Eva Matalová Ivana Fellnerová Jaroslav Doubek 2008

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Eva Matalová Ivana Fellnerová Jaroslav Doubek 2008"

Transkript

1 ATRAKTIVNÍ BIOLOGIE Eva Matalová Ivana Fellnerová Jaroslav Doubek 2008 Projekt ATRAKTIVNÍ BIOLOGIE, v rámci kterého je tato příručka vydána, je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

2

3 Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Nobelovy ceny 21. století Eva Matalová Ivana Fellnerová Jaroslav Doubek Olomouc 2008

4 Univerzita Palackého v Olomouci doc. RNDr. Eva Matalová, Ph.D. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. prof. MVDr. Jaroslav Doubek, CSc. Ústav fyziologie, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Ústav živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR, Brno Mendelianum, Moravské zemské muzeum Katedra zoologie, Univerzita Palackého, Olomouc 1. vydání Eva Matalová, Ivana Fellnerová, Jaroslav Doudek, 2008 ISBN

5 Dostává se vám do rukou publikace Nobelovy ceny 21. století, která je součástí propagace projektu ESF Aktivní začlenění SŠ pedagogů do tvorby a využití multimediálních výukových programů v biologii (CZ.04.I.03/ /0270). Cílem tohoto projektu je: Modernizace a zatraktivnění výuky biologie na SŠ Rozvoj osobní motivace a schopností SŠ pedagogů v oblasti využívání multimediální techniky ve výuce biologie Vytvoření široké funkční komunikační sítě mezi pedagogy napříč moravskými SŠ a prohloubení spolupráce mezi SŠ a VŠ, integrované Přírodovědeckou fakultou UP v Olomouci. Výuka moderní biologie dnes stojí před obtížným úkolem, jak studentům objasnit složité funkční a vývojové vztahy, které se neobejdou bez poznatků molekulární a buněčné biologie. Procesy, které probíhají na této úrovni, jsou velmi abstraktní a obtížně představitelné. Abstraktní rovina učiva v kombinaci s jednotvárností výuky velmi ztěžuje pochopení a zapamatovatelnost látky. Studenti pak snadno ztrácejí motivaci a zájem o předmět, což se zpětně odráží ve zhoršených studijních výsledcích. Náš projektový tým se snaží přispět ke zlepšení této situace ve dvou základních směrech: Pořádáme cyklus bezplatných instruktážních kurzů ATRAKTIVNÍ BIO- LOGIE (*), ve kterých zájemce učíme, jak efektivně využívat, resp. modifikovat a rozšiřovat multimediální výukové prezentace (**). Kurz je díky dotacím ESF a MŠMT bezplatný, stejně jako veškeré školicí a propagační materiály (*) pro všechny registrované účastníky kurzu. V rámci tohoto projektu je kurz určen pro SŠ pedagogy. Vzhledem k velkému zájmu o kurz bychom chtěli uspořádat jeho opakování pro nové zájemce, resp. pokračující v kurzu pro absolventy první série. Cílovou skupinu lze rozšířit i na SŠ a VŠ studenty, popř. širší veřejnost. Také počítáme s rozšířením instruktáže o poslední verzi Power- Point Pokud máte zájem o základní, resp. pokračující kurz, registrujte se na projektových webových stránkách: Druhým krokem k naplnění projektových cílů je vytvoření sady 40 variabilních MULTIMEDIÁLNÍCH VÝUKOVÝCH PREZENTACÍ (**) využitelných při výuce biologie na SŠ, resp. VŠ. Prezentace jsou pro registrované účastníky kurzu Atraktivní biologie zdarma. Publikace Nobelovy ceny 21. století poskytuje stručný a přitom názorný výklad Nobelových cen za medicínu/fyziologii, resp. chemii, doposud udělených v novém 3

6 století. Přehled o oceněných tématech a jejich porozumění patří ke všeobecným znalostem biologicky zaměřených pedagogů. Přitom Nobelovy ceny v biomedicínských oborech jsou čím dál častěji udělovány za objasnění složitých procesů probíhajících na molekulární úrovni. Porozumět jim není pro laika jednoduché. Díky názorným ilustracím a výstižnému popisu jsou přehledně a srozumitelně vysvětleny i značně komplikovaná abstraktní témata. Mnohé z těchto informací lze dobře využít k doplnění výuky biologie jak na SŠ, tak na VŠ. I když je publikace Nobelovy ceny 21. století určena především pro účastníky kurzu Atraktivní biologie, věříme, že bude vítanou pomůckou i mnoha dalším zájemcům, kteří se snaží udržet krok s rychle se rozšiřujícími znalostmi moderní biologie. Autorský kolektiv 4

7 (*) Kurz ATRAKTIVNÍ BIOLOGIE Prezenční forma kurzu Atraktivní biologie probíhá na školicích pracovištích v Olomouci a Brně. Skupiny účastníků absolvují společný úvodní blok vedený VŠ lektorem. Následuje individuální část, kdy každý účastník pracuje na vlastním počítači (poskytnutém organizátory kurzu) za stálé asistence osobního konzultanta. Následuje šestiměsíční distanční forma kurzu, během které jsou školitelé připraveni odpovídat elektronicky, popř. telefonicky na dotazy absolventů kurzu. Absolventi kurzu obdrží zdarma řadu školicích a propagačních materiálů: CD nosiče se 40 multimediálními programy ve čtyřech základních oblastech středoškolské biologie Zjednodušený, vysoce názorný obrazový manuál pro sestavování multimediálních prezentací v programu Microsoft Office PowerPoint XP Professional 2003 Projektové propagační materiály doplněné zajímavými tématy z různých oblastí biologie 5

8 (**) MULTIMEDIÁLNÍ VÝUKOVÉ PREZENTACE Jde o vysoce názorné a didakticky promyšlené PowerPoint prezentace, využívající především efektních názorných animací v kombinaci s obrázky, mikroa makrofotografiemi, videosekvencemi a hypertextovými odkazy vč. propojení na relevantní internetové stránky. Prezentace jsou velmi snadno ovladatelné a nevyžadují žádné speciální technické vybavení ani zdlouhavé vzdělávání v oblasti počítačové technologie. Jsou vysoce variabilní, s možností aktualizace a doplnění. Jsou multifunkční, lze je použít jako základ nebo doplněk výuky s ohledem na individuální požadavky školy, úroveň a zaměření studentů a pojetí učiva pedagogem. Jsou sestavovány otevřeným týmem VŠ odborníků, který vítá jakékoli nové, zajímavé podněty a příspěvky externích spolupracovníků. HYPERTEXTOVÉ odkazy (ppt, Word, Excel aj. soubory) FOTO (makro, mikro) multimediální PowerPoint prezentace ANIMACE OBRÁZKY (různé grafické programy: Flash, Corel aj.) DIAGRAMY (výukové, procvičovací a testové) VIDEO (DVD) (střihové sekvence, textový a zvukový komentář ) (kresba, scan, kombinace s animacemi) Prezentace multimediálních programů probíhají např. v rámci výročních konferencí Fyziologické dny, Pedagogický software, Olomoucké dny antropologie a biologie, Mendel Forum, NSTA konference (USA). Pro aktuální podrobnější informace sledujte projektové webové stránky 6

