Závěrečné věcné a finanční hodnocení

Transkript

1 Program rozvoje Královéhradeckého kraje EVALUACE Závěrečné věcné a finanční hodnocení 2.. EVALUAČNÍÍ ZPRÁVA leden 2012

2 Zpracovatelský tým: Centrum EP, Oddělení rozvoje Soukenická Hradec Králové tel.: fax: Poděkování patří odborům Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, které spolupracovaly na závěrečném hodnocení Programu rozvoje Královéhradeckého kraje Centrum EP, leden

3 Obsah 1 Předmět a kontext evaluace Účel evaluace Typy a fáze evaluace Strategické a politické priority kraje Evaluační otázky Metodika a východiska evaluace Použité evaluační metody Vyhodnocení dílčích výzkumů a podkladů Výstupy monitorovacích zpráv Hlavní závěry průběžné evaluace Zapojení odborů krajského úřadu Věcné a finanční hodnocení Přehled priorit a specifických cílů Program rozvoje KHK Priorita I. Podnikání a zaměstnanost Priorita II. Lidské zdroje Priorita III. Venkov a zemědělství Priorita IV. Infrastruktura Závěry a doporučení Závěry a interpretace evaluace Odpovědi a doporučení evaluace Přílohy Přehled čerpání z fondů EU v KHK dle operačních programů Přehled přidělených dotací dle dotačních programů KHK Přehled projektů Královéhradeckého kraje Seznam zkratek Centrum EP, leden

4 1 Předmět a kontext evaluace 1.1 Účel evaluace Evaluace strategického či programového dokumentu územního samosprávného celku slouží obecně k hodnocení jeho účinnosti na společenskoekonomický rozvoj území. Evaluace by se měla stát podkladem k rozhodování o dalším směrování strategického dokumentu v podobě přijetí případných změn v jeho dosavadním nastavení, zejména opatření nepřinášejících očekávaný efekt v podobě naplňování přijatých cílů. Evaluace, která navazuje na monitoring, je proces důkladného sběru a následného zhodnocení informací o průběhu tvorby a implementace Programu rozvoje Královéhradeckého kraje a o jeho kvalitativních i kvantitativních výsledcích, s cílem učinit na základě zjištěných skutečností potřebná rozhodnutí. Závěry a doporučení evaluace by měly být jedním ze vstupních podkladů při aktualizaci stávajícího či tvorbě nového programu, aby bylo dosaženo zlepšení jeho efektivnosti. Monitoring a evaluace představují základní techniky používané pro posuzování toho, zdali jdou podniknutá opatření a aktivity správným směrem, a pro srovnání jejich účinků s účinky původně plánovanými. Evaluaci však nelze zaměňovat s procesem monitoringu. Monitoring je proces sledování pokroku v rámci realizovaných opatření a ověřování jeho legitimity a souladu s programovými dokumenty a plány. Nenabízí žádná řešení zjištěných problémů pouze upozorňuje na problémy a případný nesoulad mezi plány a realitou. Proces monitoringu však umožňuje získat velké množství informací o procesu a opatřeních (činnostech), které mají být hodnoceny. Při hodnocení se využívají ukazatele a údaje z monitoringu, tudíž čím lepší jsou tyto údaje a ukazatele, tím lepší bude základ, ze kterého bude hodnocení vycházet. Hodnocení sice vychází z monitoringu, ale nepochybně nahlíží na program z širší perspektivy než monitoring. Bere totiž v úvahu i data, která nejsou do systému monitoringu zahrnuta, a zkoumá neplánované dopady, přičemž jde nad rámec běžných ukazatelů. Hodnocení poskytuje více možností k realizaci opatření ke zlepšení. Evaluace Programu rozvoje Královéhradeckého kraje slouží k jeho hodnocení v celém průběhu implementace. Obsahem evaluace programu je zejména hodnocení naplňování cílů z hlediska: naplňování hodnot indikátorů jednotlivých opatření a cílů priorit, věcného naplňování cílů programu konkrétními aktivitami/projekty, výše výdajů na realizované aktivity/projekty v rámci jednotlivých opatření, struktury výdajů na jednotlivá opatření dle zdrojů jejich financování. Za provádění monitoringu a evaluace Programu rozvoje Královéhradeckého kraje je zodpovědný Odbor regionálního rozvoje, cestovního ruchu a kultury, v jehož gesci je komplexně pojatý regionální rozvoj Královéhradeckého kraje. Vypracováním evaluační zprávy 2011 byl pověřen externí subjekt - Centrum EP, které je příspěvkovou organizaci Královéhradeckého kraje. Evaluační zpráva je předkládána ke schválení Zastupitelstvu Královéhradeckého kraje. Centrum EP, leden

