PROJEKTOVÉ VYUČOVÁNÍ V MATEŘSKÉ ŠKOLE NA TÉMA LES

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PROJEKTOVÉ VYUČOVÁNÍ V MATEŘSKÉ ŠKOLE NA TÉMA LES"

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra primární pedagogiky BAKALÁŘSKÁ PRÁCE MARIE LATKOVÁ PROJEKTOVÉ VYUČOVÁNÍ V MATEŘSKÉ ŠKOLE NA TÉMA LES Olomouc 2012 Vedoucí práce: PhDr. Hrdličková Vlasta, Ph.D.

2 Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci zpracovala samostatně pod odborným vedením PhDr.Vlasty Hrdličkové, Ph.D. a uvedla jsem všechny použité literární a odborné zdroje. V Olomouci dne

3 Děkuji PhDr. Vlastě Hrdličkové, Ph.D., za odborné vedení, cenné rady a pomoc při psaní této práce. 3

4 OBSAH ÚVOD...6 I TEORETICKÁ ČÁST PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NA POČÁTKU 21. STOLETÍ Národní program rozvoje vzdělávání v České republice Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Specifika předškolního vzdělávání Cíle předškolního vzdělávání Vzdělávací oblasti Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Obsah a uspořádání Školního vzdělávacího programu Evaluační činnosti METODY VYUŽÍVANÉ V PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ Klasifikace metod vhodných pro předškolní vzdělávání PROJEKTOVÉ VYUČOVÁNÍ Projektová metoda Vývoj projektového vyučování ve světě Vývoj projektového vyučování v České republice Přednosti projektového vyučování Nevýhody projektového vyučování Projektová metoda v předškolním vzdělávání...27 II PRAKTICKÁ ČÁST NÁVRH CELOROČNÍHO PROJEKTU NA TÉMA LES PODZIM V LESE Hledání lesního skřítka Podzimní dědeček Výroba lesního skřítka Podzimní strom Domeček pro skřítka Jak si zvířátka měnila domeček Co má rád lesní skřítek? Máme rádi ovoce Strom pro lesního skřítka Lesní skřítek zamyká les ZIMA V LESE Veverčiny pytlíčky s tajemstvím Na veverky Kde bydlí veverka?

5 4.2.4 Honěná mezi stromy Kamarádi veverky Veverka Kouzelný les Tanec s veverkou Oříšky pro veverku Spadla šiška JARO V LESE Poslové jara Hledání sluníčka Hledání broučků v lese Na mraveniště Hrátky s pavoučkem Poznáváme berušky Pavoučí síť Hra na pavoučka Jarní strom Lesní hádanky LÉTO V LESE Paleta barev Na houbaře Letní strom Šnečku,šnečku, vystrč růžky Co potřebují rostliny k životu? Skládání rozstříhaného obrázku Vycházka s pánem lesa Dramatizace pohádky - Lesní zvířátka Co najdeme v lese Třídění věcí podle materiálu...76 ZÁVĚR...78 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...80 INTERNETOVÉ ZDROJE...82 PŘÍLOHY...83 ANOTACE

6 ÚVOD Předškolní vzdělávání se vyvíjí jako lidstvo samo. Vzdělávání a postavení dětí nebylo vždy v popředí zájmu společnosti. První zmínky o prvních propracovaných systémech předškolní výchovy se objevují na přelomu století. Jednalo se zprvu o programy zaměřené sociálně, ale postupem času nabývaly na novém charakteru. Tyto programy vycházely z funkce zařízení, které měly různý charakter, např. sociální, výchovné, vzdělávací. Všechny dokumenty procházely vývojem a byly odrazem společnosti a její vlády. V současné době se vzdělávání řídí Národním programem rozvoje vzdělávání, tzv. Bílou knihou a Rámcově vzdělávacím programem. Jsou to základní kurikulární dokumenty, podle nichž pracují všechny státní školní instituce. V předškolních zařízeních je vedle Národního programu rozvoje vzdělávání závazným dokumentem Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, na základě něhož zpracovávají školská zařízení Školní vzdělávací programy pro předškolní vzdělávání. Každá instituce si vytváří svůj školní vzdělávací program, podle možností a podmínek. Předkládám návrh, v němž součástí praktické části je projekt pro mateřskou školu. Téma projektu - Les - nabízí mnoho aktivit a činností spojené s přírodou. S ní je člověk spjat odjakživa. Zvláště děti by měly být co nejdříve vedeny k přírodě, k její ochraně. Měly by o ní co nejvíce vědět a znát. Vybudovat si vztah k přírodě, který jim pomůže životní prostředí respektovat a chovat se vůči němu zodpovědně. Proto je u dětí důležitý přiměřený kontakt s přírodou, s rostlinami a zvířaty. Děti díky praktickým zkušenostem nabytých přímo v terénu získávají snadněji i teoretické znalosti a v nemalé míře rozvíjí i sociální cítění. Mateřské školy se podílejí na rozvoji dítěte různými metodami přiměřeným jejich věku. Vedle celé řady metod je v poslední době využívaná projektová metoda. V teoretické části práce se věnuji předškolnímu vzdělávání současnosti a základním dokumentům určujících současné vzdělávání. V další části mé práce rozebírám klasifikaci metod vhodných pro předškolní vzdělávání, konkrétně již zmíněné metodě projektové. Zabývám se jejím vývojem od svého počátku až po současnost u nás i ve světě, výhodami i nevýhodami a to jak z hlediska malého dítěte, tak z pozice zkušeného pedagoga. V praktické části navrhuji celoroční projekt na téma Les ve čtyřech ročních obdobích. Plán je rozdělen do čtyř částí, právě podle již zmíněných ročních období. Každému ročnímu období je věnována doba jednoho týdne. Tento projekt jsem situovala do MŠ Lobodice, ve které pracuji jako učitelka a její geografická poloha slibuje v tomto ohledu dobré podmínky. Všechny aktivity jsem metodicky propracovala. Je stanoven cíl a úkol, 6

7 rozvíjení klíčových kompetencí u dětí, očekávané výstupy, pomůcky a motivace. Některé činnosti a aktivity jsem s dětmi vyzkoušela, což v praktické části dokazují fotografie. Hlavním důvodem pro zvolení tématu projektové metody je snaha o přiblížení výchovy k přírodě. Nenásilným způsobem ukázat dětem cestu k ní a k pochopení, že příroda je pro lidstvo nesmírně důležitá. Tento návrh projektu bude sloužit k rozvoji vzájemné spolupráce dětí a k respektování druhého. 7

