. Chovají se stejně krutě jako jiní agresoři ve skupině a prožívají stejné pocity uspokojení z bolesti druhých. [3] 5. stádium totalita neboli dokonalá šikana Nejhorší a nejzávažnější fází šikanování je právě páté stádium. Kolektiv se rozdělí na dvě části, na agresory a oběti. Neexistuje nic mezi. Často se označuje jako tzv. stádium vykořisťování. Agresoři své oběti využívají, jak to jen jde. Penězi počínaje a školními znalostmi konče. Svou moc si vydobývají nelidskými způsoby, jen aby obětem dokázali, že jim mohou působit bolest, aniž by se mohli jakkoliv bránit. Prorůstání parastruktury násilí do oficiální školní struktury je poslední metou k absolutnímu vítězství šikanování. Nejvyšší stádium dokonalého onemocnění je typické spíše pro vojenské prostředí, věznice a výchovné ústavy pro mládež. Mírnější podoba se však může vyskytovat i na školách. [3] 16

17 2.2.4 Protagonisté šikany Šikanujícími mohou být jak děvčata, tak chlapci. Avšak způsoby šikanování se v závislosti na pohlaví mění. Nejčastějšími agresory jsou chlapci. Své oběti šikanují samostatně i ve skupinách. Většinou se jedná o fyzickou podobu šikany. Pro dívky je typické šikanovat ve skupině. Šikanující bývají ve stejné věkové kategorii, jako jejich oběti. Pro dívky je typické užívání verbálních či nepřímých způsobů šikanování. [5] Kdo je to agresor? Široké spektrum veřejnosti, ale i řada renomovaných odborníků zastává názor, že agresoři jsou útoční psychopaté. To ovšem není pravda. Vzhledem k tak vysokému počtu případů šikanování na školách, se lidé následně mohou domnívat, že do škol chodí pouze psychopaté a normálním dětem je do školy vstup zakázán. Agresoři opravdu nejsou psychopaté ani jinak narušení jedinci. Jsou jako každý jiný. Avšak něčím se opravdu liší. Agresoři, kteří se aktivně podíleli na šikaně, byli ve většině případů velice egoističtí a egocentričtí. Právě tyto povahové rysy bývají častým pohonem pro vznik šikanování. Dr. Michal Kolář dělí agresory do následujících tří skupin: První typ První typ agresora je tzv. troublemaker. Je to hrubý, primitivní a vysoce impulsivní jedinec s kázeňskými problémy a narušeným vztahem k autoritám. V některých případech se jedná o agresora zapojeného do gangů páchajících trestnou činnost. Šikanuje velice tvrdě, nelítostně, vyžaduje naprostou poslušnost a cíleně zastrašuje ostatní jedince v kolektivu. Svým způsobem prezentuje chování svých rodičů vůči němu samému. Rodiče se s ním tak říkajíc vůbec nemazlí. Agrese a brutalita jsou téměř na denním pořádku. 17

18 Druhý typ Druhým typem agresora je jedinec velmi slušný, sevřený, kultivovaný, avšak někdy se sadistickými tendencemi v sexuálním smyslu. Šikanuje cíleně a rafinovaně s velkou oblibou v mučení druhých. Nikdy nešikanuje za přítomnosti obecenstva. Vše provádí ve skrytu. Rodina jej vychovává formou vojenského drilu bez lásky. Na jedince je vyvíjen velký, zejména psychický tlak. Třetí typ Jedinec tohoto typu představuje nejhoršího a nejzáludnějšího agresora ze všech tří skupin. Je optimistický, dobrodružný, se značnou dávkou sebedůvěry, nezřídka oblíbený a vlivný. A to ho činí jaksi nepolapitelným. Šikanuje zejména za účelem pobavení sebe i ostatních. Další velkou výhodou je jeho obliba v pedagogickém sboru. K pedagogům je vždy pozorný, někdy až přehnaně galantní. Kdo je to oběť? Oběť je z pohledu široké veřejnosti i renomovaných odborníků, také považována za psychopata. Nikoliv však za agresivního, jako tomu bylo u agresorů, nýbrž za astenického protagonistu. Někdy bývá označením pro jedince, kteří neobstáli v olympiádě přírody a získali přízvisko slabí, nedostateční. Ale vše je to poněkud přehnané. Každý z nás má své plusy i mínusy. Vždy je tu však symetrie. [3]. 18

19 Dr. Michal Kolář rozděluje oběti do těchto skupin: První oběť Tento typ oběti se nejčastěji označuje jako slabá. Většinou se jedná o jedince s tělesným či psychickým znevýhodněním. Agresoři vědí, že je oběť slabá a nemůže se nikterak bránit a často jim nic nestojí v cestě k tomu, aby jí začali šikanovat. [3] Druhá oběť Často označována jako oběť silná, nahodilá. Jednoduše je ve špatný čas na špatném místě. Tyto tzv. silné oběti mají chuť bojovat, nenechají si jen tak něco líbit. V některých extrémních případech se s agresorem dokonce poperou. [3] Třetí oběť Oběť deviantní a nekonformní neboli nepřizpůsobivá. Jedná se především o jedince, kteří se z určitého důvodu odlišují od sociální, kulturní či morální normy. Mohou to být jedinci jisté subkultury nebo jiného etnika. [3] Čtvrtá oběť Kdo chce šikanovat, svou oběť si vždy najde. Jedná se o jedince s profilem typické oběti. Obvykle se vyznačuje nízkým sebevědomím, někdy vyčnívá z řady, ať u v kladném či záporném slova smyslu. Role oběti je jedinci předurčena. Bílá vrána mezi černými jen stěží přežije. [3, 4] 19

20 2.2.5 Vliv rodinného prostředí Člověk se ve skutečnosti rodí dvakrát. Nejdříve jako biologická bytost, pro kterou je nejvýznamnější uspokojovat své biologické potřeby. Ale člověk je i bytost sociální a tou se rodí tehdy, kdy si uvědomí, že ke spokojenému životu nepatří jen uspokojování svých biologických potřeb, ale patří k němu i osoby, které jej obklopují. První začleňování jednice do společnosti se odehrává právě v kruhu nejbližších, v rodině. Díky vzájemné interakci (jedince a rodiny) je jedinci umožněno, stát se plnohodnotným lidským tvorem. [2] Zdeněk Helus charakterizuje průběh socializace takto: Člověk dostává úkol stát se člověkem se všemi těmi vlastnostmi, které jej jako člověka kvalifikují v jeho společenském prostředí, a zároveň jsou mu poskytnuty prostředky k řešení tohoto úkolu. [2] Rodina je primárním nositelem lidské kultury. Je poskytovatelem základních norem a hodnot dané společnosti. Jedince vede k socializovanému životu v prostředí, ve kterém vyrůstá. Dále ho učí správně se orientovat ve světě různých znaků a symbolů. Výchova v rodině poskytuje kulturní podněty, kterými jsou například zvyky, mravy, tradice, společenská tabu nebo zákony. Tímto se jedinci učí respektovat jednotlivé nároky autorit v nejbližším okolí (požadavky rodičů, prarodičů, dalších rodinných příslušníků, učitelů, profesorů, vedoucích ). Jsou více či méně sankciováni za jejich nesplnění a odměňováni za jejich plnění. To ovšem závisí na druhu rodiny. Různé důkazy a teorie poukazují na to, že každý jedinec má potenciál rozvíjet vztahy založené na bezpečí a důvěře. Je třeba zdůraznit, že každá pečující osoba nemá předpoklady, aby správně rozvíjela potenciál dítěte. Vyrovnané vztahy v rodině bez přítomnosti negativních vlivů mohou napomoci širokému spektru učení. V opačném případě, pokud vztahy v rodině nejsou zcela pozitivní a v důsledku toho dítě nemá správně saturované potřeby, dochází k deprivaci. [10] Jedním z důležitých parametrů, které mají značný vliv na prevenci delikventního chování dítěte, je tzv. monitoring. Je velice důležité, aby oba rodiče měli přehled o chování svého dítěte. Jak a s kým dítě tráví svůj volný čas, kdy a v jakém stavu se vrací domů nebo co ho zajímá. Přestože je dítěti pravidelný rodičovský dohled mnohdy nepříjemný (typické pro 20

