USNESENÍ. takto: 5000 Kč. Odůvodnění: [2] Nejvyšší správní soud uvážil o žádosti a návrhu stěžovatele takto:

Transkript

1 5 Afs 318/ USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl předsedou senátu Mgr. Ondřejem Mrákotou v právní věci žalobce: Roman Machala, bytem Pod Pramenem 1504/4, Praha 4, zastoupený Ing. Jitkou Routkovou, daňovou poradkyní se sídlem Komenského 87/3, Liberec, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne , č. j. 9 Af 28/ , takto: I. Žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti se zamítají. II. III. Soud vyzývá žalobce, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení buď předložil plnou moc udělenou jím advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soud vyzývá žalobce, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek (podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů) za kasační stížnost, který činí podle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků částku 5000 Kč. Odůvodnění: [1] Žalobce (dále jen stěžovatel ) se kasační stížností domáhal zrušení usnesení Městského soudu v Praze (dále jen městský soud ) ze dne , č. j. 9 Af 28/ , kterým bylo zastaveno řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne , č. j /17/ , a to z důvodu nezaplacení soudního poplatku za žalobu poté, kdy městský soud zamítl žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků. Současně s podáním kasační stížnosti stěžovatel požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce pro řízení o kasační stížnosti. V kasační stížnosti uvedl, že prohlášení o jeho osobních, majetkových a výdělečných poměrech má k dispozici městský soud. [2] Nejvyšší správní soud uvážil o žádosti a návrhu stěžovatele takto: [3] Podmínky pro osvobození od soudních poplatků upravuje 36 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s. ). Podle první věty tohoto ustanovení

2 5 Afs 318/2017 účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Jak vyplývá z citovaného ustanovení, předpokladem pro osvobození účastníka od soudních poplatků je kumulativní splnění zákonem stanovených podmínek, dle kterých (i) účastník musí o osvobození od soudních poplatků požádat, (ii) účastník doloží nedostatek příjmů, a zároveň (iii) jeho návrh není zjevně neúspěšný. [4] Účelem institutu osvobození od soudních poplatků je ochrana práv účastníka řízení, pokud by mu mohla vzniknout vážná újma na jeho právech v důsledku nedostatku finančních prostředků, který by mu bránil účinně chránit svá práva v řízení před soudem. Smyslem tohoto institutu není kompenzovat navrhovateli finanční zátěž spojenou se soudním řízením, ale zajistit přístup k soudu. Účastník řízení žádající o osvobození od soudních poplatků musí sám osvědčit, že jsou v jeho případě splněny zákonem stanovené předpoklady. Pokud tuto povinnost nesplní, soud osobní, výdělkové a majetkové poměry účastníka sám z úřední povinnosti nezjišťuje (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne , č. j. 7 Azs 343/ , publ. pod č. 537/2005 Sb. NSS). [5] Předpokladem úspěchu žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů tedy je řádné splnění povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní. Naopak nevěrohodnost či neúplnost tvrzení stěžovatele ohledně existence předpokladů pro osvobození od soudních poplatků vylučuje, aby bylo žádosti vyhověno (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne , č. j. 1 As 39/ , publ. pod č. 1962/2010 Sb. NSS, či ze dne , č. j. 9 As 43/ , [6] Nejvyšší správní soud ze soudního spisu městského soudu zjistil, že stěžovatel doložil své Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce ze dne s dalšími listinami týkajícími se jeho poměrů. S ohledem na aktuálnost podkladů doložených městskému soudu z nich Nejvyšší správní soud vycházel, aniž by znovu od stěžovatele žádal doložení jeho osobních, majetkových a výdělkových poměrů pro účely řízení o kasační stížnosti. V prohlášení stěžovatel uvedl, že s ním v domácnosti žijí jeho 4 dcery (ročníky 1998, 2005, 2011 a 2017), finančně závislá je na něm rovněž jeho další dcera (ročník 2008), která však nežije ve společné domácnosti. Stěžovatel je dle svých tvrzení finančně závislý na své matce. Dále stěžovatel uvedl, že pracuje jako řidič s průměrným měsíčním výdělkem za 2. kalendářní čtvrtletí roku 2017 ve výši 8188 Kč; má exekuci na mzdu. Vlastní nemovitý majetek - rodinný dům a související pozemek, dále vlastní dvě zemědělské stavby, což doložil výpisy z katastrů nemovitostí. Z výpisů plyne, že na nemovitostech vázne zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu a byl vydán exekuční příkaz k jejich prodeji. Stěžovatel dále uvedl, že má vyživovací povinnost ke všem pěti jeho dcerám, ke dvěma nejstarším v konkrétní výši určené soudem 3500 Kč měsíčně (tj. celkem 7000 Kč). Podle svých tvrzení stěžovatel dluží Finančnímu úřadu Liberec částku Kč, Okresní správě sociálního zabezpečení Semily částku ,98 Kč, Okresní správě sociálního zabezpečení Jablonec částku Kč a Pražské správě sociálního zabezpečení částku ,98 Kč. Vedle výpisů z katastru nemovitostí stěžovatel doložil již pouze exekuční příkaz na přikázání pohledávky z účtu vydaný Finančním úřadem pro Liberecký kraj dne , znějící na nedoplatek na dani ve výši ,73 Kč a úrok z prodlení. [7] Nejvyšší správní soud shledal tvrzení stěžovatele o jeho majetkových a výdělkových poměrech nevěrohodným. V prohlášení o majetkových poměrech stěžovatel uvedl, že jeho příjem činí měsíčně částku 8188 Kč a že je finančně závislý na své matce, což však blíže nerozvedl a ničím nedoložil. Přiznal, že je vlastníkem několika nemovitostí, ale neuvedl,