5 1.2 Typy a fáze evaluace V průběhu tvorby a realizace programových rozvojových dokumentů Královéhradeckého kraje Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje (dále SRK), Program rozvoje Královéhradeckého kraje (dále PRK) byly v období hodnoceny tři fáze strategického procesu dle níže uvedených typů evaluací: Předběžná (ex-ante) evaluace Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje hodnocení před zahájením realizace strategie (2006), pomáhá zjistit věcnost a promyšlenost strategie, výsledky jsou zahrnuty do procesu tvorby, poskytuje závěry na otázky, zda cíle rozvoje byly určeny správně, a zda je strategie relevantní, poskytuje podklady pro monitoring a budoucí evaluace. Průběžná (mid-term) evaluace Programu rozvoje Královéhradeckého kraje hodnocení v průběhu realizace programu (2009), posuzuje dosavadní výstupy a výsledky intervence, opírá se především o informace získané z monitorovacího systému, tvoří přímou zpětnou vazbu programu, který napomáhá zdokonalit. Závěrečná (ex-post) evaluace Programu rozvoje Královéhradeckého kraje : hodnocení po ukončení realizace programu (2011), zhodnocení programu z hlediska celkové realizace/implementace, rekapituluje a posuzuje program z hlediska věcného a finančního, podává zprávu o účinnosti intervencí a rozsah naplnění cílů. Obsahem této evaluační zprávy je věcné a finanční závěrečné (ex post) hodnocení Programu rozvoje Královéhradeckého kraje Každá evaluace programového dokumentu se skládá z následujících 4 hlavních fází: Rozsah a struktura evaluace - formulace evaluačních otázek, přiřazení vhodných technik sběru dat k jednotlivým otázkám Sběr dat a informací - získávání primárních a sekundárních dat na základě vybraných metod a technik Analýza a interpretace dat a informací - analýza dat a tvoření evaluačních závěrů ve formě evaluační zprávy Poskytnutí informací o výstupech evaluace - sdělování výsledků průběžné evaluace vedoucí k patřičným rozhodnutím směřujícím ke zlepšení Centrum EP, leden

6 1.3 Strategické a politické priority kraje Pokud by se mělo hodnotit naplňování jednotlivých specifických cílů v rámci stanovených čtyř priorit Programu rozvoje Královéhradeckého kraje (tzv. strategických priorit) a na nich navazujících priorit Dotační strategie KH kraje od roku 2010, je třeba porovnat jejich provázanost se současnými politickými prioritami Královéhradeckého kraje, které byly zveřejněny krajskými radními na tiskové konferenci 8. prosince 2008 dle programového prohlášení, které bylo vypracované 3. prosince Každý čtyřletý politický cyklus na úrovni krajské samosprávy ( , , ,...) zároveň souvisí s programovým cyklem (Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje , Program rozvoje Královéhradeckého kraje ), tak i s evaluačním cyklem (2006, 2009, 2011). Politický cyklus, programový cyklus, evaluační cyklus Posouzení politiky Formulace politiky Závěry PRK Návrh SRK, PRK Ex-post evaluace Ex-ante evaluace Mid-term evaluace Realizace PRK Realizace politiky Ze schématu je patrné, že ve vztahu k evaluacím existují tři různé cykly. Evaluační cyklus odpovídá různým fázím programového cyklu, který sám přináší požadavek evaluací. Politický cyklus ovlivňuje jak programy, tak evaluace. Níže jsou uvedeny všechny zmiňované priority, které jsou schematicky a barevně rozčleněny do čtyř sloupců dle čtyř hlavních priorit Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje Současné politické priority Královéhradeckého kraje jsou v souladu se strategickými prioritami kraje. Centrum EP, leden

7 Schematické rozčlenění priorit Programu rozvoje KH kraje (Strategie rozvoje KH kraje ), Dotační strategie KH kraje a současných politických priorit KH kraje Podnikání a zaměstnanost Lidské zdroje Venkov a zemědělství Infrastruktura Podnikání Školství a VČ aktivity Region. rozvoj a venkov Životní prostředí Sociální oblast Cestovní ruch a kultura Školství Dostupná a kvalitní zdravotní péče a sociální služby Rozvoj venkova Modernizace dopravní infrastruktury Ekologie Zdravá ekonomika krajského hospodářství Centrum EP, leden

