Analýza uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce situace v ČR a vybraných zemích EU podle dat z VŠPS

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Analýza uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce situace v ČR a vybraných zemích EU podle dat z VŠPS"

Transkript

1 Malátova 17, Praha 5 tel.: Analýza uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce situace v ČR a vybraných zemích EU podle dat z VŠPS Září

2 OBSAH 1. Vývoj počtu zaměstnaných osob s terciárním vzdělání podle dat z VŠPS Vývoj počtu zaměstnaných osob s terciárním vzdělání podle dat z VŠPS v členění dle odvětví Vývoj počtu zaměstnaných osob s terciárním vzdělání podle dat z VŠPS v členění dle profesí Informace o aplikaci datového souboru z dat Výběrového šetření pracovních sil a manuál k použití Metodické vysvětlení použitých pojmů Vymezení Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) Vymezení odvětvových skupin Vymezení profesních skupin Vymezení stupňů vzdělání Vymezení ekonomické aktivity obyvatelstva

3 1. Vývoj počtu zaměstnaných osob s terciárním vzdělání podle dat z VŠPS V České republice bylo v roce 2006 celkem 955 tis. osob s terciárním vzděláním, což je téměř o 45 % více než v roce Z nich bylo 719 tisíc mezi zaměstnanými, téměř 18 tisíc mezi nezaměstnanými a dalších téměř 218 tisíc jich patřilo mezi ekonomicky neaktivní osoby. Míra nezaměstnanosti osob s terciární vzděláním tak činila pouze 2,4 %, což je hluboko pod celkovou mírou nezaměstnanosti v české ekonomice (ta převyšuje 7 %). V EU19 1 byl za posledních 10 let růst počtu osob s terciárním vzděláním ještě dynamičtější než tomu bylo v ČR. V roce 2006 bylo v EU celkem 66,8 milionu osob s terciárním vzděláním, což znamená za posledních 10 let nárůst o 56 %. Z nich bylo 51 milionu zaměstnaných, téměř 2,5 milionu nezaměstnaných a více než 13 milionu ekonomicky neaktivních. Míra nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním tak v roce 2006 v EU19 činila 4,6 %. To je sice téměř dvojnásobek míry nezaměstnanosti těchto osob v ČR, ale i v EU19 platí, že to je výrazně méně než celková nezaměstnanost, která je téměř 8,3 %. Porovnání celkové míry nezaměstnanosti a míry nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním v jednotlivých ekonomikách a jejich vývoj v letech ukazuje následující graf. 1 Do EU19 zahrnujeme země původní EU15 a Českou republiku (CZ), Maďarsko (HU), Slovensko (SK) a Polsko (PL). Ostatní země tvoří v EU jen necelé 2,3 % zaměstnaných osob a jejich zahrnutí by tedy celkovou analýzu nijak výrazně neovlivnilo. Původní EU 15 tvořilo Rakousko (AT), Belgie (BE), Německo (DE), Dánsko (DK), Řecko (EL), Španělsko (ES), Finsko (FI), Francie (FR), Irsko (IE), Itálie (IT), Lucembursko (LU), Nizozemí (NL), Portugalsko (PT), Švédsko (SE) a Spojené království (UK). 3

4 Graf 1.1 Porovnání celkové míry nezaměstnanosti a míry nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním v jednotlivých ekonomikách zemí EU19 8% Porovnání celkové míry nezaměstnanosti a míry nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním země EU19, 1996, % EL Míra nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním 6% 5% 4% 3% 2% NL DK LU AT IE UK PT ES IT EU19 SE BE FI HU CZ FR DE SK PL % 0% 0% 2% 4% 6% 8% 10% 12% 14% 16% Celková míra nezaměstnanosti v ekonomice V grafu není znázorněna hodnota pro Španělsko v roce 1996, neboť míra nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním tam činila 17,3 % a celková míra nezaměstnanosti v ekonomice byla dokonce přes 22 %. Zařazení Španělska 1996 do grafu by tedy značně posunulo jeho měřítko a tím by graf nebyl zdaleka tak názorný. Názvy zemí jsou v grafu uvedeny u hodnot pro rok 2006, hodnoty roku 1996 jsou označeny pouze plným kroužkem bez popisku. Čárkovaná čára vedoucí na grafu z počátku souřadnic je osa 1. kvadrantu. Ukazuje stav, kdy jsou celková míra nezaměstnanosti a míra nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním shodné. Pro země vpravo od této osy to tedy znamená, že v zemích které jsou blíže této ose nemá terciární vzdělání při hledání uplatnění na trhu práce takový vliv jako v zemích které jsou od této osy dále, neboť míra nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním je blíže celkové míře nezaměstnanosti v celé ekonomice. Na ose 1. kvadrantu jsou, jak již bylo uvedeno, tyto míry shodné a pokud by se některá ze zemí dostala dokonce vlevo od této osy, znamenalo by to, že je v ní míra nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti celé ekonomiky. V roce 2006 bylo nejblíže osy (a tudíž tam při uplatnění na trhu práce bylo terciární vzdělání v porovnání s ostatními vzdělanostními skupinami nejmenší výhodou) především Dánsko a Portugalsko a poměrně blízko bylo i 4

5 Nizozemsko, Itálie, Lucembursko a Řecko. Při porovnání směru vývoje v jednotlivých zemích za posledních 10 let se ukáže, že k této ose se oproti roku 2006 nejvíce přiblížilo Irsko a Finsko. Poměrně velký pohyb k ose rovněž nastal v Itálii a v Maďarsku. Ostatní země (kromě 4 výjimek) se také k ose přiblížily, i když ne tak vysokým tempem. Těmi zeměmi, které se vymykají ze všeobecného trendu a jejichž vzdálenost od osy se oproti roku 1996 zvýšila, jsou Polsko, Česká republika, Slovensko a především Německo. Na grafu je tedy patrná velká nejednoznačnost ve vývoji měr nezaměstnanosti v jednotlivých zemích. Většina zemí (AT, DK, ES, FI, FR, IE, IT, NL, SE a UK) i EU19 jako celek se pohybuje jihozápadním směrem. To znamená, že se v nich za posledních 10 let snížila jak celková míra nezaměstnanosti tak i míra nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním. Jejich pozice se však stále více přibližuje ose 1. kvadrantu což značí, že je stále menší rozdíl mezi celkovou mírou nezaměstnanosti a mírou nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním. Další poměrně početná skupina zemí, kam kromě České republiky patří rovněž Lucembursko, Polsko, Portugalsko a Slovensko, se naopak ubírá severovýchodním směrem. Znamená to, že je v nich oproti roku 1996 vyšší míra nezaměstnanosti jak osob s terciárním vzděláním tak i celková. Na příkladu ČR je však patrné, že to neznamená že by tyto míry stále ještě měly stoupat. Míra nezaměstnanosti dosáhla v ČR své maximum již v minulých letech a v posledních letech se již snižuje, nicméně stále je ještě nad úrovní roku Na grafu je rovněž jasně vidět, že v roce 1996 byla oproti zemím původní EU15 specifická pozice osob s terciárním vzděláním v postkomunistických státech, tedy v České republice, Maďarsku, Polsku a Slovensku. Jejich míra nezaměstnanosti byla hluboko pod celkovou mírou nezaměstnanosti jednotlivých ekonomik, což svědčí o mnohem lepší pozici na trhu práce pro osoby s terciárním vzděláním oproti osobám s jiným stupněm vzdělání. Přestože se v nich do roku 2006 jejich míra nezaměstnanosti zvýšila, je stále nižší než v ostatních zemích původní EU15. To platí pro Česku republiku, Slovensko i Maďarsko. V Polsku se za posledních 10 let zvýšila výrazně nejen celková míra nezaměstnanosti, ale i míra nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním. Polsko se však pohybovalo dále od osy 1. kvadrantu, což znamená, že se míra nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním zvýšila méně než celková míra nezaměstnanosti a tak je pro tyto osoby i v Polsku stále snazší nalézt uplatnění na trhu práce než pro osoby bez terciárního vzdělání. Při změně počtu zaměstnaných osob s terciárním vzděláním hraje svou roli jednak vzdělávací systém dané ekonomiky (ten určuje, kolik těchto osob je vůbec pro trh práce k dispozici) a 5

6 jednak struktura trhu práce (ta určuje kde budou tito lidé zaměstnáni). Změna počtu zaměstnaných osob s terciárním vzděláním na trhu práce je způsobena třemi vlivy: a) vliv změny velikosti jednotlivých odvětví pokud se počet osob v nějakém odvětví snižuje (zvyšuje), měl by se za jinak stejných profesních a vzdělanostních struktur snižovat (zvyšovat) i počet osob s terciárním vzděláním v tomto odvětví; b) vliv změny struktur profesí v jednotlivých odvětvích každá profese má v každém z odvětví svou specifickou strukturu; tento vliv ukazuje, jak by se změnil počet osob s terciárním vzdělání v celé ekonomice, pokud by se uvnitř žádné profese nezměnila její vzdělanostní struktura, pouze by se v jednotlivých odvětvích změnila struktura profesí; c) vliv změny vzdělanostních struktur uvnitř profesí každá profese má v každém z odvětví svou specifickou strukturu vzdělání; tento vliv ukazuje, jak by se změnil počet osob s terciárním vzděláním v ekonomice, pokud by se nezměnila struktura profesí v jednotlivých odvětvích, ale pouze by se uvnitř jednotlivých profesí v změnila jejich vzdělanostní struktura. Tyto tři vlivy mohou působit jak ve stejném směru (tedy všechny pro zvyšování nebo všechny pro snižování počtu osob s terciárním vzděláním v ekonomice) nebo naopak proti sobě a pak o směru vývoje osob s daným stupněm vzdělání rozhodne to, který z vlivů převáží. Následující graf ukazuje jak uvedené vlivy ovlivňovaly počet zaměstnaných osob s terciárním vzděláním v minulých letech. Kromě let 1995, 2000 a 2006 jsme do grafu zařadili i rok 2004, kdy se Česká republika stala členem EU, abychom mohli porovnat, jak se tato změna projevila na trhu práce. 6

7 Graf 1.2 Vliv jednotlivých změn na celkovou roční změnu počtu zaměstnaných osob s terciárním vzděláním v ČR Vliv jednotlivých změn na celkovou roční změnu počtu zaměstnaných osob s terciárním vzděláním ČR, Změna počtu zaměstnaných osob s terciárním vzděláním (v tis.) vliv změny vzdělanostní struktury uvnitř profesí vliv změny profesní struktury uvnitř odvětví vliv změny struktury odvětví Vzhledem k nestejným časovým úsekům, které jednotlivé sloupce porovnávají, jsme přepočetli všechny změny na průměrné roční. Z grafu je patrné, že v České republice přibývá každým rokem stále víc osob s terciárním vzděláním. V posledních dvou letech se na tomto nárůstu nejvíce (více než 47 %) podíly změny struktury odvětví. Téměř jednu třetinu změn způsobil vliv změny profesní struktury uvnitř odvětví a vliv změny vzdělanostní struktury uvnitř profesí se podílel přibližně z jedné pětiny. Je patrné postupné oslabování posledně uvedeného vlivu, což může naznačovat postupné zasycení míst kvalifikačně zdatnějšími pracovníky. Další místa pro osoby s terciárním vzděláním se tak nyní nabízejí především díky růstu odvětví s vyššími nároky na vzdělané zaměstnance (především odvětví kvartéru). Zároveň to však může znamenat i jiný trend je možné situaci na grafu vysvětlit tak, že do roku 2004 nedocházelo na trhu práce k dostatečným strukturálním změnám v odvětvích, které by byly schopny absorbovat příchody osob s terciárním vzděláním a tudíž docházelo především ke změnám uvnitř jednotlivých profesí. Po vstupu do EU se však strukturální změny výrazně zvýšily a dokázaly nově příchozí osoby absorbovat. V EU19 změny vzdělanostní struktury uvnitř profesí stále znamenají příliv přibližně půl milionu zaměstnaných osob s terciárním vzděláním. I v EU, stejně jako v ČR, v posledních 6-7

8 ti letech výrazně posílil vliv změny struktury odvětví. Naopak vliv změny profesní struktury uvnitř odvětví na vývoj počtu zaměstnaných osob s terciárním vzděláním mírně oslabuje. Graf 1.3 Vliv jednotlivých změn na celkovou roční změnu počtu zaměstnaných osob s terciárním vzděláním v EU19 Změna počtu zaměstnaných osob s terciárním vzděláním (v tis.) Vliv jednotlivých změn na celkovou roční změnu počtu zaměstnaných osob s terciárním vzděláním EU19, vliv změny vzdělanostní struktury uvnitř profesí vliv změny profesní struktury uvnitř odvětví vliv změny struktury odvětví Vývoj počtu zaměstnaných osob s terciárním vzdělání podle dat z VŠPS v členění dle odvětví 2 V ČR počet zaměstnaných osob s terciárním vzděláním vzrostl od roku 1995 kromě zemědělství, lesnictví a rybolovu (AB), těžebního průmyslu (C) a textilního, oděvního a kožedělného průmyslu (D.BC) ve všech odvětvových skupinách. Největší nárůst, téměř 36 tis. osob, zaznamenalo odvětví nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj (K). Více než 30 tis. osob s terciárním vzděláním přibylo mezi zaměstnanými i ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení (LQ). Téměř 25 tis osob s terciárním vzděláním přibylo od roku 1995 ve zdravotnictví, veterinárních a sociálních činnostech (N) a téměř 20 tis. ve školství (M). 2 Pro analýzy změn podle jednotlivých odvětvoví ekonomiky používáme členění do 23 odvětvových skupin viz. metodická příloha. 8

9 Tab. 2.1 Počet zaměstnaných osob s terciárním vzděláním v ČR (v tis. osob) a vývoj v letech v členění dle odvětvových skupin Odvětví změna absolutní relativní AB - Zemědělství, lesnictví a rybolov 15,03 14,29 15,48 13,31-1,72-11,5% C - Těžební průmysl 3,14 2,98 2,95 2,33-0,81-25,8% D.A - Průmysl potravinářský a tabákový 7,23 5,96 7,38 7,81 0,59 8,1% D.BC - Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 2,46 4,17 2,87 2,21-0,24-9,9% D.DE - Dřevozpracující, papírenský a polygrafický průmysl 7,41 9,05 11,32 12,99 5,58 75,3% D.FGH - Chemický a farmaceutický průmysl 9,18 8,84 13,68 12,71 3,53 38,4% D.I - Průmysl skla, keramiky a porcelánu 3,46 4,05 3,26 3,45-0,01-0,4% D.J - Výroba kovů a kovodělných výrobků 13,13 13,17 14,76 17,26 4,13 31,5% D.K - Výroba strojů a zařízení 12,55 14,64 14,38 13,16 0,62 4,9% D.L - Výroba elektrických a optických přístrojů 11,07 11,17 10,67 20,28 9,21 83,1% D.M - Výroba dopravních prostředků 4,61 5,47 8,43 12,73 8,12 176,0% D.N - Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený 2,65 2,18 3,07 3,79 1,14 43,1% E - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 8,55 6,40 9,80 11,33 2,78 32,5% F - Stavebnictví 26,68 29,11 30,65 37,99 11,31 42,4% G - Velkoobchod, maloobchod a opravy 42,72 52,65 57,08 49,57 6,85 16,0% H - Pohostinství a ubytování 2,29 3,02 6,00 4,97 2,68 117,4% I - Doprava a komunikace 16,16 20,92 22,31 26,47 10,31 63,8% J - Peněžnictví a pojišťovnictví 22,30 23,81 29,61 25,22 2,93 13,1% K - Nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj 76,69 89,97 94,73 112,42 35,73 46,6% LQ - Veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení 50,06 63,90 72,59 82,94 32,88 65,7% M - Školství 123,28 128,26 129,65 142,44 19,16 15,5% N - Zdravotnictví, veterinární a soc. činnosti 50,98 57,17 70,65 75,00 24,02 47,1% OP - Ostatní služby 21,80 25,98 28,32 28,58 6,79 31,1% Celkem 533,42 597,17 659,64 718,98 185,56 34,8% 9

10 Od roku 1995 se zvýšil podíl zaměstnaných osob s terciárním vzděláním ve všech odvětvích české ekonomiky. Nejvyšší podíl jich v roce 2006 v ČR byl ve školství (M), kde tvoří téměř polovinu všech zaměstnaných. Více než jednu třetinu zaměstnaných tvoří i v odvětví nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj (K) a podíl vyšší než jednu čtvrtinu mají i mezi zaměstnanými v peněžnictví a pojišťovnictví (J) a ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení (LQ). Ve školství (M) mají podíl téměř 23 %. Jak je z tohoto výčtu patrné, jejich nejvyšší podíl je v odvětvích kvartéru (a to jak v tržním, tak i ve veřejném). V ostatních sektorech ekonomiky není jejich podíl zdaleka tak vysoký. Nejmenší podíl mají osoby s terciárním vzděláním mezi zaměstnanými v těžebním průmyslu (C) 4,2 %, v pohostinství a ubytování (H) 2,7 % a vůbec nejméně v textilním, oděvním a kožedělném průmysl (D.BC), kde je jejich podíl jen 2,2 %. Tato tři odvětví s nejmenším podílem rovnoměrně zastupují primární, sekundární a terciérní sektor ekonomiky. Podíl osob s terciárním vzděláním se v celé české ekonomice zvýšil z 10,7 % v roce 1995 až na 14,9 % v roce Počet zaměstnaných osob s terciárním vzděláním se rovněž zvyšuje ve všech zemích EU. Nejvíce (na více než dvojnásobek) jejich počet vrostl ve Španělsku, Rakousku a Irsku. Naopak k nejmenšímu zvýšení (o necelých 20 %) došlo v Německu a Dánsku. Ve všech zemích EU19 rovněž došlo ke zvýšení jejich podílu na celkové zaměstnanosti. Oproti roku 1995 nastal nejdynamičtější nárůst ve Finsku, kde jejich podíl vzrostl o více než 11 procentních bodů a ve Španělsku, ve kterém činilo zvýšení 10,5 p.b. Naopak nejpomalejší růst nastal v Německu a v Portugalsku, kde jejich nárůst nebyl ani dva procentní body. V EU19 je mezi zaměstnanými osobami ve všech odvětvích podíl osob s terciárním vzděláním vyšší než v ČR. V EU19 mají nejvyšší podíl, stejně jako v ČR, ve školství (M) a v odvětví nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj (K). Dále následuje peněžnictví a pojišťovnictví (J) a veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení (LQ). Jde tedy stejně jako v ČR o odvětví kvartéru. Nejnižší podíl jich naopak je v zemědělství, lesnictví a rybolovu (AB) a pak, stejně jako v ČR, v pohostinství a ubytování (H) a v textilním, oděvním a kožedělném průmyslu (D.BC). 10

11 Graf 2.1 Podíl osob s terciárním vzděláním na celkové zaměstnanosti v letech 1995 a 2006 v jednotlivých odvětvích ekonomiky v ČR a EU19 Podíl osob s terciárním vzděláním na celkové zaměstnanosti dle odvětví ČR, EU19, 1995, % 50% 40% 30% EU 1995 EU 2006 ČR 1995 ČR % 10% 0% M K J LQ N E OP D.L D.FGH D.DE D.K F D.M G I AB D.J D.A D.I D.N C H D.BC odvětví Velké rozdíly v zastoupení oosb s terciárním vzděláním jsou v EU19 mezi jednotlivými zeměmi. Nejmenší je tento rozdíl ve stavebnictví (F), kde je v Itálii jejich podíl 2,5 %, zatímco v Německu 19,7 % a rozdíl je tak tedy 17 p.b. Podobně je tomu rovněž u zemědělství, lesnictví a rybolovu (AB) a pohostinství a ubytování (H). Naopak podíl osob s terciárním vzděláním v peněžnictví a pojišťovnictví (J) je v Rakousku pouze 19 %, zatímco v Belgii téměř 64 %. Rozdíl v této odvětvové skupině je tedy téměř 45 p.b. Ještě více, přes 48 p.b. to je v těžební průmyslu (C), kde je tento rozdíl mezi Nizozemím a Lucemburskem (ve kterém těžební průmysl není vpodstatě vůbec zastoupen). Při porovnání ČR a průměru jiných zemí (např. EU19) je tedy stále nutné mít na mysli, že porovnáváme jen s průměrem a porovnání s jednotlivými zeměmi by vzhledem k jejich národním specifikům mohlo dopadnout zcela odlišně. 11

12 Graf 2.2 Podíl osob s terciárním vzděláním na celkové zaměstnanosti v roce 2006 v jednotlivých odvětvích ekonomiky v jednotlivých zemích EU19 Podíl osob s terciárním vzděláním na celkové zaměstnanosti Země EU19, % EL 70% 60% BE BE FI ES 50% 40% 30% 20% 10% 0% FI NL ES IT DK ES ES NL ES ES FI AT LU IE ES CZ FI FI DE IE UK AT AT PT MAX CZ IT SK MIN IT HU CZ PT IT ČR SK PT IT IT CZ PT PT LU LU AB C D.A D.BC D.DE D.FGH D.I D.J D.K D.L D.M D.N E F G H I J K LQ M N OP odvětví 3. Vývoj počtu zaměstnaných osob s terciárním vzdělání podle dat z VŠPS v členění dle profesí 3 Koncentrace osob s terciárním vzděláním do jednotlivých profesních skupin je mnohem výraznější než je tomu u odvětvových skupin. Jejich počet v profesích ze skupiny ISCO4 ISCO9 je poměrně malý, proto jsme profesní skupiny 4a 5f sloučily do jedné skupiny pracovníci v administrativě a provozu a profesní skupiny 6a 9d do další kvalifikovaní a nekvalifikovaní dělníci a pracovníci. Tím se počet analyzovaných skupin zredukuje na 29. Oproti roku 1995 byl v ČR v roce 2006 počet zaměstnaných osob s terciárním vzděláním vyšší ve všech profesních skupinách kromě jediné výjimky a tou byla profesní skupina vedoucí a ředitelé malých podniků a organizací (1d). Nejvíce, přes 25 tis., jich přibylo mezi zaměstnanými s profesí vědci a odborníci v ekonomické oblasti a společenských vědách (2h), téměř 19 tis. s profesí odborní administrativní a celní a daňoví pracovníci (3i), necelých 17 tis. 3 Pro analýzy změn podle jednotlivých profesních skupin vycházíme z členění do 60-ti profesních skupin viz. metodická příloha. 12

13 s profesí zprostředkovatelé a agenti v obchodě, financích a přepravě (3h) a téměř 12 tis. s profesí technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (3a). Tab. 3.1 Počet zaměstnaných osob s terciárním vzděláním v ČR (v tis. osob) a vývoj v letech v členění dle profesních skupin profesní skupiny změna absolutní relativní 1a - Zákonodárci a vyšší úředníci 4,47 7,53 10,40 12,39 7,93 177% 1b - Ředitelé a vedoucí velkých organizací, podniků a společností 22,59 21,09 22,35 28,94 6,36 28% 1c - Vedoucí pracovníci univerzálních dílčích celků 15,09 14,95 19,33 21,61 6,52 43% 1d - Vedoucí a ředitelé malých podniků a organizací 51,44 59,19 50,58 45,00-6,44-13% 2a - Vědci a odborníci v přírodních vědách 8,87 10,96 9,84 12,34 3,48 39% 2b - Vědci a odborníci v oblasti výpočetní techniky 16,04 21,94 22,93 26,00 9,96 62% 2c - Projektanti, konstruktéři, architekti a techničtí vědci a inženýři 38,66 42,73 35,27 44,67 6,01 16% 2d - Vědci a odborníci v lékařských a biologických oborech 50,87 53,07 59,59 57,95 7,08 14% 2e - VŠ pedagogové a vědeckopedagogičtí pracovníci 14,22 14,24 15,88 17,98 3,76 26% 2f - Učitelé středních škol 30,89 25,45 29,18 37,54 6,65 22% 2g - Učitelé předškolního, základního a speciálního školství 59,23 64,92 55,92 66,05 6,82 12% 2h - Vědci a odborníci v ekonomické oblasti a společenských vědách 34,99 43,84 64,36 60,08 25,09 72% 2i - Odborní pracovníci v právní oblasti 17,67 23,28 22,04 25,18 7,51 42% 2j - Umělečtí pracovníci, novináři a redaktoři, archiváři a knihovníci 11,92 16,88 16,55 19,76 7,83 66% 2k - Odborní administrativní pracovníci 6,31 10,65 9,12 9,64 3,33 53% 3a - Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech 28,91 22,84 37,05 40,61 11,70 40% 3b - Techničtí pracovníci v oblasti výpočetní techniky 7,17 6,85 8,71 12,83 5,66 79% 3c - Obsluha elektronických zařízení, letecký, lodní a železniční personál 6,06 6,43 9,38 9,34 3,27 54% 3d - Techničtí pracovníci v biologii, zemědělství a lesnictví 6,93 6,34 8,24 9,18 2,25 32% 13

14 profesní skupiny změna absolutní relativní 3e - Zdravotničtí asistenti, optici a rehabilitační pracovníci 0,95 4,13 7,26 5,27 4,33 457% 3f - Zdravotní sestry a odborní ošetřovatelé 1,37 1,01 4,20 5,24 3,88 284% 3g - Pedagogičtí pracovníci, vychovatelé (mimo učitelů) 10,24 14,79 19,13 12,10 1,86 18% 3h - Zprostředkovatelé a agenti v obchodě, financích a 26,86 přepravě 25,75 40,32 43,55 16,69 62% 3i - Odborní administrativní a celní a daňoví pracovníci 18,66 21,48 25,88 37,62 18,97 102% 3j - Policejní inspektoři a detektivové 2,69 3,99 2,13 4,62 1,93 72% 3k - Sociální pracovníci 0,31 0,83 1,72 2,91 2,60 829% 3l - Profesionální sportovci a pracovníci umění a zábavy 2,04 2,60 3,58 2,55 0,51 25% ISCO4-5 pracovníci v administrativě a provozu 16,84 25,62 26,43 27,82 10,98 65% ISCO6-9 kvalifikovaní a nekvalifikovaní dělníci a pracovníci 12,13 12,04 13,28 14,62 2,49 21% Celkem 524,41 585,43 650,67 713,41 189,00 36% Vzhledem k vývoji ostatních vzdělanostních skupin v jednotlivých profesních skupinách nastal ve všech, kromě vedoucích a ředitelů malých podniků a organizací (1d) a profesionálních sportovců a pracovníků umění a zábavy (3l), i nárůst podílu osob s terciárním vzděláním. Nejvíce, o 22 p.b., se jejich podíl zvýšil mezi zaměstnanými osobami s profesí sociální pracovníci (3k). Zvýšení o více než 15 p.b. nastalo i u dalších pěti profesních skupin a to u vědců a odborníků v ekonomické oblasti a společenských vědách (2h), u učitelů předškolního, základního a speciálního školství (2g), dále u projektantů, konstruktérů, architektů a technických vědců a inženýrů (2c), policejních inspektorů a detektivů (3j) a rovněž u zákonodárců a vyšších úředníků (1a). Podíl osob s terciárním vzděláním v některých profesních skupinách výrazně dominuje. Mezi VŠ pedagogy a vědeckopedagogickými pracovníky (2e) jich je plných 99 %, mezi vědci a odborníky v lékařských a biologických oborech (2d) téměř 95 % a více než 90 % jich je rovněž mezi odbornými pracovníky v právní oblasti (2i) a učiteli středních škol (2f). Naopak nejnižší podíl tvoří mezi profesionálními sportovci a pracovníky umění a zábavy (3l) mezi kterými má terciární vzdělání jen jeden ze sedmi zaměstnaných a rovněž mezi zdravotními sestrami a odbornými ošetřovateli (3f). Z nich má terciární vzdělání jen jeden z dvaceti. Mezi 14

15 pracovníky v administrativě a provozu (ISCO4+5) jich jsou pouze 3 % a mezi kvalifikovanými a nekvalifikovanými dělníky a pracovníky (ISCO6-9) netvoří ani 1 %. Stejně jako v odvětvích i v profesích platí, že i v EU se zvyšuje počet zaměstnaných osob s terciárním vzděláním ve všech profesních skupinách. Jedinou výjimkou jsou zákonodárci a vyšší úředníci (1a), mezi kterými se počet osob s terciárním vzděláním snížil. A rovněž je podíl osob terciárním vzděláním téměř ve všech profesních skupinách v EU vyšší než v ČR. Největší rozdíl je mezi zdravotními sestrami a odbornými ošetřovateli (3f), kterých je v EU více polovina s terciárním vzděláním. Zde se je však nutné zmínit o rozdílnosti v klasifikaci zdravotních sester v různých zemích EU. Zdravotní sestry jsou v mezinárodní klasifikaci ISCO 88 zařazeny do dvou skupin skupina 223 (patřící do ISCO2) Nursing and midwifery professionals a skupina 323 (patřící do ISCO3) Nursing and midwifery associate profesionals. Zdravotní sestry s terciárním vzděláním (které však v ČR zdravotní sestry vůbec nedosahují a proto v ČR skupina 223 vůbec neexistuje) by měly být teoreticky především ve skupině 223, tedy v naší klasifikaci v profesní skupině vědci a odborníci v lékařských a biologických oborech (2d). V zemích EU je i výrazně více osob než v ČR zaměstnáno v těch profesích, které mají v ČR výrazně nižší kvalifikaci tedy mezi pracovníky v administrativě a provozu (ISCO4+5) i mezi kvalifikovanými a nekvalifikovanými dělníky a pracovníky (ISCO6-9). 15

16 Graf 3.1 Podíl osob s terciárním vzděláním na celkové zaměstnanosti v letech 1995 a 2006 v jednotlivých profesních skupinách v ČR a EU19 Podíl osob s terciárním vzděláním na celkové zaměstnanosti dle profesí ČR, EU19, 1995, % 80% 60% EU 1995 EU 2006 ČR 1995 ČR % 20% 0% ISCO6-9 ISCO4+5 3f 3l 3i 3e 3c 3a 3h 3g 3d 1d 3b 3k 3j 1b 2j 2k 1c 1a 2h 2b 2a 2g 2c 2f 2i 2d 2e profesní skupina Rozdíly v podílu zaměstnaných osob s terciárním vzděláním jsou v jednotlivých profesních skupinách mezi jednotolivými zeměmi mnohem větší než je tomu v třídění podle odvětví. Je to dáno jednak nejednoznačnou metodikou zařazování osob do příslušných odvětvích v jednotlivých zemích a pak samozřejmě i různou vzdělanostní strukturou pracovní síly v každé ze zemí. Nejmenší rozdíl mezi zeměmi je mezi u profesní skupiny odborní pracovníci v právní oblasti (2i) a u kvalifikovaných a nekvalifikovaných dělníků a pracovníků (ISCO6-9), kde rozdíl mezi maximálním a minimálním podílem zaměstnaných osob s terciárním vzděláním nepřesahuje 11 p.b. Naopak u zdravotních sester a odborných ošetřovatelů (3f) a také u policejních inspektorů a detektivů (3j) přesahuje tento rozdíl 90 p.b. I zde je tedy (stejně jako v odvětvích) při porovnání ČR a průměru jiných zemí (např. EU19) stále nutné mít na mysli, že porovnáváme jen s průměrem a porovnání s jednotlivými zeměmi by vzhledem k jejich národním specifikům mohlo dopadnout zcela odlišně. 16

17 Graf 3.2 Podíl osob s terciárním vzděláním na celkové zaměstnanosti v roce 2006 v jednotlivých profesních skupinách v jednotlivých zemích EU19 Podíl osob s terciárním vzděláním na celkové zaměstnanosti Země EU19, % EL EL ES EL ES EL EL 80% 60% 40% UK PL LU DK ES FR FI UK FR CZ IT PL HU CZ CZ AT AT ES LU LU ES ES IE DK FI SE PT BE IE DK EL IE MAX MIN ČR IT 20% 0% AT IT PL LU IT PL PL AT LU AT AT AT LU AT BE ES LU LU ISCO6-9 ISCO4+5 3l 3k 3j 3i 3h 3g 3f 3e 3d 3c 3b 3a 2k 2j 2i 2h 2g 2f 2e 2d 2c 2b 2a 1d 1c 1b 1a profesní skupiny Pro další vlastní analýzy, ať už z pohledu profesí nebo odvětví doporučujeme využít webovou aplikaci, která je rovněž součástí výstupu z tohoto projektu. 17

18 4. Informace o aplikaci datového souboru z dat Výběrového šetření pracovních sil a manuál k použití Pracovníky SVP 4 byla v programu MS Excel navržena a vytvořena aplikace využívající data z Výběrového šetření pracovních sil. Program MS Excel byl zvolen proto, že jej má k dispozici široká veřejnost. Nevýhodou této aplikace vytvořené v MS Excel je její velikost, která dosahuje 12,5 MB. To může při stahování z internetu některým uživatelům přinést problémy ve větším časovém zatížení. Uživatel si však tuto aplikaci stáhne pouze jednou a pak ji již spouští ze svého pevného disku. Navíc lze aplikaci stáhnout jako zabalený soubor, jehož velikost je již více přijatelných 3,5 MB. Soubor aplikace obsahuje čtyři listy dva datové a dva s výstupy. Datové listy (jeden v členění obyvatelstva do 60-ti profesních a druhý do 23 odvětvových skupin), obsahují vstupní data za ČR. V aplikaci jsou k dispozici data z Výběrového šetření pracovních sil za roky 1995, Oba datové listy obsahují 7 sloupců. Ve sloupci rok je uveden rok z kterého jsou data získána. Sloupec počet osob udává počet osob v tisících, které do dané skupiny patří. Ve sloupci ekonomická aktivita jsou osoby členěny na zaměstnané, nezaměstnané a neaktivní. Stupeň vzdělání rozlišuje na 5 vzdělanostních stupňů. Podle sloupce pohlaví lze odlišit muže a ženy. Další sloupec rozlišuje populaci do 12-ti věkových skupin. Poslední sloupec pak určuje do jaké profesní, resp. odvětvové skupiny osoby patří. Na listech Aplikace odvětví resp. Aplikace profese je již předdefinována kontingenční tabulka, kterou lze poměrně snadno upravovat a získávat rozličné výstupy podle konkrétní potřeby uživatele. Řádkové proměnné se odebírají uchopením myší názvu aktuálně zařazené proměnné z pole A4, resp. B4 a přetažením do seznamu polí kontingenční tabulky. Přidávání proměnných do kontingenční tabulky probíhá stejným způsobem naopak. Do řádků lze zařadit i více proměnných (stejně jak je tomu i v předdefinované tabulce). V tomto případě je ale pro přehledné a pochopitelné zobrazení podstatné jejich pořadí proměnné se řadí vedle sebe zleva doprava. Jejich pořadí lze jednoduše měnit přetažením myší. U každé proměnné si lze rovněž vybírat zobrazované hodnoty znaku. Po kliknutí na rozbalovací šipku u každého názvu proměnné lze volit možnosti zobrazení, standardně se zobrazují všechny úrovně znaku, lze ovšem odstranit například případy, kde chybí odpověď (prázdné), nebo si opravdu vybrat 4 18

19 pouze některé typy odpovědi. Ve všem je analogické ovládání sloupcových proměnných změny se ale dějí v poli C5 a proměnné se řadí pod sebe. Dalším a velmi podstatným způsobem ovlivňování strukturace tabulky je pole A3. Dvojitým poklepáním na toto pole je možné vybírat statistiku, která bude pro každé políčko kontingenční tabulky zobrazována. V původní tabulce je použita statistika Součet z proměnné Počet osob, jejíž výsledek je součet respondentů v každém políčku zobrazované tabulky. Statistika Součet, bude pravděpodobně nejčastěji používanou, nicméně lze využít i další statistiky velmi často počet, dále průměr, minimum, maximum a nebo například rozptyl. Všechny tyto statistiky zobrazují hodnotu pro dané pole zobrazované tabulky. Po správném nastavení kontingenční tabulky je nejvhodnější obvyklým způsobem (myší označit příslušnou oblast a klávesou zkratkou Ctrl + C ji vložit do schránky) zkopírovat výstupní tabulku a jako hodnoty ji vložit do nového souboru, či listu. Tam pak již lze tabulku jednoduše upravovat jednak graficky (např. šířku sloupců), ale také věcně (například měnit popisky). Stejně tak lze samozřejmě z dat tvořit i grafy. 19

20 5. Metodické vysvětlení použitých pojmů 5.1 Vymezení Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) Předmětem šetření ve VŠPS jsou domácnosti bydlící v náhodně vybraných bytech. Šetření podléhají všechny osoby obvykle bydlící ve vybraném bytě, přičemž není rozhodující a není ani sledováno, mají-li zde pobyt trvalý, přechodný, dlouhodobý nebo nehlášený. U osob mladších než 15 let se sledují jen základní údaje týkající se vztahu k osobě v čele domácnosti, věku, pohlaví, národnosti a státní příslušnosti. Za osoby starší 15-ti let se vyplňují další otázky, které popisují jejich uplatnění na trhu práce. Šetření se nevztahuje na osoby bydlící dlouhodobě v hromadných ubytovacích zařízeních. Z toho důvodu jsou údaje za určité skupiny obyvatelstva, zejména za cizí státní příslušníky žijící a pracující na území republiky, k dispozici v omezené míře. Podle doporučení Eurostatu lze údaje za tyto osoby získat buď z administrativních zdrojů nebo zvláštním šetřením organizovaným zásadně mimo rámec VŠPS. Výběrový soubor zahrnuje necelých 26 tis. bytů na území celé České republiky (přes 0,6 % všech trvale obydlených bytů), v nichž bylo šetřeno více než 62 tis. respondentů všech věkových skupin. Z nich je více než 53 tis. respondentů ve věku 15 a více let. Tento rozsah souboru umožňuje získat odhady charakteristik trhu práce na úrovni republiky i odhady krajských a oblastních hodnot s přesností požadovanou Eurostatem. Všechny údaje z výběrového souboru jsou převáženy na věkovou strukturu obyvatelstva podle demografické projekce středních čtvrtletních stavů pro výběrové šetření pracovních sil. Uvedený způsob přepočtu nejlépe koresponduje s okruhem osob zahrnutých do šetření (trvale bydlící obyvatelstvo). VŠPS je kontinuální šetření, jehož výsledky jsou vyhodnocovány a publikovány ve čtvrtletní periodicitě. 20

Analýza vývoje a projekce profesních struktur pracovních míst v ČR a v dalších zemích EU. Martin Lepič, Jan Koucký

Analýza vývoje a projekce profesních struktur pracovních míst v ČR a v dalších zemích EU. Martin Lepič, Jan Koucký Analýza vývoje a projekce profesních struktur pracovních míst v ČR a v dalších zemích EU Dílčí výstup k syntetické publikaci Analýza vývoje struktury pracovních míst v ČR a EU Martin Lepič, Jan Koucký

Více

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace

Více

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE 4.11. 2014 Age Management: Strategické řízení věkové diverzity ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10

Více

Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020

Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020 Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020 Martin Lepič Praha, květen 2013 Materiál byl zpracován v rámci projektu Vysokoškolské systémy a instituce. Trendy vývoje

Více

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL Labour Force Sample Survey Stanislav Mazouch Abstract Výběrové šetření pracovních sil se provádí v České republice již od prosince 1992. Je prováděno Českým statistickým

Více

Jan Koucký Konkurenceschopnost chemického průmyslu, kvalifikační požadavky a uplatnění absolventů vysokých škol: vývoj a srovnání

Jan Koucký Konkurenceschopnost chemického průmyslu, kvalifikační požadavky a uplatnění absolventů vysokých škol: vývoj a srovnání Jan Koucký Konkurenceschopnost chemického průmyslu, kvalifikační požadavky a uplatnění absolventů vysokých škol: vývoj a srovnání www.kredo.reformy-msmt.cz Obsah prezentace: Konkurenceschopnost chemického

Více

8. Věda a technologie, informační společnost

8. Věda a technologie, informační společnost 8. Věda a technologie, informační společnost V každé společnosti je její důležitou a nedílnou součástí oblast výzkumu a vývoje. Jedná se o systematickou tvůrčí práci konanou za účelem získání nových znalostí

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR Eva Skarlandtová Martin Mana 17. ledna 2014, Vysoká škola ekonomická v Praze ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz IT odborníci

Více

Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod.

Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Pracovníci

Více

E Veřejná správa. https://www.czso.cz/csu/czso/verejna_sprava

E Veřejná správa. https://www.czso.cz/csu/czso/verejna_sprava Do roku 2012 sbíral Český statistický úřad údaje o využívání informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě z ročního šetření o využívání ICT veřejnou správou, které bylo přílohou ročního státního

Více

Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví. Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Výstup projektu

Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví. Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Výstup projektu Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Lékaři

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství

Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Kvalifikovaní

Více

Mzdová statistika z hlediska genderu

Mzdová statistika z hlediska genderu Mzdová statistika z hlediska genderu Mgr. Marek Řezanka, ČSÚ GPG využití a proměny ukazatele Výpočet (100-Mž/Mm*100) Co měří a co ne? Jakých hodnot dosahuje: ČR x Evropa Jakou informaci obsahuje GPG? 1.

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. STAV A VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI... 7 2. STRUKTURA

Více

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR Za referenční rok 2002 bylo provedeno pan-evropské strukturální šetření mezd zaměstnanců (SES) ve všech dnešních členských státech Evropské unie kromě Malty

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748 Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

Více

Analýza nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi na českém trhu práce

Analýza nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi na českém trhu práce Analýza nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi na českém trhu práce Klára Kalíšková CERGE-EI a VŠE Seminář Kvalifikovaná pracovní síla jako zdroj konkurenceschopnosti ČR Poslanecká sněmovna

Více

Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy

Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy Národní konference projektu VIP Kariéra II - KP Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy Ing. Jiří Vojtěch Národní ústav odborného vzdělávání Národní konference projektu VIP Kariéra II -

Více

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad)

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25.6.2003 39 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002 (zdroj dat: Český statistický úřad)

Více

VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE

VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE Ondřej Nývlt Dagmar Bartoňová Abstract Uplatnění mladých lidí na trhu práce se stále více dostává do popředí zájmu politiků, ekonomů a širší

Více

Administrativní zatížení vyplývající z povinnosti k DPH

Administrativní zatížení vyplývající z povinnosti k DPH Administrativní zatížení vyplývající z povinnosti k DPH 15.02.2006-15.03.2006 Zadaným kritériím odpovídá 589 dotazníků z 589. Uveďte hlavní odvětví vaší činnosti D - Výroba 141 23,9% G - Velkoobchod a

Více

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO www.kredo.reformy-msmt.cz Osoby ve věku 30-34 let podle vybraných typů dosaženého vzdělání a pohlaví (1995-2013)

Více

Měření ekonomiky. Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze

Měření ekonomiky. Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze Měření ekonomiky Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze Struktura přednášky Nezaměstnanost Inflace Hrubý domácí produkt Platební bilance Nezaměstnanost Základem je rozdělení osob

Více

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto

Více

Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku

Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku www.pwc.com Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku Mgr. Soňa Schovánková Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Obsah Úvod Definice

Více

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání

Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života. Daniel Chytil ČSÚ

Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života. Daniel Chytil ČSÚ Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života Daniel Chytil ČSÚ Genderové statistiky Od roku 2003, spolupráce s Úřadem vlády ČR/MPSV Průřezové statistiky - shromažďuji již existující data,

Více

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7 DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje

Více

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4. Ekonomická aktivita obyvatelstva Ekonomická aktivita charakterizuje ekonomický status osoby, její zařazení mezi osoby zaměstnané, nezaměstnané nebo ekonomicky neaktivní. Otázku o ekonomické aktivitě

Více

Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání

Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání Jitka Rychtaříková Tým TA01 konference KREDO, Praha, 24. 9. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz Tým TA01: Jitka Rychtaříková - vedoucí týmu

Více

Uplatnění absolventů škol na trhu práce

Uplatnění absolventů škol na trhu práce Uplatnění absolventů škol na trhu práce 2012 Uplatnění absolventů škol na trhu práce 2012 Jeny Burdová Petra Drahoňovská Ivana Eliášková Daniela Chamoutová Jan Koucký Martin Lepič Pavlína Šťastnová Jana

Více

Absolutní rozdíl mezi ženami a muži v mírách zaměstnanosti (ženy a muži ve věku

Absolutní rozdíl mezi ženami a muži v mírách zaměstnanosti (ženy a muži ve věku Absolutní rozdíl mezi ženami a v mírách zaměstnanosti ( a ve věku 15 64 let) v členských státech EU a přistupujících zemích 1998 a 2002 (Rozdíl mezi mírami zaměstnanosti žen a mužů) levý sloupec: 1998

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Železniční doprava zboží mezi lety 2003 a 2004

Železniční doprava zboží mezi lety 2003 a 2004 Železniční doprava zboží mezi lety 2003 a 2004 Autor: Simo PASI Obsah Nejdůležitější údaje.2 Celková doprava zboží 2 Vnitrostátní doprava 4 Mezinárodní doprava...5 Rozdělení do skupin zboží...8 1 Nejdůležitější

Více

Pracovní síla v Jihomoravském kraji

Pracovní síla v Jihomoravském kraji Pracovní síla v Jihomoravském kraji 15.9.2015 Úřad práce ČR krajská pobočka v Brně Ing. Josef Bürger Josef.Burger@bm.mpsv.cz Základní charakteristiky trhu práce Zaměstnaní v NH: 557,5 tis. (2.čtvrtletí

Více

Zpracovatel: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí. Ředitel odboru: Mgr. Dalibor Holý, tel.: +420 274 052 694

Zpracovatel: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí. Ředitel odboru: Mgr. Dalibor Holý, tel.: +420 274 052 694 Dostala se Vám do rukou publikace, která obsahuje statistická data z Výběrového šetření pracovních sil. Přináší informace o výši a struktuře zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomicky neaktivním obyvatelstvu

Více

Produkty zemědělství, myslivosti a související práce. Produkty lesnictví, těžba dřeva a související práce

Produkty zemědělství, myslivosti a související práce. Produkty lesnictví, těžba dřeva a související práce POPIS ČÍSELNÍKU BA0050 OKEC Odvětvová klasifikace ekonomických činností Odvětvové klasifikace ekonomických činností - česká verze NACE (převzaty položky prvních dvou míst číselníku - hrubé členění). Použití

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 4 Trh práce Kapitola bude analyzovat základní charakteristiky situace na trhu práce zejména se zaměřením na strukturu nezaměstnanosti podle nejdůležitějších aspektů. Analýza bude využívat nejpodrobnější

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

Expanze českého vysokého školství a uplatnění absolventů na pracovním trhu

Expanze českého vysokého školství a uplatnění absolventů na pracovním trhu Expanze českého vysokého školství a uplatnění absolventů na pracovním trhu REFLEX a jiné ochutnávky Jan Koucký REFLEX 2013: uplatnění absolventů vysokých škol Seminář MŠMT, SVP PedF UK a vysokých škol.

Více

ABSOLVENTI ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ A JEJICH UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE

ABSOLVENTI ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ A JEJICH UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE ABSOLVENTI ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ A JEJICH UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE Praha, 5. 12. 2012, panelová diskuse Pozice mladých na trhu práce v ČR. Jaké jsou možnosti jejího zlepšení? V České republice 80 % populace

Více

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Sociotrendy 2015 ISBN 978-80-87742-30-3 Obsah 1. Obsah a cíle demografické analýzy... 3 2. Metodologie analýzy... 3 3. Analýza vývoje

Více

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová Zdravotnictví jako součást národního hospodářství Zdravotnictví neznamená jen spotřebu, ale také tvorbu hodnot Pomáhá uspokojovat naše potřeby (být zdravý) Zdraví lidé mohou pracovat práce je podmínkou

Více

Pracovní list Trh práce

Pracovní list Trh práce Pracovní list Trh práce Pracovní síly ČSÚ sleduje podle několika různých hledisek: - podle vykonávaného zaměstnání (jakou práci dělají) - podle odvětvových sektorů (kde pracují) - podle dosažené kvalifikace

Více

35 VII.3. Nezaměstnanost absolventů středních škol v Jihomoravském kraji 36

35 VII.3. Nezaměstnanost absolventů středních škol v Jihomoravském kraji 36 Podkladové materiály pro definování vzdělávacích potřeb v dalším vzdělávání/vzdělávání dospělých v Jihomoravském kraji (Projekt OP VK - CZ.1.07/3.2.04/04.0079 - Společně v dalším vzdělávání) OBSAH Úvodem

Více

Sociální a kulturní soudržnost

Sociální a kulturní soudržnost STEM, Středisko empirických výzkumů Praha SOÚ, Sociologický ústav Akademie věd ČR Jilská 1, 110 00 Praha CESES, Centrum sociálních a ekonomických strategií FSV UK Celetná 20, 110 00 Praha Sociální a kulturní

Více

Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013

Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013 Mezinárodní výzkum dospělých Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013 Hana Říhová (rihova@nvf.cz) Národní vzdělávací fond Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Eu40409 TISKOVÁ ZPRÁVA. Občané a zaměstnání

Eu40409 TISKOVÁ ZPRÁVA. Občané a zaměstnání TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Občané a zaměstnání Technické parametry Výzkum:

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Výdaje na základní výzkum

Výdaje na základní výzkum Sekretariát Rady pro výzkum, vývoj a inovace Výdaje na základní výzkum celkové, v sektoru vládním (státním), podnikatelském a v sektoru vysokých škol Mezinárodní porovnání říjen 2009 ÚVOD 1) Cílem následujících

Více

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY Kateřina Pojkarová Anotace:Článek se zabývá vzájemnými vazbami, které spojují počet zaměstnaných osob a osobní přepravu vyjádřenou jako celek i samostatně pro různé druhy

Více

www.czso.cz TRH PRÁCE 2012 v Praze

www.czso.cz TRH PRÁCE 2012 v Praze Vydal v květnu 2013: Český statistický úřad Na padesátém 81 100 82 Praha 10 www.czso.cz ISBN 978-80-250-2416-4 Český statistický úřad, 2013 TRH PRÁCE 2012 v Praze Kód: 103125-13 Praha D ostala se Vám do

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 7. 2009 35 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5.

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. prosince 2012 1 Výchozí situace 2 Ekonomická aktivita a neaktivita mladých

Více

Název položky Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související čin.

Název položky Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související čin. POPIS ČÍSELNÍKU Kód: BA0051 NACE rev.2 Název: Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE Charakteristika: Klasifikace ekonomických činností odpovídající druhé úrovni, tj. oddílům Klasifikace ekonomických

Více

Komplexní analýza trhu práce, ekonomického prostředí, cestovního ruchu a životního prostředí v Moravskoslezském kraji

Komplexní analýza trhu práce, ekonomického prostředí, cestovního ruchu a životního prostředí v Moravskoslezském kraji Komplexní analýza trhu práce, ekonomického prostředí, cestovního ruchu a životního prostředí v Moravskoslezském kraji Obsah: Úvod str.3 Regionální makroekonomické ukazatele str. 5 Demografický vývoj str.

Více

Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje

Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje IP/08/1831 Brusel, dne 28. listopadu 2008 Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje Míra rozšíření širokopásmového připojení se v Evropě dále zlepšila.

Více

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) tabulka č. 1 Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) Populace celkem* Populace ohrožená chudobou ** Věk Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 100 100 100 100 100 100 0-15 18 32 16-24 12 13

Více

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Zpracovaná v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvětvích číslo projektu: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

Školy - 7. mateřská škola základní škola střední škola konzervatoř vyšší odborná škola základní umělecká škola

Školy - 7. mateřská škola základní škola střední škola konzervatoř vyšší odborná škola základní umělecká škola ŠKOLSKÁ SOUSTAVA Školy - 7 mateřská škola základní škola střední škola konzervatoř vyšší odborná škola základní umělecká škola jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Školská zařízení 7 poskytuje

Více

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference

Více

Barometr 2. čtvrtletí 2012

Barometr 2. čtvrtletí 2012 Barometr 2. čtvrtletí 2012 Podle údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací dosáhl dluh obyvatelstva k 30. 6. 2012 výše 1 301 mld. Kč, z toho objem dlouhodobých úvěrů dosáhl výše 951,5

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi

Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi Potenciál SEKCE C Zpracovatelský průmysl 19 10 Výroba potravinářských výrobků 20 13 Výroba textilií 2 14 Výroba oděvů 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 16 Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových,

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2014. I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost...

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2014. I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2014 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. Stav a vývoj zaměstnanosti... 7 2. Struktura zaměstnanosti

Více

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1%

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1% DOTAZOVÁNÍ DOMÁCNOSTÍ - podrobné výsledky Dolní Rakousy Struktura dolnorakouskych žen a mužů, pro něž připadá práce připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v zahraničí: Ochota (dále) pracovat v zahraničí:

Více

Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů

Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů Organizátor výzkumného projektu: Business Leaders Forum Praha

Více

Mezinárodní výzkum PISA 2009

Mezinárodní výzkum PISA 2009 Mezinárodní výzkum PISA 2009 Zdroj informací: Palečková, J., Tomášek, V., Basl, J,: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009 (Umíme ještě číst?). Praha: ÚIV 2010. Palečková, J., Tomášek V. Hlavní zjištění PISA

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 7. 2015 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza trhu práce se zaměřuje na mezinárodní srovnání indikátorů strategie zaměstnanosti - Evropa 2020. Pro splnění cíle ohledně zvýšení

Více

TEREZA RAUCHOVÁ. Analytická část. Vyhlídky, o.s. Integrovaná strategie území působnosti místní akční skupiny pro programové období 2014 2020.

TEREZA RAUCHOVÁ. Analytická část. Vyhlídky, o.s. Integrovaná strategie území působnosti místní akční skupiny pro programové období 2014 2020. TEREZA RAUCHOVÁ Analytická část Vyhlídky, o.s. Integrovaná strategie území působnosti místní akční skupiny pro programové období 2014 2020. 1. Druhy pozemků Závazné kontextové indikátory území MAS získané

Více

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%):

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - let - let - let - let od let svobodný / svobodná ženatý

Více

Pardubický kraj. Situace na trhu práce

Pardubický kraj. Situace na trhu práce Pardubický kraj Situace na trhu práce Mapa Pardubického kraje údaje o nezaměstnanosti k 30.9.2014 Počet obyvatel: Pardubický kraj 516 440 Chrudim 104 206 Pardubice 168 237 Svitavy 104 971 Ústí nad Orlicí

Více

Zhodnocení vývojových trendů na trhu práce v Jihomoravském kraji a v České republice

Zhodnocení vývojových trendů na trhu práce v Jihomoravském kraji a v České republice Zhodnocení vývojových trendů na trhu práce v Jihomoravském kraji a v České republice Změny v kvalifikační struktuře pracovních míst, a to v závislosti na změnách ve struktuře zaměstnanosti v průběhu posledních

Více

Zhodnocení vývojových trendů na trhu práce v Jihomoravském kraji a v České republice

Zhodnocení vývojových trendů na trhu práce v Jihomoravském kraji a v České republice Zhodnocení vývojových trendů na trhu práce v Jihomoravském kraji a v České republice Změny v kvalifikační struktuře pracovních míst, a to v závislosti na změnách ve struktuře zaměstnanosti v průběhu posledních

Více

Současný stav studijních programů a budoucí scénáře vysokoškolského studia

Současný stav studijních programů a budoucí scénáře vysokoškolského studia Současný stav studijních programů a budoucí scénáře vysokoškolského studia Jitka Rychtaříková www.kredo.reformy-msmt.cz Struktura prezentace: Mezinárodní pohled a struktura ukončeného vzdělání v ČR Data:

Více

ANALÝZA ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI VYBRANÝCH SKUPIN POPULACE V DOBĚ EKONOMICKÉ KRIZE

ANALÝZA ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI VYBRANÝCH SKUPIN POPULACE V DOBĚ EKONOMICKÉ KRIZE ANALÝZA ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI VYBRANÝCH SKUPIN POPULACE V DOBĚ EKONOMICKÉ KRIZE Martina Miskolczi Jitka Langhamrová Abstrakt Vliv ekonomické krize se projevuje i na trhu práce, v úrovni zaměstnanosti

Více

Systém odborného vzdělávání ve Švýcarsku

Systém odborného vzdělávání ve Švýcarsku Systém odborného vzdělávání ve Švýcarsku Obsah: 1. Uvedení do širšího kontextu 2. Učňovské vzdělávání ve Švýcarsku Systém vzdělávání Preference a volby mladých lidí Organizační struktura odborného vzdělávání

Více

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí

Více

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4%

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4% Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Pardubického kraje 6,9 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 23 825. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

IV. P Ř ÍLOHY NÁRODNÍ INOVAČ NÍ POLITIKY Č ESKÉ REPUBLIKY NA LÉTA 2005-2010

IV. P Ř ÍLOHY NÁRODNÍ INOVAČ NÍ POLITIKY Č ESKÉ REPUBLIKY NA LÉTA 2005-2010 IV. P Ř ÍLOHY NÁRODNÍ INOVAČ NÍ POLITIKY Č ESKÉ REPUBLIKY NA LÉTA 2005-2010 Graf č. 1 Souhrnný inovační index (SSI Summary Innovation Index) 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 TR PL RO CY LV EL SK HU LT

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

DATA O CESTOVNÍM RUCHU DLE ČSÚ

DATA O CESTOVNÍM RUCHU DLE ČSÚ DATA O CESTOVNÍM RUCHU DLE ČSÚ Ondřej Legner, Pavel Vančura, Zdeněk Lejsek Konference ke statistickým projektům MMR, 29. dubna 215, Kaiserštejnský palác ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha

Více

Statistiky v oblasti vědy, technologií a inovací v ČR

Statistiky v oblasti vědy, technologií a inovací v ČR Společný seminář TC AV ČR a ČSÚ Výzkum, vývoj a inovace - klíčové faktory růstu konkurenceschopnosti ČR Technologické centrum AV ČR, Ve Struhách 27, Praha 6; 18. březen 2011 Statistiky v oblasti vědy,

Více

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%):

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let 6 - let 6 - let 6 - let 6-6 let od 66 let svobodný / svobodná

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

PROMĚNY TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 SE ZŘETELEM NA PRACOVNÍ MIGRACI. Milada Horáková VÚPSV Praha Květen 2005

PROMĚNY TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 SE ZŘETELEM NA PRACOVNÍ MIGRACI. Milada Horáková VÚPSV Praha Květen 2005 PROMĚNY TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 SE ZŘETELEM NA PRACOVNÍ MIGRACI Milada Horáková VÚPSV Praha Květen 2005 Výchozí stav v roce 1989 Negativa Celková neefektivnost ekonomiky Nevhodná sektorová

Více

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 Stručné shrnutí Informační datová svodka Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 je analytickým výstupem ze čtvrtletních výkazů o

Více

ÚČAST DOSPĚLÝCH V DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ V ČR A EU

ÚČAST DOSPĚLÝCH V DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ V ČR A EU ÚČAST DOSPĚLÝCH V DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ V ČR A EU Ing. Věra Czesaná, CSc. Národní vzdělávací fond Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Konference Moje profese České Budějovice, 21. září 6 Obsah prezentace

Více

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení A09101 Aktivita se soustředí na zmapování

Více

KAPITOLA 0: MAKROEKONOMICKÝ RÁMEC ANALÝZY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ

KAPITOLA 0: MAKROEKONOMICKÝ RÁMEC ANALÝZY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ KAPITOLA 0: MAKROEKONOMICKÝ RÁMEC ANALÝZY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ Česká republika Tab.0.1 Hlavní makroekonomické ukazatele národního hospodářství České republiky Mezinárodní srovnání Tab.0.2 HDP na 1

Více