21 období pubescence), na druhou stranu však tento rodičovský postoj dítěti dodává pocit ochrany a bezpečí. Za příčinu delikventního chování dětí a mládeže se také považuje jejich úroveň sebevědomí. Nízké sebevědomí je jedním z nejrizikovějších faktorů, proč k páchání trestné činnosti dochází. Jedinou možnou prevencí, jak se lze nátlaku spolužáků vzepřít, je neustálé posilování jedincova sebehodnocení a kladných povahových rysů. V tomto ohledu hraje důležitou roli rodina, avšak ne vždy jsou její podmínky optimální. Rodina je hlavním a velmi důležitým faktorem v životě každého dítěte. Právě její selhávání může často vést k rizikovému chování dětí. Jedinci vyrůstající v neúplných rodinách mají podle mezinárodních srovnávacích studií častější výskyt zdravotních i psychických problémů, horší výsledky ve škole, více konfliktů ve skupinách a také časté střety se zákonem, než jedinci stejné socioekonomické vrstvy, kteří vyrůstají v úplných rodinách s oběma rodiči. Toto tvrzení se samozřejmě nevztahuje na všechny neúplné rodiny. Vážný a chronický konflikt mezi rodiči, může být pro dítě mnohem škodlivější než fyzická nepřítomnost jednoho z rodičů. Závažné peripetie mohou znamenat tzv. dvoukariérové tendence rodičů, kdy oba chtějí realizovat svůj profesní rozvoj a zároveň se věnovat péči o rodinu. Podle postojů ke kariéře se partneři dělí na přizpůsobivé, soupeřící, spojenecké nebo například balancující, kdy oba partneři chtějí být v kariéře úspěšní a přitom se plně věnovat rodinnému životu. [12] Rodiny, ve kterých k rizikovému chování dochází nejčastěji, postrádají mužský vzor, který by byl dívčiným modelem mužského chování, a se kterým by se mohl chlapec identifikovat. Děti postrádají druh tzv. specifické mužské autority a opory. Dnešní výzkumy dokládají, že přítomnost mužského vzoru v rodině, výrazně brání delikvenci syna. Má daleko menší tendence překračovat meze zákona než chlapci vyrůstající bez otce či s nevlastním otcem. [6] 21

22 2.2.6 Role rodičů ve vztahu k šikaně Každý jedinec je individuum, je jedinečný, neopakovatelný. Jsou činnosti, které mu jdou lépe jiné hůře. Každému bylo do vínku dáno něco jiného. Lidské povahy jsou různorodé, nevyzpytatelné a terčem agresivního jedince se může stát kdokoli z nás. Je nutné, aby rodiče byli ostražití a všímali si i zcela nepatrných signálů (uzavřenost, často chybějící peníze, modřiny, odřeniny). Rodiče se o týrání svého dítěte dozvídají příliš pozdě a o to komplikovanější je problém rozplést. Dítě má totiž strach se s problémem svěřit dospělým. Bojí se odezvy agresorů, nechce bonzovat své kamarády, a tak se nechává dále ponižovat a týrat. Přesto jsou situace, kdy se jedinec s problémem svěří. Od této chvíle je zapotřebí být dítěti maximální oporou, zajistit mu pocit bezpečí, o který během šikanování přišel. Dalším důležitým postupem je navštívit školu a o vzniklém problému informovat ředitele i třídního učitele a zjistit, zda je škola schopna a ochotna odborně pomoci a podle toho se rozhodnout dál. [3] Role školy v otázce šikany Vzhledem k délce školní docházky má škola na formování žáka značný vliv. Učí jedince začlenit se do kolektivu, obstát v něm a vycházet s autoritami. Mocné působení médií, zejména v druhé polovině minulého století, nutí širokou veřejnost pohlížet na školu jako na jediné prostředí garantující optimální či dokonce vědecky promyšlené působení na dítě, v případě selhávání rodiny. Na školu je v této oblasti vyvíjen abnormální tlak. Na školu je potřeba pohlížet také jako na prostředí, které je významným rizikovým činitelem. Dítě má v rodině jisté výlučné postavení, o které ve škole přichází. Nastanou pro něho chvíle přizpůsobování se požadavkům, nárokům a životnímu rytmu školy: odpolední či večerní přípravy na jednotlivé hodiny, testy, vyučovací hodiny s přestávkami či pravidelné vstávání. Škola se k dítěti chová jako k jednomu z mnoha. Vyžaduje přizpůsobivost, ukázněnost, zkrátka, aby se chovalo jako ostatní děti. 22

23 Pro dítě je zpočátku nejdůležitější osobou ve škole pedagog. Avšak s postupem času se pro dítě významnějším činitelem stávají právě spolužáci a pomyslnou štafetu přebírají vzájemné vztahy ve skupině. Pedagog se poté stává autoritou, která konkuruje jak rodičovským autoritám, tak samotným vrstevníkům dítěte. Dítě je pedagogem hodnoceno téměř vždy známkami - za vykonané úsilí v jednotlivých předmětech i za své chování. Prostřednictvím hodnocení si v prvních letech školní docházky odvozuje pocit vlastní hodnoty. Později jej (pocit) opírá také o to, jak je hodnoceno spolužáky v kolektivu. Je nepravděpodobné, že by k tomuto přesunu docházelo později, jak se však běžně soudí. Již na konci první třídy řada dětí upřednostňuje místo dále od tabule a od pedagoga, než naopak. Význam spolužáků odrážející zdroj pocitu vlastní hodnoty se s blížícím se dospíváním stále zvyšuje. Děti si v kolektivu poměrně rychle utvářejí své vlastní subkultury, vyznačující se specifickým jazykem, zvyklostmi nebo rituály. Každý pedagog má možnost volby, zda se bude zajímat o dění v kolektivu dětí, a tak si získat důležitý přehled o jednotlivých vztazích ve skupině nebo jednoduše ponechá činnostem volný průběh a v horším případě umožní tzv. sociálně patologickým jevům ohrozit doposud příjemnou a víceméně nekonfliktní atmosféru ve skupině. Tyto subkultury mohou být zárodkem nepřizpůsobivých a asociálních part již u dětí na prvním stupni základních škol. Ke vzniku těchto part značnou mírou přispívá také pedagog, respektive jeho neangažovanost, tedy jeho zřetelné preferování či zatracování některých jedinců. Prostředků, kterými dává jasně najevo svou neangažovanost, má k dispozici mnoho a jsou zjevné i pro ty, které se výuky přímo neúčastní: známky, poznámky, hodnocení dítěte při kontaktu s rodiči, oznámení učiněná na policejním oddělení či na úřadě odboru péče o dítě. Vylučování méně nadaných jedinců může nabývat mnohem nápadnější podoby, mezi které lze zařadit přehlížení iniciativ dítěte, přehnané reakce na prohřešky proti kázni či neznalost učiva. Na vzniku šikany se nepodílí pouze kolektiv, ale velkou roli zde hraje i pedagog. Jeho agresivní chování a nezájem mohou být jedním ze spouštěcích mechanismů tohoto onemocnění. Pedagog svým zaujatým postojem vůči některým dětem agresorům doslova 23

24 označuje jedince, kteří jsou v jistém ohledu slabší a ostatní cítí potřebu a oprávnění jej beztrestně napadat. Ovšem vyšší riziko sociálního selhání představují děti, jejichž výsledky ve škole jsou nedostačující, vyznačují se vyšší kapacitou agresivity či s vlastní podskupinou napojenou na asociální vlivy (na kriminální gangy, na drogy a alkohol). Šikana patří k jednomu z nejzávažnějších negativních jevů v současné škole. [6, 1] Kyberšikana Moderní technologie lidem umožňují volný pohyb ve virtuálním světě, který se od toho reálného podstatně liší. Stejné je to i u pojmů šikana a kybešikana. Oba pojmy jsou také zcela odlišné, ale jednu věc mají společnou: ublížit oběti. Kyberšikana je záměrné zneužívání informačních a komunikačních technologií, zejména mobilních telefonů a internetu k činnostem, kterými se anonymní agresoři snaží své oběti popřípadě obětem ublížit. Kyberšikana je jednou ze závažných forem šikany, která je oproti tzv. klasické šikaně mnohdy skrytější. Probíhá ve virtuálním prostředí, kde je chráněna před rodičovským a pedagogickým dozorem. Její zrádnost spočívá v tom, že virtuální svět umožňuje jeho uživatelům stát se anonymními. Mohou s kýmkoli komunikovat, aniž by byli zatíženi společenskými rolemi, vlastními fyzickými nedostatky či psychickými peripetiemi plynoucími z osobního kontaktu s lidmi. Mohou vzájemně komunikovat, i když nejsou fyzicky přítomni. To jsou jen některé z mnoha možností, které nám dnešní doba a její moderní technologie nabízejí. Ovšem je to jen na lidech samotných, jak se k těmto možnostem postaví. Zda je budou využívat k prospěchu či naopak. Obětí kyberšikany se může stát kdokoli (náhodná oběť). Agresor si oběť vyhledává zcela náhodně. Nemusí se jednat o osobu žijící v blízkosti jeho okolí. 24

25 Kyberšikana nejčastěji využívá těchto komunikačních nástrojů: textové zprávy, neboli SMS fotografie a videa telefonní hovory ové zprávy chatové místnosti tzv. instant messaging (ICQ, Skype) internetové stránky, blogy sociální sítě (Facebook) společenské online hry (Counter-Strike) Kyberšikanu lze rozdělit, podle charakteru a způsobů provádění útoků na dva typy: 1. přímé útoky agresor je zřejmý a útočí sám bez pomoci druhého agresora například se vydává za někoho jiného, posílá výhružné zprávy, pomlouvá, na webových stránkách či sociálních sítích zveřejňuje lživé obrázky, choulostivé informace o oběti či krade hesla a následně osvojených účtů zneužívá. 2. kyberšikana v zastoupení o kyberšikanu v zastoupení se jedná tehdy, kdy pravý agresor není přítomen, ale najde druhého, který za něho tuto špinavou práci udělá. Dotyčný je pak dlouho nevědomým komplicem agresora, neboť neví, že je využíván k obtěžování jiných lidí. Proto se kyberšikana v zastoupení považuje za velmi nebezpečnou. [15, 16, 17] 25

