Strategický plán města Nové Město nad Metují do roku 2020 Analytická část - Profil města. Obsah

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Strategický plán města Nové Město nad Metují do roku 2020 Analytická část - Profil města. Obsah"

Transkript

1

2 Obsah 1. Úvod Základní geografická charakteristika města Historický vývoj města a památková péče Stručný historický vývoj Historické památky Sídelní a administrativní struktura Administrativně správní charakteristika Členství města v organizacích a sdruženích Sídelní struktura Demografická struktura Vývoj počtu obyvatel Pohyb obyvatelstva Struktura obyvatelstva Struktura obyvatelstva podle pohlaví a věku Struktura obyvatelstva z hlediska ekonomické aktivity Struktura obyvatelstva podle vzdělání Struktura obyvatelstva podle národnosti Struktura obyvatel dle náboženství Vyjížďka za prací a do škol mimo obec Zdravotní stav obyvatel Bydlení a domácnosti Struktura domovního a bytového fondu Současná výstavba bytů a rozvoj bydlení Ekonomika a hospodářství Vývoj a současnost hospodářství Struktura ekonomických subjektů Struktura ekonomických subjektů podle odvětví Struktura ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců Největší zaměstnavatelé Nezaměstnanost Struktura nezaměstnaných Aktivní politika zaměstnanosti a rekvalifikace Rozvojový potenciál území pro podnikání Občanská vybavenost a služby Školství Mateřské školy Základní školy Základní školy speciální Střední školy Ostatní vzdělávací zařízení Zdravotnictví a sociální služby Zdravotnictví Sociální služby Obchod a služby Maloobchod Další občanské služby Ubytování a stravování Kultura a volnočasové aktivity Kulturní zařízení Sportovní zařízení Spolky a volnočasové aktivity Cestovní ruch Turistické trasy v okolí Infrastruktura cestovního ruchu Návštěvnost města a propagace Doprava Silniční doprava Silniční síť

3 Intenzita silniční dopravy Doprava v klidu Dopravní vybavenost Železniční doprava Hromadná přeprava osob Integrovaný dopravní systém Pěší a cyklistická doprava Letecká doprava Technická infrastruktura Zásobování vodou Kanalizace Zásobování plynem Zásobování teplem Zásobování elektrickou energií Radiotelekomunikace Životní prostředí a ochrana přírody a krajiny Geologie, geomorfologie, pedologie Klima a vodstvo Kvalita ovzduší Jakost a zdroje vod Zdroje energie Staré ekologické zátěže Zatížení hlukem Environmentální rizika Odpadové hospodářství Nerostné bohatství Ochrana přírody a krajiny Maloplošné chráněné území Památné stromy Natura ÚSES Zemědělství a lesní hospodářství Zemědělství Lesní hospodářství Hospodaření města Majetek města a zdroje jeho krytí Aktiva města Pasiva města Výkaz zisků a ztrát Rozpočtové hospodaření Rozpočtové příjmy Rozpočtové výdaje Investice Zadluženost města Závěrečné účty Rozpočtový výhled Organizace města a jeho organizační složky Pozice města z hlediska dlouhodobé udržitelnosti hospodaření Seznam tabulek, grafů a obrázků Seznam tabulek Seznam grafů Seznam obrázků Seznam použitých zkratek

4 1. Úvod Profil města Nové Město nad Metují byl zpracován v rámci analytické etapy tvorby Strategického plánu města Nové Město nad Metuji do roku 2020 v období červenec-srpen Zpracovatelem dokumentu bylo ve spolupráci s Městským úřadem Nové Město nad Metují Centrum evropského projektování regionální rozvojová agentura z Hradce Králové. Profil města představuje stručnou sociogeografickou charakteristiku města, zpracovanou v rozsahu dle potřeby, k tvorbě navazujících částí strategie města. Profil města je rozpracován do jednotlivých částí dle základních tematických okruhů života ve městě. Profil je členěn na kapitoly a podkapitoly dle dílčích geografických, sociálních a ekonomických témat, popisujících výchozí stav a hlavní vývojové tendence jednotlivých sektorů a oblastí rozvoje. V rámci analytické etapy zpracování Strategického plánu města Nové Město nad Metují do roku 2020 byly zároveň zpracovány a vyhodnoceny dva dílčí průzkumy: Průzkum podnikatelského prostředí a Průzkum neziskového sektoru. Tyto průzkumy byly realizovány formou dotazníkových šetření. Průzkum názorů veřejnosti s cílem zjištění spokojenosti obyvatel v jednotlivých sférách života ve městě nebyl v rámci zpracování analytické části samostatně realizován. K tomuto účelu byla použita data z realizovaných průzkumů a veřejných setkání v roce Při zpracování Profilu města byly hodnoceny aktuální a dostupné data a informace z oficiálních zdrojů (ČSÚ, Úřad práce a další). Využity byly rovněž výstupy a závěry z již zpracovaných analytických a koncepčních materiálů města (Územní plán, Kumunitní plán sociálních služeb, Demografická a statistická studie, rozpočet města a další). Z vyhodnocení dosavadních koncepčních materiálů města, zpracovaného Profilu města a průzkumů podnikatelského a neziskového sektoru a výstupů veřejných setkání a průzkumu veřejnosti byla navržena globální SWOT analýza. SWOT analýza byla dále projednávána na jednotlivých skupinách (Koordinační skupina, Pracovní skupiny) ustanovených v rámci procesu tvorby Strategického plánu města Nové Město nad Metují do roku SWOT analýza ve svých silných a slabých stránkách zahrnuje syntézu zjištěných údajů a faktů, výchozí situaci města a v rámci příležitostí a ohrožení se soustředí na vnější vlivy dalšího rozvoje města. 4

5 2. Základní geografická charakteristika města Město Nové Město nad Metují leží přibližně ve vzdálenosti 30 km severovýchodním směrem od krajského města Hradce Králové v blízkosti česko-polského pomezí. Rozkládá se na geografickém rozmezí úrodné nížinné části Královéhradeckého kraje a Orlického podhůří. Městem protéká řeka Metuje, která společně se skalnatým ostrohem historického centra představuje typickou dominantu města. Obrázek 1: 3D letecký pohled na Nové Město nad Metují a jeho okolí Zdroj: 3D interaktivní mapa ČR <http://www.cenia.cz/3dmodel/mzp/index3d.htm> Historické centrum města je vyhlášenou městskou památkovou rezervací, které vévodí Husovo náměstí, Kostel Nejsvětější Trojice a přiléhající zámek současného majitele Josefa Bartoně-Dobenína s parkem. Město je především díky svému historickému původu a nedaleké přírodně chráněné lokalitě Peklo vyhledávaným turistickým cílem a rekreačním místem. V širším okolí města se nachází velké množství dalších atraktivních a vyhledávaných lokalit z oblasti cestovního ruchu (vodní nádrž Rozkoš, Babiččino údolí a zámek Ratibořice, objekty pohraničního pevnostního systému, Orlické hory). Nové Město nad Metují je přirozeným spádovým střediskem Novoměstského regionu. Svojí velikostí (2 313,3 ha) a počtem obyvatel ( žijících obyvatel k ) se řadí na rozhraní menších až středně velkých měst v rámci ČR. Je centrem vzdělávání, zaměstnanosti, průmyslu, obchodu a služeb pro okolní obce. Město je administrativním sídlem správního obvodu obce s rozšířenou působností a sídlem Dobrovolného svazku obcí Novoměstsko. Nové Město nad Metují je městem s průmyslovou tradicí (strojírenství, polygrafie, textilnictví, potravinářství a částečně chemický průmysl) a rozvinutým zemědělským zázemím. Svojí výhodnou polohou v blízkosti okresního města Náchod, kde se nachází jeden z nejvýznamnějších hraničních přechodů se sousedním Polskem Náchod-Běloves, nabízí atraktivní potenciál pro rozvoj podnikání v oblasti služeb, obchodu, drobné výroby, rozvoje cestovního ruchu a dalších. Je městem nabízejícím kvalitní podmínky pro život jeho obyvatel. V Novém Městě nad Metují je vedle tradičních průmyslových odvětví rozvinutá široká škála podnikatelských aktivit v nejrůznějších oborech. K tradiční patří především hodinářská výroba, výroba kosmetiky a barev, tiskařská výroba, zpracování potravinářských produktů, výroba textilu a strojírenské techniky. Město a jeho blízké okolí nabízí dostatek pracovních příležitostí v nejrůznějších oborech činnosti. Důkazem vysoké ekonomické aktivity místních obyvatel a relativně příznivé demografické struktury je dlouhodobě nízká míra nezaměstnanosti, která nedosahuje okresních ani krajských průměrů a pohybuje se hluboko pod průměrem ČR. V katastru města se nacházejí některé nevyužité podnikatelské plochy a objekty čekající na své nové využití. Především západní část města je využívána pro intenzivní zemědělskou výrobu. Služby občanské vybavenosti (školy, zdravotní a sociální služby, maloobchodní a další) jsou ve městě rozvinuté v uspokojivé míře a úrovni. Město poskytuje všechny typy základních občanských služeb. V oblasti 5