8 I TEORETICKÁ ČÁST 8

9 1 PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NA POČÁTKU 21. STOLETÍ Vzdělávání před zahájením povinné školní docházky nazýváme předškolním vzděláváním. Toto vzdělávání doplňuje rodinnou výchovu a přispívá ke správné stimulaci a rozvoji dítěte. K rozvoji předškolního vzdělávání dochází na přelomu 18. a 19. století. Ministerský výnos z roku 1872 ukládá mateřským školám rozvíjet děti po stránce tělesné, smyslové a duševní a připravovat je na vstup do školy. Na počátku 20. století si předškolní instituce pod vlivem reformních snah vytvářely vlastní programy, závazné vzdělávací programy neexistovaly. Po druhé světové válce, v rámci zavedení jednotného školského systému, vznikaly v naší zemi v několika etapách osnovy a programy pro mateřské školy. Jednalo se o normativní dokumenty ideologicky zatížené. ( Šmelová E.,2008, str. 68) Po roce 1989 se ustupuje od programu výchovně vzdělávací práce, nastává zásadní proměna základní pedagogické orientace předškolního vzdělávání. Tato změna je charakterizována individualizací a alternativností, je kladen důraz na samostatnost dítěte a jeho tvořivou aktivitu. Mateřské školy pracovaly různým způsobem. Různorodost předškolního vzdělávání vyvolala nutnost vzniku kurikulárního dokumentu, který by jasně stanovil základní pravidla práce mateřských škol a které by byly směrodatné pro všechna předškolní zařízení. 1.1 Národní program rozvoje vzdělávání v České republice V oblasti vzdělávání představuje Národní program rozvoje vzdělávání vládní strategii, ve které se odrážejí celospolečenské zájmy. Národní program rozvoje vzdělávání neboli tzv. Bílá kniha je závazným vládním dokumentem. Tento dokument vznikl na základě usnesení vlády České republiky ze dne 7. dubna Usnesením vláda schválila hlavní cíle vzdělávací politiky. Ucelená a integrující vzdělávací soustava, ze které dokument vychází, je rozdělena do částí, které odpovídají hlavním odvětvím vzdělávání a pojednávají o předškolním, 9

10 základním a středním vzdělávání dětí a mládeže od 3 do 19 let, vzdělávání mládeže ve vzdělávacích institucích terciální úrovně a o vzdělání dospělých osob. Dne byla projednána a jednomyslně schválena vládou České republiky konečná podoba Národního programu rozvoje vzdělávání, ve kterém byly zpracovány i připomínky od příslušných orgánů. Vzdělání je v České republice považováno za jedno ze základních lidských práv a je poskytováno všem lidským bytostem bez rozdílu. Z individuálních a společenských potřeb vycházejí cíle vzdělávání. Je zaměřeno nejen na vědění a dovednosti, ale i k vytváření morálních, společenských a estetických hodnot, v nemalé míře i na rozvoj všeobecného nadhledu. Úlohou státu je především definovat pravidla hry (stanovit strategické cíle a celkový směr vývoje, vymezit kompetence jednotlivých účastníků), vytvářet odpovídající podmínky (především v oblasti ekonomické a v činnosti podpůrných systémů), založit hlavní mechanizmy nepřímého řízení (kurikulární politiky, evaluace, financování, podpory práce školy a učitele) a vyvíjet stálý tlak na dosažení společných cílů (s využitím nepřímých nástrojů jako je inovační financování či kariérový a platový systém). (Národní program rozvoje vzdělávání v České republice, 2001, str.37) Nejnižší úroveň systému tj. škola má za úkol na základě profesionální zodpovědnosti, co nejlépe realizovat vzdělávací cíle, které si sama stanoví, ale stát či obec se na jejich předepsání podílí. Vyžaduje se přitom spolupráce státní správy a samosprávy a také účast rodičů, sociálních partnerů a společnosti. Bílá kniha je dokumentem vedoucím ke školské reformě. Reaguje na změny v evropské pedagogice, kde se dostává pedagogovi více svobody a kdy je kladen důraz na individualitu dítěte, rozvíjení jeho postojů a dovedností. Podle J. Kratochvílové (2009) dokument z hlediska budoucnosti naší společnosti akcentuje v oblasti základního vzdělávání: - individualita žáka; - koncept celoživotního učení; - změnit pojetí vyučování; - změnit klima školy; - pedagogickou autonomii učitelů; - pedagogickou autonomii škol. 10

11 1.2 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Rámcový vzdělávací program (dále jen RVP ) je závazný dokument pro všechny školy v České republice a výrazně mění situaci ve školách. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (dále jen RVP PV) byl vydán Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy s účinností od Nejpozději od 1. září 2007 podle RVP PV postupují školy, to znamená, že v průběhu školních let si připravují postupně své školní vzdělávací programy v souladu s principy a zásadami RVP PV. Národní program rozvoje vzdělávání vytyčuje cíle obecné, z něj vychází jako druhý závazný dokument Rámcový vzdělávací program, který má své celky - záměry, pro jednotlivé oblasti vzdělávání: předškolní, základní a střední. Oba dva dokumenty jsou na státní úrovni. Každá škola si vytváří své školní vzdělávací programy podle zásad daných v RVP. Důraz je kladen ne na učivo, ale na dítě a jeho rozvoj. Národní program rozvoje vzdělávání dává požadavky na vzdělání jako celku, RVP pro jednotlivé etapy (pro předškolní, základní a střední vzdělávání) vymezují závazné rámce. Rámcový vzdělávací program a Školní vzdělávací program jsou přístupné pro pedagogickou i nepedagogickou veřejnost, jsou tedy veřejnými dokumenty. Rámcově vzdělávací program pro předškolní vzdělávání ve svém obsahu seznamuje pedagogy s kurikulárním dokumentem, s hlavními principy RVP PV a se specifiky předškolního vzdělávání. Stanovuje podmínky předškolního vzdělávání, kam patří věcné podmínky, životospráva, psychosociální podmínky, organizace, řízení mateřské školy, personální a pedagogické zajištění a spoluúčast rodičů. RVP PV určuje společný rámec, který je třeba zachovávat. Je otevřený pro školu, učitele i pro děti a vytváří tak podmínky k tomu, aby každá škola, resp. pedagogický sbor, jakákoli odborná pracovní skupina, profesní sdružení či každý jednotlivý pedagog mohli - za předpokladu zachování společných pravidel - vytvářet a realizovat svůj vlastní školní vzdělávací program. (Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, 2004, str. 6) Tyto cílové kategorie jsou těsně provázané a vzájemně spolu korespondují. 11

