Analýza uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce situace v ČR a vybraných zemích EU podle dat z VŠPS

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Analýza uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce situace v ČR a vybraných zemích EU podle dat z VŠPS"

Transkript

1 Malátova 17, Praha 5 tel.: Analýza uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce situace v ČR a vybraných zemích EU podle dat z VŠPS Září

2 OBSAH 1. Vývoj počtu zaměstnaných osob s terciárním vzdělání podle dat z VŠPS Vývoj počtu zaměstnaných osob s terciárním vzdělání podle dat z VŠPS v členění dle odvětví Vývoj počtu zaměstnaných osob s terciárním vzdělání podle dat z VŠPS v členění dle profesí Informace o aplikaci datového souboru z dat Výběrového šetření pracovních sil a manuál k použití Metodické vysvětlení použitých pojmů Vymezení Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) Vymezení odvětvových skupin Vymezení profesních skupin Vymezení stupňů vzdělání Vymezení ekonomické aktivity obyvatelstva

3 1. Vývoj počtu zaměstnaných osob s terciárním vzdělání podle dat z VŠPS V České republice bylo v roce 2006 celkem 955 tis. osob s terciárním vzděláním, což je téměř o 45 % více než v roce Z nich bylo 719 tisíc mezi zaměstnanými, téměř 18 tisíc mezi nezaměstnanými a dalších téměř 218 tisíc jich patřilo mezi ekonomicky neaktivní osoby. Míra nezaměstnanosti osob s terciární vzděláním tak činila pouze 2,4 %, což je hluboko pod celkovou mírou nezaměstnanosti v české ekonomice (ta převyšuje 7 %). V EU19 1 byl za posledních 10 let růst počtu osob s terciárním vzděláním ještě dynamičtější než tomu bylo v ČR. V roce 2006 bylo v EU celkem 66,8 milionu osob s terciárním vzděláním, což znamená za posledních 10 let nárůst o 56 %. Z nich bylo 51 milionu zaměstnaných, téměř 2,5 milionu nezaměstnaných a více než 13 milionu ekonomicky neaktivních. Míra nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním tak v roce 2006 v EU19 činila 4,6 %. To je sice téměř dvojnásobek míry nezaměstnanosti těchto osob v ČR, ale i v EU19 platí, že to je výrazně méně než celková nezaměstnanost, která je téměř 8,3 %. Porovnání celkové míry nezaměstnanosti a míry nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním v jednotlivých ekonomikách a jejich vývoj v letech ukazuje následující graf. 1 Do EU19 zahrnujeme země původní EU15 a Českou republiku (CZ), Maďarsko (HU), Slovensko (SK) a Polsko (PL). Ostatní země tvoří v EU jen necelé 2,3 % zaměstnaných osob a jejich zahrnutí by tedy celkovou analýzu nijak výrazně neovlivnilo. Původní EU 15 tvořilo Rakousko (AT), Belgie (BE), Německo (DE), Dánsko (DK), Řecko (EL), Španělsko (ES), Finsko (FI), Francie (FR), Irsko (IE), Itálie (IT), Lucembursko (LU), Nizozemí (NL), Portugalsko (PT), Švédsko (SE) a Spojené království (UK). 3

4 Graf 1.1 Porovnání celkové míry nezaměstnanosti a míry nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním v jednotlivých ekonomikách zemí EU19 8% Porovnání celkové míry nezaměstnanosti a míry nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním země EU19, 1996, % EL Míra nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním 6% 5% 4% 3% 2% NL DK LU AT IE UK PT ES IT EU19 SE BE FI HU CZ FR DE SK PL % 0% 0% 2% 4% 6% 8% 10% 12% 14% 16% Celková míra nezaměstnanosti v ekonomice V grafu není znázorněna hodnota pro Španělsko v roce 1996, neboť míra nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním tam činila 17,3 % a celková míra nezaměstnanosti v ekonomice byla dokonce přes 22 %. Zařazení Španělska 1996 do grafu by tedy značně posunulo jeho měřítko a tím by graf nebyl zdaleka tak názorný. Názvy zemí jsou v grafu uvedeny u hodnot pro rok 2006, hodnoty roku 1996 jsou označeny pouze plným kroužkem bez popisku. Čárkovaná čára vedoucí na grafu z počátku souřadnic je osa 1. kvadrantu. Ukazuje stav, kdy jsou celková míra nezaměstnanosti a míra nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním shodné. Pro země vpravo od této osy to tedy znamená, že v zemích které jsou blíže této ose nemá terciární vzdělání při hledání uplatnění na trhu práce takový vliv jako v zemích které jsou od této osy dále, neboť míra nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním je blíže celkové míře nezaměstnanosti v celé ekonomice. Na ose 1. kvadrantu jsou, jak již bylo uvedeno, tyto míry shodné a pokud by se některá ze zemí dostala dokonce vlevo od této osy, znamenalo by to, že je v ní míra nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti celé ekonomiky. V roce 2006 bylo nejblíže osy (a tudíž tam při uplatnění na trhu práce bylo terciární vzdělání v porovnání s ostatními vzdělanostními skupinami nejmenší výhodou) především Dánsko a Portugalsko a poměrně blízko bylo i 4

5 Nizozemsko, Itálie, Lucembursko a Řecko. Při porovnání směru vývoje v jednotlivých zemích za posledních 10 let se ukáže, že k této ose se oproti roku 2006 nejvíce přiblížilo Irsko a Finsko. Poměrně velký pohyb k ose rovněž nastal v Itálii a v Maďarsku. Ostatní země (kromě 4 výjimek) se také k ose přiblížily, i když ne tak vysokým tempem. Těmi zeměmi, které se vymykají ze všeobecného trendu a jejichž vzdálenost od osy se oproti roku 1996 zvýšila, jsou Polsko, Česká republika, Slovensko a především Německo. Na grafu je tedy patrná velká nejednoznačnost ve vývoji měr nezaměstnanosti v jednotlivých zemích. Většina zemí (AT, DK, ES, FI, FR, IE, IT, NL, SE a UK) i EU19 jako celek se pohybuje jihozápadním směrem. To znamená, že se v nich za posledních 10 let snížila jak celková míra nezaměstnanosti tak i míra nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním. Jejich pozice se však stále více přibližuje ose 1. kvadrantu což značí, že je stále menší rozdíl mezi celkovou mírou nezaměstnanosti a mírou nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním. Další poměrně početná skupina zemí, kam kromě České republiky patří rovněž Lucembursko, Polsko, Portugalsko a Slovensko, se naopak ubírá severovýchodním směrem. Znamená to, že je v nich oproti roku 1996 vyšší míra nezaměstnanosti jak osob s terciárním vzděláním tak i celková. Na příkladu ČR je však patrné, že to neznamená že by tyto míry stále ještě měly stoupat. Míra nezaměstnanosti dosáhla v ČR své maximum již v minulých letech a v posledních letech se již snižuje, nicméně stále je ještě nad úrovní roku Na grafu je rovněž jasně vidět, že v roce 1996 byla oproti zemím původní EU15 specifická pozice osob s terciárním vzděláním v postkomunistických státech, tedy v České republice, Maďarsku, Polsku a Slovensku. Jejich míra nezaměstnanosti byla hluboko pod celkovou mírou nezaměstnanosti jednotlivých ekonomik, což svědčí o mnohem lepší pozici na trhu práce pro osoby s terciárním vzděláním oproti osobám s jiným stupněm vzdělání. Přestože se v nich do roku 2006 jejich míra nezaměstnanosti zvýšila, je stále nižší než v ostatních zemích původní EU15. To platí pro Česku republiku, Slovensko i Maďarsko. V Polsku se za posledních 10 let zvýšila výrazně nejen celková míra nezaměstnanosti, ale i míra nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním. Polsko se však pohybovalo dále od osy 1. kvadrantu, což znamená, že se míra nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním zvýšila méně než celková míra nezaměstnanosti a tak je pro tyto osoby i v Polsku stále snazší nalézt uplatnění na trhu práce než pro osoby bez terciárního vzdělání. Při změně počtu zaměstnaných osob s terciárním vzděláním hraje svou roli jednak vzdělávací systém dané ekonomiky (ten určuje, kolik těchto osob je vůbec pro trh práce k dispozici) a 5

