Úřad práce ČR Kontaktní pracoviště krajské pobočky v Liberci Jablonec nad Nisou

Transkript

1 Úřad práce ČR Kontaktní pracoviště krajské pobočky v Liberci Jablonec nad Nisou Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Jablonec nad Nisou v roce 2014 duben 2015

2 O B S A H I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU... 3 I.1 Úvod - specifikace okresu, základní informace... 3 I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace... 4 I.3 Silné stránky okresu... 5 I.4 Slabé stránky okresu... 5 II. ZAMĚSTNANOST... 5 II.1 Celková zaměstnanost... 5 II.2 Monitoring volných pracovních míst... 8 III. NEZAMĚSTNANOST... 8 III.1 Vývoj nezaměstnanosti... 8 III.2 Absolventi škol a mladiství III.3 Osoby se zdravotním postižením III.4 Situace dalších problémových skupin na trhu práce III.5 Situace v jednotlivých mikroregionech v okrese IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE IV.1 Zaměstnávání cizinců s povolením k zaměstnání IV.2 Zaměstnávání občanů EU/EHP a Švýcarska IV.3 Zaměstnávání cizinců, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V.1 Komentář k realizaci jednotlivých nástrojů APZ V.2 Rekvalifikace a poradenství V.3 Realizované projekty ESF V.4 Záruky pro mladé VI. OČEKÁVANÝ VÝVOJ V ROCE VI.1 Předpokládaný vývoj trhu práce v okrese Jablonec nad Nisou VI.2 Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti Zpracovali : Bc. A. Válková, Mgr. M. Holý Schválil : Ing. Elena Čermáková, ředitelka kontaktního pracoviště 2

3 I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU I.1 Úvod - specifikace okresu, základní informace 1 Okres Jablonec nad Nisou je příhraničním okresem. Na severu sousedí s Polskou republikou, na východě a jihu s okresem Semily, na západě pak s okresem Liberec. Společně s okresy Semily, Liberec, Česká Lípa tvoří podle reformy státní správy k územně správní celek Liberecký kraj, který se dále s okresem Děčín na české straně začleňuje do svazku hraničních území Euroregion Nisa. Obrázek 1: Mapa okresu Jablonec nad Nisou a jeho administrativního rozdělení (zdroj ČSÚ) Rozlohou 402 km 2 patří okres mezi 5 nejmenších okresů v České republice. Podle zjišťování ČSÚ žilo k žilo ve všech obcích okresu celkem obyvatel. Středisky osídlení jsou především město Jablonec nad Nisou ( obyvatel), dále Tanvald (6 622 obyvatel) a Železný Brod (6 319 obyvatel). Ve městech k uvedenému datu žilo 80,5 % obyvatel okresu. Hustota osídlení představovala 224 osob na km 2. Z celkové plochy okresu připadalo 55,4 % na lesní půdu, 32,2 % zaujímá zemědělská půda. K nabyla platnosti poslední reforma státní správy. Byly zrušeny okresní úřady a současně byly stanoveny územní obvody pověřených obcí II. stupně a správní obvody obcí s rozšířenou působností III. stupně. Touto reformou však nebyly zrušeny okresy jako územní 1 zdroj 3

