Násilí mezi školními dětmi z etnického hlediska

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Násilí mezi školními dětmi z etnického hlediska"

Transkript

1 Násilí mezi školními dětmi z etnického hlediska Pavel Říčan

2 Pavel Říčan Published in March 1999 by: OPEN SOCIETY INSTITUTE CENTER FOR PUBLISHING DEVELOPMENT ELECTRONIC PUBLISHING PROGRAM Open Society Institute Center for Publishing Development Electronic Publishing Program Október 6. u. 12 H-1051 Budapest Hungary This work was prepared under financial support from the Research Support Scheme of the Open Society Support Foundation. Research Support Scheme Bartolomějská Praha 1 Czech Republic The digitization of this report was supported by the Electronic Publishing Development Program and the Higher Education Support Program of the Open Society Institute Budapest. Digitization & conversion to PDF by: Virtus Libínská Praha 5 Czech Republic The information published in this work is the sole responsibility of the author and should not be construed as representing the views of the Open Society Institute. The Open Society Institute takes no responsibility for the accuracy and correctness of the content of this work. Any comments related to the contents of this work should be directed to the author. All rights reserved. No part of this work may be reproduced, in any form or by any means without permission in writing from the author.

3 Contents Úvodem Předběžný teoretický rozbor problémového okruhu K teorii agrese Agrese mezi školními dětmi Romské děti a etnocentrismusv České republice Strategie a metoda výzkumu Volba obecné strategie Formulace hypotéz Použité techniky sběru dat Výpovědi zkoumaných osob o sobě samých Vrstevnické nominace Údaje od učitelů Proces sběru dat Vyhledávání a získávání etnicky smíšených tříd Práce s dětmi ve třídě Soubory zkoumaných osob Matematickostatistická analýza, interpretace výsledků Volba matematickostatistických technik Charakteristiky jedinců a charakteristiky celých tříd Příslušnost k romskému etniku a agresivita v kontextu vrstevnické akceptace a rejekce Základní otázka a základní odpověď Kontext akceptace/rejekce Šance pro faktorovou analýzu Početnost romské menšiny jako faktor interetnických vztahů Zaostřeno na agresivitu Rozdíly mezi Romy a neromy v jednotlivých položkách agresivity Celé třídy jako jednotky analýzy Problém extrémních hodnot agresivity (extrémy ve 3 položkách agresivity) Jsou romští školáci agresivnější jen proto, že jsou starší? Dospělí jako ochránci před šikanou K otázkám reliability a validity Vnitřní konsistence Konvergence metod Míry agresivity Míry akceptace/rejekce K otázce validity Souhrn a závěry...59 Literatura...61 Seznam tabulek...65 Dodatek 1 - Tabulky...67 Dodatek 2 - Použité metody...96 Child Aggression in a Post-Communist country...107

4

5 1 Úvodem Motto Všichni se mi posmívají, že jsem černá nadávají, za vlasy mě tahají, do nohy mě kopají, pokoj mi nedají. Kluci, holky, zač mě trestáte? Proč už mi pokoj nedáte? Dost mě sám Pánbůh potrestal, že mi tu černou barvu dal. Nechce mě ani vlastní máma co si na světě počnu sama? (Helena Horváthová, Romano kurko, 11/1996) V České Lípě skupina romských dětí surově šikanovala spolužáky. Bili je, kopali, okrádali, strkali jim hlavu do záchodové mísy, nutili je k orálnímu sexu. Chlapce, který šikanu prozradil, zbili za bonzování tak, že musel být hospitalizován. (Novinová zpráva, březen 1996)... mají v sobě zarážející krásu, která nás činí ošklivými samy před sebou. Jejich pouhá existence zpochybňuje naše hodnoty. Potřebujeme je. Mohli by nám pomoci alespoň trochu pohnout naším zkostnatělým pořádkem. Mohli bychom se u nich poučit, jak bezvýznamné jsou hranice. (Günther Grass)

6 2 Úvodem Úvodem Tato práce vznikla na základě velkorysého dvouletého grantu nadace Středoevropské univerzity RESEARCH SUPPORT SCHEME. Udělení tohoto grantu si vážím i jako projevu odvahy dotknout se problému rasismu z neobvyklé stránky. Když jsem marně pátral po podobných studiích vykonaných v USA, kde se problémům rasismu věnuje již desítky let mnoho pozornosti, sdělil mi přední americký badatel prof. Huesmann (1995), že prakticky neexistují patrně proto, že jde o téma příliš politicky citlivé a kontroverzní, jež by jen těžko hledalo sponzora. (Nemohu potlačit asociaci: V psychologickém ústavu ČSAV nebylo za komunistické vlády vůbec dovoleno mluvit o lidské agresi bylo to považováno za ideologicky nevhodné.) Naše téma je mimořádně společensky aktuální ze dvou důvodů. Prvním z nich je vzestup násilí mezi dětmi na školách, který i u nás shodně konstatují jak veřejnost, tak pedagogové, a který potvrzují badatelé v různých zemích Evropy (Olweus, 1993, 1994, Smith, 1991, Stephenson a Smith, 1989), Tattum, 1992, Říčan, 1994, 1995a,b). Příčin tohoto zhoubného trendu je celá řada, především jde velmi pravděpodobně o důsledek celkového poklesu autority učitelů i rodičů, nedostatečné výchovy k základním mravním hodnotám našeho sociokulturního okruhu a o důsledek velké mediální revoluce v celkovém životním stylu (přičemž záplava mediálního násilí je jen jednou ze složek problematického vlivu médií na společnost). Současně se vzestupem násilí se neobyčejně vyostřil a to platí speciálně pro Českou republiku (podobná situace je ovšem i ve Slovenské republice) interetnický konflikt mezi romskou menšinou a majoritou (viz např. Veselý, 1997, Cihi, 1996, Frištenská, 1996, Balvín, 1996, Balvín a kol., 1996, Holomek, 1996a,b, Jožka, 1996, Říčan, 1996 a v tisku, Súkeník, 1996, Sýkora a kol., 1996, Výzva, 1996). Jeden z předních romských představitelů Ondřej Giňa (1996) zaznamenává nedůvěru Romů k policii a soudům, jež vede až ke zřizování svého druhu romské domobrany. Obnovení demokracie v roce 1989 otevřelo cestu ke spravedlivému řešení vztahu mezi těmito dvěma složkami obyvatelstva, krátkodobě však došlo paradoxně naopak k jeho zhoršení. Když stateční disidenti z Charty 77 (viz Charta 77, 1978) žádali pro Romy demokracii, netušili, že až ji dostanou, budou vzpomínat na staré zlaté časy jejich vlády (např. Romano Kurko 1996, č. 18, str. 4). Neřešený romský problém nebezpečně nahrává paradoxně oběma politickým extrémům: Komunisté poukazují na to, že za jejich vlády nebyla veřejnost tímto problémem tolik znepokojována, republikáni populisticky slibují jeho řešení tvrdou rukou. Když Trojan (1997) referuje o své předvolební kampani před volbami do senátu, během níž se důvěrně seznámil s problémy obvodu Karviná, uvádí jako nejvšeobecnější stížnost občanů právě nesnáze s romským etnikem. A právě v tomto okrese je zároveň mimořádně silná krajní pravice i levice. Zanedbávání romského problému ohrožuje demokracii. Vyostření romského problému postihuje zejména romské děti (Šišková, 1993, Cincibusová, 1996, Říčan, 1995, 1996, 1997). Ty byly za komunismu sice na jedné straně vystaveny národnostnímu útlaku, na druhé straně však byly sociálně zvýhodněny (bezplatné školní stravování, bezplatná mateřská škola a jesle, bezplatné letní tábory a zimní rekreace atd.). Orgány péče o dítě zároveň vyvíjely účinný tlak na romské rodiče, aby zajistily pravidelnou školní docházku svých dětí. (Praxe se dnes k tomuto účinnému, byť ne optimálnímu opatření tu a tam moudře vrací, viz Kašparová, 1996 ovšem v rozporu s platným zákonem.) Dalším škodlivým faktorem je současná nezaměstnanost převážné většiny práceschopných Romů, jež vede zejména k celkové demoralizaci a sociální kriminalitě, přičemž potencuje řadu dalších škodlivých vlivů (alkoholismus a drogová závislost, gamblerství atd.). Nezaměstnanost ohrožuje romské děti i přímo, neboť zhoršuje jejich finanční zabezpečení. Jejich rodiče nejednou vynakládají rodinné přídavky pro své potřeby a děti strádají nedostatečně kvalitní výživou i jinak, bývají dokonce nástrojem trestné činnsti. Závist a agrese vůči lépe živeným a jinak vybaveným, v dobrých poměrech žijícím majoritním spolužákům jsou pak psychologicky nevyhnutelné (Berkowitz, 1993). Zraněná sebeúcta (tzv. narcistické trauma, viz