6 jednak struktura trhu práce (ta určuje kde budou tito lidé zaměstnáni). Změna počtu zaměstnaných osob s terciárním vzděláním na trhu práce je způsobena třemi vlivy: a) vliv změny velikosti jednotlivých odvětví pokud se počet osob v nějakém odvětví snižuje (zvyšuje), měl by se za jinak stejných profesních a vzdělanostních struktur snižovat (zvyšovat) i počet osob s terciárním vzděláním v tomto odvětví; b) vliv změny struktur profesí v jednotlivých odvětvích každá profese má v každém z odvětví svou specifickou strukturu; tento vliv ukazuje, jak by se změnil počet osob s terciárním vzdělání v celé ekonomice, pokud by se uvnitř žádné profese nezměnila její vzdělanostní struktura, pouze by se v jednotlivých odvětvích změnila struktura profesí; c) vliv změny vzdělanostních struktur uvnitř profesí každá profese má v každém z odvětví svou specifickou strukturu vzdělání; tento vliv ukazuje, jak by se změnil počet osob s terciárním vzděláním v ekonomice, pokud by se nezměnila struktura profesí v jednotlivých odvětvích, ale pouze by se uvnitř jednotlivých profesí v změnila jejich vzdělanostní struktura. Tyto tři vlivy mohou působit jak ve stejném směru (tedy všechny pro zvyšování nebo všechny pro snižování počtu osob s terciárním vzděláním v ekonomice) nebo naopak proti sobě a pak o směru vývoje osob s daným stupněm vzdělání rozhodne to, který z vlivů převáží. Následující graf ukazuje jak uvedené vlivy ovlivňovaly počet zaměstnaných osob s terciárním vzděláním v minulých letech. Kromě let 1995, 2000 a 2006 jsme do grafu zařadili i rok 2004, kdy se Česká republika stala členem EU, abychom mohli porovnat, jak se tato změna projevila na trhu práce. 6

7 Graf 1.2 Vliv jednotlivých změn na celkovou roční změnu počtu zaměstnaných osob s terciárním vzděláním v ČR Vliv jednotlivých změn na celkovou roční změnu počtu zaměstnaných osob s terciárním vzděláním ČR, Změna počtu zaměstnaných osob s terciárním vzděláním (v tis.) vliv změny vzdělanostní struktury uvnitř profesí vliv změny profesní struktury uvnitř odvětví vliv změny struktury odvětví Vzhledem k nestejným časovým úsekům, které jednotlivé sloupce porovnávají, jsme přepočetli všechny změny na průměrné roční. Z grafu je patrné, že v České republice přibývá každým rokem stále víc osob s terciárním vzděláním. V posledních dvou letech se na tomto nárůstu nejvíce (více než 47 %) podíly změny struktury odvětví. Téměř jednu třetinu změn způsobil vliv změny profesní struktury uvnitř odvětví a vliv změny vzdělanostní struktury uvnitř profesí se podílel přibližně z jedné pětiny. Je patrné postupné oslabování posledně uvedeného vlivu, což může naznačovat postupné zasycení míst kvalifikačně zdatnějšími pracovníky. Další místa pro osoby s terciárním vzděláním se tak nyní nabízejí především díky růstu odvětví s vyššími nároky na vzdělané zaměstnance (především odvětví kvartéru). Zároveň to však může znamenat i jiný trend je možné situaci na grafu vysvětlit tak, že do roku 2004 nedocházelo na trhu práce k dostatečným strukturálním změnám v odvětvích, které by byly schopny absorbovat příchody osob s terciárním vzděláním a tudíž docházelo především ke změnám uvnitř jednotlivých profesí. Po vstupu do EU se však strukturální změny výrazně zvýšily a dokázaly nově příchozí osoby absorbovat. V EU19 změny vzdělanostní struktury uvnitř profesí stále znamenají příliv přibližně půl milionu zaměstnaných osob s terciárním vzděláním. I v EU, stejně jako v ČR, v posledních 6-7

8 ti letech výrazně posílil vliv změny struktury odvětví. Naopak vliv změny profesní struktury uvnitř odvětví na vývoj počtu zaměstnaných osob s terciárním vzděláním mírně oslabuje. Graf 1.3 Vliv jednotlivých změn na celkovou roční změnu počtu zaměstnaných osob s terciárním vzděláním v EU19 Změna počtu zaměstnaných osob s terciárním vzděláním (v tis.) Vliv jednotlivých změn na celkovou roční změnu počtu zaměstnaných osob s terciárním vzděláním EU19, vliv změny vzdělanostní struktury uvnitř profesí vliv změny profesní struktury uvnitř odvětví vliv změny struktury odvětví Vývoj počtu zaměstnaných osob s terciárním vzdělání podle dat z VŠPS v členění dle odvětví 2 V ČR počet zaměstnaných osob s terciárním vzděláním vzrostl od roku 1995 kromě zemědělství, lesnictví a rybolovu (AB), těžebního průmyslu (C) a textilního, oděvního a kožedělného průmyslu (D.BC) ve všech odvětvových skupinách. Největší nárůst, téměř 36 tis. osob, zaznamenalo odvětví nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj (K). Více než 30 tis. osob s terciárním vzděláním přibylo mezi zaměstnanými i ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení (LQ). Téměř 25 tis osob s terciárním vzděláním přibylo od roku 1995 ve zdravotnictví, veterinárních a sociálních činnostech (N) a téměř 20 tis. ve školství (M). 2 Pro analýzy změn podle jednotlivých odvětvoví ekonomiky používáme členění do 23 odvětvových skupin viz. metodická příloha. 8

9 Tab. 2.1 Počet zaměstnaných osob s terciárním vzděláním v ČR (v tis. osob) a vývoj v letech v členění dle odvětvových skupin Odvětví změna absolutní relativní AB - Zemědělství, lesnictví a rybolov 15,03 14,29 15,48 13,31-1,72-11,5% C - Těžební průmysl 3,14 2,98 2,95 2,33-0,81-25,8% D.A - Průmysl potravinářský a tabákový 7,23 5,96 7,38 7,81 0,59 8,1% D.BC - Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 2,46 4,17 2,87 2,21-0,24-9,9% D.DE - Dřevozpracující, papírenský a polygrafický průmysl 7,41 9,05 11,32 12,99 5,58 75,3% D.FGH - Chemický a farmaceutický průmysl 9,18 8,84 13,68 12,71 3,53 38,4% D.I - Průmysl skla, keramiky a porcelánu 3,46 4,05 3,26 3,45-0,01-0,4% D.J - Výroba kovů a kovodělných výrobků 13,13 13,17 14,76 17,26 4,13 31,5% D.K - Výroba strojů a zařízení 12,55 14,64 14,38 13,16 0,62 4,9% D.L - Výroba elektrických a optických přístrojů 11,07 11,17 10,67 20,28 9,21 83,1% D.M - Výroba dopravních prostředků 4,61 5,47 8,43 12,73 8,12 176,0% D.N - Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený 2,65 2,18 3,07 3,79 1,14 43,1% E - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 8,55 6,40 9,80 11,33 2,78 32,5% F - Stavebnictví 26,68 29,11 30,65 37,99 11,31 42,4% G - Velkoobchod, maloobchod a opravy 42,72 52,65 57,08 49,57 6,85 16,0% H - Pohostinství a ubytování 2,29 3,02 6,00 4,97 2,68 117,4% I - Doprava a komunikace 16,16 20,92 22,31 26,47 10,31 63,8% J - Peněžnictví a pojišťovnictví 22,30 23,81 29,61 25,22 2,93 13,1% K - Nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj 76,69 89,97 94,73 112,42 35,73 46,6% LQ - Veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení 50,06 63,90 72,59 82,94 32,88 65,7% M - Školství 123,28 128,26 129,65 142,44 19,16 15,5% N - Zdravotnictví, veterinární a soc. činnosti 50,98 57,17 70,65 75,00 24,02 47,1% OP - Ostatní služby 21,80 25,98 28,32 28,58 6,79 31,1% Celkem 533,42 597,17 659,64 718,98 185,56 34,8% 9