9 Nobelovy ceny 21. století Udělování Nobelových cen probíhá již od roku 1901, pět let po smrti Alfreda Nobela. Ten v roce 1895 založil nadaci určenou na odměňování osobností, které dosáhly významných objevů v oblasti fyziologie nebo medicíny, fyziky, chemie, literatury a míru. O udělení ceny rozhodují na přání Alfreda Nobela členové The Royal Swedish Academy of Science (fyzika a chemie), Karolinska Institutet (fyziologie medicína), The Swedish Academy (literatura) a komise volená norským parlamentem (mír). Cenu za ekonomii uděluje Sveriges Riksbank až od roku Molekulární biologie ovládla Nobelovy ceny v 21. století nejenom na poli fyziologie/medicíny, ale také chemie. Byly oceněny objevy objasňující komunikaci buněk ve složité síti nervového systému, vytváření paměťových stop (2000), mechanismy řídící životní rytmus buněk klíčové regulátory buněčného cyklu (2001), genetická podstata řízení embryonálního vývoje a uplatnění programované smrti buněk (2002), využití magnetické rezonance pro účely medicíny (2003), dále objevy týkající se receptorů pro odoranty umožňující čichové vjemy (2004), objasnění bakteriálního původu vředových onemocnění a otevření nových možností léčby (2005). Modifikace genomu a genové exprese od RNA interferencí (2006) až po uplatnění kmenových buněk a transgenní organismy (2007) ukazují současný směr výzkumu na poli fyziologie, genetiky a biomedicíny. Do této oblasti zasahují také objevy zařazené mezi Nobelovy ceny za chemii, především vysvětlení struktury a funkce iontových kanálů v buněčných membránách (2003), dále mechanismy regulující funkce proteinů v buňkách, tedy modifikace na úrovni proteomu (2004), a v neposlední řadě objevy týkající se transkripce genomu v eukaryontních buňkách (2006). 7

10

11 Přehled Nobelových cen 2000 Fyziologie/medicína transdukce signálu v nervovém systému Arvid Carlsson (Švédsko), Paul Greengard (USA), Eric Kandel (USA) 2001 Fyziologie/medicína klíčové regulátory buněčného cyklu Leland Hartwell (USA), Tim Hunt (UK), Paul Nurse (UK) 2002 Fyziologie/medicína genetická regulace vývoje orgánů a programované buněčné smrti Sydney Brenner (USA), Robert Horvitz (USA), John Sulston (UK) 2003 Fyziologie/medicína zobrazování s využitím magnetické rezonance Paul Lauterbur (USA), Peter Mansfield (UK) 2003 Chemie objevy týkající se kanálů v buněčných membránách Peter Agre (USA), Roderick MacKinnon (USA) 2004 Fyziologie/medicína receptory pro odoranty a organizace čichového systému Richard Axel (USA), Linda Buck (USA) 2004 Chemie degradace proteinů v buňce Aaron Ciechanover (Izrael), Avram Hershko (Izrael), Irwin Rose (UK) 2005 Fyziologie/medicína Helicobacter pylori záněty a vředová onemocnění žaludku Barry J. Marshall (Austrálie), J. Robin Warren (Austrálie) 2006 Fyziologie/medicína RNA interference, umlčování genů dvouřetězcovou RNA Andrew Fire (USA), Craig Mello (USA) 2006 Chemie molekulární podstata eukaryotické transkripce Roger D. Kornberg (USA) 2007 Fyziologie/medicína specifické genové modifikace u myší s využitím embryonálních kmenových buněk Mario Capecchi (USA), Martin J. Evans (UK), Oliver Smithies (USA) 9

12 2000 Arvid Carlsson USA Göteborg University Göteborg, Švédsko *1923 Paul Greengard USA Rockefeller University New York, NY, USA *1925 Eric R. Kandel USA Columbia University New York, NY, USA *1929 (Rakousko)

13 Fyziologie / medicína TRANSDUKCE SIGNÁLU V NERVOVÉM SYSTÉMU Parkinsonova choroba je stále častějším onemocněním v moderní lidské populaci. Jde o neurodegenerativní chorobu provázenou omezením koordinovaných pohybů a pohybu obecně a také ztuhnutím svalů. Arvid Carlsson objevil v padesátých letech 20. století dopamin, který funguje jako neurotransmiter (přenašeč signálu na synapsích) (obr. 1) lokalizovaný v určitých částech savčího mozku. Dopamin byl nalezen především v tzv. bazálních gangliích, které se podílejí na kontrole pohybů. A. Carlsson dokázal vyvolat symptomy Parkinsonovy choroby u myší, kterým byl podán reserpin, což je látka vyprazdňující zásoby dopaminu v mozku. Po dodání prekurzoru dopaminu (L-DOPA) došlo k výraznému zlepšení pohybových možností těchto zvířat. Uvedené experimenty otevřely možnosti využití této terapie při návratu milionů pacientů s Parkinsonovou chorobou do normálního života. Nejenom dopamin, ale neurotransmitery obecně aktivují specifické receptory v membránách cílových nervových buněk (obr. 1). Drogy jako kokain nebo amfetamin zvyšují hladinu dopaminu na synapsích, opiáty působí přímo na receptorech. Antipsychotické drogy blokují receptory pro dopamin. Paul Greengard ukázal, že aktivace membránových receptorů nervových buněk mění hladinu vnitrobuněčného posla např. cyklický adenosinmonofosfát (camp), který spouští kaskádu enzymatických reakcí (obr. 2). Výsledkem je změna funkce některých proteinů, případně změna genové exprese (proces přepisu genů do proteinů) a změna excitability (vzrušivosti) cílového neuronu. Tak je zajištěna funkčnost velmi složitých nervových sítí. Eric Kandel ukázal, že zvýšená hladina camp (a proteinkináz) souvisí i s procesem učení a vytváření paměťových stop v mozkové kůře. Fosforylace proteinů je tedy základem pro krátkodobou paměť, při dlouhodobé paměti se navíc uplatňuje i růst synapse. Synapse a transdukce (převod) signálu formou druhého posla (camp) jsou tedy základním principem vytváření paměti. 11

