PLÁN PÉČE O DŘEVINY - OBEC ZLATÁ OLEŠNICE

Transkript

1 PLÁN PÉČE O DŘEVINY - OBEC ZLATÁ OLEŠNICE BAOBAB péče o zeleň, s.r.o. květen 2016

2 lokalita: vybrané významné dřeviny na území obce Zlatá Olešnice zadavatel: Obec Zlatá Olešnice, Zlatá Olešnice 145, Trutnov kontaktní osoba: Eva Kmiećová starostka obce mobil: zhotovitel: BAOBAB péče o zeleň, s.r.o., Alšova 5/3, Únětice odpovědná osoba: Ing. Petr Růžička telefon: ruzicka@baobab.cz datum:

3 OBSAH 1 INVENTARIZACE METODIKA INVENTARIZACE 4 2 STÁVAJÍCÍ STAV ROZDĚLENÍ DLE PROVOZNÍ BEZPEČNOSTI ROZDĚLENÍ DLE FYZIOLOGICKÉ VITALITY ROZDĚLENÍ DLE ZDRAVOTNÍHO STAVU ROZDĚLENÍ DLE PERSPEKTIVY 8 3 PLÁN PÉČE IDENTIFIKACE RIZIK A NÁVRH ŘEŠENÍ TECHNOLOGIE NAVRŽENÝCH ZÁSAHŮ HARMONOGRAM PRACÍ NÁSLEDNÁ PÉČE 13 Příloha č. 1 - fotodokumentace Příloha č. 2 inventarizace (tabulka) Příloha č. 3 plán péče (tabulka) Příloha č. 4 situace (zákres do mapy) - 3 -

4 1 INVENTARIZACE Hodnocení stavu dřevin na pozemcích obce Zlatá Olešnice včetně plánu péče a návrhu zásahů vedoucích především k zajištění provozní bezpečnosti ve vybraných lokalitách bylo provedeno na základě žádosti obce a místního šetření provedeného dne V průběhu minulých let již došlo k ošetření některých významných dřevin, vyhotovení plánu péče podpoří koncepční a systematickou péči o stromy k obci. Stromy byly hodnoceny vizuálně proti poškození zlomem vzhledem k běžným klimatickým podmínkám (rychlost větru 32 m/s). Není hodnocen stav kořenových systémů, hodnocení se zabývá pouze vizuálně patrnými symptomy. Cílem prováděného hodnocení je zjištění následujících parametrů: fyziologické stáří dřevin, jejich fyziologická vitalita, zdravotní stav, perspektiva, provozní bezpečnost, návrh zásahu a jeho naléhavost. Současně jsou uvedeny důležité skutečnosti mající vliv na stabilitu hodnoceného jedince. Průměry kmenů byly měřeny obvodovým/průměrovým pásmem Richter - BM 2,5. Stromy byly zakresleny do situace. 1.1 Metodika inventarizace lokalizace stromu (orientační zákres do situace) číslo stromu (průběžná číselná řada) určení taxonu (rod, druh, případně kultivar kultivaru; česky + vědecky) průměr kmene v centimetrech (průměr kmene ve výšce 1,3 m nad zemí měřený pásmem) fyziologické stáří (parametr, který popisuje stadium vývoje jedince; kromě věku stromu ho ovlivňují především stresující faktory prostředí) 1 výsadba ve fázi aklimatizace, mladý nálet 2 mladý jedinec (dynamický výškový růst) 3 dospívající jedinec (dorůstající do velikosti dospělého stromu) 4 dospělý jedinec (stagnace růstu) 5 starý jedinec (ústup koruny) fyziologická vitalita (souhrnný parametr, který popisuje životaschopnost jedince, tzn. dynamiku průběhu jeho fyziologických funkcí) 1 vitalita výborná až snížená 2 vitalita zřetelně snížená (stagnace růstu, prosychání koruny na periferních oblastech koruny 3 vitalita výrazně snížená (začínající ústup koruny, odumřelý vrchol koruny) 4 vitalita zbytková (větší část koruny odumřelá) 5 suchý strom - 4 -