10 Od roku 1995 se zvýšil podíl zaměstnaných osob s terciárním vzděláním ve všech odvětvích české ekonomiky. Nejvyšší podíl jich v roce 2006 v ČR byl ve školství (M), kde tvoří téměř polovinu všech zaměstnaných. Více než jednu třetinu zaměstnaných tvoří i v odvětví nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj (K) a podíl vyšší než jednu čtvrtinu mají i mezi zaměstnanými v peněžnictví a pojišťovnictví (J) a ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení (LQ). Ve školství (M) mají podíl téměř 23 %. Jak je z tohoto výčtu patrné, jejich nejvyšší podíl je v odvětvích kvartéru (a to jak v tržním, tak i ve veřejném). V ostatních sektorech ekonomiky není jejich podíl zdaleka tak vysoký. Nejmenší podíl mají osoby s terciárním vzděláním mezi zaměstnanými v těžebním průmyslu (C) 4,2 %, v pohostinství a ubytování (H) 2,7 % a vůbec nejméně v textilním, oděvním a kožedělném průmysl (D.BC), kde je jejich podíl jen 2,2 %. Tato tři odvětví s nejmenším podílem rovnoměrně zastupují primární, sekundární a terciérní sektor ekonomiky. Podíl osob s terciárním vzděláním se v celé české ekonomice zvýšil z 10,7 % v roce 1995 až na 14,9 % v roce Počet zaměstnaných osob s terciárním vzděláním se rovněž zvyšuje ve všech zemích EU. Nejvíce (na více než dvojnásobek) jejich počet vrostl ve Španělsku, Rakousku a Irsku. Naopak k nejmenšímu zvýšení (o necelých 20 %) došlo v Německu a Dánsku. Ve všech zemích EU19 rovněž došlo ke zvýšení jejich podílu na celkové zaměstnanosti. Oproti roku 1995 nastal nejdynamičtější nárůst ve Finsku, kde jejich podíl vzrostl o více než 11 procentních bodů a ve Španělsku, ve kterém činilo zvýšení 10,5 p.b. Naopak nejpomalejší růst nastal v Německu a v Portugalsku, kde jejich nárůst nebyl ani dva procentní body. V EU19 je mezi zaměstnanými osobami ve všech odvětvích podíl osob s terciárním vzděláním vyšší než v ČR. V EU19 mají nejvyšší podíl, stejně jako v ČR, ve školství (M) a v odvětví nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj (K). Dále následuje peněžnictví a pojišťovnictví (J) a veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení (LQ). Jde tedy stejně jako v ČR o odvětví kvartéru. Nejnižší podíl jich naopak je v zemědělství, lesnictví a rybolovu (AB) a pak, stejně jako v ČR, v pohostinství a ubytování (H) a v textilním, oděvním a kožedělném průmyslu (D.BC). 10

11 Graf 2.1 Podíl osob s terciárním vzděláním na celkové zaměstnanosti v letech 1995 a 2006 v jednotlivých odvětvích ekonomiky v ČR a EU19 Podíl osob s terciárním vzděláním na celkové zaměstnanosti dle odvětví ČR, EU19, 1995, % 50% 40% 30% EU 1995 EU 2006 ČR 1995 ČR % 10% 0% M K J LQ N E OP D.L D.FGH D.DE D.K F D.M G I AB D.J D.A D.I D.N C H D.BC odvětví Velké rozdíly v zastoupení oosb s terciárním vzděláním jsou v EU19 mezi jednotlivými zeměmi. Nejmenší je tento rozdíl ve stavebnictví (F), kde je v Itálii jejich podíl 2,5 %, zatímco v Německu 19,7 % a rozdíl je tak tedy 17 p.b. Podobně je tomu rovněž u zemědělství, lesnictví a rybolovu (AB) a pohostinství a ubytování (H). Naopak podíl osob s terciárním vzděláním v peněžnictví a pojišťovnictví (J) je v Rakousku pouze 19 %, zatímco v Belgii téměř 64 %. Rozdíl v této odvětvové skupině je tedy téměř 45 p.b. Ještě více, přes 48 p.b. to je v těžební průmyslu (C), kde je tento rozdíl mezi Nizozemím a Lucemburskem (ve kterém těžební průmysl není vpodstatě vůbec zastoupen). Při porovnání ČR a průměru jiných zemí (např. EU19) je tedy stále nutné mít na mysli, že porovnáváme jen s průměrem a porovnání s jednotlivými zeměmi by vzhledem k jejich národním specifikům mohlo dopadnout zcela odlišně. 11

12 Graf 2.2 Podíl osob s terciárním vzděláním na celkové zaměstnanosti v roce 2006 v jednotlivých odvětvích ekonomiky v jednotlivých zemích EU19 Podíl osob s terciárním vzděláním na celkové zaměstnanosti Země EU19, % EL 70% 60% BE BE FI ES 50% 40% 30% 20% 10% 0% FI NL ES IT DK ES ES NL ES ES FI AT LU IE ES CZ FI FI DE IE UK AT AT PT MAX CZ IT SK MIN IT HU CZ PT IT ČR SK PT IT IT CZ PT PT LU LU AB C D.A D.BC D.DE D.FGH D.I D.J D.K D.L D.M D.N E F G H I J K LQ M N OP odvětví 3. Vývoj počtu zaměstnaných osob s terciárním vzdělání podle dat z VŠPS v členění dle profesí 3 Koncentrace osob s terciárním vzděláním do jednotlivých profesních skupin je mnohem výraznější než je tomu u odvětvových skupin. Jejich počet v profesích ze skupiny ISCO4 ISCO9 je poměrně malý, proto jsme profesní skupiny 4a 5f sloučily do jedné skupiny pracovníci v administrativě a provozu a profesní skupiny 6a 9d do další kvalifikovaní a nekvalifikovaní dělníci a pracovníci. Tím se počet analyzovaných skupin zredukuje na 29. Oproti roku 1995 byl v ČR v roce 2006 počet zaměstnaných osob s terciárním vzděláním vyšší ve všech profesních skupinách kromě jediné výjimky a tou byla profesní skupina vedoucí a ředitelé malých podniků a organizací (1d). Nejvíce, přes 25 tis., jich přibylo mezi zaměstnanými s profesí vědci a odborníci v ekonomické oblasti a společenských vědách (2h), téměř 19 tis. s profesí odborní administrativní a celní a daňoví pracovníci (3i), necelých 17 tis. 3 Pro analýzy změn podle jednotlivých profesních skupin vycházíme z členění do 60-ti profesních skupin viz. metodická příloha. 12

13 s profesí zprostředkovatelé a agenti v obchodě, financích a přepravě (3h) a téměř 12 tis. s profesí technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (3a). Tab. 3.1 Počet zaměstnaných osob s terciárním vzděláním v ČR (v tis. osob) a vývoj v letech v členění dle profesních skupin profesní skupiny změna absolutní relativní 1a - Zákonodárci a vyšší úředníci 4,47 7,53 10,40 12,39 7,93 177% 1b - Ředitelé a vedoucí velkých organizací, podniků a společností 22,59 21,09 22,35 28,94 6,36 28% 1c - Vedoucí pracovníci univerzálních dílčích celků 15,09 14,95 19,33 21,61 6,52 43% 1d - Vedoucí a ředitelé malých podniků a organizací 51,44 59,19 50,58 45,00-6,44-13% 2a - Vědci a odborníci v přírodních vědách 8,87 10,96 9,84 12,34 3,48 39% 2b - Vědci a odborníci v oblasti výpočetní techniky 16,04 21,94 22,93 26,00 9,96 62% 2c - Projektanti, konstruktéři, architekti a techničtí vědci a inženýři 38,66 42,73 35,27 44,67 6,01 16% 2d - Vědci a odborníci v lékařských a biologických oborech 50,87 53,07 59,59 57,95 7,08 14% 2e - VŠ pedagogové a vědeckopedagogičtí pracovníci 14,22 14,24 15,88 17,98 3,76 26% 2f - Učitelé středních škol 30,89 25,45 29,18 37,54 6,65 22% 2g - Učitelé předškolního, základního a speciálního školství 59,23 64,92 55,92 66,05 6,82 12% 2h - Vědci a odborníci v ekonomické oblasti a společenských vědách 34,99 43,84 64,36 60,08 25,09 72% 2i - Odborní pracovníci v právní oblasti 17,67 23,28 22,04 25,18 7,51 42% 2j - Umělečtí pracovníci, novináři a redaktoři, archiváři a knihovníci 11,92 16,88 16,55 19,76 7,83 66% 2k - Odborní administrativní pracovníci 6,31 10,65 9,12 9,64 3,33 53% 3a - Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech 28,91 22,84 37,05 40,61 11,70 40% 3b - Techničtí pracovníci v oblasti výpočetní techniky 7,17 6,85 8,71 12,83 5,66 79% 3c - Obsluha elektronických zařízení, letecký, lodní a železniční personál 6,06 6,43 9,38 9,34 3,27 54% 3d - Techničtí pracovníci v biologii, zemědělství a lesnictví 6,93 6,34 8,24 9,18 2,25 32% 13