12 Naplňování stanovených záměrů by mělo vést k dosažení výstupů. Jestliže tedy pedagog pracuje se vzdělávacími cíly, měl by mít záruku, že vede děti k osvojování kompetencí a k jejich zdokonalování. Jak uvádí H.Grecmanová, E. Urbanovská (2007) cesta k dosažení kompetencí je dlouhá a náročná a je také závislá na řadě podmínek, včetně individuálních zvláštností každého jedince Specifika předškolního vzdělávání Při předškolním vzdělávání je kladen důraz na individualitu dětí, na jejich potřeby a možnosti. Vzdělávání pedagoga by mělo vycházet z jeho pozorování a uvědomování si individuálních potřeb každého dítěte a je třeba ho poskytnout v takové míře, v jaké bude dítěti vyhovovat. V předškolním vzdělávání by mělo být uplatňováno spontánní a didakticky řízené učení založené na principu nápodoby, aktivity prožitkového charakteru, kooperativní učení. Přístup v předškolním vzdělávání by měl být integrovaný. V předškolním vzdělávání se specifika práce přizpůsobuje fyziologickým, sociálním i emocionálním potřebám dětí. Uskutečňovaná práce by se měla uskutečňovat v prostředí podnětném, obsahově bohatém a zajímavém, které umožňuje dítěti bavit se, zaměstnávat a projevovat se přirozeným způsobem. Vzdělávání by mělo probíhat na základě integrovaných bloků. Obsah bloků by měl vycházet ze života dítěte, být pro ně smysluplný, zajímavý a užitečný. Realizace takovýchto bloků poskytuje dítěti širokou škálu různých aktivit a nabízí mu hlubší prožitek. Dítě tak nezískává jen izolované poznatky či jednoduché dovednosti, získaná zkušenost je komplexnější a stává se pro dítě snáze uchopitelnou a prakticky využitelnou. Dítě může získávat skutečné činnostní výstupy kompetence. (Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, 2004, str.9) Cíle předškolního vzdělávání V Rámcově vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání jsou čtyři cílové kategorie, se kterými se pracuje. Jedná se o tyto kategorie: - rámcové cíle vyjadřující univerzální záměry předškolního vzdělávání; 12

13 - klíčové kompetence představují výstupy, neboli obecnější způsobilosti, které jsou dosažitelné v předškolním vzdělávání; - dílčí cíle, které vyjadřují konkrétní záměry příslušející té které vzdělávací oblasti; - dílčí výstupy - dílčí poznatky, dovednosti, postoje a hodnoty, odpovídající dílčím cílům. Pedagog by měl při své práci sledovat tyto rámcové záměry: 1. rozvíjet dítě, jeho učení a poznání 2. osvojit základní hodnoty, na kterých je založena naše společnost 3. získat osobní samostatnost a schopnost se projevovat jako samostatná osobnost, která působí na své okolí. Jak se uvádí v Rámcově vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání (2004) je cílem předškolního vzdělávání rozvíjení dítěte po stránce fyzické, psychické a sociální a dítě by se mělo vést tak, aby na konci předškolního období bylo jedinečnou a relativně samostatnou osobností, která je schopna zvládat, pokud možno aktivně takové nároky života, které jsou běžně kladeny na jeho osobu. Rámcové cíle jsou svým způsobem přirozené, univerzální a všudypřítomné. To znamená, že pedagog má na dítě vliv nejen při činnostech plánovaných, ale i při nejrůznějších činnostech a situacích. Svým chováním i postojem pedagog dítě ovlivňuje. E. Šmelová (2009) popisuje pedagoga mateřské školy jako kvalifikovaného odborníka v oblasti předškolního vzdělávání, který je osobnostně vyzrálý, kompetentní převzít odpovědnost za rozvoj dítěte, a to s ohledem na individuální zvláštnosti. Základní orientaci předškolního vzdělávání právě vyjadřují tyto rámcové cíle. Pokud jsou tyto cíle naplňovány, vedou k utváření základů klíčových kompetencí. Klíčové kompetence by měly tvořit základ vzdělávání na všech úrovních, k jejich vytváření by měl směřovat vzdělávací obsah, činnosti a aktivity probíhající ve škole. Klíčové kompetence je soubor vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro rozvoj dítěte. H.Grecmanová, E.Urbanovská (2007) uvádí, že by si měly děti osvojit vhodné strategie učení, získat motivaci pro další vzdělávání, měly by být schopni logického uvažování a řešení problémů, získat jistou míru kreativity, měly by umět všestranně a účinně komunikovat, spolupracovat a respektovat práci ostatních. V neposlední řadě by měly přijímat zodpovědnost za svá rozhodnutí i činy. 13

14 Za klíčové kompetence jsou v předškolním vzdělávání považovány tyto kompetence: 1. kompetence k učení 2. kompetence k řešení problému 3. kompetence komunikativní 4. kompetence sociální a personální 5. kompetence činnostní a občanské Vzdělávací oblasti Členěním vzdělávacího obsahu vznikají části vzdělávací oblasti. Po vzoru vzdělávacích předmětů byl v tradičním modelu předškolního vzdělávání tento obsah členěn do tzv. výchovných složek. V současnosti se toto tradiční členění opouští. Integrovaný způsob výuky lépe vyhovující vzdělávacím potřebám, mentalitě a možnostem předškolního dítěte přirozeně podporuje vzdělávací oblasti. Vzdělávací obsah je v předškolním vzdělávání důsledně pojímán jako kompaktní, vnitřně propojený a prakticky nerozdělitelný celek. RVP PV přesto vzdělávací obsah, zejména z důvodu přehlednosti, uspořádává a člení do oblastí. Pracuje s pěti vzdělávacími oblastmi rozlišovanými na základě postupného rozvoje a zdokonalování přirozených vztahů a interakcí dítěte s okolím a rozšiřování jeho pole působnosti. Jsou to oblasti biologická, psychologická, interpersonální, sociálně kulturní a environmentální a jsou nazvány: - Dítě a jeho tělo - Dítě a jeho psychika - Dítě a ten druhý - Dítě a společnost - Dítě a svět (Smolíková K.,Vzdělávací oblasti RVP PV [online] 2005, cit: ). Propojený celek učiva a očekávaných výstupů představuje vzdělávací obsah, který je jako hlavní prostředek vzdělávání. RVP PV tak pracuje i s oblastními cíly a možnými riziky. Vzdělávací obsah je proto rozdělen do čtyř částí, které odpovídají na čtyři otázky: - Co pedagog u dítěte podporuje? 14

