Univerzita Karlova Praha Filozofická fakulta Katedra psychologie. Školní třída a role třídního učitele závěrečná práce PhDr.

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Univerzita Karlova Praha Filozofická fakulta Katedra psychologie. Školní třída a role třídního učitele závěrečná práce PhDr."

Transkript

1 Univerzita Karlova Praha Filozofická fakulta Katedra psychologie Školní třída a role třídního učitele závěrečná práce PhDr. Jitka Mannová Kurz metodika prevence č Školní rok 2009/2010

2 Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou práci vypracovala samostatně s pouţitím uvedené literatury a tato práce nebyla pouţita k získání jiné atestace. V Uherském Hradišti dne Jitka Mannová

3 3 Úvod: Jako téma své závěrečné práce jsem si zvolila problematiku školní třídy zaměřenou především na sociální klima třídy a roli třídního učitele. Na naší škole působím jiţ několik let jako školní metodik prevence a díky zkušenostem, které s preventivní činností mám, se domnívám, ţe dobrý kolektiv třídy a zdravé sociální klima vytváří základ prevence rizikového chování. Všechny ostatní aktivity, které mají omezit neţádoucí chování ţáků, nemohou být dostatečně účinné, pokud třída nefunguje, jak by měla. Přiznám se, ţe téma školní třída jsem si vybrala v naivní víře, ţe pro mě bude jednoduché a známé, protoţe za svou pedagogickou praxi jsem byla třídní nejméně v deseti třídách. Jak jsem však postupně studovala jednotlivé prameny, zjišťovala jsem, ţe nejsem schopná popsat tuto problematiku v celé její hloubce a šířce, a proto se omezím pouze na základní pojmy a jevy. V první části své práce se snaţím o obecnou charakteristiku školní třídy jako sociální skupiny v rámci sociální struktury společnosti. Uvádím zde základní znaky malé sociální skupiny a další typy sociálních skupin. Dále se zabývám znaky školní třídy, rozborem sociálního klimatu s uvedením hlavních komponent, které ho ovlivňují, vytvářením třídního kolektivu, rolemi třídního učitele a metodami diagnostiky třídy. Poslední část je zaměřena prakticky, jde o pokus o diagnostiku jedné třídy. Nejedná se o rozsáhlý pedagogický výzkum, ale pouze demonstruji na jednom vzorku třídy základní diagnostické metody, kterých bylo pouţito v průběhu dvouletého zkoumání uvedené třídy. Vzhledem k tomu, ţe nám v rámci studia metodiky prevence bylo doporučeno zabývat se takovým tématem, které by bylo vyuţitelné v naší praxi, doufám, ţe by mohla tato část slouţit i jako základní návod pro třídní učitele i ostatní pedagogické pracovníky naší školy.

4 4 Školní třída z hlediska sociologického V kaţdé učebnici sociologie nebo sociologické studii najdeme hodnocení školní třídy jako sociální skupiny. To znamená, ţe je součástí sociální struktury společnosti a splňuje obecné poţadavky a funkce této základní společenské jednotky, která tvoří organizovaný systém, v němţ jsou interakce mezi členy strukturovány podle určitých pravidel. Kaţdý člověk je součástí několika sociálních skupin, protoţe většinu našeho osobního i profesního ţivota trávíme ve vzájemných vztazích s ostatními lidmi, tím je vlastně dána společenská podstata člověka a schopnost jeho socializace. Z hlediska celkové klasifikace sociálních skupin vyplývá, ţe školní třídu můţeme začlenit do malých sociálních skupin, pro které je typické, ţe se členové navzájem znají, komunikují spolu a jsou formálně nebo neformálně spojeny nějakým společným cílem. Vytvářejí si určité interpersonální vztahy, mají společný cíl, rozrůzněné role a pozice, určitá pravidla daná určitým časovým limitem. Většina sociologických studií uvádí tyto znaky malé sociální skupiny: 1. Jedinci ve skupině se navzájem znají a společně navzájem komunikují. 2. Jedinec je s ostatními členy v nějakých konkrétních vztazích, které se projevují příslušným způsobem interakce. 3. Jedinec v této skupině zaujímá jasně vymezené pozice a role, které mají určitou sociální prestiţ. 4. Vztahy ve skupině mohou mít různý charakter, např. nadřazenost, podřízenost, vzájemná závislost, láska, přátelství i odmítání atd. 5. Charakter vztahů určuje míru koheze skupiny, čím jsou pozitivnější, tím je skupina soudrţnější, pokud převaţují negativní vztahy, mohou vést aţ k rozpadu skupiny. 6. Skupina vychází ze společných cílů, které vyplývají z hodnotového systému a ze způsobu, jakým o dosaţení cíle usiluje, zároveň vyjadřuje i její normy a postoje. 7. Členové skupiny sdílí určité společné normy a hodnoty, vytvářejí si i své vlastní dané zaměřením skupiny. Tyto normy ovlivňují jejich vztahy a chování k sobě navzájem, k jiným lidem, v různých sociálních situacích. Pokud by jedinec tyto normy nedodrţoval, skupina na něj bude vytvářet nátlak, který můţe mít různý charakter, v krajním případě dochází k izolaci nebo vyloučení ze skupiny. Skupinové normy jsou různě závazné, stejně tak i kontrola a nátlak dodrţování. Normy určují i míru skupinové konformity, která je vyjádřena ochotou přizpůsobit se poţadavkům skupiny a plnit veškerá její ustanovení. Počet členů malé sociální skupiny se většinou uvádí v rozmezí 2 aţ 30 členů, ale jde pouze o údaj orientační. Jako příklad malé sociální skupiny můţeme uvést kromě školní třídy také rodinu (nejtypičtější příklad), pracovní kolektiv,partu atd. Sociální skupiny rozlišujeme nejen podle velikosti, ale i dalších kritérií: 1. podle intimity vzájemných vztahů na: - primární (člověk se do ní rodí) nejvýznamnější je rodina, kde jsou vzájemné vztahy charakteristické intimitou, citovými vazbami, vzájemnou soudrţností, přesně vymezenými rolemi a hierarchií pozic - sekundární (člověk si ji volí, nebo je do ní delegován) mají jiné zaměření a cílem většinou bývá např. výkon, seberealizace, zájmy atd., ale i zde mohou časem vznikat intimnější vztahy 2. podle organizace a struktury na: - formální (organizovaná pravidly) vznikají v rámci nějaké instituce, lidé se stávají jejich členy ne na základě vzájemných vztahů, ale jsou motivováni potřebou získat vzdělání, uplatnit se v určité profesi, vydělat si peníze atd., tyto skupiny mají předem danou strukturu a organizaci a řídí se stanovenými normami a pravidly, jsou přesně