26 EMPIRICKÁ ČÁST 3.1 Téma Šikana 3.2 Cíle práce Zjistit postupy při řešení šikany na základních školách Zjistit, zda školní metodici prevence zpracovávají minimální preventivní program sami nebo za pomoci pedagogického sboru Zjistit, zda žáci základních škol jsou seznámeni s problematikou šikany 3.3 Hypotézy Hypotéza č. 1: Školní řády obsahují postupy při řešení šikany nebo odkazují na informační nástěnku v budově školy Hypotéza č. 2: Školní metodici prevence zpracovávají minimální preventivní program sami Hypotéza č. 3: Žáci jsou obeznámeni s problematikou šikany 26

27 3.4 Metodika Hypotéza č. 1 Předmětem studia školních řádů, bylo zjistit, zda obsahují postupy při řešení šikany, nebo odkazují na informační zdroj v budově školy. Konkrétně jsem se zaměřila na dokumenty 6 základních škol v Českých Budějovicích a blízkém okolí. Tento průzkum jsem uskutečnila proto, že školy, konkrétně jejich ředitelé, mají zákonnou povinnost stanovit postupy při řešení šikany, které by zamezily šikaně proniknout do kolektivu žáků. Současně mají povinnost sdělit tyto postupy pedagogům, rodičům i žákům. Efektivní strategie, jak lze šikaně čelit by měly být součástí každého školního řádu. Tyto postupy musí být jasné, zřetelné a všichni je musí dobře znát. Hypotéza č. 2 Prostřednictví rozhovorů se školními metodiky prevence, jsem zjišťovala, zda zpracovávají minimální preventivní program sami. Výzkum jsem provedla na 6 základních školách v Českých Budějovicích a blízkém okolí. Porovnávala jsme 3 základní školy s prvním stupněm a 3 základní školy s oběma stupni. Hypotéza č. 3 Třetí hypotéza posloužila jako tzv. zpětná vazba k ověření pravdivosti výroků vybraných školních metodiků prevence. Výzkum jsem provedla formou dotazníků, obsahujících sedm otázek. Respondenty jsou dívky a chlapci z třetích, čtvrtých a pátých ročníků vybraných základních škol. 27

28 4.5 Analytická část V analytické části uvádím výsledky výzkumu, které jsem získala pomocí rozhovorů, dotazníků i šetřením na webu základních škol. Výsledky jsou zpracovány grafickou formou. I. ŠKOLNÍ ŘÁDY 1. Dostupnost školního řádu na webu základní školy Graf č. 1 Webová dostupnost 100% 80% 60% 40% 20% 0% Ano Ne Z grafu vyplývá, že všechny dokumenty (6; 100%) vybraných základních škol jsou na internetu volně dostupné. 28

29 2. Přehlednost školního řádu Graf č. 2 - Přehlednost 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Ano Ne Z grafu č. 2 je patrné, že (4; 67%) základní školy dbají na vizuální stránku svých dokumentů. Zbývající (2; 33%) základní školy mají své školní řády nepřehledné, místy až chaotické. Soustředila jsem se zejména na to, zda je text správně členěn do odstavců, či nikoliv. Následně jsem se zaměřila také na podtrhávání, zvýrazňování důležitých pojmů a v neposlední řadě i na velikost písma. Již zmíněné (2; 33%) základní školy vizuální stránce dokumentu příliš pozornosti nevěnovaly. Texty nebyly členěny do odstavců, což zapříčinilo, že jsem se v nich téměř nevyznala. Velikost písma nebyla optimální, často bylo nutné použít lupu. Domnívám se, že každý školní řád je jistým odrazem školy samotné. Proto by měl být kladen značný důraz na jeho vzhled. Přiznejme si, nikdo nechce číst příliš dlouhé a navíc nepřehledné texty. A pokud škola chce, aby její řád byl respektován a následně i dodržován, měla by na kvalitu svých dokumentů dbát. Dokumenty by měly být pro čtenáře přehledné, dobře srozumitelné a tím pro školu přínosné. 29

30 3. Srozumitelnost školních řádů Graf č. 3 - Srozumitelnost 50% 40% 30% 20% 10% 0% Ano Ne Přestože více jak polovina základních škol obstála v přehlednosti dokumentů (viz otázka č. 2), srozumitelnost již byla o něco horší. Z grafu č. 3 vyplývá, že (3; 50%) základní školy mají školní řády srozumitelné, naproti tomu zbylé (3; 50%) základní školy v otázce srozumitelnosti školních řádů neobstály. V dokumentech se vyskytovalo příliš cizích slov a pojmů, jejichž význam nebyl nikde vysvětlen. Podle mého názoru by měl být školní řád psán takovým způsobem, aby mu žáci, kterým je školní řád především určen, dokázali porozumět a následně jej respektovat. V případě, že by se v něm cizí slova či pojmy vyskytovaly, je nutné jejich význam vysvětlit. V průběhu šetření jsem také zjistila, že mezi šesti mnou vybranými základními školami jsou dvě, jejichž školní řády jsou zcela totožné. Slovo od slova stejné. Je však nutno říci, že pouze jedna z nich věnovala vizuální stránce textu dostatečnou pozornost. 30

31 4. Pravidelné roční aktualizace školních řádů Graf č. 4 Pravidelné roční aktualizace 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 1x ročně 1x za 5 let starší aktualizace Z grafu č. 4 je patrné, že (5; 84%) základních škol aktualizuje svůj školní řád jedenkrát do roka. Během šetření jsem se nesetkala se žádnou základní školou, která by svůj školní řád aktualizovala jednou za pět let. Přesto jsem se setkala s případem, kdy (1; 16%) základní škola aktualizovala školní řád před více než 10 lety, což je období, které je delší než povinná školní docházka. Tyto aktualizace jsou prováděny formou číslovaných dodatků. Avšak žádná z vybraných škol kompletní obsah těchto dodatků na web neumisťuje. Pouze informují o jejich existenci. Podle mého názoru by tyto dodatky měly být stejně snadno dostupné jako školní řád, neboť jsou jeho důležitou součástí. Už z logiky věci vyplývá, že školní řády by měly být pravidelně aktualizovány. Každá generace je jiná, odlišná byla i před deseti lety, vždy se najdou jedinci, kteří se snaží školní řád nejrůznějšími způsoby obejít. I sociálně patologické jevy získaly postupem času novou podobu a už jen z tohoto důvodu je třeba tento důležitý dokument pravidelně upravovat. 31

32 5. Školní řády obsahují postupy při řešení šikany Graf č. 5 Postupy při řešení šikany 100% 80% 60% 40% 20% 0% Ano Ne Z grafu č. 5 vyplývá, že (6; 100%) školních řádů vybraných základních škol neobsahuje informace o postupech při řešení šikany. V případě, že informace o postupech při řešení šikany nebyly zmíněny v samotném školním řádu, zjišťovala jsem, zda nejsou uvedeny v příslušných číslovaných dodatcích. Některé školy sice na internetu uveřejnily existenci těchto dodatků, nicméně jsou určeny pouze pro vedení školy a pedagogický sbor, kteří se jimi v případě výskytu šikany budou řídit. Ovšem tak by tomu být rozhodně nemělo. Department for Education and Skills (DfES) uvádí, že ředitelé škol mají zákonnou povinnost stanovit postupy zamezující šikaně mezi žáky a oznámit je pedagogům, rodičům i samotným žákům školy. Efektivní postupy namířené proti šikaně by měly být součástí každého školního řádu. Postupy, které budou pedagogové, žáci a jejich rodiče dodržovat v případě výskytu šikany, musí být jasné a ve škole s nimi musí být všichni dobře seznámeni. 32

33 6. Odkazy na jiné snadno dostupné veřejné zdroje v budově školy Graf č. 6 Odkazy na jiné zdroje informací 100% 80% 60% 40% 20% 0% Ano Ne Z grafu č. 6 je patrné, že žádný z šesti prostudovaných školních řádů neodkazuje na jiný snadno dostupný veřejný zdroj v budově základní školy, kde by tyto postupy byly uveřejněny. Na školách jsem hledala informativní nástěnky, informační letáky či brožury, které by o této problematice pojednávaly. Nástěnek, na kterých se objevovaly nejrůznější výtvory budoucích talentovaných malířů, bylo skutečně mnoho. Avšak na žádné základní škole jsem se nesetkala s tou, která by okolí seznamovala se sociálně patologickými jevy. Pravdou je, že jsem ve většině základních škol byla poprvé a proto je možné, že jsem nějaký informativní zdroj přehlédla. Pro jistotu jsem své domněnky zkonzultovala s příslušnými řediteli, kteří mi potvrdili, že žádnou nástěnku, informující o této problematice v budově nemají. Na jednu stranu jsem byla ráda, že jsem nepochybila, ale na druhou stranu mě tento fakt znepokojil. Školní řády tedy neobsahují postupy při řešení šikany ani neodkazují na jiný veřejně dostupný zdroj v budově školy. 33