6 volnočasových aktivit jsou identifikované rezervy především v oblasti sportu a rekreace (chátrající koupaliště, nevyhovující stav některých sportovišť). Dopravní napojení města z hlediska silniční sítě je především silnicí I/14, která městem prochází. Intenzivní provoz po této komunikaci skrz centrum města však negativně ovlivňuje životní prostředí. Autobusové spojení do okolních měst je na dobré úrovni. Přeložka silnice I/14 není prozatím realizována. Město je napojeno rovněž na železniční síť a v jeho katastru se nachází místní letiště sloužící především pro rekreační účely. Kvalita životního prostředí je ve městě a jeho okolí na dobré úrovni, bez výrazného ovlivňování velkými znečišťovateli či dálkovým přenosem škodlivin. V rámci města se vyskytují lokality s překračovanými limity hlukového zatížení, způsobeného především intenzivní dopravou. Zmapovány jsou rovněž místní lokality se starými ekologickými zátěžemi. Komplex lesů na východ od centra města je nejen přírodně chráněnou lokalitou, ale poskytuje rekreační zázemí pro místní obyvatele. 6

7 3. Historický vývoj města a památková péče 3.1 Stručný historický vývoj Nové Město nad Metují, jedno z našich nejpůvabnějších měst (často nazývané Český Betlém), je jednou z bran do Orlických hor. Jeho založení se datuje rokem 1501, základní kámen položil Jan Černčický z Kácova. Pro svoje sídlo vybral místo na vysokém skalnatém ostrohu, obtékaném ze tří stran řekou Metují. V prostoru Husova náměstí se však nacházelo výraznější osídlení již v období kultury slezskoplatěnické doby bronzové (kultura lidu popelnicových polí), které zřejmě souviselo s blízkým hradištěm. Ve středověku byla v okolí pouze tvrz a osada, jejíž vznik spadá do 13. století - první písemné zmínky jsou ale až z doby za vlády Jana Lucemburského. Později J. Černčický založil poddanské město, kam byly přeneseny všechny výsady, které do té doby požíval nedaleký Krčín. Závislosti na vrchnosti se však zbavilo až po revolučním roce Vjezd do města zajišťovaly dvě brány probíhající úhlopříčkou, brána Krajská a Horská. Opevněné město s hradem a přibližně obdélným náměstím, za nímž probíhají oběžné ulice zvané Zádomí, již roku 1526 vyhořelo. V letech 1532 až 1534 bylo Vojtěchem z Pernštejna znovu obnoveno v renesančním stylu, kterým se noví majitelé inspirovali při cestě Itálií. Dalšími majiteli byli postupně Štubenberkové, Trčkové z Lípy, Lesliové a další. V 19. a 20. století se město vlivem průmyslového rozvoje rozrostlo. Díky terénním podmínkám a citlivému přístupu tím nebylo příliš narušeno historické centrum města a výstavba probíhala zejména severním a západním směrem. Město tak v na rozdíl od mnoha jiných v České republice tvoří harmonický celek. To zvyšuje jeho atraktivitu jak pro místní obyvatele, tak pro rozvoj cestovního ruchu. 3.2 Historické památky Jednou z nejcennějších historických památek a tím i jedním z hlavních turistických magnetů je zámek, který se nachází v bezprostřední blízkosti historického Husova náměstí a je nedílnou součástí městské památkové rezervace. Z původního hradu vznikl renesanční a raně barokní přestavbou dnešní zámek spolu se zahradami na severním okraji. Poslední úpravy byly prováděny v 1. třetině 20. stol. arch. Jurkovičem a Janákem pro rodinu Bartoň-Dobenín, která dnes zase zámek vlastní. V zámku je možné shlédnout interiéry barokní, dále pak interiéry ve stylu secese a art deco, na jejichž výzdobě se podílela řada významných českých výtvarných umělců (Kysela, Johnová, Teinitzerová, Šimák). Před zámkem a v zahradě zámku jsou umístěny vyhledávané barokní sochy trpaslíků Matyáše Bernarda Brauna a celodřevěný krytý most v zámecké zahradě. Zámek je zpřístupněn dle návštěvního řádu, za určitých pravidel i celoročně. Další cennou historickou památkou je Kostel Nejsvětější Trojice s unikátním půdorysem i střechou, který tvoří spolu se zámkem hlavní dominanty historického centra města. V kostele se nacházejí vzácné barokní varhany, oltář a fresky. V prostoru náměstí se nachází několik významných sochařských děl: Mariánský sloup z roku 1696 postavený městem z vděčnosti, že se městu vyhnula epidemie moru, rokokové sousoší sv. Trojice z roku 1767, kdy bylo postaveno jako dík za ukončení sedmileté války, u kostelní zdi stojí socha sv. Jakuba, přenesená ze zbořeného kostela sv. Salvátora na náměstí Republiky, další hodnotnou ozdobou náměstí je také pomník Bedřicha Smetany z roku 1954, který je dílem místního rodáka Josefa Marka. Opevnění zachované v celém obvodu historického jádra města až na zbořené Krajskou a Horskou bránu je unikátní a celistvě dochovanou fortifikační památkou, která nemá na území ČR obdoby a v kontextu Evropy patří k ojedinělým. Historické jádro města Nové Město nad Metují je především z důvodu unikátnosti a celistvosti zachovaného raně renesančního urbanismu zpracovatelem Prognózy rozvoje území Královéhradeckého kraje SÚRPMO Praha navrženo jako jedna ze dvou lokalit Královéhradeckého kraje na zapsání světového seznamu kulturního dědictví UNESCO. Pro zvýšení ochrany prostředí MPR před případnými nepříznivými vlivy z nejbližšího okolí bylo vyhlášeno rozhodnutím ONV Náchod ze dne čj. kult./174/87 rozsáhlé ochranné pásmo MPR Nové Město nad Metují, jehož páteř tvoří historické jádro města a Komenského třída, která propojuje novodobou část města s historickou částí a tím určuje i směr rozvoje města vzhledem k geomorfologické struktuře terénu. 7

8 Tabulka 1: Seznam památek na území města Nové Město nad Metují dle MÚ Katastrální území Číslo ÚSKP ČR Zapsaná památka Č.p. Chráněná plocha Umístění v terénu Datum prohlášení Krčín 36296/ areál kostela sv. Ducha N.M.n.M / soubor městského opevnění MPR ohraničení Husova náměstí a Zadomí N.M.n.M / areál kostela Všech svatých Sokolská N.M.n.M / kostel Nejsvětější Trojice MPR Husovo náměstí N.M.n.M / kostel sv. Barbory Rezek N.M.n.M / činžovní dům 27 OP MPR Komenského N.M.n.M / činžovní dům 50 OP MPR Komenského N.M.n.M / areál bývalého špitálu 59 OP MPR Komenského N.M.n.M / měšťanský dům 1001 MPR Českých Bratří N.M.n.M / měšťanský dům 1005 MPR Pod Hradbami N.M.n.M / areál vily 1138,114 Ve Vilách N.M.n.M / areál zámku 1201 MPR Husovo náměstí N.M.n.M / měšťanský dům 1202 MPR Husovo náměstí N.M.n.M / bývalá kovárna 1203 MPR Husovo náměstí N.M.n.M / měšťanský dům 1204 MPR Husovo náměstí N.M.n.M / měšťanský dům Villasburgův 4 OP MPR Českých Legií N.M.n.M / měšťanský dům 1205 MPR Husovo náměstí N.M.n.M / měšťanský dům 1206 MPR Husovo náměstí N.M.n.M / měšťanský dům 1207 MPR Husovo náměstí N.M.n.M / měšťanský dům 1208 MPR Husovo náměstí N.M.n.M / stará radnice 1209 MPR Husovo náměstí N.M.n.M / strážnice Šatlava s věží Zázvorkou 1210 MPR U Zázvorky N.M.n.M / měšťanský dům 1211 MPR Na Zadomí N.M.n.M / měšťanský dům 1212 MPR U Zázvorky N.M.n.M / areál domu (dům, hradební věž) 1213 MPR U Zázvorky N.M.n.M / měšťanský dům 1214 MPR U Zázvorky N.M.n.M / měšťanský dům 1215 MPR Husovo náměstí N.M.n.M / měšťanský dům 1216 MPR Husovo náměstí N.M.n.M / měšťanský dům 1217 MPR Husovo náměstí N.M.n.M / měšťanský dům 1218 MPR Husovo náměstí N.M.n.M / měšťanský dům 1219 MPR Husovo náměstí N.M.n.M / měšťanský dům 1220 MPR Husovo náměstí N.M.n.M / měšťanský dům 1221 MPR Husovo náměstí N.M.n.M / měšťanský dům 1222 MPR Husovo náměstí N.M.n.M / měšťanský dům 1223 MPR Husovo náměstí N.M.n.M / měšťanský dům 1224 MPR Husovo náměstí N.M.n.M / masné krámy 1225 MPR Husovo náměstí N.M.n.M / měšťanský dům 1226 MPR Na Zadomí N.M.n.M / fara 1227 MPR Husovo náměstí N.M.n.M / měšťanský dům 1228 MPR Husovo náměstí N.M.n.M / měšťanský dům 1229 MPR Husovo náměstí N.M.n.M / měšťanský dům 1230 MPR Husovo náměstí N.M.n.M / měšťanský dům 1231 MPR Husovo náměstí N.M.n.M / měšťanský dům 1232 MPR Husovo náměstí N.M.n.M / měšťanský dům 1234 MPR Na Zadomí N.M.n.M / měšťanský dům 1235 MPR Husovo náměstí N.M.n.M / měšťanský dům 1236 MPR Husovo náměstí N.M.n.M / měšťanský dům 1237 MPR Husovo náměstí N.M.n.M / měšťanský dům 1238 MPR Husovo náměstí N.M.n.M / měšťanský dům 1239 MPR Husovo náměstí N.M.n.M / měšťanský dům 1240 MPR Husovo náměstí N.M.n.M / měšťanský dům 1241 MPR Husovo náměstí N.M.n.M / měšťanský dům 1242 MPR Husovo náměstí