5 5 vymezeny a definovány ţádoucí formy interakce mezi jejich členy (např. nadřízený, podřízený) - neformální ( vznikají spontánně, na základě společných cílů, jsou samoorganizované na základě vzájemných sympatií a antipatií členů) vznikají na základě rozhodnutí lidí, kteří je tvoří na základě potřeby kontaktu spojeného s určitou aktivitou, která je pro jejich členy uspokojující 3. podle míry identifikace na: - referenční (jedinec se s ní identifikuje, ale není členem) jedinec se k nim hlásí, jsou pro něj velice přitaţlivé, rád by k nim patřil, ale není nebo nesplňuje kritéria být jejich členem, zvláštním případem je negativní referenční skupina, jejíţ cíle, hodnoty a normy jedinec odmítá - členská ( jedinec je členem) k členským skupinám jedinec fakticky přísluší, většinou je hodnotí příznivě, podléhá vlivu tzv. pozitivního autostereotypu, kdeţto při posuzování cizích skupin převaţují negativní heterostereotypy, které mívají ráz předsudků, solidarita k členské skupině často bývá přímo úměrná averzi k cizí skupině - otevřená (členové se mohou průběţně měnit) a uzavřená (relativně stálí členové) - vlastní k té jedinec patří a označuje příslušníky slovem my - cizí jedinec k ní nepatří a označuje je slovem oni (např. jiná školní třída) - dav výrazně mění chování i proţívání jednotlivců, zesiluje afekty - parta původně pracovní skupina, ale i jiná neformální skupina se společným zájmem, cílem, někdy negativně zaměřená s delikventním chováním - kolektiv označení se uţívá v různém významu (např. pracovní nebo výchovná skupina) Kaţdá malá skupina si postupně vytváří strukturu, která je dána tím, ţe kaţdý člen zaujímá ve skupině určité místo a postavení, jeţ je označováno jako sociální pozice. Sociální pozice vlastně vyjadřuje určitou hierarchii členů skupiny (nadřazenost, souřadnost či podřazenost) a status jedince, který je určován jeho vlastnostmi a schopnostmi a vyplývá z jeho hodnocení ostatními členy skupiny a z významu, jaký pro ně má. Je závislá i na samotné skupině, jejích cílech, hodnotách a normách, má určitou prestiţ a je důleţitou součástí identity. Tím se stává dosaţení ţádoucího sociálního postavení významnou motivací a součástí potřeby seberealizace (jeho pokles či ztráta mohou vyvolat silný stres a změnit sebehodnocení jedince i jeho chování). Skupina se vnitřně diferencuje podle různých kritérií, nejčastěji podle popularity, kterou jedinec ve skupině získal. Nejvyšší sociální pozici a zároveň největší prestiţ má člen, který je nejvlivnější a nejoblíbenější, coţ nemusí nutně vytvářet jednoznačně přímý vztah. - vliv a osobní moc získává jedinec na základě srovnávání s ostatními členy skupiny, často o ni musí s ostatními soutěţit nebo soupeřit, není neměnná - popularita vyjadřuje míru obliby jedince ve skupině, jak je ostatním sympatický nebo nesympatický Se skupinovou strukturou je úzce spojena skupinová dynamika, jeţ se určuje na základě vzájemných vztahů a interakcí ( spolupráce, soutěţivost, rivalita ). Základní dynamické síly ve skupině tvoří skupinová koheze ( spojuje členy dohromady) a skupinová tenze ( napětí, které můţe narušovat skupinové vztahy a vazby). Skupinovou dynamiku výrazně ovlivňuje styl vedení skupiny, který určuje, jakým způsobem bude skupina fungovat, co bude od svých členů vyţadovat, koho bude uspokojovat nebo neuspokojovat. Většinou se rozlišují tři základní styly vedení: - demokratický vůdce je respektován, ale bere v úvahu názory ostatních členů, převaţují vztahy souřadnosti, uvolněná a přátelská atmosféra

6 6 - autoritativní členové se musí podřizovat příkazům vůdce, nemohou je sami příliš ovlivňovat, atmosféra je formální, často napjatá - liberální vyznačuje se volností aţ anarchií členů a jejich malou závislostí na vůdci, jehoţ pozice je nejasná Dalším důleţitým aspektem je sociální klima skupiny, na němţ závisí spokojenost členů i míra její atraktivity. Závisí na charakteru vztahů a interakcí mezi členy skupiny, důleţité je vymezení jasných pravidel chování i pravomocí a povinností jednotlivých členů. Působí na výkon, motivaci, soudrţnost, angaţovanost i spokojenost jejích členů. Školní třída Školní třídu můţeme chápat jako sociální skupinu s její strukturou a vztahovou sítí, která závisí na kohezi třídy, pozicích a rolích ţáka ve třídě, diagnostice a práci se třídou, roli učitelova vedení atd. V. Spousta (1996) definuje školní třídu jako základní sociální a organizační jednotku školního vzdělávání, kterou tvoří skupina ţáků přibliţně stejného věku, dále jako prostorovou jednotku, v níţ probíhá vyučování. Uvádí její základní kritéria, která v podstatě splňují výše uvedená kritéria malé sociální skupiny: - tvoří ji určitý počet jedinců, kteří vykonávají společnou činnost vedoucí ke společným cílům (dosaţení určitého stupně vzdělání), jsou v dlouhodobé interakci a uvědomují si vzájemnou pospolitost - její členové se řídí skupinovými normami, zaujímají různé pozice i role, struktura vztahů bývá relativně stálá - vzniká jako formální skupina, je institucionálně ustanovena, ale zároveň vytváří i neformální rovinu, coţ obojí významně ovlivňuje její strukturu i dynamiku a vytvářejí se rozmanité formální i neformální vztahy - vytváří se i neformální struktury malé podskupiny vznikající na základě vzájemných sympatií - zpravidla se stává skupinou referenční, neboť téměř pro kaţdého ţáka je důleţité cítit se ve třídě dobře, coţ závisí na jejím sociálním a emočním klimatu Podle L. Vágnerové (2001) je školní třída z hlediska socializačního místem sdílení různých ţivotních zkušeností, ovlivňuje chování ţáků, poskytuje nové zkušenosti a podněty pro rozvoj jedince a jeho identity. Jedinec se učí porozumět chování vrstevníků, sociální interakci, solidaritě, sebeovládání, navazování kontaktů, komunikaci. Postupně si získává určité postavení, které je součástí jeho identity. V tomto případě pozice, kterou zaujímá, můţe mít větší význam pro jeho sebehodnocení neţ názory dospělých. Takţe pro vývoj osobnosti ţáka je důleţitý nejen úspěch ve škole, ale i role v kolektivu. Pozice mohou být různé agresor, třídní hvězda, dobrý kamarád, přijímaný nebo odmítaný člen, negativně hodnocený jedinec apod. Při vytváření pozic a rolí jednotlivých ţáků je důleţité vedení třídního učitele, jeho zkušenosti a profesionalita, protoţe třídní učitel výrazně ovlivňuje sociální vývoj dané třídy a můţe usměrňovat vytváření ţádoucích pozic nebo naopak. Třída dokáţe vystupovat a jednat jako celek, jedná jako skupina a podle toho, jak prosazuje své společenské hodnoty, cítí jedinec její stabilitu a oporu, nebo naopak odmítání a vyřazení ze svého středu. Vágnerová (2005) dále uvádí, ţe s vytvářením kolektivu třídy souvisí i proces vytváření jejích norem, které rozděluje na: - sociální dokáţe si vytvářet vlastní normy, nepřejímá nekriticky ty standardně dané, ţáci jsou schopni vysvětlovat si je svým způsobem - poţadavek rovnosti a spravedlnosti - očekávání stejného chování od všech členů skupiny zde vznikají tendence vyloučit jedince s odlišným chováním, nebo se od něho distancovat Podle V. Hrabala (1989) je školní třída tvořena podskupinami s intimními vztahy a má dvě hlavní roviny:

7 7 - znalost učitele (především třídního) - intimní ţivot ţáků (ţáci jsou nebo nejsou akceptováni svou třídou Jako hlavní cíle třídy a jejích ţáků uvádí vysokou kohezi a výchovně hodnotnou skupinovou hierarchii hodnot a strukturu norem. Tím se dostává k pojmu ideální a reálná třída. Ideální třída je vytvořena kolektivem, který směřuje ke stejným cílům jako učitel a škola, v praxi je nerealizovatelná. Reálná třída je konkrétní stav jednotlivých tříd, které se v nejlepším případě pouze přibliţují ideálnímu stavu. Mezi překáţky, které znemoţňují dosaţení ideálního stavu, zařazuje: - charakter základního cíle třídy tím, ţe jde o vzdělávání jednotlivých ţáků, je mnohonásobně individuální, stejně jako je individuální proces získávání vědomostí - učitel není členem třídy ve vyšších ročnících se navíc vyučující střídají a mění se styl vedení činnosti i atmosféra ve vyučování - působení rodiny obecně platí, jaká rodina, takový ţák Mezi významné charakteristiky třídy zařazuje V. Hrabal (1989): - kohezi je určována intenzitou pozitivních citových vazeb ve třídě, která se projevuje přátelskou atmosférou - integraci je tím větší, čím je třída vyhraněnější jako skupina, čím přesněji jsou definovány pozice a čím obecněji jsou přijaté normy Pro třídu je optimální vysoká koheze i integrace, ale nemusí nutně vést k vyšší výkonnosti, efektivita skupiny závisí také na jejích normách a hodnotách. Pro charakteristiku tříd jako skupin uvádí V. Hrabal (1989) Helusovu klasifikaci skupin: - difuzní bez stálé vnitřní struktury - asociační naznačena struktura, převaha vztahů sympatie a antipatie - kooperativní se společnými cíly a činnostmi - kolektiv Pro formování školní třídy jsou podle V. Hrabala (1989) nezbytné: Činitelé ovlivňující stav třídy od vzniku a po jejím vzniku: - vývojové hledisko je dáno věkem ţáků obecně platí, ţe se vzrůstajícím věkem klesá závislost třídy na učiteli a roste autonomie ţáků, v postpubertálním věku vrcholí proces nezávislosti skupiny - pohlavní rozdíly chlapecké skupiny bývají výrazně integrovanější neţ dívčí, které mají tendenci rozpadat se do malých podskupin, více se v nich projevují konkurenční aţ nepřátelské vzájemné vztahy a vzniká u nich většinou silnější vazba na učitele - velikost třídy - sloţené třídy - rodinné prostředí a vzdělání rodičů Činitelé ovlivňující stav třídy po jejím vzniku: - organizace pedagogického procesu zasedací pořádek, formy vyučování - činnost třídy mimo vyučování - vývoj třídy pod vlivem průběhu školní docházky v prvním období bývá vztah třídy ke školním normám kladnější, projevuje se v učebním úsilí, v prostředním období dochází u ţáků k poklesu napětí v novém prostředí, mohou se projevit konflikty skupinových hodnot s cílovými výchovnými poţadavky, poklesem studijního úsilí a mírnému zhoršení klasifikace, v posledním období se naopak zvyšuje učební aktivita - průběh školního roku intenzita motivace k učení kolísá - ustálená skupinová struktura profil vůdce a vedoucích členů - charakter podskupin výrazně ovlivňuje kohezi i integraci třídy - třídní učitel a ostatní vyučující

8 8 Sociální klima třídy Co vlastně tvoří psychosociální klima ve třídě? J. Průcha (2002) charakterizuje klima školní třídy jako určitou náladu, atmosféru, jako subjektivně pociťované projevy doprovázející kaţdou událost interakce. (str. 333). Školní klima je tedy poměrně sloţitý jev, v němţ se odráţejí materiální, sociální i kulturní faktory třídy, školy a celé společnosti( veřejné mínění). Školní klima pak působí na lidi, kteří se ve škole nacházejí, ovlivňuje jejich sebereflexi, psychický stav ( spokojenost, stres, strach, přetíţení atd.). Tyto osoby pak zase zpětně ovlivňují školní klima a to nejen svou existencí, ale i prostřednictvím rolí a komunikačních struktur. Podle V. Spousty ( 1996) je sociální klima třídy tvořeno ţáky celé třídy, jednotlivci a skupinami v dané třídě, třídním učitelem a všemi učiteli vyučujícími v dané třídě. Jde o pochopení jejich vzájemných sociálních vztahů. Zprostředkovaně je ovlivňováno klimatem školy a učitelského sboru, vztahy mezi učiteli a vedením školy a ostatními pedagogickými i nepedagogickými pracovníky. Na klima třídy tedy působí: zvláštnosti školy její typ, velikost, materiální vybavení, pravidla daná školním řádem, jak je vyţadováno jejich dodrţování a sankciováno případné nedodrţení školních pravidel zvláštnosti vyučovacích předmětů a pedagogických situací - teoretické a praktické vyučování, metody vyučování atd. zvláštnosti tříd - vztahy mezi učiteli a ţáky, způsoby komunikace a kooperace, skladba tříd, skupiny ve třídě a jejich zafixované vzorce chování, třída jako celek atd. zvláštnosti ţáků - jejich pozice a role ve třídě, individuální osobnostní charakteristiky, s kým se ve třídě kamarádí apod. - taková referenční skupina, jak uvádí J. Mareš (1997) mívá zvláště u dospívajících ţáků mnohem větší vliv neţ učitelé a rodiče J. Mareš (1998) vymezuje klima školní třídy jako zvláštní charakteristiku, která vyjadřuje určité postoje a vztahy ve třídě, emocionální naladění, míru integrity, spolupráce a pohody, kterou vnímají učitelé i ţáci. Poukazuje na to, ţe klima ve třídě nelze oddělit od environmentálních, sociálně psychologických, sociologických a kulturních souvislostí. Uvádí dvě koncepce uspořádání prvků klimatu. První rozlišuje čtyři hierarchické úrovně: 1. ekologie charakteristika budovy, v níţ se výuka odehrává 2. prostředí charakteristiky učitelů a ţáků 3. sociální systém skupinové charakteristiky (vztahy, sociální komunikace, podíl na rozhodování, účast na sociálním dění ve skupině) 4. kultura hodnoty a hodnotové systémy, jeţ účastníci povaţují za významné, důraz na kooperaci, učitelova zaangaţovanost, důraz na činnosti související se školou, jasnost cílů Druhá koncepce rozlišuje sedm úrovní : 1. podmínky klimatu fyzikální a psychologické prostředí (architektura budovy, učebny a jejich vybavení, vzájemné respektování, spolupráce a pomoc účastníků, otevřenost a autentičnost jednání radost ze společenství 2. zaangaţovanost ţáků na společné tvorbě plánů 3. zaangaţovanost ţáků na diagnostice vlastních potřeb 4. zaangaţování ţáků na definování cílů učení 5. zaangaţování ţáků na návrhu postupů při učení 6. pomoc ţákům uskutečňovat navrţený postup učení 7. zaangaţovanost ţáků na hodnocení průběhu a výsledků vlastního učení

