Analýza regionálních disparit středního odborného vzdělávání ve vazbě na trh práce NUTS II Jihozápad

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Analýza regionálních disparit středního odborného vzdělávání ve vazbě na trh práce NUTS II Jihozápad"

Transkript

1 Analýza regionálních disparit středního odborného vzdělávání ve vazbě na trh práce NUTS II Jihozápad Pro Svaz průmyslu a dopravy ČR zpracovalo Asistenční centrum, a.s. v rámci realizace projektu Udržitelnost sociálního dialogu v ČR - rozvoj kvality služeb zástupců zaměstnavatelů leden 2012 Publikace neprošla jazykovou korekturou.

2 Obsah ÚVOD... 4 JIHOČESKÝ KRAJ STŘEDNÍ ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ V KRAJI Základní popis středního školství Základní přehled o síti středních škol v kraji Počty žáků ve středních školách Demografický vývoj v kraji Nově přijatí žáci v kraji Absolventi v kraji TRH PRÁCE V ČR TRH PRÁCE V KRAJI Silné stránky regionu Slabé stránky regionu Zastoupení profesních tříd Zaměstnanost ve vybraných odvětvích Nezaměstnanost v kraji Volná pracovní místa Nezaměstnanost čerstvých absolventů v krajském pohledu IDENTIFIKACE DISPARIT A NÁVRHY JEJICH ELIMINACE Srovnání nezaměstnanosti absolventů s nabídkou volných pracovních míst na trhu práce v kraji PLZEŇSKÝ KRAJ STŘEDNÍ ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ V KRAJI Základní popis středního školství Základní přehled o síti středních škol v kraji Počty žáků ve středních školách Demografický vývoj v kraji Nově přijatí žáci v kraji Absolventi v kraji TRH PRÁCE V ČR TRH PRÁCE V KRAJI Silné stránky regionu Slabé stránky regionu Zastoupení profesních tříd v Plzeňském kraji Zaměstnanost ve vybraných odvětvích Nezaměstnanost v kraji Volná pracovní místa str. 2 / 70

3 7.7 Nezaměstnanost čerstvých absolventů v krajském pohledu IDENTIFIKACE DISPARIT A NÁVRHY JEJICH ELIMINACE Srovnání nezaměstnanosti absolventů s nabídkou volných pracovních míst na trhu práce v kraji SEZNAM ZDROJŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ str. 3 / 70

4 ÚVOD Analýza regionálních disparit středního odborného vzdělávání ve vazbě na trh práce NUTS II Jihozápad (dále jen Analýza disparit ) se spolu se sedmi analýzami zpracovanými za další regiony NUTS II a souhrnnou analýzou zpracovanou za Českou republiku soustřeďuje na rozbor stávajícího stavu středního odborného vzdělávání ve vztahu k potřebám trhu práce. Jak název materiálu napovídá, jeho primárním cílem je identifikace disparit, tedy rozdílností, nesouladů mezi středním odborným vzděláváním v příslušném regionu, resp. jeho oborovou strukturou a produkcí absolventů všech typů a stupňů středoškolského studia, a potřebami místního trhu práce, které jsou reprezentovány prioritně poptávkou zaměstnavatelů po zaměstnancích, resp. nabídkou volných pracovních míst. Smyslem materiálu je poskytnout Svazu průmyslu a dopravy ČR vhodnou informační podporu pro navrhování adekvátních opatření týkajících se středního odborného vzdělávání a vzdělávacích politik, argumentaci v rámci jednání tripartity a připomínkování legislativních úprav. Primárními informačními zdroji pro zpracování této analýzy byly veřejně dostupné analytické a strategické dokumenty a statistiky a to jak na krajské, tak celorepublikové úrovni. S ohledem na existenci celé řady relevantních aktuálních analytických a statistických zdrojů nebyla v rámci přípravy zpracovávání analýzy disparit realizována doplňková dotazníková šetření. S cílem získat ucelený obraz o stávajícím stavu středního odborného vzdělávání a trhu práce v regionu však proběhly v obou krajích NUTS II Jihozápad jednorázové konzultační akce, kterých se zúčastnili zástupci krajských odborů školství a zástupci zaměstnavatelů. Výstupy z těchto konzultačních akcí byly využity mj. pro identifikaci vhodných opatření, která by měla být realizována s cílem eliminovat zjištěné regionální disparity. Analýza disparit je vnitřně rozčleněna na samostatný rozbor situace ve dvou krajích, které tvoří NUTS II Jihozápad tedy na rozbor situace v kraji Plzeňském a kraji Jihočeském. Analýzy jednotlivých krajů jsou pak rozpracovány do těchto konkrétních kapitol: 1. Střední odborné vzdělávání v kraji přináší informace o dosavadním vývoji a stávající situaci středního odborného vzdělávání v kraji, pozornost je věnována mj. struktuře nově přijímaných žáků, struktuře absolventů a vlivům demografického vývoje. 2. Trh práce v ČR s ohledem na nutnost vnímání informací o trhu práce v celorepublikovém kontextu obsahuje tato kapitola stručné představení situace na trhu práce v České republice jako takové. 3. Trh práce v regionu přináší podrobné informace o konkrétních charakteristikách trhu práce v příslušném regionu (krajích), upozorňuje na jeho silné a slabé stránky, strukturu nabídky volných pracovních míst a v neposlední řadě se věnuje též nezaměstnanosti absolventů se středním odborným vzděláním. str. 4 / 70

5 4. Identifikace disparit a návrhy jejich eliminace tato kapitola propojuje nejvýznamnější zjištění kapitol 2 a 3, na jejich základě a na základě podrobného rozboru nabídky volných pracovních míst a nezaměstnanosti absolventů identifikuje nejvýznamnější disparity, které se v příslušném regionu objevují, zároveň definuje návrhy možných vhodných opatření, která by mohla být přijata s cílem takto identifikované disparity eliminovat. str. 5 / 70

6 JIHOČESKÝ KRAJ 1 STŘEDNÍ ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ V KRAJI 1.1 Základní popis středního školství Vzdělávání v Jihočeském kraji procházelo ve školním roce 2009/2010 rozsáhlými změnami, jejichž základem byla kurikulární reforma 1. Cílem bylo vytvoření efektivních školních vzdělávacích programů (ŠVP). Na podporu rozvoje škol, vybraných oborů a zkvalitnění výuky a práce učitelů podporoval Jihočeský kraj řadu projektů, pomocí kterých mělo ke změnám docházet. Tvorba nového kurikula byla zaměřena mj. na rozvoj klíčových kompetencí, na zvládnutí metod získání, zpracování a aplikaci informací, na osvojování postojů a hodnot, zahrnuje i přípravu na systém hodnocení (evaluace) vzdělávání. Důraz je kladen na výuku cizích jazyků, informační, ekonomickou a občanskou gramotnost, diferenciaci a 2 individualizaci vzdělávání, překonávání sociálních a zdravotních znevýhodnění Základní přehled o síti středních škol v kraji Převážná většina středních škol v Jihočeském kraji byla zřizována krajem. V posledních třech letech se celkový počet škol stabilizoval a aktuálně jsou jejich počty následující: Tabulka 1 Střední školy v Jihočeském kraji zřizovatel počet zařízení kraj 77 soukromý zřizovatel 15 obec 2 církev 2 Celkem 96 Zdroj: Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji za 2009/2010 Podíl žáků, kteří odcházejí z 2. stupně základních škol do víceletých gymnázií je asi 10 %. Předpokládá se, že s nárůstem počtu dětí na 2. stupni ZŠ se bude postupně snižovat podíl žáků v šesti a osmiletých gymnáziích na příslušných ročnících ZŠ. Dle materiálu Strategie 1 Kurikulární reformu je možné charakterizovat jako zásadní změnu vzdělávání i vzdělávací politiky pro zvýšení a zlepšení kvality vzdělávání a efektivity výsledků vzdělávání. Její podstatou je změna cílů a obsahu vzdělávání směrem k utváření a rozvoji životních dovednosti (klíčových kompetencí) a k přípravě žáků pro praktický život. Změnou procházejí i procesy řízení vzdělávání, jeho průběžná diagnostika a způsoby hodnocení dosahovaných výsledků. 2 str. 6 / 70