15 - Co pedagog dítěti nabízí? - Co dítě na konci předškolního věku zpravidla dokáže? - Co ohrožuje úspěch vzdělávacích záměrů pedagoga? Nově předkládané kurikulum v podobě RVP PV představuje razantní změnu v koncepci výchovy a vzdělání, která je reakcí na globální posuny ve vývoji celé společnosti a poskytuje nám příležitost nezaostávat za nejrozvinutějšími zeměmi. Učitelům dává příležitost využívat ve výuce mnoha inovací, včetně projektové výuky, což však předpokládá změnu v přístupu učitele k dítěti. (Kratochvílová. J.,2009, str. 10) 1.3 Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Školní vzdělávací program (dále jen ŠVP) je pro školy základním pedagogickým dokumentem vzdělávací a výchovné práce. Rámcově vzdělávací program poskytuje obecná pravidla, jaké cíle si pedagog ve vzdělání dává, čeho děti na konci vzdělávání dosáhnou, jak se vyhnou případnému neúspěchu. Je to program, podle kterého se nevzdělává, ale kterým se pedagog řídí při tvorbě ŠVP. ŠVP je oproti tomu program, podle kterého bude konkrétní škola fungovat, a na jeho základě se jím budou pedagogové řídit ve vzdělávacím procesu. Ti mají možnosti si volit různé vzdělávací cesty, jak by naplnily požadavky RVP PV a stejně tak i různé prostředky (obsah, formy, metody apod.). Na rozdíl od RVP PV by měl ŠVP vyjadřovat představu reálnou, v daných podmínkách realizovatelnou (tj. odpovídajícím konkrétním podmínkám školy a dostatečně přizpůsobenou možnostem, potřebám a přáním dětí a jejich rodičů). (Manuál k přípravě školního vzdělávacího programu mateřské školy, 2005, str.5) ŠVP je dokumentem veřejným a musí být přístupný jak školní inspekci, tak i veřejnosti. Za tvorbu ŠVP odpovídá ředitel školy a je ze zákona povinen ho projednat se zřizovatelem školy. Při tvorbě ŠVP je třeba se zamyslet nad tím, jak škola funguje, jaké má podmínky ke vzdělání, rozhodující jsou zkušenosti pedagogických pracovníků. Je možno do tvorby ŠVP vnést určité prvky alternativních škol, např. Montessori, program Začít spolu aj. Na tvorbě ŠVP se podílejí všichni pracovníci a měli by mít možnost se k němu vyjádřit. Každá škola si vytváří tedy svůj ŠVP a proto je to vlastně originál, který pro ostatní školy není vyhovující. 15

16 Program by měl vést pedagogy k tomu, aby jejich pedagogický styl jako celek i jednotlivé formy a metody práce odpovídaly integrovanému přístupu ke vzdělávání nejen, co se týče samotné formální vzdělávací nabídky, ale aby byl zajištěn soulad kurikula formálního a neformálního. (Manuál k přípravě školního vzdělávacího programu mateřské školy, 2005, str. 17). Pro vysvětlení je nutno uvést, že formální kurikulum znamená vzdělávací nabídku integrované bloky, neformální je představováno podmínkami prostředí, výchovným stylem apod. Nejen tvorbou integrovaných bloků, ale i kvalitou vzdělávacího prostředí by se proto ŠVP měl zabývat. Vzdělávací prostředí rozumíme přístupy, metody, formy práce s dětmi, ale i zajišťování vhodných podmínek materiálních, bezpečnostních, personálních, organizačních apod Obsah a uspořádání Školního vzdělávacího programu Každý ŠVP je jiný, jelikož každá škola má pro vzdělání jiné podmínky. Měl by ale mít určitá společná fakta, jež stanovuje školský zákon a v souladu s ním vyplývá z RVP PV. Každý program by měl proto obsahovat: - identifikační údaje o mateřské škole, charakteristiku školy, charakteristiku programu, podmínky a organizaci vzdělávání; - vzdělávací obsah; - evaluační činnosti. Tyto části ale nemusí být přesně uspořádány, mohou být libovolně seřazeny. Pokud mateřské škole uspořádání nevyhovuje, má právo si program uspřádat po svém a uspořádat si jej jinak. Učivo je podstatnou součástí každého ŠVP. V souladu se školským zákonem by mělo být uspořádáno do částí, které jsou ucelené. Podle M. Prášilové (2006) je zapotřebí při tvorbě programu přesně vědět, jak náročné jsou cíle, kterých má být v programu dosaženo a tomu pak přizpůsobit celkový postup. Způsob, kdy je učivo rozděleno do integrovaných bloků, je jednou z novinek současného pojetí předškolního vzdělávání. Vyhovuje nejen psychologickým, ale i didaktickým specifikům vzdělání dětí předškolního věku. Je pro děti přirozeně motivující, přehledný, na rozdíl od nesouvislého přeskakování z jedné věci na druhou. 16