14 profesní skupiny změna absolutní relativní 3e - Zdravotničtí asistenti, optici a rehabilitační pracovníci 0,95 4,13 7,26 5,27 4,33 457% 3f - Zdravotní sestry a odborní ošetřovatelé 1,37 1,01 4,20 5,24 3,88 284% 3g - Pedagogičtí pracovníci, vychovatelé (mimo učitelů) 10,24 14,79 19,13 12,10 1,86 18% 3h - Zprostředkovatelé a agenti v obchodě, financích a 26,86 přepravě 25,75 40,32 43,55 16,69 62% 3i - Odborní administrativní a celní a daňoví pracovníci 18,66 21,48 25,88 37,62 18,97 102% 3j - Policejní inspektoři a detektivové 2,69 3,99 2,13 4,62 1,93 72% 3k - Sociální pracovníci 0,31 0,83 1,72 2,91 2,60 829% 3l - Profesionální sportovci a pracovníci umění a zábavy 2,04 2,60 3,58 2,55 0,51 25% ISCO4-5 pracovníci v administrativě a provozu 16,84 25,62 26,43 27,82 10,98 65% ISCO6-9 kvalifikovaní a nekvalifikovaní dělníci a pracovníci 12,13 12,04 13,28 14,62 2,49 21% Celkem 524,41 585,43 650,67 713,41 189,00 36% Vzhledem k vývoji ostatních vzdělanostních skupin v jednotlivých profesních skupinách nastal ve všech, kromě vedoucích a ředitelů malých podniků a organizací (1d) a profesionálních sportovců a pracovníků umění a zábavy (3l), i nárůst podílu osob s terciárním vzděláním. Nejvíce, o 22 p.b., se jejich podíl zvýšil mezi zaměstnanými osobami s profesí sociální pracovníci (3k). Zvýšení o více než 15 p.b. nastalo i u dalších pěti profesních skupin a to u vědců a odborníků v ekonomické oblasti a společenských vědách (2h), u učitelů předškolního, základního a speciálního školství (2g), dále u projektantů, konstruktérů, architektů a technických vědců a inženýrů (2c), policejních inspektorů a detektivů (3j) a rovněž u zákonodárců a vyšších úředníků (1a). Podíl osob s terciárním vzděláním v některých profesních skupinách výrazně dominuje. Mezi VŠ pedagogy a vědeckopedagogickými pracovníky (2e) jich je plných 99 %, mezi vědci a odborníky v lékařských a biologických oborech (2d) téměř 95 % a více než 90 % jich je rovněž mezi odbornými pracovníky v právní oblasti (2i) a učiteli středních škol (2f). Naopak nejnižší podíl tvoří mezi profesionálními sportovci a pracovníky umění a zábavy (3l) mezi kterými má terciární vzdělání jen jeden ze sedmi zaměstnaných a rovněž mezi zdravotními sestrami a odbornými ošetřovateli (3f). Z nich má terciární vzdělání jen jeden z dvaceti. Mezi 14

15 pracovníky v administrativě a provozu (ISCO4+5) jich jsou pouze 3 % a mezi kvalifikovanými a nekvalifikovanými dělníky a pracovníky (ISCO6-9) netvoří ani 1 %. Stejně jako v odvětvích i v profesích platí, že i v EU se zvyšuje počet zaměstnaných osob s terciárním vzděláním ve všech profesních skupinách. Jedinou výjimkou jsou zákonodárci a vyšší úředníci (1a), mezi kterými se počet osob s terciárním vzděláním snížil. A rovněž je podíl osob terciárním vzděláním téměř ve všech profesních skupinách v EU vyšší než v ČR. Největší rozdíl je mezi zdravotními sestrami a odbornými ošetřovateli (3f), kterých je v EU více polovina s terciárním vzděláním. Zde se je však nutné zmínit o rozdílnosti v klasifikaci zdravotních sester v různých zemích EU. Zdravotní sestry jsou v mezinárodní klasifikaci ISCO 88 zařazeny do dvou skupin skupina 223 (patřící do ISCO2) Nursing and midwifery professionals a skupina 323 (patřící do ISCO3) Nursing and midwifery associate profesionals. Zdravotní sestry s terciárním vzděláním (které však v ČR zdravotní sestry vůbec nedosahují a proto v ČR skupina 223 vůbec neexistuje) by měly být teoreticky především ve skupině 223, tedy v naší klasifikaci v profesní skupině vědci a odborníci v lékařských a biologických oborech (2d). V zemích EU je i výrazně více osob než v ČR zaměstnáno v těch profesích, které mají v ČR výrazně nižší kvalifikaci tedy mezi pracovníky v administrativě a provozu (ISCO4+5) i mezi kvalifikovanými a nekvalifikovanými dělníky a pracovníky (ISCO6-9). 15

16 Graf 3.1 Podíl osob s terciárním vzděláním na celkové zaměstnanosti v letech 1995 a 2006 v jednotlivých profesních skupinách v ČR a EU19 Podíl osob s terciárním vzděláním na celkové zaměstnanosti dle profesí ČR, EU19, 1995, % 80% 60% EU 1995 EU 2006 ČR 1995 ČR % 20% 0% ISCO6-9 ISCO4+5 3f 3l 3i 3e 3c 3a 3h 3g 3d 1d 3b 3k 3j 1b 2j 2k 1c 1a 2h 2b 2a 2g 2c 2f 2i 2d 2e profesní skupina Rozdíly v podílu zaměstnaných osob s terciárním vzděláním jsou v jednotlivých profesních skupinách mezi jednotolivými zeměmi mnohem větší než je tomu v třídění podle odvětví. Je to dáno jednak nejednoznačnou metodikou zařazování osob do příslušných odvětvích v jednotlivých zemích a pak samozřejmě i různou vzdělanostní strukturou pracovní síly v každé ze zemí. Nejmenší rozdíl mezi zeměmi je mezi u profesní skupiny odborní pracovníci v právní oblasti (2i) a u kvalifikovaných a nekvalifikovaných dělníků a pracovníků (ISCO6-9), kde rozdíl mezi maximálním a minimálním podílem zaměstnaných osob s terciárním vzděláním nepřesahuje 11 p.b. Naopak u zdravotních sester a odborných ošetřovatelů (3f) a také u policejních inspektorů a detektivů (3j) přesahuje tento rozdíl 90 p.b. I zde je tedy (stejně jako v odvětvích) při porovnání ČR a průměru jiných zemí (např. EU19) stále nutné mít na mysli, že porovnáváme jen s průměrem a porovnání s jednotlivými zeměmi by vzhledem k jejich národním specifikům mohlo dopadnout zcela odlišně. 16

17 Graf 3.2 Podíl osob s terciárním vzděláním na celkové zaměstnanosti v roce 2006 v jednotlivých profesních skupinách v jednotlivých zemích EU19 Podíl osob s terciárním vzděláním na celkové zaměstnanosti Země EU19, % EL EL ES EL ES EL EL 80% 60% 40% UK PL LU DK ES FR FI UK FR CZ IT PL HU CZ CZ AT AT ES LU LU ES ES IE DK FI SE PT BE IE DK EL IE MAX MIN ČR IT 20% 0% AT IT PL LU IT PL PL AT LU AT AT AT LU AT BE ES LU LU ISCO6-9 ISCO4+5 3l 3k 3j 3i 3h 3g 3f 3e 3d 3c 3b 3a 2k 2j 2i 2h 2g 2f 2e 2d 2c 2b 2a 1d 1c 1b 1a profesní skupiny Pro další vlastní analýzy, ať už z pohledu profesí nebo odvětví doporučujeme využít webovou aplikaci, která je rovněž součástí výstupu z tohoto projektu. 17