9 9 Za určující podmínky kvality klimatu sám povaţuje: věk a pohlaví ţáků zvláštnosti třídy i ţáků, jejich sociální zázemí výchovné činitele ve třídě, mnoţství a kvalitu norem chování pracovní motivaci a snahu uspět kvalitu třídního aktivu míru shody cílů třídy s cíli školy specifiku učebních předmětů třídního učitele a jeho způsob komunikace se třídou Školní třídu definuje jako kolektiv s vlastní dynamikou, se stejnými výchovně vzdělávacími cíli, jaké má učitel i škola. Za velmi důleţitou povaţuje komunikaci uvnitř třídy a rozvoj vzájemné spolupráce. Uvádí tyto typy tříd: 1. typ vyrovnaně pozitivní poměrně častý v prvním ročníku 2. spontánně snaţivý typ třída je hodnocena především prospěchem a chováním, vysoká míra inteligence skupiny, nízká absence, emocionální atmosféra 3. nadaná, kohezivní a integrovaná třída - typická pro vyšší ročník, nezávazný vztah ke školním normám, dobré výsledky, ale nízké úsilí, častější absence, třídní učitel citlivý vztah ke třídě 4. celkově neuspokojivý typ nízká úspěšnost, špatná kázeň, vysoká absence Pro vytvoření pozitivního školního klimatu třídy povaţuje za nezbytné formování třídy jako kolektivu, který je ovlivňován těmito faktory: vyrovnané sloţení paralelních tříd sloţení tříd podle pohlaví společná pravidla souţití významné problémy i úkoly řešit společně rozvíjení tradice třídy - tím je dána její odlišnost od jiných řízení třídy - mělo by vést k získání ţáků pro spolupráci efektivní výuka,partnerská komunikace s ţáky, pravidla chování negativní jevy ţáci s trvale vedoucí funkcí, tento jev můţe vést k agresi, šikaně, izolovaní slabších ţáků Mezi nejdůleţitější činitele formující klima třídy patří třídní kolektiv, učitel a ţák. Ţák je ústředním činitelem výuky, kterému přísluší učební aktivita, musí mít určité předpoklady pro výchovu a vzdělávání: fyzické zdraví, tělesná a pohybová zdatnost psychické schopnosti a nadání sociální rodina, společenské vazby dosavadní úroveň a vzdělání Učitel má nezastupitelnou funkci při řízení výchovně vzdělávacího procesu, bezprostředně organizuje pedagogický proces, je jeho tvůrcem, vyuţívá výchovně vzdělávacích prostředků v nových a náročných situacích a vytváří další. Podle Mareše (1998) musí být učitel konstruktivní, komunikační, dobrý organizátor a diagnostik.v metodicko technické oblasti plní tyto funkce: plánovací plánuje výchovně vzdělávací práci, cíle hodin, výběr učební látky, volí metody, prostředky,a formy vyučování a připravuje se na ně

10 10 motivační zajišťuje si pozornost ţáků, jejich zájem, musí je stimulovat a vést k aktivitě a samostatnosti komunikativní vede hodinu, výklad, předvádění a demonstraci pomůcek, vede rozhovor, diskuzi, učí ţáky pracovat s informacemi řídící vede výuku, vhodně do ní zasahuje, individualizuje úkoly, stanoví strategii a taktiku práce, pomáhá při problémech organizační střídá dobu práce a odpočinku, vede písemnosti, zajišťuje podmínky pro práci, materiál, pořádek, připravuje a obsluhuje pomůcky a zařízení, jedná s rodiči kontrolní průběţně kontroluje pochopení učiva, individuální a kolektivní úkoly, zkouší, diagnostikuje vyhodnocovací stanovuje klasifikaci, chválí a kritizuje, odměňuje, analyzuje chyby a stanoví výkonnostní diferenciaci ţáků Zároveň se stává jakýmsi manaţerem vyučovacího procesu, rádcem a partnerem ţáka. Mezi jeho hlavní rysy Mareš (1998) zařazuje: kreativitu přizpůsobit se novému stavu věcí a dokázat změnit nevyhovující morální kredit kladný vztah k práci, třídě pedagogický optimismus důvěra ve výchovu, školu pedagogický takt umět vhodně jednat s ţáky v různých situacích pedagogický klid spravedlivost Mareš (1998) uvádí, ţe sociální klima třídy se dá charakterizovat zhruba v pěti teoretických úrovních. První úroveň je ekologická a lidé jsou v ní přítomni spíše zprostředkovaně, je dána prostorem, němţ ţáci a učitelé ţijí část svého ţivota. Druhá úroveň je dána úrovní jednotlivých učitelů a ţáků. Třetí je úroveň malých sociálních skupin a podskupin. Čtvrtá úroveň je dána úrovní větších sociálních skupin (klimatem celé školy). Pátou úrovní jsou velké sociální skupiny, např. úroveň školství dané země, zvláštnosti její kultury.rozlišuje několik současných přístupů ke zkoumání klimatu: sociometrický objektem zkoumání je školní třída jako sociální skupina, její struktura a vývoj vztahů a vliv na rozvoj dispozic ţáků diagnostickou metodou je např. sociometricko- ratingový dotazník (SORAD), představitelem tohoto přístupu je V. Hrabal organizačně-sociologický objektem studia je školní třída jako organizační jednotka a učitel jako řídící pracovník, zabývá se rozvojem týmové práce v hodině diagnostickou metodou je standardizované pozorování průběhu pedagogické interakce interakční objektem studia je školní třída a učitel, jejich vzájemná interakce ve vyučovací hodině diagnostickou metodou je standardizované pozorování, metody interakční analýzy, počítačové, audiovizuální nahrávky, jejich popis a rozbor pedagogicko-psychologický objektem zkoumání je školní třída a učitel, zabývá se rozvojem spolupráce ve třídě, kooperativním učením v malých skupinách diagnostickou metodou je posuzovací škála Clasroom Life Instrument (CLI) školně-etnografický objektem je školní třída, učitelé a celý přirozený ţivot školy, jak je vnímáno a hodnoceno svými aktéry diagnostickou metodou je zúčastněné pozorování, rozhovory a jejich nahrávky s učiteli a ţáky, badatel pobývá ve škole řadu měsíců