7 rozvoje školství Jihočeského kraje v horizontu do roku požaduje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zachovat hranici 10% jako maximální v dalších letech. Strategie rozvoje školství dále předpokládá, že bude počet žáků od roku 2017 vstupujících do prvních ročníků středních škol pozvolně vzrůstat, maxima by měl dosáhnout v roce Bude se jednat o důsledek populačního vzrůstu mezi lety 2002 a Síť středních odborných škol a středních odborných učilišť zřizovaných krajem tvořily v jednotlivých okresech: Okres České Budějovice 6 gymnázií střední zdravotnická škola 4 průmyslové školy 7 středních škol 3 střední odborné učiliště okres Český Krumlov 2 gymnázia 2 střední odborné školy střední umělecko-průmyslová škola okres Jindřichův Hradec 3 gymnázia 2 obchodní akademie střední zdravotnická škola 5 středních škol 3 střední odborné učiliště okres Písek 2 gymnázia obchodní akademie střední zdravotnická škola 4 střední školy 2 střední odborné učiliště okres Prachatice 2 gymnázia 2 střední školy 1 střední odborné učiliště okres Strakonice gymnázium 2 průmyslové školy 4 střední školy střední odborné učiliště okres Tábor 2 gymnázia obchodní akademie střední zdravotnická škola střední průmyslová škola 6 středních odborných škol 2 odborné učiliště 3 str. 7 / 70

8 1.1.2 Počty žáků ve středních školách Ve školním roce 2009/2010 dle Výroční zprávy se ve středních školách všech zřizovatelů vzdělávalo v denní formě celkem žáků. Největší zájem byl tradičně o obory zakončené maturitní zkouškou. Tabulka 2 Celkový počet žáků ve středních školách dle stupně vzdělání stupeň dosaženého vzdělání počty žáků meziroční 2008/ /2010 rozdíl střední vzdělání s maturitní zkouškou z toho nástavbové obory střední vzdělání s výučním listem celkem Zdroj: Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji za školní rok 2009/2010 Ve školním roce 2009/2010 se ve středních školách všech zřizovatelů vzdělávalo v jiných formách vzdělávání celkem žáků žáků v dálkové formě, 74 žáků ve večerní formě. Rok 2011 zaznamenává meziroční demografický propad v počtech žáků vstupujících do středních škol. Od roku 2001, tedy od vzniku kraje, ubývá počet škol a školských zařízení zřizovaných Jihočeským krajem. V roce 2001 jejich počet činil 189 škol, zřízených krajem, v lednu roku 2011 je jejich počet pouze 136 škol. Dle informací ze Strategie rozvoje, kdy sběr dat o absolventech probíhal za školní rok 2009/2010, více než 70 % absolventů maturitních oborů pokračuje v dalším vzdělávání na terciární úrovni, tj. na VŠ, případně na VOŠ. Zaměříme-li se pouze na absolventy gymnázií a lyceí, jejichž studium na střední škole je všeobecně zaměřeno a je především přípravou k dalšímu studiu, jde téměř o 87 % absolventů odcházejících na VŠ a 4 % na VOŠ. Co se týká absolventů ostatních oborů, pak jich 52 % pokračuje na VŠ a 13 % na VOŠ. Z dostupných podkladů jsou pouze 3 % absolventů v evidenci úřadů práce. Vedle gymnázií a lyceí již i střední odborné školy z velké části připravují absolventy na vstup do terciárního vzdělávání, méně již na vstup na pracovní trh a tím postupně při snižujícím se počtu žáků ztrácejí charakter profesních škol. Na základě konzultační akce, která se uskutečnila v rámci přípravy zpracování analýzy regionálních disparit dne 22. listopadu 2011 v Českých Budějovicích, vyplývá názor, že školství nepokrývá potřeby trhu práce, zástupci KÚ Jihočeského kraje se však s tímto názorem neztotožňují, dle jejich vyjádření je hlavním problémem situace, kdy se absolventi nechají zaměstnat v jiném než studovaném oboru. Existuje pouze malé procento absolventů, kteří chtějí dělat konkrétní výrobní pozici a kteří svou profesi skutečně umějí. Problémem zůstává sice slušná teoretická znalost, avšak malá praktická. str. 8 / 67

9 S ohledem na další demografický pokles může nastat situace, že takřka každý absolvent, který úspěšně dokončí maturitní obor, bude pokračovat ve studiu na VŠ nebo VOŠ, což je neudržitelný stav, neboť by se nadále snižoval počet absolventů ve věkové hranici 19 až 24 let vstupujících na pracovní trh oproti průměru zemí OECD a EU. Je třeba snížit počet škol s maturitními obory, aniž by došlo k ohrožení dostupnosti a oborové nabídky těchto středních škol. Co se týče učňovského vzdělávání, ČR se dlouhodobě potýká s nedostatkem absolventů, jejichž počet neodpovídá současným potřebám ekonomiky. Je potřeba doplnit a zajistit další generace technicky vzdělaných a kvalifikovaných budoucích zaměstnanců. Z konzultační akce, která se k problematice regionálních disparit uskutečnila dne 22. listopadu 2011 v Českých Budějovicích, vyplývá, že je chyba viděna ve strategii státu, resp. systému jako takového. Se zvyšujícím se zájmem o studijní obory a dostatečnou kapacitou středních škol v oborech vzdělání s maturitní zkouškou se mění poměr žáků mezi obory zakončenými výučním listem a maturitní zkouškou. V roce 2001 byl z celkového počtu žáků poměr studijních a učebních oborů 65:35 ve prospěch studijních oborů, ve školním roce 2009/2010 to bylo již 75:25 a ve školním roce 2010/2011 je poměr 76:24. V souvislosti s demografickým poklesem se dá předpokládat další snížení zájmu o obory s výučním listem, a proto je cílem Jihočeského kraje především podpora rozvoje počtu žáků učebních oborů v maximální možné míře, popřípadě snaha o minimální úbytek těchto žáků a zachování poměru počtu žáků studijních a učebních oborů na současné hodnotě. Na školách v Jihočeském kraji byly zastoupeny téměř všechny skupiny oborů vyjma skupiny vzdělání oborů Hornictví a hornická geologie, která je charakteristická spíše pro oblasti, kde se vyskytuje těžký průmysl a Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů. Tato skupina nemá ve zmiňovaném kraji tradici. Žáci dávali přednost zejména technicky, ekonomicky a pedagogicky zaměřeným oborům. Žáci upřednostňovali školy veřejné před soukromými. Mezi vyhledávané skupiny oborů patří zejména Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, Stavebnictví, geodézie a kartografie, Zemědělství a lesnictví, Ekonomika a administrativa, Gastronomie, hotelnictví a turismus, Obecně odborná příprava. Tento trend určuje zájem žáků, ale i ráz analyzovaného kraje. Nízký zájem byl projevován zejména o skupiny oborů Technická chemie a chemie silikátů, Textilní výroba a oděvnictví, Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie. Jedná se o obory, ve kterých je obtížné najít v tomto kraji uplatnění. str. 9 / 70

