REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE PŘÍLOHA A5 STATISTICKÁ ANALÝZA INOVAČNÍ VÝKONNOSTI MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE PŘÍLOHA A5 STATISTICKÁ ANALÝZA INOVAČNÍ VÝKONNOSTI MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE"

Transkript

1 REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE PŘÍLOHA A5 STATISTICKÁ ANALÝZA INOVAČNÍ VÝKONNOSTI MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Zadavatel: Zpracovatel: Moravskoslezský kraj Agentura pro regionální rozvoj, a.s. SRPEN 2013

2 OBSAH: ÚVOD A METODIKA ZPRACOVÁNÍ EKONOMICKÁ VÝKONNOST HDP NA OBYVATELE EXPORT PRODUKTIVITA PRÁCE MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI HNACÍ SÍLY INOVACÍ LIDSKÉ ZDROJE FINANCOVÁNÍ A PODPORA AKTIVITY FIREM INVESTICE FIREM VAZBY A PODNIKAVOST VÝSTUPY INOVÁTOŘI EKONOMICKÉ EFEKTY REFERENČNÍ ZAHRANIČNÍ REGIONY HORNÍ RAKOUSKO SEVERNÍ PORÝNÍ - VESTFÁLSKO SLEZSKÉ VOJEVODSTVÍ SHRNUTÍ SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM SCHÉMAT POUŽITÉ ZDROJE

3 Úvod a metodika zpracování Tento dokument slouží k vyhodnocení inovační výkonnosti Moravskoslezského kraje v porovnání s jinými kraji ČR a vybranými referenčními zahraničními regiony z ryze statistického hlediska. Struktura členění indikátorů vychází z oficiální metodiky Evropské komise pro hodnocení inovační výkonnosti regionů tzv. Innovation Union Scoreboard (dále jen IUS). Indikátory zařazené v jednotlivých kapitolách buď přesně, nebo částečně kopírují předepsané typy indikátorů IUS v závislosti na dostupnosti stejných anebo podobných typů indikátorů na webových stránkách ČSÚ a statistických úřadů zahraničních referenčních regionů. Uvedené referenční zahraniční regiony byly vybrány na základě podobnosti odvětvových profilů s Moravskoslezským krajem a také dle kritéria ekonomické vyspělosti pro možnost dlouhodobého porovnávání vývoje inovační výkonnosti Moravskoslezského kraje. Slezské vojevodství slouží jako referenční region s podobnou úrovní ekonomické vyspělosti (co se týče HDP na obyv.), Severní Porýní Vestfálsko reprezentuje ekonomicky silnější region, nicméně s určitými pořád přetrvávajícími strukturálním problémy jako v případě Moravskoslezského kraje, a nakonec region Horní Rakousko představuje technologicky špičkový region s podobným odvětvovým profilem jako u Moravskoslezského kraje, který bude plnit roli top regionu pro dlouhodobé srovnání, do jaké míry se Moravskoslezskému kraji daří mu v určitých vybraných indikátorech přibližovat. Vzhledem k rozdílné velikosti regionů (téměř identická velikost je pouze u Moravskoslezského kraje a Horního Rakouska) byly pro přímé srovnání použity poměrové ukazatele (% podíl na HDP, % z počtu zaměstnaných, apod.). Hodnoty indikátorů jsou uváděny v běžných cenách. Vzhledem k období, za které jsou sledovány, nemá inflace na vypovídací schopnost těchto hodnot žádný vliv (inflace se ve sledovaném období pohybovala kolem 1-2 %, teprve v roce 2012 vzrostla na 3,3%). -3-

4 1 Ekonomická výkonnost 1.1 HDP na obyvatele Hrubý domácí produkt představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořenou za dané období na určitém území. Níže uvedené tabulky vypovídají o pozici jednotlivých krajů v rámci České republiky se zaměřením na Moravskoslezský kraj. Tradičně nejbohatším krajem je Hlavní město Praha, které zhruba dvojnásobně převyšuje ostatní kraje. Vysoké hodnoty vykazují také kraje Jihočeský a Středočeský. Naopak nízké ukazatele HDP připadají dlouhodobě na Liberecký a Karlovarský kraj. Moravskoslezský kraj patří v tomto pohledu mezi průměrné kraje. Druhá, doplňující mapka, procentuálního postavení jednotlivých krajů vůči České republice pouze dokresluje výše popsaný stav v posledních čtyřech letech. Tabulka 1 HDP na 1 obyvatele podle krajů České republiky (Kč) ČR/kraje Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Tabulka 2 HDP na 1 obyvatele v jednotlivých krajích procentuálně vyjádřené vůči ČR ČR/kraje Česká republika 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Hl. m. Praha 214,1 216,1 213,5 216,5 214,8 Středočeský 93,2 92,5 89,5 89,9 88,2 Jihočeský 86,5 83,6 86,0 85,5 84,4 Plzeňský 92,6 85,4 86,7 85,4 89,0 Karlovarský 74,1 71,5 74,0 72,3 70,8-4-

5 Ústecký 80,5 80,1 84,0 83,4 80,0 Liberecký 77,3 75,0 74,5 74,8 76,2 Královéhradecký 85,1 85,0 86,9 86,1 86,2 Pardubický 83,8 81,4 80,8 79,0 81,1 Vysočina 83,9 80,3 82,3 81,5 82,0 Jihomoravský 91,7 94,2 94,5 93,6 92,9 Olomoucký 74,0 74,6 75,3 75,5 76,5 Zlínský 81,3 84,9 85,8 84,0 84,5 Moravskoslezský 83,8 85,3 82,3 82,8 86,9 1.2 Export Níže uvedené grafy zobrazují hodnoty vztahující se k exportu jednotlivých krajů v letech 2009 a V rámci přepočtu na obyvatele vykazuje v tomto směru nejvyšší hodnoty kraj Pardubický, Středočeský a Plzeňský. Naopak nejnižší hodnoty jsou patrné u Hlavního města Prahy, jež jsou dány jak vysokým počtem obyvatel, tak i orientací místní ekonomiky, kde hlavní roli hraje terciér a kvartér. Moravskoslezskému kraji patří v oblasti exportu na obyvatele čtvrté místo (viz graf 2). V případě exportu v absolutní hodnotě náleží Moravskoslezskému kraji druhé místo za krajem Středočeským (viz graf 1 a tab. č. 3). Graf 1 Postavení vývozů krajů na celkovém vývozu v roce 2009 a

6 Graf 2 Vývoz krajů v přepočtu na 1 obyvatele v roce 2009 a 2010 Tabulka 3 Vývoz krajů v mil. Kč za rok 2010 Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

7 1.3 Produktivita práce Produktivita práce představuje jeden z významných ukazatelů vypovídajícím o ekonomické síle daných regionů. Jedná se o přepočet regionálního HDP na jednoho zaměstnaného. První místo s přehledem drží Praha, naopak jako nejhorší z hlediska tohoto ukazatele vychází kraj Karlovarský. Moravskoslezský kraj vykazuje v posledních letech poměrně pravidelný růst produktivity práce a zaujímá tak přední příčky mezi kraji České republiky. Graf 3 Produktivita práce Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti v České republice v posledních letech poměrně značně kolísala, avšak dlouhodobě vykazují nejlepší hodnoty Hlavní město Praha společně se Středočeským a Jihočeským krajem, kde se míra nezaměstnanosti pohybovala od roku 2007 v rozmezí zhruba 2 % až 5 %. Naopak nejvyšší mírou nezaměstnanosti tradičně trpí Karlovarský, Ústecký a v neposlední řadě také Moravskoslezský kraj, kde se hodnoty tohoto ukazatele pohybovaly mezi 8 až takřka 11 procenty. Tabulka 4 Obecná míra nezaměstnanosti za roky 2007 a 2012 v rámci krajů ČR/kraje Česká republika 5,3 4,4 6,7 7,3 6,7 7 Hl. m. Praha 2,4 1,9 3,1 3,8 3,6 3,1 Středočeský 3,4 2,6 4,4 5,2 5,1 4,6 Jihočeský 3,3 2,6 4,3 5,3 5,5 5,7 Plzeňský 3,7 3,6 6,3 5,9 5,2 4,8 Karlovarský 8,2 7,6 10,9 10,8 8,5 10,5 Ústecký 9,9 7,9 10,1 11,2 9,9 10,8 Liberecký 6,1 4,6 7,8 7 7,2 9,3-7-

8 ČR/kraje Královéhradecký 4,2 3,9 7,7 6,9 7,1 7,1 Pardubický 4,4 3,6 6,4 7,2 5,6 7,7 Vysočina 4,6 3,3 5,7 6,9 6,4 6,4 Jihomoravský 5,4 4,4 6,8 7,7 7,5 8,1 Olomoucký 6,3 5,9 7,6 9,1 7,6 7,7 Zlínský 5,5 3,8 7,3 8,5 7,6 7,4 Moravskoslezský 8,5 7,4 9,7 10,2 9,3 9,5-8-

9 2 Hnací síly inovací 2.1 Lidské zdroje Zaměstnanci ve VaV (FTE) V rámci zaměstnanosti v oblasti výzkumu a vývoje jsou rozdíly mezi jednotlivými kraji České republiky poměrně značné. Pod pojmem zaměstnanci ve VaV se rozumí souhrn všech pracovníků pracujících ve VaV (výzkumní pracovníci, technici, administrativní pracovníci, aj.). Nejvyšším počtem zaměstnanců VaV disponuje jednoznačně Hlavní město Praha. Významnými zaměstnavateli v této oblasti jsou i kraje Jihomoravský a Středočeský. Naopak nejnižší počet zaměstnanců VaV zaznamenává kraj Karlovarský. Moravskoslezský kraj u tohoto indikátoru zaujímá čtvrté místo. Počet pracovníků VaV v Moravskoslezském kraji za sledované období kontinuálně rostl. Tabulka 5 Zaměstnanci ve VaV v rámci krajů ČR/kraje Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Výzkumní pracovníci (FTE) Počet výzkumných pracovníků v Moravskoslezském kraji postupně za sledované období rostl s výjimkou roku 2010, ve kterém došlo k mírnému poklesu oproti předchozímu roku. Hlavním důvodem tohoto poklesu byl příchod finanční krize, která přinutila řadu firem omezit dočasně VaV aktivity. Stejně jako u předchozího ukazatele patří Moravskoslezskému kraji čtvrtá příčka za hlavním městem Prahou, Jihomoravským a Středočeským krajem. -9-

