Univerzita Karlova Praha Filozofická fakulta Katedra psychologie. Školní třída a role třídního učitele závěrečná práce PhDr.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Univerzita Karlova Praha Filozofická fakulta Katedra psychologie. Školní třída a role třídního učitele závěrečná práce PhDr."

Transkript

1 Univerzita Karlova Praha Filozofická fakulta Katedra psychologie Školní třída a role třídního učitele závěrečná práce PhDr. Jitka Mannová Kurz metodika prevence č Školní rok 2009/2010

2 Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou práci vypracovala samostatně s pouţitím uvedené literatury a tato práce nebyla pouţita k získání jiné atestace. V Uherském Hradišti dne Jitka Mannová

3 3 Úvod: Jako téma své závěrečné práce jsem si zvolila problematiku školní třídy zaměřenou především na sociální klima třídy a roli třídního učitele. Na naší škole působím jiţ několik let jako školní metodik prevence a díky zkušenostem, které s preventivní činností mám, se domnívám, ţe dobrý kolektiv třídy a zdravé sociální klima vytváří základ prevence rizikového chování. Všechny ostatní aktivity, které mají omezit neţádoucí chování ţáků, nemohou být dostatečně účinné, pokud třída nefunguje, jak by měla. Přiznám se, ţe téma školní třída jsem si vybrala v naivní víře, ţe pro mě bude jednoduché a známé, protoţe za svou pedagogickou praxi jsem byla třídní nejméně v deseti třídách. Jak jsem však postupně studovala jednotlivé prameny, zjišťovala jsem, ţe nejsem schopná popsat tuto problematiku v celé její hloubce a šířce, a proto se omezím pouze na základní pojmy a jevy. V první části své práce se snaţím o obecnou charakteristiku školní třídy jako sociální skupiny v rámci sociální struktury společnosti. Uvádím zde základní znaky malé sociální skupiny a další typy sociálních skupin. Dále se zabývám znaky školní třídy, rozborem sociálního klimatu s uvedením hlavních komponent, které ho ovlivňují, vytvářením třídního kolektivu, rolemi třídního učitele a metodami diagnostiky třídy. Poslední část je zaměřena prakticky, jde o pokus o diagnostiku jedné třídy. Nejedná se o rozsáhlý pedagogický výzkum, ale pouze demonstruji na jednom vzorku třídy základní diagnostické metody, kterých bylo pouţito v průběhu dvouletého zkoumání uvedené třídy. Vzhledem k tomu, ţe nám v rámci studia metodiky prevence bylo doporučeno zabývat se takovým tématem, které by bylo vyuţitelné v naší praxi, doufám, ţe by mohla tato část slouţit i jako základní návod pro třídní učitele i ostatní pedagogické pracovníky naší školy.

4 4 Školní třída z hlediska sociologického V kaţdé učebnici sociologie nebo sociologické studii najdeme hodnocení školní třídy jako sociální skupiny. To znamená, ţe je součástí sociální struktury společnosti a splňuje obecné poţadavky a funkce této základní společenské jednotky, která tvoří organizovaný systém, v němţ jsou interakce mezi členy strukturovány podle určitých pravidel. Kaţdý člověk je součástí několika sociálních skupin, protoţe většinu našeho osobního i profesního ţivota trávíme ve vzájemných vztazích s ostatními lidmi, tím je vlastně dána společenská podstata člověka a schopnost jeho socializace. Z hlediska celkové klasifikace sociálních skupin vyplývá, ţe školní třídu můţeme začlenit do malých sociálních skupin, pro které je typické, ţe se členové navzájem znají, komunikují spolu a jsou formálně nebo neformálně spojeny nějakým společným cílem. Vytvářejí si určité interpersonální vztahy, mají společný cíl, rozrůzněné role a pozice, určitá pravidla daná určitým časovým limitem. Většina sociologických studií uvádí tyto znaky malé sociální skupiny: 1. Jedinci ve skupině se navzájem znají a společně navzájem komunikují. 2. Jedinec je s ostatními členy v nějakých konkrétních vztazích, které se projevují příslušným způsobem interakce. 3. Jedinec v této skupině zaujímá jasně vymezené pozice a role, které mají určitou sociální prestiţ. 4. Vztahy ve skupině mohou mít různý charakter, např. nadřazenost, podřízenost, vzájemná závislost, láska, přátelství i odmítání atd. 5. Charakter vztahů určuje míru koheze skupiny, čím jsou pozitivnější, tím je skupina soudrţnější, pokud převaţují negativní vztahy, mohou vést aţ k rozpadu skupiny. 6. Skupina vychází ze společných cílů, které vyplývají z hodnotového systému a ze způsobu, jakým o dosaţení cíle usiluje, zároveň vyjadřuje i její normy a postoje. 7. Členové skupiny sdílí určité společné normy a hodnoty, vytvářejí si i své vlastní dané zaměřením skupiny. Tyto normy ovlivňují jejich vztahy a chování k sobě navzájem, k jiným lidem, v různých sociálních situacích. Pokud by jedinec tyto normy nedodrţoval, skupina na něj bude vytvářet nátlak, který můţe mít různý charakter, v krajním případě dochází k izolaci nebo vyloučení ze skupiny. Skupinové normy jsou různě závazné, stejně tak i kontrola a nátlak dodrţování. Normy určují i míru skupinové konformity, která je vyjádřena ochotou přizpůsobit se poţadavkům skupiny a plnit veškerá její ustanovení. Počet členů malé sociální skupiny se většinou uvádí v rozmezí 2 aţ 30 členů, ale jde pouze o údaj orientační. Jako příklad malé sociální skupiny můţeme uvést kromě školní třídy také rodinu (nejtypičtější příklad), pracovní kolektiv,partu atd. Sociální skupiny rozlišujeme nejen podle velikosti, ale i dalších kritérií: 1. podle intimity vzájemných vztahů na: - primární (člověk se do ní rodí) nejvýznamnější je rodina, kde jsou vzájemné vztahy charakteristické intimitou, citovými vazbami, vzájemnou soudrţností, přesně vymezenými rolemi a hierarchií pozic - sekundární (člověk si ji volí, nebo je do ní delegován) mají jiné zaměření a cílem většinou bývá např. výkon, seberealizace, zájmy atd., ale i zde mohou časem vznikat intimnější vztahy 2. podle organizace a struktury na: - formální (organizovaná pravidly) vznikají v rámci nějaké instituce, lidé se stávají jejich členy ne na základě vzájemných vztahů, ale jsou motivováni potřebou získat vzdělání, uplatnit se v určité profesi, vydělat si peníze atd., tyto skupiny mají předem danou strukturu a organizaci a řídí se stanovenými normami a pravidly, jsou přesně