14 Obr. 1 Transdukce signálu na synapsi. Synapse představují funkční spojení mezi neurony, kdy dochází k transformaci elektrického potenciálu na chemický působením neurotransmiterů. Tyto neurotransmitery (tmavě modře) jsou skladovány ve vezikulech (světle modře) synaptického knoflíku (zeleně), odkud se uvolňují do synaptické štěrbiny. Vazba na receptor (oranžově) v membráně postsynaptické buňky jiná nervová buňka, sval, žláza spouští kaskádu reakcí (viz např. transdukce signálu prostřednictvím druhého posla obr. 2). 12

15 Obr. 2 Transdukce signálu prostřednictvím druhého posla. Velké signální molekuly nemohou vstupovat přímo do buněk, a proto je pro přenos tohoto signálu nezbytný tzv. druhý posel. Po vazbě signální molekuly (modře) na membránový receptor (oranžově) dochází k aktivaci G-proteinu (fialově). Po odštěpení z G-proteinu aktivuje α-podjednotka (tmavě fialově) enzym adenylátcyklázu (zeleně), která vytváří druhého posla camp (červeně). Ten dokáže aktivovat proteinkinázy (žlutě), které modifikují proteiny cestou fosforylace, což vede k buněčné odpovědi. 13

16 2001 Leland H. Hartwell USA Fred Hutchinson Cancer Research Center Seattle, WA, USA *1939 Tim Hunt Velká Británie Imperial Cancer Research Fund Londýn, UK *1943 Sir Paul M. Nurse Velká Británie Imperial Cancer Research Fund Londýn, UK *1949

17 Fyziologie / medicína KLÍČOVÉ REGULÁTORY BUNĚČNÉHO CYKLU Buňky jsou základní stavební a funkční jednotkou organismů a procházejí mnohonásobným dělením (proliferace). Během buněčného dělení dochází k replikaci DNA (zdvojení počtu chromozomů) a její distribuci do dceřiných buněk. Časování proliferace a její přesné řízení je zajištěno mechanismy buněčného cyklu (obr. 3). V první fázi (G1) buňka zvětšuje svůj objem, pak podstupuje syntézu DNA (S), připravuje se na dělení (G2) a nakonec projde mitózou (M). Leland Hartwell použil buňku kvasinky jako modelový systém pro genetické studie buněčného cyklu a objevil geny zodpovědné za jeho řízení (CDC-genes cell division cycle genes). Tyto geny se uplatňují v tzv. kontrolních bodech buněčného cyklu (obr. 3) a umožňují jeho správný průběh v jednotlivých fázích. Paul Nurse identifikoval klíčový regulátor buněčného cyklu u kvasinek gen cdc2 a izoloval odpovídající gen také u lidských buněk CDK1. Gen cdk1 kóduje protein, který je členem rodiny cyklin- dependentních kináz (CDK). Tyto enzymy jsou schopny fosforylovat proteiny a řídit tak jejich funkčnost (inhibice, aktivace). Množství CDK molekul je během cyklu stejné, jejich aktivita je však výrazně měněna působením cyklinů (obr. 4). Proto jsou často CDK přirovnávány k motoru auta a cykliny k řadicí páce. Funkci brzdy pak plní inhibiční proteiny buněčného cyklu. Cykliny objevil Tim Hunt a pojmenoval je podle jejich charakteristické změny množství v různých fázích buněčného cyklu (koncentrace jednotlivých cyklinů vlastně informují buňku, ve které fázi se nachází). Periodická syntéza a degradace cyklinů během buněčného cyklu je tedy opravdu klíčovým regulačním mechanismem. Klíčové regulátory buněčného cyklu jsou vysoce evolučně konzervované. Znalost těchto mechanismů umožňuje lepší pochopení, diagnostiku a terapii procesů souvisejících s deregulacemi buněčného cyklu, jako je např. kancerogeneze. 15

18 Obr. 3 Buněčný cyklus. Jako buněčný cyklus se označuje souslednost několika fází, které zajistí rozdělení buňky. Správnost tohoto procesu je prověřována ve dvou kontrolních bodech (šedě) označovaných jako G1 a G2/M. Po přípravné fázi na syntézu DNA (G1) dochází k replikaci zdvojení DNA molekul (syntetická fáze S) a po další mezifázi (G2) a úspěšném projití G2/M kontrolním bodem podstupuje buňka mitózu (M). Pokud se buňky nedělí, vystupují z buněčného cyklu a jsou v tzv. G0 fázi. 16

19 Obr. 4 Synchronizace buněčného cyklu. Časování jednotlivých fází buněčného cyklu je zajištěno měnící se koncentrací cyklinů. Cyklin-dependentní kinázy (CDK žlutě) jsou aktivovány po vazbě cyklinu (modře). Aktivované CDK jsou schopny fosforylace (červeně) cílových molekul (substrát zeleně). Fosforylace je základním mechanismem aktivace a deaktivace cílových molekul, což vede např. ke změnám jejich enzymatické aktivity apod. 17

20 2002 Sydney Brenner Velká Británie The Molecular Sciences Institute Berkeley, CA, USA *1927 (JAR) H. Robert Horvitz USA Massachusetts Institute of Technology Cambridge, MA, USA *1947 John E. Sulson Velká Británie The Wellcome Trust Sanger Institute Cambridge, UK *1942

21 Fyziologie / medicína GENETICKÁ REGULACE VÝVOJE ORGÁNŮ A PROGRAMOVANÉ BUNĚČNÉ SMRTI Z jediného oplozeného vajíčka (zygoty) vznikají miliardy buněk dospělého organismu. Ty se kromě dělení dále diferencují (rozrůzňují) a tvoří stovky různých buněčných typů se specifickou funkcí v jednotlivých tkáních. K masivnímu buněčnému dělení však dochází nejen během embryonálního vývoje, ale i u dospělého organismu; každodenní obnova tkání zahrnuje produkci miliard buněk. Pro udržování tkáňové homeostáze (tedy dynamické stálosti) je nutné balancovat tento vysoký nárůst buněk jejich kontinuální eliminací. Sydney Brenner použil hlístici Caenorhabditis elegans jako ideální model pro studium buněčné diferenciace a vývoje orgánů. Tělo tohoto asi 1 mm velkého tvora totiž sestává z přesně daného počtu buněk (959), jehož je docíleno přesně řízeným buněčným dělením a likvidací určitých buněk cestou programované buněčné smrti (obr. 5). Robert Horvitz využil tento model pro výzkum genetického programu řídícího buněčnou smrt. R. Horvitz identifikoval první geny buněčné smrti, označené jako ced-3 a ced-4, a ukázal, že jsou nezbytné pro její průběh. Později objevil také gen zabraňující buněčné smrti ced-9. Obdobné geny byly později nalezeny také u člověka (např. ced-9 odpovídá Bcl-2) a ukazují vysokou evoluční konzervovanost genetických mechanismů programované buněčné smrti. John Sulston vyvinul techniku studia buněčných linií u C. elegans a potvrdil přesné řízení buněčné smrti. Každá buňka mnohobuněčného organismu je naprogramována k sebedestrukci, což umožňuje řízené spouštění tohoto programu na správném místě a ve správný čas. Následkem chybných regulací tohoto programu jsou vývojové poruchy, jako např. syndaktylie (srůsty prstů); rezistence k programované buněčné smrti je spojena s výskytem nádorových a autoimunitních onemocnění, zvýšená senzitivita pak s neurodegenerativními chorobami (obr. 6). Poznání mechanismů buněčné smrti ale také otevírá možnosti terapií těchto závažných onemocnění. 19