9 N.M.n.M / měšťanský dům 1243 MPR Husovo náměstí N.M.n.M / měšťanský dům 1244 MPR Husovo náměstí N.M.n.M / měšťanský dům 1245 MPR Husovo náměstí N.M.n.M / měšťanský dům 1246 MPR Na Zadomí N.M.n.M / socha sv. Jakuba MPR Husovo náměstí, u kostela N.M.n.M / socha sv. Jana Nepomuckého MPR U Zázvorky N.M.n.M / socha sv. Václava MPR v zámecké zahradě N.M.n.M / sloup se sochou P. Marie MPR Husovo náměstí, severní polovina - u zámku N.M.n.M / N.M.n.M. sloup se sousoším Nejsvětější Trojice 14580/ pomník Aloise Jiráska MPR Husovo náměstí, jižní polovina - u kostela Jiráskovy sady, Sokolská ul N.M.n.M / pomník I. a II. světové války náměstí Republiky N.M.n.M / výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy Hradčany N.M.n.M / zřícenina hradu Výrova OP MPR N.M.n.M městský dům 1048 MPR Českých Bratří N.M.n.M. zatím není přiděleno spořitelna 30 OP MPR Komenského Na Komenského ul. se nachází barokní klášter Milosrdných bratří s Loretánskou kaplí a chrámem Narození Panny Marie, dále se také v zástavbě mimo historické jádro města nachází kostel Všech svatých s městským hřbitovem a Husův sbor, postavený dle projektu architekta J. Freiwalda a oceněný v roce 1934 jako nejlepší sakrální stavba roku. Významnou výletní lokalitou města je již od 18. století kaple sv. Barbory na Rezku, kterou v okolí proslavila léčivá moc vody pramene u Rezku, na jejíž počest byla kaple roku 1737 postavena, současně s kaplí byly zbudovány i obecní lázně, ve kterých pobyli i Tyrš a Neruda. Nedaleko lázní Rezek se nachází letní vila vybudovaná roku 1901 arch. Jurkovičem pro svého tchána továrníka Bartelmuse. Další významnou památkou města je zřícenina hradu Výrov, kde byla zřízena velmi navštěvovaná vyhlídka na český Betlém. V městské části Krčín stojí původně raně gotický kostel sv. Ducha. Pochází ze 13. století a patří k nejstarším památkám v širokém okolí, do areálu hřbitovního kostela patří i vedle stojící pozdně gotická zvonice a barokní socha sv. Leopolda. V okolních obcích jsou velmi vyhledávanými památkami: cenný roubený kostel sv. Jana Křtitele ve Slavoňově postavený roku 1553 a vyhlášená stylová výletní restaurace Peklo v Jestřebí, kde se mimořádně zdařile snoubí krásné prostředí přírodní rezervace Peklo s romantickou přestavbou mlýna realizovanou podle arch. Jurkoviče. Historické památky ve městě jsou v současné době po postupných opravách převážně v uspokojivém stavu. 9

10 4. Sídelní a administrativní struktura 4.1 Administrativně správní charakteristika Nové Město nad Metují se nachází v severovýchodních Čechách. Dle územně-administrativního členění se zařazuje na úrovni NUTS II do oblasti Severovýchod, na úrovni NUTS III do Královéhradeckého kraje a na úrovni NUTS IV do okresu Náchod. 1 V rámci reformy veřejné správy, jejíž cílem bylo přiblížit výkon státní správy občanům, byly od zrušeny okresní úřady a jejich úkoly přešly dílem na obce s rozšířenou působností, dílem na krajské úřady, dílem na jiné státní správní úřady. K tomuto dni byl také vytvořen správní obvod obce s rozšířenou působností Nové Město nad Metují (SO ORP), který zahrnuje kromě samotného města také 12 okolních obcí. Část výkonu státní správy je také delegována na pověřené obecní úřady. Protože pro všechny sledované obce je pověřeným úřadem úřad v Novém Městě nad Metují, správní obvod pověřeného obecního úřadu splývá se správním obvodem obce s rozšířenou pravomocí. Kromě toho zde sídlí také úřad stavební, živnostenský a dislokované pracoviště Úřadu práce v Náchodě, všechny jmenované mají správní působnost ve všech obcích SO ORP Nové Město nad Metují. Dále v Novém Městě nad Metují sídlí matriční úřad, do jehož působnosti spadá kromě vlastního města 8 okolních obcí. Na finanční, katastrální, pozemkový a celní úřad a na okresní soud musí obyvatelé do okresního města Náchoda. Město Nové Město nad Metují je rovněž sídlem Dobrovolného svazku Novoměstsko, ustanoveného v roce Obrázek 2: Umístění Nového Města nad Metují v kraji a ve SO ORP Zdroj: GIS 4.2 Členství města v organizacích a sdruženích Město je členem Dobrovolného svazku obcí Region Novoměstsko se sídlem Náměstí Republiky 6, Nové Město nad Metují. DSO vznikl v roce 2004, jeho členy je 28 obcí mikroregionu Nomoměstsko. Účelem vzniku DSO je podpora vzájemné spolupráce v oblastech hospodářského, sociálního a kulturního rozvoje s cílem dosažení celkové prosperity zakládajících obcí a jejich obyvatel. DSO (mikroregion) aktivuje a koordinuje všechny ekonomické, kulturní a společenské subjekty tak, aby byl využit přirozený potenciál celého regionu, mikroregiony se obecně stále více stávají jedním z hlavních pilířů regionálního rozvoje, jejich vznik v daném území je velmi důležitý pro potenciální realizaci akcí nadobecního významu. Cílem je společné řešení stejných oblastí zájmu (cestovní ruch, životní prostředí, zemědělství, infrastruktura, ekonomický rozvoj, rozvoj lidských zdrojů). V současnosti probíhá spolupráce zejména v cestovním ruchu. 1 K byly sice zrušeny okresní úřady, nikoliv však okresy jako územní jednotky. 2 Více o DSO Novoměstsko v kapitole