5 5 vymezeny a definovány ţádoucí formy interakce mezi jejich členy (např. nadřízený, podřízený) - neformální ( vznikají spontánně, na základě společných cílů, jsou samoorganizované na základě vzájemných sympatií a antipatií členů) vznikají na základě rozhodnutí lidí, kteří je tvoří na základě potřeby kontaktu spojeného s určitou aktivitou, která je pro jejich členy uspokojující 3. podle míry identifikace na: - referenční (jedinec se s ní identifikuje, ale není členem) jedinec se k nim hlásí, jsou pro něj velice přitaţlivé, rád by k nim patřil, ale není nebo nesplňuje kritéria být jejich členem, zvláštním případem je negativní referenční skupina, jejíţ cíle, hodnoty a normy jedinec odmítá - členská ( jedinec je členem) k členským skupinám jedinec fakticky přísluší, většinou je hodnotí příznivě, podléhá vlivu tzv. pozitivního autostereotypu, kdeţto při posuzování cizích skupin převaţují negativní heterostereotypy, které mívají ráz předsudků, solidarita k členské skupině často bývá přímo úměrná averzi k cizí skupině - otevřená (členové se mohou průběţně měnit) a uzavřená (relativně stálí členové) - vlastní k té jedinec patří a označuje příslušníky slovem my - cizí jedinec k ní nepatří a označuje je slovem oni (např. jiná školní třída) - dav výrazně mění chování i proţívání jednotlivců, zesiluje afekty - parta původně pracovní skupina, ale i jiná neformální skupina se společným zájmem, cílem, někdy negativně zaměřená s delikventním chováním - kolektiv označení se uţívá v různém významu (např. pracovní nebo výchovná skupina) Kaţdá malá skupina si postupně vytváří strukturu, která je dána tím, ţe kaţdý člen zaujímá ve skupině určité místo a postavení, jeţ je označováno jako sociální pozice. Sociální pozice vlastně vyjadřuje určitou hierarchii členů skupiny (nadřazenost, souřadnost či podřazenost) a status jedince, který je určován jeho vlastnostmi a schopnostmi a vyplývá z jeho hodnocení ostatními členy skupiny a z významu, jaký pro ně má. Je závislá i na samotné skupině, jejích cílech, hodnotách a normách, má určitou prestiţ a je důleţitou součástí identity. Tím se stává dosaţení ţádoucího sociálního postavení významnou motivací a součástí potřeby seberealizace (jeho pokles či ztráta mohou vyvolat silný stres a změnit sebehodnocení jedince i jeho chování). Skupina se vnitřně diferencuje podle různých kritérií, nejčastěji podle popularity, kterou jedinec ve skupině získal. Nejvyšší sociální pozici a zároveň největší prestiţ má člen, který je nejvlivnější a nejoblíbenější, coţ nemusí nutně vytvářet jednoznačně přímý vztah. - vliv a osobní moc získává jedinec na základě srovnávání s ostatními členy skupiny, často o ni musí s ostatními soutěţit nebo soupeřit, není neměnná - popularita vyjadřuje míru obliby jedince ve skupině, jak je ostatním sympatický nebo nesympatický Se skupinovou strukturou je úzce spojena skupinová dynamika, jeţ se určuje na základě vzájemných vztahů a interakcí ( spolupráce, soutěţivost, rivalita ). Základní dynamické síly ve skupině tvoří skupinová koheze ( spojuje členy dohromady) a skupinová tenze ( napětí, které můţe narušovat skupinové vztahy a vazby). Skupinovou dynamiku výrazně ovlivňuje styl vedení skupiny, který určuje, jakým způsobem bude skupina fungovat, co bude od svých členů vyţadovat, koho bude uspokojovat nebo neuspokojovat. Většinou se rozlišují tři základní styly vedení: - demokratický vůdce je respektován, ale bere v úvahu názory ostatních členů, převaţují vztahy souřadnosti, uvolněná a přátelská atmosféra