8 1.4 Evaluační otázky Cílem závěrečného hodnocení realizace Programu rozvoje Královéhradeckého kraje je odpovědět na tři základní evaluační otázky, které byly definovány na začátku celého procesu evaluace: 1. Byly specifické cíle SRK naplňovány realizací jednotlivých opatření PRK ? Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje má v rámci čtyř stanovených priorit stanoveno 27 specifických cílů, které by se měly naplňovat realizací jednotlivých opatření Programu rozvoje Královéhradeckého kraje Tyto cíle by měly být v daném časovém období naplněny. Sledování naplňování stanovených cílů je hlavním úkolem monitoringu (indikátory a projekty). Odpověď na tuto evaluační otázku by tak měla poskytnout informaci, zda implementace programu probíhala v souladu s navrženými cíli tak, aby mohly být na konci období naplněny. 2. Přispěla realizace projektů a aktivit v rámci PRK na území kraje k efektivnímu naplňování cílů SRK ? Naplňování specifických cílů Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje lze hodnotit nejen sledováním hodnot indikátorů, ale i konkrétními aktivitami a projekty, které jsou realizovány v rámci navržených opatření. Odpověď na druhou evaluační otázku hodnotí, jak realizace těchto aktivit, popř. projektů v rámci Programu rozvoje Královéhradeckého kraje přispěla k naplňování stanovených cílů Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje Byla výše a struktura výdajů na realizované projekty v PRK dle zdrojů jejich financování účelná pro naplňování cílů SRK ? Projekty realizované v rámci Programu rozvoje Královéhradeckého kraje jsou evidovány v monitorovacím systému. Tato databáze obsahuje projekty nejen Královéhradeckého kraje, ale i projekty ostatních implementujících subjektů. Jsou v nich zahrnuty i úspěšné projekty, které obdržely dotaci z fondů EU (operační programy a Program rozvoje venkova ČR ) či projekty, které byly úspěšné při žádosti o dotaci od Královéhradeckého kraje. Zhodnocení účelnosti výše a struktury výdajů na tyto projekty by mělo být odpovědí na třetí otázku. Centrum EP, leden

9 2 Metodika a východiska evaluace 2.1 Použité evaluační metody Výsledky evaluace jsou do značné míry závislé na věrohodnosti získaných dat a způsobem sběru. Relevantní data a informace, využitelná pro evaluaci, je možné získat z dostupných hodnot indikátorů, statistiky, z různých šetření apod. Na sběr dat navazuje jejich kvalitní a nestranná interpretace, bez které nelze učinit potřebná rozhodnutí, jejímž cílem má být zlepšení účinnosti programu. K evaluaci Programu rozvoje Královéhradeckého kraje byly použity níže uvedené metody, techniky a nástroje: Kvantitativní metody: 1) Využití administrativních dat - administrativní data se týkají informací, které jsou shromažďovány v rámci monitorování Programu rozvoje Královéhradeckého kraje (indikátorová sestava, databáze projektů) 2) Využití dat ze sekundárních zdrojů tato technika odkazuje na data, za jejichž sběr hodnotitel přímo neodpovídá (na rozdíl od primárních dat), jedná se o data sesbíraná ještě před samotným procesem evaluace (programové dokumenty a statistické zdroje, dřívější evaluace a analýzy) Kvalitativní metody: 3) Využití primárních dat primární data jsou generována samotným hodnotitelem za určitým účelem, v tomto případě se jedná o názorový průzkum o realizaci PRK mezi příslušnými odbory Krajského úřadu Královéhradeckého kraje 4) Konzultace se zainteresovanými subjekty konzultace se zainteresovanými subjekty je jedním z nástrojů participačních technik a cílem je zapojení těchto subjektů do tvorby programové evaluace 2.2 Vyhodnocení dílčích výzkumů a podkladů Pro potřeby závěrečné evaluace PRK byly použity následující podklady a dokumenty: Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje Program rozvoje Královéhradeckého kraje Ex-ante hodnocení Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje Průběžné věcné a finanční hodnocení Programu rozvoje Královéhradeckého kraje Monitoring Programu rozvoje Královéhradeckého kraje Monitorovací zpráva Programu rozvoje Královéhradeckého kraje za rok 2008 včetně příloh Monitorovací zpráva Programu rozvoje Královéhradeckého kraje za rok 2009 včetně příloh Centrum EP, leden

10 Monitorovací zpráva Programu rozvoje Královéhradeckého kraje za rok 2010 včetně příloh V další části budou představeny hlavní výsledky dílčích výzkumů a podkladů, které byly za pomoci stanovených nástrojů využity pro potřeby průběžného hodnocení Programu rozvoje Královéhradeckého kraje , rozdělené dle výše uvedených evaluačních metod a technik. 2.3 Výstupy monitorovacích zpráv Souhrnné výstupy z Monitorovacích zpráv Programu rozvoje Královéhradeckého kraje sumarizují data ze 4 monitorovacích databází za roky 2008, 2009 a Účelem monitoringu Programu rozvoje Královéhradeckého kraje je průběžné sledování naplňování programu v jednotlivých letech, jež je podkladem pro jeho průběžné a konečné hodnocení. Hlavní části monitoringu PRK tvoří: 1) Monitorovací indikátory Programu rozvoje KHK ) Dotační a grantové programy Královéhradeckého kraje 3) Projekty na území kraje financované z prostředků EU 4) Projekty Královéhradeckého kraje nefinancované z EU 1) Monitorovací indikátory Programu rozvoje KHK Základním nástrojem pro monitoring PRK je indikátor, představující číselné vyjádření určité skutečnosti, jež je možné měřit a porovnávat v čase a prostoru. Úkolem indikátoru je měřit, zda bylo dosaženo cíle vytyčeného programem. Indikátorová sestava obsahuje celkem 207 indikátorů. Pokud není stanoven žádný indikátor, monitorování nahrazují konkrétní databáze projektů. Data do indikátorové sestavy poskytli jednotliví poskytovatelé dat dle stanovené struktury. Počet indikátorů PRK dle poskytovatelů dat Poskytovatel dat Počet indikátorů Odbory KÚ KHK 89 ŘO ROP NUTS II SV 24 Český statistický úřad 85 Ostatní poskytovatelé dat (Czechinvest, Hospodářská komora, Úřady práce) 9 Celkem 207 Centrum EP, leden

