Význam periodika AUC Philosophica et Historica Studia Sociologica v dějinách české sociologie

Transkript

1 Význam periodika AUC Philosophica et Historica Studia Sociologica v dějinách české sociologie Konference Sociologické Kateřina Holubová, Adéla Javůrková, rozhledy, rozvahy, rozpravy Renáta Topinková, Praha, 5. prosince 2014 Olomouc, Katedra sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy

2 AUC P&H StS základní charakteristika - vznik AUC StS je výsledkem vzepětí české sociologie v 60. letech 20. století [srov. Voříšek 2012; Nešpor a kol. 2014: ] - katedra sociologie na FF UK byla založena (obnovena) na počátku akademického roku 1965/1966 [podrobně Sedláčková, Mlynář 2015] - první číslo AUC StS vyšlo v roce 1967 a autorsky se na něm podílela většina významných osobností spjatých se vznikem katedry: Eduard Urbánek, Jan Sedláček i Jiřina Šiklová - obsah [je] členěný jako v odborném časopise. Obsahují studie a stati, zprávy, informace a recenze [Urbánek 1988: 237], přesto se formálně vzato o odborný časopis jedná až v poslední době (dříve sborník) - ambiciózně působící druhé číslo, vydané kompletně v angličtině a Člověk v teoretické perspektivě zahrnující bibliografii dosavadní české a slovenské sociologické sociálních věd také kolokvium MČSS produkce, je z dnešního pohledu poněkud smutným dokladem zmařených snah sociologiíff UK Katedra sociologie Praha, 5. prosince 2014o navázání blízkých kontaktů se světovou

3 AUC P&H StS základní charakteristika v češtině [Berger 2016] Člověk v teoretické perspektivě - ambiciózně působící druhé číslo, vydané kompletně v angličtině a sociálních věd také kolokvium MČSS zahrnující bibliografii dosavadní české a slovenské sociologické produkce, je z dnešního pohledu poněkud smutným dokladem Katedra sociologie Praha, 5. prosince 2014o navázání blízkých kontaktů se světovou zmařených snah sociologiíff UK

4 AUC P&H StS základní charakteristika - stejně jako sociologické pracoviště na FF UK, i samotná řada AUC StS přetrvala normalizační léta; před listopadem 1989 periodikum vydávala přímo Univerzita Karlova, od roku 1990 nakladatelství Karolinum - do roku 2016 vyšlo celkem 21 tematicky orientovaných čísel, z toho dvě v angličtině, věnovaných nejrůznějším sociologickým oblastem a tématům - časopis je v současnosti evidován jako recenzované (neimp.) odborné periodikum v databázi ERIH - od čísla XVII (vyd. 2013) je obsah dostupný ve fulltextové podobě na stránkách nakladatelství Karolinum a v databázi CEEOL, po skončení projektu budou on-line i všechna starší čísla (digitalizace probíhá)

5 Metodologie Cíl výzkumu - zmapování tématické, autorské a citační struktury periodika vývoj a proměny tuzemské sociologie Metoda - obsahová analýza - inspirace na základě textů Dušana Janáka a Roberta Klobuckého [Janák 2011; Janák & Klobucký 2014] Příprava dat - Člověk metoda uzavřeného kódování u proměnných třídících texty dle v teoretické perspektivě typu textu, tématického typu a tématického centra

6 Metodologie 1) Typ textu - stať/zpráva/recenze/ostatní 2) Tématický typ - Sociální realita/ Sociologická tradice/ Sociologická teorie a epistemologie/ Metodologie empirického výzkumu/ Jiné ( převzato od Janáka [2011] ) 3) Tématická Člověk v teoretickécentra perspektivě - kódování dle Janáka (29 center) ([Janák, 2011])

7 Metodologie Interkodérská reliabilita - dle koeficientu Scottovo π - Vzhledem k očekávaným rozdílům ve výsledcích před a po roce 1989 jsou data analyzována s ohledem na srovnání těchto dvou období - pro tématické typy vychází 0,84 Charakteristika souboru - analyzováno 21 čísel (všechna vydaná čísla) typů textů (74 v číslech předrevolučních, 115 v porevolučních) - sociálních celkemvěd 4105,5 normostran textu z toho 1448,7 v číslech kolokvium MČSS předrevolučních a téměř dvakrát tolik normostran v číslech Praha, 5. prosince 2014 porevolučních.