18 4. Informace o aplikaci datového souboru z dat Výběrového šetření pracovních sil a manuál k použití Pracovníky SVP 4 byla v programu MS Excel navržena a vytvořena aplikace využívající data z Výběrového šetření pracovních sil. Program MS Excel byl zvolen proto, že jej má k dispozici široká veřejnost. Nevýhodou této aplikace vytvořené v MS Excel je její velikost, která dosahuje 12,5 MB. To může při stahování z internetu některým uživatelům přinést problémy ve větším časovém zatížení. Uživatel si však tuto aplikaci stáhne pouze jednou a pak ji již spouští ze svého pevného disku. Navíc lze aplikaci stáhnout jako zabalený soubor, jehož velikost je již více přijatelných 3,5 MB. Soubor aplikace obsahuje čtyři listy dva datové a dva s výstupy. Datové listy (jeden v členění obyvatelstva do 60-ti profesních a druhý do 23 odvětvových skupin), obsahují vstupní data za ČR. V aplikaci jsou k dispozici data z Výběrového šetření pracovních sil za roky 1995, Oba datové listy obsahují 7 sloupců. Ve sloupci rok je uveden rok z kterého jsou data získána. Sloupec počet osob udává počet osob v tisících, které do dané skupiny patří. Ve sloupci ekonomická aktivita jsou osoby členěny na zaměstnané, nezaměstnané a neaktivní. Stupeň vzdělání rozlišuje na 5 vzdělanostních stupňů. Podle sloupce pohlaví lze odlišit muže a ženy. Další sloupec rozlišuje populaci do 12-ti věkových skupin. Poslední sloupec pak určuje do jaké profesní, resp. odvětvové skupiny osoby patří. Na listech Aplikace odvětví resp. Aplikace profese je již předdefinována kontingenční tabulka, kterou lze poměrně snadno upravovat a získávat rozličné výstupy podle konkrétní potřeby uživatele. Řádkové proměnné se odebírají uchopením myší názvu aktuálně zařazené proměnné z pole A4, resp. B4 a přetažením do seznamu polí kontingenční tabulky. Přidávání proměnných do kontingenční tabulky probíhá stejným způsobem naopak. Do řádků lze zařadit i více proměnných (stejně jak je tomu i v předdefinované tabulce). V tomto případě je ale pro přehledné a pochopitelné zobrazení podstatné jejich pořadí proměnné se řadí vedle sebe zleva doprava. Jejich pořadí lze jednoduše měnit přetažením myší. U každé proměnné si lze rovněž vybírat zobrazované hodnoty znaku. Po kliknutí na rozbalovací šipku u každého názvu proměnné lze volit možnosti zobrazení, standardně se zobrazují všechny úrovně znaku, lze ovšem odstranit například případy, kde chybí odpověď (prázdné), nebo si opravdu vybrat 4 18

19 pouze některé typy odpovědi. Ve všem je analogické ovládání sloupcových proměnných změny se ale dějí v poli C5 a proměnné se řadí pod sebe. Dalším a velmi podstatným způsobem ovlivňování strukturace tabulky je pole A3. Dvojitým poklepáním na toto pole je možné vybírat statistiku, která bude pro každé políčko kontingenční tabulky zobrazována. V původní tabulce je použita statistika Součet z proměnné Počet osob, jejíž výsledek je součet respondentů v každém políčku zobrazované tabulky. Statistika Součet, bude pravděpodobně nejčastěji používanou, nicméně lze využít i další statistiky velmi často počet, dále průměr, minimum, maximum a nebo například rozptyl. Všechny tyto statistiky zobrazují hodnotu pro dané pole zobrazované tabulky. Po správném nastavení kontingenční tabulky je nejvhodnější obvyklým způsobem (myší označit příslušnou oblast a klávesou zkratkou Ctrl + C ji vložit do schránky) zkopírovat výstupní tabulku a jako hodnoty ji vložit do nového souboru, či listu. Tam pak již lze tabulku jednoduše upravovat jednak graficky (např. šířku sloupců), ale také věcně (například měnit popisky). Stejně tak lze samozřejmě z dat tvořit i grafy. 19

20 5. Metodické vysvětlení použitých pojmů 5.1 Vymezení Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) Předmětem šetření ve VŠPS jsou domácnosti bydlící v náhodně vybraných bytech. Šetření podléhají všechny osoby obvykle bydlící ve vybraném bytě, přičemž není rozhodující a není ani sledováno, mají-li zde pobyt trvalý, přechodný, dlouhodobý nebo nehlášený. U osob mladších než 15 let se sledují jen základní údaje týkající se vztahu k osobě v čele domácnosti, věku, pohlaví, národnosti a státní příslušnosti. Za osoby starší 15-ti let se vyplňují další otázky, které popisují jejich uplatnění na trhu práce. Šetření se nevztahuje na osoby bydlící dlouhodobě v hromadných ubytovacích zařízeních. Z toho důvodu jsou údaje za určité skupiny obyvatelstva, zejména za cizí státní příslušníky žijící a pracující na území republiky, k dispozici v omezené míře. Podle doporučení Eurostatu lze údaje za tyto osoby získat buď z administrativních zdrojů nebo zvláštním šetřením organizovaným zásadně mimo rámec VŠPS. Výběrový soubor zahrnuje necelých 26 tis. bytů na území celé České republiky (přes 0,6 % všech trvale obydlených bytů), v nichž bylo šetřeno více než 62 tis. respondentů všech věkových skupin. Z nich je více než 53 tis. respondentů ve věku 15 a více let. Tento rozsah souboru umožňuje získat odhady charakteristik trhu práce na úrovni republiky i odhady krajských a oblastních hodnot s přesností požadovanou Eurostatem. Všechny údaje z výběrového souboru jsou převáženy na věkovou strukturu obyvatelstva podle demografické projekce středních čtvrtletních stavů pro výběrové šetření pracovních sil. Uvedený způsob přepočtu nejlépe koresponduje s okruhem osob zahrnutých do šetření (trvale bydlící obyvatelstvo). VŠPS je kontinuální šetření, jehož výsledky jsou vyhodnocovány a publikovány ve čtvrtletní periodicitě. 20

Analýza vývoje a projekce profesních struktur pracovních míst v ČR a v dalších zemích EU. Martin Lepič, Jan Koucký

Analýza vývoje a projekce profesních struktur pracovních míst v ČR a v dalších zemích EU. Martin Lepič, Jan Koucký Analýza vývoje a projekce profesních struktur pracovních míst v ČR a v dalších zemích EU Dílčí výstup k syntetické publikaci Analýza vývoje struktury pracovních míst v ČR a EU Martin Lepič, Jan Koucký

Více

A ICT odborníci. Více informací o ICT odbornících naleznete na: https://www.czso.cz/csu/czso/lidske_zdroje_pro_informacni_technologie

A ICT odborníci. Více informací o ICT odbornících naleznete na: https://www.czso.cz/csu/czso/lidske_zdroje_pro_informacni_technologie Počty a mzdy ICT odborníků Od roku 2011 se v ČR odborníci v oblasti informačních a komunikačních technologií (dále jen ICT odborníci) dělí dle Klasifikace zaměstnání (CZ- ISCO) do dvou hlavních kategorií:

Více

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE 4.11. 2014 Age Management: Strategické řízení věkové diverzity ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10

Více

2010 Dostupný z

2010 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 06.10.2016 Změny v zaměstnanosti a nezaměstnanosti v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU - Český statistický

Více

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace

Více

Jan Koucký Konkurenceschopnost chemického průmyslu, kvalifikační požadavky a uplatnění absolventů vysokých škol: vývoj a srovnání

Jan Koucký Konkurenceschopnost chemického průmyslu, kvalifikační požadavky a uplatnění absolventů vysokých škol: vývoj a srovnání Jan Koucký Konkurenceschopnost chemického průmyslu, kvalifikační požadavky a uplatnění absolventů vysokých škol: vývoj a srovnání www.kredo.reformy-msmt.cz Obsah prezentace: Konkurenceschopnost chemického

Více

Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020

Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020 Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020 Martin Lepič Praha, květen 2013 Materiál byl zpracován v rámci projektu Vysokoškolské systémy a instituce. Trendy vývoje

Více

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL Labour Force Sample Survey Stanislav Mazouch Abstract Výběrové šetření pracovních sil se provádí v České republice již od prosince 1992. Je prováděno Českým statistickým

Více

Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví

Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Odborní

Více

Základní pohled na budoucí vývo. j počtu osob dle. Zastoupení osob ve starším věku a jejich participace na trhu práce i ve srovnání s EU27

Základní pohled na budoucí vývo. j počtu osob dle. Zastoupení osob ve starším věku a jejich participace na trhu práce i ve srovnání s EU27 Kulatýstůl Praha, 15. 3. 2012 Participace starších osob na trhu práce podle dat VŠPS Ondřej Nývlt, ČSÚ Marta Petráňová, ČSÚ Ivana Dubcová, ČSÚ Základní pohled na budoucí vývo j počtu osob dle věku v ČR

Více

Nejvyšší ukončené vzdělání, ekonomická aktivita, postavení v zaměstnání, odvětví ekonomické činnosti. z toho podle národnosti. Obyvatelstvo celkem

Nejvyšší ukončené vzdělání, ekonomická aktivita, postavení v zaměstnání, odvětví ekonomické činnosti. z toho podle národnosti. Obyvatelstvo celkem Tab. 154 Obyvatelstvo podle národnosti a podle nejvyššího ukončeného vzdělání, ekonomické aktivity, postavení v zaměstnání, odvětví ekonomické činnosti a podle pohlaví definitivní výsledky podle obvyklého