10 1.2 Demografický vývoj v kraji Významným faktorem ovlivňující školství a trh práce je demografický vývoj. Pro provádění úvah týkajících se směrů rozvoje soustavy středního vzdělávání v kraji je proto nezbytně nutné zabývat se trendy v počtu narozených dětí, které jsou určující pro optimální nastavení kapacit o zefektivnění chodu institucí poskytujících vzdělávání. Tabulka 3 Počty narozených dětí v Jihočeském kraji od roku 1971 rok počet dětí narozených rok počet dětí narozených zdroj: ČSU Jak je vidět v přehledné tabulce, od roku 1979 docházelo k poklesu počtu narozených dětí. K opětovnému navýšení dochází až po roce Podle informací z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 4 byl Jihočeský kraj jedním z mála krajů, kde docházelo v předešlých letech k mírnému nárůstu počtu nově přijatých do oborů vzdělání s výučním listem, a to díky vývoji přijatých do oborů vzdělání skupiny H. Tento nárůst byl zapříčiněn mj. i nárůstem počtu absolventů základních škol. Nárůst, nebo alespoň zmírnění byl očekáván i v roce 2008/09. Od roku 2009/10 však již byl vývoj počtu přijatých do těchto oborů vzdělání ovlivněn prudkou demografickou změnou. Po roce 2011/12 a dále lze opět předpokládat stabilizaci počtu nově přijatých do těchto oborů vzdělání, možný je i dokonce nárůst počtu přijatých. 1.3 Nově přijatí žáci v kraji Současní žáci a studenti Jihočeského kraje potvrzují trend současné České republiky v preferování maturitních oborů. Tento trend neklesá v posledních pěti letech, jak je níže zobrazeno v grafu a tabulce. Ráz Jihočeského kraje však nabízí solidní uplatnění i žákům, kteří obdrželi výuční list. Jejich počty se drží těsně za žáky maturitních oborů. Nízký počet žáků po vyučení pokračuje v nástavbovém studiu. Velmi nízké je zastoupení ukončení školy bez maturity i výučního listu. 4 str. 10 / 70

11 Tabulka 4 Podíly nově přijatých žáků v Jihočeském kraji (denní studium) SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV celkem 2006/ / / / / rozdíl šk. rok 2009/2010 a 2010/ Graf 1 - Podíl nově přijatých žáků v Jihočeském kraji (denní studium) zdroj: Národní ústav odborného vzdělávání Vysvětlivky: Kategorie vzdělání Kategorie vzdělání SVsVL Střední vzdělání s výučním listem - H, E NV Nástavbové vzdělání - L/5 SVsMZaOV Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0 VOV Vyšší odborné vzdělání - N SV Střední vzdělání (bez maturity a výučního listu) - J, C, D DS Denní studium SOVsMZ Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M JFS Jiné formy studia (např. dálkové) GV Gymnaziální vzdělání K) Tabulka 5 zachycuje počty a podíly nově přijatých žáků v kraji v uvedeném školním roce, rozčleněné podle jednotlivých vzdělanostních kategorií a podle skupin oborů vzdělání. Pro srovnání jsou rovněž uvedeny relativní hodnoty vztahující se k celé České republice. Barevně jsou pak vyznačeny nejvýraznější rozdíly mezi podíly nově přijatých žáků v kraji a průměrnými podíly za celou ČR. Červeně jsou označeny případy, kdy je v kraji přijímán výrazně větší podíl žáků než v České republice, modře případy, kdy je podíl v kraji výrazně str. 11 / 70

12 menší vždy v dané kategorii vzdělání. Modré pole ukazuje případy, kdy v kraji v dané skupině oborů není přijímán žádný žák, i když v ČR jsou v dané kategorii a dané skupině oborů žáci přijímáni. Tabulka vychází ze zdrojů ÚP ČR. str. 12 / 70