10 Tabulka 6 Výzkumní pracovníci v rámci krajů ČR/kraje Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Počet VaV pracovníků na 1000 zaměstnaných V rámci přepočtu VaV pracovníků na 1000 zaměstnaných vykazuje většina krajů v posledních letech nárůst včetně kraje Moravskoslezského. Nejvyšší hodnoty vykazuje Hlavní město Praha společně s Jihomoravským krajem. Z hlediska tohoto ukazatele je na tom nejhůře kraj Karlovarský, Ústecký a Kraj Vysočina. Moravskoslezský kraj se v porovnání s ostatními kraji České republiky postupně dostal z podprůměrných hodnot na hodnotu průměrnou v roce Tabulka 7 Počet VaV pracovníků na 1000 zaměstnaných v rámci krajů Zdroj: ČSU Kraj / Rok ČR 9,90 10,09 10,34 10,70 11,36 Hl. m. Praha 33,44 32,14 29,87 30,39 32,52 Středočeský 8,61 8,53 8,69 8,84 8,91 Jihočeský 5,78 6,03 6,73 7,07 6,96 Plzeňský 7,13 6,44 7,04 7,06 7,94 Karlovarský 0,48 0,91 0,75 0,65 0,71 Ústecký 2,35 2,16 2,01 2,13 2,33 Liberecký 7,08 7,11 6,38 6,64 8,82 Královéhradecký 5,40 5,49 6,88 7,12 7,40 Pardubický 9,09 8,94 8,78 9,19 10,05 Vysočina 2,41 2,77 2,71 2,91 3,08 Jihomoravský 11,59 13,84 15,87 16,42 16,89 Olomoucký 6,68 6,80 6,82 7,58 8,14 Zlínský 5,63 6,44 6,76 6,76 6,98 Moravskoslezský 4,90 5,06 5,75 6,37 7,26-10-

11 2.1.4 Počet výzkumných pracovníků na 1000 zaměstnaných U tohoto ukazatele lze konstatovat, že si Moravskoslezský kraj udržoval za sledované období průměrné hodnoty v porovnání s ostatními kraji. Tabulka 8 Počet výzkumných pracovníků na 1000 zaměstnaných v rámci krajů Kraj / Rok ČR 5,61 5,92 5,84 5,98 6,26 Hl. m. Praha 20,72 20,65 18,26 18,40 19,26 Středočeský 4,70 4,98 4,80 4,80 4,87 Jihočeský 2,49 2,57 2,85 2,66 2,62 Plzeňský 2,63 2,66 3,19 3,63 4,61 Karlovarský 0,26 0,71 0,44 0,40 0,38 Ústecký 1,15 1,08 1,01 1,06 1,02 Liberecký 3,85 3,67 2,52 3,16 4,98 Královéhradecký 2,75 2,66 3,16 3,13 3,33 Pardubický 4,81 4,74 4,79 4,48 4,87 Vysočina 1,21 1,57 1,50 1,43 1,57 Jihomoravský 7,00 8,71 9,72 10,24 9,83 Olomoucký 3,46 3,61 3,47 3,95 4,25 Zlínský 2,52 2,89 3,05 3,15 3,18 Moravskoslezský 2,73 2,82 3,30 3,34 3,77-11-

12 Podnikatelský Vládní Vysokoškolský Celkem Podnikatelský Vládní Vysokoškolský Celkem Podnikatelský Vládní Vysokoškolský Celkem Počet VaV pracovníků podle sektoru provádění Vývoj počtu zaměstnanců v oblasti VaV se v letech dá označit až na výjimky za rostoucí. Mezi nejvýznamněji rostoucí kraje v České republice patří Moravskoslezský kraj, u něhož nárůst za sledované období dosáhl 734 nových pracovních míst ve VaV. Ostatní kraje rostou pouze mírně až sporadicky. Tabulka 9 Počet zaměstnaných ve VaV podle sektoru provádění Počet zaměstnaných ve VaV podle sektoru provádění za jednotlivé kraje a ČR sektor sektor sektor Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ČR celkem

13 2.2 Financování a podpora Procentní podíl výdajů na VaV na HDP Podíl výdajů na VaV na HDP se za celou Českou republiku poměrně stabilně zvyšuje. V souladu s tímto trendem se vyvíjí tento ukazatel i u Moravskoslezského kraje. Moravskoslezský kraj je v tomto ukazateli dlouhodobě pod průměrem České republiky, což je dáno nižším množstvím výdajů na VaV ve veřejném sektoru a omezenou inovační aktivitou malých a středních firem. Jediným obdobím, kdy podíl výdajů v kraji vzrostl nad republikový průměr, konkrétně na hodnotu 1,63 %, byl rok Důležité je zmínit významný nárůst u tohoto ukazatele u Moravskoslezského kraje mezi lety (z 0,84 na 1,26 %). To je názorně vidět jak na schématu, tak i na tabulce níže. Graf 4 Podíl výdajů na VaV na HDP (%) 2 1,8 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0, Podíl výdajů na VaV na HDP v MSK Podíl výdajů na VaV na HDP v ČR Tabulka 10 Podíl výdajů na VaV na HDP v MSK a v ČR Období Podíl výdajů na VaV na HDP v MSK Podíl výdajů na VaV na HDP v ČR ,78 1, ,67 1, ,63 1, ,74 1, ,68 1, ,83 1, ,84 1, ,26 1,86-13-

14 2.2.2 Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru v krajích ČR Průměrných hodnot dosahuje Moravskoslezský kraj v rámci výdajů na VaV v podnikatelském sektoru, kde mu patří šesté místo mezi ostatními kraji. Hlavním důvodem tohoto stavu je nízká inovační aktivita malých a středních firem v kraji. Vysokých hodnot - nad 10% z celkových investic - dosahuje pouze kraj Středočeský. Za ním se umístily kraje Zlínský, Jihomoravský, Pardubický a také kraj Liberecký. Schéma 1 Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru v krajích ČR v roce 2011 (% z celkových investic v daném kraji) Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru v krajích ČR Z hlediska výdajů na VaV v sektoru vysokoškolském, zaujímá Moravskoslezský kraj přední pozice, konkrétně třetí. Vyšších hodnot dosahují pouze Hlavní město Praha společně s Jihomoravským krajem. Schéma 2 Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru v krajích ČR v roce 2011 (% z celkových výdajů na VaV v tomto sektoru v ČR) -14-

15 2.2.4 Výdaje na VaV financované veřejným a soukromým sektorem Na níže uvedené tabulce je patrný rozdíl ve zdrojích financování výzkumných a vývojových aktivit u jednotlivých krajů. Moravskoslezský kraj zaujímá v součtu za všechny uvedené sektory (viz tabulka níže) čtvrtou pozici za Prahou, Středočeským a Jihomoravským krajem. V mezidobí došlo v Moravskoslezském kraji k výraznému nárůstu výdajů na VaV financovaných soukromým sektorem i vysokoškolským sektorem. Tabulka 11 Výdaje na VaV financované veřejným a soukromým sektorem Výdaje na VaV (mil. Kč) Výdaje na Výdaje na VaV (mil. VaV (mil. PS VS SVŠ NS Kč) PS VS SVŠ NS Kč) PS VS SVŠ NS Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský PS Podnikatelský sektor, VS Vládní sektor, SVŠ Sektor vysokého školství, NS Neziskový sektor -15-

16 2.2.5 Výdaje na VaV na zaměstnance ve VaV Moravskoslezskému kraji patří v oblasti výdajů na zaměstnance ve VaV čtvrté místo, velikost těchto výdajů v tomto kraji navíc nadále roste. Přední místa obsadily Hlavní město Praha, Jihomoravský a Středočeský kraj. Tabulka 12 Mzdové výdaje na zaměstnance ve VaV dle krajů České republiky (mil. Kč v běžných cenách) Kraj ČR ČR celkem Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Výdaje na VaV na zaměstnance ve VaV ve veřejném sektoru Stejné závěry podává i níže uvedená tabulka zaměřující se na velikost mzdových výdajů ve veřejném sektoru. Výše zmíněné pořadí jednotlivých krajů zůstává i zde stejné. Tabulka 13 Mzdové výdaje na VaV ve veřejném sektoru (v mil. Kč) za rok 2011 Veřejný sektor celkem Praha Středočeský kraj 461 Jihočeský kraj 23 Plzeňský kraj 26 Karlovarský kraj 1 Ústecký kraj 11 Liberecký kraj 18 Královéhradecký kraj 16 Pardubický kraj 19 Vysočina kraj 11 Jihomoravský kraj 543 Olomoucký kraj 8 Zlínský kraj 3 Moravskoslezský

17 3 Aktivity firem 3.1 Investice firem Investice firem do VaV jsou významným faktorem úrovně inovační výkonnosti kraje, neboť právě VaV ve firmách má povahu ryze aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje, jehož výsledky se projevují v podobě konkrétních inovativních produktů pro konečného zákazníka. Následující komentáře k vybraným statistickým indikátorům podrobněji popisují aktuální situaci v Moravskoslezském kraji včetně jeho srovnání s ostatními kraji ČR Podnikové výdaje na VaV jako % HDP daného kraje Tabulka 14 Podnikové výdaje na VaV jako % HDP daného kraje Kraj / Rok Česká republika 0,87% 0,88% 0,97% 1,12% Praha 1,00% 0,79% 0,81% 0,89% Středočeský 2,11% 2,25% 2,70% 3,14% Jihočeský 0,50% 0,55% 0,53% 0,64% Plzeňský 0,71% 0,66% 0,97% 1,27% Karlovarský 0,12% 0,11% 0,13% 0,16% Ústecký 0,27% 0,20% 0,22% 0,26% Liberecký 1,09% 0,93% 0,97% 0,94% Královéhradecký 0,50% 0,68% 0,67% 0,69% Pardubický 1,16% 1,13% 1,32% 1,44% Vysočina 0,45% 0,42% 0,49% 0,49% Jihomoravský 0,78% 1,18% 1,16% 1,37% Olomoucký 0,47% 0,56% 0,49% 0,59% Zlínský 0,78% 0,77% 0,94% 1,05% Moravskoslezský 0,50% 0,63% 0,63% 0,77%, vlastní zpracování. Jak již bylo zmíněno v kap. 2.2 výše, podíl celkových výdajů na VaV na HDP se v rámci České republiky poměrně stabilně zvyšuje. Stejný trend lze pozorovat v případě vývoje podílu výdajů soukromého sektoru (podnikových výdajů) na HDP. Z výše uvedených dat je zřejmé, že i navzdory přetrvávající ekonomické krizi podniky nadále investují do VaV - meziroční procentní růsty podílů výdajů na VaV na HDP jsou totiž vyšší než procentní pokles HDP v jednotlivých letech. Vývoj v Moravskoslezském kraji má rovněž vzestupnou tendenci. Oproti roku 2008 lze v roce 2011 pozorovat více než 50-ti % nárůst podílu výdajů do VaV na HDP kraje, i přes tento výrazný nárůst je však Moravskoslezský kraj v porovnání s ostatními kraji stále podprůměrný. Tento stav je dlouhodobě způsoben omezenou inovační aktivitou malých a středních firem, nicméně i ty začínají postupně více investovat do vlastních výzkumných aktivit i do spolupráce se znalostními institucemi a samozřejmě i velké firmy zvyšují množství vlastních finančních prostředků na výzkum a vývoj. A právě velké firmy z drtivé většiny financují VaV aktivity v soukromém sektoru v Moravskoslezském kraji. -17-