17 ŠVP by měl tedy umožňovat, aby pedagogové ve třídách mohli pracovat tvořivě, samostatně, uskutečňovat svoje nápady, uplatnit svoje praktické dovednosti a odbornost. Vše s ohledem na charakteristiku třídy. Děti by měly mít prostor k rozvoji své osobnosti po všech stránkách Evaluační činnosti Nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu probíhajícího ve škole jsou činnosti, které hodnotí jak práci pedagogických i nepedagogických pracovníků, tak se zaměřuje i na hodnocení dětí. Evaluace pedagogických pracovníků by se měla provádět v určitých časových úsecích. Učitelé hodnotí každý den svoji práci s dětmi, zda cíle, které si pro daný den zvolili, byly splněny. Za týden vyhodnotí jako celek týdenní plán a také vyhodnocují měsíční bloky, zda se jim podařilo naplnit to, co si vytýčili. Ročně se hodnotí i školka jako celek, zda jsou zaměstnanci i rodiče spokojeni nebo co by chtěli ve změnit. Evaluace se provádí na úrovni školní, třídní a hodnotí se pedagog. Na úrovni školní se především hodnotí: - podmínky; - záměry a cíle ŠVP; - práce pedagogického sboru. Na úrovni třídní se především hodnotí: - evaluace integrovaných bloků; - hodnocení třídy dětí; - hodnocení jednotlivých dětí; - hodnocení sama sebe. Zároveň je pedagog hodnocen v rámci školy ředitelem, popř. jiným pedagogem. Evaluační a hodnotící činnosti by měly být smysluplné a účelné.není cílem situaci jen popsat a zhodnotit, ale jde o využití získaných poznatků ( výsledků ) ke zkvalitnění práce pedagogů, zdokonalení školního programu a zlepšení výsledků vzdělávání. A odtud je třeba začít: pedagog by měl vědět, co se chce dozvědět a proč ( za jakým účelem, co si od toho slibuje, jaký přínos očekává). (Manuál k přípravě školního vzdělávacího programu mateřské školy, 2005, str. 23) Otázky, které si pedagog bude klást, by si měl dobře promyslet, ale také způsoby, jak na ně získávat odpovědi, jak vyhodnocovat sledované jevy. To znamená, jaké formy a metody 17

18 nebo i techniky budou využity. Patří sem např. rozhovory, porady, diskuse, hospitace, pozorování, rozbory plánů a příprav. Výsledkem jsou záznamy z hospitací, různé dotazníky, hodnotící zprávy a písemné záznamy z pozorování. Hodnocení by se mělo zaměřit především a výhradně na individuální pokroky každého dítěte a nemělo by být vedeno ke srovnávání dětí. Jedině tak zajistí pedagog jejich optimální výchovu a vzdělání. 18

19 2 METODY VYUŽÍVANÉ V PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 2.1 Klasifikace metod vhodných pro předškolní vzdělávání Metoda slovo pochází z řeckého met-hodos a doslova znamená za cestou, cesta za něčím. Znamená návod nebo postup a slouží jako prostředek poznání. Vyučovací metoda podle J.Průchy a kol. (1995) znamená postup, cestu nebo způsob vyučování. Charakterizuje činnost učitele vedoucí žáka k dosažení daných cílů. V didaktice pod pojmem vyučovací metoda chápeme způsoby záměrného uspořádání činností učitele i žáků, které směřují ke stanoveným cílům. (Skalková J., 2007, str.181 ) Klasifikací metod se zabývá mnoho odborníků. Jsou členěny podle různých kritérií. Metodami se u nás např. zabýval Kádner nebo Pavlík. Ti rozlišovali metody podle logického postupu na metody analytické, syntetické, synkritické, induktivní, deduktivní, dogmatické, genetické. Přehled členění metod přináší L.Mojžíšek. Ten člení metody na metody motivační, expoziční, fixační, diagnostické, Nověji se metodami zabývá J. Maňák a V. Švec. Spolu s klasickými metodami se věnuje metodám, které označujeme jako aktivizující. Zároveň se snaží vyjádřit sepětí metod s dalšími didaktickými kategoriemi, jako jsou organizační formy vyučování, používání moderních technických prostředků. Dále pak spojuje metody s některými komplexními didaktickými situacemi, např. výuka dramatem, učení v životních situacích. (Skalková J., 2007, str.184) Pedagog by se měl systematicky seznamovat s novými metodami a měl by se je běžně naučit používat ve své pedagogické praxi. Používáním rozmanitých metod se stává vzdělávání příjemnějším, zajímavějším a také zábavnějším. Stereotypní učení je pro děti nudné a nepřináší žádné výsledky. V předškolním vzdělávání se setkáváme s různými druhy metod a měl by je pedagog umět správně využívat. Pro vzdělávání dětí předškolního věku je považována za vhodnou metodu prožitkové učení. Vychází ze situací a činností navozující prožitky člověka. Učení prožitkem má hluboký a trvalý dopad. 19

20 Další metodou předškolního vzdělávání je kooperativní učení. Je často zaměňováno se skupinovou prací. Děti dochází k cíli tím, že budou spolupracovat ve dvojicích nebo v menších skupinkách. Učí se zodpovědnosti. E.Šmelová, A.Nelešovská (2009) dále uvádějí, že za vhodnou metodu je i učení činnostmi a hrou, a to v podobě řízené nebo spontánní. Základem činnostního učení je motivace a nabývání poznatků názorně, vlastní činností a prožíváním pomocí vhodných pomůcek. Činnostní učení je založeno na metodě objevování. Děti objevují principy a zákonitosti pozorovaných jevů, na základě kroků doporučených učitelem. Vlastní manipulací s pomůckami a vlastní tvorbou úloh získávají děti trvale praktické zkušenosti. V průběhu činnostních vzdělávacích postupů je žák veden k samokontrole, samohodnocení a odpovědnosti za svá rozhodnutí. Učí se pracovat sám i spolupracovat v týmu. Poznává okolní svět a následně poznává i sebe. (Rosecká Z. a kol., 2006, str. 11) V předškolním vzdělávání má své význačné místo i situační učení, které se odvíjí od situací a dětem jsou poskytovány ukázky z běžného života. Nelze zapomenout i na spontánní sociální učení založené na principu přirozené nápodoby. A v neposlední řadě se do popředí dostává projektová metoda. Díky projektové metodě mohou děti předškolního věku aktivně poznávat a objevovat svět prostřednictvím činností a her, ve kterých se jen nepoučuje, ale více se zkouší a experimentuje. 20