11 2) Dotační a grantové programy Královéhradeckého kraje Tato část monitoringu PRK je zaměřena na sledování projektů či aktivit, které byly úspěšné v získání dotace z grantových a dotačních programů Královéhradeckého kraje, a které byly v letech vyhlášeny Královéhradeckým krajem. V roce 2008 Královéhradecký kraj vypsal celkem 60 dotačních a grantových programů. V nich bylo úspěšných celkem žadatelů, kterým byla přerozdělena finanční částka ve výši Kč. Finanční obnos poskytnutý přes Program obnovy venkova Královéhradeckého kraje v rámci této sumy činil Kč. V roce 2009 Královéhradecký kraj vypsal celkem 50 dotačních a grantových programů. V nich bylo úspěšných žadatelů, kterým byla přerozdělena finanční částka ve výši Kč. Finanční obnos poskytnutý přes Program obnovy venkova Královéhradeckého kraje v rámci této sumy činil Kč. V roce 2010 Královéhradecký kraj vypsal celkem 43 dotačních a grantových programů. V nich bylo úspěšných celkem žadatelů, kterým byla přerozdělena finanční částka ve výši Kč. Finanční obnos poskytnutý přes Program obnovy venkova Královéhradeckého kraje v rámci této sumy činil Kč. Souhrny za dotační a grantové programy KHK včetně POV za roky 2008, 2009 a 2010 Rok Počet dotačních titulů Počet úspěšných žadatelů Přidělená dotace v Kč Celkem Královéhradecký kraj za tříleté období vyhlásil 152 dotačních programů včetně Programu obnovy venkova KHK (5 dotačních titulů ročně). V rámci nich rozdělil mezi úspěšných žadatelů částku Kč. Největší objemy dotací směřují v rámci 13 dotačních témat do oblasti vodního hospodářství, rozvoje venkova a kultury včetně památkové péče, nejmenší přidělení finanční prostředky vykazují oblasti mezinárodní spolupráce, inovací a prevence. Přehled čerpání dotací KHK dle dotačních témat za období Dotační téma Počet úspěšných žadatelů Přidělená dotace v Kč Vodní hospodářství Venkov - POV Kultura a památková péče Sociální služby Volnočasové aktivity a sport Centrum EP, leden

12 Dotační téma Počet úspěšných žadatelů Přidělená dotace v Kč Lesní hospodaření Životní prostředí a zemědělství Regionální rozvoj Vzdělávání Cestovní ruch Prevence Inovace Mezinárodní spolupráce Celkem KHK ) Projekty Královéhradeckého kraje nefinancované z prostředků EU Program rozvoje Královéhradeckého kraje je naplňován jednotlivými aktivitami a projekty. Z toho důvodu byl krajským úřadem a zpracovatelem programu pořízen seznam projektů, které by měly být realizovány v průběhu jeho implementace v letech Součástí monitorování PRK je i tato databáze, která je členěna dle jednotlivých odborů KÚ. Obsahuje projekty Královéhradeckého kraje zahájené do , které nejsou financovány z prostředků EU (projekty KH kraje podpořené v rámci operačních programů jsou součástí jiné části monitoringu). Do konce roku 2010 bylo v rámci Programu rozvoje KH kraje zahájeno Královéhradeckým krajem 52 projektů (nefinancovaných z prostředků EU) s celkovými náklady Kč. Z prostředků Královéhradeckého kraje byla na všechny projekty vynaložena částka Kč, což je cca 65%. Počet projektů KHK včetně jejich nákladů členěných dle odborů KÚ ( ) Odbor KÚ KHK Počet Rozpočet projektů z toho rozpočet KHK Odbor informatiky Odbor kancelář ředitele Odbor regionálního rozvoje, CR a kultury Odbor sociálních věcí Odbor školství Odbor ŽP a zemědělství Odbor územního plánování a stavebního řádu Celkem KHK Centrum EP, leden

