FENOMÉN ŠMOK. Mimořádný večer Pražského komorního baletu věnovaný choreografovi prof. Pavlu Šmokovi při příležitosti jeho nedožitých 90. narozenin.

Transkript

1 FENOMÉN ŠMOK Kalendář akcí Litoměřice-info.cz Litoměřice-info.cz > Kalendář akcí FENOMÉN ŠMOK GPS: 50 31'58.832"N, 14 7'54.106"E Datum konání: Začátek: 19:00 Konec: 22:00 Obvyklá doba trvání: 3 hod Vzdálenost od centra: 0.12 km Bod zájmu: Kultura, Zábava Praktické informace: Vstupné: 260, 230, 190,-Kč. ZUŠ sleva (hlaste na pokladně). Web: divadlo@mkz-ltm.cz Telefon: Adresa: Divadlo K. H. Máchy, Máchovy schody 3, Litoměřice Zdroj: Mimořádný večer Pražského komorního baletu věnovaný choreografovi prof. Pavlu Šmokovi při příležitosti jeho nedožitých 90. narozenin. Pražský komorní balet FENOMÉN ŠMOK

2 Mimořádný večer Pražského komorního baletu věnovaný prof. Pavlu Šmokovi při příležitosti jeho nedožitých 90. narozenin ( ). Uvedeny budou Šmokovy choreografie Holoubek, Po zarostlém chodníčku v obnoveném nastudování pod vedením Kateřiny Dedkové Frankové a černá taneční groteska Chvilka POEzie na motivy básně Havran Edgara Alana Poa v choreografii Marka Svobodníka. Jedinečné vystoupení připomene jednoho z nejvýznačnějších československých choreografů 20. století, zakladatele a dlouholetého uměleckého šéfa Pražského komorního baletu - PAVLA ŠMOKA. HOLOUBEK Choreografie: Pavel Šmok Hudba: Antonín Dvořák Nastudování: Kateřina Dedková Franková Asistent nastudování: Igor Vejsada Kostýmy: Petra Lebdušková podle původních návrhů Věry Mejtové Scéna: Petra Lebdušková podle původních návrhů Milana Čecha Délka: 20 minut Holoubek je známou baladou Karla Jaromíra Erbena, na jejíž motivy napsal Antonín Dvořák v roce 1896 ve Žďáře tuto stejnojmennou symfonickou báseň. Mladá žena, která otráví svého manžela kvůli mladšímu nápadníkovi prožívá kruté výčitky svědomí, které ji nakonec doženou k sebevraždě. Pavel Šmok k premiéře Holoubka v roce 1993 uvedl: Dvořák ve svém Holoubkovi nesleduje Erbenovu baladu nijak doslovně. Proto ani moje taneční ztvárnění nevypráví děj přímočaře. Zvolil jsem tu formu divadla na divadle a zasadil příběh do prostředí podivného masopustu: příběh se proměňuje jakoby ve vdovin zlý sen, noční můru, a něžný holoubek ve smrtihlava. Vladimír Vašut se v knize Pavel Šmok na přeskáčku k Holoubkovi vyjadřuje takto: Holoubka považuji za jeden z vrcholných Šmokových dramaturgických výkonů (a že jich bylo, vždyť drtivou většinu libret si napsal sám!). Bláznivý a třeštivý živel výhružných a

3 potměšilých maškar dějem nejen provází a nejen člení příběh do různých reálných a fantazijních sekvencí, ale zároveň děj tmelí; funguje tu rovněž na způsob filmového střihu či prolínačky. Maškary jakoby náhodou vždy připravují další scénu; činí tak obratnou manipulací s rekvizitami, jež se mění v symbolické znaky. pauza 20 minut PO ZAROSTLÉM CHODNÍČKU Choreografie: Pavel Šmok, Kateřina Dedková Franková Hudba: Leoš Janáček Nastudování: Kateřina Dedková Franková Asistent nastudování: Igor Vejsada Scéna a kostýmy: Marie Franková Délka: 29 minut První řada cyklu Po zarostlém chodníčku končí skladbou, kterou Janáček pojmenoval Sýček neodletěl. Motiv sýčka, podobně silný a dramatický jako známý motiv Beethovenovy Osudové symfonie, vnucuje jevištnímu ztvárnění nepřehlédnutelný tragický akcent. Pavel Šmok k premiéře v roce 1998 uvedl: Jednotlivé skladby cyklu nemají vzájemně žádnou výraznější dramaturgickou souvislost, až na to, že jde o niterné výpovědi autora. Scéna je však přece jen něco jiného, než koncertní síň a Janáček by nám snad odpustil, že jsme do díla vložili malý příběh, který je ostatně volně přejat z jiné jeho skladby. technická pauza 2 minuty Chvilka POEzie