21 3 PROJEKTOVÉ VYUČOVÁNÍ 3.1 Projektová metoda Jak uvádí J.Průcha, E.Walterová, J.Mareš (1995) je projektová metoda vyučovací metodou, při nichž jsou žáci vedeni k řešení problémů, a získávají zkušenosti praktickou činností a experimentováním. Je jedna z metod podporujících motivaci žáků. Vzhledem k tomu, že projekt vnímáme jako podnik žáka, pak na projektovou metodu nahlížíme jako na uspořádaný systém činností učitele a žáků, v němž dominantní roli mají učební aktivity žáků a podporující roli poradenské činnosti učitele, kterými směřují společně k dosažení cílů a smyslu projektu. Komplexnost činností vyžaduje využití různých dílčích metod výuky a různých forem práce. (Kratochvílová J., 2009, str. 37) Je to tedy komplexní metoda, která sjednocuje řadu dílčích metod výuky a která využívá různé formy práce. Projektovou metodu lze charakterizovat určitými znaky: 1. Organizovaná učební činnost směřující k určitému cíli realizaci projektu a jeho výstupu 2. Činnost, která nemůže být dopředu zcela jasně krok za krokem naplánována. 3. Činnost vyžadující aktivitu žáka a jeho samostatnost. 4. Činnost tvořivá a reagující na změny v průběhu projektu. 5. Činnost převážně vnitřně řízená autoregulovaná. 6. Činnost teoretická i praktická rozvíjející celou osobnost žáka a vedoucí k odpovědnosti za výsledek. 7. Praktická činnost, zkušenost a využití teorie motivuje žáka k učení a přispívá k rozvoji jeho sebepojetí. (Kratochvílová J., 2009, str. 38). Projektová metoda je spojena s řešením projektu. Hlavní strategii v projektu je přesně daný problém (úkol), který je lákavý pro děti a je úzce spjat s jejich životem. Před žáky je postaven buď jeden, nebo více konkrétních a smysluplných úkolů. Děti tak plní různé úkoly, které by pro ně měly znamenat důležitý a skutečný objev. Tato práce by měla být spojena s radostí a spokojeností. Podle M.Dvořákové (2009), byla projektová metoda posuzována i z jiných didaktických hledisek: z hlediska zpracování obsahu vyučování jako koncentrační metoda, z hlediska 21

Zdokonalování v oblasti jemné i hrubé motoriky, koordinace pohybu v přírodním terénu

Zdokonalování v oblasti jemné i hrubé motoriky, koordinace pohybu v přírodním terénu 3. INTEGROVANÝ BLOK Název: OBJEVUJI SKRYTÁ TAJEMSTVÍ SVĚTA HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR Zdokonalování v oblasti jemné i hrubé motoriky, koordinace pohybu v přírodním terénu Rozšiřování poznatků o přírodě,

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030, Praha 6 Řepy tel.235314514 Školní rok: 2012/2013 Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic Cíl projektu:

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Homolová Kateřina Mikurdová Hana

Homolová Kateřina Mikurdová Hana BAREVNÁ ANGLIČTINA Homolová Kateřina Mikurdová Hana Charakteristika a náplň zájmové činnosti na školní rok 2015/2016 Základním cílem zájmové aktivity Barevná angličtina je seznámit děti s cizím jazykem,

Více

PROJEKT SPOLUPRÁCE MATEŘSKÉ ŠKOLY SLUNEČNICE A MĚSTSKÉ KNIHOVNY V JIŘÍKOVĚ

PROJEKT SPOLUPRÁCE MATEŘSKÉ ŠKOLY SLUNEČNICE A MĚSTSKÉ KNIHOVNY V JIŘÍKOVĚ PROJEKT SPOLUPRÁCE MATEŘSKÉ ŠKOLY SLUNEČNICE A MĚSTSKÉ KNIHOVNY V JIŘÍKOVĚ KNIHA JE NÁŠ KAMARÁD TYP PROJEKTU: DLOUHODOBÝ, CELOROČNÍ 1. CÍL PROJEKTU 2. CÍLOVÁ SKUPINA 3. PŘÍNOS PRO DĚTI 4. DÍLČÍ CÍLE 5.

Více

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc 1.1.1. PRACOVNÍ VYUČOVÁNÍ I. ST. - ve znění dodatku č.33 - platný od 1.9.2011, č.25 - platný od 1.9.2011, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

Výchovné a vzdělávací strategie

Výchovné a vzdělávací strategie Výchovné a vzdělávací strategie Klíčové kompetence Kompetence k učení Na úrovni 4.ročníku ZŠ Nemyčeves žák: se seznamuje s vhodnými způsoby, metodami a strategiemi učení, plánování a organizace vlastního

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

Základní škola Velký Šenov, okres Děčín. Školní vzdělávací program pro školní družinu. Výňatek (celý dokument je k nahlédnutí ve škole)

Základní škola Velký Šenov, okres Děčín. Školní vzdělávací program pro školní družinu. Výňatek (celý dokument je k nahlédnutí ve škole) Základní škola Velký Šenov, okres Děčín Školní vzdělávací program pro školní družinu Výňatek (celý dokument je k nahlédnutí ve škole) 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika zařízení 3. Konkrétní cíle

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vychovat šťastné a spokojené dítě pro nás znamená vychovat zdravého, vyrovnaného člověka, který si váží sám sebe, ale i druhých lidí. ROK S KRÁLÍKY Z KLOBOUKU Náš cíl: BOBEM A

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

Předmět: Logické hrátky

Předmět: Logické hrátky Předmět: Logické hrátky Charakteristika předmětu Logické hrátky Vyučovací předmět Logické hrátky je volitelným předmětem v 6. ročníku. Rozšiřuje a prohlubuje obsah předmětu Matematika vzdělávacího oboru

Více

ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice

ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice ZŠ a MŠ Žirovnice Komenského 47 394 68 IČO: 70992614 ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice motto: Cesta práce na sobě je často klubíčkem velmi zamotaným a my nevíme, zda jsme ho začali rozmotávat ze správného

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního

Více

Program Škola podporující zdraví. Ing. Linda Fröhlichová Státní zdravotní ústav Praha

Program Škola podporující zdraví. Ing. Linda Fröhlichová Státní zdravotní ústav Praha Program Škola podporující zdraví Ing. Linda Fröhlichová Státní zdravotní ústav Praha Historie a vývoj programu ŠPZ 1986 vytvořen a zahájen ve Skotsku 1992 přijat v ČR Cíl 13 programu Zdraví 21 Zdravé místní

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub LAUDEROVA MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A GYMNÁZIUM PŘI ŽIDOVSKÉ OBCI V PRAZE Belgická 25, Praha 2, 120 00, tel. 246 080 784 5, www.lauder.cz, skola@lauder.cz ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Školní klub IČ:

Více

Jeden za všechny, všichni za jednoho

Jeden za všechny, všichni za jednoho Školní vzdělávací program ŠD Základní škola Bystřice n.p., Nádražní 615 Jeden za všechny, všichni za jednoho Obsah školního vzdělávacího programu 1. Charakteristika školního vzdělávacího programu - Název

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

RAMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PLÁN PRO ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 - RVP PV

RAMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PLÁN PRO ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 - RVP PV RAMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PLÁN PRO ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 - RVP PV Péče o dítě v dětské skupině Obecná část zpracovaly Lenka Zuczková, DiS Šárka Žluvová, DiS Obsah Specifikace, metody a forma práce...3 Rámcový

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY Pod tímto pojmem se rozumí uspořádání výuky, tj. organizace činnosti učitele i žáků při vyučování. Každá z organizačních forem vytváří vztahy mezi žákem, vyučujícím, obsahem a prostředky

Více

Motto: Nemůžeme všechny děti naučit všechno, ale můžeme je učinit šťastnými.