13 4) Projekty na území kraje financované z prostředků EU Seznam projektů realizovaných na území Královéhradeckého kraje z prostředků EU pomocí operačních programů v programovém období obsahuje pouze ty schválené projekty, které byly zahájeny do V rámci operačních programů bylo na území Královéhradeckého kraje u projektů zahájených do úspěšných celkem žadatelů. Ti na své projekty získali dotaci z prostředků EU ve výši Kč. Královéhradecký kraj obdržel na 63 projektů zahájených do dotace z EU ve výši 2,3 mld. Kč. Přehled čerpání dotací z operačních programů a Programu rozvoje venkova na území Královéhradeckého kraje u projektů zahájených do Název programu Počet podpořených projektů Dotace z EU v Kč Regionální operační program NUTS II Operační program Doprava Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Životní prostředí Operační program Podnikání a inovace Integrovaný operační program Program rozvoje venkova Operační program Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační program Rybářství Operační program Nadnárodní spolupráce Střední Evropa Celkem OP Pozn.: Data za individuální projekty z OPVK řídící orgán neposkytl. Centrum EP, leden

14 Přehled čerpání dotací z operačních programů a Programu rozvoje venkova na území Královéhradeckého kraje u projektů zahájených do (179) (4) (284) (193) (239) (457) (232) (1013) (2) (79) (17) (2) ROP OPD OPLZZ OPŽP OPPI IOP OPPS PRV OPVVI OPVK OPR OPCE Pozn.: Popis datové řady udává finanční částku schválené dotace z fondů EU v Kč, číslo v závorce počet realizovaných projektů (data za individuální projekty z OPVK řídící orgán neposkytl). 2.4 Hlavní závěry průběžné evaluace soulad politických cílů Královéhradeckého kraje ( ) se strategickými cíli Strategie rozvoje KHK a Programu rozvoje KHK do evaluačního procesu Programu rozvoje Královéhradeckého kraje byly zapojeny úspěšně téměř všechny dotčené odbory krajského úřadu, jejichž zástupci se podíleli na zodpovězení evaluačních otázek úspěšným krokem v rámci celého procesu bylo opětovné svolání Krajské koordinační skupiny (která se podílela od začátku na tvorbě SRK a PRK a bude zapojena i do tvorby následujících programových dokumentů), ale i dotazníkové šetření obcí v kraji ne zcela jasné vztahy a kompetence v odpovědnosti odborů KÚ a garantů za jednotlivé specifické cíle a opatření PRK celkové výdaje na realizaci PRK tvoří dotace EU v rámci operačních programů a výdaje Královéhradeckého kraje (poskytnuté dotace, realizované projekty) ve výši Kč v rámci celého PRK jednoznačně a logicky převažuje financování z EU (87,8%), výdaje z rozpočtu KHK tvoří 12,2% nejvíce z celkových finančních prostředků směřovalo do Priority 4 Infrastruktura (60,1%), nejméně naopak do Priority 1 Podnikání a zaměstnanost (11,3%) Centrum EP, leden

15 do byla přidělena dotace z EU ve výši Kč v rámci OP celkem 574 žadatelům v Královéhradeckém kraji na projekty o celkovém finančním objemu Kč (podíl dotace činil 59,2%) největší podíl dotací z fondů EU byl poskytnut v rámci ROP NUTS II SV ( Kč, tj. 56,2%), PRV ( Kč, tj. 13,7%) a OPPI ( Kč, tj. 8,4%) dotace z fondů Evropské unie tvoří největší podíl výdajů na realizaci Programu rozvoje Královéhradeckého kraje , největší podíl dotací (58,0%) je v oblasti infrastruktury a životního prostředí, neboť se jedná o velké a velmi finančně náročné projekty, jejichž zaměření odpovídá nastavení jednotlivých operačních programů (především ROP NUTS II SV, OPŽP) 17,1% evropských dotací směřuje v Královéhradeckém kraji na rozvoj venkova a zemědělství (Priorita 3), kde největší podíl tvoří Program rozvoje venkova ČR, podíl priorit 1 a 2 je téměř stejný a přesahuje 12% realizováno Královéhradeckým krajem a jeho organizacemi celkem 74 projektů (z toho 22 spolufinancováno z fondů EU) v celkové výši Kč (24,6% vlastních prostředků KHK) největší podíl celkových výdajů (poskytnuté dotace i realizované projekty) Královéhradeckého kraje (74,9%) tvoří investice do oblasti infrastruktury a životního prostředí (Priorita 4), 2% jsou vynaložena na podporu podnikání a zaměstnanosti (Priorita 1), na ostatní dvě priority směřuje přibližně stejný objem finančních prostředků (10,6% do oblasti lidských zdrojů, 12,6% na podporu venkova) - tato struktura odpovídá zaměření krajských projektů, které jsou většinou infrastrukturní povahy celkově největší objem krajských dotací směřuje do oblasti venkova - Priorita 3 (39,4%) prostřednictvím Programu obnovy venkova KHK a do oblasti infrastruktury a životní prostředí - Priorita 4 (35,6%) dle specifických cílů SRK největší podíl poskytnutých dotací kraje směřuje na realizaci opatření specifických cílů 4.F Modernizace a zvyšování kapacit infrastruktury cestovního ruchu (20,3%) a 3.C Zvýšení přitažlivosti venkovských oblastí zlepšením kvality a dostupnosti služeb (16,7%), následují cíle 2.B Dostupnost kvalitních sociálních a zdravotních služeb (14,5%) a 4.A Zkvalitnění a rozvoj technické a podnikatelské infrastruktury (12,5%) k realizaci čtyř specifických cílů (1.C, 1.F, 1.G, 4.H) nejsou vykazovány za rok 2008 žádné finanční výdaje či dotace, některé cíle jsou částečně naplňovány v rámci jiných cílů (viz komentáře u jednotlivých priorit) u většiny specifických cílů převládá financování z evropských zdrojů, u čtyřech specifických cílů naopak financování z krajského rozpočtu (2.C Rozvoj volnočasových aktivit včetně tělovýchovy a sportu, služeb sociální prevence a integrace ohrožených skupin obyvatelstva, 2.D Rozvoj systému environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, 3.A Zlepšení využití místního ekonomického potenciálu na venkově a 3.E Podpora zavádění moderních metod plánování pro udržitelný rozvoj) v rámci struktury výdajů na realizaci Programu rozvoje Královéhradeckého kraje lze vidět převládající podíl celkových finančních prostředků na specifický cíl 4.E Rozvoj Centrum EP, leden