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Pardubicích. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Pardubicích. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Pardubicích Měsíční statistická zpráva listopad 2014 Obsah: Strana č. Informace o nezaměstnanosti v Pardubickém kraji 2 1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Pardubicích. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Pardubicích. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Pardubicích Měsíční statistická zpráva červenec 2015 Obsah: Strana č. Informace o nezaměstnanosti v Pardubickém kraji 2 1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Vzdělávání v EU a ČR

Více

2. Kvalita pracovní síly

2. Kvalita pracovní síly 2. Kvalita pracovní síly Kvalita pracovní síly = vzdělání a kvalifikace Úkolem první části této práce bylo ukázat, jak velká je pracovní síla v Jihomoravském kraji či jak se její velikost změnila. Cílem

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

Příloha č. 5 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

Příloha č. 5 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Příloha č. 5 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka č. 1.: Účast žen v rozhodovacím procesu v roce 2012 Tabulka č. 2.: Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tabulka č. 3.: Volby do Senátu Parlamentu ČR Tabulka

Více

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR Eva Skarlandtová Martin Mana 17. ledna 2014, Vysoká škola ekonomická v Praze ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz IT odborníci

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 7. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. V 1. čtvrtletí roku 2016 se téměř ve všech

Více

E Veřejná správa. Regionální srovnání je dostupné také v jednotlivých krajských ročenkách na webových stránkách ČSÚ.

E Veřejná správa. Regionální srovnání je dostupné také v jednotlivých krajských ročenkách na webových stránkách ČSÚ. Do roku 2012 sbíral Český statistický úřad údaje o využívání informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě z ročního šetření o využívání ICT veřejnou správou, které bylo přílohou ročního státního

Více

VYBRANÉ ČÍSELNÍKY ZPRACOVÁNÍ ÚDAJŮ O EKONOMICKÉ AKTIVITĚ OBYVATEL (SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K )

VYBRANÉ ČÍSELNÍKY ZPRACOVÁNÍ ÚDAJŮ O EKONOMICKÉ AKTIVITĚ OBYVATEL (SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K ) Příloha č. 2 VYBRANÉ ČÍSELNÍKY ZPRACOVÁNÍ ÚDAJŮ O EKONOMICKÉ AKTIVITĚ OBYVATEL (SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1.3.2001) 2.1 ČÍSELNÍK ZAMĚSTNÁNÍ 01 zákonodárci a vyšší státní úředníci 02 vedoucí pracovníci

Více

ČR: Struktura podle postavení v zaměstnání uvnitř věkových kategorií 13,1 3,8 4,7 5,0 17,0 82,1 78,5 77,9 77,6 66,4

ČR: Struktura podle postavení v zaměstnání uvnitř věkových kategorií 13,1 3,8 4,7 5,0 17,0 82,1 78,5 77,9 77,6 66,4 ZAMĚSTNÁNÍ 1. Postavení v zaměstnání Do kategorie zaměstnaných patří zaměstnanci, zaměstnavatelé, osoby, a. Graf č. 40 ČR: Struktura podle postavení v zaměstnání uvnitř věkových kategorií 10 9 8 7 6 2

Více

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci 4. Trh práce Ekonomická aktivita podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2001 Podíl ekonomicky aktivních osob byl v roce 2001 ve Zlínském kraji o 0,6 procentního bodu nižší než v České republice a v rámci

Více

Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod.

Pracovníci informačních služeb, na přepážkách apod. Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Pracovníci

Více

8. Věda a technologie, informační společnost

8. Věda a technologie, informační společnost 8. Věda a technologie, informační společnost V každé společnosti je její důležitou a nedílnou součástí oblast výzkumu a vývoje. Jedná se o systematickou tvůrčí práci konanou za účelem získání nových znalostí

Více

E Veřejná správa. https://www.czso.cz/csu/czso/verejna_sprava

E Veřejná správa. https://www.czso.cz/csu/czso/verejna_sprava Do roku 2012 sbíral Český statistický úřad údaje o využívání informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě z ročního šetření o využívání ICT veřejnou správou, které bylo přílohou ročního státního

Více

3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev

3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev 3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev V další části AHM 2004, která byla vyplňována pouze za zaměstnance a členy produkčních družstev (ČPD) civilního sektoru národního hospodářství,

Více

Ekonomické a kvalifikační profily skupin odvětví: analýzy a projekce Martin Lepič

Ekonomické a kvalifikační profily skupin odvětví: analýzy a projekce Martin Lepič Ekonomické a kvalifikační profily skupin odvětví: analýzy a projekce 2000-2020 Martin Lepič Praha, březen 2013 Materiál byl zpracován v rámci projektu Vysokoškolské systémy a instituce. Trendy vývoje a

Více

Za dvacet let vzrostla zaměstnanost v sektoru služeb o půl miliónu osob Dostupný z

Za dvacet let vzrostla zaměstnanost v sektoru služeb o půl miliónu osob Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 28.01.2017 Za dvacet let vzrostla zaměstnanost v sektoru služeb o půl miliónu osob Mejstřík, Bohuslav ; Petráňová,

Více

Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví. Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Výstup projektu

Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví. Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Výstup projektu Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Lékaři

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 30. 9. 2002 47 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru

Více

Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k

Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007 Stručná verze Brno, květen 2008 Centrum pro regionální rozvoj Masarykova univerzita v Brně Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007

Více

Příloha 1 - Certifikáty podniku BAEST, a.s. Certifikát za 1. místo Exportéra roku 2005 DIN ISO 9001:2000 Systém Jakosti

Příloha 1 - Certifikáty podniku BAEST, a.s. Certifikát za 1. místo Exportéra roku 2005 DIN ISO 9001:2000 Systém Jakosti Příloha 1 - Certifikáty podniku BAEST, a.s. Certifikát za 1. místo Exportéra roku 2005 DIN ISO 9001:2000 Systém Jakosti Osvědčení o svařování cisteren Velký svářečský průkaz SLV Saarbrucken Příloha 2 -

Více

II.3 Toky lidských zdrojů v oblasti vědy a technologií

II.3 Toky lidských zdrojů v oblasti vědy a technologií II.3 Toky lidských zdrojů v oblasti a technologií Lidské zdroje ve vědě a technologiích jsou monitorovány jako zásoba (viz předchozí kapitola) k určitému časovému okamžiku a jako toky (potenciální množství

Více

Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství

Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Kvalifikovaní

Více

Využití pracovní síly

Využití pracovní síly Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice

Více

2016 Dostupný z

2016 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 25.12.2016 V ČR pracuje jen malá část mladých Petráňová, Marta; Mejstřík, Bohuslav 2016 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-204378

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. STAV A VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI... 7 2. STRUKTURA

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a

Více

Rychlý růst vzdělanosti žen

Rychlý růst vzdělanosti žen 3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob

Více

Graf 3.1 Vývoj sezónně očištěné registrované a obecné míry nezaměstnanosti (v%) I.03 I.04 VII.04 VII.03

Graf 3.1 Vývoj sezónně očištěné registrované a obecné míry nezaměstnanosti (v%) I.03 I.04 VII.04 VII.03 3. Nezaměstnanost Česká statistika definuje nezaměstnaného dvojím způsobem. První definice, vycházející z evidence uchazečů o zaměstnání úřadů práce, vymezuje tzv. registrovanou nezaměstnanost. Druhé pojetí

Více

Tab. G1 Zdravotnická zařízení v ČR s vybranými IT; 2008

Tab. G1 Zdravotnická zařízení v ČR s vybranými IT; 2008 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) ve spolupráci s ČSÚ sleduje od roku 2003 údaje o vybavenosti zdravotnických zařízení v ČR informačními technologiemi prostřednictvím vyčerpávajícího

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748 Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

Více

Mzdy specialistů ve vědě a technice

Mzdy specialistů ve vědě a technice Mzdy specialistů ve vědě a technice Podrobná charakteristika osob zaměstnaných jako Specialisté ve vědě a technologiích, včetně jednotlivých užších kategorií zaměstnání, je uvedena v příloze k metodice

Více

Graf C1 Jednotlivci starší 16 let používající počítač. v milionech v procentech 67% 70% 59% 5,9 6,2 6,5 5,3