6 6 - autoritativní členové se musí podřizovat příkazům vůdce, nemohou je sami příliš ovlivňovat, atmosféra je formální, často napjatá - liberální vyznačuje se volností aţ anarchií členů a jejich malou závislostí na vůdci, jehoţ pozice je nejasná Dalším důleţitým aspektem je sociální klima skupiny, na němţ závisí spokojenost členů i míra její atraktivity. Závisí na charakteru vztahů a interakcí mezi členy skupiny, důleţité je vymezení jasných pravidel chování i pravomocí a povinností jednotlivých členů. Působí na výkon, motivaci, soudrţnost, angaţovanost i spokojenost jejích členů. Školní třída Školní třídu můţeme chápat jako sociální skupinu s její strukturou a vztahovou sítí, která závisí na kohezi třídy, pozicích a rolích ţáka ve třídě, diagnostice a práci se třídou, roli učitelova vedení atd. V. Spousta (1996) definuje školní třídu jako základní sociální a organizační jednotku školního vzdělávání, kterou tvoří skupina ţáků přibliţně stejného věku, dále jako prostorovou jednotku, v níţ probíhá vyučování. Uvádí její základní kritéria, která v podstatě splňují výše uvedená kritéria malé sociální skupiny: - tvoří ji určitý počet jedinců, kteří vykonávají společnou činnost vedoucí ke společným cílům (dosaţení určitého stupně vzdělání), jsou v dlouhodobé interakci a uvědomují si vzájemnou pospolitost - její členové se řídí skupinovými normami, zaujímají různé pozice i role, struktura vztahů bývá relativně stálá - vzniká jako formální skupina, je institucionálně ustanovena, ale zároveň vytváří i neformální rovinu, coţ obojí významně ovlivňuje její strukturu i dynamiku a vytvářejí se rozmanité formální i neformální vztahy - vytváří se i neformální struktury malé podskupiny vznikající na základě vzájemných sympatií - zpravidla se stává skupinou referenční, neboť téměř pro kaţdého ţáka je důleţité cítit se ve třídě dobře, coţ závisí na jejím sociálním a emočním klimatu Podle L. Vágnerové (2001) je školní třída z hlediska socializačního místem sdílení různých ţivotních zkušeností, ovlivňuje chování ţáků, poskytuje nové zkušenosti a podněty pro rozvoj jedince a jeho identity. Jedinec se učí porozumět chování vrstevníků, sociální interakci, solidaritě, sebeovládání, navazování kontaktů, komunikaci. Postupně si získává určité postavení, které je součástí jeho identity. V tomto případě pozice, kterou zaujímá, můţe mít větší význam pro jeho sebehodnocení neţ názory dospělých. Takţe pro vývoj osobnosti ţáka je důleţitý nejen úspěch ve škole, ale i role v kolektivu. Pozice mohou být různé agresor, třídní hvězda, dobrý kamarád, přijímaný nebo odmítaný člen, negativně hodnocený jedinec apod. Při vytváření pozic a rolí jednotlivých ţáků je důleţité vedení třídního učitele, jeho zkušenosti a profesionalita, protoţe třídní učitel výrazně ovlivňuje sociální vývoj dané třídy a můţe usměrňovat vytváření ţádoucích pozic nebo naopak. Třída dokáţe vystupovat a jednat jako celek, jedná jako skupina a podle toho, jak prosazuje své společenské hodnoty, cítí jedinec její stabilitu a oporu, nebo naopak odmítání a vyřazení ze svého středu. Vágnerová (2005) dále uvádí, ţe s vytvářením kolektivu třídy souvisí i proces vytváření jejích norem, které rozděluje na: - sociální dokáţe si vytvářet vlastní normy, nepřejímá nekriticky ty standardně dané, ţáci jsou schopni vysvětlovat si je svým způsobem - poţadavek rovnosti a spravedlnosti - očekávání stejného chování od všech členů skupiny zde vznikají tendence vyloučit jedince s odlišným chováním, nebo se od něho distancovat Podle V. Hrabala (1989) je školní třída tvořena podskupinami s intimními vztahy a má dvě hlavní roviny:

7 7 - znalost učitele (především třídního) - intimní ţivot ţáků (ţáci jsou nebo nejsou akceptováni svou třídou Jako hlavní cíle třídy a jejích ţáků uvádí vysokou kohezi a výchovně hodnotnou skupinovou hierarchii hodnot a strukturu norem. Tím se dostává k pojmu ideální a reálná třída. Ideální třída je vytvořena kolektivem, který směřuje ke stejným cílům jako učitel a škola, v praxi je nerealizovatelná. Reálná třída je konkrétní stav jednotlivých tříd, které se v nejlepším případě pouze přibliţují ideálnímu stavu. Mezi překáţky, které znemoţňují dosaţení ideálního stavu, zařazuje: - charakter základního cíle třídy tím, ţe jde o vzdělávání jednotlivých ţáků, je mnohonásobně individuální, stejně jako je individuální proces získávání vědomostí - učitel není členem třídy ve vyšších ročnících se navíc vyučující střídají a mění se styl vedení činnosti i atmosféra ve vyučování - působení rodiny obecně platí, jaká rodina, takový ţák Mezi významné charakteristiky třídy zařazuje V. Hrabal (1989): - kohezi je určována intenzitou pozitivních citových vazeb ve třídě, která se projevuje přátelskou atmosférou - integraci je tím větší, čím je třída vyhraněnější jako skupina, čím přesněji jsou definovány pozice a čím obecněji jsou přijaté normy Pro třídu je optimální vysoká koheze i integrace, ale nemusí nutně vést k vyšší výkonnosti, efektivita skupiny závisí také na jejích normách a hodnotách. Pro charakteristiku tříd jako skupin uvádí V. Hrabal (1989) Helusovu klasifikaci skupin: - difuzní bez stálé vnitřní struktury - asociační naznačena struktura, převaha vztahů sympatie a antipatie - kooperativní se společnými cíly a činnostmi - kolektiv Pro formování školní třídy jsou podle V. Hrabala (1989) nezbytné: Činitelé ovlivňující stav třídy od vzniku a po jejím vzniku: - vývojové hledisko je dáno věkem ţáků obecně platí, ţe se vzrůstajícím věkem klesá závislost třídy na učiteli a roste autonomie ţáků, v postpubertálním věku vrcholí proces nezávislosti skupiny - pohlavní rozdíly chlapecké skupiny bývají výrazně integrovanější neţ dívčí, které mají tendenci rozpadat se do malých podskupin, více se v nich projevují konkurenční aţ nepřátelské vzájemné vztahy a vzniká u nich většinou silnější vazba na učitele - velikost třídy - sloţené třídy - rodinné prostředí a vzdělání rodičů Činitelé ovlivňující stav třídy po jejím vzniku: - organizace pedagogického procesu zasedací pořádek, formy vyučování - činnost třídy mimo vyučování - vývoj třídy pod vlivem průběhu školní docházky v prvním období bývá vztah třídy ke školním normám kladnější, projevuje se v učebním úsilí, v prostředním období dochází u ţáků k poklesu napětí v novém prostředí, mohou se projevit konflikty skupinových hodnot s cílovými výchovnými poţadavky, poklesem studijního úsilí a mírnému zhoršení klasifikace, v posledním období se naopak zvyšuje učební aktivita - průběh školního roku intenzita motivace k učení kolísá - ustálená skupinová struktura profil vůdce a vedoucích členů - charakter podskupin výrazně ovlivňuje kohezi i integraci třídy - třídní učitel a ostatní vyučující