13 Tabulka 5 Počty a podíly nově přijatých žáků v Jihočeském kraji ve školním roce 2010/11 (stav k ) Jihočeský kraj SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ Celkem - po ZŠ NV VOV (vč. konzerv) Skupina oborů počet podíl ČR poče t podíl ČR poče t podíl ČR počet podíl ČR počet podíl ČR poče t podíl ČR poče t podíl ČR 16 Ekologie a ochr. ŽP 45 1,5% 1,2% 45 0,8% 0,6% 16 2,0% 0,5% 18 Informatické 214 7,2% 8,2% 214 3,7% 4,2% 21 Hornictví, hutn.a 0,0% 0,6% 0,1% 0,1% 23 Strojírenství a ,3 18, ,8 14, ,3% 5,1% ,2 11,0 18 2,5% 8,5% 97 12,0 2,8% 26 Elektr., telekom.a 157 6,7% 6,4% ,8 18, ,6% 5,7% 487 8,4% 7,1% 51 7,2% 6,3% 72 8,9% 4,5% 28 Tech.chemie a 0,3% 0,7% 0,9% 0,6% 0,1% 0,3% 29 Potravinářství a 114 4,9% 6,3% 21 0,7% 0,5% 135 2,3% 2,7% 0,3% 0,6% 31 Text.výr.a 0,5% 0,3% 0,4% 0,4% 32 Kožed.a obuv.- 0,1% 0,0% 0,0% 33 Zprac.dřeva a 139 6,0% 6,1% 1,2% 27 0,9% 0,5% 166 2,9% 2,7% 30 4,2% 2,8% 61 7,5% 0,6% 34 Polygrafie a další 4 0,2% 0,4% 24 5,2% 6,1% 16 0,5% 0,5% 44 0,8% 0,9% 0,2% 36 Stavebnictví, g.a k ,7 12, ,5% 6,3% 495 8,5% 8,0% 15 2,1% 2,5% 1,7% 37 Doprava a spoje 9 0,4% 0,2% 82 2,8% 2,4% 91 1,6% 1,3% 31 4,4% 2,1% 49 6,0% 1,0% 39 Spec.a interd.ob. 15 0,6% 0,5% 87 18,9 17,1 0,3% 102 1,8% 1,8% 1,9% 41 Zemědělství a ,8 8,7% 0,4% 247 8,3% 4,3% ,2 5,6% 26 3,7% 1,5% 66 8,1% 2,2% 43 Veterinářství a v.p. 63 2,1% 0,9% 63 1,1% 0,5% 53 Zdravotnictví 0,5% 1,3% 271 9,2% 7,8% 271 4,7% 4,2% 88 10,9 20,7 61 Filozofie, teologie 0,2% 63 Ekonomika a adm. 3,0% ,0 19, ,7% 9,9% 0,4% ,0 14,1 64 Podnikání v ob ,2 64,1 4,9% 65 Gastron.,hotel.a ,3 23, ,1 11, ,6% 8,2% ,4 14, ,3 7,9% 70 8,6% 7,4% 66 Obchod 168 7,2% 6,0% 56 12,1 10,3 0,1% 224 3,9% 3,3% 23 3,3% 1,3% 0,9% 68 Právní a 111 3,8% 5,7% 111 1,9% 2,9% 7,0% 69 Osobní a prov.sl ,0% 9,1% 42 9,1% 14,8 1,2% 253 4,4% 4,9% 1,3% 72 Public.,knihov.a 25 0,8% 0,4% 25 0,4% 0,2% 2,5% 75 Pedag.,učitel.a 0,4% 1,7% 124 4,2% 5,7% 124 2,1% 3,1% 40 4,9% 14,8 78 Obecně odborná ,0 92, ,3% 11, ,1% 6,7% 82 Umění a užité 17 0,7% 0,7% 9 2,0% 3,3% 0,3% 168 5,7% 4,6% 194 3,3% 2,9% 0,6% 89 11,0 11,2 Celkem % 100% % 100% % 100% % 100% % 100% % 100% % 100% Poznámka: (Červená značí ty případy, kdy je podíl nově přijatých žáků v kraji ve srovnání s ČR výrazně větší; modrá značí ty případy, kdy je podíl nově přijatých žáků v kraji výrazně menší.) Zdroj: Národní ústav odborného vzdělávání s využitím dat Ústavu pro informace ve vzdělávání str. 13 / 70

14 Z hlediska oborové struktury žáků je patrné, že u oborů s výučním listem byl největší podíl nově přijatých žáků zaznamenán u oboru Gastronomie, hotelnictví a turismus (21,3%), Strojírenství a strojírenská výroba (16,3%) a Zemědělství a lesnictví (14,8%). Situace je dána zaměřením regionu, a to tak, že území kraje mělo vždy spíše charakter rekreační než průmyslově vyspělé oblasti. Celkově se zde vytváří zhruba 11 % zemědělské produkce celé republiky. Podle výběrových šetření pracovních sil je v hospodářství kraje zaměstnáno přes 300 tis. osob, z toho téměř třetina v průmyslu, 12 % v obchodu a opravách spotřebního zboží, 10 % ve stavebnictví. Průmyslová výroba je koncentrována především v českobudějovické aglomeraci, výraznější podíl průmyslu je rovněž v okresech Tábor a Strakonice. V České republice však kraj nepatří mezi rozhodující průmyslové oblasti, podíl na tržbách průmyslových podniků ČR v roce 2008 činil 5,1 %. Z odvětvového hlediska převažuje zpracovatelský průmysl, v jeho rámci pak výroba potravin a nápojů a výroba dopravních prostředků a zařízení. Stavební podniky v kraji zajišťují především práce na nové výstavbě, modernizaci a rekonstrukci (na produkci v ČR se podílely 4,4 %). U maturitních oborů drží ve školním roce 2010/2011 prvenství obory Ekonomika a administrativa (19.0%), Informatické obory (7,2%), Elektr., telekomunikace a VT (7,6%), Stavebnictví (7,5%), Zemědělství a lesnictví (8,3%), Obecně odborná příprava (8,3%). Na základě výsledků ve výše uvedené tabulce, lze konstatovat, že v některých oborech nastoupilo na analyzovaném území větší podíl žáků než na území České republiky. Jedná se o tyto: Střední vzdělání s výučním listem: Doprava a spoje Zemědělství a lesnictví Střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou Zpracování dřeva Zemědělství a lesnictví Veterinářství Publicita, knihovnictví a informační zdroje str. 14 / 70

15 1.4 Absolventi v kraji Graf 2 - Podíly absolventů v Jihočeském kraji (denní studium) Z přiloženého grafu ze zdrojů NUOV je patrné, že převyšuje zájem o obory ukončené maturitní zkouškou. Tento trend je udržován nepřetržitě v zobrazovaných letech Absolventů oborů s výučním listem je velmi podobné zastoupení jako v případě celé České republiky. Velice nízký zájem byl o absolvování oborů, které nejsou zakončeny ani maturitní zkouškou ani dokladem o vyučení. Koncepční materiál Strategie rozvoje školství vytipovává několik návrhů na optimalizaci učebních oborů vzhledem k trhu práce: - Zachovat komplexní nabídku učebních oborů, pokud to bude finančně možné. - Utlumovat obory, jejichž absolventi výrazně převyšují průměr kraje v míře nezaměstnanosti. - Nerozšiřovat nabídku stejných nebo příbuzných oborů v dalších místech kraje, pokud nelze doložit předpokládanou potřebu trhu práce. - Zvyšovat uplatnitelnost absolventů učebních oborů na trhu práce možností absolvování i druhého příbuzného učebního oboru (např. truhlář, čalouník) prodloužením studia o jeden školní rok, ev. formou zkráceného studia str. 15 / 70