11 11 vývojově psychologický - objektem je ţák jako osobnost a školní třída jako sociální prostředí, v němţ se má osobnost rozvíjet pouţívají se různé diagnostické metody (dotazník, rozhovor, pozorování) sociálně-psychologický a environmentalistický objektem je školní třída, která je chápána jako prostředí pro učení (environment), ţáci a učitelé působící v ní diagnostickou metodou jsou posuzovací škály, které vyplňují sami aktéři a zachycují v nich své vidění klimatu, své postoje, názory a očekávání, dnes nejrozšířenější metoda Kolektiv školní třídy Problematikou vytváření třídního kolektivu se zabývá V. Spousta (1996) a poukazuje na jeho důleţitost v procesu výchovy a vzdělávání v současných podmínkách. Pro moderní demokratickou společnost je typická sloţitost lidských vztahů, ve kterých je kaţdý její člen je závislý na ostatních členech této společnosti, na jejích potřebách, zájmech a cílech. Pro současnou školu a pedagogy to znamená zaměřit se na teoretickou i praktickou výchovu ke spolupráci,solidaritě,smyslu pro celek a oddanost jeho zájmům. V tomto kontextu se stává výchova kolektivu základním principem souţití v demokratické společnosti a zároveň nejvyšším cílem výchovy, který má vést ke zvýraznění kooperace a vzájemnému propojení členů skupiny a posílit výchovný a sociální efekt. Svobodný rozvoj osobnosti ţáka musíme chápat komplexně a dvoustranně jako rozvoj individuální i sociální podstaty jeho osobnosti. Utváření kolektivu je dlouhodobý proces, který probíhá v několika etapách podle toho, jak kolektiv reaguje na vývoj a změny ve společnosti. Ve výchovné praxi školy rozlišujeme čtyři základní : 1. Nejde ještě o kolektiv v pravém slova smyslu, pedagog vznáší jako organizátor rodící ho se kolektivu určité poţadavky, aniţ by je zdůvodňoval a vyţaduje jejich plnění. Tyto poţadavky musí být v souladu s celkovou strategií školy, musí být opodstatněné a splnitelné, zpočátku se zaměřuje na chování a jednání členů budoucího kolektivu. 2. V této fázi získává pedagog na svoji stranu nejaktivnější členy skupiny, ze kterých se utváří jádro budoucího kolektivu. V ţádném případě nemohou být přímo vybráni a určeni pedagogem, ani voleni členy své skupiny, protoţe by hrozilo nebezpečí, ţe by se z jádra stala privilegovaná kasta, kterou by dříve nebo později zatlačili ostatní členové do izolace. Skutečné a činorodé jádro kolektivu můţe vzniknout tehdy, kdyţ sami členové usilují o dosaţení společných cílů prostřednictvím svobodné a uvědomělé aktivizace své osobnosti. 3. Poţadavky jádra přejímá postupně větší část budoucího kolektivu, v tomto případě se kolektiv stává autoritou a subjektem výchovy. Poţadavky pedagoga přijímá kolektiv za své vlastní, funkce pedagoga se mění, dosavadní direktivní řízení je nahrazováno nepřímým, které se navenek projevuje jako nenásilné usměrňování kolektivu. V této fázi dochází k vlastnímu integračnímu procesu, jímţ se postupně upevňují všechny základní vazby kolektivu (názorová, emoční, návyková). Nutno podotknout, ţe k této fázi se dostávají třídní kolektivy jen výjimečně. 4. Závěrečná etapa je kulminací vývoje kolektivu a dovršením kvalitativních proměn v jeho struktuře. Kaţdý člen povaţuje poţadavky kolektivu za své vlastní a je schopen sám sobě klást nové. Osobnost vychovávaného přejímá funkci vychovávajícího, dochází ke ztotoţnění výchovného subjektu a objektu. Kaţdý jedinec se stává morálně samostatným ví, jak se má chovat, jak má jednat a proč. Stává se aktivním spolutvůrcem a propagátorem demokratického způsobu ţivota.