11 Dne schválilo zastupitelstvo města Nové Město nad Metují na svém 40. zasedání činnost Místní akční skupiny POHODA VENKOVA (MAS Pv) ve všech katastrálních územích Nového Města nad Metují. 4.3 Sídelní struktura Dnešní správní hranice Nového Město nad Metují jsou výsledkem postupného slučování vlastního města se třemi dalšími, dříve samostatnými obcemi. Krčín se stal součástí města již v roce 1950, Spy v roce 1961 a Vrchoviny až v roce Dnes se tedy město sestává ze čtyř částí, které se dále člení na celkem 13 základních sídelních jednotek: Krčín, Vladivostok, Osma (část Krčín), Bradla, Horské Předměstí, Krajské Předměstí, Malecí, Na popluží, Nové Město nad Metují-střed, Smetanova, U nádraží (část Nové Město nad Metují), Spy a Vrchoviny. Z hlediska územnětechnického členění je město rozděleno na čtyři katastrální území, jejichž hranice se více-měně překrývají s hranicemi jednotlivých částí obcí. Přehled o velikosti a lidnatosti jednotlivých částí dává následující graf. Graf 1: Podíl jednotlivých částí na celkové rozloze a celkovém počtu obyvatel Nového Města nad Metují k Rozloha Obyvatelstvo 2,0% 3,3% 28,3% 25,9% 18,6% 14,4% 31,4% 76,1% Krčín Nové Město nad Metují Spy Vrchoviny Krčín Nové Město nad Metují Spy Vrchoviny Zdroj: Územně identifikační registr Jak je patrné z níže uvedené mapky, vlastní osídlení města se soustřeďuje především podél silnice 1. třídy (I/14) a silnice 2. třídy (II/285). Městská zástavba je situována především severně a severozápadně od historického centra města. Směrem na západ zástavba částí Nové Město nad Metují a Krčín již prakticky srostla. Části Spy a Vrchoviny si dosud udržují spíše vesnický charakter. 11

12 Obrázek 3: Nové Město nad Metují členění na katastrální území Zdroj: GIS Správní území Nového Města nad Metují zaujímá rozlohu 2 313,3 ha a k zde žilo celkem obyvatel. Hustota obyvatel činila 434 obyv./km 2, specifická hustota, tj. počet obyvatel na zastavěné území, v Novém Městě nad Metují byla obyv./km 2. Porovnejme ještě Nové Město nad Metují s ostatními obcemi z hlediska počtu obyvatel a velikosti správního území obce. V počtu obyvatel Nové Město nad Metují zaujímalo mezi obcemi České republiky 131. pozici, v Královéhradeckém kraji 9. místo, v okrese Náchod pak pomyslnou 3. příčku. Podle velikosti se mezi obcemi ČR řadí přibližně až na osmistou pozici, v kraji na čtyřicátou a v okrese na sedmou. Hustota obyvatelstva v Novém Městě nad Metují činí 434 obyv./ km 2 a je ve srovnání s ČR (129 obyv./km 2 ), Královéhradeckým krajem (115 obyv./km 2 ) i okresem Náchod (132 obyv./km 2 ) nadprůměrná. 12

13 5. Demografická struktura 5.1 Vývoj počtu obyvatel K bylo ve městě hlášeno bydlících obyvatel. Podle posledního Sčítání lidu, domů a bytů (SLBD) v roce 2001 ve městě Nové Město nad Metují žilo obyvatel. Od roku 1869, kdy je prováděno pravidelné sčítání obyvatelstva, vzrostl počet obyvatel v rámci současných správních hranic města více než dvaapůlkrát. Na tomto nárůstu se podílela především část Nové Město nad Metují a část Krčín. Zbylé dvě části prakticky od počátku minulého století zaznamenávají mezi jednotlivými SLBD pomalý, ale trvalý populační úbytek. Nejvyšší nárůst počtu obyvatel Nové Město nad Metují jako celek zaznamenalo v posledním desetiletí 19. století (počet obyvatel se zvýšil o 23%) a pak v sedmdesátých letech 20. století (nárůst o 22%). Tabulka 2: Vývoj počtu obyvatelstva Nového Města nad Metují a jeho jednotlivých částí mezi jednotlivými SLDB Část obce Rok sčítání obyvatel, domů a bytů Nové Město nad Metují Krčín Spy Vrchoviny NMNM celkem Index nárůstu: rok SLBD/1869 Nové Město nad Metují 1,00 1,01 1,19 1,36 1,59 1,58 1,73 1,81 2,15 2,76 3,34 3,50 3,48 Krčín 1,00 1,17 1,28 2,14 2,38 1,81 1,83 1,62 1,74 1,70 2,37 2,69 2,61 Spy 1,00 1,00 0,95 1,04 1,06 0,92 0,90 0,73 0,81 0,73 0,68 0,60 0,57 Vrchoviny 1,00 1,13 1,22 1,18 1,21 1,12 1,06 0,81 0,86 0,79 0,73 0,63 0,58 NMNM celkem 1,00 1,06 1,19 1,46 1,64 1,50 1,58 1,54 1,78 2,11 2,56 2,70 2,66 Index nárůstu mezi jednotlivými SLBD NMNM celkem 1,06 1,12 1,23 1,12 0,92 1,05 0,97 1,16 1,18 1,22 1,05 0,99 Poznámka: Údaje přepočítány na dnešní územní Zdroj: Retrolexikon Graf 2: Vývoj počtu obyvatelstva jednotlivých částí Nového Města nad Metují mezi jednotlivými SLDB Nové Město nad Metují Vrchoviny Krčín Spy Poznámka: Údaje přepočítány na dnešní územní Zdroj: Retrolexikon 13

14 Vývoj populace od roku 1990, jak ukazuje následující graf, i přes své výkyvy má mírně sestupnou tendenci. V posledních třech letech velmi mírně roste počet obyvatel v částech Spy a Vrchoviny. Nemalou měrou se na zmírnění tempa poklesu podílí příchod cizinců, zejména vietnamské a ukrajinské národnosti, kteří zde často zakládají své rodiny. 3 Graf 3: Vývoj počtu obyvatel v Novém Městě nad Metují (k 1.1.) Zdroj dat: ČSÚ, Pohyb obyvatelstva Celkový počet obyvatel se mění jednak přirozeným pohybem (proces rození a umírání), jednak mechanicky (migrací obyvatel). Následující tabulka sleduje oba typy pohybu obyvatel v Novém Městě nad Metují v uplynulých 16 letech. Tabulka 3: Pohyb obyvatelstva v Novém Městě nad Metují v letech Rok Stav k 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalhovalí přírůstek saldo přírůstek k Vystě- Přirozený Migrační Celkový Stav * Celkem za období x 2006 * Počet obyvatel dodatečně přepočítán na základě výsledků ze SLBD, proto neodpovídá hodnotě na konci předešlého roku Zdroj dat: ČSÚ, 2007 Po celé sledované období, s výjimkou let 1995 a 1999, Nové Město nad Metují dosahovalo kladného přirozeného přírůstku, tj. narozených bylo více než zemřelých. Celkový úbytek populace byl tedy způsoben především záporným migračním saldem. Následující tabulka popisuje výše uvedený pohyb populace v obecně přijímaných a srovnatelných mírách. Míry přírůstku uvádějí velikost přírůstku obyvatel přepočítaných na obyvatel středního stavu. Míra natality 3 Čerpáno z Ing. Dagmar Krsková: Nové Město nad Metují v demografické a statistické studii, květen

15 určuje počet narozených přepočítaných na obyvatel středního stavu, míra mortality počet zemřelých na obyvatel středního stavu. Poslední sloupec obsahuje hodnoty indexu vitality, který poměřuje počet narozených a zemřelých. Vyjadřuje jakou měrou se počet narozených podílí na růstu populace a do jaké míry kompenzuje ztráty způsobené úmrtností. Hodnota indexu vitality menší než jedna znamená, že počet narozených nestačí ani na prostou reprodukci populace. Tabulka 4: Srovnání pohybu obyvatelstva v Novém Městě nad Metují s příslušnými vyššími územními celky relativní míry (souhrnná data za ) Území Míra přirozeného přírůstku Míra migračního přírůstku Míra celkového přírůstku Míra natality Míra mortality Index vitality Nové Město nad Metují 1,14-1,84-0,69 9,18 8,04 1,14 Okres Náchod -0,57-0,02-0,59 9,72 10,29 0,94 KHK -1,09 0,71-0,38 9,44 10,54 0,90 ČR -1,04 1,94 0,90 9,50 10,55 0,90 Zdroj dat: ČSÚ, 2007 Porovnáme-li hodnoty relativních měr pohybu obyvatelstva za posledních pět let za Nové Město nad Metují s příslušnými vyššími územní celky, zjistíme, že je zde situace z hlediska přirozené měny obyvatelstva výrazně příznivější. Hodnota indexu vitality větší než jedna je i v rámci celé republiky poměrně vzácný jev. 5.3 Struktura obyvatelstva Struktura obyvatelstva podle pohlaví a věku Počet žen v populaci České republiky dlouhodobě mírně převyšuje počet mužů, a to především díky výraznějšímu zastoupení žen ve věkové kategorii 65 let a více. Poměr mužů a žen v této kategorii je přibližně 2:3. Podobná situace je i v Novém Městě nad Metují, ve kterém k žilo celkově 51,5% žen (v ČR 51,1%). Porovnáme-li jednotlivé části města podle výsledků SLBD 2001, viz graf níže, pouze v jediné části Spy mírně převažovali v populaci muži. Graf 4: Podíl žen v populaci jednotlivých částí Nového Města nad Metují při SLBD Procentní podíl žen ,3 50,4 51,6 49,5 51,6 48 Nové Město n/m celkem Krčín Nové Město n/m Spy Vrchoviny Zdroj: SLBD 2001, ČSÚ, 2007 Jedním z ukazatelů popisujících obyvatelstvo z hlediska stáří je průměrný věk. Z dlouhodobého hlediska se průměrný věk obyvatelstva v celé České republice zvyšuje, a to jak v důsledku prodlužovaní střední délky života, tak poklesu porodnosti. Mezi SLBD 1991 a 2001 průměrný věk obyvatelstva v Novém Městě nad Metují vzrostl o téměř o čtyři roky (z 35,2 let na 38,9 let) a k činil již 40,7 let, což je nepatrně více, než činí průměr za Českou republiku. 15

16 Graf 5: Průměrný věk obyvatelstva k , ,5 40,7 41,1 Průměrný věk 40 39, ,5 38,9 38,7 39,0 38,8 39,8 39,2 39,6 39,3 39,9 39,5 39,8 39,5 40,3 39,8 40,1 39,8 40,0 40,0 Nové Město n/m NA KHK ČR 38 37, (SLBD) Zdroj: SLBD 2001, ČSÚ, 2007 Kromě průměrného věku je nezbytné sledovat i samotnou věkovou strukturu obyvatelstva. Základní obrázek o věkovém složení obyvatelstva ke dni SLBD 2001 podává následující graf, tzv. strom života. Od té doby uplynulo 6 let a četnosti jednotlivých věkových kategorií se prakticky posunuly směrem vzhůru. Již 25 let se trvale zužuje základna stromu života, což spolu s rostoucí nadějí na dožití se vyššího věku, způsobuje výrazné demografické stárnutí a přeznamenává i značné sociálně-ekonomické problémy v nedaleké budoucnosti. Graf 6: Věková struktura obyvatel Nového Města nad Metují ke dni SLBD 2001 (strom života) Věková kategorie 95 a více ženy muži Zdroj: SLBD

17 Základní věková struktura obyvatelstva se sleduje pomocí vývoje tří hlavních věkových kategorií: do 15 let, let a 65 a více let. Tyto kategorie bývají někdy také označovány v souladu se starší terminologií jako předproduktivní, produktivní a poproduktivní složka obyvatelstva 4. Graf 7: Vývoj základní věkové struktury obyvatelstva v Novém Městě nad Metují let SLBD let 65+ let SLBD % 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Zdroj: ČSÚ - SLBD 1991, SLBD 2001, věková struktura obyvatelstva k Věková skladba v Novém Městě nad Metují za posledních 16 let doznala výrazných změn. Jak je patrné z grafu, došlo podobně jako v celé České republice k významnému poklesu podílu dětské složky obyvatelstva, a to z 21,6% na 14,2% (v rámci celé ČR z 21% na 14,4%). Procentní zastoupení obyvatelstva ve věku 65 a více let (15,7%) je k v porovnání s hodnotami za okres Náchod (15,1%), za Královéhradecký kraj (15,1%) i za celou Českou republiku (14,4%) dokonce nadprůměrné. Vzájemný vztah dětské a seniorské věkové skupiny obyvatelstva pak vyjadřují ukazatelé index mládí (počet obyvatel mladších 15 let na 100 obyvatel ve věku 65 let a více) a index stáří (počet obyvatel ve věku 65 let a starších na 100 dětí ve věku 0 14 let). Graf 8: Hodnoty indexu mládí a indexu stáří v Novém Městě nad Metují Hodnota indexu Index mládí Index stáří 205,5 48,7 121,9 82,0 116,7 85,7 107,2 93,3 104,0 96,2 101,4 98,6 94,8 105,5 90,4 110, SLBD k Zdroj: SLBD 1991, SLBD 2001, ČSÚ, 2007 Za demograficky nepříznivý stav je považována situace, kdy hodnota indexu stáří převyšuje hodnotu indexu mládí. K tomuto jevu došlo v Novém Městě nad Metují v roce 2005 a v následujícím roce se rozdíl v neprospěch hodnoty indexu mládí prohloubil. V nejbližším desetiletí nelze očekávat výrazné zlepšení, snad jen hypoteticky za předpokladu významného migračního přírůstku, tj. pokud by se do města přistěhovalo několik stovek mladých rodin. 4 Až do poloviny devadesátých let za produktivní byli považováni muži ve věku let a ženy let. V analytických pracích vycházející krátce po SLBD 2001 se už sledovaly u mužů i žen stejné věkové kategorie 0-14 let, let a 60 let a více. V současnosti je za seniorskou složku obyvatelstva považována populace ve věku 65 let a více. Podle nové kategorizace se zpětně přepočítávají i starší data. 17

18 Graf 9: Porovnání hodnot indexu mládí a indexu stáří k v Novém Městě nad Metují s příslušnými vyššími územními celky ,6 Hodnota indexu ,4 100,0 100,0 96,4 103,7 99,8 100,2 Index mládí Index stáří Nové Město n/m Okres NA KHK ČR Zdroj: ČSÚ, 2007 Demografická situace v Novém Městě nad Metují, jak naznačuje např. porovnání hodnot indexů mládí a stáří s příslušnými vyššími územními celky, není dobrá, ale více-méně odpovídá nepříznivému celorepublikovému trendu postupného stárnutí a ubývání obyvatelstva. Bez razantní změny populační vládní politiky není možné tento trend v rámci města zvrátit, je však možné dosavadní nepříznivý demografický vývoj zmírnit vhodnou cílenou podporou budoucích i stávajících mladých rodin ze strany města. Dále je třeba při plánování sociální péče vzít v úvahu, že spolu s rostoucím podílem seniorské složky obyvatelstva jistě poroste i poptávka po službách pro starší občany (rozvoz obědů, převozy k lékařům, obstarávání nákupů, pečovatelské domy pro seniory atd.) Struktura obyvatelstva z hlediska ekonomické aktivity Ekonomicky aktivní jsou všechny osoby starší 15 let bez rozdílu pohlaví, které si vydělávají prací anebo aktivně práci hledají, tj. splňují požadavky na zařazení mezi zaměstnané a nezaměstnané. Do této skupiny tedy nepatří osoby, které z objektivních nebo subjektivních důvodů nepracují pro výdělek. Skupina ekonomicky neaktivních zahrnuje všechny děti ve věku do 15 let, dále žáky a studenty navštěvující vzdělávací a studijní instituce, starobní důchodce, nemocné 5 a invalidní občany, ženy v domácnosti, nebo takové, kteří žijí z renty či úspor. Vývoj struktury obyvatelstva z hlediska ekonomické aktivity v Novém Městě nad Metují, jak dokazují výsledky z SLBD 1991 a 2001, nabyl, tak jako v celé České republice, nepříznivý směr. Bez ohledu na to, že se postupně prodlužuje věk odchodu do důchodu a v důsledku trvalého poklesu porodnosti se zmenšuje podíl dětské složky obyvatelstva a klesá podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva (EAO). Mezi sčítáními v roce 1991 a 2001 v Novém Městě nad Metují poklesl podíl EAO o 4,2 procentního bodu (v rámci ČR o 1,2 procentního bodu). Rovněž poklesla míra ekonomické aktivity 6, a to o 9,6 procentních bodů (v rámci ČR o 5,3 procentních bodů). Níže uvedená tabulka obsahuje srovnání města s ČR. Tabulka 5: Porovnání vývoje ekonomicky aktivního obyvatelstva v Novém Městě nad Metují s ČR Nové Město nad Metují Česká republika Obyvatel celkem Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Podíl EAO (v %) 55,3 51,0 52,6 51,4 Obyvatelstvo 15 let a starší Míra ekonomické aktivity (v %) 70,6 61,0 66,6 61,3 Zdroj: SLBD 1991, 2001, ČSÚ 5 Do této kategorie nepatří nemocní, kteří jsou dočasně práce neschopní, ale jinak jsou v pracovním poměru či jsou jinak samostatně výdělečně činní. 6 Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva a obyvatelstva ve věku 15 let a více vyjádřený v procentech. 18

19 Dalším ukazatelem při analýze ekonomické aktivity obyvatel je postavení osob v zaměstnání, zejména poměr počtu zaměstnavatelů a samostatně činných (sebezaměstnávajících) k počtu zaměstnanců. Následující tabulka nabízí porovnání s vyššími územními celky, v Novém Městě nad Metují mezi EAO je o trochu vyšší podíl zaměstnavatelů a samostatně činných. Tabulka 6: Struktura ekonomicky aktivních obyvatel podle postavení v zaměstnání Postavení v zaměstnání Nové Město nad Metují Okres NA KHK ČR abs. v % v % v % v % zaměstnanci ,5 79,5 79,8 79,1 zaměstnavatelé 190 3,7 3,4 3,4 3,3 samostatně činní ,1 11,3 11,5 11,1 členové družstev 20 0,4 0,4 0,3 0,3 ostatní a nezjištěno 116 2,3 5,3 5,0 6,2 EAO celkem z toho nezaměstnaných 188 3,7 6,0 6,1 9,3 Poznámka: Třídění podle postavení v zaměstnání je uvedeno za ekonomicky aktivní obyvatelstvo celkem, tj. včetně nezaměstnaných. Nezaměstnaní do sčítacího listu uváděli své poslední postavení. Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ Dalším aspektem analýzy ekonomicky aktivního obyvatelstva je jeho rozdělení podle odvětví ekonomické činnosti. Nejvíce ekonomicky aktivního obyvatelstva pracuje v průmyslu (40,0%), což je o něco více než je průměr okresní (38,2%), a výrazně více, než průměr za Královéhradecký kraj (33,2%) i za celou ČR (29%). Graf 10: Rozdělení ekonomicky aktivního obyvatelstva dle odvětví ekonomické činnosti v roce ; 10,8% 259; 5,0% 113; 2,2% 939; 18,3% 2056; 40,0% zemědělství, lesnictví,rybolov průmysl stavebnictví obchod,opravy motor. vozidel doprava, pošty a telekomunikace veřejná správa, obrana, soc. zabez. školství, zdravot.,veter. a soc. čin. ostatní+nezjištěný 184; 3,6% 690; 13,4% 345; 6,7% Struktura obyvatelstva podle vzdělání Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ Mezi populací ve věku 15 a více let v Novém Městě nad Metují výrazně převažují obyvatelé vyučení a se středním vzděláním bez maturity, na druhém místě jsou středoškoláci s maturitou. Podíl středoškoláků s maturitou a vysokoškoláků je vyšší ve srovnání s příslušnými vyššími územními celky, viz následující graf tabulka. 19

20 Graf 11: Struktura obyvatelstva ve věku 15 a více let dle dosaženého stupně vzdělání 793; 9,4% 71; 0,8% 1601; 19,0% 333; 4,0% ZŠ+neukončené U+SŠ bez mat SŠ s mat VOŠ+nástavba VŠ 2505; 29,7% bez vzdělámí+nezjištěno 3119; 37,0% Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ Tabulka 7: Porovnání struktury obyvatel Nového Města nad Metují dle nejvyššího dosaženého vzdělání s příslušnými vyššími územními celky (v %) Obyv. 15 a více let Bez vzdělání Základní vč. neukon. Vyučení a stř. odb. bez mat. SŠ s maturitou vyšší odb. a nástavb. Vysokoškolské Nezjištěno Nové Město nad Metují ,2 19,0 37,0 29,7 4,0 9,4 0,7 Okres NA ,4 23,3 41,3 24,5 3,4 6,1 1,0 KHK ,4 22,5 39,7 25,2 3,6 7,5 1,1 ČR ,4 23,0 38,0 24,9 3,5 8,9 1,3 Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ Poměrně vysoká úroveň vzdělanosti obyvatelstva je velkou předností Nového Města nad Metují a může lákat případné potenciální investory, kteří pro své podnikatelské záměry hledají kvalifikovanou pracovní sílu. Srovnáme-li údaje o nejvyšším dosaženém vzdělání získané při sčítání lidu, bytů a domů v roce 1991 a 2001, viz následující graf, je zcela zřetelný posun k dosahování vyššího vzdělání. Tento trend vývoje lze odůvodněně očekávat i v následujících letech. Graf 12: Vývoj struktury obyvatelstva v Novém Městě nad Metují podle dosaženého nejvyššího stupně vzdělání 40 Procentní podíl ,8 37,0 33,7 29,0 26,8 19,0 7,4 ZŠ U+SŠ bez mat. SŠ s mat. VŠ 9, Zdroj: SLDB 1991, 2001, ČSÚ 20

vodní plochy 3,4% lesní pozemky 7,8% trvalé travní porosty 3,1% ovocné sady 0,6%

vodní plochy 3,4% lesní pozemky 7,8% trvalé travní porosty 3,1% ovocné sady 0,6% Neratovice Správní obvod Neratovice se nachází na severu kraje a sousedí s obvody Brandýs nad Labem-St.Bol., Kralupy nad Vltavou a Mělník. Povrch obvodu je nížinatý, rozkládá se kolem řeky Labe a je součástí

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení 5.8 BYDLENÍ 5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení V Královéhradeckém kraji převládá venkovské osídlení s nadprůměrným zastoupením nejmenších obcí s méně než 1 tis. obyvatel a s

Více

OSTROV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Karlovarský kraj 2004

OSTROV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Karlovarský kraj 2004 Správní obvod Ostrov má rozlohu 318,54 km 2 a žije v něm 28 998 obyvatel. S hustotou osídlení 91 obyvatel na km 2 dosahuje průměru Karlovarského kraje. Ve správním obvodu Ostrov je zahrnuto 14 obcí, kterými

Více

vodní plochy 1,9% lesní pozemky 29,0%

vodní plochy 1,9% lesní pozemky 29,0% Mnichovo Hradiště Správní obvod Mnichovo Hradiště se nachází v nejsevernější části kraje, kde hraničí s kraji Ústeckým a Královéhradeckým. V rámci Středočeského kraje sousedí pouze s ORP Mladá Boleslav.

Více

ČESKÝ TĚŠÍN. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj

ČESKÝ TĚŠÍN. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj Správní obvod Český Těšín zahrnuje město Český Těšín a obce Chotěbuz a Ropice. Pověřeným úřadem je Český Těšín. Podle počtu obcí i podílem na rozloze kraje (1,0 %) je na předposledním, tj. 21. místě v

Více

RÝMAŘOV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj

RÝMAŘOV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj Správní obvod Rýmařov se rozkládá na západní výspě Moravskoslezského kraje. Na severu a východě sousedí s obcemi správního obvodu Bruntál a na západě a jihu jeho hranici tvoří obce Olomouckého kraje. Tento

Více

FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ

FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ Správní obvod Frýdlant nad Ostravicí sousedí na jihu z části se Slovenskem a dále se Zlínským krajem. Na západě jeho hranici tvoří obce správního obvod Frenštát pod Radhoštěm, hranici tvoří obce správního

Více

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání

Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

MARIÁNSKÉ LÁZNĚ. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Karlovarský kraj 2004

MARIÁNSKÉ LÁZNĚ. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Karlovarský kraj 2004 Správní obvod Mariánské Lázně má rozlohu 405,35 km 2 a 24 824 obyvatel. S hustotou počtu 61 obyvatel na km 2 je druhým nejméně obydleným obvodem v kraji. Ve správním obvodu Mariánské Lázně je zahrnuto

Více

zas tavěné plochy a nádvoří 1,8% vodní plochy 0,5% lesní pozemky 45,0%

zas tavěné plochy a nádvoří 1,8% vodní plochy 0,5% lesní pozemky 45,0% V těsné blízkosti Brna je rozmístěno na ploše 17 437 ha 24 obcí správního obvodu Rosice. Žije zde 22 968 obyvatel, tedy 2,0 % všech obyvatel Jihomoravského kraje. Průměrný věk obyvatel dosahuje 40,0 let.

Více

vodní plochy 2,0% lesní pozemky 27,0%

vodní plochy 2,0% lesní pozemky 27,0% Kutná Hora Správní obvod Kutná Hora je okrajovým obvodem Středočeského kraje, leží v jeho jihovýchodní části. Nejdelší hranici má na severozápadě se správním obvodem Kolín, na jihozápadě sousedí s obvody

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

v tom rodinné domy bytové domy ostatní budovy

v tom rodinné domy bytové domy ostatní budovy 7. Domy a byty 7.1. Charakteristika domovního fondu V kraji bylo sečteno 44 979 domů. V době sčítání bylo sečteno na území kraje 44 979 domů sloužících nebo určených k bydlení, obydlených domů z toho bylo

Více

zastavěné plochy a nádvoří 1,1% vodní plochy 2,6%

zastavěné plochy a nádvoří 1,1% vodní plochy 2,6% Dobříš Správní obvod Dobříš se nachází v jižní části Středočeského kraje obklopen obvody Příbram, Hořovice, Beroun, Černošice, Benešov a Sedlčany. Povrch tvoří z části Brdská vrchovina a z části Středočeská

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Stojčín Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 387 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 122 Hustota obyvatel:

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Útěchovice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 624 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 66 Hustota obyvatel:

Více

10 Místní části města Kopřivnice

10 Místní části města Kopřivnice 10 Místní části města Kopřivnice Město Kopřivnice je rozděleno pro statistické účely na dvacet základních sídelních jednotek 23, které lze sloučit do čtyř ucelených částí městské sídlo Kopřivnice, přilehlá

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Moraveč Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 901 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 212 Hustota obyvatel: 24 obyv/km 2

Více

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění 2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění 2.1. Sídelní struktura 2.1.1 Současná sídelní struktura Na základě ústavního zákona č. 347 platného od 1.1.2000 bylo vytvořeno na území

Více

Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha - B Mapové výstupy. INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o

Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha - B Mapové výstupy. INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Příloha - B Mapové výstupy INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o. 4. 2. 2015 1 Tato část je přílohou ke Studii sídelní struktury Moravskoslezského

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Lesná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Svépravice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 515 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 120 Hustota obyvatel:

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Dušníky

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Dušníky Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Dušníky zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany Stránka č. 1 z 8 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1.1 Sídelní struktura Liberecký kraj.. Území Libereckého kraje k 31. 12. 2011 představovalo 3 163,4 km 2. Administrativně je kraj rozdělen do 4 okresů (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,

Více

SPRÁVNÍ OBVOD ORP BLATNÁ

SPRÁVNÍ OBVOD ORP BLATNÁ Správní obvod obce s rozšířenou působností Blatná leží v severozápadním koutu Jihočeského kraje. Blatensko je poměrně hustě protkáno sítí potoků, které patří do povodí řeky Otavy, na nichž bylo vybudováno

Více

JABLUNKOV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj

JABLUNKOV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj Správní obvod Jablunkov se nachází na jihovýchodě Moravskoslezského kraje. Na východě a jihu jej ohraničuje státní hranice se Slovenskem a Polskem, na západě jeho hranici tvoří obce správního obvodu Frýdek-Místek

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Ctiněves

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Ctiněves Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Ctiněves zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Vysoká Lhota zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

zastavěné plochy a nádvoří 1,1% vodní plochy 2,2% lesní pozemky 49,5%

zastavěné plochy a nádvoří 1,1% vodní plochy 2,2% lesní pozemky 49,5% Příbram Správní obvod Příbram se nachází v jihozápadním cípu Středočeského kraje na hranicích s kraji Plzeňským a Jihočeským. Sousedí s obvody Hořovice, Dobříš a Sedlčany. Povrch obvodu tvoří dva geomorfologické

Více

PROCES. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o

PROCES. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o PROCES 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec AKTUALIZACE 2012 Část D Vyhodnocení změn RURÚ Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Nová Buková Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 516 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 93 Hustota obyvatel: 18 obyv/km

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

NOVÝ BYDŽOV leží v západní části Nový Bydžov řeka Cidlina Hustota obyvatelstva je nízká nejvyšší procento obyvatel (téměř 58 %) žije na venkově.

NOVÝ BYDŽOV leží v západní části Nový Bydžov řeka Cidlina Hustota obyvatelstva je nízká nejvyšší procento obyvatel (téměř 58 %) žije na venkově. Správní obvod Nový Bydžov leží v západní části Královéhradeckého kraje. Na západě sousedí se Středočeským krajem, na severu s obcemi správního obvodu Jičín a Hořice a na východě a jihu se správním obvodem

Více

SPRÁVNÍ OBVOD ORP STRAKONICE

SPRÁVNÍ OBVOD ORP STRAKONICE Správní obvod obce s rozšířenou působností Strakonice leží na severozápadě kraje při hranicích s Plzeňským krajem. Jeho středem podél řeky Otavy prochází výběžek Českobudějovické pánve. Podél řeky Volyňky

Více

vodní plochy 1,0% lesní pozemky 31,1%

vodní plochy 1,0% lesní pozemky 31,1% Kladno Správní obvod Kladno se nachází v severozápadní části Středočeského kraje a sousedí s obvody Rakovník, Slaný, Kralupy n.vlt., Černošice a Beroun. Obvod náleží k Brdské oblasti, rozkládá se na rozhraní

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Pošná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Obyvatelstvo České republiky

Obyvatelstvo České republiky Obyvatelstvo České republiky Počet obyvatel: 10 505 445 (k 1. 1. 2012) osídlení v 5.-6. století Slovany Podobný počet obyvatel mají: Řecko, Belgie, Portugalsko, Maďarsko Hustota zalidnění: 131 obyvatel/km

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

SPRÁVNÍ OBVOD ORP PRACHATICE

SPRÁVNÍ OBVOD ORP PRACHATICE Správní obvod obce s rozšířenou působností Prachatice se nachází v jihozápadní části kraje. Jeho zvláštností je, že sousedí na jihu a jihozápadě se dvěma státy, a to s Rakouskem a Spolkovou republikou

Více

Základní ukazatele o obci

Základní ukazatele o obci Základní ukazatele o obci Název obce: Sádek Druh sledov. místa (statut.město, město, městys...) obec První písemná zpráva 1557 Katastrální plocha 991 Počet katastrů 1 Počet částí obce (CO) 1 Poč.měst.částí(MC),měst.obvodů(MO)

Více

vodní plochy 2,0% lesní pozemky 27,6%

vodní plochy 2,0% lesní pozemky 27,6% Černošice Správní obvod Černošice se nachází uprostřed kraje, kde ze západu obepíná hlavní město Prahu. Většina povrchu náleží k tzv. Brdské oblasti, konkrétně se jedná o Pražskou plošinu. Na jihu sem

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Malečov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Vědomice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Vědomice Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Vědomice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní ukazatele o obci

Základní ukazatele o obci Základní ukazatele o obci Název obce: Polička Druh sledov. místa (statut.město, město, městys...) město První písemná zpráva 1200 Katastrální plocha 3311 Počet katastrů 4 Počet částí obce (CO) 6 Poč.měst.částí(MC),měst.obvodů(MO)

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice Stránka č. 1 z 9 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

MORAVSKÁ TŘEBOVÁ. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Pardubický kraj 2004

MORAVSKÁ TŘEBOVÁ. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Pardubický kraj 2004 Správní obvod Moravská Třebová tvoří jihovýchodní výběžek Pardubického kraje. Svojí východní částí hraničí s obcemi Olomouckého kraje, na jihu je obklopen obcemi kraje Jihomoravského. Ze západní strany

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

lesní pozemky 30,1% trvalé travní porosty 11,3%

lesní pozemky 30,1% trvalé travní porosty 11,3% Benešov Správní obvod Benešov se nachází v jižní části Středočeského kraje. Sousedí s obvody Černošice, Říčany, Kutná Hora, Vlašim, Votice, Sedlčany a Dobříš. Povrch tvoří Středočeská pahorkatina s nadmořskými

Více

MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VESNICE

MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VESNICE OBEC BOHATICE MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VESNICE NÁVRH HOSPODÁŘSKÉHO A SOCIÁLNÍHO ROZVOJE OBCE BOHATICE na období 2011 2015 Místní program obnovy vesnice pro obec BOHATICE HISTORICKÝ VÝVOJ OBCE A OKOLÍ První

Více

Tab Obyvatelstvo podle pohlaví a věku, index stáří a průměrný věk podle velikostních skupin obcí

Tab Obyvatelstvo podle pohlaví a věku, index stáří a průměrný věk podle velikostních skupin obcí 3. Obyvatelstvo 3.1. Věková struktura Počtem obyvatel zaujímá Moravskoslezský kraj 3. místo v ČR V Moravskoslezském kraji mělo k 26. 3. 2011 obvyklý pobyt 1 205 834 obyvatel a s podílem 11,6 % na České

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Nové Dvory

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Nové Dvory Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Nové Dvory zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

NÁCHOD v severovýchodní části silniční celní přechod Náchod Kudowa Slone celkem 36 obcí Náchod Červený Kostelec Česká Skalice Hronov

NÁCHOD v severovýchodní části silniční celní přechod Náchod Kudowa Slone celkem 36 obcí Náchod Červený Kostelec Česká Skalice Hronov Správní obvod Náchod leží v severovýchodní části Královéhradeckého kraje. Východní hranici tvoří státní hranice s Polskem, s nímž je spojen přes silniční celní přechod Náchod Kudowa Slone. Na jihu sousedí

Více

SPRÁVNÍ OBVOD ORP VODŇANY

SPRÁVNÍ OBVOD ORP VODŇANY Správní obvod obce s rozšířenou působností Vodňany leží uvnitř kraje v západní části Českobudějovické pánve a protéká jím řeka Blanice, pravý přítok Otavy. Jeho povrch je mírně zvlněný s četnými rybníky

Více

SPRÁVNÍ OBVOD ORP JINDŘICHŮV HRADEC

SPRÁVNÍ OBVOD ORP JINDŘICHŮV HRADEC Správní obvod obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec leží téměř v nejvýchodnější části Jihočeského kraje. Po celé jeho jižní části probíhá státní hranice s Rakouskem. Od západu do obvodu zasahuje

Více

KRÁLÍKY. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Pardubický kraj 2004

KRÁLÍKY. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Pardubický kraj 2004 Správní obvod Králíky sousedící z velké části s Polskou republikou představuje nejsevernější výběžek Pardubického kraje. Na východě hraničí s obcemi Olomouckého kraje, na jižní straně sousedí s Lanškrounskem

Více

Tab Charakteristiky věkové struktury obyvatelstva podle správních obvodů ORP. Průměrný věk Index stáří Index závislosti I.

Tab Charakteristiky věkové struktury obyvatelstva podle správních obvodů ORP. Průměrný věk Index stáří Index závislosti I. 2.2.2. Obyvatelstvo podle pohlaví, věku, vzdělání a rodinného stavu Došlo k mírnému zmenšení podílu dětí ve věku 0 až 14 let na obyvatelstvu vývoj poměrových ukazatelů dokládá celkové populační stárnutí

Více

PROGRAM ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2014+

PROGRAM ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2014+ PROGRAM ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2014+ PŘÍLOHY Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p. s. Tým zpracovatele: Ing. Pavel Beneš RNDr. Emil Chochole, CSc. Mgr. Miroslav Pešík RNDr. Milan Svoboda

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Žirovnice Počet částí obce: 6 Počet katastrálních území: 6 Výměra obce: 4440 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 3070 Hustota obyvatel: 69 obyv/km

Více

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva 196 1965 197 198 199 2 25 21 196 1965 197 198 199 2 25 21 Počet obyvatel (stav k 31.12., v tis.) Počet cizinců (stav k 31.12. v tis.) Podíl z celkového obyvatelstva 1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

Více

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Řádek 1. zastavěné území 2. plochy výroby 3. plochy občanského vybavení

Více

SPRÁVNÍ OBVOD ORP TÁBOR

SPRÁVNÍ OBVOD ORP TÁBOR Správní obvod obce s rozšířenou působností Tábor leží v severovýchodním koutu Jihočeského kraje, kde sousedí se Středočeským kraji a krajem Vysočina. Na jihu vtéká na území obvodu směrem k Táboru řeka

Více

BRUNTÁL. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj

BRUNTÁL. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj Správní obvod Bruntál se rozkládá v západní části Moravskoslezského kraje. Na severovýchodě hraničí s obcemi spadajícími pod správní obvod Krnov, na východě s obcemi správního obvodu Opava, na jihovýchodě

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

Sociodemografická analýza správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm

Sociodemografická analýza správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm Sociodemografická analýza správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm Zpracoval Institut komunitního rozvoje Na Hradbách 6, 702 00 Ostrava institut@ikor.cz www.ikor.cz 596 138 006 731 462 017 Ing. Dana

Více

zastavěné plochy a nádvoří 1,9% vodní plochy 1,3% lesní pozemky 39,2%

zastavěné plochy a nádvoří 1,9% vodní plochy 1,3% lesní pozemky 39,2% Beroun Správní obvod Beroun leží v západní části Středočeského kraje. Sousedí s obvody Hořovice, Rakovník, Kladno, Černošice a Dobříš. Povrch obvodu má pahorkatinný až vrchovinný ráz, přísluší k Brdské

Více

DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční ( ) mírný pokles počtu obyvatel, v obci je jich 346.

DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční ( ) mírný pokles počtu obyvatel, v obci je jich 346. Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 15 Obec: KRYŠTOFO ÚDOLÍ DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční (2014-2015) mírný pokles počtu obyvatel, v obci je jich 346. I. ZAMĚSTNANOST

Více

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Benchmarking ORP Rychnov n/kn

Benchmarking ORP Rychnov n/kn Benchmarking ORP Rychnov n/kn pro projekt Systémové podpory rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Zpracovatelé: Realizační tým ORP Rychnov nad Kněžnou

Více

5. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a do škol

5. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a do škol 5. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a do škol 5.1. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání Dojížďka se sleduje od roku 1961. Již od roku 1961 je zjišťování údajů o dojížďce do zaměstnání a do škol součástí

Více

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie 7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Sociodemografický Územněsprávní členění, rozloha, lidnatost Kriteria jevu (procesu):

Více

SPRÁVNÍ OBVOD ORP TRHOVÉ SVINY

SPRÁVNÍ OBVOD ORP TRHOVÉ SVINY Správní obvod obce s rozšířenou působností Trhové Sviny leží v jihovýchodní části kraje při hranici s Rakouskem. Na území správního obvodu zasahuje z východu Třeboňská pánev, převážnou část území však

Více

ostatní plochy 26,0% zastavěné plochy a nádvoří 9,2% vodní plochy 1,9%

ostatní plochy 26,0% zastavěné plochy a nádvoří 9,2% vodní plochy 1,9% Přirozeným centrem jižní Moravy je město Brno s dominantami hradu Špilberk a katedrálou na Petrově. S počtem 369 559 obyvatel, žijících ve 29 městských částech, je druhým největším městem České republiky.

Více

Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled

Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled Prioritní osa 1 (PO 1) Sociokulturní život města Strategický cíl PO 1 - Město nabízející bohaté možnosti využití volného času

Více

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci 4. Trh práce Ekonomická aktivita podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2001 Podíl ekonomicky aktivních osob byl v roce 2001 ve Zlínském kraji o 0,6 procentního bodu nižší než v České republice a v rámci

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji snižuje i přes celorepublikový růst Pracovní síla v kraji v roce 9 představovala 9,9 tis. osob. Z dlouhodobého hlediska byla nejvyšší v roce 7, v následujících

Více

Strategický plán rozvoje obce Třemešná

Strategický plán rozvoje obce Třemešná Strategický plán rozvoje obce Třemešná 2011 2015 Obsah PŘEDMLUVA... 3 GEOGRAFICKÁ POLOHA OBCE... 3 OBYVATELSTVO... 3 INFRASTRUKTURA... 3 SLUŽBY V OBCI... 4 PODNIKÁNÍ V OBCI... 4 RIZIKA OVLIVŇUJÍCÍ ROZVOJ...

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

KOSTELEC NAD ORLICÍ na jihovýchodě 22 obcí Kostelec nad Orlicí Borohrádek Týniště nad Orlicí podhůří Orlických řeky Orlice

KOSTELEC NAD ORLICÍ na jihovýchodě 22 obcí Kostelec nad Orlicí Borohrádek Týniště nad Orlicí podhůří Orlických řeky Orlice Správní obvod Kostelce nad Orlicí leží na jihovýchodě Královéhradeckého kraje. Na severozápadě sousedí s obcemi správního obvodu Hradec Králové, na severu se správním obvodem Dobruška, na východě se správním

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov Stránka č. 1 z 5 Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Karlovarský kraj je druhý nejmenší z krajů ČR a žije v něm nejméně obyvatel. Karlovarský kraj se rozkládá na 3,3 tis. km 2, což představuje 4,2 % území České republiky a je tak druhým

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Sídelní struktura kraje se vyznačuje mimořádnou hustotou obyvatelstva a jeho koncentrací na území Ostravsko-karvinské aglomerace Moravskoslezský kraj se rozkládá na ploše 5 427 km

Více

Postavení venkova v krajích České republiky

Postavení venkova v krajích České republiky Postavení venkova v krajích České republiky Úvod 1. Vymezení venkova Obsah publikací 2. Venkovský a městský prostor v kraji 2.1. Území, sídelní struktura, dostupnost 2.2. Obyvatelstvo 2.3. Ekonomika 2.4.

Více

4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR

4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR 4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR 4.1. Úroveň vzdělání podle krajů a SO ORP Rozdílná úroveň vzdělání v regionech zůstala přibližně ve stejných proporcích jako při sčítání 2001. Velmi

Více

VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010

VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010 VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ODBOR POLITIKY BYDLENÍ ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE PROSINEC 2010 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor politiky bydlení Ústav územního rozvoje

Více