8 8 Sociální klima třídy Co vlastně tvoří psychosociální klima ve třídě? J. Průcha (2002) charakterizuje klima školní třídy jako určitou náladu, atmosféru, jako subjektivně pociťované projevy doprovázející kaţdou událost interakce. (str. 333). Školní klima je tedy poměrně sloţitý jev, v němţ se odráţejí materiální, sociální i kulturní faktory třídy, školy a celé společnosti( veřejné mínění). Školní klima pak působí na lidi, kteří se ve škole nacházejí, ovlivňuje jejich sebereflexi, psychický stav ( spokojenost, stres, strach, přetíţení atd.). Tyto osoby pak zase zpětně ovlivňují školní klima a to nejen svou existencí, ale i prostřednictvím rolí a komunikačních struktur. Podle V. Spousty ( 1996) je sociální klima třídy tvořeno ţáky celé třídy, jednotlivci a skupinami v dané třídě, třídním učitelem a všemi učiteli vyučujícími v dané třídě. Jde o pochopení jejich vzájemných sociálních vztahů. Zprostředkovaně je ovlivňováno klimatem školy a učitelského sboru, vztahy mezi učiteli a vedením školy a ostatními pedagogickými i nepedagogickými pracovníky. Na klima třídy tedy působí: zvláštnosti školy její typ, velikost, materiální vybavení, pravidla daná školním řádem, jak je vyţadováno jejich dodrţování a sankciováno případné nedodrţení školních pravidel zvláštnosti vyučovacích předmětů a pedagogických situací - teoretické a praktické vyučování, metody vyučování atd. zvláštnosti tříd - vztahy mezi učiteli a ţáky, způsoby komunikace a kooperace, skladba tříd, skupiny ve třídě a jejich zafixované vzorce chování, třída jako celek atd. zvláštnosti ţáků - jejich pozice a role ve třídě, individuální osobnostní charakteristiky, s kým se ve třídě kamarádí apod. - taková referenční skupina, jak uvádí J. Mareš (1997) mívá zvláště u dospívajících ţáků mnohem větší vliv neţ učitelé a rodiče J. Mareš (1998) vymezuje klima školní třídy jako zvláštní charakteristiku, která vyjadřuje určité postoje a vztahy ve třídě, emocionální naladění, míru integrity, spolupráce a pohody, kterou vnímají učitelé i ţáci. Poukazuje na to, ţe klima ve třídě nelze oddělit od environmentálních, sociálně psychologických, sociologických a kulturních souvislostí. Uvádí dvě koncepce uspořádání prvků klimatu. První rozlišuje čtyři hierarchické úrovně: 1. ekologie charakteristika budovy, v níţ se výuka odehrává 2. prostředí charakteristiky učitelů a ţáků 3. sociální systém skupinové charakteristiky (vztahy, sociální komunikace, podíl na rozhodování, účast na sociálním dění ve skupině) 4. kultura hodnoty a hodnotové systémy, jeţ účastníci povaţují za významné, důraz na kooperaci, učitelova zaangaţovanost, důraz na činnosti související se školou, jasnost cílů Druhá koncepce rozlišuje sedm úrovní : 1. podmínky klimatu fyzikální a psychologické prostředí (architektura budovy, učebny a jejich vybavení, vzájemné respektování, spolupráce a pomoc účastníků, otevřenost a autentičnost jednání radost ze společenství 2. zaangaţovanost ţáků na společné tvorbě plánů 3. zaangaţovanost ţáků na diagnostice vlastních potřeb 4. zaangaţování ţáků na definování cílů učení 5. zaangaţování ţáků na návrhu postupů při učení 6. pomoc ţákům uskutečňovat navrţený postup učení 7. zaangaţovanost ţáků na hodnocení průběhu a výsledků vlastního učení