16 infrastruktury v oblastech školství, vzdělávání, zdravotnictví, sociálních věcí a ostatní občanské vybavenosti (22,6%) a 4.C Rozvoj a revitalizace dopravní infrastruktury v regionu (19,1%). Priorita 1 Podnikání a zaměstnanost do oblasti podnikání a zaměstnanosti směřuje nejméně finančních prostředků (11,3% v rámci celého PRK) v rámci celé Priority 1 převládá jednoznačně financování z evropských zdrojů, které tvoří téměř 98% celkových výdajů na tuto oblast největší podíl finančních prostředků v rámci této priority je směřován do cíle 1.B Podpora vzniku a rozvoje nových firem a rozvoj kooperace se strategickými partnery (46,7%), zároveň je tento specifický cíl i nejvíce podpořen dotacemi z EU, jedná se zde výhradně o projekty financované z OPPI druhý největší celkový podíl v rámci priority směřuje na realizaci specifického cíle 1.H Zvýšení podílu cestovního ruchu na ekonomické prosperitě regionu (32,7%) - tento cíl má zároveň i nejvyšší podíl financování Královéhradeckým krajem v rámci priority (70,3%) všechny specifické cíle Priority 1 Podnikání a zaměstnanost jsou naplňovány pouze částečně Priorita 2 Lidské zdroje v rámci priority Lidské zdroje bylo 2008 realizováno nejvíce projektů financovaných z prostředků Královéhradeckého kraje oblast lidských zdrojů je po podnikání druhá nejméně financovaná priorita v rámci celého PRK (podíl tvoří 12%) v rámci priority 2 Lidské zdroje největší podíl finančních prostředků směřuje do realizace specifických cílů 2.B (kvalitní sociální zdravotní služby) a 2.E (rozvoj komunitního a kulturního života) specifické cíle 2.C (volnočasové aktivity) a 2.D (EVVO) nezískaly 2008 finanční prostředky ze zdrojů EU specifické cíle 2. C (volnočasové aktivity) a 2. D (EVVO) jsou 100% financovány z prostředků KHK, u cíle 2. D se jedná o 100% dotační pokrytí z financí KHK Priorita 3 Venkov a zemědělství do oblasti venkova a zemědělství směřuje výrazná část podpory v rámci Programu rozvoje Královéhradeckého kraje: 20% veškerých objemů; na druhém místě po dominující prioritě 4 Infrastruktura v rámci priority Venkov a zemědělství bylo 2008 realizováno absolutně nejvíce projektů spolufinancovaných krajem i EU Centrum EP, leden