16 Tabulka 6 Počty a podíly absolventů v Jihočeském kraji v roce 2010 Jihočeský kraj SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ Celkem - po ZŠ NV Skupina oborů počet podíl% pod-np% počet podíl% pod-np% počet podíl% pod-np% počet podíl% pod-np% počet podíl% pod-np% počet podíl% pod-np% 16 Ekologie a ochr. ŽP 49 1,6 1,5 49 0,9 0,8 18 Informatické obory 7,2 3,7 21 Hornictví, hutn. a slév. 23 Strojírenství a str. výr ,9 16, ,9 17, ,4 4, ,8 10,2 11 2,6 2,5 26 Elektr., telekom. a VT 156 8,0 6, ,8 22, ,4 7, ,8 8,4 32 7,6 7,2 28 Tech. chemie a ch. sil. 6 0,2 6 0,1 29 Potravinářství a p. ch. 71 3,6 4,9 40 1,3 0, ,1 2,3 8 1,9 31 Text. výr. a oděvnictví 8 0,4 13 0,4 21 0,4 32 Kožed. a obuv. - plast. 33 Zprac. dřeva a hud.a 126 6,5 6,0 35 1,1 0, ,0 2,9 11 2,6 4,2 34 Polygrafie a další 17 0,9 0,2 5,2 22 0,7 0,5 39 0,7 0,8 36 Stavebnictví, g. a k ,5 11, ,6 7, ,8 8,5 12 2,9 2,1 37 Doprava a spoje 9 0,5 0,4 8 2,2 41 1,3 2,8 58 1,1 1,6 26 6,2 4,4 39 Spec. a interd. ob. 0,6 30 8,2 18,9 30 0,6 1,8 41 Zemědělství a lesn ,7 14, ,4 8, ,3 10,2 3,7 43 Veterinářství a v.p. 62 2,0 2,1 62 1,1 1,1 53 Zdravotnictví 258 8,4 9, ,8 4,7 61 Filozofie, teologie 63 Ekonomika a adm. 24 6, ,4 19, ,6 9,7 64 Podnikání v ob , , ,3 62,2 65 Gastron., hotel. a tur ,1 21,3 12, ,5 5, ,7 12,4 33 7,9 10,3 66 Obchod 155 7,9 7, ,8 12, ,0 3,9 3,3 68 Pránví a veřejn. činn. 95 3,1 3,8 95 1,8 1,9 69 Osobní a prov. sl ,3 9, ,8 9, ,1 4,4 72 Public., knihov. a inf. 27 0,9 0,8 27 0,5 0,4 75 Pedag., učitel. a soc. p. 88 2,9 4,2 88 1,6 2,1 78 Obecně odborná př ,6 8, ,3 5,1 82 Umění a užité umění 13 0,7 0,7 6 1,6 2,0 98 3,2 5, ,2 3,3 Celkem % 100% % 100% % 100% % 100% % 100% % 100% Poznámka: (Červená - podíl nově přijatých žáků v kraji (pod-np) je ve srovnání s podílem absolventů výrazně větší; modrá - podíl nově přijatých žáků v kraji je výrazně menší.) Zdroj: NÚV s využitím dat Ústavu pro informace ve vzdělávání str. 16 / 70

17 Bereme-li v úvahu oborovou strukturu, pak v roce 2010 absolvovalo nejvíce žáků v následujících skupinách oborů: Strojírenství a strojírenská výroba se 743 žáky Elektronika, telekomunikace a VT s 529 žáky Gastronomie, hotelnictví a turismus s 630 žáky Ekonomika a administrativa s 679 žáky Největší počet absolventů u oborů střední vzdělání s výučním listem: Strojírenství a strojírenská výroba s 409 žáky Gastronomie, hotelnictví a turismus s 432 žáky U středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou a s odborným výcvikem jsou to následující skupiny oborů: Strojírenství a strojírenská výroba se 138 žáky V případě středního vzdělání s maturitou jsou to následující skupiny oborů: Ekonomika a administrativa s 655 žáky Elektronika, telekomunikace a VT s 319 žáky Obecně odborná příprava s 262 žáky str. 17 / 70

18 2. TRH PRÁCE V ČR Aktuální situace na trhu práce v České republice ke dni 30. září 2011 je dle informací získaných z webových stránek Úřadu práce České republiky následující: V průběhu září 2011 došlo k poklesu míry registrované nezaměstnanosti na 8,0 %, celkový počet uchazečů o zaměstnání se snížil o 1,3 % na a počet volných pracovních míst poklesl o 2,4 % na Jejich počet byl o nižší než na konci předchozího měsíce, ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 poklesl o Z tohoto počtu bylo dosažitelných uchazečů o zaměstnání 5. Bylo to o méně než na konci předchozího měsíce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 byl jejich počet nižší o osob. V průběhu září bylo nově zaevidováno osob. Ve srovnání s minulým měsícem to bylo o osob více a v porovnání se stejným obdobím minulého roku o osob méně. Z evidence v září odešlo celkem uchazečů (ukončená evidence, vyřazení uchazeči). Bylo to o osob více než v předchozím měsíci a o 786 osob více než v září Do zaměstnání z nich ve sledovaném měsíci nastoupilo osob, tj. o více než v předchozím měsíci a o méně než v září minulého roku, uchazečů bylo vyřazeno bez umístění. Meziměsíční pokles nezaměstnanosti byl zaznamenán v 64 okresech největší pokles byl v okresech Rychnov nad Kněžnou (o 6,4 %), Prachatice (o 6,2 %), Žďár nad Sázavou (o 4,8 %) a Plzeňměsto (o 4,3 %). Ke konci září evidoval ÚP ČR žen. Jejich podíl na celkovém počtu uchazečů byl 51,9 %. V evidenci bylo osob se zdravotním postižením, což představovalo 13,1 % z celkového počtu nezaměstnaných. K bylo evidováno nezaměstnaných absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých, jejich počet vzrostl ve srovnání s předchozím měsícem o osob a ve srovnání s měsícem září 2010 byl nižší o osob. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 7,4 % (srpen ,8 %, září ,9 %). Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v září uchazečů o zaměstnání, tj. 21,3 % všech osob vedených v evidenci (srpen ,2 %, září ,6 %). Míru nezaměstnanosti vyšší než republikový průměr vykázalo 43 okresů, nejvyšší byla v okresech Most (15,7 %), Bruntál (14,2 %), Děčín (13,2 %) a Karviná (13,0 %). Nejnižší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána v okresech Praha-východ (3,4 %), Praha-západ a hl. m. Praha (shodně 4,0 %), Prachatice (4,6 %), Mladá Boleslav (4,7 %) a Benešov (4,9 %). Míra registrované nezaměstnanosti mužů zůstala na hodnotě 6,8 % a žen se snížila na 9,7 %. 5 Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy, nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazečky, které pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené. str. 18 / 70

19 Níže uvedený graf zachycuje vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst. Z grafu lze zjistit enormní nárůst počtu uchazečů o zaměstnání od poloviny 90. let. K poklesu došlo v roce 2008, ale následující tři roky opět nezaměstnanost rapidně stoupala. Nezaměstnanost je v České republice ovlivňována mj. celkovou ekonomickou situací státu. Graf ilustruje vývoj v posledních dvaceti letech. (zdroj: ÚP ČR). Graf 3 - Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v ČR osoby, místa v tis. uchazeči o zaměstnání volná pracovní místa Zdroj: Úřad práce ČR str. 19 / 70