9 9 Za určující podmínky kvality klimatu sám povaţuje: věk a pohlaví ţáků zvláštnosti třídy i ţáků, jejich sociální zázemí výchovné činitele ve třídě, mnoţství a kvalitu norem chování pracovní motivaci a snahu uspět kvalitu třídního aktivu míru shody cílů třídy s cíli školy specifiku učebních předmětů třídního učitele a jeho způsob komunikace se třídou Školní třídu definuje jako kolektiv s vlastní dynamikou, se stejnými výchovně vzdělávacími cíli, jaké má učitel i škola. Za velmi důleţitou povaţuje komunikaci uvnitř třídy a rozvoj vzájemné spolupráce. Uvádí tyto typy tříd: 1. typ vyrovnaně pozitivní poměrně častý v prvním ročníku 2. spontánně snaţivý typ třída je hodnocena především prospěchem a chováním, vysoká míra inteligence skupiny, nízká absence, emocionální atmosféra 3. nadaná, kohezivní a integrovaná třída - typická pro vyšší ročník, nezávazný vztah ke školním normám, dobré výsledky, ale nízké úsilí, častější absence, třídní učitel citlivý vztah ke třídě 4. celkově neuspokojivý typ nízká úspěšnost, špatná kázeň, vysoká absence Pro vytvoření pozitivního školního klimatu třídy povaţuje za nezbytné formování třídy jako kolektivu, který je ovlivňován těmito faktory: vyrovnané sloţení paralelních tříd sloţení tříd podle pohlaví společná pravidla souţití významné problémy i úkoly řešit společně rozvíjení tradice třídy - tím je dána její odlišnost od jiných řízení třídy - mělo by vést k získání ţáků pro spolupráci efektivní výuka,partnerská komunikace s ţáky, pravidla chování negativní jevy ţáci s trvale vedoucí funkcí, tento jev můţe vést k agresi, šikaně, izolovaní slabších ţáků Mezi nejdůleţitější činitele formující klima třídy patří třídní kolektiv, učitel a ţák. Ţák je ústředním činitelem výuky, kterému přísluší učební aktivita, musí mít určité předpoklady pro výchovu a vzdělávání: fyzické zdraví, tělesná a pohybová zdatnost psychické schopnosti a nadání sociální rodina, společenské vazby dosavadní úroveň a vzdělání Učitel má nezastupitelnou funkci při řízení výchovně vzdělávacího procesu, bezprostředně organizuje pedagogický proces, je jeho tvůrcem, vyuţívá výchovně vzdělávacích prostředků v nových a náročných situacích a vytváří další. Podle Mareše (1998) musí být učitel konstruktivní, komunikační, dobrý organizátor a diagnostik.v metodicko technické oblasti plní tyto funkce: plánovací plánuje výchovně vzdělávací práci, cíle hodin, výběr učební látky, volí metody, prostředky,a formy vyučování a připravuje se na ně

10 10 motivační zajišťuje si pozornost ţáků, jejich zájem, musí je stimulovat a vést k aktivitě a samostatnosti komunikativní vede hodinu, výklad, předvádění a demonstraci pomůcek, vede rozhovor, diskuzi, učí ţáky pracovat s informacemi řídící vede výuku, vhodně do ní zasahuje, individualizuje úkoly, stanoví strategii a taktiku práce, pomáhá při problémech organizační střídá dobu práce a odpočinku, vede písemnosti, zajišťuje podmínky pro práci, materiál, pořádek, připravuje a obsluhuje pomůcky a zařízení, jedná s rodiči kontrolní průběţně kontroluje pochopení učiva, individuální a kolektivní úkoly, zkouší, diagnostikuje vyhodnocovací stanovuje klasifikaci, chválí a kritizuje, odměňuje, analyzuje chyby a stanoví výkonnostní diferenciaci ţáků Zároveň se stává jakýmsi manaţerem vyučovacího procesu, rádcem a partnerem ţáka. Mezi jeho hlavní rysy Mareš (1998) zařazuje: kreativitu přizpůsobit se novému stavu věcí a dokázat změnit nevyhovující morální kredit kladný vztah k práci, třídě pedagogický optimismus důvěra ve výchovu, školu pedagogický takt umět vhodně jednat s ţáky v různých situacích pedagogický klid spravedlivost Mareš (1998) uvádí, ţe sociální klima třídy se dá charakterizovat zhruba v pěti teoretických úrovních. První úroveň je ekologická a lidé jsou v ní přítomni spíše zprostředkovaně, je dána prostorem, němţ ţáci a učitelé ţijí část svého ţivota. Druhá úroveň je dána úrovní jednotlivých učitelů a ţáků. Třetí je úroveň malých sociálních skupin a podskupin. Čtvrtá úroveň je dána úrovní větších sociálních skupin (klimatem celé školy). Pátou úrovní jsou velké sociální skupiny, např. úroveň školství dané země, zvláštnosti její kultury.rozlišuje několik současných přístupů ke zkoumání klimatu: sociometrický objektem zkoumání je školní třída jako sociální skupina, její struktura a vývoj vztahů a vliv na rozvoj dispozic ţáků diagnostickou metodou je např. sociometricko- ratingový dotazník (SORAD), představitelem tohoto přístupu je V. Hrabal organizačně-sociologický objektem studia je školní třída jako organizační jednotka a učitel jako řídící pracovník, zabývá se rozvojem týmové práce v hodině diagnostickou metodou je standardizované pozorování průběhu pedagogické interakce interakční objektem studia je školní třída a učitel, jejich vzájemná interakce ve vyučovací hodině diagnostickou metodou je standardizované pozorování, metody interakční analýzy, počítačové, audiovizuální nahrávky, jejich popis a rozbor pedagogicko-psychologický objektem zkoumání je školní třída a učitel, zabývá se rozvojem spolupráce ve třídě, kooperativním učením v malých skupinách diagnostickou metodou je posuzovací škála Clasroom Life Instrument (CLI) školně-etnografický objektem je školní třída, učitelé a celý přirozený ţivot školy, jak je vnímáno a hodnoceno svými aktéry diagnostickou metodou je zúčastněné pozorování, rozhovory a jejich nahrávky s učiteli a ţáky, badatel pobývá ve škole řadu měsíců