18 3.1.2 Náklady na inovace u technicky inovujících podniků Tabulka 15 Náklady na inovace (v mil. Kč) NUTS 2 / Rok 2010 Praha Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko U tohoto ukazatele jsou k dispozici prozatím data pouze za rok 2010 a za územní celky NUTS 2. Jak je z tabulky patrné, Moravskoslezský kraj (= Moravskoslezsko; NUTS 2 a zároveň NUTS3) si svou pátou příčkou stojí ve srovnání s ostatními kraji poměrně dobře. Podniky v kraji vykazují nejvyšší náklady na inovace ze všech krajů na Moravě, v rámci republiky jsou před Karlovarským i Ústeckým krajem. S nejvyššími náklady pak na prvních místech figurují Středočeský kraj a kraje v rámci území Severovýchod (Pardubický, Královehradecký a Liberecký) Výdaje na VaV na zaměstnance ve VaV v podnikovém sektoru Z níže uvedené tabulky vyplývá, že u Moravskoslezského kraje došlo u tohoto ukazatele k značnému pozitivnímu posunu, a to ze sedmé příčky v roce 2008 na třetí v roce To dokladuje narůstající význam výzkumných a vývojových aktivit u podnikatelských subjektů v kraji a snahu dlouhodobě investovat do lidských i technických zdrojů pro VaV. Největší podíl na hodnotě tohoto ukazatele mají především velké firmy, nicméně i malé a střední podniky postupně posilují svůj výzkumný a vývojový potenciál. Tabulka 16 Výdaje na VaV na zaměstnance ve VaV v podnikovém sektoru (v mil. Kč) Kraj / Rok Česká republika 1,285 1,283 1,356 1,446 Praha 1,302 1,243 1,239 1,183 Středočeský 2,203 2,184 2,545 2,986 Jihočeský 1,161 1,195 1,071 1,199 Plzeňský 1,655 1,118 1,564 1,838 Karlovarský 0,720 0,894 1,148 1,244 Ústecký 1,202 1,026 0,969 0,995 Liberecký 1,309 1,145 1,195 1,130 Královéhradecký 0,766 0,840 0,803 0,825 Pardubický 0,930 0,952 1,049 1,067 Vysočina 1,018 1,007 1,088 1,093 Jihomoravský 1,002 1,198 1,122 1,202 Olomoucký 0,723 0,844 0,784 0,911 Zlínský 0,879 0,871 1,050 1,150 Moravskoslezský 1,147 1,270 1,220 1,313, vlastní zpracování. -18-

19 3.1.4 Výdaje na VaV uskutečněné v high-tech sektoru Níže uvedená tabulka (z důvodů absence dat pouze do roku 2007) popisuje vývoj výdajů na výzkumné a vývojové aktivity v high-tech sektoru mezi jednotlivými kraji České republiky. Patrný je většinový nárůst těchto výdajů. Hlavní město Praha, Jihomoravský kraj a kraj Středočeský jsou v tomto ohledu nejaktivnějšími kraji u nás. Moravskoslezský kraj se až na rok 2006 (výdaje na VaV v tomto roce dosáhly takřka 3,5 miliard Kč) drží zhruba ve středu mezi kraji v České republice. Tabulka 17 Výdaje na VaV uskutečněné v high-tech sektoru (v mil. Kč) Kraj / Rok Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský , vlastní zpracování. 3.2 Vazby a podnikavost Tato podkapitola odráží úroveň podnikatelské kultury v kraji, ve vztahu k VaV a inovačním aktivitám. Následující indikátor blíže rozvádí chování a rozhodování firem v oblasti investic do inovačních aktivit a porovnává Moravskoslezský kraj (Moravskoslezsko) s ostatními územími NUTS 2 v ČR Inovační aktivity podle typu u technicky inovujících podniků v roce 2010 První sloupec tabulky níže uvádí celkové náklady na inovace. V dalších sloupcích tabulky pak lze najít alokaci celkových nákladů na daný typ inovační aktivity. Z tabulky je patrné, že Moravskoslezský kraj si stojí velmi dobře ve srovnání s ostatními kraji v pořízení strojů a zařízení (třetí místo) firmy tedy výrazně investují do modernizace svého technologického vybavení pro VaV. Naopak, co se týká nákupu služeb VaV, je Moravskoslezský kraj na posledním místě, což je způsobeno tím, že zejména velké firmy v kraji realizují VaV aktivity převážně ve vlastních kapacitách a zadávají poměrně malé množství smluvního výzkumu externím subjektům ať už v rámci Moravskoslezského kraje či mimo něj. -19-

20 Tabulka 18 Inovační aktivity podle typu u technicky inovujících podniků v roce 2010 (v mil. Kč) NUTS 2 / Rok Celkové náklady Vnitřní VaV Nákup služeb výzkumu a vývoje Pořízení strojů, zařízení a softwaru Pořízení jiných externích znalostí Praha Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko

21 4 Výstupy 4.1 Inovátoři Podniky s technickými inovacemi Co se týče podílu technicky inovujících podniků na celkovém počtu podniků, jeví se MSK v tomto indikátoru v porovnání s ostatními regiony NUTS2 jen jako průměrný. Je to z toho důvodu, že v MSK je většina inovačních aktivit soustředěna ve velkých firmách a v omezeném počtu technologických malých a středních firem, tento fakt se následně promítá do výsledné hodnoty podílového ukazatele. U všech regionů NUTS 2 kromě Prahy došlo za období ke zhoršení tohoto ukazatele oproti předchozímu období (viz následující graf). Příčinou tohoto jevu byl s největší pravděpodobností příchod finanční krize. Graf 5 Podíl technicky inovujících podniků na celkovém počtu podniků dle regionů NUTS2; a Při bližším rozboru konkrétních druhů inovačních aktivit technicky inovujících podniků (následující graf ukazuje % podíly počtu technicky inovujících podniků dle různých typů inovací na celkovém počtu inovujících podniků za období ) docházíme ke zjištění, že Moravskoslezský kraj má oproti jiným regionům NUTS 2 ČR velmi dobrou pozici. V případě produktových inovací je na prvním místě, v případě procesních inovací na druhém místě. Rovněž v případě neukončených či zrušených inovací je Moravskoslezský kraj nejlepší (v tomto případě nižší % znamená lepší hodnotu, jelikož míra úspěšnosti realizace inovačních projektů je pak vyšší). Jedinou slabinou MSK je kategorie produktových a procesních inovací dohromady, u které je na předposlední pozici. To signalizuje zatím nedostatečnou koncepci inovačního managementu ve firmách, jelikož firmy by měly usilovat o vyvážený podíl produktových i procesních inovací v zájmu komplexního zlepšování své konkurenceschopnosti (přidaná hodnota produktů a produktivita a kvalita výroby). -21-

22 Graf 6 Struktura technicky inovujících podniků podle druhu inovace a NUTS2; Podniky s netechnickými inovacemi V případě netechnických inovací vykazuje MSK z hlediska podílu podniků s netechnickými inovacemi na celkovém počtu podniků v porovnání s jinými kraji ČR nejlepší hodnotu. Moravskoslezský kraj je zároveň jediný z regionů, který zaznamenal zlepšení tohoto ukazatele za období oproti období Graf 7 Podíl netechnicky inovujících podniků na celkovém počtu podniků dle regionů (NUTS2); , Z hlediska podílu jednotlivých typů netechnických inovací na celkovém počtu podniků s netechnickými inovacemi vykazuje MSK jak v marketingových a organizačních inovacích dohromady, tak v marketingových a organizačních inovacích zvlášť průměrných hodnot v porovnání s jinými kraji ČR (viz následující graf). Znamená to, že netechnicky inovující firmy v MSK se z hlediska intenzity svých aktivit poměrně rovnoměrně věnují jednotlivým typům netechnických inovací, což je ve své podstatě dobře. -22-

23 Graf 8 Struktura netechnicky inovujících podniků podle typu inovace a NUTS2; Struktura produktové inovace u podniků s produktovou inovací podle regionů NUTS2 Z hlediska poměru realizovaných produktových inovací ve firmách v rozdělení na inovované výrobky, inovované služby a inovované výrobky i služby (viz následující graf) lze pozorovat pro MSK příznačné výsledky. V oblasti intenzity výrobkových inovací je v porovnání s ostatními regiony na třetím místě, stejnou příčku obsadil také v kategorii inovovaných výrobků a služeb zároveň. Naopak v oblasti inovací ve službách patří našemu kraji druhé nejhorší místo. Uvedené výsledky přímo vycházejí z historického odvětvového profilu MSK s nadále převažujícím zpracovatelským průmyslem a na něj navazujícími službami technického charakteru (např. speciální měřicí technika pro hutní výrobu). Sektor služeb sám o sobě je v Moravskoslezském kraji stále slaběji zastoupen oproti jiným krajům ČR. Od toho se pak přímo odvíjí i nižší aktivita v oblasti inovací ve službách. Graf 9 - Struktura produktové inovace u podniků s produktovou inovací podle regionů NUTS2;