7 3 Úvodem LaPlanche, Pontalis, 1983) je ovšem známým faktorem agrese a krutosti, jež je typická zejména pro specifický typ násilí šikanu. (Říčan, 1993, 1995). Za těchto okolností nutno ovšem ve školách, jež navštěvují spolu s majoritními i romské děti, očekávat četný výskyt interetnických konfliktů, a to i násilného charakteru. Podrobné zmapování této situace, k němuž se naše práce snaží přispět, je jedním z předpokladů úspěšné výchovy k toleranci a plodnému soužití majority s romským etnikem i romského etnika s majoritou. Výzkum v této nepřehledné za komunistické vlády ovšem přísně tabuizované problematice byl pro nás skutečným dobrodružstvím poznání, počínaje navazováním kontaktů se školami a s dalšími institucemi pečujícími o romskou mládež, přes studium romistických a ještě více romských časopisů a knižních publikací, přes kontakty s učiteli a dětmi při sbírání dat, až po matematicko-statistické zpracovávání výsledků; při něm se ukázalo, jaké komplikace i překvapivé možnosti může přinést aplikace statistických metod, včetně těch nejjednodušších. Podle projektu byl náš výzkum původně orientován na testování poměrně úzce operacionalizovaných hypotéz. Nezbytné studium širších souvislostí problému však vedlo k získání množství zajímavých a psychologicky, sociologicky i politicky užitečných poznatků o celkové situaci romského etnika a zvláště romských dětí v této zemi. Psychologický přístup, doposud u nás aplikovaný pokud jde o Romy v podstatě jen na pragmatické problémy pedagogické psychodiagnostiky a na zvládání poruch chování (viz Klíma, 1995) nám umožnil nahlédnout některé dosud opomíjené souvislosti, naléhavé úkoly i možnosti jejich řešení. Autor své nové pohledy zčásti již publikoval (Říčan, 1996, 1997) a bývá naléhavě žádán, aby o nich přednášel pedagogům, kteří těžce a často bezradně zápasí s problémy romských dětí. Také předběžné poznatky získané na základě dat shromážděných aplikací dotazníků a sociometrických technik v rámci výzkumného projektu financovaného Research Support Scheme byly již zčásti publikovány (Říčan, 1996, Říčan, Burdová, 1995) a pro svůj bezprostřední význam pro školní práci také sděleny pedagogickým praktikům formou přednášek. Výsledky výzkumu, o nichž zde referuji, by byly daleko chudší bez pomoci romistů, kteří mě uvedli do romské problematiky, především dr. Mileny Hübschmannové, mnoha pedagogů, jejichž obětavost a dovednost obdivuji, úředníků a sociálních pracovníků, profesionálů i dobrovolníků, kteří Romům slouží v církevních i jiných institucích a posléze asistentů, kteří se podíleli na sběru dat. Zvláště bych chtěl poděkovat pedagožce Daniele Cincibusové, která se se mnou podělila o zkušenosti obětavé a nezdolně radostné matky-pěstounky čtrnácti romských dětí, dále romské poradkyni paní Boženě Fílové a nadané začínající socioložce Pavle Burdové, jež svou kreativitou i vytrvalou drobnou prací nemálo přispěla ke zdaru celého podniku. Ve vstřícnosti vůči Romům mi byli vzorem také spolupracovníci z Nadace Tolerance, zejména přátelé Helena Klímová a Milan Pospíšil, dále brněnští baptisté, ostravští saleziáni, ředitelka školy Přemysla Pittera v Ostravě paní Helena Balabánová a mnozí jiní. Čas k rozhovoru mi ochotně poskytli i pan Ladislav Goral, JUDr. Emil Ščuka a mnozí další, jimž rovněž patří můj dík.

8 4 1. Předběžný teoretický rozbor problémového okruhu 1. Předběžný teoretický rozbor problémového okruhu 1.1. K teorii agrese Agrese, zejména pak lidská vnitrodruhová agrese, je předmětem soustředěného studia řady základních i aplikovaných vědních disciplín jak biologických (zejména genetika, fyziologie, patologie nervové soustavy), tak humanitních (zejména sociologie, psychologie a psychopatologie, etnografie v neposlední řadě i religionistika, viz Říčan, 1995). Definice agrese je jakkoli se zdá na první pohled snadné říci, co agrese je a co není pro odborníky velmi problematická, jak vyložil např. Geen (1992). Záleží totiž jednak na vnějším chování, jednak na tom, jaký úmysl má ten, kdo jedná nemluvě o tom, že agrese může být velmi hmatatelná a přesto nevědomá: Ten, kdo se dopouští krutosti, se například může domnívat, že je to jeho oběti prospěšné, viz kruté tělesné tresty v rodině. Současní badatelé (např. Lagerspetzová, Björkqvist, 1992) také často mluví o nepřímé agresi. Sociologové, např. Gottfredson a Hirschi (1993) upozorňují jednak na to, jak snadno se pojem agrese rozšiřuje na jakékoli kriminální chování, jednak na to, že agresivní chování zkoumané v laboratoři (klasický Milgramův experiment) může být spíše výrazem konformity než skutečné agrese. Dohodneme-li se, které jednání označíme jako agresivní, je poměrně snadné definovat agresivitu víceméně trvalý sklon či tendenci jedince jednat agresivně. Popis agresivního jednání a jeho výklad má základní význam jak pro psychologickou teorii (motivace, osobnost, ontogeneze, sociální psychologie) tak pro praxi pedagogicko- psychologickou, psychoterapeutickou, forenzní atd. Agresi zkoumala od počátku století (a zabývá se jí stále více) freudovská psychoanalýza, později lidská etologie (Lorenz, 1963/1992). Problémové okruhy současné psychologické agresologie jsou převážně určeny naléhavými požadavky praxe. Volá se především po prostředcích k redukci násilné trestné činnosti, ať už je motivována politicky, etnocentricky nebo jinak, k eliminaci agrese vůči dětem, ženám a starým lidem v rodinách i mimo ně, agrese mezi členy týmů, jež brzdí jejich efektivnost (na pracovištích nejrůznějšího druhu, v armádě atd.). Teoretikové učení se snaží zejména o vypracování psychologických metod, jimiž by bylo možno zmírnit agresivitu, což je ovšem nadějnější u dětí (Pepler a Rubin, 1991). Souhrnné podání psychologie agrese je možno najít v Berkowitzově standardní práci (1993). Berkowitz řeší problém emoční agrese (kde nejde o dosažení cíle, jako např. při loupeži, ale o motivy spjaté s agresí samou), zabývá se kognitivními faktory v agresivním jednání, agresivní osobností a jejím vývojem, násilím v médiích, násilím v interpersonálních vztazích, např. rodinných, technikami ovlivňování a kontroly agresivního chování a agresivity, a také biologickými faktory agrese a agresivity. K předním současným agresologům patří Huesmann (1988, 1994), Olweus již citované práce), Geen, Patterson a další; staršími vlivnými teoretiky agrese jsou Bandura (1973, 1986) a Eron (1987, 1994). U nás byla vědecká problematika agrese z ideologických důvodů tabu. Z posledních let lze jmenovat zajímavý interdisciplinární sborník (Gál, 1994). Autor této práce formuloval některé své myšlenky k teorii agrese v souvislosti s problémem šikany (1993, 1995). Vzhledem k publikačnímu prostoru zde můžeme jen orientačně naznačit některé podstatné, široce uznávané názory. Lidská agrese má biologický základ, je ovlivněna geneticky, souvisí s produkcí hormonů a může být vyvolána, resp. podstatně vystupňována, tělesným (zejména mozkovým) poškozením. Konkrétní agresivní jednání je ovšem produktem učení, probíhajícího na úrovni podmiňování, na úrovni napodobování a identifikace i na úrovni sociálně kognitivní. Instrumentální agrese, jejímž účelem je dosažení nějakého zisku, např. materiálního, se převážně řídí zákonitostmi platnými pro většinu nejrůznějších druhů lidského jednání. Specifičtější je naproti tomu emoční agrese, jež má motiv zjednodušeně řečeno sama v sobě; v krajním případě může jít o sadistickou libost, kterou člověk může najít v krutém utrpení druhého.