5 zdravotní stav (charakterizuje jedince z pohledu jeho mechanického narušení či poškození; hodnotí všechna narušení stromu jako mechanického objektu bez ohledu jejich bezprostředního vlivu na celkovou stabilitu jedince) 1 zdravotní stav výborný až dobrý 2 zdravotní stav zhoršený (mechanické narušený významného charakteru) 3 zdravotní stav výrazně zhoršený (přítomnost poškození snižujících dožití hodnoceného jedince) 4 zdravotní stav silně narušený (souběh defektů či přítomnost poškození výrazně snižujících dožití hodnoceného jedince) 5 rozpadající se/rozpadlý strom (akutní riziko rozpadu, rozpadlý jedinec) perspektiva (doba setrvání hodnoceného stromu na stanovišti za současného plnění všech jeho funkcí) 0 strom bez perspektivy 1 perspektiva krátkodobá (do 10 let) 2 perspektiva dlouhodobá (nad 10 let) provozní bezpečnost (souhrnný parametr, který vyjadřuje míru stability stromu (odolnost proti vyvrácení, rozlomení koruny, pádu větví) vztaženou na konkrétní stanoviště (přítomnost cílů pádu) s přihlédnutím k rizikovému potenciálu konkrétního jedince. Rizikovým potenciálem rozumíme schopnost stromu způsobit škodu na majetku či újmu na zdraví v důsledku jeho selhání; je daný velikostí potažmo kinetickou energií stromu, případně jeho částí, které by při jeho selhání dopadly na objekty v jeho okolí) slovní hodnocení 0 PB dobrá (strom neohrožuje své okolí) 1 PB zhoršená (strom ohrožuje své okolí) 2 PB kritická (strom vážně ohrožuje své okolí, hrozí škoda značného rozsahu) 3 PB havarijní (strom svým stavem zřejmě a bezprostředně ohrožuje život či zdraví nebo hrozí škoda značného rozsahu) poznámka ke stavu stromu - jiné podstatné či zpřesňující skutečnosti (důležité pro návrh zásahu) návrh zásahu (návrh konkrétní technologie zásahu) 2 STÁVAJÍCÍ STAV Celkem bylo hodnoceno 47 ks dřevin. Do plánu péče byly zahrnuty významné dřeviny v obci dominantní svým umístěním či vzrůstem. Nejmohutnější dřevinou v centru obce je lípa před kostelem. Spolu s okolními jírovci tvoří hodnotný vegetační prvek v místě. Tyto mohutné stromy vyžadují průběžnou a kontinuální péči, pokud mají plnit všechny požadované funkce. Páteřní komunikace je lemovaná ve směru od obecního úřadu v současnosti mezernatou javorovou alejí, výše najdeme i mohutné lípy. U dřevin v blízkosti komunikace se projevují - 5 -