34 II. ŠKOLNÍ METODICI PREVENCE 1. Školním metodikem prevence je: žena muž První otázka odhalila, že školními metodiky prevence jsou pouze ženy. Toto zjištění mě nepotěšilo, neboť z tohoto výsledku není možné zjistit, zda pohlaví školního metodika prevence ovlivňuje jeho postoj k tvorbě preventivních programů. 2. Jak dlouho pracujete ve školství? a) 1 3 roky b) 4 6 let c) 7 a více let Všechny respondentky pracují ve školství déle než 7 let. 34

35 3. Jak dlouho vykonáváte funkci školního metodika prevence? Graf č. 7 Délka funkce ŠMP 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 0-2 roky 3-5 let 6 a více let Z grafu vyplývá, že (5; 83%) respondentek vykonává svou funkci déle než 6 let. Pouze (1; 17%) respondentka působí ve funkci méně jak 5 let. Konkrétně u této respondentky jsem se v průběhu výzkumu setkala se zajímavou situací. Při prvním rozhovoru s vedením základní školy jsem obdržela informaci, která mě znepokojila. Vedení mi oznámilo, že vzhledem k velikosti školy (1. 5. ročník) zde žádného školního metodika prevence nemají a ani ho nepotřebují. Přesto jsem potřebovala zmapovat informovanost zdejších žáků o problematice šikany, a proto jsem se s vedením základní školy dohodla na termínu, kdy budu moci výzkum provést. Ve sjednaný den jsem školu navštívila a zároveň obdržela novou, zajímavou informaci. Vedení mi oznámilo, že budu moci provést výzkum i u zdejšího školního metodika prevence, který na škole působí již 5 let, jak jsem později zjistila při rozhovoru. I přes takto podivnou náhodu musím konstatovat, že zmíněná školní metodička prevence na mé otázky odpovídala jako jedna z mála bez váhání a přesvědčivě. 35

36 4. Obrací se na Vás ostatní pedagogové s náměty pro MPP? Graf č. 8 Náměty pedagogů 50% 40% 30% 20% 10% 0% Ano Ne Z grafu je patrné, že (3; 50%) respondentky odpověděly, že s náměty pro minimální preventivní program přicházejí ostatní pedagogové pravidelně. Tyto respondentky působí na základních školách s prvním stupněm. Mezi nejčastější odpovědi, proč tomu tak je, patřily tyto: Jsme malá škola, pouze s prvním stupněm a otázky ohledně prevence řešíme ve sborovně společně. V našem malém pedagogickém sboru panují příjemné podmínky, a jelikož nás ve sborovně není mnoho, můžeme se námětům pro minimální preventivní program věnovat častěji a lépe. Zatímco na základních školách pouze s prvním stupněm panují příznivé podmínky, na základních školách s oběma stupni je častější výskyt anonymity mezi členy pedagogického sboru. Domnívám se, že je to dáno zejména velikostí těchto škol a početným pedagogickým sborem. Tuto otázku jsem do výzkumu zařadila z důvodu, že na tvorbě minimálního preventivního programu by se měli podílet všichni členové pedagogického sboru, včetně ředitele školy. 36

37 5. Pokud ano, s jakými náměty se na Vás obracejí? Graf č. 9 Návrhy námětů pro MPP 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% Besedy Odpověď k zamyšlení Nezájem rodičů Z grafu č. 9 vyplývá, že pouze (1; 16%) respondentka odpověděla, že přicházejí s náměty ohledně besed s protidrogovou tématikou, problematikou kyberšikany či s návrhy pro nejrůznější kulturní akce. Další (1; 16%) respondentka na tuto otázku odpověděla způsobem, který mne nemile překvapil. Již zmíněná respondentka odpověděla, že prevence spočívá v tom, že až se problém vyskytne, tak teprve tehdy je načase jej začít řešit. Na závěr mě uklidnila slovy, že na jejich škole se žádný takový problém vyskytnout nemůže, neboť jsou škola pouze s prvním stupněm. Zbývající (1; 16%) respondentka uvedla, že s náměty pro minimální preventivní program ostatní pedagogové nepřichází, zejména proto, že nepociťují dostatečný zájem ze strany rodičů. Otázka č. 5 mi posloužila jako tzv. zpětná vazba k potvrzení otázky č. 4, která se týkala spolupráce pedagogů se školním metodikem prevence při tvorbě minimálního preventivního programu. 37

38 Přestože v otázce č. 4 měla většina respondentek utvořený jasný názor, tato otázka mi potvrdila staré známé přísloví: mluviti stříbro, mlčeti zlato. Celkem 50% respondentek v předchozí otázce uvedlo, že se na ně ostatní pedagogové s náměty pro minimální preventivní program obracejí, avšak poté, co jsem respondentkám položila otázku, týkající se konkrétních námětů, pouze dvě respondentky ze tří mi byly schopny odpovědět. 38

39 6. Obracíte se Vy sám(a) na ostatní pedagogy s žádostmi o náměty? Graf č. 10 Žádosti školních metodiků prevence 100% 80% 60% 40% 20% 0% Ano Ne Z grafu č. 10 je patrné, že respondentky jsou si plně vědomy toho, že minimální preventivní program je záležitostí celého pedagogického sboru, proto celkem (5; 83%) respondentek odpovídalo kladně. Pouze (1; 17%) respondentka odpověděla záporně. Vyhláška ministerstva školství mládeže a tělovýchovy viz příloha č

40 7. Uskutečňujete v rámci prevence aktivity určené výhradně pro pedagogy? Graf č. 11 Akce pro pedagogy 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Ano Ne Z grafu č. 11 vyplývá, že (5; 83%) respondentek odpovědělo, že v rámci prevence neuskutečňuje pro pedagogy žádné akce. Pouze (1; 17%) respondentka odpověděla, že se snaží pro pedagogy vymýšlet nejrůznější akce, které by rozšířily jejich znalosti nejen o problematice sociálně patologických jevů (teambuilding, adaptační kurzy). Zároveň uvedla, že s ostatními pedagogy spolupracuje na vytváření moderních učebních materiálů. Věří, že aktivity budou přínosné pro všechny členy pedagogického sboru, nejen v otázkách vzdělávání. Zároveň se snaží s využitím nejrůznějších aktivit kolektiv stmelovat a zabránit případné anonymitě (izolovanosti), která se zejména mezi členy většího pedagogického sboru často vyskytuje. 40

41 8. Pokud ano, jaké Graf č. 12 Příklady aktivit 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Pestré aktivity Žádné aktivity Z grafu č. 12 je patrné, že (5; 83%) respondentek, zejména pro nezájem ze strany pedagogů, neuskutečňuje žádné preventivní aktivity. Pouze (1; 17%) respondentka odpověděla, že pro pedagogy pořádá pravidelné besedy týkající se problematik, se kterými by se během působení ve školství mohli setkat. Dále se účastní školení, které se převážně týkají témat sociálně patologických jevů (šikana, kyberšikana, záškoláctví, drogy, ). 41

42 9. Jakým způsobem zapojujete rodiče do preventivních aktivit? Graf č. 11 Rodiče a prevence 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% Besedy Odpovědi k zamyšlení Rodičovské schůzky Nezájem rodičů V otázce č. 9 (2; 33%) respondentky odpověděly, že mezi preventivní aktivity zaměřené na rodiče řadí nejrůznější besedy, například s protidrogovou tématikou či problematiku šikany. Zároveň dodává, že v poslední době se zájem o tyto akce prudce snížil. Stejné procento respondentek uvedlo, že do preventivních aktivit zařazují také pravidelné rodičovské schůzky. (1; 17%) dotazovaná respondentka žádné preventivní aktivity pro rodiče neprovádí ani nepřipravuje. Je to dáno především nezájmem ze strany rodičů, dodává. Setkala jsem se i s podobnými zajímavými odpověďmi, typu: Neporozuměla jsem otázce. Rodiče mohou školu navštívit, kdykoliv budou chtít a zapojit se do nejrůznějších aktivit, které ve škole právě děláme. Vzhledem k nárůstu případů šikany, je třeba dostatečně informovat nejen rodiče, ale i jejich děti o této problematice i o postupech při jejím řešení. 42