9 5 1. Předběžný teoretický rozbor problémového okruhu Agresivita, tj. sklon jednat agresivně v různých situacích, zejména častěji než druzí, se vytváří postupně především v předškolním věku, zejména v rodinné výchově, a je pak asi stejně stabilní charakteristikou jedince jako jeho inteligenční kvocient (Olweus, 1979). Důležitým faktorem vyvolávajícím agresi je frustrace, způsobená překažením nějaké akce významné pro subjekt; v naší souvislosti nejvýznamnějším frustračním faktorem je ponížení, jež vede k ohrožení sebeúcty, což ovšem často zůstává pro jednající subjekt nevědomé (Kernberg, 1993). Jak před akcí, tak následně probíhá často zkreslující, iracionální justifikace agresivního jednání, jež facilituje jeho opakování. Typickým justifikačním mechanismem je projekce vlastních agresivních popudů a motivů do napadené osoby Agrese mezi školními dětmi V posledních desítiletích se věnuje velká pozornost agresi mezi dětmi, zvláště ve školách, jež se rozmohla natolik, že budí obavy široké veřejnosti. Zejména šikana mezi vrstevníky, víceméně systematický útlak jedinců neschopných účinně se bránit individuální nebo skupinové agresi, se stala vážnou překážkou jak efektivní výuky, tak mravní výchovy a zvláště výchovy k odpovědnému demokratickému občanství (Olweus, 1991, 1993, 1995, Parry, Carrington, 1995, Besag, 1990, Tattum et al. (1992) Elliott (1991, 1995) Říčan, 1993, 1994, 1995), Říčan et al. (1993) aj. Růst agrese mezi školními dětmi kopíruje růst agrese ve společnosti, počínaje rodinou, přes agresi kriminální a politickou a konče agresí v nemocnicích, v kasárnách a ve vězeních. Příčiny vidíme v dlouhodobé krizi autority, v uvolnění až rozkladu rodinných vazeb a tradičních vazeb vůbec, v úpadku učitelského povolání, v rozporech a nedůvěře mezi učiteli a rodiči, v odvratu od hodnotové výchovy na školách i v rodině, v neposlední řadě ve vlivu moderních audiovizuálních médií. Zvýšenou agresivitu a brutalitu lze pozorovat již v předškolním věku (Troy, Sroufe, 1987, Chazan, 1989), ta se však běžně přehlíží, protože zpravidla ještě nedochází k vážným zraněním a ke kázeňským problémům, které by se jevily jako naléhavé. Za těchto okolností nutno ovšem počítat i s vystupňovanou agresí mezi dětmi lišícími se etnickou příslušností. K přímé agresi dochází ve škole (i jinde) především mezi chlapci, na ně je proto také omezena klasická Olweusova práce o šikaně (1978). Dívky si ubližují spíše nepřímo, pomluvou a intrikami, narušováním přátelských vztahů, izolací oběti. V tomto smyslu skandinávští badatelé Lagerspetzová a Björkqvist (1992) i Olweus (1993, 1994) rozšířili pojem šikany. Nejčastěji dochází k agresi mezi dětmi patřící do téže třídy, dále šikanují ve škole starší děti mladší, méně častá je šikana na ulici nebo jinde mezi dětmi. Zkoumají se charakteristické znaky obětí i pachatelů vrstevnické agrese (Olweus, 1993, Říčan, 1995), rodinné prostředí, z něhož pocházejí (Olweus, 1980, Říčan, 1993, 1995, Říčan a kol., 1993, Tattum, Lane, 1989), postavení agresorů a obětí ve vrstevnické skupině (Lagerspetz et al., 1982, Cairns et al., 1988), psychopatologické příčiny a následky šikany Kříž, 1994, Syrovátková, 1991), propagují se různé systémy ochrany obětí a usměrnění pachatelů (Pepler et al., 1993, Elliottová, 1991, 1995, Rose-Krasnor, 1991, Cangelosi, 1994, Říčan et al., 1995) atd. V posledních letech se rozvíjí také dětská viktimologie, interdisciplinární obor s významným psychologickým aspektem (Viano, 1992, Baeninger, 1991, Olweus, 1992).

10 6 1. Předběžný teoretický rozbor problémového okruhu 1.3. Romské děti a etnocentrismus 1 v České republice Romské etnikum tvoří podle různých odhadů 2 3 % obyvatelstva České republiky. 2 Vzhledem k vysoké natalitě je však procento romských dětí podstatně větší, nejpravděpodobněji zhruba dvojnásobné. Podle Davidové (1983) je polovina naší romské populace mladší než 16 let. Napětí mezi Romy a majoritou je všeobecně známé. Romský problém (tj. problém, který má majorita s Romy a zároveň ovšem problém, který mají Romové s majoritou!) má na rozdíl od problémů národnostních menšin obvyklého typu velmi výraznou složku sociální. Tento aspekt velmi silně přispívá k tomu, že romský problém problém je se vší pravděpodobností, přestože si to dosud politická elita neuvědomuje (nebo jí chybí politická vůle to přiznat, jak soudí Krupička, 1994), nejvážnějším a rychle eskalujícím politickým i mravním problémem této země (Příhoda, Nová přítomnost 1996, č. 1/2). Romské děti narážejí ve školách na etnocentrické předsudky učitelů i dětí, na jazykovou bariéru (Šebková, 1995), na bariéru danou odlišností romské a majoritní kultury (Balvín a kol., 1996). Jejich největším hendikepem je však patrně, jak na to bez výjimky poukazují pedagogové, rodinné prostředí, které jim ve srovnání s majoritními dětmi poskytuje daleko horší hmotné podmínky (bydlení, výživa, hygiena), které je také v důsledku vlastní nízké vzdělanostní úrovně nedostatečně intelektuálně stimuluje a zároveň je slabě motivuje ke školní docházce a ke školní práci (viz např. Smolka, 1995, Klíma, 1995). Příčin tohoto stavu je jistě více, etnografa i psychologa zajímá nejvíce ta, která zůstává běžnému pohledu skryta: strach o křehkou etnickou identitu Romů, která je vzděláním jejich dětí ohrožována (Andereck, 1992, Říčan, v tisku). Jejich právo na vzdělání je pak namnoze naplňováno pouze formálně, fakticky jsou vážně diskriminovány, čímž naše výkonná moc na všech úrovních zjevně porušuje mezinárodní Úmluvu o právech dítěte, jež má u nás platnost zákona. Za uvedených okolností je nutno předpokládat ve shodě s převládajícím míněním sdělovacích prostředků i pedagogů vážné problémy a ostré konflikty ve vztazích mezi majoritními dětmi na jedné a romskými dětmi na druhé straně. Interetnická agrese, ať už vzájemná, nebo jednostranná, je jevem, který nesporně zaslouží pozornost praktických pedagogů i badatelů. 1 Není přesné mluvit o rasismu, protože Romy nelze ve vztahu k majoritě označit za odlišnou rasu, nýbrž pouze za odlišný antropologický typ, navíc ne zcela jasně ohraničený, vždyť například záměna Roma za typického Itala je dosti běžná. Neužíváme ani termínu xenofobie, protože strach (FOBOS) z odlišného etnika není jedinou, ba ani dominantní složkou averzivního postoje mezi příslušníky odlišných etnik. Etnocentrismus je vhodný termín využívající analogie s obecně známým termínem egocentrismus: Etnocentrismus je na kolektivní úrovni zhruba totéž co egocentrismus na úrovni individuální a má obdobné nežádoucí projevy. 2 Viz např. Frištenská (1996), na stálý růst neevidovanou imigrací upozorňují Sýkora a kol. (1994) i Šatava (1994). Počet Romů, kteří se při posledním sčítání lidu přihlásili k romské národnosti, je několikanásobně nižší, než odpovídá všem zřejmé skutečnosti. Otevřen zůstává problém, nakolik máme právo označit za příslušníka nějakého etnika toho, kdo se k němu nehlásí (Jitka Gjuričová, 1992).

11 7 2. Strategie a metoda výzkumu 2. Strategie a metoda výzkumu 2.1. Volba obecné strategie Stanovení výzkumného záměru, jehož vyústěním je tato studie, bylo dáno především autorovými zkušenostmi z výzkumu šikany na školách, který byl podpořen Grantovou agenturou Akademie věd České republiky v letech (Říčan, 1993 atd., všechny citace). Druhým podnětem byla akce Bílého kruhu bezpečí k omezení šikany na základních školách, jejíž řízení bylo autorovi svěřeno. (Sponzory této akce byly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a mezinárodní organizace Gender Studies.) Při této práci jsme narazili na nápadné případy Romů, které učitelé i spolužáci označovali za výrazné aktéry šikany. Bylo proto nasnadě využít vypracované výzkumné metodiky a pokračovat ve výzkumu šikany a jiných projevů agrese, tentokrát se zaměřením na školní třídy, v nichž jsou Romové spolužáky majoritních dětí. Vydali jsme se starou cestou v tom smyslu, že jsme se rozhodli získávat údaje o všech dětech ve zkoumaných třídách, přičemž nejzákladnějším údajem ovšem byla příslušnost k romskému etniku. Základní metodou zpracování dat pak mělo být zjištění relevantních rozdílů mezi romskými a neromskými dětmi. Získanému obrazu měly dodat plastičnosti korelace mezi dalšími zjišťovanými proměnnými, z nichž nejdůležitější jsou samozřejmě proměnné mající přímý vztah k agresi, resp. agresivitě. Uvedenou volbou jsme resignovali na řadu dalších možností, kterých snad užijí další badatelé. Nejobecnější volba byla mezi pozorováním, experimentem a sbíráním výpovědí, což byla naše alternativa. Slibné mohlo být zejména přímé pozorování chování dětí ve školách s etnicky smíšeným žactvem a v jejich okolí. Jiná možnost spočívala ve studiu školní dokumentace o násilných i jiných konfliktech mezi dětmi a učiteli, jakož i mezi dětmi navzájem. Dále se nabízejí hloubkové rozhovory s třídními učiteli, družináři a proč ne se školníky. Z experimentálních metod to mohla být oblíbená technika hypotetických situací: Mohli jsme dětem pouštět video se záznamem hraného konfliktu mezi jejich vrstevníky a zaznamenávat jejich spontánní reakce i odpovědi na cílené otázky. Vsadili jsme na konvergenci výpovědí o agresivitě jedinců, získávaných třemi 3 cestami: 1. Z výpovědí romských i neromských dětí o sobě samých, tj. zda jsou aktéry a/nebo oběťmi agrese od vrstevníků, 2. Z vrstevnických nominací (peer nomination), při nichž děti anonymně uváděly, kdo ze spolužáků je agresorem a kdo obětí. 3. Z výpovědí učitelů, pokud byli ochotni a schopni poskytnout relevantní údaje. Kromě údajů o agresi, jež byly naším hlavním zájmem, jsme získávali zejména údaje o akceptaci/rejekci, tedy o tom aspektu interpersonálních vztahů, který je zpravidla předmětem stálého a intenzivního zájmu většiny příslušníků nejrůznějších skupin a který také přímo souvisí 3 Původní záměr získávat údaje také od matek vybraných romských a neromských dětí se ukázal jako nereálný. Jediné osoby, které by mohly získávat od romských matek takovéto údaje k našemu ožehavému tématu, jsou romští poradci příslušných obvodů či okresů. Setkali jsme se z jejich strany s ochotou. Brzy se však ukázalo, že by ve spolupráci s námi při získávání údajů viděli ohrožení důvěry svých klientů. Romové jsou - po staletých zkušenostech s různými šetřeními a soupisy - v tomto směru krajně ostražití. Vysvětlit jim smysl výzkumu tak, aby jej akceptovali, se jevilo jako naprosto neschůdné. Podávání informací bez jejich souhlasu by mohlo mít - v případě prozrazení, jež nelze nikdy zcela vyloučit - pro naše spolupracovníky mezi romskými poradci nepříjemné následky. Omezené možnosti získávání relevantních údajů pro náš výzkum touto cestou dobře ilustrují zkušenosti, jež zachytila Weinerová (1994). - Určitou roli při tomto rozhodování sehrála ovšem také skutečnost, že původní projekt nebyl finančně podpořen v plné výši.

12 8 2. Strategie a metoda výzkumu s interetnickými vztahy. I tyto údaje jsme zjišťovali pomocí výpovědí dětí o sobě samých, vrstevnických nominací (tzv. peer status či sociometric status) a pomocí výpovědí učitelů. Od učitelů jsme získali také řadu doplňkových údajů o školním prospěchu, kázni, píli atd. Další strategické rozhodování spočívalo ve volbě mezi dvěma možnostmi: 1. Extenzívní strategie, zaměřená na reprezentativní výběr z populace, která je typická pro sociologické studie. 2. Intenzívní strategie, zaměřená na hlubší sociálně psychologickou analýzu, jež je charakteristická pro psychologické výzkumy. Zvolili jsme kompromis: Relativně velký soubor osob, avšak bez nároku na striktní reprezentativnost. (Během sběru dat se ukázalo, že by extenzívní strategie založená na reprezentativním výběru byla krajně neschůdná a nákladná vzhledem k tomu, že školské úřady nemají podle zákona ani nesmějí mít záznamy o etnické příslušnosti romských dětí v jednotlivých školách. Údaje o deklarované národnosti jsou pro ně a byly by i pro nás zcela nedostatečné.) 2.2. Formulace hypotéz Vytyčili jsme základní obecnou hypotézu, že jsou rozdíly v tom, do jaké míry jsou děti romské a děti majoritní jednak aktéry, jednak oběťmi agrese ze strany vrstevníků. Práci jsme pojali tak, aby přispěla především k popisu agresivních interakcí, dále k jejich výkladu (např. vyšším věkem romských dětí ve třídách) a konečně last but not least k porozumění jejich smyslu. Z naší základní hypotézy se odvíjí a na ni navazuje řada dalších, dílčích, a to zejména: 1. Je rozdíl v relativní agresivitě vzhledem k pohlaví: Interetnický rozdíl (případně i směr rozdílu) v agresivitě je větší u jednoho pohlaví než u druhého. 2. Velikost a směr interetnických rozdílů v agresivitě jsou závislé na věku dětí (školním ročníku). 3. Jsou-li romské děti ve třídě osamoceny, jsou obětí agrese častěji než mají-li ve třídě romské spolužáky. 4. Romské děti se vůči neromským spolužákům projevují tím agresivněji, čím větší skupinu ve třídě tvoří. 5. Romské děti označí za agresory spíše děti majoritní a naopak. 6. Učitelé se v označování individuálních agresorů shodnou spíše s majoritními než s romskými dětmi. 7. Bilance akceptace/rejekce u agresorů a obětí agrese je méně příznivá než u dětí, jež se na agresivních interakcích zpravidla nepodílejí. 8. Agresivní děti mají příznivější bilanci akceptace/rejekce u dětí se shodnou etnickou příslušností.

13 9 2. Strategie a metoda výzkumu 2.3. Použité techniky sběru dat Výpovědi zkoumaných osob o sobě samých Byl použit Olweusův dotazník různých aspektů šikany (Olweus 1989, viz Příloha 1). Tento dotazník zjišťuje zejména: (a) jak často a za jakých okolností bývá dítě obětí šikany, (b) jak často a za jakých okolností bývá dítě samo aktérem šikany, (c) do jaké míry se dítě cítí přijímáno či odmítáno svými spolužáky. Verze dotazníku pro starší děti obsahuje více písemných instrukcí, zejména vysvětlení pojmu šikana, verze pro mladší děti je stručnější, vysvětlení čte examinátor, formulář obsahuje pouze alternativy odpovědí. Olweusův dotazník byl s laskavým souhlasem autora přeložen do češtiny a použit se zajímavými výsledky při výzkumu šikany u pražských dětí (Říčan, 1993, 1994, 1995) i k praktickému mapování situace na jednotlivých pražských školách v rámci zmíněné akce Bílého kruhu bezpečí. Olweusův dotazník nebyl původně určen k získávání dat o jedincích, nýbrž pouze o celých třídách a školách, s cílem popsat danou situaci, případně vyhodnotit změny, k nimž došlo díky intervenci, ať už podle Olweusových návodů nebo jiným způsobem. Tato anonymita je zřejmě moudrá, snad dokonce nutná, má-li se dotazník užívat rutinně, zejména opakovaně, jako součást pedagogické diagnostiky. Za takové situace by požadavek podpisu jistě narazil na protesty, ne-li žáků, tedy některých rodičů. V našem případě, kdy byly děti požádány o spolupráci při výzkumu osobami, jež zřejmě nepatřily ke škole a vyloučily při výzkumu přítomnost vyučujících, jsme si dovolili požádat děti, aby dotazník podepsaly svým pořadovým číslem s tím, že jsme jim slíbili (a dodrželi) anonymitu Vrstevnické nominace Jak konstatují Terry a Coie (1991), od sedmdesátých let si ve výzkumu školních dětí a vztahů mezi nimi udržuje popularitu technika odvozená od tradiční, úžeji pojaté sociometrie. V nové podobě je zaměřena nejen na zjišťování osobních preferencí a jejich konfigurací, nýbrž i na odhad různých individuálních vlastností a jiných charakteristik. Využívá se zkušenosti, že děti jsou schopny často lépe než dospělí posoudit chování a vlastnosti svých spolužáků, s nimiž jsou v denním styku. Zejména můžeme-li sčítat vyjádření všech spolužáků ve třídě běžné velikosti, dostáváme vysoce validní a spolehlivé informace. K výzkumu agrese použili metodu vrstevnických nominací, obohacenou o novou konceptualizaci, kterou nabídl Peery (1979), se zajímavými výsledky např. Olweus (1978), Coie, Dodge a Coppotelli (1982), Rigby a Slee (1991), Perry, Kusel a Perry (1988), Coie a Dodge (1988), Kupersmidt a Coie (1990), Coie et al. (1991), Kupersmidt a Patterson (1991), Dodge et al. (1990), Cillesen et al. (1992). Naše modifikace této techniky ( Viz Příloha 2 v Dodatku 2, kde jsou uvedeny i podrobnosti administrace) ponechává dětem volbu, kolik spolužáků si přejí označit jako agresory, oběti atd. 4 4 Výjimkou jsou zde negativní sociometrické nominace v užším smyslu, tj. odpovědi na otázky, vedle koho by žák nechtěl sedět, s kým by nechtěl jet na výlet nebo jít do kina. Zlušenost z předchozího výzkumu nás poučila, že některé děti mají za takových okolností sklon jmenovat větší množství, někdy všechny spolužáky opačného pohlaví, čímž se položka značně znehodnocuje..