6 negativní účinky stanoviště - stromy mají často v důsledku provozu poškozené báze kmenů, u mnohých z nich byla zjištěna hniloba v různé fázi vývoje, nestabilní tlakové vidlice, odumřelé větve v korunách. Stromy byly v minulosti ošetřeny, z důvodu snížené vitality i nadále dochází k prosychání, hnilobou oslabené větve je nutné nadále odlehčovat. Do plánu péče bylo zahrnuto i několik mladých dřevin v blízkosti komunikace, které mohou být v budoucnu cenným vegetačním doprovodem. V louce před příjezdem do centra obce vyrůstá letitý mohutný dub. Přesto, že jeho koruna je výrazně proschlá, jeho estetická hodnota je značná. Nesporný je i jeho význam historický, je jistě pamětníkem mnohých zdejších události. Nedaleko vyrůstá další mladý dub, který může být jeho následovníkem. Vegetační doprovod při vstupu na hřiště tvoří skupina olší a bříz. U některých bylo zjištěno rozsáhlé poškození kmene a rozvoj hniloby, vzhledem k exponovanosti lokality je pro zajištění provozní bezpečnosti navrženo odstranění nejvíce poškozených stromů. U ostatních je navrženo vhodné ošetření, stejně jako u vzrostlého jasanu v blízkosti dětského hřiště. Nálety zarostlé údolí pod hřištěm ukrývá mohutný dub s rozložitou korunou. V důsledku zastínění okolními porosty u něj došlo k odumření větví ve spodních partiích koruny. Proto je nejdůležitějším opatřením podporujícím vitalitu stromu odstranění vrůstajících a nadměrně zastiňujících mladých dřevin. Další velikány ukrývá porost u hráze rybníka. Na křižovatce cest najdeme dvojici javoru a jasanu, dále v porostu nádherný dvojkmen dubu. Ten je však dosud částečně ukrytý zrakům návštěvníků lokality za hustými nálety. Všechny tři dřeviny jsou dominantní svým vzrůstem, v případě dvojice u křižovatky se k významu přičítá i nesporná estetická funkce jako doplňku tohoto rekreačního místa. Když pokračujeme cestou od rybníka ke kostelu, uvítá nás při vstupu do obce mohutná lípa se zajímavým habitem. Strom doplňuje tabulka s letopočtem. Přesto, že se jedná o strom se sekundární korunou, o jeho minimálně estetickém významu se nedá pochybovat. Stav stromů byl hodnocen dle následujících hledisek: 2.1 Rozdělení dle provozní bezpečnosti Provozní bezpečnost je souhrnný parametr, který vyjadřuje míru stability stromu (odolnost proti vyvrácení, rozlomení koruny, pádu větví) vztaženou na konkrétní stanoviště (přítomnost cílů pádu) s přihlédnutím k rizikovému potenciálu konkrétního jedince. Rizikovým potenciálem rozumíme schopnost stromu způsobit škodu na majetku či újmu na zdraví v důsledku jeho selhání; je daný velikostí potažmo kinetickou energií stromu, případně jeho částí, které by při jeho selhání dopadly na objekty v jeho okolí. U přibližně čtvrtiny dřevin je provozní bezpečnost dobrá. U necelých tří čtvrtin stromů najdeme drobnější poškození kmenů či kosterních větví, v korunách pak odumřelé větve menších dimenzí. Provozní bezpečnost v jejich okolí je zhoršená. V některých případech se jedná o stromy se zásadnějšími defekty, ale v lokalitách, kde nehrozí ublížení na zdraví ani způsobení škody na majetku. U lípy na svahu nad kostelem hodnotíme provozní bezpečnost jako kritickou! Tento stav je způsoben rozsáhlou hnilobou báze a kmene

7 2.2 Rozdělení dle fyziologické vitality Fyziologická vitalita je souhrnný parametr, který popisuje životaschopnost jedince, tzn. dynamiku průběhu jeho fyziologických funkcí, schopnost reagovat na vlivy prostředí a bránit se napadení patogenními organizmy. Hodnotí se hlavně defoliace koruny, malformace větvení, prosychání koruny a vývoj sekundárních výhonů. Přesto, že se jedná o relativní hodnotu, která se v průběhu času mění, je důležitá pro návrh konkrétního ošetření a interval jeho opakování (podle reakce stromu). Téměř polovina hodnocených dřevin má fyziologickou vitalitu výbornou nebo sníženou. U více než poloviny dřevin je však vitalita zřetelně nebo výrazně snížená. Pokles fyziologické vitality souvisí ve většině případů se zásahem do kořenového systému dřevin v kombinaci s nepříznivými účinky stanoviště (blízkost komunikace). Trend poklesu vitality u dřevin v blízkosti hlavní silnice bude pravděpodobně v dalších letech pokračovat, stromy tak reagují na poškození kořenového systému. Proto je i v budoucnu nutná pravidelná revize stavu dřevin a kontinuální péče