Motto: Nemůžeme všechny děti naučit všechno, ale můžeme je učinit šťastnými. Celoroční projekt MŠ Sluníčko na rok 2010-2011 Motto: Nemůžeme všechny děti naučit všechno, ale můžeme je učinit šťastnými. ŠVP usiluje v souladu RVP o vytváření klíčových kompetencí: - Kompetence k učení

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých

Více

PROJEKT EVALUACE MATEŘSKÉ ŠKOLY JANSKÉ LÁZNĚ

PROJEKT EVALUACE MATEŘSKÉ ŠKOLY JANSKÉ LÁZNĚ PROJEKT EVALUACE MATEŘSKÉ ŠKOLY JANSKÉ LÁZNĚ Vypracovala: Hana Stránská 30. 6. 2007 ÚVOD: Evaluace je neustálý proces vyhodnocování podmínek vzdělávání a vzdělávacího procesu v MŠ. Jedná se o systematické

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

Školní vzdělávací program. Mateřská škola Chotusice. školní rok 2013/2014

Školní vzdělávací program. Mateřská škola Chotusice. školní rok 2013/2014 Školní vzdělávací program Mateřská škola Chotusice školní rok 2013/2014 Stránka 1 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vychovat šťastné a spokojené dítě pro nás znamená vychovat zdravého, vyrovnaného člověka, který

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ROZPOČTY STAVEB Název školního vzdělávacího programu: Kód a název oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Celkový počet hodin za studium: 3. ročník = 66 hodin/ročník

Více

Dodatek č. 4 ke školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání Učíme se pro život

Dodatek č. 4 ke školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání Učíme se pro život Základní škola a Mateřská škola Neplachovice, okres Opava, příspěvková organizace Dodatek č. 4 ke školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání Učíme se pro život Projednán na pedagogické radě

Více

6.24 Literární seminář volitelný předmět

6.24 Literární seminář volitelný předmět VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura 6.24 Literární seminář volitelný předmět CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Literární seminář je jako

Více

Cílem je poskytnout dětem dostatek příležitostí k uplatnění vlastní fantazie a tvořivosti a zároveň vytvořit objekt nebo dárek.

Cílem je poskytnout dětem dostatek příležitostí k uplatnění vlastní fantazie a tvořivosti a zároveň vytvořit objekt nebo dárek. Program: OP VK Projekt: Klíče pro život Registrační číslo: CZ.1.7/4.1.00/06.0011 Akce: Odbornostní setkání Tvořivé aktivity Termín: 6. 7. 10. 2012 Místo: Mahlerův penzion, Jihlava Lektor: Anna Svobodová,

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU? ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky

Více

Objevujeme svět s Delfínkem

Objevujeme svět s Delfínkem ŠVP je uspořádán tak, aby osobnost dítěte byla rozvíjena co nejefektivněji dle rámcových cílů pro předškolní vzdělávání. Umožňujeme dětem, aby všechny dovednosti a nové poznatky mohly v ten okamžik také

Více

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu ve všech ročnících 1. stupně v časové dotaci 1 vyučovací hodiny týdně.

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu ve všech ročnících 1. stupně v časové dotaci 1 vyučovací hodiny týdně. PRACOVNÍ ČINNOSTI Charakteristika vyučovacího předmětu Oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v

Více

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY:

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: ZŠ Háj ve Slezsku,okres Opava,příspěvková organizace Zaměření autoevaluace CÍLE KRITÉRIA Podmínky ke vzdělávání Zlepšovat materiální podmínky ke vzdělávání škole, Zabezpečení

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Část V. Osnovy II. stupeň VOLITELNÝ PŘEDMĚT KAPITOLA 34. - PŘÍRODOVĚDNÁ PRAKTIKA Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Doplňující vzdělávací obor volitelný předmět Přírodovědná

Více

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky 3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky Výuka podle ŠVP probíhá v 1. 9. postupném ročníku ZŠ. ŠVP (RVP) rozlišuje tři vzdělávací období: 1. období 1. 3. ročník 2. období 4. 5. ročník 3. období 6. 9. ročník.

Více

5.9.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň

5.9.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň 5.9.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vyučovací předmět Pracovní výchova vychází ze vzdělávacího oboru Člověk a svět práce, postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24 Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Anglický jazyk rozšířená výuka 1. stupeň Výuka je zaměřena převážně

Více

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška Identifikace Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Adresa školy: Kpt. Jaroše 612, 432 01 Kadaň Ředitelka školy: Bc. Diana Roubová

Více

DIDAKTIKA PRÁCE S ICT V MŠ. Mgr. Daniel Janata daniel.janata@seznam.cz

DIDAKTIKA PRÁCE S ICT V MŠ. Mgr. Daniel Janata daniel.janata@seznam.cz DIDAKTIKA PRÁCE S ICT V MŠ Mgr. Daniel Janata daniel.janata@seznam.cz DIDAKTICKÉ ZÁSADY (PRINCIPY) VZDĚLÁVACÍHO PROCESU Didaktickými zásadami (principy) rozumíme nejobecnější pravidla didaktického procesu,

Více

Předmět: Cvičení s hudbou

Předmět: Cvičení s hudbou Předmět: Cvičení s hudbou Charakteristika volitelného předmětu cvičení s hudbou 2. stupeň Obsah tohoto vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví stanovených RVP ZV a realizuje

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk 4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk 1.Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu

Více

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství Úvod Současná složitá společnost, která je charakterizována vědeckotechnickým vývojem, informační explozí, globalizací atd., je na druhé straně poznamenána také značnými ekologickými, ekonomickými a společenskými

Více

CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ. aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole

CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ. aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole Projekt pro školní rok 2011/2012 Charakteristika projektu: Projekt bude rozvíjet environmentální výchovu, v souvislosti se čtyřmi

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr.