11 11 vývojově psychologický - objektem je ţák jako osobnost a školní třída jako sociální prostředí, v němţ se má osobnost rozvíjet pouţívají se různé diagnostické metody (dotazník, rozhovor, pozorování) sociálně-psychologický a environmentalistický objektem je školní třída, která je chápána jako prostředí pro učení (environment), ţáci a učitelé působící v ní diagnostickou metodou jsou posuzovací škály, které vyplňují sami aktéři a zachycují v nich své vidění klimatu, své postoje, názory a očekávání, dnes nejrozšířenější metoda Kolektiv školní třídy Problematikou vytváření třídního kolektivu se zabývá V. Spousta (1996) a poukazuje na jeho důleţitost v procesu výchovy a vzdělávání v současných podmínkách. Pro moderní demokratickou společnost je typická sloţitost lidských vztahů, ve kterých je kaţdý její člen je závislý na ostatních členech této společnosti, na jejích potřebách, zájmech a cílech. Pro současnou školu a pedagogy to znamená zaměřit se na teoretickou i praktickou výchovu ke spolupráci,solidaritě,smyslu pro celek a oddanost jeho zájmům. V tomto kontextu se stává výchova kolektivu základním principem souţití v demokratické společnosti a zároveň nejvyšším cílem výchovy, který má vést ke zvýraznění kooperace a vzájemnému propojení členů skupiny a posílit výchovný a sociální efekt. Svobodný rozvoj osobnosti ţáka musíme chápat komplexně a dvoustranně jako rozvoj individuální i sociální podstaty jeho osobnosti. Utváření kolektivu je dlouhodobý proces, který probíhá v několika etapách podle toho, jak kolektiv reaguje na vývoj a změny ve společnosti. Ve výchovné praxi školy rozlišujeme čtyři základní : 1. Nejde ještě o kolektiv v pravém slova smyslu, pedagog vznáší jako organizátor rodící ho se kolektivu určité poţadavky, aniţ by je zdůvodňoval a vyţaduje jejich plnění. Tyto poţadavky musí být v souladu s celkovou strategií školy, musí být opodstatněné a splnitelné, zpočátku se zaměřuje na chování a jednání členů budoucího kolektivu. 2. V této fázi získává pedagog na svoji stranu nejaktivnější členy skupiny, ze kterých se utváří jádro budoucího kolektivu. V ţádném případě nemohou být přímo vybráni a určeni pedagogem, ani voleni členy své skupiny, protoţe by hrozilo nebezpečí, ţe by se z jádra stala privilegovaná kasta, kterou by dříve nebo později zatlačili ostatní členové do izolace. Skutečné a činorodé jádro kolektivu můţe vzniknout tehdy, kdyţ sami členové usilují o dosaţení společných cílů prostřednictvím svobodné a uvědomělé aktivizace své osobnosti. 3. Poţadavky jádra přejímá postupně větší část budoucího kolektivu, v tomto případě se kolektiv stává autoritou a subjektem výchovy. Poţadavky pedagoga přijímá kolektiv za své vlastní, funkce pedagoga se mění, dosavadní direktivní řízení je nahrazováno nepřímým, které se navenek projevuje jako nenásilné usměrňování kolektivu. V této fázi dochází k vlastnímu integračnímu procesu, jímţ se postupně upevňují všechny základní vazby kolektivu (názorová, emoční, návyková). Nutno podotknout, ţe k této fázi se dostávají třídní kolektivy jen výjimečně. 4. Závěrečná etapa je kulminací vývoje kolektivu a dovršením kvalitativních proměn v jeho struktuře. Kaţdý člen povaţuje poţadavky kolektivu za své vlastní a je schopen sám sobě klást nové. Osobnost vychovávaného přejímá funkci vychovávajícího, dochází ke ztotoţnění výchovného subjektu a objektu. Kaţdý jedinec se stává morálně samostatným ví, jak se má chovat, jak má jednat a proč. Stává se aktivním spolutvůrcem a propagátorem demokratického způsobu ţivota.

12 12 Podle V. Spousty (1996) je pro utváření kolektivu nejdůleţitější druhá část, kdy vzniká jádro. Podaří-li se třídnímu učiteli vhodně a zajímavě programovat činnost třídního kolektivu, jeho aktivní jádro snadno připoutá při realizaci ostatní členy kolektivu. Touto společnou činností (prací, zábavou, sportem, hrou) všech členů kolektivu se postupně vytvářejí podmínky pro upevnění názorových, emočních a návykových vazeb a tím i pro integraci kolektivu. (společné záţitky hlavně z mimoškolní činnosti velice rychle a nenásilně stmelují kolektiv) Při vedení třídy by měl třídní učitel respektovat jak zvláštnosti jednotlivých etap vývoje kolektivu, tak i biotické a psychické zvláštnosti členů utvářeného kolektivu. V předškolním věku jsou pevnější vztahy dětí k ostatním vytvářeny především návykem, ve věku od 7 do 10 let dochází mezi ţáky třídního kolektivu ke vzniku rozmanitých vztahů na bázi návykové a emoční. Teprve na konci tohoto období se začíná při tvorbě vztahů uplatňovat i jistá racionalita. V období prepubertálním a pubertálním, kdy emocionální sloţka přechodně převaţuje, vzniká spontánně řada sociálních útvarů, které mohou být váţnými soupeři třídnímu kolektivu díky své ţivelnosti a nevázanosti, v tomto období vzrůstá počet výchovných problémů. Chlapci se obvykle sdruţují v mocensky dobře zorganizované skupiny, které bývají velmi soudrţné. Vzhledem k tomu, ţe dochází k výraznějšímu intelektuálnímu rozvoji ţáků, nemusí mít tyto skupiny pouze negativní dopad, ale pokud třídní učitel své ţáky zná a pokud dovede svých znalostí vyuţít výchovně, můţe být jím vedený kolektiv třídy velmi iniciativní a aktivní a je schopen samostatně řešit řadu organizačních a pracovních úkolů i kázeňských problémů. Relativně nejlépe se vedou třídní kolektivy adolescentů, protoţe v tomto věku jsou ţáci schopni objektivně posoudit situaci i poţadavky na ně kladené. Ovšem úspěšně vést takový kolektiv můţe jen třídní učitel, který je skutečnou pedagogickou osobností a dokáţe budovat svou autoritu na svých osobních, morálních, odborných a pedagogických kvalitách. Pokud zaloţí svou autoritu pouze na formálním prosazování své moci, třídní kolektivy adolescentů ho většinou nerespektují a nemůţe vzniknout ţádoucí kolektiv třídy. Rysy třídního kolektivu Ţákovský kolektiv je sociální skupina organizovaná a řízená určitými sociálně psychologickými zákonitostmi. Její rozvrstvení ovlivňují konkrétní vztahy mezi jednotlivými ţáky a způsob jejich vzájemné komunikace. Kolektiv tvoří skupina ţáků, kteří jsou spojeni vazbou názorovou, emoční a návykovou a společným cílem, vzniká ze svobodné vůle svých členů, je stmelen společným cílem, činností, organizací, zodpovědností a vybaven orgány správy. Podle V. Spousty (1996) se vyznačuje těmito znaky: - členy kolektivu sjednocují společné cíle, které reprezentují jednotu osobních, společných (skupinových) i společenských zájmů a potřeb a jsou v souladu s globálními cíli demokratické společnosti - kolektiv sjednocuje společná činnost a společné úsilí dosáhnout stanovených cílů, příznačným rysem je jeho dynamičnost, neustálý vývoj, nespokojenost s dosaţenými výsledky, hledání nových progresivních cest a snaha o pokrok - kolektiv je vnitřně organizovaný společenský útvar, který je usměrňován a řízen vedoucími orgány správy a samosprávy, jeţ reprezentují a obohacují zájmy kolektivu a společnosti - mezi jednotlivými členy existují vzájemné vztahy, které se vyznačují specifickými rysy charakteru členů, např. kritikou a sebekritikou, ochotou ke spolupráci, tolerantností atd.