20 3 TRH PRÁCE V KRAJI Jihočeský kraj 6 leží převážně na jihu Čech, ale okolím Dačic zasahuje i na Moravu; České Velenice s okolím (tzv. Vitorazsko) zase až do roku 1920 tvořily součást Dolního Rakouska. Na západě sousedí s Plzeňským krajem, na severu se Středočeským krajem, na severovýchodě s krajem Vysočina, na východě má kratičký úsek společné hranice s Jihomoravským krajem. Na jihu sousedí s rakouskou spolkovou zemí Horní Rakousko, na jihovýchodě s Dolním Rakouskem a na jihozápadě s německou spolkovou zemí Bavorsko. Krajina Jihočeského kraje je známa řadou rybníků a malebných vesnic ve dvou pánvích uprostřed kraje, Českobudějovické a Třeboňské. Okolo se vypínají kopce: Středočeská pahorkatina, Českomoravská vrchovina, na hranicích s Rakouskem Novohradské hory a na jihozápadní hranici druhé nejvyšší pohoří v Čechách, Šumava. Nejvyšším bodem kraje je vrchol hory Plechý (1378 m), nejnižším hladina Orlické přehrady (350 m). Průměrná nadmořská výška činí m. Ke 30. červnu 2010 v kraji žilo obyvatel. Nejlidnatějším okresem je okres České Budějovice ( ), nejméně lidnatým okres Prachatice (51 534). Průměrná měsíční mzda v kraji činí Kč (stav Q. 2010). Významným přírodním bohatstvím jsou lesy, které zaujímají více než třetinu plochy kraje (37 %). Proto mělo v minulosti pro Jihočeský kraj velký význam lesnictví a dřevařský průmysl. Vzhledem k nalezištím křemene a křemenného písku zde vznikl také průmysl sklářský. Dalším důležitým odvětvím bylo rybářství a zemědělství. Přírodní podmínky a odlehlost však neumožnily vytvoření dostatečné dopravní infrastruktury a bránily tak dalšímu růstu již existujících výrobních odvětví. 3.1 Silné stránky regionu Výhodná geografická poloha v centru Evropy a na hranici s Německem a Rakouskem Vedoucí pozice jihočeského rybníkářství v rámci republiky Zvyšující se intenzita bytové výstavby, především v obcích v okolí velkých měst Vysoký rozvojový potenciál cestovního ruchu Tradice lázeňství Rozvoj cyklistických stezek Rozvíjející se síť neziskových organizací 3.2 Slabé stránky regionu Problémy na trhu práce jsou mj. způsobeny řadou problémů v regionu, které by bylo potřeba taktéž postupně odstranit: Socioekonomické disparity mezi jednotlivými částmi kraje; 6 str. 20 / 70

Plzeňský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Plzeňský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium Plzeňský kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2002/03 2003/04

Více

Jihomoravský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Jihomoravský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium Jihomoravský kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2003/04 2004/05

Více

Ústecký kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Ústecký kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium Ústecký kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2002/03 2003/04

Více

SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV

SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV Jihomoravský kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2002/03 2003/04

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Hlavní město Praha Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji V dubnu 2011 činila míra v Jihočeském kraji 7,4 % 1 a celkový počet dosahoval 25 020 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 míra klesla o

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Jihočeském kraji 6,5 % 1 a celkový počet dosahoval 22 439 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 míra stoupla

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v i - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Hlavní město Praha Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2012 činila míra v stejně jako v předchozích dvou letech 4,0 % 1 a celkový počet dosahoval 31 628 evidovaných na úřadech práce. Celková nezaměstnanost

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4%

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4% Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Pardubického kraje 6,9 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 23 825. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v i - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v i - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v i - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra v Jihočeském kraji 7,6 % 1 a celkový počet dosahoval 25 603 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 míra stoupla

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo. Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo. Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Hlavní město Praha Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Hl. m. Praha 2,7 % 1 a celkový počet dosahoval 21 189 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v i - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Zlínského kraje 7,7 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 30 643. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2012 činila míra v Karlovarském kraji 9,9 % 1 a celkový počet dosahoval 16 712 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2011 je zaznamenán

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Karlovarském kraji 10,1 % 1 a celkový počet dosahoval 17 309 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán

Více

Míra nezaměstnanosti % ČR % Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Míra nezaměstnanosti % ČR % Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl v Královéhradeckém kraji 6,9 % a celkový počet 1 dosahoval 25 285 lidí evidovaných na úřadech práce. - patří tedy mezi kraje spíše s nižší nezaměstnaností

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra v Plzeňském kraji 8,0 % 1 a celkový počet dosahoval 25 644 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán

Více

Jihočeský kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Jihočeský kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2008 činila míra nezaměstnanosti v Jihočeském kraji 3,8 % 1 a celkový počet nezaměstnaných dosahoval 12 947 nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra v Olomouckém kraji 11,5 % 1 a celkový počet dosahoval 38 159 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán

Více

,7% 8,8% ,1% 9,6% ,9% 10,2% ,2% 8,9% ,2% 8,3% ,8% 6,8%

,7% 8,8% ,1% 9,6% ,9% 10,2% ,2% 8,9% ,2% 8,3% ,8% 6,8% Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Jihočeském kraji 4,8 % 1 a celkový počet dosahoval 15 997 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 míra klesla

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2011 činila míra v Libereckém kraji 9,8 % 1 a celkový počet dosahoval 23 271 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 je zaznamenán

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2011 činila míra v Královéhradeckém kraji 7,2 % 1 a celkový počet dosahoval 20 873 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 je zaznamenán

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2011 činila míra v Ústeckém kraji 13,0 % 1 a celkový počet dosahoval 56 451 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 je zaznamenán

Více

Celková nezaměstnanost v kraji

Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2012 činila míra ve Zlínském kraji 9,1 % 1 a celkový počet dosahoval 27 680 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2011 je zaznamenán

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra v Ústeckém kraji 13,6 % 1 a celkový počet dosahoval 58 998 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán

Více

Vstupní dotazník-uplatnění absolventů na trhu práce. Data týkající se uplatnění absolventů na trhu práce

Vstupní dotazník-uplatnění absolventů na trhu práce. Data týkající se uplatnění absolventů na trhu práce Vstupní dotazník-uplatnění absolventů na trhu práce Výběr vstupních dat (volte jednu z možností) Výběr na základě skupin oborů vzdělání Všechny skupiny oborů Výběr na základě oborů vzdělání x Jiný výběr

Více

Karlovarský kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Karlovarský kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2008 činila míra Karlovarském kraji 6,6 1 a celkový počet nezaměstnaných dosahoval 11 124 nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Ústeckém kraji 12,4 % 1 a celkový počet dosahoval 53 329 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra ve Zlínském kraji 10,7 % 1 a celkový počet dosahoval 32 578 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra ve Středočeském kraji 5,6 % 1 a celkový počet dosahoval 38 514 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán

Více

Celková nezaměstnanost v kraji

Celková nezaměstnanost v kraji Moravskoslezský kraj Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2011 činila míra v Moravskoslezském kraji 11,4 % 1 a celkový počet dosahoval 73 007 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Plzeňském kraji 6,7 % 1 a celkový počet dosahoval 21 684 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Kraj Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v kraji 8,5 % 1 a celkový počet dosahoval 22 912 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán nárůst

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra v Libereckém kraji 11,1 % 1 a celkový počet dosahoval 25 839 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Hlavní město Praha Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Hl. m. Praha 2,5 % 1 a celkový počet dosahoval 17 954 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Pardubickém kraji 7,8 % 1 a celkový počet dosahoval 21 785 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán

Více

Kraj Vysočina. Celková nezaměstnanost v kraji

Kraj Vysočina. Celková nezaměstnanost v kraji Kraj Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2008 činila míra kraji 4,8 1 a celkový počet nezaměstnaných dosahoval 13 001 nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra v Jihomoravském kraji 10,3 % 1 a celkový počet dosahoval 64 091 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán

Více

,3% 6,8% ,6% 5,2% ,1% 7,9% ,0% 9,2% ,3% 8,6% ,9% 8,4%

,3% 6,8% ,6% 5,2% ,1% 7,9% ,0% 9,2% ,3% 8,6% ,9% 8,4% Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Karlovarského kraje 8,6 % a celkový počet 1 docílil 17 667 dosažitelných evidovaných na úřadech práce. - Podíl na obyvatelstvu v ČR

Více

Celková nezaměstnanost v kraji

Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra ve Středočeském kraji 4,8 % 1 a celkový počet dosahoval 29 825 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Celková nezaměstnanost v kraji

Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2011 činila míra v Jihomoravském kraji 9,6 % 1 a celkový počet dosahoval 60 742 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 je zaznamenán

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl dosažitelných na obyvatelstvu Moravskoslezského kraje 10,3 % a celkový počet 1 dosahoval 85 926. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu 2014 7,9

Více

- V dubnu 2007 bylo na úřadech práce evidováno 9 147 volných pracovních míst. Na jedno evidované volné pracovní místo připadalo 1,6

- V dubnu 2007 bylo na úřadech práce evidováno 9 147 volných pracovních míst. Na jedno evidované volné pracovní místo připadalo 1,6 Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Plzeňském kraji 4,9 % 1 a celkový počet dosahoval 14 765 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

,8% 8,8% ,1% 9,6% ,0% 10,2% ,9% 8,9% ,7% 8,3% ,4% 6,8%

,8% 8,8% ,1% 9,6% ,0% 10,2% ,9% 8,9% ,7% 8,3% ,4% 6,8% Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Moravskoslezském kraji 11,4 % 1 a celkový počet dosahoval 72 717 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

1 volné pracovní místo

1 volné pracovní místo Moravskoslezský Celková nezaměstnanost v i - V dubnu 2010 činila míra v Moravskoslezském i 12,1 % 1 a celkový počet dosahoval 78 149 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009

Více

Zlínský kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Zlínský kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2008 činila míra e Zlínském kraji 5,3 1 a celkový počet nezaměstnaných dosahoval 16 269 nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím

Více

Ústecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Ústecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Ústeckém kraji 12,6 % 1 a celkový počet dosahoval 54 737 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Pardubický kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Pardubický kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Pardubickém kraji 5,7 % 1 a celkový počet dosahoval 15 167 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Královéhradecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Královéhradecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2008 činila míra Královéhradeckém kraji 4,0 1 a celkový počet nezaměstnaných dosahoval 11 534 nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným

Více

ANALÝZA ABSOLVENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO ŠKOLNÍ ROK 2013/2014 V KOMPARACI SE ŠKOLNÍMI ROKY 2011/2012 A 2012/2013

ANALÝZA ABSOLVENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO ŠKOLNÍ ROK 2013/2014 V KOMPARACI SE ŠKOLNÍMI ROKY 2011/2012 A 2012/2013 ANALÝZA ABSOLVENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO ŠKOLNÍ ROK 2013/2014 V KOMPARACI SE ŠKOLNÍMI ROKY 2011/2012 A 2012/2013 Autor: Mgr. Pavel Pustina, Odbor strategického rozvoje Olomouckého kraje,

Více

Liberecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Liberecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Libereckém kraji 6,5 % 1 a celkový počet dosahoval 14 577 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Liberecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Liberecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2008 činila míra Libereckém kraji 5,8 1 a celkový počet nezaměstnaných dosahoval 12 988 nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím

Více

- V dubnu 2007 bylo na úřadech práce evidováno volných pracovních míst, což je oproti předchozímu roku téměř dvojnásobný počet.

- V dubnu 2007 bylo na úřadech práce evidováno volných pracovních míst, což je oproti předchozímu roku téměř dvojnásobný počet. Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra ve Zlínském kraji 6,7 % 1 a celkový počet dosahoval 20 651 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Analýza regionálních disparit středního odborného vzdělávání ve vazbě na trh práce NUTS II Praha

Analýza regionálních disparit středního odborného vzdělávání ve vazbě na trh práce NUTS II Praha Analýza regionálních disparit středního odborného vzdělávání ve vazbě na trh práce NUTS II Praha Pro Svaz průmyslu a dopravy ČR zpracovalo Asistenční centrum, a.s. v rámci realizace projektu Udržitelnost

Více

Přehled nezaměstnanosti čerstvých absolventů oborů vzdělání s výučním listem podle skupin oborů v jednotlivých krajích za období let

Přehled nezaměstnanosti čerstvých absolventů oborů vzdělání s výučním listem podle skupin oborů v jednotlivých krajích za období let Přehled nezaměstnanosti čerstvých absolventů oborů vzdělání s výučním listem podle skupin oborů v jednotlivých krajích za období let 2012-2016 Na základě opatření uvedených v Dlouhodobém záměru vzdělávání

Více

Olomoucký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Olomoucký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Olomouckém kraji 7,6 % 1 a celkový počet dosahoval 25 012 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

ČR 2003 2808 7,2 12,4 2004 1977 10,8 12,5 2005 2282 8,9 8,6 2006 3376 5,7 6,1 2007 4905 3,1 3,3 2008 6458 1,8 1,9 2009 1773 11,1 8,8

ČR 2003 2808 7,2 12,4 2004 1977 10,8 12,5 2005 2282 8,9 8,6 2006 3376 5,7 6,1 2007 4905 3,1 3,3 2008 6458 1,8 1,9 2009 1773 11,1 8,8 Královéhradecký Celková nezaměstnanost v i - V dubnu 2009 činila míra v Královéhradeckém i 6,8 % 1 a celkový počet dosahoval 19 730 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008

Více

2002 36946 6,5% 8,8% 2003 41019 7,0% 9,6% 2004 43453 7,4% 10,2% 2005 1 38118 6,2% 8,9% 2006 1 36050 5,8% 8,3%

2002 36946 6,5% 8,8% 2003 41019 7,0% 9,6% 2004 43453 7,4% 10,2% 2005 1 38118 6,2% 8,9% 2006 1 36050 5,8% 8,3% Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2006 činila míra ve Středočeském kraji 5,8 % 1 a celkový počet dosahoval 36 050 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je zaznamenán

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2008 činila míra Jihomoravském kraji 6,0 1 a celkový počet nezaměstnaných dosahoval 36 155 nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím

Více

SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV

SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV Jihomoravský kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2008/09 2009/10

Více

Moravskoslezský kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Moravskoslezský kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2008 činila míra Moravskoslezském kraji 8,3 1 a celkový počet nezaměstnaných dosahoval 53 205 nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným

Více

SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ

SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ Kraj Vysočina Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2008/09 2009/10

Více

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo ,7 9, ,3 12, ,8 12, ,6 8, ,4 6,1

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo ,7 9, ,3 12, ,8 12, ,6 8, ,4 6,1 Hlavní město Praha Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2006 činila míra v 3,0 % 1 a celkový počet dosahoval 21 420 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je zaznamenán

Více

SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV

SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV Kraj Vysočina Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2009/10 2010/11

Více

ŠETŘENÍ ABSOLVENTI A TRH PRÁCE ELEKTROTECHNIKA, TELEKOMUNIKAČNÍ A V.T.