24 4.1.4 Struktura tržeb za inovované a neinovované produkty podle regionů NUTS2 Co se týče portfolia tržeb dle kritéria novosti produktů (produkty nové na trhu, produkty nové pro podnik, produkty nezměněné nebo málo modifikované viz následující graf), lze konstatovat, že firmy v Moravskoslezském kraji jsou velmi úspěšné v zavádění inovovaných produktů nových pro podnik (firma začíná s výrobou nového druhu výrobku, který však nemusí být zároveň nový na trhu). V této kategorii zaujímá MSK druhé místo. To signalizuje, že firmy v Moravskoslezském kraji postupně modifikují svůj výrobní program a snaží se přicházet na trh se svými zcela novými výrobky, které nejsou jen evolucí již existujících výrobků. Přesto však do značné míry stále převažuje podíl produktů nezměněných či málo modifikovaných, u nichž MSK zaujímá podprůměrnou pozici (čím větší podíl, tím horší výsledek). V případě produktových inovací nových na trhu je MSK na třetí nejhorší příčce. Graf 10 - Struktura tržeb za inovované a neinovované produkty podle regionů NUTS2, Patenty udělené (validované) ÚPV, které mají původce z kraje Z hlediska patentové aktivity má Moravskoslezský kraj v porovnání s jinými kraji ČR poměrně slušné výsledky. V roce 2010 zaujímal MSK čtvrtou nejlepší příčku, v letech 2011 a 2012 pak pátou nejlepší příčku. Hlavními původci patentů v MSK jsou firmy, v jejich případě však není stále využíváno jejich potenciálu k podávání patentových žádostí, jelikož některé firmy ochranu duševního vlastnictví podceňují, případně se z jiných objektivních důvodů rozhodnou nechránit svůj výrobek patentem. Tabulka 19 - Patenty udělené (validované) ÚPV, které mají původce z Moravskoslezského kraje Kraj / Rok Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký

25 Kraj / Rok Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Ekonomické efekty High-tech sektor je definován jako soubor ekonomických činností, které ke své produkci ve velké míře používají vyspělé technologie. Vývoj výstupů z těchto činností doprovází vysoké náklady buď na inovace a/nebo na výzkum a vývoj. Takovéto ekonomické činnosti zároveň vytvářejí vyšší přidanou hodnotu. Níže uvedené tabulky popisují počty zaměstnanců, investice a mzdové náklady v high-tech sektoru v jednotlivých krajích České republiky. Z důvodu absence dat jsou tabulky uvedeny pouze do roku 2007, avšak z vývoje jednotlivých indikátorů lze předpokládat růst jak zaměstnanosti v tomto sektoru, tak i investic v tomto sektoru uskutečněných. Ve srovnání s ostatními kraji zastává Moravskoslezský kraj vždy přední pozice a to ve všech třech sledovaných oblastech. Nejlepších výsledků dosahuje opět Hlavní město Praha, dále pak kraj Jihomoravský, Středočeský a Pardubický. Tabulka 20 Počet zaměstnanců v high-tech sektoru Kraj / Rok Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Tabulka 21 Investice uskutečněné v high-tech sektoru (v mil. Kč) Kraj / Rok Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký

26 Kraj / Rok Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Tabulka 22 Mzdové náklady v high-tech sektoru (v mil. Kč) Kraj / Rok Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

27 Referenční zahraniční regiony 5.1 Horní Rakousko Spolková země Horní Rakousy, ležící na severu Rakouska, svou rozlohou ( km²) dvakrát převyšuje Moravskoslezský kraj, avšak v počtu obyvatel (cca 1,4 mil) je tento rozdíl zanedbatelný. S HDP ve výši cca 46 mld. Euro (2009) se řadí k předním regionům v rámci Rakouska. Úroveň nezaměstnanosti v této spolkové zemi činila v roce 2009 rovných 5 %, v následujících třech letech pak postupně klesala až k hodnotám 4,5 % (2012). Co se týče hlavních hospodářských odvětví, nejvyšší zastoupení má výroba oceli, plastů, aplikované strojírenství, automobilový či potravinářský průmysl. Patrná je také silná orientace na export. Významnou roli v regionu hraje dlouhodobě oblast výzkumu, vývoje a inovací, v němž patří Horní Rakousko k předním regionům v Evropě. K této pozici inovativního a na vědu orientovaného špičkového regionu - značně napomáhá množství univerzit, výzkumných a vývojových pracovišť, kompetenčních center, apod. Zaměstnanci ve VaV (FTE) - % ze zaměstnaných v regionu Horní Rakousko Moravskoslezský kraj 1,52 % 0,57 % Zdroj: Oberostereich Zahlen&Fakten 2012, ČSÚ, vlastní zpracování V tomto ukazateli má Horní Rakousko převahu nad Moravskoslezským krajem. Rozdíl necelého jednoho procenta je způsoben zejména dlouhodobější systémovou podporu výzkumu, vývoje a inovací v Horním Rakousku a také větším množstvím disponibilních prostředků k financování pracovních míst ve VaV, jejichž rozdělování je přímo v kompetenci spolkové země. Výdaje na VaV jako % na HDP Horní Rakousko Moravskoslezský kraj 2,43 % 0,83 % Zdroj: Oberostereich Zahlen&Fakten 2012, ČSÚ, vlastní zpracování Rozdíl mezi oběma regiony v tomto ukazateli je výrazný. Je způsoben znatelně většími výdaji hornorakouských podniků na VaV oproti podnikům z Moravskoslezského kraje a také poměrně nízkými výdaji veřejného sektoru na VaV v Moravskoslezském kraji. Podnikové výdaje na VaV jako % na HDP Horní Rakousko Moravskoslezský kraj 1,87 % 0,63 % Zdroj: Oberostereich Zahlen&Fakten 2012, ČSÚ, vlastní zpracování Důvod poměrně vysokého rozdílu u podnikových výdajů na VaV jako % na HDP je v podstatě naznačen již v předchozím komentáři. Kromě podstatně větších výdajů hornorakouských podniků na interní VaV jsou tyto podniky také daleko více aktivní v kolaborativním výzkumu v porovnání s podniky v Moravskoslezském kraji. -27-

28 Veřejné výdaje na VaV jako % podíl na HDP Horní Rakousko Moravskoslezský kraj 0,48 % 0,19 % Zdroj: Oberostereich Zahlen&Fakten 2012, ČSÚ, vlastní zpracování U tohoto ukazatele není rozdíl již tak výrazný jako u předchozích indikátorů. I přesto jsou však výdaje na VaV ve veřejném sektoru v Moravskoslezském kraji poměrně nízké, nicméně i v případě Horního Rakouska je vidět, že výzkum a vývoj stejně jako v našem kraji táhne především podnikatelský sektor. Hrubá přidaná hodnota na zaměstnance Horní Rakousko Moravskoslezský kraj Kč Kč Zdroj: Oberostereich Zahlen&Fakten 2012, ČSÚ, vlastní zpracování V tomto ukazateli převyšuje Horní Rakousko Moravskoslezský kraj téměř trojnásobně. Důvodem tohoto stavu je mnohem intenzivnější orientace hornorakouských podniků na výrobky s vyšší technologickou náročností a v některých případech stále převažující lepší technologické vybavení hornorakouských firem oproti podnikům v Moravskoslezském kraji, které zapříčiňuje i větší produktivitu práce. 5.2 Severní Porýní - Vestfálsko Spolková země Severní Porýní Vestfálsko představuje rozlohou čtvrtou největší zemi Německa (34 088,31 km²), v počtu obyvatel ji patří první místo (cca 18 mil.). Region se potýká s nezaměstnaností ve výši cca 8 % (2012), HDP za rok 2011se pak pohybovalo kolem cca 557 mld. Euro. Základem hospodářství je již dlouhodobě těžký průmysl, avšak v současnosti již v moderní podobě jedná se především o strojírenství, zpracování kovů, energetiku, chemický a automobilový průmysl. V současnosti jsou na vzestupu další nová odvětví, mezi která patří biotechnologie, mikro- a nanotechnologie, letecká a kosmická technika, ekologické a zdravotní technologie. Významnou roli hraje také sektor IT a export, neodmyslitelnou součástí tohoto regionu je rozvinutá vědecko-výzkumná základna společně s vysoce kvalifikovanou pracovní silou. Tato spolková země je považována za high-tech centrum světové třídy. Díky svému postavení v oblasti energetiky je většinová část vývojových aktivit směřována právě do tohoto sektoru, konkrétně se jedná o obnovitelné zdroje energie. Podporován je základní výzkum na vysokých školách a ústavech a inovace malých a středních podniků, vždy s regionálním zaměřením. Zaměstnanci ve VaV (FTE) - % ze zaměstnaných v regionu Severní Porýní - Vestfálsko Moravskoslezský kraj 1,00 % 0,57 % Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Stejně jako v případě Horního Rakouska zaostává Moravskoslezský kraj u tohoto ukazatele také ve srovnání se Severním Porýním Vestfálskem. Příčinou je samozřejmě déle probíhající proces -28-

29 restrukturalizace této spolkové země oproti Moravskoslezskému kraji, přičemž jedním z jejich cílů bylo také posílení výzkumných kapacit v nových, perspektivních odvětvích, a to i po personální stránce. Další příčinou jsou větší možnosti vytváření pracovních míst ve VaV vzhledem k velikosti a poměrně široké odvětvové profilaci tohoto regionu, který navíc stejně jako u Horního Rakouska má vysoce autonomní pozici při rozdělování veřejných prostředků na VaV, včetně financování pracovních míst ve VaV. Výdaje na VaV jako % na HDP Severní Porýní - Vestfálsko Moravskoslezský kraj 2,03 % 0,83 % Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Severní Porýní Vestfálsko překonává u tohoto indikátoru Moravskoslezský kraj díky výrazně větším podnikovým i veřejným výdajům na VaV absolutně i podílově (viz následující dva ukazatele). Uvedená celková hodnota u německé spolkové země je důsledkem úspěšně prováděné restrukturalizace, jejíž součástí jsou i investice do vývoje technologií v nových, perspektivních odvětvích v sektoru privátním i veřejném. Podnikové výdaje na VaV jako % na HDP Severní Porýní - Vestfálsko Moravskoslezský kraj 1,23 % 0,63 % Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Hodnota tohoto ukazatele je v případě německé spolkové země téměř dvojnásobná. To je způsobeno větším inovačním povědomím tamních podniků, které investují dlouhodobě poměrně značné prostředky nejen do inkrementálních inovací, ale také do inovací středního a vyššího řádu. Je tomu tak nejen u velkých, ale také u malých a středních firem. V Moravskoslezském kraji investují prostředky do VaV v na české poměry nadprůměrné výši především velké firmy (české a vybrané zahraniční), u většiny malých a středních firem povědomí realizovat VaV a investovat do něj prostředky teprve vzniká. Veřejné výdaje na VaV jako % podíl na HDP Severní Porýní - Vestfálsko Moravskoslezský kraj 0,8 % 0,19 % Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Jak již bylo výše zmíněno, veřejný sektor v Moravskoslezském kraji (univerzity, veřejné výzkumné ústavy a další veřejné instituce) vynakládá všeobecně poměrně malé množství prostředků na VaV, tzn. nejen v tomto srovnání, ale i v porovnání i s jinými kraji ČR. Hrubá přidaná hodnota na zaměstnance Severní Porýní - Vestfálsko Moravskoslezský kraj Kč Kč -29-