17 veškerá podpora zemědělství v rámci PRK je realizována z prostředků EU (převážně z Programu rozvoje venkova ČR) všechny projekty, jejichž realizátorem je Královéhradecký kraj jsou v prioritě 3 realizovány v rámci specifického cíle 3.E (Podpora zavádění moderních metod plánování pro udržitelný rozvoj) priorita 3 Venkov a zemědělství se v některých oblastech částečně překrývá s ostatními prioritami, což místy problematizuje objektivitu hodnocení jednotlivých podpořených aktivit v rámci daných témat Priorita 4 Infrastruktura do oblasti infrastruktury směřuje jednoznačně nejvíce finančních prostředků (60,1% v rámci celého PRK) v rámci priority 4 Infrastruktura, ale i celého PRK největší podíl financí směřuje do realizace specifických cílů 4.C (dopravní infrastruktura) a 4.E (infrastruktura pro veřejné služby a občanskou vybavenost) specifický cíl 4.B je prozatím nejméně naplňován ( 2008 nebyly vykázány žádné aktivity či projekty na realizaci navržených opatření) do oblasti životního prostředí (v rámci specifického cíle 4.G) byl největší objem dotací z OPŽP poskytnut na projekty v oblasti 3.2. Realizace úspor energie a využití odpadního tepla a 6.4 Optimalizace vodního režimu krajiny v rámci dotačních programů KHK byl největší objem dotací na oblast životního prostředí poskytnut na Rozvoj infrastruktury v oblasti vodního hospodářství obcí do 2000 obyvatel, Nakládání s komunálním odpadem a kaly z čistíren odpadních vod a Protipovodňová ochrana Odpovědi a komentáře k evaluačním otázkám: 1. Jak jsou naplňovány stanovené cíle Programu rozvoje Královéhradeckého kraje ? Většina specifických cílů Programu rozvoje Královéhradeckého kraje je průběžně naplňována. Celkem 11 specifických cílů je naplňováno v plném rozsahu a 16 specifických cílů je naplňováno částečně. 2. Přispívá realizace projektů a aktivit na území KH kraje k efektivnímu naplňování cílů PRK ? Realizace úspěšných projektů a aktivit 2008 na území kraje ve velké míře přispívá k naplňování cílů PRK Na realizaci Programu rozvoje Královéhradeckého kraje bylo vynaloženo 2008 celkem Kč. Nejvíce finančních prostředků směřovalo do priority 4 Infrastruktura (60,1%), nejméně naopak do priority 1 Podnikání a zaměstnanost (11,3%). V rámci struktury celkových výdajů na realizaci Programu rozvoje Královéhradeckého kraje lze vidět převládající podíl finančních prostředků na specifický cíl 4.E Rozvoj infrastruktury v oblastech Centrum EP, leden

18 školství, vzdělávání, zdravotnictví, sociálních věcí a ostatní občanské vybavenosti (22,6%) a 4.C Rozvoj a revitalizace dopravní infrastruktury v regionu (19,1%). K realizaci pěti specifických cílů nejsou vykazovány za rok 2008 žádné výdaje či dotace na realizaci projektů (1.C Podpora zlepšení komunikace mezi veřejnou správou a podnikatelskou sférou, 1.F Zlepšení propojení vzdělávací sféry s potřebami trhu práce, 1.G Zlepšení podmínek pro osoby znevýhodněné na trhu práce a 4.B Vznik a rozvoj sítí pro informační a telekomunikační technologie včetně jejich obsahu a využití 4.H Zvýšení kvality bydlení a zlepšení vzhledu měst a obcí). 3. Je výše a struktura výdajů na realizované projekty dle zdrojů jejich financování účelná pro naplňování cílů PRK ? Výše a struktura výdajů na realizované projekty 2008 se jeví jako účelná pro naplňování stanovených cílů PRK Otázkou zůstává, jaká bude situace v novém programovém období EU po roce Dotace z fondů Evropské unie tvoří logicky v současné době největší podíl výdajů na realizaci Programu rozvoje Královéhradeckého kraje Dotace EU z celkových výdajů na realizaci Programu rozvoje KHK 2008 tvořily 87,8% ( Kč), zbývajících 12,2% bylo investováno z prostředků Královéhradeckého kraje. Struktura prostředků tak odpovídá rozložení celkových zdrojů. Největší podíl dotací (58,0%) je v oblasti infrastruktury a životního prostředí, neboť se jedná o velké a velmi finančně náročné projekty, jejichž zaměření odpovídá nastavení jednotlivých operačních programů (především ROP NUTS II SV, OPŽP). 17,1% evropských dotací směřuje v Královéhradeckém kraji na rozvoj venkova a zemědělství (Priorita 3), kde největší podíl tvoří Program rozvoje venkova ČR. Podíl priorit 1 a 2 téměř stejný a přesahuje 12%. U většiny specifických cílů převládá financování z evropských zdrojů, u čtyřech specifických cílů naopak financování z krajského rozpočtu (2.C Rozvoj volnočasových aktivit včetně tělovýchovy a sportu, služeb sociální prevence a integrace ohrožených skupin obyvatelstva, 2.D Rozvoj systému environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, 3.A Zlepšení využití místního ekonomického potenciálu na venkově a 3.E Podpora zavádění moderních metod plánování pro udržitelný rozvoj). Největší podíl celkových výdajů Královéhradeckého kraje (74,9%) tvoří investice do oblasti infrastruktury a životního prostředí (Priorita 4). Pouhé 2% jsou vynaložena na podporu podnikání a zaměstnanosti (Priorita 1), na ostatní dvě priority směřuje přibližně stejný objem finančních prostředků (10,6% do oblasti lidských zdrojů, 12,6% na podporu venkova). Tato struktura odpovídá zaměření krajských projektů, které jsou většinou infrastrukturní povahy. Centrum EP, leden