14 10 2. Strategie a metoda výzkumu Technika vrstevnických nominací byla modifikována pro skupinové použití u dětí prvního ročníku základní školy (litoměřický soubor). Děti měly před sebou tabló celé třídy a u každého žáka vyjadřovaly souhlas s danou otázkou tím, že do schématického obličeje zakreslily odpověď Ano jako oblouček značící úsměv, odpověď Ne jako oblouček značícímu zamračení, neutrální odpověď jako rovnou čárku. Tato originální úprava, jejíž autorkou je diplomandka P. Kožnarová, je uvedena jako příloha č. 4 v Dodatku Údaje od učitelů Vypracovali jsme dotazník o 27 položkách (Viz Příloha 3. v Dodatku 2), z nichž jsou pro naše účely nejdůležitější posouzení agresivity a sociometrického statu (peer status). Při tvorbě tohoto dotazníku jsme se opírali o různé předlohy, včetně vlastních. Snažili jsme se s různou mírou úspěchu -, aby jeho položky byly blízké mentalitě učitelů a aby co nejvíce rozlišovaly, tj. aby učitelé využivali všech nabídnutých alternativ odpovědí. Za vyplnění dotazníku byli učitelé honorováni. U ostravského souboru nebylo možno aplikovat dotazník pro učitele, získali jsme však jejich hodnocení všech dětí v týchž položkách, které byly užity při vrstevnických nominacích.

15 11 3. Proces sběru dat 3. Proces sběru dat 3.1. Vyhledávání a získávání etnicky smíšených tříd Jak tomu v empirickém výzkumu často bývá (méně často to bývá přiznáváno), sběr dat se vyvinul v příběh, který si vynutil určité modifikace projektu. Obtíže, na které jsme narazili, však zároveň přinesly velmi zajímavé informace o zkoumané problematice. První obtíž spočívala ve vyhledání tříd vhodných pro náš projekt. Údaje o školách z tohoto hlediska nebyly k dispozici na školských úřadech ani nikde jinde, a to z toho prostého důvodu, že asi osm devítin Romů při posledním sčítání lidu udalo českou, slovenskou, případně maďarskou národnost. (Národnost naposledy jmenovaná poskytuje Romům jakési mimikry romský antropologický typ poněkud konverguje s ugrofinskou vizáží.) Příčinou byl jednak hluboce zakořeněný strach z jakýchkoli soupisů romského obyvatelstva (zkušenost komunistické represe, holocaustu i předchozích represí), jednak negativní vztah k vlastní etnické identitě: Mnozí Romové nemluví romsky, nepřejí si být považováni za Romy, preferují kontakty s příslušníky majority a její způsob života atd. I když je pedagogům v mnoha případech jasné, že de facto jde o romské dítě, nesmějí to uvést do žádných oficiálních materiálů. (Někdejší komunističtí úředníci takové skrupule neměli, přestože či snad právě proto, že romskou národnost neuznávali!) Bylo tedy nutno obracet se často marně na jednotlivé školy na základě povšechných informací, že v určitých pražských obvodech bydlí poměrně vysoké procento Romů. Ukázalo se, že jde podobně jako ve Spojených státech o společensky choulostivé téma. Opakovaně jsme se dovídali, že od romských rodičů hrozí agresivní stížnosti a odpor vůči jakémukoli výzkumu, jehož předmětem by byly jejich děti. Bylo proto nutno jednat osobně s řediteli jednotlivých škol, vysvětlit smysl a povahu výzkumu, ujistit o diskrétnosti, získat důvěru a dojednat souhlas. Následovalo jednání s třídními učiteli, od nichž jsme především žádali identifikaci romských žáků, dále pak vyplnění dotazníku obsahujícího řadu otázek o všech jednotlivých žácích, jak romských, tak neromských. Tento požadavek někteří učitelé přes souhlas ředitelů a vzdor slušnému honoráři odmítali; někteří z nich výslovně udávali jako důvod strach z možných reakcí romských rodičů. Záměrem projektu bylo srovnání tříd, ve kterých jsou Romové spolužáky neromů, s třídami čistě majoritními. Hledali jsme tedy na jednotlivých školách dvojice tříd lišící se pouze pokud jde o začlenění Romů, po všech ostatních stránkách ekvivalentní. Při dojednávání výzkumu na školách se však brzy ukázalo, že je to naprosto iluzorní. Na školách jsme se běžně setkávali s určitou živelnou diferenciací (streaming) na úrovni tříd, někdy deklarovanou, jindy přiznávanou (zpravidla po cílených dotazech). Romské děti jsou přitom prakticky vždy spolužáky těch majoritních dětí, které jsou méně nadané, méně úspěšné, sociálně slabší či nějak problémové. Roli zde bezpochyby hraje i přání většiny rodičů, aby jejich dítě nemělo Romy jako spolužáky. Naproti tomu se ukázalo, že většina romských dětí je nikoli pro mentální retardaci, nýbrž pro jinak zapříčiněné selhání na základní škole přeřazována do zvláštních škol. Rozšířili jsme proto projekt o třídy těchto škol, což se ukázalo jako šťastné. Právě srovnání vztahů na základních a zvláštních školách se jeví jako velmi přínosné. Projekt původně počítal s daty věkově homogenními (6. ročník základní školy). Romských dětí, které dospějí až do šestého ročníku, je však velmi málo, velká většina repetuje a odchází do zvláštních (resp. speciálních) škol někdy i při příležitosti migrace unikají z příslušné evidence. Základní soubor byl posléze vytvořen z dětí třetího až sedmého ročníku. Výhodou je ovšem větší zobecnitelnost výsledků, protože nalezené rozdíly mezi interetnickými vztahy ve vyšších a nižších ročnících nebyly dramatické. Navíc se ukázalo, že naše metody jsou vzhledem k věku zkoumaných osob robustnější, než jsme původně předpokládali: To, nač se tážeme, je tak elementární a všeobecně relevantní, že tomu při vhodné formulaci porozumí i předškolák.

16 12 3. Proces sběru dat Potřeba opakovaného osobního kontaktu s každou školou při sběru dat vedla nakonec k tomu, že jsme vyšetřovali všechny etnicky smíšené třídy v přijatelném věkovém pásmu, které jsme nalezli, pokud sahal prostorový akční rádius autora a jeho týmu examinátorů. Ze Slovenska máme zprávy o romských dětech, které po zhroucení komunistické byrokracie unikají evidenci a školní docházce a zůstávají negramotné. V České republice nemáme takové případy potvrzeny, avšak vzhledem k obtížím s vyhledáváním etnicky smíšených tříd i v obvodech s údajně vysokou koncentrací Romů jsme nakloněni věřit, že i v Praze se takové děti vyskytují. Ze dvou mimopražských okresů máme pak spolehlivě referované případy, kdy byly (samozřejmě jen ojediněle, i když pokusy o to nejsou raritou) romské děti přeřazeny ze zvláštní školy do pomocné a posléze zbaveny školní docházky pro údajnou nevzdělavatelnost, přestože jejich inteligence byla jen lehce podprůměrná. Rodiny těchto dětí s radostí pobírají zvláštní příspěvek, který má krýt náklady na péči o děti fakticky nevzdělavatelné ( Vyzráli jsme na ně, máme osmiletého důchodce! ) a škola se zbavuje odpovědnosti za děti, s nimiž byly nejrůznější obtíže, počínaje školní docházkou přes chování až po závady v hygieně. Posléze jsme zjistili, že část našich metod lze upravit i pro děti prvních ročníků základní školy a dokonce byť za cenu podstatně větší pracnosti i pro děti prvních ročníků zvláštní školy. To umožnilo obohatit projekt o vývojové hledisko, tj. o srovnání interetnických vztahů na počátku školní docházky s jejich pozdějším stavem (olomoucký soubor). Snažili jsme se, aby byla v našich souborech dobře reprezentována skupina tříd s poměrně velkým počtem Romů, takových tříd jsme však zejména na základních školách našli velmi málo. Na zvláštních školách byly častější třídy se silnou romskou menšinou, někdy i většinou, převahu však měly třídy s jediným romským dítětem; 5 jejich zkoumání ostatně přineslo velmi zajímavé, v mnohém nečekané výsledky Práce s dětmi ve třídě Vlastní sběr dat probíhal vždy během jedné vyučovací hodiny uvolněné vedením školy; v některých případech bylo nutno hodinu prodloužit a posunout přestávku. Pracovali jsme vždy za nepřítomnosti učitelů, zpravidla v trojčlenném týmu. Učitelé nebyli pokud jsme toho mohli docílit předem informováni o účelu výzkumu. Děti byly snad lze říci, že bez výjimky příjemně překvapeny změnou programu. Abychom minimalizovali nežádoucí komunikaci mezi dětmi, zejména nedobrovolné narušení anonymity, rozsadili jsme je podle abecedního pořádku, přičemž jsme šachovnicově střídali chlapce a dívky. U každého stolku seděl jen jeden žák, pokud bylo stolků málo, posadili jsme část žáků ke stěnám (s podložkami na psaní). 6 Jeden člen týmu administroval obě techniky, zbylí dva zodpovídali polohlasně případné dotazy dětí a zajišťovali anonymitu odpovědí vzhledem k ostatním dětem (blokovali nežádoucí spontánní komunikaci). Anonymita vůči výzkumníkům nebyla zcela dodržena, děti byly po ukončení každé techniky požádány, aby na formulář napsaly své pořadové číslo. S odporem jsme se v tomto směru nesetkali, výjimečně se ovšem stalo, že dítě uvedlo chybné číslo a nemůžeme vyloučit, že jeho záměrem bylo vyhnout se identifikaci. 5 Nízké procento romských dětí v souboru může vést k výsledkům, jež jsou - formálně vzato - statisticky významné (protože celkový počet dětí, včetně neromských, je vysoký), jejich zobecnitelnost je však závislá na tom, zda je právě toto malé procento představuje reprezentativní výběr, a to pochopitelně nelze zaručit. Tento handicap jsme se snažili kompenzovat větším počtem zkoumaných tříd. 6 Celá procedura je podrobně popsána v Dodatku 2, v příloze č. 6.