Graf C1 Jednotlivci starší 16 let používající počítač. v milionech v procentech 67% 70% 59% 5,9 6,2 6,5 5,3 Český statistický úřad sleduje podrobné údaje o jednotlivcích používajících vybrané informační a komunikační technologie prostřednictvím samostatného ročního statistického zjišťování: Výběrové šetření

Více

v rámci EU Dostupný z

v rámci EU Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 01.01.2017 Podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti je v České republice jeden z nejvyšších v rámci EU28 Petráňová,

Více

VĚDA A VÝZKUM V NEJNOVĚJŠÍCH ČÍSLECH

VĚDA A VÝZKUM V NEJNOVĚJŠÍCH ČÍSLECH VĚDA A VÝZKUM V NEJNOVĚJŠÍCH ČÍSLECH Martin Mana Tisková konference, 18. září 2012, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 1/23 Roční šetření o výzkumu a vývoji VTR 5-01

Více

Průzkum zaměstnanosti v JMK k

Průzkum zaměstnanosti v JMK k Průzkum zaměstnanosti v JMK k 31. 12. 2015 Porada ředitelky Krajského úřadu Jihomoravského kraje s tajemnicemi a tajemníky obecních úřadů obcí typu I, II a III 21. 6. 2016 Brno Hlavní parametry provedeného

Více

První stupeň základních škol ročník základních škol; ISCED 1

První stupeň základních škol ročník základních škol; ISCED 1 Údaje o počtu počítačů celkem a s připojením k internetu na 100 žáků/studentů jednotlivých stupňů škol v ČR pocházejí z datových zdrojů Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV), který sbírá tyto údaje

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Administrativní zatížení vyplývající z povinnosti k DPH

Administrativní zatížení vyplývající z povinnosti k DPH Administrativní zatížení vyplývající z povinnosti k DPH 15.02.2006-15.03.2006 Zadaným kritériím odpovídá 589 dotazníků z 589. Uveďte hlavní odvětví vaší činnosti D - Výroba 141 23,9% G - Velkoobchod a

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU CHOVATEL ZVÍŘAT, CHOVATELSKÉ A ZPRACOVATELSKÉ PRÁCE

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU CHOVATEL ZVÍŘAT, CHOVATELSKÉ A ZPRACOVATELSKÉ PRÁCE SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU CHOVATEL ZVÍŘAT, CHOVATELSKÉ A ZPRACOVATELSKÉ PRÁCE Zakázka: Projekt:

Více

INOVAČNÍ AKTIVITY PODNIKŮ V LETECH

INOVAČNÍ AKTIVITY PODNIKŮ V LETECH INOVAČNÍ AKTIVITY PODNIKŮ V LETECH 2012 2014 Václav Sojka Společný seminář TC AV ČR a ČSÚ Technologické centrum AV ČR, Praha 14. duben 2016 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz

Více

Mzdová statistika z hlediska genderu

Mzdová statistika z hlediska genderu Mzdová statistika z hlediska genderu Mgr. Marek Řezanka, ČSÚ GPG využití a proměny ukazatele Výpočet (100-Mž/Mm*100) Co měří a co ne? Jakých hodnot dosahuje: ČR x Evropa Jakou informaci obsahuje GPG? 1.

Více

Analýza nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi na českém trhu práce

Analýza nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi na českém trhu práce Analýza nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi na českém trhu práce Klára Kalíšková CERGE-EI a VŠE Seminář Kvalifikovaná pracovní síla jako zdroj konkurenceschopnosti ČR Poslanecká sněmovna

Více

3. Úroveň vzdělání obyvatelstva ČR podle výsledků sčítání lidu v roce 2011

3. Úroveň vzdělání obyvatelstva ČR podle výsledků sčítání lidu v roce 2011 3. Úroveň vzdělání obyvatelstva ČR podle výsledků sčítání lidu v roce 2011 Při sčítání lidu v roce 2011 dosahovala celá třetina obyvatel ve věku 15 a více let středního vzdělání (nebo vyučení) bez maturity.

Více

Studenti vysokých škol v ČR 1

Studenti vysokých škol v ČR 1 203,5 30,1 220,2 31,2 243,7 33,0 264,8 38,4 44,3 289,5 53,5 316,2 63,6 343,9 73,2 81,7 368,1 88,1 93,0 389,0 396,0 392,1 381,0 93,9 367,9 91,7 347,3 88,1 Studenti vysokých škol v ČR 1 Lidské zdroje ve

Více

3. Úroveň vzdělání obyvatelstva ČR podle výsledků sčítání lidu v roce 2001

3. Úroveň vzdělání obyvatelstva ČR podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 3. Úroveň obyvatelstva ČR podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 3.1 Vzdělání mužů a žen podle věkových skupin Výsledky sčítání lidu 2001 doložily probíhající proces stárnutí populace České republiky.

Více

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR Za referenční rok 2002 bylo provedeno pan-evropské strukturální šetření mezd zaměstnanců (SES) ve všech dnešních členských státech Evropské unie kromě Malty

Více

Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy

Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy Národní konference projektu VIP Kariéra II - KP Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy Ing. Jiří Vojtěch Národní ústav odborného vzdělávání Národní konference projektu VIP Kariéra II -

Více

VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE

VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE Ondřej Nývlt Dagmar Bartoňová Abstract Uplatnění mladých lidí na trhu práce se stále více dostává do popředí zájmu politiků, ekonomů a širší

Více

E ICT sektor ICT sektor vymezen čtyř hlavních skupin ICT činností. Výroba ICT (ICT průmysl) Obchod s ICT Telekomunikační činnosti (telekomunikace)

E ICT sektor ICT sektor vymezen čtyř hlavních skupin ICT činností. Výroba ICT (ICT průmysl) Obchod s ICT Telekomunikační činnosti (telekomunikace) ICT sektor je definován jako kombinace ekonomických činností produkujících výrobky a poskytujících služby, jež jsou primárně určeny ke zpracování, komunikaci a distribuci informací elektronickou cestou,

Více

2015 Dostupný z

2015 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 21.12.2016 Průměrný věk pracujících se za dvacet let zvýšil o téměř čtyři roky Mejstřík, Bohuslav ; Petráňová, Marta

Více

Postavení osob na trhu práce dle odvětví ekonomické činnosti

Postavení osob na trhu práce dle odvětví ekonomické činnosti Postavení osob na trhu práce dle odvětví ekonomické činnosti 17. prosince 2015 Z0027 Geografická analýza trhu práce Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) zavedena s účinností od 1. ledna 2008 NACE

Více

Postavení osob na trhu práce dle odvětví ekonomické činnosti

Postavení osob na trhu práce dle odvětví ekonomické činnosti Postavení osob na trhu práce dle odvětví ekonomické činnosti 8. prosince 2014 Z0027 Geografická analýza trhu práce Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) zavedena s účinností od 1. ledna 2008 NACE

Více

VÝZKUM A VÝVOJ. Martin Mana Marek Štampach. Tisková konference, 15. říjen 2015, ČSÚ Praha

VÝZKUM A VÝVOJ. Martin Mana Marek Štampach. Tisková konference, 15. říjen 2015, ČSÚ Praha VÝZKUM A VÝVOJ Martin Mana Marek Štampach Tisková konference, 15. říjen 2015, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Kolik lidí v Česku pracuje ve výzkumu a vývoji?

Více

6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA

6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA 6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA 6.1 Vývoj vzdělanosti obyvatel ČR Při sčítání lidu byla otázka na nejvyšší vyplňovana pouze 15letými a staršími osobami podle nejvyšší dokončené školy. Škála zjišťovaných

Více

Měření ekonomiky. Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze

Měření ekonomiky. Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze Měření ekonomiky Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze Struktura přednášky Nezaměstnanost Inflace Hrubý domácí produkt Platební bilance Nezaměstnanost Základem je rozdělení osob

Více

V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře

V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře Výdělky ve mzdové a platové sféře Z údajů obsažených v Informačním systému o průměrném výdělku (ISPV) vyplývá, že v 1. čtvrtletí 2011 vzrostla hrubá

Více

Údaje pro mezinárodní srovnání pocházejí z datových zdrojů Eurostatu.