30 Zdroj: Statistický úřad Spolkových zemí ( ČSÚ, vlastní zpracování Severní Porýní Vestfálsko převyšuje v hrubé přidané hodnotě na zaměstnance Moravskoslezský kraj více než dvojnásobně. Příčinou je orientace firem z tohoto regionu na technologicky sofistikovanější produkty, s tím související v některých případech modernější technologické vybavení německých firem a díky tomu i větší produktivita práce. Tyto aspekty jsou samozřejmě také důsledkem úspěšně realizované a zejména mnohem déle probíhající restrukturalizace tamního průmyslu než v případě Moravskoslezského kraje. 5.3 Slezské vojevodství Slezské vojvodství, rozkládá se na jihu Polska, bezprostředně sousedí s Moravskoslezským kraje a je mu v mnoha ohledech velmi podobné. Co do rozlohy je zhruba dvojnásobné ( km²), z hlediska obyvatelstva pak disponuje zhruba čtyřnásobným počtem lidí (cca 4,6 mil.). Tvorba hrubého domácího produktu zde činí 13,7 % z celkové hodnoty Polska a řadí tak vojvodství na druhé místo s nejvyšším HDP v Polsku. Nezaměstnanost v roce 2009 se pohybovala v tomto regionu okolo 6,7 %. Díky bohatým zdrojům surovin (černé uhlí, zemní plyn, metan, vápenec, apod.) se zde rozvinul těžký průmysl, podobně jako je tomu v Moravskoslezském kraji. V současnosti patří vojvodství k lídrům v těžkém průmyslu, hlavně pak v moderním strojírenství či výrobě energie (20 % polské produkce). Významnou roli v tomto odvětví hrají také vysoce kvalifikovaní zaměstnanci. V oblasti výzkumu, vývoje a inovací má Slezské vojvodství strategii zacílenou na přilákání zahraničních investorů. K tomuto cíli přispívá i zpracovaná Regionální strategie inovací Slezského vojvodství se zacílením na podporu malého a středního podnikání s důrazem na rozvoj vědy a technologií. Zaměstnanci ve VaV (FTE) - % ze zaměstnaných v regionu Slezské vojevodství Moravskoslezský kraj 0,47 % 0,57 % Zdroj: Statistický úřad v Katovicích ( ČSÚ, vlastní zpracování Na rozdíl od předchozích dvou referenčních regionů vykazuje u tohoto ukazatele Moravskoslezský kraj lepší hodnotu oproti Slezskému vojevodství. Je to dáno delší tradicí ve výzkumu a vývoji a celkově širším odvětvovým profilem Moravskoslezského kraje skýtajícím příležitosti pro větší počet pracovních míst ve VaV. Výdaje na VaV jako % na HDP Slezské vojevodství Moravskoslezský kraj 0,55 % 0,83 % Zdroj: Statistický úřad v Katovicích ( ČSÚ, vlastní zpracování I u tohoto ukazatele vychází Moravskoslezský kraj ve srovnání se Slezským vojevodstvím lépe. Rozdíl je způsoben zejména výrazně většími investicemi podnikového sektoru do VaV v našem kraji než je tomu u podniků ve Slezském vojevodství. -30-

31 Podnikové výdaje na VaV jako % na HDP Slezské vojevodství Moravskoslezský kraj 0,18 % 0,63 % Zdroj: Statistický úřad v Katovicích ( ČSÚ, vlastní zpracování Výrazný rozdíl ve prospěch Moravskoslezského kraje je způsoben celkově větším množstvím technologických firem s lépe vybavenou výzkumnou infrastrukturou. Firmy v Moravskoslezském kraji také více spolupracují se znalostními institucemi a postupně se snaží o realizaci inovací vyššího řádu, kdežto u firem ve Slezském vojevodství převažují pouze inkrementální inovace, a to navíc v omezenější míře, než v případě Moravskoslezského kraje. Veřejné výdaje na VaV jako % podíl na HDP Slezské vojevodství Moravskoslezský kraj 0, 41 % 0,19 % Zdroj: Statistický úřad v Katovicích ( ČSÚ, vlastní zpracování V případě tohoto ukazatele je situace opačná, jelikož Slezské vojevodství vynakládá absolutně i podílově více veřejných prostředků na VaV. Jak již bylo konstatováno, veřejné instituce všeobecně vynakládají v Moravskoslezském kraji poměrně málo prostředků na VaV, což se potvrzuje i při srovnání v tomto případě. Hrubá přidaná hodnota na zaměstnance Slezské vojevodství Moravskoslezský kraj Kč Kč Zdroj: Statistický úřad v Katovicích ( ČSÚ, vlastní zpracování V tomto ukazateli je Moravskoslezský kraj nepatrně lepší než Slezské vojevodství. To je dáno větší technologickou náročností výroby a tím i větší přidanou hodnotou výrobků u podniků v Moravskoslezském kraji, na druhou stranu Slezské vojevodství minimalizuje tento rozdíl větší aktivitou v sektoru služeb. -31-

32 6 Shrnutí Z výše uvedených informací k jednotlivým ukazatelům vyplývá, že Moravskoslezský kraj je na tom ve své celkové inovační výkonnosti v porovnání s jinými kraji ČR poměrně dobře a má celkově nadprůměrnou pozici. U řady indikátorů došlo u Moravskoslezského kraje během v průměru čtyřech sledovaných let ke zlepšení, přičemž u mnoha z nich rostl Moravskoslezský kraj nejrychleji v ČR. Pozitivně lze Moravskoslezský kraj hodnotit ve výdajích na VaV zaměstnance ve VaV všeobecně i v podnikovém sektoru zvlášť, dále v počtu zaměstnanců VaV a samotných výzkumných pracovníků, v zavádění produktových inovací nových pro podnik, v procesních inovacích a také v intenzitě pořizování nových strojů a zařízení pro VaV aktivity a ve výdajích na VaV ve vysokoškolském sektoru. Naopak podprůměrně vychází Moravskoslezský kraj u výdajů na VaV v absolutní hodnotě u podnikového sektoru, u celkových výdajů na VaV veřejném sektoru, u inovační aktivity malých a středních firem a inovací ve službách, nákupu služeb ve výzkumu a vývoji a produktových inovací nových na trhu. Průměrně je na tom Moravskoslezský kraj v případě zavádění organizačních a marketingových inovací. Ve srovnání s referenčními zahraničními regiony dopadl Moravskoslezský kraj ve všech sledovaných indikátorech hůře než Horní Rakousko a Severní Porýní Vestfálsko a naopak lépe než Slezské vojevodství s výjimkou veřejných výdajů na VaV jako % podíl na HDP. Toto srovnání bylo zpracováno za účelem získání výchozí datové základny pro další monitoring trendů vývoje inovační výkonnosti Moravskoslezského kraje v mezinárodním kontextu, a to ve vztahu k výše uvedeným vybraným regionům, které jsou svým odvětvovým a historickým profilem velmi podobné Moravskoslezskému kraji. -32-

33 7 Seznam tabulek Tabulka 1 HDP na 1 obyvatele podle krajů České republiky (Kč)... 4 Tabulka 2 HDP na 1 obyvatele v jednotlivých krajích procentuálně vyjádřené vůči ČR... 4 Tabulka 3 Vývoz krajů v mil. Kč za rok Tabulka 4 Obecná míra nezaměstnanosti za roky 2007 a 2012 v rámci krajů... 7 Tabulka 5 Zaměstnanci ve VaV v rámci krajů... 9 Tabulka 6 Výzkumní pracovníci v rámci krajů Tabulka 7 Počet VaV pracovníků na 1000 zaměstnaných v rámci krajů Tabulka 8 Počet výzkumných pracovníků na 1000 zaměstnaných v rámci krajů Tabulka 9 Počet zaměstnaných ve VaV podle sektoru provádění Tabulka 10 Podíl výdajů na VaV na HDP v MSK a v ČR Tabulka 11 Výdaje na VaV financované veřejným a soukromým sektorem Tabulka 12 Mzdové výdaje na zaměstnance ve VaV dle krajů České republiky (mil. Kč v běžných cenách) Tabulka 13 Mzdové výdaje na VaV ve veřejném sektoru (v mil. Kč) za rok Tabulka 14 Podnikové výdaje na VaV jako % HDP daného kraje Tabulka 15 Náklady na inovace (v mil. Kč) Tabulka 16 Výdaje na VaV na zaměstnance ve VaV v podnikovém sektoru (v mil. Kč) Tabulka 17 Výdaje na VaV uskutečněné v high-tech sektoru (v mil. Kč) Tabulka 18 Inovační aktivity podle typu u technicky inovujících podniků v roce 2010 (v mil. Kč) Tabulka 19 - Patenty udělené (validované) ÚPV, které mají původce z Moravskoslezského kraje Tabulka 20 Počet zaměstnanců v high-tech sektoru Tabulka 21 Investice uskutečněné v high-tech sektoru (v mil. Kč) Tabulka 22 Mzdové náklady v high-tech sektoru (v mil. Kč) Seznam grafů Graf 1 Postavení vývozů krajů na celkovém vývozu v roce 2009 a Graf 2 Vývoz krajů v přepočtu na 1 obyvatele v roce 2009 a Graf 3 Produktivita práce Graf 4 Podíl výdajů na VaV na HDP (%) Graf 5 Podíl technicky inovujících podniků na celkovém počtu podniků dle regionů NUTS2; a Graf 6 Struktura technicky inovujících podniků podle druhu inovace a NUTS2; Graf 7 Podíl netechnicky inovujících podniků na celkovém počtu podniků dle regionů (NUTS2); , Graf 8 Struktura netechnicky inovujících podniků podle typu inovace a NUTS2; Graf 9 - Struktura produktové inovace u podniků s produktovou inovací podle regionů NUTS2; Graf 10 - Struktura tržeb za inovované a neinovované produkty podle regionů NUTS2, Seznam schémat Schéma 1 Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru v krajích ČR v roce 2011 (% z celkových investic v daném kraji) Schéma 2 Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru v krajích ČR v roce 2011 (% z celkových výdajů na VaV v tomto sektoru v ČR)

STATISTICKÁ ANALÝZA INOVAČNÍ VÝKONNOSTI MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

STATISTICKÁ ANALÝZA INOVAČNÍ VÝKONNOSTI MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE STATISTICKÁ ANALÝZA INOVAČNÍ VÝKONNOSTI MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Zpracovatel: Agentura pro regionální rozvoj, a.s. SRPEN 2013 Financováno z rozpočtu Moravskoslezského kraje. Obsah Úvod a metodika zpracování...