17 13 3. Proces sběru dat Chování dětí při sbírání dat svědčilo o dobré kooperaci. Případů, jež jsme museli vyloučit pro nepochopení nebo úmyslnou sabotáž, bylo méně než 1%. O tom, že nás zajímá speciálně romské etnikum, nepadlo před dětmi samozřejmě ani slovo. Sbírání dat od učitelů probíhalo méně uspokojivě. Někteří přímo odmítli, jiní museli být upomínáni, jiní neznali děti dostatečně dlouho, aby je mohli posoudit, někteří také při vyplňování dotazníku vynechali některé položky. Na druhé straně jsme v neformálních rozhovorech s pedagogy získali mnoho cenných informací a podnětů pro studium romské problematiky i pro interpretaci získaných výsledků.

18 14 4. Soubory zkoumaných osob 4. Soubory zkoumaných osob Tab Počty romských a neromských dětí v jednotlivých souborech Dívky Chlapci Celkem Neromky Romky Neromové Romové Neromové Romové 1. ZŠ Praha/Ústí (roč. 3-7) 2. ZvŠ Praha (roč. 4-7) 3. ZŠ Olomouc (roč. 1-7) 4. ZŠ Ostrava (4. roč.) 5. ZŠ Litoměřice (1. roč.) 6. ZvŠ Praha (ročník 1-2) (12%) (11%) (12%) (39%) (25%) (30%) (10%) (8%) (9%) (25%) (22%) (24%) (24%) 61 7 (10%) (16%) 16 9 (36%) (41%) (39%) Celkem (16%) (14%) (15%) Přehled souborů vyšetřených dětí podává tabulka Nejvíce dětí základních a zvláštních škol bylo vyšetřeno v Praze a v Ústí nad Labem předem připravenou a vyzkoušenou sestavou metod, s menšími modifikacemi pro mladší děti a pro žáky zvláštních škol. Další soubory byly vyšetřeny v rámci studentských diplomních prací vedených autorem: Uvítali jsme možnost vyšetřit byť omezenou technikou věkově homogenní soubor v Ostravě, dále olomoucký věkově heterogenní soubor ke zjištění vývojových trendů, jimž podléhají interetnické vztahy mezi žáky, litoměřický soubor žáků 1. ročníku ZŠ, a konečně i poměrně malý soubor žáků prvních ročníků zvláštních škol v Praze, kde se s dětmi pracovalo individuálně. Nepříjemnou překážku našeho výzkumu představujeme v tabulce 4-02: vysokou absenci romských dětí ve škole. Jde jen o zvláštní případ obecné nesnáze v práci s Romy, jak jsme se o ní přesvědčili při různých příležitostech bývá snadnější získat informace o nich než od nich. Nominace od romských dětí často chyběly a bylo nutno se s tím vypořádávat při matematickostatistickém zpracování dat. Metoda vrstevnických nominací se i přes tento nedostatek ukázala jako dostatečně robustní, museli jsme se však smířit s tím, že o řadě dětí některé údaje chyběly.

19 15 4. Soubory zkoumaných osob Tab Přehled absence dětí v jednotlivých souborech v době testování (v procentech) Dívky Chlapci Celkem Neromové Romové Neromové Romové Neromové Romové 1. ZŠ Praha/Ústí (roč. 3-7) ZvŠ Praha (roč. 4-7) ZŠ Olomouc (roč. 1-7) ZŠ Ostrava (4. roč.) ZŠ Litoměřice (1. roč.) ZvŠ Praha (ročník 1-2) Rozdílnost romské absence na různých typech škol a v různých lokalitách je výzvou k pokračování v tomto směru samostatným výzkumem. Ten by mohl přinést velmi užitečné výsledky, přestože do jisté míry je absence romských dětí nevyhnutelná vzhledem k jejich chronicky horšímu zdravotnímu stavu (viz Šišková, 1993). V této kapitolce dále stručně popíšeme práci s jednotlivými vyjmenovanými soubory, největší pozornost bude ovšem věnována největšímu z nich. 1. Soubor žáků základních škol v Praze a v Ústí nad Labem Podle původního projektu jsme vyšetřili 75 tříd třetího až sedmého ročníku základní školy v Praze a v Ústí nad Labem. Z dětí těchto tříd bylo 213 Romů. Tabulka 4-03 udává počet majoritních a romských dětí, o nichž jsme v tomto souboru získali údaje, a to podle ročníků základní školy a podle pohlaví. Počet romských dětí ve třídách ovšem kolísal, a to od 3 do 58 procent. Tab Počty neromů a Romů v souboru č. 1 podle ročníků Dívky Chlapci Celkem Ročník Neromky Romky % Neromové Romové % Neromové Romové % Celkem Tento soubor dětí byl vyšetřen technikou vrstevnických nominací v úplné formě (viz Příloha 2 v Dodatku 2). Dále zde byl aplikován Olweusův dotazník šikany (Příloha 1) a Dotazník pro učitele (Příloha 3). Někteří učitelé ovšem tento dotazník odmítli vyplnit nebo ho vyplnit nemohli pro příliš krátkou zkušenost s žáky, případně z jiných důvodů (viz počty osob v příslušných tabulkách 6. a 7. kapitoly).

20 16 4. Soubory zkoumaných osob 2. Soubor žáků zvláštních škol v Praze Tab Počty neromů a Romů v souboru č. 2 podle ročníků Ročník Dívky Chlapci Celkem Neromky Romky % Neromové Romové % Neromové Romové % Celkem Bylo vyšetřeno 27 tříd čtvrtého až sedmého ročníku zvláštních (speciálních) škol v Praze s 205 dětmi, z nichž bylo 65 romských, viz Tab Vyšší počet neromských chlapců než neromských dívek v tomto souboru není překvapením. U chlapců jsou častější různé vývojové poruchy učení a také menší přizpůsobivost v důsledku zjevných poruch socializace, pro něž jsou přistoupí-li k tomu snížené schopnosti na základní škole neúnosní. U romských dětí, z nichž je do zvláštní školy zařazováno podstatně vyšší procento, jsou důvody zařazení většinou odlišné a převahu chlapců nepozorujeme. (Netvrdíme ovšem, že naše čísla jsou reprezentativní pro etnickou skladbu zvláštních škol nebo pro poměr pohlaví.) Tab Procento Romů ve zkoumaných třídách základních a zvláštních škol (Soubory č. 1 a 2) Počet tříd Procento Romů ve třídě Základní škola Zvláštní škola

Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky

Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Teoretická východiska empirického zkoumání pedagogických jevů. Typy výzkumů, jejich různá pojetí. Základní terminologie

Více

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Přehled výzkumných metod

Přehled výzkumných metod Přehled výzkumných metod Kateřina Vlčková Přednášky k Základům pedagogické metodologie PdF MU Brno 1 Definice výzkumné metody Výzkumná metoda Obecný metodologický nástroj k získávání a zpracování dat Systematický

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová ŠIKANA Charakteristika šikany Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem

Více

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Konzumace piva v České republice v roce 2007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Organizační chování. Rozvoj poznání v organizačním chování

Organizační chování. Rozvoj poznání v organizačním chování Organizační chování Rozvoj poznání v organizačním chování Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Hodnocení projevu a zvládání emocí. Ukázka Nová TEIQue

Hodnocení projevu a zvládání emocí. Ukázka Nová TEIQue Hodnocení projevu a zvládání emocí Grafy a skóre 6.1.2015 Soukromé a důvěrné Normy: Czech Republic 2011 Tato zpráva obsahuje informace i návod k tomu, abyste si uvědomili a pochopili svou vlastní emoční

Více

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 Obsah Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 KAPITOLA I: Pojem, předmět a úkoly kriminologie... 21 1 Pojem a předmět kriminologie... 21 2 Základní

Více

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ PROSINEC 2002 Úvodem SVČ a občanská sdružení se ve své

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Teze k diplomové práci Analýza kriminality v Ústeckém kraji v letech 1992 a 2002 Vedoucí diplomové práce: Ing. Josef Zilvar, CSc. Vypracoval:

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 30. 9. 2002 47 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru

Více

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 EVROPSKÁ UNIE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Naše škola je zapojena do systémového projektu ministerstva

Více

65 61,6 16,7 16,5. 3. 5. 6. 8. ročník

65 61,6 16,7 16,5. 3. 5. 6. 8. ročník Šikana a spokojenost žáků se vztahy vtřídním kolektivu v průběhu základní školní docházky (užší kritérium: šikana skoro každý den nebo týden) Pavel Letý Pedagogicko psychologická poradna Nový Jičín 28

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

Nikolić Aleksandra Matěj Martin POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných

Více

Univerzita Pardubice. Fakulta filozofická

Univerzita Pardubice. Fakulta filozofická Univerzita Pardubice Fakulta filozofická Problematika vzdělávání Romů v České republice Kateřina Černá Bakalářská práce 2010 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že tuto práci jsem vypracovala samostatně. Veškeré

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě

Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE ŠKOLNÍ METODIK

Více

Position paper. Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí.