22 Obr. 5 Buněčná smrt. Apoptóza je základní formou programované buněčné smrti. Na rozdíl od nekrotické smrti (černá šipka), kdy dochází k prasknutí buněčné membrány a vylití obsahu buňky do okolí, apoptóza (červená šipka) znamená rozpad buňky na malá tělíska, která jsou pohlcena fagocytujícími buňkami (šedě). Během apoptotické smrti je membrána buněk neporušená, na rozdíl od nekrózy tedy nedochází k imunitní odpovědi. Pokud však apoptotická buňka není odstraněna fagocytózou, dochází k sekundární nekróze (modrá šipka). 20

23 Obr. 6 Apoptóza v homeostáze. Programovaná buněčná smrt (apoptóza) výrazně přispívá k udržování homestáze tkání, orgánů i organismu. Zvýšená rezistence (odolnost) k apoptóze má závažné následky jako nádorové změny, poruchy imunitní tolerance a chronické virové infekce. Zvýšená senzitivita (citlivost) k apoptóze je pak spojena s Alzheimerovou chorobou a dalšími formami neurodegenerace, s AIDS a řadou cévních onemocnění. 21

24 2003 Paul C. Lauterbur USA University of Illinois Urbana, IL, USA *1929 ( 2007) Sir Peter Mansfield Velká Británie University of Nottingham Nottingham, UK *1933

25 Fyziologie / medicína ZOBRAZOVÁNÍ S VYUŽITÍM MAGNETICKÉ REZONANCE Princip magnetické rezonance (MRI) byl popsán již v polovině 20. století, kdy byla ukázána možnost zobrazení různých struktur s využitím této metody. Silné elektromagnety vytvářejí magnetické gradienty ve třech dimenzích, dojde k synchronizaci molekul a k odlišení jednotlivých struktur v rámci orgánů (obr. 7). Tyto objevy jsou základem pro široké využití magnetické rezonance pro potřeby medicíny. Paul Lauterbur objevil, že vytvořením gradientu magnetického pole lze dosáhnout dvourozměrného zobrazení struktur. Dále ukázal, že přidání dalšího magnetického gradientu umožňuje vizualizaci řezu zkumavkou s běžnou vodou a s těžkou vodou. Žádná jiná metoda nedokáže tyto dva druhy vody vizuálně odlišit. Voda je součástí každé buňky, každá tkáň má však odlišný obsah vody. Silné magnetické pole ovlivňuje pohyb vodíkových atomů v molekulách vody a dokáže je srovnat jedním směrem. Elektromagnetický signál vychýlí směr magnetického momentu jádra vodíku a detekční přístroj tyto změny zaznamenává. Peter Mansfield objevil, že gradienty magnetického pole dávají signály, které mohou být rychle a efektivně analyzovány a převedeny v zobrazení. MR vlastně dokáže rozřezat tělo a vytvořit trojrozměrný obraz jeho vnitřních struktur bez jakéhokoliv kontaktu (obr. 8). V současnosti je zobrazování s využitím magnetické rezonance využíváno při vyšetřování jednotlivých orgánů v těle. Tato metoda je nezastupitelná při vyšetření mozku a míchy, například u pacientů se zánětem mozku nebo roztroušenou sklerózou. Umožňuje včasnou diagnostiku, ale také průběžné sledování choroby a účinnosti terapie. MRI může ukázat také rozsah nádorů, což umožňuje přesnější chirurgický zákrok a cílení následné radioterapie. Přestože je MRI již běžnou technikou, podléhá stále dalšímu vývoji. MRI nahradila řadu invazivních (k pacientovi méně šetrných) metod, výrazně snížila riziko komplikací vyšetřovaných pacientů a zvýšila jejich komfort. 23

26 Obr. 7 Princip nukleární magnetické rezonance. Za normálních okolností mají magnetické momenty atomových jader (tmavě modře) v určité látce (např. vodíku z vody v buňkách) chaoticky rozházené směry (A). Po vložení vzorku (nebo těla pacienta) do silného magnetického pole (analyzačního tunelu) (růžově) se magnetické momenty jader seřadí jedním směrem (B). Působení vysokofrekvenčního elektromagnetického pole (C oranžově) tato zorientovaná jádra vychyluje v určitém směru (D červená šipka). Po vypnutí tohoto pole vysílají vychýlená jádra elektromagnetický signál (D zelená šipka). Tyto změny jsou dále analyzovány a softwarově převáděny na finální obraz. 24

27 Obr. 8 MRI. Výsledek MRI hlavové části pacienta ukazuje kontrastní struktury jednotlivých tkání, které lze zobrazit v libovolném úhlu pohledu (nahoře z boku, dole zezadu) a řezu, popř. poskládat do trojrozměrného obrazu. 25

28 2003 Peter Agre USA Johns Hopkins University, School of Medicine Baltimore, MD, USA *1949 Roderick MacKinnon USA Rockefeller University Howard Hudges Medical Institute New York, NY, USA *1956