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Autodiagnostika učitele

Autodiagnostika učitele Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY Pod tímto pojmem se rozumí uspořádání výuky, tj. organizace činnosti učitele i žáků při vyučování. Každá z organizačních forem vytváří vztahy mezi žákem, vyučujícím, obsahem a prostředky

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

7.3 Projekt Celý svět ve škole

7.3 Projekt Celý svět ve škole 7.3 Projekt Celý svět ve škole Hlavní cíl projektu: V souladu se strategickými záměry ŠVP, jako jsou otevřenost, spokojenost, spolupráce, partnerství a pozitivní vztah, je hlavním cílem projektu zapojit

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti

Více

Strategický plán rozvoje školy na období roků 2007 2012

Strategický plán rozvoje školy na období roků 2007 2012 Strategický plán rozvoje školy na období roků 2007 2012 ŠKOLA PRO ŢIVOT, VE KTERÉM CHCEME OBSTÁT JAKO LIDÉ Cílem je připravit takového žáka, který bude mít dovednosti, vědomosti i morální vlastnosti použitelné

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE,

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, okres Hodonín, ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Máš na to! Příloha č.1: Pravidla pro hodnocení žáků Verze z 30.08.2009 zpracována podle RVP ZV Platnost : 1.9.2009

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

6.34 Společenskovědní seminář

6.34 Společenskovědní seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a společnost Výchova k občanství 6.34 Společenskovědní seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Společenskovědní seminář je volitelným předmětem,

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Uvede seznam institucí a organizací, ke kterým se může člověk

Více

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba TÝMOVÝ VÝSTUP Týmový výstup 360 zpětné vazby 360 zpětná vazba ÚVOD Týmový výstup nabízí přehled výsledky napříč zvolenou skupinou. Výstup odpovídá strukturou individuálním výstupním zprávám a pracuje s

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Didaktický proces vzdělávání

Didaktický proces vzdělávání Didaktický proces vzdělávání dospělých Základní prvky didaktického procesu ve vzdělávání dospělých: Didaktický proces = výuka CÍL= určen zvenčí např. politikou, společností, potřebami institucí OBSAH=

Více

Příloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP

Příloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP Příloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP Oblasti hodnocení podmínky vzdělávání, průběh vzdělávání, podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob

Více

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Nejvíc problémů si děláme tím, že počítáme s příznivými podmínkami svého okolí. Čekejme raději horší podmínky a když budou dobré, tak nás to mile překvapí.

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty Osnovy I Sportovní aktivity Charakteristika volitelného vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Volitelný předmět Sportovní aktivity je realizován ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví,

Více

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže.

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova Prosociální výchova je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova se pod názvem etická výchova vyučuje jako volitelný, ale povinný

Více

Školní třída jako sociální skupina. Mgr. Milena Mikulková pro Život bez závislostí, o.s. Říčany, 2010

Školní třída jako sociální skupina. Mgr. Milena Mikulková pro Život bez závislostí, o.s. Říčany, 2010 Školní třída jako sociální skupina Mgr. Milena Mikulková pro Život bez závislostí, o.s. Říčany, 2010 A: ŠKOLNÍ TŘÍDA JAKO SOCIÁLNÍ SKUPINA 1. Vztahová síť ve školní třídě 2. 3. Potřeby jednotlivce a potřeby

Více

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika

Více

STRUKTURA VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY

STRUKTURA VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY Základní škola, Česká Lípa, Školní 2520, příspěvková organizace STRUKTURA VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY Oblast 1.Podmínky ke vzdělávání Podoblast 1.1 Lidské zdroje 1.2 Materiální zdroje 1.3 Finanční zdroje

Více

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY:

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: ZŠ Háj ve Slezsku,okres Opava,příspěvková organizace Zaměření autoevaluace CÍLE KRITÉRIA Podmínky ke vzdělávání Zlepšovat materiální podmínky ke vzdělávání škole, Zabezpečení

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Občanská výchova ŠVP LMP

Charakteristika vyučovacího předmětu Občanská výchova ŠVP LMP Charakteristika vyučovacího předmětu Občanská výchova ŠVP LMP Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Občanská výchova Vyučovací předmět Občanská výchova je tvořen z obsahu vzdělávacího

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků 1. st. Charakteristika vzdělávacího oboru V rámci prvního stupně se žáci seznamují s etickou výchovou v rámci integrovaného vzdělávání, tzn. prolínání do různých vzdělávacích oblastí. Týká se to převážně