8 2.3 Rozdělení dle zdravotního stavu Zdravotní stav charakterizuje jedince z pohledu jeho mechanického narušení či poškození; hodnotí všechna narušení stromu jako mechanického objektu bez ohledu jejich bezprostředního vlivu na celkovou stabilitu jedince. U řady dřevin bylo zjištěno poškození povrchových kořenů, hniloba kmene a/nebo kosterních větví s aktivním průběhem, rozsáhlé poškození kmenů, nestabilní nebo již prasklá tlaková vidlice (úzké větvení s vrůstající kůrou, které hrozí rozlomením), přítomnost silných odumřelých větví nebo rozsáhlých zlomů v korunách. Často se vyskytuje i souběh výše uvedených defektů. Zdravotní stav těchto dřevin je zhoršený až silně narušený. 2.4 Rozdělení dle perspektivy Perspektivou rozumíme dobu setrvání hodnoceného stromu na stanovišti za současného plnění všech jeho funkcí. Vychází z celkového stavu stromu (narušení nosných struktur) a jeho fyziologické vitality. Přibližně dvě třetiny hodnocených dřevin má perspektivu funkčního setrvání na stanovišti dlouhodobou (nad 10 let). Jako krátkodobá (do 10 let) byla perspektiva vyhodnocena u dřevin s pravděpodobností poškození kořenů a/nebo hnilobou kmene

9 3 PLÁN PÉČE Cílem plánu péče je návrh postupu dlouhodobé údržby stromů v rámci hodnoceného území. Nejdůležitější podmínkou je zajištění provozní bezpečnosti a prodloužení funkčního setrvání stromů na dané lokalitě. 3.1 Identifikace rizik a návrh řešení V současnosti byly u hodnocených stromů zjištěny následující skutečnosti, které je třeba řešit: poškození kmenů, hniloba U řady dřevin byla zjištěna rozsáhlejší hniloba báze nebo kmene, často i kosterního větvení a kosterních větví. U několika dalších dřevin byla zjištěna hniloba kmene menšího rozsahu (podélná žebra na kmeni, drobná lokální poškození, kalusující vstupy do dutin) prozatím bez vlivu na stabilitu. Návrh řešení: dřeviny s rozsáhlejší hnilobou kmene jsou často navrženy k redukci (obvodové nebo alespoň lokální). Ostatní dřeviny lze prozatím ošetřit běžným udržovacím řezem (bezpečnostní, zdravotní). U všech dřevin s přítomností hniloby je nutná pravidelná kontrola jejich stavu. dřeviny s poklesem fyziologické vitality U dřevin zejména v blízkosti komunikace byl zjištěn pokles fyziologické vitality s různou intenzitou. Dochází k malformacím větvení (zkracování a změna architektury dlouhých výhonů), stagnaci růstu, k prosychání koruny. Ve většině případů se jedná o stromy, u kterých je pravděpodobnost poškození kořenových systémů. Návrh řešení: Dřeviny s poklesem vitality je ještě možné ošetřit, je však nutné sledovat jejich stav a v případě rychlého zhoršení (výrazné prosychání, plodnice dřevních hub na bázi kmene nebo v kořenové zóně) je kácet. odumřelé větve v korunách V korunách některých dřevin se nacházejí odumřelé větve různých dimenzí. Ty jsou často důsledkem přirozeného vývoje (stárnutí, zástin), někde však k prosychání dochází v důsledku narušení kořenového systému stromů. Návrh řešení: odumřelé větve lze odstranit při řezu (bezpečnostní, zdravotní, redukční). U mohutného dubu č. 9 je možné ponechat stabilní odumřelé dřevo, které má v koruně takto letitých stromů estetickou i ekologickou hodnotu, tvoří prvky se zvýšeným biologickým potenciálem. nestabilní tlakové vidlice U řady dřevin byla zjištěna přítomnost tlakových větvení (úzké nestabilní větvení s vrůstající kůrou, které v budoucnu hrozí rozlomením). Část tlakových větvení (i prasklých) byla v průběhu minulých let zajištěna instalací bezpečnostních vazeb (pružných i vrtaných)

10 Návrh řešení: Do korun dřevin s tlakovým větvením, které nebyly prozatím ošetřeny, bude založena bezpečnostní vazba. sekundární koruny Lípa č. 43 byla v minulosti radikálně sesazena. Další péče poté chyběla a strom byl ponechán samovolnému vývoji. V současnosti je koruna tvořena sekundárními výhony (pocházejí ze spících či adventivních pupenů). Vyšší nebezpečí statického selhání sekundárních korun ponechaných delší dobu bez péče hrozí díky následujícím skutečnostem: a) u sekundárních výhonů, které se tvoří z pupenů na okraji řezné rány, přestává fungovat mechanismus posilování větevního nasazení každoročním asynchronním přírůstem větve vyššího a nižšího řádu, čímž dochází k vytvoření pevného spojení formou větevního kornoutu (SHIGO, 1991). Navíc tloušťkový přírůst výhonů je oproti omezenému přírůstu hlav, na které tyto nasedají, velice bujný. b) při v minulosti nevhodně provedeném radikálním sesazení vznikají velké řezné rány, které jsou v průběhu času infikovány dřevní houbou. Pokud je koruna ponechána samovolnému vývoji, vede postup rozkladu v nasazení kosterních větví často k jejímu rozpadu. c) Mezi jednotlivými výhony nefunguje apikální kontrola. Všechny výhony tak spolu soutěží o přístup ke světlu, aniž by byly nuceny tvořit postranní větve. Úhly nasazení jednotlivých větví jsou velmi ostré a často se mezi nimi vytvářejí defektní typy větvení. Na obrázku dole vidíme typickou korunu v důsledku absence apikální kontroly štíhlé nevětvené výhony, z nichž žádný není dominantní, všechny si konkurují. Návrh řešení: u stromu bude provedena stabilizace sekundární koruny. potlačené, neperspektivní stromy Do korun některých hodnotných dřevin vrůstají drobnější náletové dřeviny, případně rostou v jejich těsné blízkosti a zastiňují spodní partie cenných jedinců. Ty v důsledku zastínění prosychají nebo se deformují. Návrh řešení: Nálety, které ovlivňují zdárný růst sousedních hodnotnějších dřevin, jsou navrženy k odstranění. Pro zajištění provozní bezpečnosti - minimalizaci ohrožení zdraví osob případně škod na majetku - je třeba nyní provést ošetření stromů. Celkový přehled navržených zásahů uvádí následující tabulka: druh zásahu výchovný řez zdravotní řez bezpečnostní řez obvodová redukce stabilizace sekundární koruny pouze lokální zásah bez zásahu počet jedinců 3 ks 10 ks 24 ks 2 ks 1 ks 1 ks 5 ks

11 3.2 Technologie navržených zásahů Řezy budou provedeny v souladu se Standardy péče o přírodu a krajinu Řez stromů SPPK A02 002:2012. ZDRAVOTNÍ ŘEZ (RZ) - komplexní opatření s cílem zabezpečit dlouhodobou funkci a perspektivu stromu s udržením jeho dobrého zdravotního stavu, vitality a provozní bezpečnosti. Odstraňujeme větve strukturálně nevhodné (kodominantní výhony apod.), s tlakovými vidlicemi či jinak narušeným větvením, nevhodně postavené (sekundární výhony vrůstající do koruny, křížící se větve apod.), mechanicky poškozené, zlomené, se sníženou stabilitou, napadené chorobami či škůdci, usychající a suché. Ponechávání drobných suchých větví v koruně není technologickou chybou (nutno přizpůsobit konkrétnímu stanovišti). Při tomto řezu nedochází k patrnému narušení habitu ošetřovaného stromu, je optimální provádět ho v období plné vegetace. Zdravotní řez neřeší aktuální statické poměry celého jedince (jako například riziko vývratu, zlomu kmene, rozpadu koruny apod.). BEZPEČNOSTNÍ ŘEZ (RB) - nejjednodušší druh udržovacího řezu, jehož cílem je zajištění aktuální provozní bezpečnosti. Týká se pouze těch částí koruny, které bezprostředně hrozí odlomením a pádem, neřeší komplexní statické poměry celého stromu (možnost vývratu, zlomu kmene, rozpadu koruny). Zahrnuje odstranění větví silných suchých, narušujících provozní bezpečnost, zlomených či nalomených, se sníženou stabilitou, mechanicky poškozených, sekundárních (přerostlé staticky rizikové výhony pocházející z adventivních či spících pupenů), s defektním větvením, volně visících. Jeho provedení je možné kdykoli během roku. REDUKČNÍ ŘEZY LOKÁLNÍ (RL) lokální redukce směrem k překážce (RL-SP) redukce části koruny kolidující s budovami či jinými objekty. lokální redukce z důvodu stabilizace (RL-LR) symetrizace, zmenšení torzního namáhání kmene u výrazně nepravidelné koruny, odlehčení přetížených kosterních větví. úprava průjezdního či průchozího profilu (RL-PV) odstranění částí koruny bránících provozu. STABILIZAČNÍ ŘEZY - redukují velikost koruny stromu s cílem snížit riziko vývratu, zlomu kmene či rozpadu koruny u stromů s narušenou stabilitou. V případě realizace stabilizačních řezů na zdravých stromech s primární korunou bez odůvodnění dochází k trvalému poškození stromu. obvodová redukce (RO) - provádí se především ve svrchní třetině koruny stromu za účelem zmenšení náporové plochy koruny stromu a snížení těžiště stromu, současně podpoří regeneraci ve spodních částech koruny a na kmeni. Nejvíce se zakracují větve v horní části koruny a směrem dolů se délka zkrácení zmenšuje. Nelze provádět u mladých jedinců ve fázi intenzivního výškového růstu, je určena především pro dospělé a senescentní jedince. Pokud je to možné, řezem neměníme tvar koruny žádoucí a typický pro daný druh či kultivar

12 stabilizace sekundární koruny (SSK) radikální obvodová redukce přerostlých sekundárních výhonů s cílem udržení sekundární koruny ve stabilním stavu nebo postupným převedením na tvarovací řez. Může být kombinovaná se selektivním proředěním výhonů. Provádí se na jedincích s radikálně v minulosti redukovanou primární korunou bez adekvátní následné péče. INSTALACE VAZEB instalace bezpečnostních vazeb na staticky oslabené stromy. Cílem je zlepšení statických poměrů jedince a zabránění rozlomení koruny. pružná vazba - ze syntetických materiálů, pro tlaková větvení bez dalšího poškození, standardizovaný lanový systém (COBRA, ARCO, FLORAPAS, GEMINY a pod.), instalace dle technologického postupu uváděného výrobcem, instalace horní úrovně vazby v 2/3 3/4 výšky větvení, dolní úrovně v 1/3 1/2 výšky větvení, instalovaná vazba nesmí být v žádném případě předepjatá! (pozor na instalaci mimo vegetaci, vazba se po olistění zpravidla napne), funkční životnost cca 5-10 let; - VDS pružná vazba standardní, nosnost min. 2 t - VDZ pružná vazba zesílená, nosnost min. 4 t vrtaná vazba z galvanizované oceli, pro nestabilní větvení (hniloba, trhlina), dlouhodobé a do budoucna udržitelné řešení, místo instalace nesmí jevit známky infekce dřevními houbami, úroveň instalace 1/3 výšky větvení, vazba musí být instalovaná jako předepjatá!, musí být dodrženy platné postupy pro použití jednotlivých prvků (především lanových svorek), životnost až 50 let; - VVS vrtaná vazba standardní, nosnost min. 2 t (použité prvky: závitová tyč M16, oko M16, očnice, matice M16, podložky, lano průměr 10 mm 222 drátů, lanové svorky 10 DIN ks na každé straně) - VVZ vrtaná vazba zesílená, nosnost min. 4 t (použité prvky: závitová tyč M16, oko M16, očnice, matice M16, podložky, lano průměr 12,5 mm 222 drátů, lanové svorky 13 DIN ks na každé straně) KÁCENÍ - pokácení stromu s rozřezáním a odstraněním větví a kmene, se složením na hromady v blízkosti stromu nebo s naložením na dopravní prostředek. běžné kácení (KB) kácení v běžných podmínkách, bez nutnosti spouštění kmene nebo částí koruny; rizikové kácení (KR) kácení ve ztížených podmínkách, většinou s nutností spouštění kmene nebo částí koruny (v blízkosti stromu určeného k odstranění se vyskytují objekty, které by byly ohroženy pádem stromu nebo nárazem větví odlomených při pádu kmene, případně by práce byly komplikovány pohybem cizích osob)

13 3.3 Harmonogram prací Rozdělení zásahů dle naléhavosti ukazuje následující graf: 1 - naléhavý zásah jedná se o stromy v kritickém stavu nebo na exponovaných místech, jejichž ošetření je třeba realizovat v první etapě prací. 2- středně naléhavý zásah patří sem stromy, v jejich okolí je provozní bezpečnost v současnosti zhoršená, stromy v méně exponovaných lokalitách. 3 málo naléhavý zásah - stromy, které budou vyžadovat ošetření v horizontu do 3 let, stromy na okrajových lokalitách. Udržovací řezy dřevin kromě bezpečnostního, doporučujeme provádět ve vegetačním období. V průběhu vegetace strom může okamžitě reagovat na poškození, ke kterému při zásahu dochází a minimalizovat průnik patogenů. Dle stanovených naléhavostí je navržen následující harmonogram prací: termín navržený zásah V X ošetření dřevin s naléhavostí 1 IV. X ošetření dřevin s naléhavostí 2 a Následná péče Hodnocené dřeviny a zejména ty v blízkosti komunikací, staveb a terénních úprav je potřeba i nadále pravidelně monitorovat, nejlépe dvakrát ročně (jednou ve vegetaci a jednou mimo vegetaci). Hodnocení bude potřeba zopakovat nejdéle za pět let. Stromy jsou živé organizmy, které se vyvíjejí, a za uvedenou dobu již nebude provedené hodnocení relevantní. V následujícím období by měla i nadále probíhat pravidelná a koncepční údržba, přičemž interval pro udržovací řezy (zdravotní, redukční) by měl být cca 3 až 5 let. Kontrolu vazeb je nutné provádět nejlépe každoročně, jejich odbornou revizi je nutné provést po 5 letech. Životnost pružných vazeb je cca 10 let, u vrtaných se udává až na 50 let

14 Protože stromy jsou dlouhověké organizmy a v průběhu času rostou a vyvíjejí se, je nezbytné veškeré zásahy opakovat. Z fyziologického, ale nakonec i finančního hlediska je lepší stromy ošetřovat včas a častěji a zásahy volit méně radikální. Periodicita neboli doba, za kterou se k danému stromu vracíme, je ovlivněna především: - fází vývoje, ve které se jedinec nachází (u mladších a naopak velmi starých jedinců je volen interval kratší), - zdravotním stavem a vitalitou jedince (k poškozeným a nemocným stromům je potřeba se vracet v kratších intervalech), - lokalitou a intenzitou využívání dané zeleně (na exponovaných lokalitách hojně navštěvovaných lidmi je interval kratší než u periferní zeleně)