43 10. Jaké aktivity směřujete k žákům? Graf č. 12 Aktivity pro žáky 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% V rámci výuky Ucelený program Kulturní akce Jiné V grafu č. 12 (2; 33%) respondentky odpověděly, že každý třídní učitel uskutečňuje preventivní aktivity čistě v rámci své třídy a to během vyučování. Mezi nejčastější odpovědi se řadily soutěže ve zpěvu nebo o nejhezčí výtvarné dílo. Pouze (1; 17%) respondentka odpověděla, že v rámci prevence zajišťuje pravidelné besedy a přednášky, které jsou pro každý ročník jiné. Jsou to přednášky na téma: bezpečně do školy, bezpečně doma, upevňování přátelských vztahů ve skupině, kyberšikana, záškoláctví a trestně právní odpovědnost. Navíc celá škola absolvovala policejní kurz sebeobrany v tělocvičně. Následující (1; 17%) respondentka uvedla, že v rámci prevence pořádá pravidelné letní a zimní besídky, pěvecké a recitační soutěže. Zbývající (2; 33%) respondentky uvedly, že pořádají nejrůznější akce typu: škola v přírodě nebo spaní ve škole. Z mého pohledu některé zmíněné aktivity, které školní metodici prevence v rámci prevence uskutečňují, nelze řadit mezi efektivní a účinné. 43

44 11. Vzděláváte se pro činnost školního metodika prevence? Graf č Vzdělávání 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Ano Ne Z grafu č. 13 je patrné, že (4; 67%) respondentky přistupují k funkci školního metodika prevence zodpovědně, proto se pravidelně účastní školení a besed, aby si tak rozšířily okruhy svých znalostí a sdílely své zkušenosti s ostatními. Pouze (2; 33%) respondentky se pro činnost školního metodika prevence nevzdělávají. Domnívám se, že každá osoba, vykonávající funkci školního metodika prevence by se měla účastnit pravidelných vzdělávacích programů. Prevence sociálně patologických jevů je velmi náročná činnost, vyžadující nejaktuálnější informace a znalosti. 44

45 12. Pokud ano, tak jaké vzdělávací programy jste absolvoval(a) Graf č. 14 Absolvovaná vzdělání 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Besedy Školení Z grafu č. 14 vyplývá, že (1; 25%) respondentka absolvuje pouze besedy, které sama zajistí pro žáky nebo jejich rodiče. Zbývající (3; 75%) respondentky uvedly, že pravidelně absolvují školení, týkající se nejen problematiky sociálně patologických jevů (př.: podpora vzájemných vztahů na pracovišti). Otázku vzdělávání školních metodiků prevence jsem také konzultovala s krajským školským koordinátorem prevence. Z rozhovoru jsem se dozvěděla, že již zmiňované besedy a školení jsou čistě dobrovolné a bezplatné. Záleží na konkrétním školním metodikovi prevence, zda o ně projeví zájem. O školení a besedy, vůbec o veškeré akce, je projevován velký zájem ze strany školních metodiků prevence, dodává. Jsou i zkouškou rychlosti rozhodování - kdo se dříve přihlásí, ten má účast jistou. Vzdělávání bývá prováděno interaktivní zábavnou formou za účasti kvalitních lektorů, kteří pro dosažení efektivnějšího výsledku akce preferují spíše menší počet účastníků (max. 30 osob). 45

46 Krajský školský koordinátor prevence podotkl, že o tyto akce je projevován velký zájem ze strany školních metodiků prevence. 46

47 13. Jakým způsobem pracujete s tématem šikany v minimálním preventivním programu? Graf č. 15 Práce s tématem šikany v minimálním preventivním programu 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Školení Besedy Ostatní Z grafu č. 15 je patrné, že (1; 17%) respondentka pracuje s tématem šikany v minimálním preventivním programu formou zajišťování pravidelných školení, kterých se účastní pouze pedagogové. Zároveň dodává, že o tyto akce většina pedagogů nejeví žádný zájem. Následující (1; 17%) respondentka uvedla, že pro žáky a jejich rodiče zajišťuje besedy výhradně s problematikou sociálně patologických jevů. S předchozí respondentkou se shoduje v názoru, že o tyto aktivity není příliš zájem. Zbývající (4; 66%) respondentky podaly nespecifické informace ohledně práce s tématem šikany v minimálním preventivním programu. 47

48 14. Jste metodikem prevence pro oba stupně základní školy? Graf č. 16 Působnost školního metodika prevence 100% 80% 60% 40% 20% 0% Ano Ne Tuto otázku jsem pokládala pouze školním metodikům prevence, kteří působí na základních školách s oběma stupni. Celkem (3; 100%) respondentky uvedly, že jsou školními metodičkami prevence pro oba stupně základní školy. Otázku č. 14 jsem do strukturovaného rozhovoru zařadila proto, že na většině základních škol, působí pouze jeden školní metodik prevence pro oba stupně základní školy. Domnívám se však, že tak by tomu být nemělo. Každý stupeň je jiný a vyžaduje odlišný přístup, proto zastávám názor, že na základních školách s oběma stupni, by měli působit dva školní metodici prevence. 48

49 III. ŽÁCI ZÁKALDNÍCH ŠKOL 1. Jste: dívka chlapec Tabulka č. 1A - pohlaví Tabulka č. 1B - pohlaví Žáci pětileté školy 3. třída třída třída 18 Celkem 68 Žáci devítileté školy 3. třída třída třída 29 Celkem 86 Tabulka č. 2A - pohlaví Žákyně pětileté školy 3. třída třída třída 18 Celkem 62 Tabulka č. 2B - pohlaví Žákyně devítileté školy 3. třída třída třída 28 Celkem Věk let Tabulka č. 3 - Věk Průměrný věk respondentů 3. třída 9 let 4. třída 10 let 5. třída 11 let 49

50 3. Chodíte do školy: a) třída b) třída Tabulka č. 4 a) Tabulka č. 4 b) ročník ZŠ Žáci 68 Žákyně 62 Celkem ročník ZŠ Žáci 86 Žákyně 100 Celkem

51 4. Víte, co je to šikana? Graf č. 17A Informovanost respondentek Graf č. 17B Informovanost respondentů ročník ZŠ ročník ZŠ 34% 66% 31% 69% Ano Ne Ano Ne Z grafu č. 17A vyplývá, že (41; 66%) respondentek je s problematikou šikany obeznámeno, zatímco (21; 34%) respondentek nikoliv. Z grafu č. 17B vyplývá, že (47; 69%) respondentů je s problematikou šikany obeznámeno a vědí, co tento pojem znamená, avšak zbývajících (21; 31%) respondentů neví, co je to šikana. 51

52 Graf č. 18A Informovanost respondentek Graf č. 18B Informovanost respondentů ročník ZŠ ročník ZŠ 34% 66% 26% 74% Ano Ne Ano Ne Z grafu č. 18A vyplývá, že (66; 66%) respondentek ví, co je to šikana. Pouze (34; 34%) respondentek uvedlo, že o problematice šikany nejsou informovány. Z grafu č. 18B vyplývá, že (64; 74%) respondentů ví, co je to šikana. Zbývajících (22; 26%) respondentů uvedlo, že neví, co je to šikana. Odpovědi na tuto otázku dokládají, že chlapci jsou více informováni o problematice šikany než dívky. 52

53 5. Odpověděl(a)-li jste ano, napište vše, co o šikaně víte Graf č. 19A Odpovědi respondentek Graf č. 19B Odpovědi respondentů ročník ZŠ ročník ZŠ 18% 24% 25% 7% 42% 63% Fyzická šikana Psychická šikana Fyzická šikana Psychická šikana Činnosti proti vůli Činnosti proti vůli Mezi nejčastější odpovědi respondentek (26; 42%), jak vyplývá z grafu č. 19A, patří psychické podoby šikany (vydírání, pomluvy, nadávky). Dalších (15; 24%) respondentek uvedlo i některé z fyzických podob šikany (pálení cigaretou, lámání prstů, bití). Zbývajících (11; 18%) respondentek zmínilo i některé činnosti proti vůli (čištění bot jazykem, pojídání zvířecích výkalů nebo například nucení k pohlavnímu styku). Z grafu č. 19B je patrné, že (43; 63%) respondentů považuje za šikanu její fyzickou podobu. Dále (17; 25%) respondentů uvedlo psychickou šikanu a (5; 7%) respondentů zařadilo činnosti proti vůli.. 53

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová ŠIKANA Charakteristika šikany Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem

Více

Program proti šikanování 1. Právní východiska. 2. Předmět. 3. Vymezení pojmu šikana

Program proti šikanování 1. Právní východiska. 2. Předmět. 3. Vymezení pojmu šikana Základní škola a mateřská škola Ostrava - Zábřeh, Kosmonautů 13, příspěvková organizace Program proti šikanování 1. Právní východiska Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci

Více

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více

Program proti šikaně ve škole

Program proti šikaně ve škole Program proti šikaně ve škole Obsah Předmět 1. Základní body specifické primární prevence šikanování 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování 2.2 Verbální šikana 2.3 Fyzická šikana 3. Odpovědnost školy

Více

Kyberšikana a bezpečnost dětí

Kyberšikana a bezpečnost dětí ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ Kyberšikana a bezpečnost dětí Mgr. Vladimíra Sehnalová, Ph.D. Prevence rizikového chování

Více

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ. Příloha minimálního preventivního programu ZŠ Jedovnice

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ. Příloha minimálního preventivního programu ZŠ Jedovnice PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ Příloha minimálního preventivního programu ZŠ Jedovnice I. Tento program vznikl na základě Metodického pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování

Více

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu)

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Škola : ZŠ Sirotkova 36, Brno 616 00 Metodik prevence : Mgr. Zuzana Košťálová (I. stupeň) Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Cíl: 1. vytvoření krizového plánu pro řešení

Více

Program proti šikanování

Program proti šikanování Program proti šikanování Obsah 1. Předmět 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování 2.2 Verbální šikana 2.3 Fyzická šikana 2.4 Smíšená šikana 3. Odpovědnost školy a pedagogických pracovníků 3.1 Odpovědnost

Více

Škola ZŠ V Zahrádkách Program proti šikanování ve škole Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.5 Skartační znak: S 10 Změny: od 2.9. 2013.