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Předmět: Logické hrátky

Předmět: Logické hrátky Předmět: Logické hrátky Charakteristika předmětu Logické hrátky Vyučovací předmět Logické hrátky je volitelným předmětem v 6. ročníku. Rozšiřuje a prohlubuje obsah předmětu Matematika vzdělávacího oboru

Více

Vedení skupiny. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Vedení skupiny. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vedení skupiny Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti ovlivňuje činnost skupiny a hraje ústřední roli při určování cílů, hodnot a norem skupiny. Nakonečný

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU? ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky

Více

Hodnocení žáků a autoevaluace školy

Hodnocení žáků a autoevaluace školy Hodnocení žáků a autoevaluace školy Pravidla pro hodnocení žáků Základní východiska pro hodnocení a klasifikace Cílem hodnocení je zpětná vazba, prostřednictvím které žák získává informace o tom, jak danou

Více

Předmět: Cvičení s hudbou

Předmět: Cvičení s hudbou Předmět: Cvičení s hudbou Charakteristika volitelného předmětu cvičení s hudbou 2. stupeň Obsah tohoto vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví stanovených RVP ZV a realizuje

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy

Více

Pravidla pro hodnocení žáků

Pravidla pro hodnocení žáků Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání žáků se řídí příslušnými paragrafy školského zákona. Podrobnosti o hodnocení výsledků žáků a jeho náležitostech stanoví ministerstvo prováděcím

Více

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti.

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti. Pravidla pro hodnocení ţáka Úvod Hodnocení ţáků je součástí běţné výchovně vzdělávací činnosti pedagogických pracovníků, kterou vykonávají podle dohodnutých pravidel ve výuce i mimo ni. Hodnocení, probíhající

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu Výchova ke zdraví Vzdělávací obsah předmětu preventivní ochrana a odpovědnost

Více

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

Jeden za všechny, všichni za jednoho

Jeden za všechny, všichni za jednoho Školní vzdělávací program ŠD Základní škola Bystřice n.p., Nádražní 615 Jeden za všechny, všichni za jednoho Obsah školního vzdělávacího programu 1. Charakteristika školního vzdělávacího programu - Název

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Hodnocení žáka s LMP

Hodnocení žáka s LMP Hodnocení žáka s LMP Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku Předmět: PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ Téma 4: HODNOCENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU, ODMĚŇOVÁNÍ ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU Nutnost Formulování

Více

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 V Olomouci, 1.9.2010 1. Činnost výchovné poradkyně Funkce výchovné poradkyně je zřizována podle 34 zákona ČNR č. 76/1978 Sb. (ve smyslu

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Zástupce ředitele a personální práce

Zástupce ředitele a personální práce Název projektu: Reg. č. projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Modul : Zástupce ředitele a personální práce Evropská obchodní akademie,

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Etická výchova 4. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Základní komunikační dovednosti reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální

Více

Týdenní počet hodin 12 hod z toho 1.stupeň 12 hod 2.stupeň 0 hod

Týdenní počet hodin 12 hod z toho 1.stupeň 12 hod 2.stupeň 0 hod Vzdělávací oblast ČLOVĚK A JEHO SVĚT Týdenní počet hodin 12 hod z toho 1.stupeň 12 hod 2.stupeň 0 hod Vyučovací předměty Prvouka Vlastivěda Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávaní v této vzdělávací

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

TEST. 3. Jaké znáte funkce morálky: a) poznávací, regulativní a humanizační, b) poznávací a výchovná, c) výchovná, vzdělávací a limitující.

TEST. 3. Jaké znáte funkce morálky: a) poznávací, regulativní a humanizační, b) poznávací a výchovná, c) výchovná, vzdělávací a limitující. TEST 1. Jak definovat pojem etika: a) je to filozofická disciplína, jejímž objektem zkoumání je morálka, b) je to filozofická disciplína, jejímž objektem zkoumání je svědomí člověka, c) je to filozoficko-psychologická

Více

Příklad dobré praxe XXI

Příklad dobré praxe XXI Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe XXI pro průřezové téma Člověk a svět práce Ing. Iva Černá 2010

Více

7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie

7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie 7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie Obecné cíle výuky Psychologie Předmět a výuka Psychologie je koncipována tak, aby žáky vedla k utváření realistického

Více

AUTOEVALUACE ŠKOLY. Autoevaluace školy

AUTOEVALUACE ŠKOLY. Autoevaluace školy AUTOEVALUACE ŠKOLY Autoevaluace školy Autoevaluace školy je podrobně rozpracovaná podle 9 vyhlášky č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náleţitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení

Více

Výchova k občanství - Prima

Výchova k občanství - Prima - Prima Výchova k občanství Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence občanská Kompetence sociální a personální Kompetence k učení Kompetence pracovní

Více

AKTIVITY, DNY PROJEKTOVÉ VÝUKY PRAKTICKÁ CVIČENÍ ZÁŢITKOVÉ SEMINÁŘE

AKTIVITY, DNY PROJEKTOVÉ VÝUKY PRAKTICKÁ CVIČENÍ ZÁŢITKOVÉ SEMINÁŘE AKTIVITY, DNY PROJEKTOVÉ VÝUKY PRAKTICKÁ CVIČENÍ ZÁŢITKOVÉ SEMINÁŘE Aktivity pro ţáky byly realizovány v rámci projektu na desítkách škol. Měly různý charakter, od praktických cvičení, přes projektovou

Více

1. Metodika vlastního hodnocení školy. 1.1 Oblasti hodnocení 1.1.1 PROGRAM ŠKOLY

1. Metodika vlastního hodnocení školy. 1.1 Oblasti hodnocení 1.1.1 PROGRAM ŠKOLY 1. Metodika vlastního hodnocení školy 1.1 Oblasti hodnocení 1.1.1 PROGRAM ŠKOLY soulad školního programu s RVP další programová nabídka např. pro ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami, variabilita

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a

Více