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

SEZNAM GRAFŮ: I. INVESTICE V OBLASTI VĚDY, TECHNOLOGIÍ A NOVÝCH ZNALOSTÍ I.1

SEZNAM GRAFŮ: I. INVESTICE V OBLASTI VĚDY, TECHNOLOGIÍ A NOVÝCH ZNALOSTÍ I.1 SEZNAM GRAFŮ: I. INVESTICE V OBLASTI VĚDY, TECHNOLOGIÍ A NOVÝCH ZNALOSTÍ I.1 Výdaje na výzkum a vývoj Graf 1: Celkové výdaje na VaV v ČR; 1995-2005 (v mld. Kč v b.c. a jako % HDP) Graf 2: Meziroční procentní

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

KAPACITY A VÝSLEDKY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ V PLZEŇSKÉM KRAJI AKTUALIZACE INOVAČNÍ STRATEGIE PLZEŇSKÉHO KRAJE

KAPACITY A VÝSLEDKY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ V PLZEŇSKÉM KRAJI AKTUALIZACE INOVAČNÍ STRATEGIE PLZEŇSKÉHO KRAJE KAPACITY A VÝSLEDKY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ V PLZEŇSKÉM KRAJI AKTUALIZACE INOVAČNÍ STRATEGIE PLZEŇSKÉHO KRAJE CÍLE PROJEKTU SMART AKCELERÁTOR Zlepšit podmínky pro přípravu a realizaci podpůrných služeb,

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Katedra ekonomie kek@opf.slu.cz kek.rs.opf.slu.cz Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph. D. Ing. Karin Gajdová Obchodně podnikatelská

Více

Benchmarking ORP Rychnov n/kn

Benchmarking ORP Rychnov n/kn Benchmarking ORP Rychnov n/kn pro projekt Systémové podpory rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Zpracovatelé: Realizační tým ORP Rychnov nad Kněžnou

Více

Determinanty regionáln. lní konkurenceschopnosti a regionáln

Determinanty regionáln. lní konkurenceschopnosti a regionáln Determinanty regionáln lní konkurenceschopnosti a regionáln lních disparit v ČR Přednáška Studentského ekonomického klubu Marta Šlehoferová 20.5.2010 Struktura přednášky pojem konkurenceschopnost regionů

Více

BUDOUCNOST KRAJE Z POHLEDU PRŮMYSLU 18/10/2016 WEB ADRESA FREYOVA 948/11, PRAHA 9 ČLEN

BUDOUCNOST KRAJE Z POHLEDU PRŮMYSLU 18/10/2016 WEB  ADRESA FREYOVA 948/11, PRAHA 9 ČLEN BUDOUCNOST KRAJE Z POHLEDU PRŮMYSLU 18/10/2016 WEB WWW.SPCR.CZ ADRESA FREYOVA 948/11, 190 00 PRAHA 9 ČLEN Průmysl v Moravskoslezském kraji PRŮMYSLOVÁ HISTORIE REGIONU Již od dob Rakouska-Uherska je průmysl

Více

Ing. Eva Hamplová, Ph.D. Ing. Jaroslav Kovárník, Ph.D.

Ing. Eva Hamplová, Ph.D. Ing. Jaroslav Kovárník, Ph.D. XIX. MEZINÁRODNÍ KOLOKVIUM O REGIONÁLNÍCH VĚDÁCH ANALÝZA VÝVOJE POČTU PODNIKATELSKÝCH JEDNOTEK V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 2008-2014 ANALYSIS OF ENTREPRENEURSHIP DEVELOPMENT IN THE CZECH REPUBLIC FROM 2008

Více

STÁTNÍ ROZPOČTOVÉ VÝDAJE NA VÝZKUM A VÝVOJ V ČR

STÁTNÍ ROZPOČTOVÉ VÝDAJE NA VÝZKUM A VÝVOJ V ČR STÁTNÍ ROZPOČTOVÉ VÝDAJE NA VÝZKUM A VÝVOJ V ČR Základní údaje V České republice v roce 2014 dosáhly státní rozpočtové výdaje na výzkum a vývoj (dále jen GBARD) částky 27 284 mil. Kč 1. Státní rozpočet

Více

VĚDA A VÝZKUM V NEJNOVĚJŠÍCH ČÍSLECH

VĚDA A VÝZKUM V NEJNOVĚJŠÍCH ČÍSLECH VĚDA A VÝZKUM V NEJNOVĚJŠÍCH ČÍSLECH Martin Mana Tisková konference, 18. září 2012, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 1/23 Roční šetření o výzkumu a vývoji VTR 5-01

Více

PODNIKOVÝ VÝZKUM A VÝVOJ

PODNIKOVÝ VÝZKUM A VÝVOJ PODNIKOVÝ VÝZKUM A VÝVOJ Seminář ČSÚ a TC: Výzkum, vývoj a inovace ve statistikách a analýzách 25. dubna 2018, Technologické centrum AV ČR, Ve Struhách 27, Praha 6 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81,

Více

Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. ing. Nikola Krejčová

Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. ing. Nikola Krejčová Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. ing. Nikola Krejčová Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách 19. 21. 6.2012 ve Valticích Příspěvek byl zpracován

Více

ROP Severozápad 2009 Vize přestává být snem

ROP Severozápad 2009 Vize přestává být snem ROP Severozápad 2009 Vize přestává být snem listopad 2009 Téma příspěvku: Rok 2013. a co dál? Ing. Lucie Bučinová Příprava kohezní politiky na období 2014 2020 Evropská úroveň Barcova zpráva Program pro

Více

VÝZKUM A VÝVOJ. Martin Mana Marek Štampach. Tisková konference, 15. říjen 2015, ČSÚ Praha

VÝZKUM A VÝVOJ. Martin Mana Marek Štampach. Tisková konference, 15. říjen 2015, ČSÚ Praha VÝZKUM A VÝVOJ Martin Mana Marek Štampach Tisková konference, 15. říjen 2015, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Kolik lidí v Česku pracuje ve výzkumu a vývoji?

Více

Závěrečná zpráva z třetí etapy projektu

Závěrečná zpráva z třetí etapy projektu Závěrečná zpráva z třetí etapy projektu ZPRACOVÁNÍ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO PŘÍPRAVU HODNOCENÍ PRŮBĚŽNÉHO PLNĚNÍ CÍLŮ SRR ČR A DOPADŮ KOHEZNÍ POLITIKY NA REGIONY ČR hlavní zpracovatel projektu společnost

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2013/2014 činil 116 842, z toho do studia

Více

S3 STRATEGIE STŘEDOČESKÉHO KRAJE

S3 STRATEGIE STŘEDOČESKÉHO KRAJE S3 STRATEGIE STŘEDOČESKÉHO KRAJE PhDr. Mgr. Ivo Říha S3 manažer pro Středočeský kraj Praha, 17. října 2013 Co je S3 (RIS3)? = strategie systémové podpory inovačního podnikání a konkurenceschopnosti kraje

Více

Graf 2: Saldo migrace v Plzeňském kraji

Graf 2: Saldo migrace v Plzeňském kraji PŘÍLOHY - GRAFY 12 Graf 1: Pohyb obyvatel Plzeňského kraje 1 počet osob 8 6 4 2 Živě narození Zemřelí celkem Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek -2 Zdroj

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha 8. 12. 2014

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha 8. 12. 2014 PRŮMYSL ČR Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch Praha 8. 12. 2014 Obsah I. Postavení průmyslu II. Majetková struktura českého průmyslu III. Postavení průmyslu z pohledu mezinárodní konkurenceschopnosti

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2015/2016 činil 112 756, z toho do studia

Více

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Milena Tvrdíková Milena Tvrdíková Katedra aplikované informatiky, VŠB- Technická Univerzita Ostrava Sokolská třída 33. 701 21Ostrava 1 milena.tvrdikova@vsb.cz Ve vyspělých

Více

Krajské rozložení podpory podnikového výzkumu a inovací ( ) v high-tech a medium high-tech odvětvích

Krajské rozložení podpory podnikového výzkumu a inovací ( ) v high-tech a medium high-tech odvětvích Krajské rozložení podpory podnikového výzkumu a inovací (2007-2013) v high-tech a medium high-tech odvětvích Miroslav Kostić, Technologické centrum AV ČR Úvod Operační program Podnikání a inovace (dále

Více

Konkurenceschopnost krajů České republiky. Jana Kouřilová Karolína Pelantová Katedra regionálních studií, NF VŠE, Praha

Konkurenceschopnost krajů České republiky. Jana Kouřilová Karolína Pelantová Katedra regionálních studií, NF VŠE, Praha Konkurenceschopnost krajů České republiky Jana Kouřilová Karolína Pelantová Katedra regionálních studií, NF VŠE, Praha Cílem příspěvku je zhodnotit konkurenceschopnost krajů České republiky pomocí britské

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2014/2015 činil 114 577, z toho do studia

Více

Graf 2: Saldo migrace v Plzeňském kraji

Graf 2: Saldo migrace v Plzeňském kraji PŘÍLOHA - GRAFY počet obyvatel počet osob počet osob 12 Graf 1: Pohyb obyvatel Plzeňského kraje 1 8 6 4 2 Živě narození Zemřelí celkem Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek stěhováním

Více

2.3.1 Produktová inovace

2.3.1 Produktová inovace 2.3.1 Produktová inovace Produktově inovující podniky se v období 2008 2010 soustředily zejména na inovaci svých výroků. Inovaci výrobků zavedlo celkem 80,5 % produktově inovujících podniků. Pouze samostatné

Více

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ).