Position paper. Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí. Position paper Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí. Východiska současné situace 2 Dlouhodobě se odborníci v oblasti pedagogiky a sociálního začleňování zabývají rolí vzdělávání v řešení sociálního

Více

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. 3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Střední škola, základní škola a mateřská škola pro sluchově postižené Olomouc, Kosmonautů 4 ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE 2012-2016 Zpracoval: Mgr. Václav Voják, školní metodik prevence Datum: 31. 8. 2012

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 VÝZKUMNÁ ZPRÁVA velikost příspěvku pro vědu není tak důležitá jako kvalita práce,v níž se přínos demonstruje. S původností práce se asociují vlastnosti jako novost, nový styl

Více

PŘÍLOHY 1) Dotazník 2) Výsledky faktorové analýzy 3) Studentův t-test na rozdíly mezi faktory u žen a faktory u mužů 4) Ukázka elektronického

PŘÍLOHY 1) Dotazník 2) Výsledky faktorové analýzy 3) Studentův t-test na rozdíly mezi faktory u žen a faktory u mužů 4) Ukázka elektronického PŘÍLOHY 1) Dotazník 2) Výsledky faktorové analýzy 3) Studentův t-test na rozdíly mezi faktory u žen a faktory u mužů 4) Ukázka elektronického vyplňování dotazníku 5) Seznam tabulek, grafů a schémat 1)

Více

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Schválil : Mgr. Jindřich Honzík Ředitel OU a PrŠ Hlučín Zpracovala :... Mgr. Marcela Kirmanová ŠMP Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním

Více

PROGRAM VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ. školní rok 2016/2017

PROGRAM VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ. školní rok 2016/2017 PROGRAM VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ školní rok 2016/2017 vypracovala: Mgr. Martina Kuštová výchovná poradkyně 1 1. Základní legislativní rámec výchovného poradenství Výchozím dokumentem je školský zákon č.

Více

Identifikace nadání z pohledu poradenské praxe. PhDr. Pavla Picková PPP pro Prahu 1,2 a 4

Identifikace nadání z pohledu poradenské praxe. PhDr. Pavla Picková PPP pro Prahu 1,2 a 4 Identifikace nadání z pohledu poradenské praxe PhDr. Pavla Picková PPP pro Prahu 1,2 a 4 Koordinátoři péče o mimořádně nadané v ČR Od roku 2003 působí v každém kraji ČR krajští koordinátoři péče o nadané

Více

Co je SOCIOKLIMA? komplexní online diagnostika školních tříd

Co je SOCIOKLIMA? komplexní online diagnostika školních tříd Co je SOCIOKLIMA? komplexní online diagnostika školních tříd nástroj pro běţnou pedagogickou praxi online dotazníky: obrázkové, textové zdroj komplexních informací o ţákovi, školní třídě, škole, regionu,

Více

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33 Asistent pedagoga Základní úkoly, fungování ve třídě a spolupráce s učiteli, zákonnými zástupci a pracovníky školního poradenského pracoviště V Olomouci

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti Realizace všech zákonných

Více

děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek)

děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek) děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek) děti v riziku (prevence, diagnostika, poradenství) děti s problémy v chování (zejm. intervence,

Více

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen

Více

Poradenské služby poskytované ve škole

Poradenské služby poskytované ve škole Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov, Studentská 640, příspěvková organizace Studentská 640 436 67 Litvínov Poradenské služby poskytované ve škole Poradenské služby jsou ve škole zajišťovány výchovným poradcem

Více

Pedagogicko psychologická diagnostika. PhDr. Denisa Denglerová, Ph. D.

Pedagogicko psychologická diagnostika. PhDr. Denisa Denglerová, Ph. D. Pedagogicko psychologická diagnostika PhDr. Denisa Denglerová, Ph. D. Základní studijní literatura Svoboda (2010). Psychologická diagnostika dospělých. Portál Úvodní kapitoly cca po stranu 50 plus adekvátní

Více

Sociální pedagogika. Úvod

Sociální pedagogika. Úvod Sociální pedagogika Úvod Mladý vědní obor, definice je stále nejednotná U nás je považován za zakladatele Gustav Adolf Lindner (1828 1987) Vyzvedal společenské poslání výchovy výchova pro život společenský,

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE. na období

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE. na období Základní škola a Mateřská škola Horní Moštěnice, příspěvková organizace ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE na období 2012 2017 Základním principem primární prevence rizikového chování u žáků je výchova k předcházení

Více

SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Mgr. Martina Habrová

SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Mgr. Martina Habrová SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Mgr. Martina Habrová SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Segregace, integrace, inkluze, heterogenita, mnohočetná identita Důvody pro implementaci inkluzivního vzdělávání, základní principy, právní

Více

Metodologie pedagogického výzkumu Téma číslo 4 Validita a reliabilita

Metodologie pedagogického výzkumu Téma číslo 4 Validita a reliabilita Metodologie pedagogického výzkumu Téma číslo 4 Validita a reliabilita pedagogického výzkumu 1 Validita = platnost Měříme skutečně to, co se domníváme, že měříme??? Z výsledku vědomostního testu usuzujeme

Více

Učitelé matematiky a CLIL

Učitelé matematiky a CLIL ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v

Více

Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže. Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách

Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže. Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách Základní informace o projektu Zadavatel Nadace rozvoje občanské společnosti

Více

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015 or151 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 6 40 1 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti

Více

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace SNP 2304/6, Ústí nad Labem, IČ 44226233 SMĚRNICE č. 17/2007 Poradenské sluţby ve škole Obsah: ČL.1 ČL.2 ČL.3 ČL.4 ČL.5

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním.

Více

Rave Research Techno kultura a užívání drog MUDr. Hana Sovinová, PhDr. Ladislav Csémy Úvod V letech 1998-1999 se Praha zúčastnila projektu, který sledoval užívání drog mezi evropskou velkoměstskou mládeží

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015 pm50 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +40 86 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 05

Více

NEZAMĚSTNANOST, ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ A SOCIÁLNÍ JISTOTY ANEB V ČEM SE PODOBÁME A V ČEM LIŠÍME

NEZAMĚSTNANOST, ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ A SOCIÁLNÍ JISTOTY ANEB V ČEM SE PODOBÁME A V ČEM LIŠÍME STEM, Středisko empirických výzkumů, Sabinova 3,130 02 Praha 3 IVO, Inštitút pre verejné otázky Baštová 5, 811 03 Bratislava tel.: +420284019100 tel.: +4212544030 ==================================================================

Více

Děti migrantů v monokulturní zemi. Gergõ Pulay

Děti migrantů v monokulturní zemi. Gergõ Pulay Leden 2007 Děti migrantů v monokulturní zemi Gergõ Pulay Recenze na jednu z nejzajímavějších knih, která v poslední době vyšla v Maďarsku o migraci. Zabývá se druhou generací migrantů v Maďarsku. Recenze

Více

Popis vzdělávací akce

Popis vzdělávací akce Popis vzdělávací akce 1. Název vzdělávací akce:specializační studium pro metodiky prevence Studium k výkonu specializovaných činností -prevence sociálně patologických jevů(dle vyhl. č. 317/2005 Sb. 9c)

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Kvalifikovanost učitelů hlavní výsledky dotazníkového šetření

Kvalifikovanost učitelů hlavní výsledky dotazníkového šetření Kvalifikovanost učitelů hlavní výsledky dotazníkového šetření Použitá metodika Výzkumné šetření bylo provedeno ve spolupráci s Ústavem pro informace ve vzdělávání (ÚIV) ve dnech 7. 14. září 2009. Sběr

Více

Souběžná validita testů SAT a OSP

Souběžná validita testů SAT a OSP Souběžná validita testů SAT a OSP www.scio.cz 15. ledna 2013 Souběžná validita testů SAT a OSP Abstrakt Pro testování obecných studijních dovedností existuje mnoho testů. Některé jsou všeobecně známé a

Více

Základní škola Poběžovice

Základní škola Poběžovice Základní škola Poběžovice Inkluze hledání možných cest Motto: Otevřít školu znamená otevřít především sebe sama Proč chceme právě inkluzivní školu? Chceme dát šanci na kvalitní vzdělání všem dětem bez

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

SOUHRNNÁ ZPRÁVA Výběr a definice klíčových kompetencí řídících pracovníků školských zařízení pro zájmové vzdělávání a nestátních neziskových

SOUHRNNÁ ZPRÁVA Výběr a definice klíčových kompetencí řídících pracovníků školských zařízení pro zájmové vzdělávání a nestátních neziskových SOUHRNNÁ ZPRÁVA Výběr a definice klíčových kompetencí řídících pracovníků školských zařízení pro zájmové vzdělávání a nestátních neziskových organizací dětí a mládeže, nebo pracujících s dětmi a mládeží.