Škola ZŠ V Zahrádkách Program proti šikanování ve škole Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.5 Skartační znak: S 10 Změny: od 2.9. 2013. Škola ZŠ V Zahrádkách Program proti šikanování ve škole Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.5 Skartační znak: S 10 Změny: od 2.9. 2013 Obsah 1. Předmět 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Minimální preventivní program PLÁN Školní rok: 2014/2015 Ředitelka školy: Mgr. Ilona Vránková Školní metodik prevence sociálně patologických jevů: Mgr. Petra Nováková Termín seznámení pedagogických pracovníků

Více

Základní škola,jungmannova 660,Roudnice n.l. Program proti šikanování ve škole. Spisový znak: Skartační znak: S 10 Změny:

Základní škola,jungmannova 660,Roudnice n.l. Program proti šikanování ve škole. Spisový znak: Skartační znak: S 10 Změny: Základní škola,jungmannova 660,Roudnice n.l. Program proti šikanování ve škole Č.j.:2/2009 Účinnost od:1.4.2009 Spisový znak: Skartační znak: S 10 Změny: Obsah 1. Předmět 2. Vymezení základních pojmů 2.1

Více

4) Šikana z hlediska zákona: Nezletilému je možné nařídit ústavní výchovu stanovený dohled 5) Prevence šikany Každý pedagog a celé vedení školy

4) Šikana z hlediska zákona: Nezletilému je možné nařídit ústavní výchovu stanovený dohled 5) Prevence šikany Každý pedagog a celé vedení školy Školní program proti šikanování Táborské soukromé gymnázium a Základní škola, Zavadilská 2472, Tábor Program proti šikanování vychází z Metodického pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci

Více

Předkladatel: ZŠ a MŠ Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace

Předkladatel: ZŠ a MŠ Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace PREVENTIVNÍ PROGRAM září 2015 červen 2016 Předkladatel: ZŠ a MŠ Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace Realizátor:

Více

PREVENTIVNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ ZŠ Dětmarovice

PREVENTIVNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ ZŠ Dětmarovice PREVENTIVNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ ZŠ Dětmarovice Zpracováno podle Metodického pokynu MŠMT k řešení šikanování na školách a školských zařízeních č.j. MSMT-22294/2013-1. Metodickým doporučením k primární

Více

2010/2011. ZŠ dr. Milady Horákové Kopřivnice. Obránců míru 369 Kopřivnice. Pedagogové:

2010/2011. ZŠ dr. Milady Horákové Kopřivnice. Obránců míru 369 Kopřivnice. Pedagogové: MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2010/2011 ZŠ dr. Milady Horákové Kopřivnice Obránců míru 369 Kopřivnice ředitel školy: Mgr. Lumír Pospěch reditel@zsmilhor.cz školní metodik prevence: Mgr. Michaela Lukešová

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Základní škola, Moravský Krumlov, náměstí Klášterní 134, okres Znojmo, příspěvková organizace Minimální preventivní program Školní rok: 2010/2011 Vypracovala: Lucie Krausová metodik prevence 1. VÝCHODISKA

Více

Poradenské služby poskytované ve škole

Poradenské služby poskytované ve škole Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov, Studentská 640, příspěvková organizace Studentská 640 436 67 Litvínov Poradenské služby poskytované ve škole Poradenské služby jsou ve škole zajišťovány výchovným poradcem

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

2011/2012. ZŠ dr. Milady Horákové Kopřivnice, Obránců míru 369. ředitel školy: Mgr. Lumír Pospěch reditel@zsmilhor.cz

2011/2012. ZŠ dr. Milady Horákové Kopřivnice, Obránců míru 369. ředitel školy: Mgr. Lumír Pospěch reditel@zsmilhor.cz ZŠ dr. Milady Horákové Kopřivnice, Obránců míru 369 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2011/2012 ředitel školy: Mgr. Lumír Pospěch reditel@zsmilhor.cz školní metodik prevence: Mgr. Marcela Morysová prevence@zsmilhor.cz

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Základní škola, Moravský Krumlov, náměstí Klášterní 134, okres Znojmo, příspěvková organizace Minimální preventivní program Školní rok: 2014/2015 Vypracovala: Mgr. Lucie Krausová metodik prevence 1. VÝCHODISKA

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013. Metodik prevence sociálně patologických jevů

SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013. Metodik prevence sociálně patologických jevů SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013 Metodik prevence sociálně patologických jevů Roční plán práce zabezpečuje Mgr. Pavel Hrabina Konzultační hodiny pro žáky a rodiče: kdykoliv

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Minimální preventivní program školní rok 2013/2014

Minimální preventivní program školní rok 2013/2014 Minimální preventivní program školní rok 2013/2014 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa školy, pro kterou platí tento MPP Střední polytechnická, České Budějovice Nerudova 59, 370 04 České Budějovice Jméno a příjmení

Více

Program proti šikanování

Program proti šikanování Program proti šikanování Záměr programu Program proti šikanování je speciální program, který se zaměřuje na specifickou primární a sekundární prevenci. Celoškolní přístup Základním předpokladem pro fungování

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EFHO ZŠ, Komenského 163/2 69301 Hustopeče MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2011/12 je určen rodičům

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAKTICKÁ BOCHOV

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAKTICKÁ BOCHOV ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAKTICKÁ BOCHOV OKRUŽNÍ 367, 364071 Bochov ŠKOLNÍ STRATEGIE PREVENCE Příloha ŠVP pro ZV Oáza ( školní rok 2007 2010 ) Zpracovala : Mgr. Marta Giorgiutti, školní metodik prevence Garant

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EHIO1 ZŠ a MŠ, Čs. armády 1026 73581 Bohumín-Nový Bohumín MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2013/14 je

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Základní škola a Mateřská škola Dražice, okr. Tábor, 391 31 Dražice Minimální preventivní program 2015/2016 Škola bez drog a šikany Minimální preventivní program 2015/2016 Škola bez drog a šikany Škola:

Více

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Schválil : Mgr. Jindřich Honzík Ředitel OU a PrŠ Hlučín Zpracovala :... Mgr. Marcela Kirmanová ŠMP Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním

Více

Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace. Školní preventivní strategie na léta 2013 2018

Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace. Školní preventivní strategie na léta 2013 2018 Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace Školní preventivní strategie na léta 2013 2018 Platná legislativa Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,

Více

Práce výchovného poradce Oblasti činnosti, úkoly a harmonogram pro školní rok 2013/2014

Práce výchovného poradce Oblasti činnosti, úkoly a harmonogram pro školní rok 2013/2014 Práce výchovného poradce Oblasti činnosti, úkoly a harmonogram pro školní rok 2013/2014 Výchovný poradce: Ing. Monika Hodaňová Konzultační hodiny: Konzultace se domlouvají individuálně osobně, telefonicky

Více

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Základní škola a Mateřská škola Habry, V Zahradách 18, 582 81 Habry Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Obsah: 1. Předmět úpravy 2. Vymezení základních pojmů 3. Začlenění

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Školní rok: 2014 2019 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA DĚTMAROVICE, příspěvková organizace, DĚTMAROVICE 1002, 735 71 PŘEDKLADATEL: Mgr. PAVLA ZELENKOVÁ, ŠMP ZODPOVĚDNÁ OSOBA:

Více

Program proti šikanování a kyberšikaně

Program proti šikanování a kyberšikaně ZÁKLADNÍ ŠKOLA TACHOV, HORNICKÁ 1325, příspěvková organizace Program proti šikanování a kyberšikaně pro školní rok 2014/2015 září 2014 Zpracovaly: Mgr. Lenka Doležalová, Mgr. Dana Fecková Program proti

Více

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S T V Í PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE METODIK PREVENCE SPECIÁLNÍ PEDAGOG

Více

Minimální preventivní program školní rok 2014/2015

Minimální preventivní program školní rok 2014/2015 Minimální preventivní program školní rok 2014/2015 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa školy, pro kterou platí tento MPP Střední polytechnická, České Budějovice Nerudova 59, 370 04 České Budějovice Jméno a příjmení

Více

. -. (uveďte školní rok)

. -. (uveďte školní rok) MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM. -. (uveďte školní rok) ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa všech škol a školských zařízení (dle rejstříku), pro které platí tento Minimální preventivní program (MPP) 1) : 1. 2.

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

Základní škola logopedická s. r. o., Paskovská 65/92, 720 00 Ostrava-Hrabová Minimální preventivní program Strana: 1/8

Základní škola logopedická s. r. o., Paskovská 65/92, 720 00 Ostrava-Hrabová Minimální preventivní program Strana: 1/8 Strana: 1/8 1. Základní údaje o škole Název a adresa školy, pro Základní škola logopedická s.r.o., kterou platí tento MPP Jméno a příjmení ředitele Mgr. René Macháč Telefon na ředitele 596 735 470 E-mail

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE O ŠIKANĚ

ZÁKLADNÍ INFORMACE O ŠIKANĚ ZÁKLADNÍ INFORMACE O ŠIKANĚ Co se týká vzniku šikany, dalo by se říci, že existuje od počátků lidstva. Poprvé se o ní veřejně začalo mluvit v roce 1969 ve Skandinávii, kdy byla šikana chápána nejprve jako

Více

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY A ŠKOLNÍHO KLUBU

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY A ŠKOLNÍHO KLUBU Základní škola při zdravotnickém zařízení a Mateřská škola při zdravotnickém zařízení, Klimkovice, příspěvková organizace VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY A ŠKOLNÍHO KLUBU Vypracoval: Pedagogická rada projednala

Více

Program proti šikanování

Program proti šikanování Střední odborná škola s.r.o., Školní 268, 273 24 Velvary Tel: 315 761 299, www.sosvelvary.cz Program proti šikanování Program proti šikanování vychází z Metodického pokynu MŠMT k prevenci a řešení šikanování

Více

Primární prevence na škole

Primární prevence na škole Primární prevence na škole Preventivní tým: Školní metodik prevence: školní metodik prevence zástupkyně ředitele školy výchovná poradkyně Mgr. Ivona Gryčová Konzultační hodiny : pondělí: 13,30 14,30 Individuální

Více

Preventivní program ZŠ a MŠ Radňovice

Preventivní program ZŠ a MŠ Radňovice Základní škola a Mateřská škola Radňovice, příspěvková organizace Radňovice 54, 592 31 Nové Město na Moravě Preventivní program ZŠ a MŠ Radňovice Účinnost od: 1. 1. 2011 Obsah Úvod Vytýčení sociálně patologických

Více

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Minimální preventivní program 2013-2014 Příloha celoročního plánu. Program protidrogové prevence pro školní rok 2013-2014 Úvod:

Více

M Ě S Í Č N Í P L Á N Č I N N O S T I v oblasti rizikových forem chování 2015/2016

M Ě S Í Č N Í P L Á N Č I N N O S T I v oblasti rizikových forem chování 2015/2016 S T Ř E D N Í Š K O L A T E C H N I C K Ý C H O B O R Ů Havířov-Šumbark, Lidická 1a/600, příspěvková organizace Lidická 1a/600, 736 01 Havířov-Šumbark M Ě S Í Č N Í P L Á N Č I N N O S T I v oblasti rizikových

Více

V každém z nás je vrozená potřeba uspokojení, uznání, úspěchu, snaha dominovat.

V každém z nás je vrozená potřeba uspokojení, uznání, úspěchu, snaha dominovat. Otázka: Šikana Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nikola Petráčková Nemoc sociálních vztahů, úmyslné ubližování. Šikanování je projev sociální patologie. Šikana není občasná rvačka nebo hádka.

Více

Název školy: 2. Znáš ve svém okolí někoho, kdo šikanuje jiné děti? a) ano b) ne

Název školy: 2. Znáš ve svém okolí někoho, kdo šikanuje jiné děti? a) ano b) ne PŘÍLOHA č. 1 DOTAZNÍK PRO ŽÁKY Název školy: Třída: Jsem: chlapec - dívka 1. Co podle tebe znamená výraz šikana? a) opakované posmívání a zesměšňování b) bití c) braní a poškozování věcí d) vymáhání věcí

Více

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ č.j. Š/X/1/01092013 Základní škola Jablonec nad Nisou - Rýnovice, Pod Vodárnou 10, příspěvková organizace Pod Vodárnou 10, 466 05 Jablonec nad Nisou výňatek CÍL Cílem programu

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže.

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova Prosociální výchova je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova se pod názvem etická výchova vyučuje jako volitelný, ale povinný

Více

Projekt Násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče Pracovní násilí a jeho podoby

Projekt Násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče Pracovní násilí a jeho podoby Projekt Násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče Pracovní násilí a jeho podoby Ing. Iva Merhautová, MBA Násilí na pracovištích Násilí na pracovištích se stalo stejným rizikem jako

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika

Více

Výchovné poradenství

Výchovné poradenství Výchovné poradenství Výchovný poradce: Mgr. Hana Topičová Hlavní okruhy činnosti výchovného poradce: péče o duševní zdraví žáků péče o žáky s výukovými potížemi péče o žáky s výchovnými problémy pomoc

Více

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 EVROPSKÁ UNIE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Naše škola je zapojena do systémového projektu ministerstva

Více

Téma: Kyberšikana a bezpečný internet. Vypracovala: Mgr. Kateřina Heráková

Téma: Kyberšikana a bezpečný internet. Vypracovala: Mgr. Kateřina Heráková Téma: Kyberšikana a bezpečný internet Vypracovala: Mgr. Kateřina Heráková jakékoliv chování, jehož záměrem je opakovaně ubližovat, ohrožovat, nebo zastrašovat jiného člověka, případně skupinu lidí zahrnuje

Více

ŠKOLNÍ ROK 2015/2016

ŠKOLNÍ ROK 2015/2016 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLNÍ ROK 2015/2016 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa školy, pro kterou platí tento MPP Obchodní akademie, Husova 1, 370 21 České Budějovice Jméno a příjmení ředitele RNDr. Zdeňka

Více

Příloha ŠVP č.2. 5.5.2 Občanská výchova

Příloha ŠVP č.2. 5.5.2 Občanská výchova Příloha ŠVP č.2 Ve školním roce 2014-2015, 2015-2016, 2016-2017 se uvedené předměty rozšiřují o tyto očekáváné výstupy a učivo. Jedná se o očekávané výstupy, které byly dříve v předmětu Výchova ke zdraví,

Více

I. Úvod. II. Sociálně patologické jevy

I. Úvod. II. Sociálně patologické jevy Zpracovaly: Mgr. Lenka Sýkorová Mgr. Věra Jaborová I. Úvod Nárůst sociálně patologických jevů včetně zneužívání návykových látek u dětí školního věku se stává celospolečenským problémem. Primární prevence

Více

Organizační směrnice č. 23/2013/SŘ. Manuál krizových situací. Metodický text k problému zvanému šikana

Organizační směrnice č. 23/2013/SŘ. Manuál krizových situací. Metodický text k problému zvanému šikana Organizační směrnice č. 23/2013/SŘ Manuál krizových situací Metodický text k problému zvanému šikana Čj.: SŠNM/525/2013 Zpracoval: Mgr. Jaroslav Lainz, speciální pedagog - etoped Schválila: PaedDr. Olga

Více

MINIMÁLNÍ PROGRAM PREVENCE na školní rok 2015/2016. Vymezení základních dlouhodobých cílů a záměrů programu primární prevence ZŠ Velká Dlážka

MINIMÁLNÍ PROGRAM PREVENCE na školní rok 2015/2016. Vymezení základních dlouhodobých cílů a záměrů programu primární prevence ZŠ Velká Dlážka MINIMÁLNÍ PROGRAM PREVENCE na školní rok 2015/2016 Metodik prevence: Mgr. Alexandra Kožuchová Vymezení základních dlouhodobých cílů a záměrů programu primární prevence ZŠ Velká Dlážka rozvíjet a posilovat

Více

Školní preventivní strategie

Školní preventivní strategie Školní preventivní strategie Školní roky: 2013 2018 Základní škola Dolní Lhota příspěvková organizace Čs.tankistů 76 747 66 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa školy, pro kterou platí tento MPP Jméno a příjmení

Více

ROČNÍ PLÁN ZÁKLADNÍ ŠKOLY VÝCHOVNÝ PORADCE 2014/2015

ROČNÍ PLÁN ZÁKLADNÍ ŠKOLY VÝCHOVNÝ PORADCE 2014/2015 Základní škola a Mateřská škola Želešice, příspěvková organizace 24. dubna 270, 664 43 Želešice ROČNÍ PLÁN ZÁKLADNÍ ŠKOLY VÝCHOVNÝ PORADCE 2014/2015 Mgr. Dana Kadlčíková konzultační hodiny: St 13 40 15

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Výchovné poradenství

Výchovné poradenství Výchovné poradenství Výchovný poradce: Mgr. Hana Topičová Hlavní okruhy činnosti výchovného poradce: péče o duševní zdraví žáků péče o žáky s výukovými potížemi péče o žáky s výchovnými problémy pomoc

Více

ŠKOLNÍ ROK 2013/2014

ŠKOLNÍ ROK 2013/2014 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ MINIMÁLNÍHO PREVENTIVNÍHO PROGRAMU ŠKOLNÍ ROK 2013/2014 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa školy, pro kterou platí tento MPP ZŠ Vodňany Alešova, 50 389 01 Vodňany Jméno a příjmení

Více

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ PROSINEC 2002 Úvodem SVČ a občanská sdružení se ve své

Více

Školní preventivní program pro školní rok 2015/2016

Školní preventivní program pro školní rok 2015/2016 Školní preventivní program pro školní rok 2015/2016 Školní preventivní program: Škola: Základní škola Turnov, Skálova 600, 511 01 Turnov, tel.: 481 322 770 Školní rok: 2015/ 2016 Cíl: Cílem je vytváření

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Zákonné podmínky: 1. řešení šikany

Zákonné podmínky: 1. řešení šikany Řešení šikany Objevily se v některé ze škol ve vaší obci v poslední době případy šikany? Mezi dětmi a mladistvými je dnes celá řada potenciálních příčin neporozumění, napadání či psychického a fyzického

Více

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ ZŠ Jablonec nad Nisou- Rýnovice, Pod Vodárnou 10, příspěvková organizace Pod Vodárnou 10, 466 05 Jablonec nad Nisou

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ ZŠ Jablonec nad Nisou- Rýnovice, Pod Vodárnou 10, příspěvková organizace Pod Vodárnou 10, 466 05 Jablonec nad Nisou PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ ZŠ Jablonec nad Nisou- Rýnovice, Pod Vodárnou 10, příspěvková organizace Pod Vodárnou 10, 466 05 Jablonec nad Nisou Výňatek OBSAH: 1. PRÁVNÍ VÝCHODISKA 2. CÍL 3. ÚKOLY 4. CHARAKTERISTIKA

Více

V rámci Školního primárního preventivního programu se uskutečnily přednášky na 1. a 2. stupni. Téma přednášek se mění každý rok dle potřeby školy.

V rámci Školního primárního preventivního programu se uskutečnily přednášky na 1. a 2. stupni. Téma přednášek se mění každý rok dle potřeby školy. Základní škola Ruda nad Moravou, Sportovní 300 Vyhodnocení MPP školní rok 2013/14 Minimální preventivní program pro šk. rok 2013/14 vycházel z celkové preventivní strategie školy a byl zpracován s návazností

Více

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě - K O N C E P C E Č I N N O S T I 1. Činnost školního poradenského pracoviště Školní poradenské

Více

Plán práce výchovného poradce

Plán práce výchovného poradce SOŠ Velvary s.r.o. Školní 268 273 24 Velvary Plán práce výchovného poradce Školní rok 2010/2011 výchovný poradce: Mgr. Hana Hronková Výchovný poradce zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole,

Více

Učitelé matematiky a CLIL

Učitelé matematiky a CLIL ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v

Více

1. DODATEK KE ŠKOLNÍMU ŘÁDU. Projednán a schválen pedagogickou radou dne: 4. 12. 2006. Projednán a schválen školskou radou dne: 4. 12.

1. DODATEK KE ŠKOLNÍMU ŘÁDU. Projednán a schválen pedagogickou radou dne: 4. 12. 2006. Projednán a schválen školskou radou dne: 4. 12. 1. DODATEK KE ŠKOLNÍMU ŘÁDU Projednán a schválen pedagogickou radou dne: 4. 12. 2006 Projednán a schválen školskou radou dne: 4. 12. 2006 Dodatek nabývá účinnosti dne: 5. 12. 2006 1. Vnášení, držení, distribuce,

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

Odborné učiliště Kelč

Odborné učiliště Kelč Odborné učiliště Kelč SMĚRNICE K PREVENCI A ŘEŠENÍ ŠIKANOVÁNÍ MEZI ŽÁKY 1. Směrnice rozpracovává Metodický pokyn ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol

Více

Kvantitativní hodnocení MPP školní rok: 2013/2014

Kvantitativní hodnocení MPP školní rok: 2013/2014 Základní škola Hrádek u Sušice, okres Klatovy Hrádek 73, Sušice PSČ 342 01 Tel / fax: 376 508 517 IČO: 61785300 e-mail: skola@hradekususice.cz www.hradekususice.cz Kvantitativní hodnocení MPP školní rok:

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2011/2012

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2011/2012 Základní škola a Mateřská škola, Ostrovačice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Ríšova 43, 664 81 Ostrovačice MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2011/2012 1. ČÁST: ZÁKLADNÍ PRINCIPY ÚČINNÝCH PREVENTIVNÍCH

Více

Žáci na 2. stupni atmosféru hodnotí spíše pozitivně. Hodnotili ji 3,08 bodů ze 4 možných.

Žáci na 2. stupni atmosféru hodnotí spíše pozitivně. Hodnotili ji 3,08 bodů ze 4 možných. Analýza současného stavu ve škole K posouzení problematiky slouží i dotazníková šetření. Scio Mapa školy Tento projekt řeší detailně oblast klimatu školy. Nástrojem pro hodnocení je anonymní dotazníkové

Více

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM září 2014 červen 2015 Předkladatel: ZŠ a MŠ Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace

Více

SANKČNÍ ŘÁD. Celý sankční řád není vytvořen proto, abychom žáky trestali, ale abychom vytvořili jasná pravidla, vedoucí k příznivému klimatu ve škole.

SANKČNÍ ŘÁD. Celý sankční řád není vytvořen proto, abychom žáky trestali, ale abychom vytvořili jasná pravidla, vedoucí k příznivému klimatu ve škole. SANKČNÍ ŘÁD V souladu s preventivním programem zabývajícím se rizikovými faktory chování žáků jsme vypracovali následující sankční řád, který je nedílnou součástí řádu školy. Je v něm stanoven procesní

Více

ŠKOLNÍ ROK 2014/2015

ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa školy Základní škola Kovářov, okres Písek, 398 55, Kovářov 80 Jméno a příjmení ředitele Mgr. Libor Mandovec Telefon na ředitele

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ MINIMÁLNÍHO PREVENTIVNÍHO PROGRAMU

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ MINIMÁLNÍHO PREVENTIVNÍHO PROGRAMU ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ MINIMÁLNÍHO PREVENTIVNÍHO PROGRAMU ŠKOLNÍ ROK./. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa školy, pro kterou platí závěrečná zpráva o plnění MPP Jméno a příjmení ředitele Telefon na ředitele

Více

Centrum primární prevence, o.s. Prev-Centrum

Centrum primární prevence, o.s. Prev-Centrum Program 9.00 10.15 představení služeb Centra primární prevence, o.s. Prev-Centrum 10.15 10.30 přestávka 10.30 11.00 diskuse všeobecná primární prevence selektivní primární prevence indikovaná primární

Více

PLÁN VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ NA ŠKOLNÍ ROK 2014/2015

PLÁN VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ NA ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 PLÁN VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ NA ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 se zaměřením na oblast sexuální výchovy, prevence drogových závislostí a jiného rizikového chování, projevů rasismu, xenofobie, netolerance a násilí

Více

ZVYŠOVÁNÍ PROFESNÍCH KOMPETENCÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE Kroměříž 7. května 2009

ZVYŠOVÁNÍ PROFESNÍCH KOMPETENCÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE Kroměříž 7. května 2009 1. Cíle projektu 2. Realizace projektu na II. stupni ZŠ 3. Metodické materiály 4. Proč se do projektu zapojit ZVYŠOVÁNÍ PROFESNÍCH KOMPETENCÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ ZLÍNSKÉHO

Více

2005 2007 Saferinternet.cz. Reálná nebezpečí internetu pro děti

2005 2007 Saferinternet.cz. Reálná nebezpečí internetu pro děti Reálná nebezpečí internetu pro děti Národní uzel bezpečnějšího internetu Pavel Vichtera koordinátor projektu Saferinternet.cz t. 605 252 963 e-mail: vichtera@saferinternet.cz Národní uzel bezpečného internetu

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti Realizace všech zákonných

Více

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ dálková forma vzdělávání OBSAH ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 5 ZDRAVOTNÍ

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Plán práce výchovného poradce

Plán práce výchovného poradce Základní škola při Psychiatrické nemocnici Bohnice, Ústavní 91, Praha 8 dislokované pracoviště ZŠ Poznaňská Plán práce výchovného poradce Školní rok 2015 / 2016 Vypracovala: Mgr. Zdeňka Silvestrová 1 Základní

Více

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E S T Ř E D N Í Š K O L A T E C H N I C K Ý C H O B O R Ů Havířov-Šumbark, Lidická 1a/600, příspěvková organizace Lidická 1a/600, 736 01 Havířov-Šumbark C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ. Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice. Školní rok 2013/2014

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ. Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice. Školní rok 2013/2014 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice Školní rok 2013/2014 Zpracovala:Mgr. Irena Novotná OBSAH 1. Úvod 2. Cíl minimálního preventivního

Více

Program proti šikanování

Program proti šikanování Program proti šikanování (Součást Minimálního preventivního programu) Zpracováno podle MP Č.j.24 246/2008-6 Základní škola a mateřská škola Osová Bítýška Školní rok 2013/2014 Obsah 1.Charakteristika šikanování,

Více