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ). Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2007/2008 činil 154 182, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 133 990

Více

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

4. Pracující (zaměstnaní) senioři Senioři v letech 2 a 215 4. Pracující (zaměstnaní) senioři Jako zaměstnaní se označují všichni pracující - např. zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), členové produkčních družstev apod.

Více

Středočeské inovační centrum a jeho aktivity

Středočeské inovační centrum a jeho aktivity Workshop projektu KETGATE Praha 27. 11. 2017 Středočeské inovační centrum a jeho aktivity Projekt KETGATE Středočeské inovační centrum Petr Jirman Středočeské inovační centrum KDO JSME A CO DĚLÁME? 8.

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Ing. Hana Janáčková regionální projektová manažerka Brno, 26. února 2014 Regionální kancelář

Více

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 Regionální kancelář pro JMK 1. část Regionální kanceláře agentury CzechInvest

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2010/2011 činil 133 140, z toho do studia

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2011/2012 činil 124 719, z toho do studia

Více

Jihomoravský 32, , Karlovarský 22, , Královéhradecký 29, , Liberecký 26, ,

Jihomoravský 32, , Karlovarský 22, , Královéhradecký 29, , Liberecký 26, , Příprava Olomouckého a Zlínského kraje na kohezní politiku EU 2014+ Analýza dopadů politiky soudržnosti v území NUTS2 Střední Morava A) Analýza využívání strukturálních fondů 2007 2011 Kohezní politika

Více

4. Rozdíly mezi kraji v tvorbě hrubého fixního kapitálu (THFK)

4. Rozdíly mezi kraji v tvorbě hrubého fixního kapitálu (THFK) 4. Rozdíly mezi kraji v tvorbě hrubého fixního kapitálu (THFK) V období 1995 2007 dosáhla v České republice tvorba hrubého fixního kapitálu objemu 7 963,4 mld. Kč. Na tomto objemu se hlavní měrou podílelo

Více

2. ZAMĚSTNANCI VE VÝZKUMU A VÝVOJI

2. ZAMĚSTNANCI VE VÝZKUMU A VÝVOJI 2. ZAMĚSTNANCI VE VÝZKUMU A VÝVOJI Ve výzkumu a vývoji (dále jen VaV) bylo v eské republice k 31. 12. 213 zaměstnáno celkem 92 714 fyzických osob (HC Head Count). Šlo o 5,9% nárůst oproti předchozímu roku.

Více

3. Zaměstnanost cizinců v ČR

3. Zaměstnanost cizinců v ČR Život cizinců v ČR 3. Zaměstnanost cizinců v ČR Cizinci mohou v České republice vykonávat výdělečnou činnost jako zaměstnanci nebo jako podnikatelé (živnostníci). Pro účely této publikace se pod pojmem

Více

Vývoj cen bytů v ČR Ing. Jiří Aron 1. Úvod

Vývoj cen bytů v ČR Ing. Jiří Aron 1. Úvod Vývoj cen bytů v ČR Ing. Jiří Aron 1. Úvod Tento příspěvek se zabývá cenami bytů a jejich dostupností, tedy dostupností vlastnictví bytů (vlastnického bydlení). Dostupnost bydlení je primárně závislá na

Více

SEZNAM GRAFŮ A INVESTICE DO VĚDY A VZDĚLÁVÁNÍ

SEZNAM GRAFŮ A INVESTICE DO VĚDY A VZDĚLÁVÁNÍ SEZNAM GRAFŮ A INVESTICE DO VĚDY A VZDĚLÁVÁNÍ A.1 Celkové výdaje na výzkum a vývoj Graf A1-1 Celkové výdaje na VaV, 1998 2008 Graf A1-2 Celkové výdaje na VaV podle sektorů užití, 2000 2008 Graf A1-3 Celkové

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK OBSAH: 1. Úvod... 3 2. Metodologie... 4 2.1 Základní nástroje sběr dat:... 4 2.2 Základní nástroje analýza a syntéza:...

Více

Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. a kol. XV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách ve Valticích

Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. a kol. XV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách ve Valticích Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. a kol. XV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách 20. 22. 6.2012 ve Valticích 1 Jak jsou v dosavadním vývoji České republiky naplňovány základní strategické cíle regionálního

Více

Česká republika. Přehled o nově přijímaných žácích

Česká republika. Přehled o nově přijímaných žácích Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2008/2009 činil 150 924, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 131 825

Více

Zpráva o čerpání dotačních prostředků z operačních programů za Ústecký kraj v porovnání s ČR

Zpráva o čerpání dotačních prostředků z operačních programů za Ústecký kraj v porovnání s ČR Zpráva o čerpání dotačních prostředků z operačních programů za Ústecký kraj v porovnání s ČR Za období: 2014-2018 Leden 2019 REGIONÁLNÍ STÁLÁ KONFERENCE ÚSTECKÉHO KRAJE II Obsah Úvod... 4 Metodika... 4

Více

Mzdy specialistů ve vědě a technice

Mzdy specialistů ve vědě a technice Mzdy specialistů ve vědě a technice Podrobná charakteristika osob zaměstnaných jako Specialisté ve vědě a technologiích, včetně jednotlivých užších kategorií zaměstnání, je uvedena v příloze k metodice

Více

Sekce Výzkum, vývoj, inovace. Ing. Radek NOVOTNÝ, PhD.

Sekce Výzkum, vývoj, inovace. Ing. Radek NOVOTNÝ, PhD. Veřejn ejné projednání Kulatý stůl Programové dokumenty ČR R pro období 2007 2013 2013 - Sekce Výzkum, vývoj, inovace Ing. Radek NOVOTNÝ, PhD. Obsah presentace 1. SWOT analýza oblasti Výzkum, vývoj, inovace

Více

Příjmy krajských samospráv

Příjmy krajských samospráv mld. Kč Hospodaření krajů Příjmy krajských samospráv se v posledních pěti letech zvyšovaly v průměru o 1 % ročně. V letech 2009 a 2010 se zvýšily o 4 %, resp. o 3 %, zatímco v navazujících dvou letech

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2016/2017 činil 111 044, z toho do studia

Více

4. Věda, výzkum a inovace v krajích ČR

4. Věda, výzkum a inovace v krajích ČR 4. Věda, výzkum a inovace v krajích ČR 4.1 Lidské zdroje Lidské zdroje jsou jednou z nejdůležitějších skupin faktorů ovlivňujících stav a perspektivy výzkumu a inovací. Tab 10: Podíl zaměstnanců VaV z

Více

MONITORING ČERPÁNÍ DOTACÍ EU V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ

MONITORING ČERPÁNÍ DOTACÍ EU V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ MONITORING ČERPÁNÍ DOTACÍ EU V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 214 22 Včetně přehledu čerpání dotací EU podnikatelskými subjekty (včetně OP PIK a prioritní osy 1 OP VVV) Listopad 217 (data k 2.11.) Čerpání dotací EU

Více

Vývoj mezd ve zdravotnictví v roce odměňování podle zákona č. 143/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Vývoj mezd ve zdravotnictví v roce odměňování podle zákona č. 143/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13.5.2004 34 Vývoj mezd ve zdravotnictví v roce 2003 - odměňování podle zákona č. 143/1992 Sb., ve znění pozdějších

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2017/2018 činil 109 980, z toho do studia

Více

Počet poskytovatelů licencí Počet platných licencí Přijaté licenční poplatky (v mil. Kč) Nové odrůdy rostlin a plemen zvířat. Patent.

Počet poskytovatelů licencí Počet platných licencí Přijaté licenční poplatky (v mil. Kč) Nové odrůdy rostlin a plemen zvířat. Patent. Analytická část Úvod Předmětem následujícího textu jsou zjištění, plynoucí ze statistického šetření Českého statistického úřadu o licencích za rok 2014, zaměřeného na poskytovatele licencí, počty platných

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

MATURITNÍ ZKOUŠKA KRAJSKÝ POHLED

MATURITNÍ ZKOUŠKA KRAJSKÝ POHLED MATURITNÍ ZKOUŠKA 213-218 KRAJSKÝ POHLED Zpracoval: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání Oddělení analýz PROSINEC 218 PODÍL MATURANTŮ NA POPULACI A OBOROVÁ STRUKTURA KRAJŮ 2 POČET PŘIHLÁŠENÝCH PRVOMATURANTŮ

Více

Příloha 1. Plnění strategických cílů, plnění dílčích cílů

Příloha 1. Plnění strategických cílů, plnění dílčích cílů Příloha 1 Plnění strategických cílů, plnění dílčích cílů 1 OBSAH 1 PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ... 3 1.1 Dálnice a silnice I. třídy... 3 1.2 Silnice II. a III. třídy... 4 1.3 Místní komunikace... 10 1.4 Síť

Více

Vývoj cen nájmů bytů v České republice

Vývoj cen nájmů bytů v České republice Vývoj cen nájmů bytů v České republice Radka Vašíčková Shromažďování dat zajistil software EVAL, který ukládá, zpracovává a hodnotí cenové nabídky pronájmů starších bytů. Počet nabídek nájmů starších bytů

Více

Regionální statistiky inovací a výzkumu a vývoje

Regionální statistiky inovací a výzkumu a vývoje Regionální statistiky inovací a výzkumu a vývoje Ing. Jana Kramulová Kolokvium 2 Struktura prezentace Úvod do tématu regionálních statistik Procedury k tvorbě indikátorů Příklady indikátorů v oblasti R&D

Více

Využití pracovní síly

Využití pracovní síly Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice

Více

Financování podnikatelských subjektů pomocí hypotečních úvěrů jako podpora rozvoje regionů

Financování podnikatelských subjektů pomocí hypotečních úvěrů jako podpora rozvoje regionů Financování podnikatelských subjektů pomocí hypotečních úvěrů jako podpora rozvoje regionů LIBUŠE SVOBODOVÁ Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu 2 OBSAH Úvod Cíl a metody Výsledky

Více

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ).

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ). Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2006/2007 činil 160 841, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 140 564

Více

1. Vnitřní stěhování v České republice

1. Vnitřní stěhování v České republice 1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2009/2010 činil 147 957, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 127 806

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací na MPO oblast čisté mobility

Podpora výzkumu, vývoje a inovací na MPO oblast čisté mobility Podpora výzkumu, vývoje a inovací na MPO oblast čisté mobility Mgr. Pavlína Janová Odbor výzkumu, vývoje a inovací Ministerstvo průmyslu a obchodu 9.-10. března 2017 4. ročník konference Čisté mobility

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2016 činil 5,7 % jde celkem o 396 410 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.