29 Chemie KANÁLY V BUNĚČNÝCH MEMBRÁNÁCH Buněčná membrána představuje polopropustnou vrstvu umožňující komunikaci buněk s prostředím, kdy dochází k výměně látek, energií a informací. Voda a soli jsou nejdůležitějšími anorganickými složkami buněk i mezibuněčného prostoru, proto i jejich transport musí být přesně regulován. Peter Agre provedl řadu experimentů, které vedly k vysvětlení, jak prochází voda buněčnou membránou a dostává se do buňky. P. Agre objevil proteinové kanály pro transport vody aquaporiny ( vodní póry ). Další výzkum pak přinesl objasnění struktury těchto kanálů. Přestože aquaporiny jsou obecnou složkou buněčných membrán, jejich funkci lze nejlépe demonstrovat v ledvinných kanálcích. Denní filtrace krevní plazmy ledvinami vede u člověka k produkci asi 170 litrů tekutiny, tzv. primární moče. Pro zamezení enormním ztrátám vody musí být tento filtrát dále zahuštěn mechanismem zpětné resorpce v ledvinných tubulech. Tato recyklující mašinérie sestává i z aquaporinů, kterých je v každé ledvině několik set milionů. Vmezeření aquaporinů do buněčné membrány je také cesta regulace zpětného vstřebávání vody antidiuretickým hormonem, který je do krve vylučován systémem hypotalamus-hypofýza v mozku (obr. 9). Roderick MacKinnon jako první ukázal detailní strukturu buněčného iontového kanálu. Na základě struktury jednotlivých kanálů objasnil také princip jejich funkce. Například draselný kanál propustí pouze ionty draslíku. Sodný ion je sice menší než draselný, ale udržuje pevnější vazbu s okolními molekulami vody, takže do tohoto kanálu vstoupit nemůže. Princip řízeného vstupu a výměny sodných a draselných iontů je základním mechanismem přenosu nervového vzruchu (obr. 10) Během čtení této krátké věty se v mozku čtenáře otevírá řádově trilion iontových kanálů a dojde k přečerpání špetky soli. Vzhledem k tomu, že iontové kanály i aquaporiny jsou přítomny v membránách každé buňky, využití těchto znalostí v základním výzkumu i humánní medicíně je nesmírné. 27

30 Obr. 9 Aquaporiny. Při zvýšeném výdeji vody z těla se uvolňuje do krevního oběhu antidiuretický hormon (ADH), který se váže na buňky distálního tubulu v ledvinách. Vazba této molekuly na odpovídající receptor vede k transdukci signálu (obr. 2). Výsledkem je zvýšení počtu aquaporinů (žlutě) v membránách buněk distálního tubulu, a tím zvýšené vstřebávání vody z moči do krve (světle modrá šipka). 28

31 Obr. 10 Funkce iontových kanálů. Iontové kanály v membránách jsou rozhodující i pro přenos nervového vzruchu. V klidovém stavu je rozdílné zastoupení iontů vně a uvnitř buňky, více sodných iontů (červeně) je vně buňky. Akční potenciál vzniká otevřením sodných kanálů a rychlým vstupem sodíku do buňky (červená šipka), který je částečně vyvážen přesunem draslíku v opačném směru. To vede k depolarizaci a dalšímu šíření vzruchu po nervovém vlákně. Pro dosažení klidového stavu jsou pak ionty přečerpávány energeticky náročným mechanismem membránových pump, tzv. ATPáz. 29

32 2004 Richard Axel USA Columbia University New York, USA *1946 Linda B. Buck USA Fred Hutchinson Cancer Research Center Seattle, WA, USA *1947

33 Fyziologie / medicína RECEPTORY PRO ODORANTY A ORGANIZACE ČICHOVÉHO SYSTÉMU Přestože čich u člověka není nepostradatelným smyslem, dokáže rozlišit asi různých vůní a pachů. Čichové vnímání navíc umocňuje kvalitu dalších vjemů, především chuti, a může ovlivnit i sociální chování. Čichový epitel v dutině nosní obsahuje miliony nervových buněk a je jediným místem přímého styku nervového systému s vnějším prostředím. Richard Axel a Linda Buck studovali receptorové čichové buňky a popsali geny, které kódují specifickou rodinu receptorů receptory vázající odoranty. Tyto receptory jsou lokalizovány na buněčných membránách čichových receptorových buněk (obr. 11). Každý receptor sestává z proteinového řetězce, který sedmkrát prochází buněčnou membránou. Po vazbě odorantu (vonné chemické látky) na tento receptor dojde k aktivaci vnitrobuněčného přenosu signálu přes membránově vázané G-proteiny (Nobelova cena, Fyziologie/medicína, 1998). Elektrický signál vytvořený v receptorových buňkách je přenášen čichovými nervovými drahami do mozku (mechanismu akčního potenciálu a synapsí obr. 10). Stovky genů kódujících tyto proteinové receptory tvoří asi 3 % lidského genomu. Proteinové řetězce receptorů pro odoranty se liší v několika málo aminokyselinách (obr. 12), což umožňuje první rozlišení vůní. Druhé rozlišení pak probíhá v glomerulech, kde se scházejí nervová vlákna z více receptorů. Finální čichový vjem je vytvořen v mozku (čichová kůra, amygdala atd.), který se podílí i na vytváření čichové paměti (vyvolání čichového vjemu spojeného s určitým zážitkem nebo událostí). Čichový epitel je v popředí výzkumného zájmu také z hlediska předpokládané schopnosti regenerace, což by představovalo jedinečnou možnost cílené regenerace neuronů. Dosud se pro experimentální regenerace nervového systému využívá především kmenových buněk, které jsou prekurzory buněk gliových. 31

34 Obr. 11 Receptory vázající odoranty. Čichový epitel obsahuje miliony neuronů, které jsou obklopeny podpůrnými buňkami (šedě). Tyto neurony jsou smyslovými buňkami čichu a ve svých membránách obsahují specifické receptory (obr. 12). Při čichání dochází k turbulentnímu proudění vzduchu s rozptýlenými vonnými látkami (odoranty) kolem výběžků neuronů. Pokud receptory na daném neuronu odpovídají molekule odorantu, dojde k jejich vazbě a přenosu signálu do nervových center k dalšímu zpracování. 32

35 Obr. 12 Čichové spektrum. Odlišení jednotlivých pachů (vůní) je dáno aminokyselinovou strukturou proteinových receptorů na membráně čichových neuronů. Každý receptor sestává z aminokyselinových řetězců (barevné kuličky), které jsou ukotveny v membráně (šedě). Pokud dojde k vazbě odorantu, spouští se transdukce signálu přes G-proteiny (obr. 2) a výsledkem je nervový vzruch vedoucí do centrální nervové soustavy. Tam dochází ke kombinaci signálů z jednotlivých čichových buněk a skládání celkového obrazu vůně. 33

36 2004 Aaron Ciechanover Izrael Technion Israel Institute of Technology Haifa, Izrael *1947 Avram Hershko Izrael Technion Israel Institute of Technology Haifa, Izrael *1937 (Maďarsko) Irwin Rose USA University of California Irvine, CA, USA *1926

37 Chemie UBIKVITINEM ZPROSTŘEDKOVANÉ DEGRADACE PROTEINŮ V každé buňce dochází k masivní produkci celé škály proteinových molekul, které jsou součástí vlastní struktury buňky, ale podílejí se také na řízení chemických reakcí (enzymy) a regulaci buněčných funkcí. Proteiny jsou výsledkem genové exprese, vznikají přepisem genomu a stávají se součástí proteomu. Zastoupení a životnost jednotlivých proteinových molekul spolurozhoduje o správném fungování buňky. Řízená degradace proteinů je tedy důležitým regulačním mechanismem. Rozpoznání proteinů určených k degradaci je zprostředkováno molekulární značkou ubikvitinem (obr. 13). Je to protein běžný ve všech buňkách (ubique všude), který sestává z krátkého polypeptidového řetězce. Ubikvitinový řetězec navázaný k proteinu určenému k degradaci (rozštěpení) směřuje k proteazomu. Proteazom (obr. 14) je často označován jako vnitrobuněčný odpadkový koš, který připomíná i svou prostorovou strukturou. V proteazomu dochází ke štěpení ubikvitinem označených proteinů na jejich základní stavební jednotky aminokyseliny. Ty mohou být znovu použity pro proteosyntézu. Ubikvitin degradaci v proteazomu nepodléhá a je znovu využit pro značení proteinů k degradaci. Aaron Ciechanover, Avram Hershko a Irwin Rose přispěli právě k objasnění tohoto energeticky náročného mechanismu, kterým buňka reguluje kvalitu a kvantitu svých proteinů. Značení ubikvitinem hraje významnou roli také při separaci chromozomů při tvorbě pohlavních buněk (meióza). Chyby v rozchodu mateřských a otcovských chromozomů jsou nejčastějším důvodem spontánních potratů. Ubikvitinem zprostředkovaná likvidace proteinů umožňuje zabránění samoopylení u rostlin, a to cílenou degradací vlastního pylu. Řízená degradace proteinů umožňuje správný průběh buněčného cyklu, opravu DNA, zabraňuje nádorovému bujení a alergickým reakcím. Ubikvitinový systém je tak slibným cílem mnoha terapií. 35

Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11

Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11 RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Rozšiřuje přednášky: Stavba cytoplazmatické membrány Membránový

Více

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?

Více

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových

Více

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin: NUKLEOVÉ KYSELINY Deoxyribonukleová kyselina (DNA, odvozeno z anglického názvu deoxyribonucleic acid) Ribonukleová kyselina (RNA, odvozeno z anglického názvu ribonucleic acid) Definice a zařazení: Nukleové

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_04_BI2 OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Základní znaky: není vrozená specificky rozpoznává cizorodé látky ( antigeny) vyznačuje se

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován

Více

Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B

Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B Níže uvedené komentáře by měly pomoci soutěžícím z kategorie B ke snazší orientaci

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace

Více

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů

Více

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)

Více

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková Těsně před infarktem Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod Jan Kalina, Marie Tomečková Program, osnova sdělení 13,30 Úvod 13,35 Stručně o ateroskleróze 14,15 Měření genových expresí 14,00

Více

Microfluidic systems, advantages and applications Monika Kremplová, Mgr.

Microfluidic systems, advantages and applications Monika Kremplová, Mgr. Název: Školitel: Microfluidic systems, advantages and applications Monika Kremplová, Mgr. Datum: 21. 6. 2013 Reg.č.projektu: CZ.1.07/2.3.00/20.0148 Název projektu: Mezinárodní spolupráce v oblasti "in

Více

Exprese genetické informace

Exprese genetické informace Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny

Více

REPLIKACE, BUNĚČNÝ CYKLUS, ZÁNIK BUNĚK

REPLIKACE, BUNĚČNÝ CYKLUS, ZÁNIK BUNĚK Molekulární základy dědičnosti - rozšiřující učivo REPLIKACE, BUNĚČNÝ CYKLUS, ZÁNIK BUNĚK REPLIKACE deoxyribonukleové kyseliny (zdvojení DNA) je děj, při kterém se tvoří z jedné dvoušoubovice DNA dvě nová

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html

http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html 3. cvičení Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy 1 DNA, chromosom genetická informace organismu chromosom = strukturní podoba DNA během dělení (mitózy) řetězec DNA (chromonema) histony další enzymatické

Více

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk Aleš Hampl Tkáně Orgány Živé buňky, které plní různé funkce (podpora struktury, přijímání živin, lokomoce,

Více

6. Nukleové kyseliny

6. Nukleové kyseliny 6. ukleové kyseliny ukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. lavní jejich funkce je uchování genetické informace a její přenos do dceřinné buňky. ukleové kyseliny

Více

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU Jiří Doškař Ústav experimentální biologie, Oddělení genetiky a molekulární biologie 1 V akademickém roce 1964/1965

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Vylučovací soustava Společná pro celou sadu oblast

Více

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie. Mezipředmětové

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Odborná biologie, část biologie Společná pro

Více

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Číslo a název projektu Číslo a název šablony Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05

Více

P R O B I O T I C K Ý D O P L N Ě K S T R A V Y

P R O B I O T I C K Ý D O P L N Ě K S T R A V Y INOVACE 2010 Inovace 2010 od LR! S formulí PRO12- exkluzivně od LR! P R O B I O T I C K Ý D O P L N Ě K S T R A V Y INOVACE 2010 PROBIOTIC12 Co jsou probiotika? CO JSOU PROBIOTIKA? Lidské střevo obsahuje

Více

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Chemie. Mezipředmětové přesahy a

Více

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743. Název školy. Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor. Mgr. Martin Hnilo. Biologie 1 Nebuněční viry.

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743. Název školy. Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor. Mgr. Martin Hnilo. Biologie 1 Nebuněční viry. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor Mgr. Martin Hnilo Tematická oblast Biologie 1 Nebuněční viry. Ročník 1. Datum tvorby 10.10.2012 Anotace Pracovní

Více

Energetický metabolizmus buňky

Energetický metabolizmus buňky Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie

Více

Bílkoviny a rostlinná buňka

Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura

Více

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná

Více

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1.

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1. TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 1. Genotyp je 1) soubor genů, které jsou uloženy v rámci 1 buněčného jádra 2) soubor pozorovatelných vnějších znaků 3) soubor všech genů organismu 4) soubor

Více

Ústav experimentální medicíny AV ČR úspěšně rozšířil přístrojové vybavení pro vědce z peněz evropských fondů

Ústav experimentální medicíny AV ČR úspěšně rozšířil přístrojové vybavení pro vědce z peněz evropských fondů Ústav experimentální medicíny AV ČR úspěšně rozšířil přístrojové vybavení pro vědce z peněz evropských fondů Ústav úspěšně dokončil realizaci dvou investičních projektů s využitím prostředků z Operačního

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast

Více

Okruhy otázek ke zkoušce

Okruhy otázek ke zkoušce Okruhy otázek ke zkoušce 1. Úvod do biologie. Vznik života na Zemi. Evoluční vývoj organizmů. Taxonomie organizmů. Původ a vývoj člověka, průběh hominizace a sapientace u předků člověka vyšších primátů.

Více

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín Civilizační choroby Jaroslav Havlín Civilizační choroby Vlastnosti Nejčastější civilizační choroby Příčiny vzniku Statistiky 2 Vlastnosti Pravděpodobně způsobené moderním životním stylem (lifestyle diseases).

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

INOVATIVNÍ KURZY IMUNOANALÝZY A ENDOKRINOLOGIE PRO VĚDECKÉ PRACOVNÍKY- PILOTNÍ ZKUŠENOSTI LÉKAŘSKÉ FAKULTY V PLZNI

INOVATIVNÍ KURZY IMUNOANALÝZY A ENDOKRINOLOGIE PRO VĚDECKÉ PRACOVNÍKY- PILOTNÍ ZKUŠENOSTI LÉKAŘSKÉ FAKULTY V PLZNI INOVATIVNÍ KURZY IMUNOANALÝZY A ENDOKRINOLOGIE PRO VĚDECKÉ PRACOVNÍKY- PILOTNÍ ZKUŠENOSTI LÉKAŘSKÉ FAKULTY V PLZNI RNDr. Marie Karlíková, PhD. Prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc. Univerzita Karlova - Lékařská

Více

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce Kapitola III Poruchy mechanizmů imunity buňka imunitního systému a infekce Imunitní systém Zásadně nutný pro přežití Nezastupitelná úloha v obraně proti infekcím Poruchy imunitního systému při rozvoji

Více

Dědičnost vázaná na X chromosom

Dědičnost vázaná na X chromosom 12 Dědičnost vázaná na X chromosom EuroGentest - Volně přístupné webové stránky s informacemi o genetickém vyšetření (v angličtině). www.eurogentest.org Orphanet - Volně přístupné webové stránky s informacemi

Více

Výzkumné centrum genomiky a proteomiky. Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i.

Výzkumné centrum genomiky a proteomiky. Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i. Výzkumné centrum genomiky a proteomiky Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i. Systém pro sekvenování Systém pro čipovou analýzu Systém pro proteinovou analýzu Automatický sběrač buněk Systém pro sekvenování

Více

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

1 Biochemické animace na internetu

1 Biochemické animace na internetu 1 Biochemické animace na internetu V dnešní době patří internet mezi nejužívanější zdroje informací. Velmi často lze pomocí internetu legálně stáhnout řadu již vytvořených výukových materiálů sloužících

Více

http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele

http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;

Více

SOUSTAVA VYLUČOVACÍ. vylučovací soustava = ledviny + odvodné cesty močové vylučovací soustava = ledviny + močovody + močový měchýř + močová trubice

SOUSTAVA VYLUČOVACÍ. vylučovací soustava = ledviny + odvodné cesty močové vylučovací soustava = ledviny + močovody + močový měchýř + močová trubice SOUSTAVA VYLUČOVACÍ Funkce vylučovací soustavy a způsoby vylučování odpadních látek u živočichů Při látkové přeměně v buňkách a tělních dutinách živočichů vznikají odpadní látky, které musí být u organismu

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny eukaryontní gen v genomové DNA promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4 kódující oblast introny primární transkript (hnrna, pre-mrna) postranskripční úpravy (vznik maturované mrna) syntéza čepičky AUG vyštěpení

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.

Více

Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií

Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií Téma bakalářské práce: Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií Nové odvětví molekulární biologie se zabývá RNA molekulami, které se nepřekládají do proteinů, ale slouží

Více

OBOROVÁ RADA Fyziologie a patofyziologie člověka

OBOROVÁ RADA Fyziologie a patofyziologie člověka OBOROVÁ RADA Fyziologie a patofyziologie člověka Předseda Prof. MUDr. Jaroslav Pokorný, DrSc. Fyziologický ústav 1. LF UK, Albertov 5, 128 00 Praha 2 e-mail: jaroslav.pokorny@lf1.cuni.cz Členové Prof.

Více

VY_32_INOVACE_11.18 1/6 3.2.11.18 Genetika Genetika

VY_32_INOVACE_11.18 1/6 3.2.11.18 Genetika Genetika 1/6 3.2.11.18 Cíl chápat pojmy dědičnost, proměnlivost, gen, DNA, dominantní, recesivní, aleoly - vnímat význam vědního oboru - odvodit jeho využití, ale i zneužití Tajemství genů - dědičnost schopnost

Více

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základnz kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve Rozšiřuje témata: Proteiny přehled pro fyziologii

Více

ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY

ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 28. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: V/2 - inovace směřující k rozvoji odborných kompetencí Název materiálu: Buněčný cyklus

Více

-dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům

-dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům Otázka: Molekulární základy dědičnosti Předmět: Biologie Přidal(a): KatkaS GENETIKA =dědičnost, proměnlivost organismu -dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům -umožní zachovat

Více

Molekulární diagnostika

Molekulární diagnostika Molekulární diagnostika Odry 11. 11. 2010 Michal Pohludka, Ph.D. Buňka základní jednotka živé hmoty Všechny v současnosti známé buňky se vyvinuly ze společného předka, tedy buňky, která žila asi před 3,5-3,8

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Centrální dogma molekulární biologie

Centrální dogma molekulární biologie řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových

Více

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA 1 VÝZNAM TRANSPORTU PŘES MEMBRÁNY V MEDICÍNĚ Příklad: Membránový transportér: CFTR (cystic fibrosis transmembrane regulator) Onemocnění: cystická fibróza

Více

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:

Více

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 11.3.2011 Mgr.Petra Siřínková Rozdělení živé přírody 1.nadříše.PROKARYOTA 1.říše:Nebuněční

Více

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních. 1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné

Více

Kouření vonných listů, kořeníči drog se vyskytuje v lidské společnosti tisíce let. Do Evropy se tabák dostal po roce 1492 v té době byl považován za

Kouření vonných listů, kořeníči drog se vyskytuje v lidské společnosti tisíce let. Do Evropy se tabák dostal po roce 1492 v té době byl považován za Mgr. Jakub Dziergas Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada OBČANSKÁ

Více

PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK

PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK Očkování! Nejvýznamnější možnost prevence infekčních chorob! Lepší infekční chorobě předcházet než ji léčit! Významný objev v medicíně,

Více

Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ

Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ KATEDRA BIOLOGIE A EKOLOGIE BAKALÁŘSKÉ STUDIJNÍ PROGRAMY Experimentální Systematická Aplikovaná (prezenční, kombinovaná) Jednooborová Dvouoborová KATEDRA BIOLOGIE

Více

ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele

ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele Obecné informace ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele Téma úvod do studia buňky je rozvržen na jednu vyučovací hodinu. V tomto tématu jsou probrány a zopakovány základní charakteristiky živých soustav

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Prof. MVDr. Lenka VORLOVÁ, Ph.D. a kolektiv FVHE VFU Brno Zlín, 2012 Mléčné výrobky mají excelentní postavení mezi výrobky živočišného původu - vyšší biologická

Více

živé organismy získávají energii ze základních živin přeměnou látek v živinách si syntetizují potřebné sloučeniny, dochází k uvolňování energie některé látky organismy nedovedou syntetizovat, proto musí

Více

Mgr. Veronika Peňásová vpenasova@fnbrno.cz Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno

Mgr. Veronika Peňásová vpenasova@fnbrno.cz Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno Retinoblastom Mgr. Veronika Peňásová vpenasova@fnbrno.cz Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno Retinoblastom (RBL) zhoubný nádor oka, pocházející z primitivních

Více

Schéma průběhu transkripce

Schéma průběhu transkripce Molekulární základy genetiky PROTEOSYNTÉZA A GENETICKÝ KÓD Proteosyntéza je složitý proces tvorby bílkovin, který zahrnuje proces přepisu genetické informace z DNA do kratšího zápisu v informační mrna

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Mendelova 2. stupeň Základní Zdravověda

Více

Buňka. základní stavební jednotka organismů

Buňka. základní stavební jednotka organismů Buňka základní stavební jednotka organismů Buňka Buňka je základní stavební a funkční jednotka těl organizmů. Toto se netýká virů (z lat. virus jed, je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na

Více

Apoptóza. Veronika Žižková. Ústav klinické a molekulární patologie a Laboratoř molekulární patologie

Apoptóza. Veronika Žižková. Ústav klinické a molekulární patologie a Laboratoř molekulární patologie Apoptóza Veronika Žižková Ústav klinické a molekulární patologie a Laboratoř molekulární patologie Apoptóza Úvod Apoptóza vs nekróza Role apoptózy v organismu Mechanismus apoptózy Metody detekce Úvod -

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP na gymnáziu Pierra de Coubertina v Táboře Pavla Trčková, kabinet Biologie, GPdC Tábor Co je fluorescence Fluorescence je jev spočívající v tom, že některé látky (fluorofory) po

Více

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava 1/6 3.2.11.14 Cíl popsat stavbu hormonální soustavy - charakterizovat její činnost a funkci - vyjmenovat nejdůležitější hormony - uvést onemocnění, úrazy, prevenci, ošetření, příčiny - žlázy s vnitřním

Více

V roce 1981 byly v USA poprvé popsány příznaky nového onemocnění, které později dostalo jméno AIDS /Acquired Immune Deficiency Syndrome/ neboli

V roce 1981 byly v USA poprvé popsány příznaky nového onemocnění, které později dostalo jméno AIDS /Acquired Immune Deficiency Syndrome/ neboli Lenka Klimešová V roce 1981 byly v USA poprvé popsány příznaky nového onemocnění, které později dostalo jméno AIDS /Acquired Immune Deficiency Syndrome/ neboli Syndrom získaného imunodeficitu. V roce 1983

Více

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. BAKTERIÁLNÍ GENETIKA Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. -dědičnost u baktérií principiálně stejná jako u komplexnějších organismů -genom haploidní a značně menší Bakteriální genom

Více

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv Představují tzv. extracelulárn rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv ství vody v tělet (voda tvoří 65-75% váhy v těla; t z toho 2/3 vody jsou vázanv zané intracelulárn rně) Lymfa (míza) Tkáňový

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.

Více

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Míza Lymfa Krevní kapiláry jsou prostupné pro určité množství bílkovin

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

OBOROVÁ RADA BIOCHEMIE A PATOBIOCHEMIE

OBOROVÁ RADA BIOCHEMIE A PATOBIOCHEMIE OBOROVÁ RADA BIOCHEMIE A PATOBIOCHEMIE Předseda: Stanislav Štípek, prof., MUDr., DrSc. Ústav lékařske biochemie a laboratorní disgnostiky 1. LF UK Kateřinská 32, 121 08 Praha 2 tel.: 224 964 283 fax: 224

Více

Obecný metabolismus.

Obecný metabolismus. mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Obecný metabolismus. Regulace glykolýzy a glukoneogeneze (5). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie,

Více

Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122

Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122 Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122 Inovovaný předmět Výživa člověka Přednášející: prof. Ing. Karel Kopec, DrSc. Téma

Více

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních www.bileplus.cz Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních látek (vápník, mastné kyseliny, syrovátka, větvené aminokyseliny) ovlivňující metabolismus tuků spalování tuků Mléčné výrobky a mléčné

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Odborná biologie, část biologie Společná pro

Více

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_412 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Alena

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Maturitní témata z předmětů Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní pro obor Trenérství dostihových a sportovních koní pro školní rok 2014/15

Maturitní témata z předmětů Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní pro obor Trenérství dostihových a sportovních koní pro školní rok 2014/15 Maturitní témata z předmětů Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní pro obor Trenérství dostihových a sportovních koní pro školní rok 2014/15 1. Složení živého organismu buňka - stavba, funkce jednotlivých

Více

Výroba normálních a abnormálně dlouhých huntingtinů je řízena odlišným způsobem. Našli jsme novou cestu, jak udržet buňky při HCH zdravé?

Výroba normálních a abnormálně dlouhých huntingtinů je řízena odlišným způsobem. Našli jsme novou cestu, jak udržet buňky při HCH zdravé? Novinky ve výzkumu Huntingtonovy nemoci. Ve srozumitelném jazyce. Napsáno vědci. Určeno široké huntingtonské veřejnosti. Potíže s translací? Nový pohled na výrobu proteinů, které způsobují Huntingtonovu

Více

Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc

Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc SRDCE Orgán tvořen specializovaným typem hladké svaloviny, tzv. srdeční svalovinou = MYOKARD Srdce se na základě elektrických impulsů rytmicky smršťuje a uvolňuje: DIASTOLA = ochabnutí SYSTOLA = kontrakce,

Více