Údaje pro mezinárodní srovnání pocházejí z datových zdrojů Eurostatu. Data uvedená v této kapitole pocházejí z výsledků statistických šetření ČSÚ o využívání informačních a komunikačních technologií a elektronického obchodování u ekonomických subjektů podnikatelského sektoru

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU ŘEZNÍK-UZENÁŘ, ŘEZNICKÉ A UZENÁŘSKÉ PRÁCE

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU ŘEZNÍK-UZENÁŘ, ŘEZNICKÉ A UZENÁŘSKÉ PRÁCE SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA VZDĚLÁVACÍHO OBORU ŘEZNÍK-UZENÁŘ, ŘEZNICKÉ A UZENÁŘSKÉ PRÁCE Zakázka: Projekt: Dodavatel:

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2011/2012 činil 124 719, z toho do studia

Více

Uplatnění absolventů škol na trhu práce

Uplatnění absolventů škol na trhu práce Uplatnění absolventů škol na trhu práce 2012 Uplatnění absolventů škol na trhu práce 2012 Jeny Burdová Petra Drahoňovská Ivana Eliášková Daniela Chamoutová Jan Koucký Martin Lepič Pavlína Šťastnová Jana

Více

Plzeňský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Plzeňský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium Plzeňský kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2002/03 2003/04

Více

3.4. Cizinci se státním občanstvím Polska

3.4. Cizinci se státním občanstvím Polska 3.4. Cizinci se státním občanstvím Polska Počty bydlících cizinců Cizinci s polským občanstvím patřili během let 1994-2005 mezi první čtyři nejčetnější občanství cizinců v ČR. V roce 1994 zastali pozici

Více

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4.1. Zaměstnaní, nezaměstnaní, ekonomicky neaktivní Počet ekonomicky aktivních a ekonomicky neaktivních Ekonomicky aktivní tvoří pracovní sílu Stupeň ekonomické aktivity

Více

5. DOMÁCNOSTI NA TRHU PRÁCE

5. DOMÁCNOSTI NA TRHU PRÁCE 5. DOMÁCNOSTI NA TRHU PRÁCE Výběrové šetření pracovních sil je zdroj, který v době mezi sčítáními poskytuje základní informace o změnách ve struktuře hospodařících domácností (HD) založených na společném

Více

SDĚLENÍ ČSÚ č. 358/2007 Sb.

SDĚLENÍ ČSÚ č. 358/2007 Sb. I. NORMATIVNÍ ČÁST SDĚLENÍ ČSÚ č. 358/2007 Sb. 358 SDĚLENÍ Českého statistického úřadu ze dne 13. prosince 2007 o zavedení Mezinárodní klasifikace vzdělání ISCED 97 Český statistický úřad podle 19 odst.

Více

1. Míra ekonomické aktivity

1. Míra ekonomické aktivity Práce SOUHRN Míra ekonomické aktivity starší populace ve věku 65-69 let je nejvyšší na Islandu, v Norsku, Portugalsku a Rumunsku. Nejniţší na Slovensku, v Belgii, Francii a Maďarsku. Průměrné hrubé roční

Více

Analýza podnikání na venkově a v zemědělsko-potravinářských oborech Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Únor 2017

Analýza podnikání na venkově a v zemědělsko-potravinářských oborech Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Únor 2017 Analýza podnikání na venkově a v zemědělsko-potravinářských oborech Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Únor 2017 Stránka 1 z 10 Podíl venkova dle počtu obcí a počtu obyvatel

Více

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců Genderové otázky pracovníků ve školství STRUČNÉ SHRNUTÍ Svodka Genderové otázky pracovníků ve školství se zabývá genderovou strukturou pracovníků v regionálním školství a na jejím základě pak také strukturou

Více

Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku

Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku www.pwc.com Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku Mgr. Soňa Schovánková Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Obsah Úvod Definice

Více

Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života. Daniel Chytil ČSÚ

Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života. Daniel Chytil ČSÚ Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života Daniel Chytil ČSÚ Genderové statistiky Od roku 2003, spolupráce s Úřadem vlády ČR/MPSV Průřezové statistiky - shromažďuji již existující data,

Více

MZDY V ČESKÉ REPUBLICE

MZDY V ČESKÉ REPUBLICE MZDY V ČESKÉ REPUBLICE Dalibor Holý, Jitka Erhartová Tisková konference, 6. červen 2016, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Rychlá informace 1. čtvrtletí 2016

Více

4. Osoby bydlící v zařízeních

4. Osoby bydlící v zařízeních 4. Osoby bydlící v zařízeních Ubytování v zařízení nesplňuje parametry bydlení v bytech, naopak poskytuje bydlícím osobám některé služby. Celkem bylo k 26. 3. 2011 ve všech typech zařízení sečteno 194

Více

Zahraniční obchod v roce 2008

Zahraniční obchod v roce 2008 3 Zahraniční obchod v roce 28 Obrat zahraničního obchodu zaznamenal poprvé od vstupu České republiky do Evropské unie a podruhé v historii České republiky meziroční pokles. V porovnání s rokem 27 se obrat

Více

PROFESNÍ A KVALIFIKAČNÍ TRENDY

PROFESNÍ A KVALIFIKAČNÍ TRENDY SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE SPOLEČNÝ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO VZDĚLÁVACÍ INSTITUCE A PORADCE PROFESNÍ A KVALIFIKAČNÍ TRENDY Zakázka: Projekt: Dodavatel: Zajištění koncepčního řešení

Více

Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2015

Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2015 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Č. j.: MPSV-2016/76321-411/1 Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2015 Obsah: I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti

Více

Pracovní síla v Jihomoravském kraji

Pracovní síla v Jihomoravském kraji Pracovní síla v Jihomoravském kraji 15.9.2015 Úřad práce ČR krajská pobočka v Brně Ing. Josef Bürger Josef.Burger@bm.mpsv.cz Základní charakteristiky trhu práce Zaměstnaní v NH: 557,5 tis. (2.čtvrtletí

Více

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ).

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ). Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2007/2008 činil 154 182, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 133 990

Více

Produkty zemědělství, myslivosti a související práce. Produkty lesnictví, těžba dřeva a související práce

Produkty zemědělství, myslivosti a související práce. Produkty lesnictví, těžba dřeva a související práce POPIS ČÍSELNÍKU BA0050 OKEC Odvětvová klasifikace ekonomických činností Odvětvové klasifikace ekonomických činností - česká verze NACE (převzaty položky prvních dvou míst číselníku - hrubé členění). Použití

Více

ANALÝZA SITUACE NA TRHU PRÁCE PRO STUDIJNÍ OBOR PROVOZ, ORGANIZACE A EKONOMIKA POŠT

ANALÝZA SITUACE NA TRHU PRÁCE PRO STUDIJNÍ OBOR PROVOZ, ORGANIZACE A EKONOMIKA POŠT SLAĎOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍ NABÍDKY S POTŘEBAMI TRHU PRÁCE PILOTNÍ INFORMAČNÍ PRODUKT PRO POTŘEBY SEKTOROVÝCH RAD ANALÝZA SITUACE NA TRHU PRÁCE PRO STUDIJNÍ OBOR PROVOZ, ORGANIZACE A EKONOMIKA POŠT Zakázka: Projekt:

Více

Jaký by měl být optimální důchodový věk? (v ČR, SR, Evropě) Tomáš Fiala

Jaký by měl být optimální důchodový věk? (v ČR, SR, Evropě) Tomáš Fiala Jaký by měl být optimální důchodový věk? (v ČR, SR, Evropě) Tomáš Fiala 1 Ryze demografická kritéria: Konstantní (např. let) Možné nastavení důchodového věku (měřeno od okamžiku narození) Konstantní doba

Více

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4. Ekonomická aktivita obyvatelstva Ekonomická aktivita charakterizuje ekonomický status osoby, její zařazení mezi osoby zaměstnané, nezaměstnané nebo ekonomicky neaktivní. Otázku o ekonomické aktivitě

Více

Poznámky k časovým řadám

Poznámky k časovým řadám Poznámky k časovým řadám Odhady intervalů spolehlivosti S výběrovými šetřeními jsou spjaty tzv. výběrové a nevýběrové chyby. Nevýběrové chyby vznikají například administrativními odpady bytů z výběru,

Více

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto

Více

Statistická ročenka. Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče

Statistická ročenka. Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče Statistická ročenka Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče 2007 Úvod Cílem této publikace je poskytnutí přehledného a do nejvyšší možné míry detailního statistického přehledu

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2013/2014 činil 116 842, z toho do studia

Více

Graf 1: Obyvatelstvo ve věku 20 let a více (struktura podle vzdělání) ženy muži celkem

Graf 1: Obyvatelstvo ve věku 20 let a více (struktura podle vzdělání) ženy muži celkem Vzdělání Sčítání lidu, domů a bytů je pro zjištění úrovně vzdělání obyvatelstva klíčové. Je totiž jediným zdrojem, kde lze tento údaj reprezentativně zjistit. Protože SLDB bývá vždy jednou za deset let,

Více