3 pokračování 5 Afs 318/ že by mu z tohoto majetku plynuly nějaké příjmy (např. příjmy z pronájmu). Zástavní právo na nemovitostech ani exekuční příkaz k prodeji nemovitostí existenci takového příjmu nevylučují. Nelze přehlédnout ani to, že stěžovatel přiznal výhradně majetek evidovaný v katastru nemovitostí, tj. majetek zjistitelný z veřejných registrů, který je zatížen omezeními vlastnického práva. Stěžovatel neuvedl, že by měl jakékoliv úspory; naopak připustil několik závazků - vyživovací povinnost vůči pěti dětem (z toho ve dvou případech určenou soudem v celkové výši 7000 Kč měsíčně) a několik dalších závazků vůči různým věřitelům v celkové výši cca Kč. Existenci závazků (s výjimkou nedoplatku na dani ve výši ,73 Kč a úroku z prodlení) však ničím nepodložil. Stěžovatel sice doložil, že dluží uvedený nedoplatek na dani a úrok z prodlení, to ovšem samo o sobě neznamená, že jeho poměry mu neumožňují zaplatit soudní poplatek za kasační stížnost a uhradit odměnu advokátovi, který by jej zastupoval v řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud má totiž pochybnosti (především) o věrohodnosti tvrzení stěžovatele o jeho příjmech, stejně jako o ostatních nijak nedoložených výdajích. Znovu je třeba zdůraznit, že břemeno tvrzení a břemeno důkazní stíhá právě stěžovatele, který žádá o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. [8] Z prohlášení o majetkových poměrech stěžovatele není vůbec zřejmé, z jakých finančních prostředků hradí náklady na své základní životní potřeby (stravu, bydlení, ošacení, osobní hygienu apod.) nebo jakým způsobem plní svou vyživovací povinnost vůči dětem a zda a jak splácí tvrzené (avšak nedoložené) dluhy. Údaje, že na mzdu stěžovatele je nařízena exekuce, stejně jako skutečnost, že je finančně závislý na své matce, shledává soud ve světle dalších okolností nedostatečnými; údaj o tom, že jej živí jeho matka, pak není ničím podložen. [9] Nad rámec výše uvedeného je Nejvyššímu správnímu soudu známo, že stěžovatele zastupuje v řízeních před správními soudy daňová poradkyně Ing. Jitka Routková (vedle tohoto řízení např. řízení u Nejvyššího správního soudu vedené pod sp. zn. 6 Afs 372/2017, 1 Afs 97/2017), v řízení u zdejšího soudu vedeném pod sp. zn. 2 Afs 239/2017 je stěžovatel dokonce zastoupen advokátem na základě plné moci. Nejvyšší správní soud si je vědom, že uvedené skutečnosti samy o sobě neznamenají, že má stěžovatel dostatečný majetek k zaplacení soudního poplatku a odměnu za zastupování advokátem ve všech soudních řízeních, které vede. Pokud však stěžovatel žádá dobrodiní v podobě osvobození od soudního poplatku a ustanovení advokáta za všech výše popsaných skutečností, je třeba, aby unesl břemeno tvrzení, a také břemeno důkazní, což se v daném případě nestalo. [10] Stěžovateli je přitom s ohledem na jeho předchozí neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků nepochybně známo, jaké podmínky je třeba splnit pro kladné posouzení žádosti (viz usnesení zdejšího soudu ze dne , č. j. 8 Afs 71/ a č. j. 8 Afs 73/ , ze dne , č. j. 7 Afs 77/ , ze dne , č. j. 7 As 169/ , a ze dne , č. j. 1 Afs 211/ ). V citovaných usneseních soud stěžovatele upozornil, že žadatel o osvobození od soudních poplatků je povinen tvrdit a doložit úplné informace o své majetkové situaci, tedy včetně všech příjmů nebo úspor. Přes toto upozornění stěžovatel věrohodně nedoložil své příjmy ani nyní a neprokázal rozhodné skutečnosti pro posouzení, zda jsou u něj dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Nepodařilo se mu tak rozptýlit pochybnosti soudu o jeho majetkových a výdělkových poměrech. [11] Nejvyšší správní soud tedy dospěl k závěru, že v daném případě není splněna první ze shora uvedených podmínek k osvobození stěžovatele od soudních poplatků, tj. doložení nedostatku prostředků. Vzhledem k tomu, že předpokladem pro osvobození účastníka řízení od soudních poplatků je kumulativní naplnění podmínek podle 36 odst. 3 s. ř. s., nezabýval se již Nejvyšší správní soud z důvodu hospodárnosti posouzením třetí z výše uvedených podmínek a žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků zamítl.