12 12 Podle V. Spousty (1996) je pro utváření kolektivu nejdůleţitější druhá část, kdy vzniká jádro. Podaří-li se třídnímu učiteli vhodně a zajímavě programovat činnost třídního kolektivu, jeho aktivní jádro snadno připoutá při realizaci ostatní členy kolektivu. Touto společnou činností (prací, zábavou, sportem, hrou) všech členů kolektivu se postupně vytvářejí podmínky pro upevnění názorových, emočních a návykových vazeb a tím i pro integraci kolektivu. (společné záţitky hlavně z mimoškolní činnosti velice rychle a nenásilně stmelují kolektiv) Při vedení třídy by měl třídní učitel respektovat jak zvláštnosti jednotlivých etap vývoje kolektivu, tak i biotické a psychické zvláštnosti členů utvářeného kolektivu. V předškolním věku jsou pevnější vztahy dětí k ostatním vytvářeny především návykem, ve věku od 7 do 10 let dochází mezi ţáky třídního kolektivu ke vzniku rozmanitých vztahů na bázi návykové a emoční. Teprve na konci tohoto období se začíná při tvorbě vztahů uplatňovat i jistá racionalita. V období prepubertálním a pubertálním, kdy emocionální sloţka přechodně převaţuje, vzniká spontánně řada sociálních útvarů, které mohou být váţnými soupeři třídnímu kolektivu díky své ţivelnosti a nevázanosti, v tomto období vzrůstá počet výchovných problémů. Chlapci se obvykle sdruţují v mocensky dobře zorganizované skupiny, které bývají velmi soudrţné. Vzhledem k tomu, ţe dochází k výraznějšímu intelektuálnímu rozvoji ţáků, nemusí mít tyto skupiny pouze negativní dopad, ale pokud třídní učitel své ţáky zná a pokud dovede svých znalostí vyuţít výchovně, můţe být jím vedený kolektiv třídy velmi iniciativní a aktivní a je schopen samostatně řešit řadu organizačních a pracovních úkolů i kázeňských problémů. Relativně nejlépe se vedou třídní kolektivy adolescentů, protoţe v tomto věku jsou ţáci schopni objektivně posoudit situaci i poţadavky na ně kladené. Ovšem úspěšně vést takový kolektiv můţe jen třídní učitel, který je skutečnou pedagogickou osobností a dokáţe budovat svou autoritu na svých osobních, morálních, odborných a pedagogických kvalitách. Pokud zaloţí svou autoritu pouze na formálním prosazování své moci, třídní kolektivy adolescentů ho většinou nerespektují a nemůţe vzniknout ţádoucí kolektiv třídy. Rysy třídního kolektivu Ţákovský kolektiv je sociální skupina organizovaná a řízená určitými sociálně psychologickými zákonitostmi. Její rozvrstvení ovlivňují konkrétní vztahy mezi jednotlivými ţáky a způsob jejich vzájemné komunikace. Kolektiv tvoří skupina ţáků, kteří jsou spojeni vazbou názorovou, emoční a návykovou a společným cílem, vzniká ze svobodné vůle svých členů, je stmelen společným cílem, činností, organizací, zodpovědností a vybaven orgány správy. Podle V. Spousty (1996) se vyznačuje těmito znaky: - členy kolektivu sjednocují společné cíle, které reprezentují jednotu osobních, společných (skupinových) i společenských zájmů a potřeb a jsou v souladu s globálními cíli demokratické společnosti - kolektiv sjednocuje společná činnost a společné úsilí dosáhnout stanovených cílů, příznačným rysem je jeho dynamičnost, neustálý vývoj, nespokojenost s dosaţenými výsledky, hledání nových progresivních cest a snaha o pokrok - kolektiv je vnitřně organizovaný společenský útvar, který je usměrňován a řízen vedoucími orgány správy a samosprávy, jeţ reprezentují a obohacují zájmy kolektivu a společnosti - mezi jednotlivými členy existují vzájemné vztahy, které se vyznačují specifickými rysy charakteru členů, např. kritikou a sebekritikou, ochotou ke spolupráci, tolerantností atd.

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých

Více

Týdenní počet hodin 12 hod z toho 1.stupeň 12 hod 2.stupeň 0 hod

Týdenní počet hodin 12 hod z toho 1.stupeň 12 hod 2.stupeň 0 hod Vzdělávací oblast ČLOVĚK A JEHO SVĚT Týdenní počet hodin 12 hod z toho 1.stupeň 12 hod 2.stupeň 0 hod Vyučovací předměty Prvouka Vlastivěda Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávaní v této vzdělávací

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE. pro tříleté učební obory SOU PSY 301

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE. pro tříleté učební obory SOU PSY 301 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE pro tříleté učební obory SOU PSY 301 Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 31. října 1986, č. j. 27

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

Standard učitele pro kariérní systém

Standard učitele pro kariérní systém Standard učitele pro kariérní systém OBLAST: 3 Název: Učitel a jeho okolí Podnázev: Rozvoj školy, klima školy, spolu s kolegy, s rodiči a sociálními partnery. Anotace: Učitel vnímá své povinnosti ve vztahu

Více

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy Autoevaluace školy 1. Právní vymezení I. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 12 1) Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04.

Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04. Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04.0018 Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a

Více

ETICKÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové vymezení

ETICKÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové vymezení ETICKÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Etická výchova žáka vede k navázání a udržování uspokojivých vztahů, vytvoření si pravdivé představy o sobě samém,

Více

6. Hodnocení ţáků a autoevaluace školy

6. Hodnocení ţáků a autoevaluace školy 6. Hodnocení ţáků a autoevaluace školy 6.1. Pravidla pro hodnocení ţáků Hodnocení ţáků se řídí Vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak. Rozpracováno

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Jeden za všechny, všichni za jednoho

Jeden za všechny, všichni za jednoho Školní vzdělávací program ŠD Základní škola Bystřice n.p., Nádražní 615 Jeden za všechny, všichni za jednoho Obsah školního vzdělávacího programu 1. Charakteristika školního vzdělávacího programu - Název

Více

Základy společenských věd

Základy společenských věd Základy společenských věd ročník TÉMA VÝSTUP G5 UČIVO Obecná psychologie vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a podstata lidské psychiky poznává skutečnost a co může jeho vnímání avědomí; poznávání ovlivňovat;

Více

SPORTOVNÍ HRY KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ UČITEL

SPORTOVNÍ HRY KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ UČITEL SPORTOVNÍ HRY Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové Předmět sportovní hry je vyučován jako volitelný v 7. - 9. ročníku 1 hodinu týdně z disponibilní časové dotace a organizační vymezení

Více

SOCIÁLNÍ DIMENZE OSOBNOSTI

SOCIÁLNÍ DIMENZE OSOBNOSTI SOCIÁLNÍ DIMENZE OSOBNOSTI Klára Nováková Lukáš Ouzký OBSAH Co je to skupina Malá sociální skupina rodina, škola, vrstevníci Velká sociální skupina Masa x dav Skupinová dynamika Struktura skupiny dělení

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Oblastní pracoviště Jihlava Inspekční zpráva Mateřská škola Juliánka Jihlava, Erbenova 37 Erbenova 37, 586 04 Jihlava Identifikátor zařízení: 600 116 417 Zřizovatel: Městský úřad,

Více

7.3 Projekt Celý svět ve škole

7.3 Projekt Celý svět ve škole 7.3 Projekt Celý svět ve škole Hlavní cíl projektu: V souladu se strategickými záměry ŠVP, jako jsou otevřenost, spokojenost, spolupráce, partnerství a pozitivní vztah, je hlavním cílem projektu zapojit

Více

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace SNP 2304/6, Ústí nad Labem, IČ 44226233 SMĚRNICE č. 17/2007 Poradenské sluţby ve škole Obsah: ČL.1 ČL.2 ČL.3 ČL.4 ČL.5

Více

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Školní rok: 2014/ 2015 Základní škola praktická a základní škola speciální Ostrov Adresa školy: Krušnohorská 304, 363 01 OSTROV Telefon: 730 585 022, 730 329109, 730 329 108

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: ÚČETNICTVÍ na PC (UPC) Obor vzdělání: 18 20 M/01 Informační technologie Forma studia: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 64 (2 hodiny týdně) Platnost: 1. 9. 2009

Více

Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky.

Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky. Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky. Lektor : Ing. Mgr. Marie Nováková Účinný výchovný styl pedagoga integrace žáků do kolektivu třídy Doporučeno: Pedagogický pracovník ZŠ, SŠ, vychovatel

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková)

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) EDUKACE Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) = výchova - v širším slova smyslu (výchova + vzdělávání), častěji používaný termín, ale nejednoznačný

Více

Předmět: Řízení lidských zdrojů. Téma 4: MOTIVAČNÍ PROCES A JEHO ŘÍZENÍ

Předmět: Řízení lidských zdrojů. Téma 4: MOTIVAČNÍ PROCES A JEHO ŘÍZENÍ VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií Katedra řízení podniku Předmět: Řízení lidských zdrojů Téma 4: MOTIVAČNÍ PROCES A JEHO ŘÍZENÍ 1 I M P L E M E N T A C E (uskutečnění,

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS Iva Žlábková ČR Katedra pedagogiky a psychologie Pedagogické

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

TĚLESNÁ VÝCHOVA. 1. 5. ročník. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení

TĚLESNÁ VÝCHOVA. 1. 5. ročník. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA 1. 5. ročník Obsahové, časové a organizační vymezení Vzdělávací obsah předmětu Tělesná výchova je totožný se vzdělávacím obsahem oboru Tělesná výchova. TV je součástí

Více

2.2 VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE. Cíle základního vzdělávání

2.2 VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE. Cíle základního vzdělávání 2.2 VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE Cíle základního vzdělávání Cíl 1. Umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení 2. Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování

Více

Školní vzdělávací program Zdravá škola

Školní vzdělávací program Zdravá škola Školní vzdělávací program Zdravá škola (Plné znění ŠVP je přístupné veřejnosti ve vestibulu školy.) Název ŠVP Zdravá škola je odvozen od zaměření školy na holistické chápání podpory zdraví, tj. rozvoj

Více

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti.

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti. Pravidla pro hodnocení ţáka Úvod Hodnocení ţáků je součástí běţné výchovně vzdělávací činnosti pedagogických pracovníků, kterou vykonávají podle dohodnutých pravidel ve výuce i mimo ni. Hodnocení, probíhající

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Základní informace o námi nabízených a projektově ověřených akreditovaných kurzech:

Základní informace o námi nabízených a projektově ověřených akreditovaných kurzech: Základní informace o námi nabízených a projektově ověřených akreditovaných kurzech: 1.AKTIVIZAČNÍ TECHNIKY: 1.Psychologická gramotnost pedagoga (rozsah 25 hodin, třídenní celodenní kurz) Prožitkový seminář

Více

ročník 1. 2. 3. 4. 5. celkem počet hodin 1 2 2 1 1 7

ročník 1. 2. 3. 4. 5. celkem počet hodin 1 2 2 1 1 7 VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Výtvarná výchova realizuje obsah vzdělávací oblasti Umění a kultura. Těžiště a hlavní cíl Výtvarné výchovy je přímo v jejích hodinách, v přímém

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Základní škola Rýmařov, Jelínkova 1 ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: 03. KLASIFIKAČNÍ ŘÁD Č.j.: /2011 Vypracoval: Schválil: Pedagogický sbor Mgr. Miloslav Horký, ředitel školy Pedagogická rada projednala dne

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu A) Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace: předmět je vyučován ve 4. ročníku 2 hodiny týdně v 5. ročníku 2 hodiny

Více

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Kurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium)

Kurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium) UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA - KATEDRA PSYCHOLOGIE Kurz celoživotního vzdělávání UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium) Charakteristika

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

I. Sekaniny1804 Výchova ke zdraví

I. Sekaniny1804 Výchova ke zdraví Výchova ke Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vzdělávání v předmětu Výchova ke je zaměřeno na: preventivní ochranu základní hygienické, stravovací, pracovní i

Více

Didaktický proces vzdělávání

Didaktický proces vzdělávání Didaktický proces vzdělávání dospělých Základní prvky didaktického procesu ve vzdělávání dospělých: Didaktický proces = výuka CÍL= určen zvenčí např. politikou, společností, potřebami institucí OBSAH=

Více

FYZIKA. Charakteristika vzdělávací oblasti. Obsahové vymezení předmětu. ŠVP ZŠ Ratibořická

FYZIKA. Charakteristika vzdělávací oblasti. Obsahové vymezení předmětu. ŠVP ZŠ Ratibořická FYZIKA Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast fyzika patří do oblasti Člověk a příroda. Zahrnuje oblast problémů spojených se zkoumáním přírody. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍHO KLUBU PŘI ZŠ VYŠKOV, NÁDRAŽNÍ 5, PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍHO KLUBU PŘI ZŠ VYŠKOV, NÁDRAŽNÍ 5, PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍHO KLUBU PŘI ZŠ VYŠKOV, NÁDRAŽNÍ 5, PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE Vypracovaly: Mgr. Hana Hedbávná Mgr. Iva Vassová 1. Identifikační údaje a charakteristika zařízení 1.1. Identifikační

Více

kvalitu ve vzdělání Ostrava www.kvalitaskoly.cz

kvalitu ve vzdělání Ostrava www.kvalitaskoly.cz Monitorujeme a rozvíjíme kvalitu ve vzdělání Ostrava www.kvalitaskoly.cz O nás Občanské sdružení Společnost pro kvalitu školy vzniklo koncem 90. let 20. století jako občanské sdružení Klíč. Vzhledem k

Více

O naší škole. Pedagogické principy Montessori školy. Den ve škole Sofie

O naší škole. Pedagogické principy Montessori školy. Den ve škole Sofie Pedagogické principy Montessori školy Každé dítě je jedinečnou osobností, má svůj vlastní tvůrčí potenciál, motivaci učit se a právo být respektováno jako osobnost. Jelikož jsou děti zásadně ovlivňovány

Více

Charakteristika předmětu BIOLOGE

Charakteristika předmětu BIOLOGE Charakteristika předmětu BIOLOGE 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Biologii jako předmět pro střední školu vyučujeme v rámci vzdělávací oblasti Člověk a příroda a Člověk a zdraví. Je

Více

Školní třída jako sociální skupina. Mgr. Milena Mikulková pro Život bez závislostí, o.s. Říčany, 2010

Školní třída jako sociální skupina. Mgr. Milena Mikulková pro Život bez závislostí, o.s. Říčany, 2010 Školní třída jako sociální skupina Mgr. Milena Mikulková pro Život bez závislostí, o.s. Říčany, 2010 A: ŠKOLNÍ TŘÍDA JAKO SOCIÁLNÍ SKUPINA 1. Vztahová síť ve školní třídě 2. 3. Potřeby jednotlivce a potřeby

Více

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ A STUDENTŮ

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ A STUDENTŮ Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola a Střední odborná škola řemesel a služeb, Strakonice, Zvolenská 934 PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ A STUDENTŮ platný od 1. 9. 2012 Obsah 1.

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

Podpora sociálních dovedností na školách. Mgr. Lenka Felcmanová

Podpora sociálních dovedností na školách. Mgr. Lenka Felcmanová Podpora sociálních dovedností na školách Mgr. Lenka Felcmanová Podpora sociálních dovedností na školách Nejpřirozenější podporou sociálních dovedností ve školském prostředí je inkluzivní vzdělávání, které

Více

Kvalita školního života interpretace dat

Kvalita školního života interpretace dat Kvalita školního života interpretace dat 2. stupeň ZŠ Prostředí, v němž se školní život odehrává, obsahuje mnoho oblastí a dílčích aspektů, které utváří a ovlivňují procesy vzdělávání, učení a vyučování.

Více

4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět. 4.4.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Vlastivěda. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu:

4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět. 4.4.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Vlastivěda. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: 4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět 4.4.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Vlastivěda 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: Obsahem vyučovacího předmětu Vlastivěda je naplňování očekávaných

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Dr. Horáka Prostějov MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem nás.

Více

UČEBNÍ OSNOVY. 1 Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce. Charakteristika předmětu

UČEBNÍ OSNOVY. 1 Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce. Charakteristika předmětu UČEBNÍ OSNOVY 1 Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce Charakteristika předmětu (Industrial Law) Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce do

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Zpráva z dotazníku zjišťování pracovní spokojenosti učitelů v oblasti kvality pracovních podmínek a naplňování profesních potřeb

Zpráva z dotazníku zjišťování pracovní spokojenosti učitelů v oblasti kvality pracovních podmínek a naplňování profesních potřeb Zpráva z dotazníku zjišťování pracovní osti učitelů v oblasti kvality pracovních podmínek a naplňování profesních potřeb JT's test, Ostrava-Poruba, U Sportoviště 1164 VNITŘNÍ OBLASTI PRACOVNÍ SPOKOJENOSTI

Více

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je část vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Více

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E S T Ř E D N Í Š K O L A T E C H N I C K Ý C H O B O R Ů Havířov-Šumbark, Lidická 1a/600, příspěvková organizace Lidická 1a/600, 736 01 Havířov-Šumbark C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A

Více

Školní vzdělávací program pro školní klub

Školní vzdělávací program pro školní klub Školní vzdělávací program pro školní klub Ředitel : Mgr. Miloš Sobotka Zástupce ředitele : Mgr. Dana Černíková Vychovatelka školního klubu : Mgr. Petra Plšková Charakteristika, umístění a vybavení školního

Více

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce:

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: 23. RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: Hlavní roli v pravidelném a cíleném preventivním a osvětovém působení v Rodinné a sexuální výchově

Více

Koncepce. Základní školy Jana Wericha 2013 2017. Základní škola Jana Wericha

Koncepce. Základní školy Jana Wericha 2013 2017. Základní škola Jana Wericha Základní škola Jana Wericha 163 00 Praha Řepy, Španielova 19/1111, tel. 235 314 162, tel./fax. 235 314 362 Koncepce Základní školy Jana Wericha 2013 2017 Aby se holky smály a školy se nebály a kluci jakbysmet.

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět. 4.4.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu:

4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět. 4.4.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: 4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět 4.4.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: Obsahem vyučovacího předmětu Přírodověda je naplňování očekáváných

Více

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků V Karlových Varech 29. srpna 2012 Mgr. Jana Hynková ředitelka školy 1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků ve škole při zdravotnických zařízeních

Více

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací

Více

6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika

6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika Vyučovací předmět Informatika je realizován v rámci ŠVP na 1. stupni ZŠ (5. ročník) s časovou týdenní dotací 1 hodina. Na 2. stupni ZŠ je realizována

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

5.5.1 Občanská výchova povinný předmět

5.5.1 Občanská výchova povinný předmět 5.5.1 Občanská výchova povinný předmět Učební plán předmětu 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 1 1 1 0+1 Občanská výchova se na druhém stupni

Více

Základní škola Vizovice, Školní 790, Vizovice Školní vzdělávací program. ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN školní družiny

Základní škola Vizovice, Školní 790, Vizovice Školní vzdělávací program. ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN školní družiny Základní škola Vizovice, Školní 790, Vizovice ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN školní družiny HRAJEME SI S ÚSMĚVEM ZÁKLADNÍ ŠKOLA VIZOVICE ŠKOLNÍ 790 VIZOVICE 1. Identifikační údaje Základní škola Vizovice, Školní

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

Pravidla pro hodnocení žáků Základní škola Žamberk, 28. října 581, Žamberk 564 01

Pravidla pro hodnocení žáků Základní škola Žamberk, 28. října 581, Žamberk 564 01 Pravidla pro hodnocení žáků Základní škola Žamberk, 28. října 581, Žamberk 564 01 (podle 51-53 zákona č. 561/2004 Sb. ( Školský zákon ) a podle 17 20 Vyhlášky MŠMT č. 48/2005 Sb.) Zásady hodnocení průběhu

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část 2. ŠKOLNÍ ŘÁD - pro ZŠ při zdravotnickém zařízení Č.j. ZŠ/291/2010 Skartační znak, spisový znak: 1.2.1.1 S

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní

Více

Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version

Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version Cílem tohoto dotazníku je získat přehled o názorech všech pedagogických pracovníků na klima školy, ve které

Více

ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY PEDAGOGICKÉHO STUDIA PRO UČITELE VŠEOBECNĚ VZDĚLÁVACÍCH PŘEDMĚTŮ 2. ST. ZŠ A SŠ, PRO UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ

ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY PEDAGOGICKÉHO STUDIA PRO UČITELE VŠEOBECNĚ VZDĚLÁVACÍCH PŘEDMĚTŮ 2. ST. ZŠ A SŠ, PRO UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ Centrum dalšího vzdělávání PdF OU ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY PEDAGOGICKÉHO STUDIA PRO UČITELE VŠEOBECNĚ VZDĚLÁVACÍCH PŘEDMĚTŮ 2. ST. ZŠ A SŠ, PRO UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ Předkládáme Vám zkušební okruhy k závěrečným

Více

ŠVP Škola poznání a pohody

ŠVP Škola poznání a pohody ŠVP Škola poznání a pohody Základní škola a Mateřská škola Velká Jesenice, okres Náchod Charakteristika školy Základní údaje o škole Adresa: Základní škola a Mateřská škola Velká Jesenice, okres Náchod

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více