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr. I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů RNDr. Radmila Hýblová Vzdělávací programy základní vymezení ve školském zákonu (zákon

Více

KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY. et al.

KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY. et al. KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY et al. 1 VÝCHODISKA ( AXIOMY ) REFORMY a) zvýšení vzdělávací autonomie škol umožnit školám svobodnější rozhodování, pokud jde především o volbu vzdělávacích

Více

Předmět: Řemeslná činnost

Předmět: Řemeslná činnost Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Nepovinné předměty Předmět: Řemeslná činnost Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

Klíčové kompetence (bližší popis jejich rozvíjení)

Klíčové kompetence (bližší popis jejich rozvíjení) Přípravné práce Vytváření deníků lepení výtvarné zpracování obalu Deníku Žák si vytváří zodpovědný vztah k vlastnoručně vyrobenému dílu; uvědomuje si vztah ostatních k jimi vytvořeným objektům; respektuje

Více

Jak inovovat ŠVP. Zora Syslová

Jak inovovat ŠVP. Zora Syslová Jak inovovat ŠVP Zora Syslová OBSAH 1. Inovace ŠVP východiska, význam 2. Problémy spojené s tvorbou ŠVP 3. Obsah ŠVP a jeho inovace - podmínky - integrované bloky ŠVP - evaluace práce v MŠ 4. Revize RVP

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

2. Předmětem hodnocení je osobní pokrok žáka. Učitel porovnává jeho aktuální výkon s předchozími výsledky práce.

2. Předmětem hodnocení je osobní pokrok žáka. Učitel porovnává jeho aktuální výkon s předchozími výsledky práce. 6.1. HODNOCENÍ ŽÁKŮ Hodnocení žáků vychází ze zákona č.561/2004 Sb., školského zákona a z vyhlášky č.48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Hodnocení

Více

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

KDO SI HRAJE NEZLOBÍ ANEB NA VĚKU NEZÁLEŽÍ

KDO SI HRAJE NEZLOBÍ ANEB NA VĚKU NEZÁLEŽÍ Mateřská škola Jiříkov, Filipovská 686,okres Děčín, příspěvková organizace MŠ Slunečnice PROJEKT SPOLUPRÁCE MATEŘSKÉ ŠKOLY SLUNEČNICE A DOMOVA SRDCE V DLANÍCH VE FILIPOVĚ S NÁZVEM KDO SI HRAJE NEZLOBÍ

Více

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 5. ročník 2 hodiny týdně Vzdělávací obor Výtvarná výchova zahrnuje využití

Více

AUTOEVALUACE ŠKOLY A JEJÍ EVALUAČNÍ ČINNOST (EVALUACE UČITELE)

AUTOEVALUACE ŠKOLY A JEJÍ EVALUAČNÍ ČINNOST (EVALUACE UČITELE) AUTOEVALUACE ŠKOLY A HODNOCENÍ ŽÁKŮ Před tvorbou školního vzdělávacího programu byly využívány dílčí kroky a nástroje evaluace a autoevaluace podle dokumentu zpracovaného školou Struktura a kriteria vlastního

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty Osnovy I Sportovní aktivity Charakteristika volitelného vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Volitelný předmět Sportovní aktivity je realizován ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví,

Více

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný?

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? 1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? Podoblast A1: Individualizace výuky A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? A1/2 Představme si úsečku.

Více

V tomto předmětu budou učitelé pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí využívat zejména tyto strategie:

V tomto předmětu budou učitelé pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí využívat zejména tyto strategie: Vyučovací předmět: ZEMĚPISNÁ PRAKTIKA Učební osnovy 2. stupně 5.3.2. ná praktika A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Časové vymezení vyučovacího

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE,

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, okres Hodonín, ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Máš na to! Příloha č.1: Pravidla pro hodnocení žáků Verze z 30.08.2009 zpracována podle RVP ZV Platnost : 1.9.2009

Více

ŠVP Škola poznání a pohody

ŠVP Škola poznání a pohody ŠVP Škola poznání a pohody Základní škola a Mateřská škola Velká Jesenice, okres Náchod Charakteristika školy Základní údaje o škole Adresa: Základní škola a Mateřská škola Velká Jesenice, okres Náchod

Více

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Oblastní pracoviště č. 15 - Zlín Inspekční zpráva Základní škola Salvátor Králova 380, 757 57 Valašské Meziříčí Identifikátor školy: 600 001 784 Zřizovatel: Arcibiskupství olomoucké,

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

DALŠÍ CIZÍ JAZYK - NĚMECKÝ JAZYK

DALŠÍ CIZÍ JAZYK - NĚMECKÝ JAZYK DALŠÍ CIZÍ JAZYK - NĚMECKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Další cizí jazyk si povinně vyberou žáci od 7. ročníku. Výuka je zaměřena na rozvíjení komunikativní kompetence žáků,

Více

Hodnocení žáků a autoevaluace školy

Hodnocení žáků a autoevaluace školy Hodnocení žáků a autoevaluace školy Pravidla pro hodnocení žáků Základní východiska pro hodnocení a klasifikace Cílem hodnocení je zpětná vazba, prostřednictvím které žák získává informace o tom, jak danou

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova ŠVP LMP

Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova ŠVP LMP Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova ŠVP LMP Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Výtvarná výchova Předmět Výtvarná výchova v podmínkách školy pro žáky se zdravotním

Více

7.3 Projekt Celý svět ve škole

7.3 Projekt Celý svět ve škole 7.3 Projekt Celý svět ve škole Hlavní cíl projektu: V souladu se strategickými záměry ŠVP, jako jsou otevřenost, spokojenost, spolupráce, partnerství a pozitivní vztah, je hlavním cílem projektu zapojit

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Dodatek č. 1. ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013. Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač

Dodatek č. 1. ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013. Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač Střední škola pro tělesně postižené GEMINI, Brno, Vaculíkova 14 Dodatek č. 1 ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013 Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač Vypracoval:

Více

Příklad dobré praxe XXI

Příklad dobré praxe XXI Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe XXI pro průřezové téma Člověk a svět práce Ing. Iva Černá 2010

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více