4 5 Afs 318/2017 [12] Podle 35 odst. 9 s. ř. s. může předseda senátu na návrh ustanovit zástupce navrhovateli, u něhož jsou v prvé řadě dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že stěžovatel nesplnil podmínky pro osvobození od soudních poplatků, nemůže mu být pro řízení o kasační stížnosti ustanoven ani zástupce. [13] Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud rozhodl ve výroku I. tohoto usnesení o tom, že se stěžovatelova žádost o osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti zamítají. [14] Podle 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Nejvyšší správní soud zamítl návrh stěžovatele na ustanovení zástupce a vyzval ho proto, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení tohoto usnesení doložil zastoupení a předložil soudu plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování v řízení o kasační stížnosti, popř. aby doložil doklad o potřebném právním vzdělání. [15] Podáním kasační stížnosti stěžovateli vznikla poplatková povinnost k úhradě soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti ve výši 5000 Kč [položka č. 19 sazebníku soudních poplatků, jež je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o soudních poplatcích )]. Soudní poplatek byl splatný zároveň s podáním kasační stížnosti [ 2 odst. 2 písm. b), 4 odst. 1 písm. d) a 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích]. [16] Tento soudní poplatek nebyl současně s podáním kasační stížnosti zaplacen, soud proto stěžovatele vyzval ke splnění poplatkové povinnosti a stanovil mu k tomu přiměřenou lhůtu v délce 15 dnů ( 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích). [17] Soudní poplatek lze zaplatit: - vylepením kolků na tomto tiskopisu nebo - bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: /0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. Po marném uplynutí stanovené lhůty k zaplacení soudního poplatku soud řízení z a s t a v í [ 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s 47 písm. c) s. ř. s.]. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Soud řízení o kasační stížnosti nezastaví, je-li tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by stěžovateli mohla vzniknout újma, a stěžovatel ve stanovené lhůtě sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit. Pokud úhradu soudního poplatku provádí jiná osoba než povinná, je nutno do zprávy pro příjemce na příkazu k úhradě uvést, za koho se úhrada provádí. V případě placení kolkovými známkami nalepte oba jejich díly na tiskopis na vyznačeném místě. Tiskopis podepište a vraťte jej označenému soudu. Kolkové známky neznehodnocujte.

5 pokračování 5 Afs 318/ Nebude-li ve stanovené lhůtě soudu předložena plná moc udělená advokátovi pro zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo neprokáže-li stěžovatel ve stejné lhůtě, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie, Nejvyšší správní soud kasační stížnost o d m í t n e [ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s 120 s. ř. s.]. V Brně dne 2. ledna 2018 Za správnost vyhotovení: Jarmila Kožnarová Mgr. Ondřej Mrákota v. r. předseda senátu

6 5 Afs 318/2017 Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek. ke sp. zn.: 5 Afs 318/2017 podpis... Místo pro nalepení kolkových známek: