Posuzování bezpečnosti u strojního zařízení Nové a Provozované Stroje

Transkript

1 Posuzování bezpečnosti u strojního zařízení Nové a Provozované Stroje Ing. František Valenta ELVAM Tel-fax fax-záznam znam : mob: : Jak se liší legislativní požadavky na zajištění bezpečnosti u nově vyrobených strojů, od požadavk adavků na zajištění bezpečnosti u provozovaných strojů

2 1.SKUPINA Nové výrobky - Bezpečnost strojních zařízen zení splnění bezpečnostn nostních požadavk adavků nových výrobků produktů (zákon č.22/1997sb., o technických požadavc adavcích ch na výrobky a odpovídaj dající nařízen zení vlády NV č.17/2003 Sb. (168/1997Sb.), NV č.. 616/2004 Sb. (18/2003 Sb., 169/1997 Sb.) a NV č. 176/200 /2008 Sb. (170/1997 Sb.). (MPO ÚNMZ - ČOI)

3 Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) International Organization for Standardization Mezinárodní elektrotechnické komise (IEC)International Electrotechnical Commission Evropského výboru pro normalizaci (CEN) Evropského výboru pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC). ISO Mezinárodní organizace pro normalizaci International Organization for Standardization

4 Evropského výboru pro normalizaci (CEN) Evropského výboru pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC). JIS B NFPA 79 EN GB/T EN GB/T NFPA 79 JIS B KSCIEC EAS AS mod. EAS KSCIEC AS mod.

5 L e g i s l a t i v a pro nové stroje ČSN EN ISO Bezpečnost strojních zařízení Všeobecné zásady pro konstrukci Posouzení rizika a snižování rizika Tato norma nahrazuje ČSN EN ISO ( ) z června 2004, ČSN EN ISO ( ) z května 2004, ČSN EN ISO ( ) z dubna 2008.

6 Požadavek na výrobek 1 Strojní zařízení Evropská směrnice 2006/42/ES 98/37/EU Zrušuje se Nařízení vlády ČR NV176/2008 Sb. (novelizace) NV č.24/2003 Sb. (89/392/EEC) (NV17/1997Sb.) 2 Zařízení nízkého napětí (nn) 3 Elektro - magnetická kompatibilita (EMC) 2006/95/ES týkající se elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí 73/23/EEC 2004/108/ES 89/336/EEC NV č.17/2003 Sb. NV č.616/2006 Sb. NV č.18/2003 Sb. Rozhodujícím okamžikem je datum, který určuje amábýt uváděn jako údaj na titulní straně průvodní dokumentace Start projektu ES ES Uvádění zařízen zení na trh nebo do provozu

7 V úvodu je nutné upozornit, že každá norma je z hlediska uváděných požadavků, zařazena pod určitý typ: Norma typu A základní bezpečnostní norma, uvádějící základní pojmy, zásady pro konstrukci a všeobecná hlediska, která mohou být aplikována na všechna strojní zařízení. Norma typu B skupinová bezpečnostní norma, zabývající se jedním bezpečnostním hlediskem nebo jedním typem bezpečnostního zařízení, které může být použito pro větší počet strojních zařízení. norma typu B1- se týká jednotlivých ezpečnostních hledisek (např. bezpečných vzdáleností, teploty povrchu,hluku), norma typu B2- se týká příslušných bezpečnostních zařízení (např.dvouručních ovládacích zařízení, blokovacích zařízení, zařízení citlivých na tlak, ochranných krytů), Norma typu C bezpečnostní normy pro stroje, určující detailní bezpečnostní požadavky pro jednotlivý stroj nebo skupinu strojů. Pokud se norma typu C odchyluje od jednoho nebo více opatření, kterými se zabývá část této normy, má přednost dodržení normy typu C. (Norma typu C je norma výrobková) Závaznost jednotlivých norem je dána jejich vyhlášením ve Věstníku jako norem harmonizovaných (popřípadě norem určených) i když splnění základních požadavků stanovených evropskými směrnicemi nebo nařízením vlády, je možné prokázat i jiným způsobem než těmito normami. Tato možnost však nebývá výrobci vzhledem ke složitosti legislativního řešení využívána. Harmonizovaná norma je norma, která je v souladu s uvedeným dokumentem. je v souladu

8 Norma typu A základní bezpečnostní norma A B Norma typu B skupinová bezpečnostní norma B1 B2 Norma typu výrobková norma - C - výrobková norma Výběr r harmonizovaných bezpečnostn nostních norem pro strojní zařízen zení: ČSN EN ISO Bezpečnost strojních zařízení Všeobecné zásady pro konstrukci Posouzení rizika a snižování rizika ČSN EN ISO Bezpečnost strojních zařízení Bezpečné vzdálenosti k zamezení dosahu k nebezpečným místům horními a dolními končetinami ČSN EN 349 SN EN 349 Bezpečnost strojních zařízení Nejmenší mezery k zamezení stlačení částí lidského těla

9 Normy s požadavky na zásady bezpečnosti při vývoji a konstrukci strojního zařízení ČSN EN ISO (954-1) Bezpečnost strojních zařízení - Bezpečnostní části řídicích systémů - Část 1: Všeobecné zásady pro konstrukci ČSN EN ISO Bezpečnost strojních zařízení Bezpečnostní části řídicích systémů Část 2: Ověřování ČSN EN Bezpečnost strojních zařízení - Funkční bezpečnost elektrických, elektronických a programovatelných elektronických řídicích systémů souvisejících s bezpečností ČSN EN ed.2 ( ) Bezpečnost strojních zařízen zení Elektrická zařízen zení strojů Část 1: VšeobecnV eobecné požadavky. ČSN EN ISO Bezpečnost strojních zařízení - Nouzové zastavení - Zásady pro konstrukci ČSN EN 1037 Bezpečnost strojních zařízení Zamezení neočekávanému spuštění. ČSN EN 1088 SN EN 1088 Bezpečnost strojních zařízení Blokovací zařízení spojená s ochrannými kryty Zásady pro konstrukci a volbu.

10 ČSN EN Bezpečnost strojních zařízení. Indikace, značení a uvedení do činnosti Část 1: Požadavky na vizuáln lní,, akustické a taktilní signály ČSN EN Bezpečnost strojních zařízení. Indikace, značení a uvedení do činnosti Část 2: Požadavky na značen ení ČSN EN Bezpečnost strojních zařízení. Indikace, značení a uvedení do činnosti Část 3: Požadavky na umíst stění a funkci ovláda dačů ČSN EN ed.2 Bezpečnost strojních zařízení Elektrická snímací ochranná zařízení Část 1: VšeobecnV eobecné požadavky a zkoušky ky ČSN CLC/TS Bezpečnost strojních zařízení Elektrická snímací ochranná zařízení Část st 2: Zvláš áštní požadavky na aktivní optoelektronická ochranná zařízen zení (AOPD) ČSN EN Bezpečnost strojních zařízení Elektrická snímací ochranná zařízení Část 3: Zvláš áštní požadavky na aktivní optoelektronická ochranná zařízen zení citlivá na rozptylový odraz (AOPDDR) Požadavky na EMC strojních zařízen zení ČSN EN Elektromagnetická kompatibilita (EMC) Část Kmenové normy Odolnost - Prostřed edí obytné, obchodní a lehkého ho průmyslu. ČSN EN ed.2 Elektromagnetická kompatibilita (EMC) Část st Kmenové normy Odolnost Průmyslov myslové prostřed edí. ČSN EN Elektromagnetická kompatibilita (EMC) Část Kmenové normy Emise Prostřed edí obytné, obchodní a lehkého ho průmyslu. myslu. ČSN EN Elektromagnetická kompatibilita (EMC) Část Kmenové normy Emise Průmyslov myslové prostřed edí.

11 NV č.176/2008 Sb. - Příloha 2 PROHLÁŠENÍ 1. OBSAH A. ES PROHLÁŠENÍ O SHODĚ PRO STROJNÍ ZAŘÍZENÍ Pro vypracování tohoto prohlášení a jeho překladů platí stejné podmínky jako pro návody k použití (viz příloha č.1 bod písm. a) a b)). Prohlášení musí být napsáno strojem, nebo tiskacími písmeny rukou. Toto prohlášení se vztahuje výlučně na strojní zařízení ve stavu, v jakém bylo uvedeno na trh, a nevztahuje se na součásti, které byly následně přidány konečným uživatelem, nebo následně provedené zásahy konečného uživatele. ES prohlášení o shodě musí obsahovat následující údaje: 1.údaje o výrobci nebo zplnomocněném zástupci u fyzické osoby jméno a příjmení nebo obchodní firmu a trvalý pobyt nebo adresu místa bydliště nebo místo podnikání, u právnické osoby název nebo obchodní firmu a její sídlo nebo umístění organizační složky, 2. jméno a adresu osoby pověřené kompletací technické dokumentace (ve smyslu ustanovení druhého odstavce bodu 2. části A přílohy č. 7 k tomuto nařízení), přičemž tato osoba musí být usazena v členském státě Evropské unie, 3. popis a identifikaci strojního zařízení, včetně obecného označení, funkce, modelu, typu, výrobního čísla a obchodního názvu, osoby oprávněné vypracovat prohlášení jménem výrobce nebo jeho oprávněného zástupce a její podpis. 4. větu s prohlášením, že strojní zařízení splňuje všechna příslušná ustanovení předmětného předpisu Evropských společenství 1) a, pokud to přichází v úvahu, obdobnou větu s prohlášením o shodě s jinými předpisy Evropských společenství nebo jejich příslušnými ustanoveními, kterým strojní zařízení odpovídá, přičemž musí jít o předpisy zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie, 5. popřípadě jméno, adresu a identifikační číslo notifikované osoby, která provedla ES přezkoušení typu podle přílohy č. 9 k tomuto nařízení a číslo certifikátu ES přezkoušení typu, 6. popřípadě jméno, adresu a identifikační číslo notifikované osoby, která schválila systém komplexního zabezpečování jakosti podle přílohy č. 10 k tomuto nařízení, 7. popřípadě odkaz na použité harmonizované normy uvedené v 3 odst. 2, 8. popřípadě odkaz na jiné použité technické normy a specifikace, 9. místo a datum vydání prohlášení, 10. údaje o totožnosti osoby oprávněné vypracovat prohlášení jménem výrobce nebo jeho oprávněného zástupce a její podpis.

12 Neúplné strojní zařízení g) neúplným strojním zařízením je soubor, který sám o sobě nemůže plnit určitou funkci. Neúplné strojní zařízení je určeno pouze k zabudování do jiného strojního zařízení nebo do jiného neúplného strojního zařízení či zařízení nebo ke smontování s nimi, čímž se vytvoří strojní zařízení, na něž se vztahuje toto nařízení; poháněcí systém je neúplným strojním zařízením. 6 Postup u neúplného strojního zařízení 1) U neúplného strojního zařízení musí být před jeho uvedením na trh a) vypracována příslušná technická dokumentace podle části B přílohy č. 7 k tomuto nařízení, b) vypracován návod k montáži podle přílohy č. 6 k tomuto nařízení a c) vyhotoveno prohlášení o zabudování podle části 1 oddílu B přílohy č. 2 k tomuto nařízení. (2) Návod k montáži a prohlášení o zabudování se přikládají k neúplnému strojnímu zařízení, dokud není zabudováno do úplného strojního zařízení, a poté se stanou součástí technické dokumentace tohoto strojního zařízení. B. PROHLÁŠENÍ O ZABUDOVÁNÍ NEÚPLNÉHO STROJNÍHO ZAŘÍZENÍ Pro vypracování tohoto prohlášení a jeho překladů platí stejné podmínky jako pro návody k použití (viz příloha č. 1 bod písmeno a) a b)). Prohlášení musí být napsáno strojem, nebo tiskacími písmeny rukou. Prohlášení o zabudování musí obsahovat následující údaje: 1. údaje o výrobci nebo zplnomocněném zástupci u fyzické osoby jméno a příjmení nebo obchodní firmu a trvalý pobyt nebo adresu místa bydliště nebo místo podnikání, u právnické osoby název nebo obchodní firmu a její sídlo nebo umístění organizační složky, 2. jméno a adresu osoby pověřené kompletací příslušné technické dokumentace (ve smyslu ustanovení předposledního odstavce části B přílohy č. 7 k tomuto nařízení), přičemž tato osoba musí být usazena v členském státě Evropské unie, 3. popis a identifikaci neúplného strojního zařízení, včetně obecného označení, funkce, modelu, typu, výrobního čísla a obchodního názvu,

13 4. větu s prohlášením, které základní požadavky předmětného předpisu Evropských společenství 1) byly použity a splněny a že byla vypracována příslušná technická dokumentace podle části B přílohy č. 7 k tomuto nařízení a pokud to přichází v úvahu, větu s prohlášením o shodě neúplného strojního zařízení s jinými příslušnými předpisy. Evropských společenství, přičemž musí jít o předpisy zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie, 5. závazek předat na základě odůvodněné žádosti vnitrostátním orgánům příslušné informace o neúplném strojním zařízení. V tomto závazku se uvádí rovněž způsob předání těchto informací a nejsou jím dotčena práva duševního vlastnictví výrobce neúplného strojního zařízení, 6. prohlášení, že neúplné strojní zařízení nesmí být uvedeno do provozu, dokud nebude vydáno prohlášení o shodě úplného strojního zařízení, do něhož má být zabudováno, s ustanoveními tohoto nařízení, 7. místo a datum vydání prohlášení, 8. údaje o totožnosti a podpis osoby oprávněné vypracovat prohlášení jménem výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce.

14 Zásadní změny při posuzování a stanovení bezpečnosti (rizika) strojního zařízení vznikly s účinností ČSN EN a ČSN EN ISO (dříve ČSN EN 954-1), a ČSN EN ISO , Při platnosti nové normy ČSN EN ISO 12100

15 SIL a PL ČSN EN ISO ,2 1,2 ČSN EN ČSN EN ISO Platnost EN a ČSN EN ISO Evropská komise přijala rozhodnutí o prodloužení posuzování shody dle EN se Směrnicí o strojních zařízeních 2006/42/ES do prosince To znamená, že odkaz na EN se i nadále objeví v příštím vydání Úředního věstníku EC. Toto rozhodnutí sdělil CEN (Evropského výboru pro normalizaci). Přesné důsledky tohoto rozhodnutí nejsou zcela jasné, ale zdá se téměř jisté, že konstruktéři strojů budou moci ještě v průběhu příštích dvou let používat v Evropě EN namísto nahrazující normy EN ISO :2006. Ohledně mezinárodní situace (ISO) ještě nepadlo rozhodnutí, ale je předpoklad, že bude následovat evropské rozhodnutí.

16

17 Bezpečnost strojních zařízení Zásady pro posouzení rizika. 1. Analýzu rizika Určení mezních hodnot strojního zařízení Identifikace nebezpečí Odhad rizika 2. Zhodnocení rizika Analýza rizika poskytuje informace požadované pro zhodnocení rizika, které jako důsledek umožňuje rozhodnout, zda je nebo není požadováno snížení rizika

18 ČSN EN ISO (954-1) Bezpečnost strojních zařízení - Bezpečnostní části řídicích systémů - Část 1: Všeobecné zásady pro konstrukci Úroveň vlastností bezpečnostní funkce; PL (performence level) -úroveň provedení, výkonostní úroveň - diskrétní úroveň používaná k určen ení schopností bezpečnostn nostních částí ovládac dacích ch systémů k vykonávání bezpečnostní funkce při předvídatelných podmínkách ČSN EN SN EN Bezpečnost strojních zařízení - Funkční bezpečnost elektrických, elektronických a programovatelných elektronických řídicích systémů souvisejících s bezpečností úroveň integrity - spojitosti bezpečnosti - SIL (Safety Integrity Level) diskrétní úroveň (jedna ze tří možných) pro stanovení požadavků integrity spojitosti bezpečnostních řídících funkcí souvisejících s bezpečností, které mají být přiřazeny k SRECS,

19 Elektrický řídicí systém m související s bezpečnost ností (SRECS) (Safety-Related Electrical Control Systém) Elektrický řídicí systém stroje, jehož porucha může vést k okamžitému nárůstu rizika (rizik) SRECS zahrnuje všechny části elektrického řídicího systému, jehož porucha může vést ke snížení nebo ke ztrátě funkční bezpečnosti a to může zahrnovat jak elektrické napájecí obvody, tak i řídicí obvody. Analýza rizika (risk analysis) kombinace specifikace mezních hodnot stroje, identifikace nebezpečí a odhadu rizika Úroveň vlastností; PL (performance level (PL)) diskrétní úroveň používaná k určení schopností bezpečnostních částí ovládacích systémů k vykonávání bezpečnostní funkce při předvídatelných podmínkách Požadovaná úroveň vlastností; PLr (required performance level (PLr)) úroveň vlastností (PL) používaná k tomu, aby bylo dosaženo pro každou bezpečnostní funkci požadovaného snížení rizika Střední doba do nebezpečné poruchy; MTTFd (mean time to dangerous failure (MTTFd)) očekávaná střední doba do nebezpečné poruchy

20 Ochranné opatření (protective measure) opatření určené k dosažení snížení rizika Realizované konstruktérem: opatření zabudovaná v konstrukci, bezpečnostní ochrana a doplňková ochranná opatření, informace pro používání. Realizované uživatelem: organizace (bezpečné pracovní postupy, kontrola, dovolené pracovní systémy), zajištění a používání dalších bezpečnostních zařízení; používání osobních ochranných prostředků, zaškolení. Aby pomohl konstruktérovi a usnadnil posouzení dosažené úrovně vlastností bezpečnostní funkce (PL), používá tento dokument metodologii, která je založena na kategorizaci struktur podle specifických konstrukčních kritérií a specifikovaného chování v podmínkách závady. Těmto kategoriím je přidělena jedna z pěti úrovní, označených jako kategorie B, 1, 2, 3 a 4. Úrovně vlastností a kategorie se mohou vztahovat na bezpečnostní části ovládacích systémů, jako jsou: ochrannázařízení (např. dvouruční ovládání, blokovací zařízení), elektrická snímací ochranná zařízení (např. fotoelektrické clony), zařízení citlivá na tlak; ovládací jednotky (např. logická jednotka pro ovládací funkce, zpracování dat, monitorování, atd.) a prvky silového ovládání (např. relé, ventily, atd.), a stejně tak na ovládací systémy, které vykonávají bezpečnostní funkce u všech druhů strojních zařízení od jednoduchých zařízení (např. malých kuchyňských strojků nebo automatických dveří a vrat) až po výrobní zařízení (např. balicí stroje, tiskové stroje, lisy).

21 Možnost vyloučení nebezpečí P1 a P2 Závažnost zranění S1 a S2 Četnost a/nebo doba vystavení nebezpečí F1 a F2 Návod pro volbu parametrů S, F a P pro odhad rizika Závažnost zranění S1 a S2 Při určení závažnosti zranění S1 a S2 by měly být vzaty v úvahu obvyklé následky úrazů a běžné léčebné postupy. S1- Například pohmoždění a/nebo tržné rány bez komplikací mají být klasifikovány jako, S2 - zatímco amputace nebo smrt by měly být klasifikovány jako. V odhadu rizika, při vzniklé poruše bezpečnostní funkce, jsou uvažována pouze lehká zranění (obvykle s přechodnými následky), závažná zranění (obvykle s trvalými následky) a smrt.

22 Četnost a/nebo doba vystavení nebezpečí F1 a F2 Obecně platná perioda času, která má být zvolena pro parametr F1 nebo F2 nemůže být specifikována. Nicméně následující výklad může usnadnit, v případě pochybností, správné rozhodnutí. Parametr F2 - má být zvolen tehdy, je-li osoba vystavena nebezpečí často nebo nepřetržitě. Je nepodstatné, zda je vystavena nebezpečí táž osoba nebo postupně různé osoby, např. při používání výtahů. Parametr četnosti má být zvolen podle četnosti a doby trvání přístupu k nebezpečí. Parametr F2 - Je-li četnost vystavení vyšší než jednou za hodinu, má být v tomto případě, bez jakéhokoliv zdůvodnění, zvolen parametr F2, jinak parametr F1. Možnost vyloučení nebezpečí P1 a P2 Je důležité vědět, zda může být poznána nebezpečná situace a zda může být vyloučena dříve, než může dojít k úrazu. Například důležitá je úvaha, zda může být nebezpečí přímo identifikováno jeho fyzikálními vlastnostmi nebo zda může být poznáno pouze technickými prostředky. Důležitá hlediska, která ovlivňují volbu parametru P zahrnují, například: provoz s dozorem nebo bez dozoru; provoz s odborníky nebo laiky; rychlost s jakou vzniká nebezpečí (např. rychle nebo pomalu); možnosti vyvarování se nebezpečí (např. uniknutím); praktické bezpečnostní zkušenosti vztahující se k procesu. Parametr P1 - Vyskytne-li se nebezpečná situace a je-li reálná možnost vyloučení úrazu nebo významného snížení jeho účinků, má být zvolen pouze; Parametr P2 - má být zvolen tehdy, není-li téměř žádná možnost vyloučení nebezpečí.

23

24 ČSN EN ČSN EN 954-1

25 BEZPEČNOST STROJNÍCH ZAŘÍZENÍ ČSN EN elektrická zařízení strojů Ověřování (zkoušky a měření) Ing. František Valenta ELVAM Tel-fax fax-záznam znam : mob: elvam@volny.cz Ověřování (zkoušení, ověřování) Všeobecně V této části IEC jsou uvedeny všeobecné požadavky na elektrická zařízení strojů. Rozsah ověřování bude uveden v normě výrobku určené pro určitý stroj. Pokud norma výrobku určená pro stroj neexistuje, ověřování musí vždy zahrnovat body a), b) af) amůže zahrnovat jeden nebo více zbodů c) až e):

26 ČSN EN ed.2 ověření, že elektrické zařízení odpovídá technické dokumentaci; v případě ochrany před nebezpečným dotykem neživých částí automatickým odpojením, musí být podmínky pro ochranu automatickým odpojením ověřeny podle 18.2; zkouška izolačního odporu (viz 18.3); napěťová zkouška (viz 18.4); ochrana před zbytkovým napětím (viz 18.5); funkční zkoušky (viz 18.6). Při provádění těchto zkoušek se doporučuje dodržet výše uvedené pořadí. Je-li elektrické zařízení modifikováno, musí platit požadavky uvedené v Pro zkoušky podle 18.2 a 18.3 se používá měřicí zařízení podle souboru EN Výsledky ověřování musí být dokumentovány. BEZPEČNOST STROJNÍCH ZAŘÍZENÍ Posuzování bezpečnosti u provozovaných strojů Ing. František Valenta ELVAM Tel-fax fax-záznam znam : mob: elvam@volny.cz

27 2. SKUPINA Provozované výrobky - Bezpečnost strojů,, technických zařízen zení,, přístrojp strojů a nářadí nařízen zení vlády NV č.. 378/2001 Sb minimáln lní požadavky na bezpečný provoz a používání v závislosti na příslup slušném riziku vytvářen eném m daným zařízen zením, zákon č.. 262/2006 Sb. zákonz koník k práce a 309/2006 Sb., (MPSV SÚIP (ČÚBP)( OIP (IBP) zákon č.. 251/2005 Sb. Jaké povinnosti mám provozovatel (uživatel) k udržov ování bezpečnosti strojů a pokud jejich stav neodpovídá aktuáln lnímu stavu norem?

28 Bezpečnost provozovaných strojních zařízen zení dle nařízen zení vlády čís. 378/2001 Sb., s účinností o d kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů,, technických zařízen zení, přístrojů a nářadn adí S uvedením minimáln lních požadavk adavků na bezpečný provoz a používání zařízen zení v závislosti z na příslup slušné riziko vytvářen ené daným zařízen zením. Toto nařízen zení se vztahuje, v souladu s právem Evropských společenstv enství (Směrnice Rady 89/655/EHS), na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízen zení,, přístrojp strojů a nářadn adí,, pokud požadavky na bezpečnost provozu a používání zařízen zení nestanoví zvláš áštní právn vní předpis.

29 Požadovan adovaná technická dokumentace, kterou vypracovává a předává výrobce: Průvodn vodní dokumentace soubor dokumentů obsahujících ch návod n výrobce pro montáž, manipulaci, opravy, údržbu, výchozí a následné pravidelné kontroly a revize zařízen zení (nikoliv elektrická), jakož i pokyny pro případnému výměnu nebo změnu částí zařízen zení. Provozní dokumentace (uživatel) - soubor dokumentů obsahujících průvodní dokumentaci, záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud takový právní předpis není vydán, stanoví-li tak průvodní dokumentace nebo zaměstnavatel. Místní provozní bezpečnostn nostní předpis (uživatel) -předpis zaměstnavatele upravující zejména pracovní technologické postupy pro používání zařízení a pravidla pohybu zařízení a zaměstnanců v prostorech a na pracovištích zaměstnavatele.

30 Kontrola bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu je prováděna podle průvodní dokumentace od výrobce. Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel (uživatel) místním provozním bezpečnostním předpisem. Zařízení musí být vybaveno provozní dokumentací. Následná kontrola bezpečnost musím být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost kontrol jinak. Provozní dokumentace musí být uchovávána po celou dobu provozu zařízení.

31 Vážený pane inženýre, pro potvrzení závěrů našich jednání na MPSV dne a dne zaměřených na smysl ustanovení 4 nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, jež zní: " 4 (1) Kontrola bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu je prováděna podle průvodní dokumentace výrobce. Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem. (2) Zařízení musí být vybaveno provozní dokumentací. Následná kontrola musí být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak. 4)[Například vyhláška č. 18/1979 Sb...] (3) Provozní dokumentace musí být uchovávána po celou dobu provozu zařízení.", sděluji toto odborné stanovisko: Následnou kontrolou uvedenou v odstavci 2 větě druhé je třeba, v návaznosti na ustanovení odstavce 1, rozumět následnou kontrolu bezpečnosti provozu zařízení (prováděnou v průběhu jeho provozu, na rozdíl od kontroly podle odst. 1, prováděné před uvedením do provozu). Názor, na jehož existenci jste upozornil, že totiž následnou kontrolou se rozumí kontrola provozní dokumentace, by odporoval smyslu tohoto předpisu, neboť taková následná kontrola by k bezpečnosti provozu strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí nikterak nepřispívala. S pozdravem Ing. Zdeněk Cais odd. bezpečnosti práce a pracovního prostředí MPSV Praha Doplněno podle data u Zákon 262/2006 Sb., ze dne 21.dubna 2006 zákoník práce Část pátá Hlava 1 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

32 Předcházení ohrožení života a zdraví při práci 101 Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen rizika ). Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci, která zůstává uložená zaměstnavateli podle odstavce 1 nebo zvláštním právním předpisem, je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních ch povinností vedoucích ch zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají.

33 102 Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečností a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů kzajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat ovat je a nebo minimalizovat působenp sobení neodstranitelných rizik. Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat vat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší.

34 K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek a dodržovat ovat metody a způsob zajištění a hodnocení rizikových faktorů podle prováděcího právn vního předpisu. p edpisu. Při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik vychází zaměstnavatel ze všeobecných preventivních zásad, kterými se rozumí Omezování vzniku rizik Odstraňování rizik u zdroje jejich původu Přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnancům s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví. Nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologiemi a pracovními postupy

35 Zák.262/2006 Sb. Část pátá Hlava 1-102, čl.7 Zaměstnavatel je povinen přizpůsobovat opatření měnícím se skutečnostem, Kontrolovat jejich účinnost dodržování a zajišťovat zlepšování stavu pracovního prostředí a pracovních podmínek. Zákon 309/2006 Sb. ze dne 23.května 2006, (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy

36 HLAVA I 1 Úvodní ustanovení Tento zákon zapracovává příslušné předpis Evropských společenství např: Směrnici Rady 89/391/EHS ze dne 12.června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, Směrnici Rady 89/655/EHS ze dne 30.listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci, upravuje v návaznosti na zákon ČR č.262/2006 Sb. (zákoník práce), další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy podle 3 zákoníku práce

37 4 Požadavky na výrobní a pracovní prostředky a zařízení Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky, a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány. Stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadímusíbýt Vybaveny ochrannými zařízeními, která chrání život a zdraví zaměstnanců, Vybaveny nebo upraveny tak, aby odpovídaly ergonomickým požadavkům a aby zaměstnanci nebyli vystaveni nepříznivým faktorům pracovních podmínek Pravidelně řádně udržovány, kontrolovány, a revidovány. Bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, dopravních prostředků a nářadí stanoví prováděcí právní přepis.

38 6 Bezpečnostní značky, značení a signály Na pracovištích, na kterých jsou vykonávány práce, při nichž může dojít k poškození zdraví, je zaměstnavatel povinen umístit bezpečnostní značky a značení a zavést signály, které poskytují informace nebo instrukce týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a seznámit s nimi zaměstnance. Bezpečnostní značky, značení a signály mohou být zejména obrazové, zvukové nebo světelné. Vzhled, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů stanoví prováděcí právní předpis. 9 Odborná způsobilost Zaměstnavatel je povinen zajišťovat a provádět úkoly v hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví zaměstnance (dále jen zajišťování úkolů v prevenci rizik ) s ohledem na Nebezpečí ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců při práci ve vztahu k předmětu činnosti zaměstnavatele, Základní znalosti a dovednosti zaměstnanců Počet zaměstnanců, jejich odbornou připravenost a jimi vykonanou práci.

39 Bezpečnost strojních zařízení K O N E C přednášky Děkuji za pozornost Ing. František Valenta ELVAM Tel-fax fax-záznam znam : mob: elvam@volny.cz