4 Choreografie: Marek Svobodník Hudba: Jaroslav Ježek a Bedřich Nikodém Hudební koláž: Marek Svobodník Asistent choreografie: Igor Vejsada, Jitka Tůmová Návrh kostýmů: Pavel Knolle Návrh scénografie: Petr Siedlaczek Světelný design: Karel Karlos Šimek Délka: 18 minut Černá taneční groteska na motivy proslulé basně Edgara Allana Poea \\\"Havran\\\". \\\"S čekáním přichází nejedna kratochvíle, třeba i smrt.\\\" Pavel Šmok ( ) Narodil se v Levoči v rodině českého stavebního inženýra. Po studiu na Vyšší škole průmyslové, několika semestrech na ČVUT a krátké herecké kariéře v divadle E. F. Buriana se dostal k baletu. Absolvoval taneční oddělení pražské konzervatoře a jako sólový tanečník demi-charakterního typu působil v pražské Armádní opeře a v Plzni. V letech byl šéfem baletu v Ústí nad Labem, další tři sezóny pracoval v Ostravě. Roku 1964 se stal spoluzakladatelem a choreografem samostatného zájezdového souboru Balet Praha, který byl v tehdejším východním bloku unikátem. Mezi nejvýznamnější díla tohoto období patří Rossiniáda (G.Rossini 1964), Fresky (B.Martinů 1965), Nedbalky (O.Nedbal 1966) a zejména Listy důvěrné (L.Janáček 1968). V roce 1970 přijal Šmok angažmá v Basileji, kde stál v čele baletu po tři sezony. Po návratu do Československa těžce hledal uplatnění. Až v roce 1975 mu byla z pražského Divadla Rokoko nabídnuta spolupráce a začal se rodit Pražský komorní balet. Z rozsáhlého repertoáru jmenujme Americký kvartet (A.Dvořák 1977), Pia Fraus (K.Odstčil 1974), Z mého života (B.Smetana 1983), Zjasněná noc (A.Schönberg 1986), Trio g-moll (B.Smetana 1991), Stabat Mater (A.Dvořák 1995). Během své kariéry Šmok vytvořil více jak sto choreografií, a to nejen pro balet, ale i pro

5 operu či operetu. Spolupracoval s televizí a filmem. Choreograficky se podílel mimo jiné na Prodané nevěstě v Metropolitní opeře v New Yorku. Pavel Šmok ovlivnil výrazně vývoj českého uměleckého tance 20. a 21. století. Jako pedagog Katedry tance Akademie múzických umění v Praze vychoval generaci českých choreografů. Jeho osobitý choreografický styl se stal v české choreografii svébytným fenoménem. V roce 2012 získal Cenu Ministerstva kultury za celoživotní umělecké zásluhy v rozvoji tanečního a divadelního umění v ČR a propagaci české hudby a tanečního umění ve světě. Pavel Šmok zemřel v Nekoři 4. dubna Marek Svobodník Vystudoval Taneční konzervatoř v Brně, po niž prošel několika angažmá: NDM , Laterna Magika , NDB , od roku 2012 balet ND Praha. Během své taneční kariéry spolupracoval v řadě projektů např: s Pro-ART company, Pas de theatre Ostrava, Katedra alternativního herectví DAMU nebo s DEKKADANCERS, které společně s Ondřejem Vinklátem a Štěpánem Pecharem vede od roku Jako choreograf vytvořil nebo spoluvytvořil představení Čertstory (divadlo Reduta NDB 2012), Obrazy (ND scéna Kolowrat, 2014), Catch27 (NDB 2014), Chvilka POEzie (PKB 2016). V současné době se věnuje tvorbě choreografií především pro soubor DEKKADANCERS.