Více

Analýza výsledků testu čtenářské gramotnosti v PRO23 2010/11

Analýza výsledků testu čtenářské gramotnosti v PRO23 2010/11 Analýza výsledků testu čtenářské gramotnosti v PRO23 2010/11 Zpracoval: www.scio.cz, s.r.o. (15. 2. 2012) Datové podklady: výsledky a dotazníky z PRO23, test čtenářské gramotnosti, www.scio.cz, s.r.o.

Více

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015 PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015 Gymnázium a obchodní akademie Chodov Smetanova 738, 357 35 Chodov Poradenské služby ve škole odrážejí specifika školy i regionu. Jsou koordinovány se

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

PROGRAM NEKUŘÁCKÉ ZDRAVOTNICTVÍ

PROGRAM NEKUŘÁCKÉ ZDRAVOTNICTVÍ PROGRAM NEKUŘÁCKÉ ZDRAVOTNICTVÍ Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích ÚVOD Program Nekuřácké zdravotnictví byl na SZŠ Svitavy zahájen ve školním roce 2001/2002 v prvním

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové,

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové, Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové, v následující zprávě se Vám dostávají do rukou výsledky šetření klimatu Vašeho učitelského sboru. Můžete se tedy dozvědět, jak jsou u Vás ve

Více

ps Kvóty: 1/[20] Jilská 1, Praha 1 Tel.:

ps Kvóty: 1/[20] Jilská 1, Praha 1 Tel.: ps1607 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +40 86 840 1 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Spokojenost se stavem ve vybraných oblastech

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

stručný popis problému, který projekt řeší;

stručný popis problému, který projekt řeší; PROJEKT PRO SŠ - sborníky vymezení modulů, které bude projekt realizovat Vymezení modulů: Projekt se zaměřuje na vzdělávání v oblasti multikulturní výchovy (modul B). Projekt spojuje aktivity modulu výzkumu

Více

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky:

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky: Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009 Cíle výzkumu Výzkumné

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

Příprava na vysoké školy technických oborů, reg. č. CZ.1.07/1.1.04/03.0012

Příprava na vysoké školy technických oborů, reg. č. CZ.1.07/1.1.04/03.0012 Evaluační zpráva Příprava na vysoké školy technických oborů, reg. č. CZ.1.07/1.1.04/03.0012 Zpracovatel: PPŠ institut celoživotního vzdělávání Přerov, s.r.o. Přerov, 2012 Termín sběru dat: 6. 3. 2012 22.

Více

Firemní kultura. přednáška. www.newtoncenter.cz

Firemní kultura. přednáška. www.newtoncenter.cz Firemní kultura přednáška www.newtoncenter.cz Motto: Kdo jsme, co chceme, kam jdeme? J.P. Sartre (firemní identita vize) Firemní identita Svou firemní kulturou firma: - ovlivňuje jednání svých zaměstnanců

Více

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S T V Í PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE METODIK PREVENCE SPECIÁLNÍ PEDAGOG

Více

Statistické testování hypotéz II

Statistické testování hypotéz II PSY117/454 Statistická analýza dat v psychologii Přednáška 9 Statistické testování hypotéz II Přehled testů, rozdíly průměrů, velikost účinku, síla testu Základní výzkumné otázky/hypotézy 1. Stanovení

Více

NĚKTERÉ VZÁJEMNÉ VAZBY A VZTAHY

NĚKTERÉ VZÁJEMNÉ VAZBY A VZTAHY NĚKTERÉ VZÁJEMNÉ VAZBY A VZTAHY Věra Semerádová - Alena Škaloudová OBSAH TESTOVÉ VÝSLEDKY A PROSPĚCH TESTOVÉ VÝSLEDKY, PROSPĚCH A VZDĚLÁNÍ RODIČŮ Průměrné hodnoty vybraných ukazatelů podle vzdělání otce

Více

Statistika Mládež a drogy 2013

Statistika Mládež a drogy 2013 Statistika Mládež a drogy 2013 JMK 2013 Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. Statistika Mládež a drogy 2013 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty jihomoravských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání

Více

Možnosti a východiska intervence v SVL PhDr. Arnošt Smolík, Ph.D. Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D.

Možnosti a východiska intervence v SVL PhDr. Arnošt Smolík, Ph.D. Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D. Možnosti a východiska intervence v SVL PhDr. Arnošt Smolík, Ph.D. Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D. Krajský úřad Ústeckého kraje, krajská konference Sociální nerovnost Každá společnost se vyznačuje sociálním

Více

Poradenské služby poskytované ve škole

Poradenské služby poskytované ve škole Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov, Studentská 640, příspěvková organizace Studentská 640 436 67 Litvínov Poradenské služby poskytované ve škole Poradenské služby jsou ve škole zajišťovány výchovným poradcem,

Více

Motivace ve výchově a vyučování. Pedagogická diagnostika.

Motivace ve výchově a vyučování. Pedagogická diagnostika. Motivace ve výchově a vyučování. Pedagogická diagnostika. Motivace = souhrn hybných činitelů, který jedince podněcuje, podporuje, aktivizuje, dodává mu energii k určité činnosti či chování k sobě i ostatním,

Více

Graf 1: Obyvatelstvo ve věku 20 let a více (struktura podle vzdělání) ženy muži celkem

Graf 1: Obyvatelstvo ve věku 20 let a více (struktura podle vzdělání) ženy muži celkem Vzdělání Sčítání lidu, domů a bytů je pro zjištění úrovně vzdělání obyvatelstva klíčové. Je totiž jediným zdrojem, kde lze tento údaj reprezentativně zjistit. Protože SLDB bývá vždy jednou za deset let,

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Tisková zpráva. Veřejnost o speciálních školách a inkluzivním vzdělávání září 2016

Tisková zpráva. Veřejnost o speciálních školách a inkluzivním vzdělávání září 2016 Tisková zpráva Veřejnost o speciálních školách a inkluzivním vzdělávání září 01 Naprostá většina dotázaných podporuje vytváření následujících typů škol v rámci povinné školní docházky. Nejméně podpory

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Subkultury mládeže Kultura specifický lidský způsob organizace, uskutečňování a rozvoj činnosti, který je zpředmětněný (objektivizovaný) v materiálních i nemateriálních výsledcích

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

Školní preventivní strategie Wichterlova gymnázia na roky 2014 2018

Školní preventivní strategie Wichterlova gymnázia na roky 2014 2018 Školní preventivní strategie Wichterlova gymnázia na roky 2014 2018 Zpracovaly: Mgr. Martina Černá, Mgr. Petra Kňurová 1. Úvod Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním programem pro školy

Více

Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů. Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ

Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů. Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ Osnova prezentace Prevence z pohledu krajského úřadu Výskyt SPJ ve Zlínském kraji Předpoklady pro

Více

První otázka zjišťovala morální přijatelnost konzumace vybraných látek 1 :

První otázka zjišťovala morální přijatelnost konzumace vybraných látek 1 : Ob300 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016 Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu

Více

Základní škola a Mateřská škola Třešňová 99 Osoblaha Výsledky žáků ze základní školy

Základní škola a Mateřská škola Třešňová 99 Osoblaha Výsledky žáků ze základní školy Kód školy: 13017 HLAVNÍ ŠETŘENÍ PISA 2015 ŠKOLNÍ ZPRÁVA Základní škola a Mateřská škola Třešňová 99 Osoblaha Výsledky žáků ze základní školy Praha, leden 2016 Obsah 1 Úvod... 3 2 Šetření PISA... 3 3 Gramotnosti

Více

Výsledky Počet respondentů: N = 1952 N = PCPP/ Pražské centrum primární prevence, Rumunská 1, Praha 2

Výsledky Počet respondentů: N = 1952 N = PCPP/ Pražské centrum primární prevence, Rumunská 1, Praha 2 Výsledky z průzkumu Agresivní chování vůči učitelům Anotace Centrum sociálních služeb Praha, oddělení Pražské centrum primární prevence společně s Oddělením prevence MHMP realizovalo anonymní dotazníkové

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům

Postoje české veřejnosti k cizincům TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům Technické

Více

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí, které je definováno jako škála chování

Více