19 Doporučení zapracovaná na základě závěrů průběžné evaluace PRK na základě doporučení průběžné evaluace PRK a ex-ante hodnocení SRK byla aktualizována návrhová část Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje následujícím způsobem: - zjednodušení struktury specifických cílů SRK včetně eliminování tematických překryvů - přiřazení příslušné infrastruktury pod věcně zaměřené priority a cíle umožňující efektivnější hodnocení realizace programu v rámci tvorby nového Programu rozvoje Královéhradeckého kraje byly zapracovány níže uvedená doporučení z průběžné evaluace: - efektivnější nastavení opatření včetně zajištění garantů - úprava a redukce monitorovacích ukazatelů PRK eliminace překryvů finančních nástrojů realizace opatření 2.5 Zapojení odborů krajského úřadu Evaluace byla prováděna v součinnosti s dotčenými odbory krajského úřadu, které mají věcnou vazbu na jednotlivá opatření PRK a jsou zodpovědné za implementaci a monitorování konkrétních části programu. Zástupci těchto odborů se spolupodíleli na zodpovězení základních evaluačních otázek. V rámci hodnotícího procesu byly osloveny odbory KÚ, které dle přílohy Programu rozvoje Královéhradeckého kraje nesou zodpovědnost za realizaci nastavených opatření v rámci specifických cílů PRK. Tyto odbory již při monitorování PRK za jednotlivé roky 2008, 2009 a 2010 poskytly data pro potřebné databáze, a to jak projektových, tak indikátorových, na jejichž tvorbě se také spolupodílely. V závěrečné fázi evaluace zpracovatel této zprávy poskytl dotčeným odborům výstupy monitorovacích zpráv Programu rozvoje Královéhradeckého kraje za roky 2008, 2009 a 2010, které jsou hlavním vstupním materiálem pro závěrečné hodnocení dosavadní realizace programu. Zástupci odborů krajského úřadu měli za úkol se pokusit na základě tohoto materiálu odpovědět na tři hlavní evaluační otázky, a to v mezích jejich kompetencí. Tyto odpovědi, popř. komentáře byly zapracovány do následující kapitoly Věcné a finanční hodnocení dle jednotlivých specifických cílů a celkově pak v závěru v odpovědích na evaluační otázky. Centrum EP, leden

20 3 Věcné a finanční hodnocení Tato kapitola prezentuje organizovaným způsobem a vhodnou formou (grafy, schémata, tabulky, popisy,...) výsledky evaluačního výzkumu Programu rozvoje Královéhradeckého kraje (především informace o shromážděných datech z monitoringu a jejich interpretace). Výstupy Monitorovacích zpráv za roky 2008, 2009 a 2010 (indikátory, projekty KHK, dotační tituly KHK, operační programy) byly tematicky rozděleny pod jednotlivé specifické cíle dle původního návrhu Programu rozvoje Královéhradeckého kraje První část uvádí přehled specifických cílů dle jednotlivých priorit Programu rozvoje Královéhradeckého kraje Druhá část prezentuje hodnocení na úrovni celého programu (globální cíl) a další čtyři části jsou hierarchicky seřazeny dle priorit a specifických cílů, u kterých jsou prezentovány výsledky hodnotícího procesu s komentářem. 3.1 Přehled priorit a specifických cílů I. Priorita Podnikání a zaměstnanost Specifické cíle: A) Podpora stávajících firem jako stabilizujícího prvku regionální ekonomiky a zaměstnanosti B) Podpora vzniku a rozvoje nových firem a rozvoj kooperace se strategickými partnery C) Podpora zlepšení komunikace mezi veřejnou správou a podnikatelskou sférou D) Podpora vzájemné spolupráce firem, institucí terciárního vzdělávání a institucí výzkumných. Podpora výzkumu, vývoje a inovací (systémové a technologické) E) Rozvoj celoživotního učení a zlepšení spolupráce vzdělávací sféry se zaměstnavateli při rozvoji systému celoživotního učení F) Zlepšení propojení vzdělávací sféry s potřebami trhu práce G) Zlepšení podmínek pro osoby znevýhodněné na trhu práce H) Zvýšení podílu cestovního ruchu na ekonomické prosperitě regionu I) Racionální využívání stávajících zdrojů energií, surovinových zdrojů a podpora využití energie z obnovitelných zdrojů II. Priorita Lidské zdroje Specifické cíle: A) Zvýšení vzdělanosti obyvatelstva s využitím nových moderních vzdělávacích metod a nových technologií v počátečním i dalším vzdělávání B) Dostupnost kvalitních sociálních a zdravotních služeb C) Rozvoj volnočasových aktivit včetně tělovýchovy a sportu, služeb sociální prevence a integrace ohrožených skupin obyvatelstva D) Rozvoj systému environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty E) Rozvoj komunitního a kulturního života Centrum EP, leden