Více

3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev

3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev 3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev V další části AHM 2004, která byla vyplňována pouze za zaměstnance a členy produkčních družstev (ČPD) civilního sektoru národního hospodářství,

Více

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 Markéta Nesrstová Abstrakt Nezaměstnanost vždy byla, je a bude závažným problémem. Míra nezaměstnanosti v České republice se v současné době

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2018/2019 činil 109 783, z toho do studia

Více

PŘIHLÁŠKY K MATURITNÍ ZKOUŠCE 2019 JARNÍ ZKUŠEBNÍ OBDOBÍ

PŘIHLÁŠKY K MATURITNÍ ZKOUŠCE 2019 JARNÍ ZKUŠEBNÍ OBDOBÍ PŘIHLÁŠKY K MATURITNÍ ZKOUŠCE 19 JARNÍ ZKUŠEBNÍ OBDOBÍ Zpracoval: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání Oddělení analýz ÚNOR 19 STRUKTURA MATURITNÍ POPULACE V KONTEXTU POPULACE 19LETÝCH 2 DÍVKY CHLAPCI

Více

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální

Více

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za rok 2014

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za rok 2014 Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za rok 2014 Prodej, zaměstnanost, mzdový vývoj, produktivita práce, zahraniční obchod 1) Prodej Na základě výsledků za rok 2014 dosáhly tržby v běžných cenách

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a

Více

Postavení obyvatel Moravskoslezska a Opolského vojvodství v rámci skupiny českých a polských regionů soudržnosti

Postavení obyvatel Moravskoslezska a Opolského vojvodství v rámci skupiny českých a polských regionů soudržnosti Katedra ekonomie kek@opf.slu.cz kek.rs.opf.slu.cz Postavení obyvatel Moravskoslezska a Opolského vojvodství v rámci skupiny českých a polských regionů soudržnosti Doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph. D. Ing. Karin

Více

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,2 % Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,2 % Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2018 činil 3,2 % jde celkem o 220 183 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.

Více

Smart akcelerátor Pardubického kraje

Smart akcelerátor Pardubického kraje Smart akcelerátor Pardubického kraje Mgr. Miroslav Smejkal Regionální inovační strategie Pardubického kraje Setkání inovačních platforem 14. 9. 15. 9. 2017 Vedoucí oddělení regionálního rozvoje Krajský

Více

MONITORING ČERPÁNÍ DOTACÍ EU V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ Březen 2018 (data k 5.3.)

MONITORING ČERPÁNÍ DOTACÍ EU V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ Březen 2018 (data k 5.3.) MONITORING ČERPÁNÍ DOTACÍ EU V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 214 22 Březen 218 (data k 5.3.) Čerpání dotací EU v České republice K 5.3.218 bylo v České republice vyhlášeno 2 35 výzev, z toho 1 436 bylo již ukončeno.

Více

MONITORING ČERPÁNÍ DOTACÍ EU V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ

MONITORING ČERPÁNÍ DOTACÍ EU V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ MONITORING ČERPÁNÍ DOTACÍ EU V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 214 22 Včetně přehledu čerpání dotací EU na krajské projekty Říjen 217 (data k 2.1.) Čerpání dotací EU v České republice Největší převisy alokací v ukončených

Více

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,4 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,4 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2017 činil 4,4 % jde celkem o 303 834 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.

Více

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti, Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2015 činil 6,7 % jde celkem o 473 376 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.

Více

PROGRAM ALFA - STRUČNÝ SOUHRN STATISTICKÉHO ZHODNOCENÍ VEŘEJNÝCH SOUTĚŽÍ

PROGRAM ALFA - STRUČNÝ SOUHRN STATISTICKÉHO ZHODNOCENÍ VEŘEJNÝCH SOUTĚŽÍ PROGRAM ALFA - STRUČNÝ SOUHRN STATISTICKÉHO ZHODNOCENÍ VEŘEJNÝCH SOUTĚŽÍ Vypracovala: Technologická agentura České republiky Sekce I oddělení strategií a analýz V Praze dne: 25. 9. 2016 1 Stručný souhrn...

Více

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti, Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2014 činil 7,9 % jde celkem o 559 045 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. To představuje nejvyšší počet v novodobé historii České republiky. V

Více

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za rok 2016

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za rok 2016 Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za rok 2016 Prodej, zaměstnanost, mzdový vývoj, produktivita práce, zahraniční obchod 1) Prodej Na základě výsledků za roku 2016 dosáhly tržby v běžných

Více

MONITORING ČERPÁNÍ DOTACÍ EU V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ Srpen2018 (data k 1.8.)

MONITORING ČERPÁNÍ DOTACÍ EU V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ Srpen2018 (data k 1.8.) MONITORING ČERPÁNÍ DOTACÍ EU V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 214 22 Srpen218 (data k 1.8.) Čerpání dotací EU v České republice K 1.8.218 bylo v České republice vyhlášeno 2 594 výzev, z toho 2 22 bylo již ukončeno.

Více

HODNOCENÍ LIDSKÉHO POTENCIÁLU, EKONOMICKÉ A INOVAČNÍ VÝKONNOSTI V KRAJÍCH ČR

HODNOCENÍ LIDSKÉHO POTENCIÁLU, EKONOMICKÉ A INOVAČNÍ VÝKONNOSTI V KRAJÍCH ČR HODNOCENÍ LIDSKÉHO POTENCIÁLU, EKONOMICKÉ A INOVAČNÍ VÝKONNOSTI V KRAJÍCH ČR Měrtlová Libuše CÍL ČLÁNKU na základě dostupných statistických dat analyzovat lidský, ekonomický a inovační potenciál krajů

Více

Národní inovační platformy 12. prosince 2017

Národní inovační platformy 12. prosince 2017 Národní inovační platformy 12. prosince 2017 1 PROGRAM JEDNÁNÍ 1) Informace o plnění RIS3 2) Aktualizace RIS3 strategie 3) Národní centra kompetence 4) Různé 2 NEJVÍCE PODPOŘENÉ CÍLE NÁRODNÍ RIS3 STRATEGIE

Více

INOVAČNÍ AKTIVITY PODNIKŮ V LETECH

INOVAČNÍ AKTIVITY PODNIKŮ V LETECH INOVAČNÍ AKTIVITY PODNIKŮ V LETECH 2012 2014 Václav Sojka Společný seminář TC AV ČR a ČSÚ Technologické centrum AV ČR, Praha 14. duben 2016 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz

Více

Zahraniční obchod v roce 2008

Zahraniční obchod v roce 2008 3 Zahraniční obchod v roce 28 Obrat zahraničního obchodu zaznamenal poprvé od vstupu České republiky do Evropské unie a podruhé v historii České republiky meziroční pokles. V porovnání s rokem 27 se obrat

Více

průměrná obytná plocha trvale obydleného bytu průměrná obytná plocha dokončeného bytu (m 2 )

průměrná obytná plocha trvale obydleného bytu průměrná obytná plocha dokončeného bytu (m 2 ) 2.5. Bydlení, bytová výstavba Pro zjištění rozdílů mezi venkovským a městským prostorem v oblasti bydlení byly využity především výsledky sčítání lidu, domů a bytů v letech 1991 a 2001, které umožňují

Více

MONITORING ČERPÁNÍ DOTACÍ EU V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ Květen 2017 (data k 2.5.)

MONITORING ČERPÁNÍ DOTACÍ EU V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ Květen 2017 (data k 2.5.) MONITORING ČERPÁNÍ DOTACÍ EU V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 214 22 Květen 217 (data k 2.5.) K 2.5.217 bylo v České republice vyhlášeno 974 výzev, z toho 53 bylo již ukončeno. Největší převisy alokací v ukončených

Více

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti, Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2013 činil 7,7 % jde celkem o 551 662 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. To představuje nejvyšší počet v novodobé historii České republiky. V

Více

Výsledky statistického zjišťování Roční výkaz odvětvových ukazatelů ve stavebnictví Stavební práce S v tuzemsku v členění podle obcí

Výsledky statistického zjišťování Roční výkaz odvětvových ukazatelů ve stavebnictví Stavební práce S v tuzemsku v členění podle obcí Výsledky statistického zjišťování Roční výkaz odvětvových ukazatelů ve stavebnictví Stavební práce S v tuzemsku v členění podle obcí Stav 5-01, oddíl 094 za rok 2012 Statistická informace je sestavena

Více

Středočeské inovační centrum

Středočeské inovační centrum 12. 7. 2016 Mgr. Peter Svoboda RIS 3 strategie Strategie pro implementaci inovací jakožto zdroje růstu na národní i regionální úrovni Ex-ante kondicionalita EU při čerpání dotací OP IK, OP VVV Endogenní

Více

A. Grafická příloha k potřebám v oblasti výzkumu a vývoje

A. Grafická příloha k potřebám v oblasti výzkumu a vývoje Lucembursko Kypr Velká Briátnie EU28 Česko Chorvatsko Lucembursko Česko EU28 Velká Briátnie Chorvatsko Kypr A. Grafická příloha k potřebám v oblasti výzkumu a vývoje Obrázek 1: Zaměstnanci ve výzkumu a

Více

PŘÍLOHA 3. Hodnocení regionální konkurenceschopnosti v Česku

PŘÍLOHA 3. Hodnocení regionální konkurenceschopnosti v Česku PŘÍLOHA 3 Hodnocení regionální konkurenceschopnosti v Česku zpracovatel analýzy Doc. Ing. Anna Kadeřábková, Ph.D. ve spolupráci se společností SRPEN 2009 OBSAH 1 Úvod... 6 2 Znalostní náročnost regionální

Více

MONITORING ČERPÁNÍ DOTACÍ EU V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ Srpen 2019 (data k 1.8.)

MONITORING ČERPÁNÍ DOTACÍ EU V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ Srpen 2019 (data k 1.8.) MONITORING ČERPÁNÍ DOTACÍ EU V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 214 22 Srpen 219 (data k 1.8.) Miliardy Kč Čerpání dotací EU v České republice Graf 1 Celkový počet podaných a schválených žádostí o podporu v jednotlivých

Více

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za rok 2017

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za rok 2017 Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za rok 2017 Prodej, zaměstnanost, mzdový vývoj, produktivita práce, zahraniční obchod 1) Prodej Na základě výsledků za rok 2017 dosáhly tržby v běžných cenách

Více