8 Struktura příspěvků z hlediska typu textů - nejčastěji se objevují 3 typy textů - statě, zprávy a recenze - v jiném případě text zařazen do typu ostatní - z hlediska typu textu převládají v periodiku jednoznačně statě, následují recenze a pak zprávy viz Graf 1

9 - významný rozdíl mezi před a porevolučním období je zaznamenatelný v poměrném zastoupení statí a recenzí. Před rokem 1989 bylo publikováno výrazně větší množství recenzí než po roce Statí naopak po revoluci výrazně přibylo.

10 Shrnutí - po roce 1989 je poskytován větší prostor statím a to jak z hlediska celkového počtu příspěvků, tak z hlediska jejich průměrné délky a to na úkor ostatních typů textů jako recenze, zprávy či ostatní.

11 Autorská struktura periodika - za celou dobu existence časopisu do něj přispělo 86 různých autorů - jedná se především o české autory, za celé sledované období přispěli do časopisu pouze 3 autoři původem ze Slovenska a 8 příspěvků má zahraničního autora mimo Slovensko

12 Produktivita autorů

13 Shrnutí - periodikum je ryze českou produkcí - nejproduktivnějším autorem je jednoznačně Eduard Urbánek

14 Tematická struktura - tematický typ a tematická centra byla určována u statí a recenzí, kterých bylo dohromady 174 (V číslech předrevolučních 72 a porevolučních 102). - polovina analyzovaných textů spadá do kategorie Sociologická teorie zahrnující především různé teoretické koncepty a přehledové studie. Podíl tohoto typu textů se při srovnání před a porevolučního období jeví jakoperspektivě konstantní. Člověk v teoretické

15 - jinak je tomu v případě kategorie Sociologická tradice, do které byly řazeny převážně texty pojednávající o samostatných směrech, školách či autorech - zastoupení této kategorie po roce 1989 výrazně ustoupilo a to ve prospěch textů věnujících se Sociální realitě zahrnující empirické výsledky - rovněž textů věnujících se čistě metodologii výrazně ubylo

16

17

18 Shrnutí - obecně lze po roce 1989 zaznamenat nárůst textů věnujících se nejrůznějším dílčím tématům, jako jsou - prostorová sociologie, životní prostředí, kultura, státy, regiony, EU, občanství, demokracie či média - nejvýrazněji narostl podíl textů věnujících se tématu transformace a modernizace a tématu sociální patologie a sociální problémy - nejvýrazněji zájem o témata sociální struktury, Člověk v teoreticképoklesl perspektivě sociálních věd kolokvium MČSS stratifikace, mobility. Dále také o téma metodologie empirického výzkumu, sociologie práce, nezaměstnanost a historie české a slovenské sociologie

19

20

21

22 Literatura Berger, P. L Sociologická teorie jako oblast mezinárodní spolupráce. Sociální studia (v přípravě). Janák, D., R. Klobucký Autorská a tematická struktura Sociologické revue. Příspěvek k sociologickému rozboru dějin české sociologie. Sociologický časopis 47 (5): Nešpor, Z. R. a kol Dějiny české sociologie. Praha: Academia. Sedláčková, M., J. Mlynář (eds.) Prima to bývalo a prima to i je! Memoáry k 50. výročí založení katedry sociologie FF UK. Praha: FF UK. Voříšek, M The reform generation: 1960s Czechoslovak sociology from a comparative Člověk v teoretické perspektivě perspective. DěkujemeKatedra za pozornost. sociologie FF UK