ŠETŘENÍ ABSOLVENTI A TRH PRÁCE ELEKTROTECHNIKA, TELEKOMUNIKAČNÍ A V.T. ŠETŘENÍ ABSOLVENTI A TRH PRÁCE ELEKTROTECHNIKA, TELEKOMUNIKAČNÍ A V.T. ŠETŘENÍ Šetření přechodu absolventů středních škol na trh práce Získání zpětné vazby od absolventů z hlediska kariérové volby, spokojenosti

Více

Olomoucký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Olomoucký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2008 činila míra Olomouckém kraji 6,0 1 a celkový počet nezaměstnaných dosahoval 19 364 nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Jihomoravský kraj Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Jihomoravském kraji 8,6 % 1 a celkový počet dosahoval 52 421 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku

Více

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3044 5,9 9,3 2003 2649 7,6 12,4 2004 2707 7,7 12,5 2005 1 4074 4,5 8,6 2006 1 5213 3,4 6,1

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3044 5,9 9,3 2003 2649 7,6 12,4 2004 2707 7,7 12,5 2005 1 4074 4,5 8,6 2006 1 5213 3,4 6,1 Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2006 činila míra v Plzeňském kraji 5,9 % 1 a celkový počet dosahoval 17 953 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je zaznamenán

Více

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo ,3 9, ,5 12, ,1 12, ,9 8, ,1 6,1

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo ,3 9, ,5 12, ,1 12, ,9 8, ,1 6,1 Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2006 činila míra v Karlovarském kraji 9,7 % 1 a celkový počet dosahoval 16 493 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je zaznamenán

Více

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3126 21,8 9,3 2003 2620 28,0 12,4 2004 2106 35,3 12,5 2005 1 2356 28,3 8,6 2006 1 3791 17,1 6,1

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3126 21,8 9,3 2003 2620 28,0 12,4 2004 2106 35,3 12,5 2005 1 2356 28,3 8,6 2006 1 3791 17,1 6,1 Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2006 činila míra v Ústeckém kraji 14,9 % 1 a celkový počet dosahoval 64 680 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je zaznamenán

Více

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3715 9,6 9,3 2003 3004 12,8 12,4 2004 2916 13,4 12,5 2005 1 3000 11,8 8,6 2006 1 3893 8,3 6,1

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3715 9,6 9,3 2003 3004 12,8 12,4 2004 2916 13,4 12,5 2005 1 3000 11,8 8,6 2006 1 3893 8,3 6,1 Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2006 činila míra v Olomouckém kraji 10 % 1 a celkový počet dosahoval 32 340 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je zaznamenán

Více

Středočeský kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Středočeský kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2008 činila míra nezaměstnanosti ve Středočeském kraji 3,7 % 1 a celkový počet nezaměstnaných dosahoval 24 471 nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání

Více

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo ,2 9, ,7 12, ,3 12, ,5 8, ,3 6,1

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo ,2 9, ,7 12, ,3 12, ,5 8, ,3 6,1 Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2006 činila míra ve Zlínském kraji 8,7 % 1 a celkový počet dosahoval 25 892 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je zaznamenán

Více

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo ,0 9, ,4 12, ,6 12, ,7 8, ,1 6,1

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo ,0 9, ,4 12, ,6 12, ,7 8, ,1 6,1 Kraj Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2006 činila míra v kraji 7,4 % 1 a celkový počet dosahoval 19 599 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je zaznamenán pokles

Více

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3338 16,4 9,3 2003 2738 22,6 12,4 2004 3574 18,0 12,5 2005 1 6846 8,6 8,6 2006 1 8315 6,7 6,1

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3338 16,4 9,3 2003 2738 22,6 12,4 2004 3574 18,0 12,5 2005 1 6846 8,6 8,6 2006 1 8315 6,7 6,1 Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2006 činila míra v Jihomoravském kraji 9,4 % 1 a celkový počet dosahoval 55 373 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je zaznamenán

Více

ANALÝZA ABSOLVENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO ŠK.ROKY 2010/2011 A 2012/2013

ANALÝZA ABSOLVENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO ŠK.ROKY 2010/2011 A 2012/2013 ANALÝZA ABSOLVENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO ŠK.ROKY 2010/2011 A 2012/2013 Vážení členové Krajské rady pro inovace Olomouckého kraje, dovolujeme si Vám představit základní koncept analýzy absolventů

Více

Zpráva o nezaměstnanosti čerstvých absolventů škol ke konci dubna 2011

Zpráva o nezaměstnanosti čerstvých absolventů škol ke konci dubna 2011 Zpráva o nezaměstnanosti čerstvých škol ke konci dubna 2011 Ing. Jiří Vojtěch, Ing. Daniela Chamoutová, NÚV, červen 2011 Přestože se ekonomika začíná pomalu vzpamatovávat z hospodářské krize, její dopady

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2013/2014 činil 116 842, z toho do studia

Více

NEZAMĚSTNANOST V PLZEŇSKÉM KRAJI PODLE MPSV K

NEZAMĚSTNANOST V PLZEŇSKÉM KRAJI PODLE MPSV K NEZAMĚSTNANOST V PLZEŇSKÉM KRAJI PODLE MPSV K 31. 10. 2010 Míra registrované nezaměstnanosti v Plzeňském kraji v říjnu 2010 poklesla a k 31. 10. 2010 činila 7,13%. Oproti září 2010 došlo ke snížení o 0,17

Více

Příloha č. 1: Vývoj dostupnosti škol podle počtu středních škol ve třech zkoumaných krajích

Příloha č. 1: Vývoj dostupnosti škol podle počtu středních škol ve třech zkoumaných krajích Příloha č. 1: Vývoj dostupnosti škol podle počtu středních škol ve třech zkoumaných krajích JMK Vysočina MSK Rok/SŠ 22 23 24 25 22 23 24 25 22 23 24 25 G 43 43 43 4 18 18 18 18 39 36 37 39 SOŠ 84 85 87

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2011/2012 činil 124 719, z toho do studia

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2015/2016 činil 112 756, z toho do studia

Více

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2016 činil 5,7 % jde celkem o 396 410 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.

Více

Přijímacířízení ve šk. roce 2012/2013 a 2013/2014. Krajský úřad Pardubického kraje odbor školství a kultury oddělení organizační a vzdělávání

Přijímacířízení ve šk. roce 2012/2013 a 2013/2014. Krajský úřad Pardubického kraje odbor školství a kultury oddělení organizační a vzdělávání Přijímacířízení ve šk. roce 2012/2013 a 2013/2014 Krajský úřad Pardubického kraje odbor školství a kultury oddělení organizační a vzdělávání Počet přihlášek ke vzdělávání 1. kolo přijímacího řízení ve

Více

Student and Career Institute

Student and Career Institute Nezaměstnanost v ČR listopad 2014 V listopadu celkový počet uchazečů o zaměstnání poklesl o 0,4 % na 517 508, počet hlášených volných pracovních míst vzrostl o 2,0 % na 59 397 a podíl nezaměstnaných osob

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva srpen 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve Středočeském

Více