4 jednotky. Na území okresu Jablonec nad Nisou leží správní obvod obce s rozšířenou působností Jablonec nad Nisou, správní obvod Tanvald (částečně zasahuje do okresu Semily) a správní obvod Železný Brod, které jsou zároveň územními obvody pověřených obecních úřadů. Obce Frýdštejn a Malá Skála spadají do správního obvodu Turnov. Území okresu je velmi členité. Nejnižší nadmořská výška 254 m n. m. je zjištěna při hladině řeky Jizery poblíž Malé Skály na jihozápadní hranici okresu, naopak v severní části okresu v Jizerských horách najdeme nejvyšší bod na vrcholu Černé hory ve výše 1085 m nad mořem. Většina z 34 obcí okresu se nachází v nadmořské výšce 400 až 800 m, okresní město leží ve výšce 475 m n.m. Podnebí je drsné, průměrná roční teplota 5,5 stupně je asi tři stupně pod celostátním průměrem. Srážky jsou velmi vydatné, jejich roční úhrn činí 1100 až 1200 mm. Území okresu je odvodňováno povodím řek Kamenice a Jizery ve východní části a řeky Nisy v západní části okresu. V Jizerských horách jsou vybudovány tři přehrady, z nichž dvě slouží jako zásobárny pitné vody, další přehrada v Jablonci nad Nisou slouží k rekreačním a sportovním účelům. I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace Celkem je v okrese Jablonec nad Nisou podle ČSÚ zapsáno přes 23 tisíc ekonomických subjektů, z toho jedna čtvrtina z nich spadá do oblasti obchodu, oprav motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost. Významným odvětvím v okrese je zejména zpracovatelský průmysl, především průmysl skla a bižuterie, strojírenství a výroba součástek pro automobilový průmysl. Dříve důležitý textilní průmysl prošel rozsáhlou restrukturalizací a přestal být klíčovým průmyslovým odvětvím regionu. Okres Jablonec nad Nisou je vyhledávanou rekreační oblastí s velmi oblíbenými terény pro turistiku a klasické i alpské lyžařské disciplíny. I přes výborné rekreační podmínky však zůstává okres převážně průmyslovou oblastí. Zemědělství je ovlivňováno špatnými půdními a klimatickými podmínkami. Podnikatelské subjekty vzniklé po transformaci zemědělských družstev se zaměřují především na chov skotu a pěstování obilovin a pícnin. Dlouhodobě pozitivním rysem okresu byla nízká míra registrované nezaměstnanosti, která se pohybovala hluboko pod celostátním průměrem a dosahovala nejnižší hodnoty v rámci okresů Libereckého kraje. V roce 2008 však míra nezaměstnanosti překročila hodnotu za celou Českou republiku a v následujících letech 2009 a 2010 ji překračovala o 1 až 2 %. V letech 2012 a 2013 docházelo k oscilaci míry nezaměstnanosti resp. nového ukazatele, podílu nezaměstnaných osob ve věku let. V roce 2014 byl zaznamenán stabilní pokles hodnot podílu nezaměstnaných osob s tím, že republiková hodnota byla výrazněji ovlivněna sezónním faktorem a ke konci roku rostla mnohem rychleji. K byla okresní hodnota podílu nezaměstnaných nižší než celorepubliková hodnota o 0,8 %, v rámci okresů Libereckého kraje představovala nejnižší hodnotu. Ve srovnání 77 okresů celé České republiky z hlediska podílu nezaměstnaných osob patřila okresu Jablonec nad Nisou 30. nejlepší pozice meziroční index počet obyvatel celkem ,0% z toho ženy ,0% z toho věková kategorie: 0-14 let ,9% let ,9% Tabulka 1: Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel v okrese Jablonec nad Nisou (zdroj ČSÚ) O vývoji demografické situace v jabloneckém okrese vypovídá tabulka 1. Počet obyvatel v meziročním srovnání mírně vzrostl. Od roku 2008 je zaznamenáván nárůst počtu obyvatel ve věkové kategorii 0-14 let, na druhé straně se snižoval počet obyvatel v produktivním věku. 4

5 I.3 Silné stránky okresu výhodná geografická poloha na mezinárodních tazích i vůči průmyslovým centrům (Praha, Mladá Boleslav, Německo, Polsko) významné přírodní zdroje vodárenské oblasti vysoká lesnatost území okresu, tradice lesnického hospodaření dlouhodobá tradice průmyslové výroby (strojírenství, sklářství, textil na ústupu, v současnosti automobilový průmysl) rozvinutost a vysoká technologická úroveň průmyslu, ekonomická síla průmyslových firem dostatečná diverzifikace průmyslové základny s výrazným podílem malých a středních firem příliv zahraničních investic v minulosti do strojírenských oborů a automobilového průmyslu nadprůměrný počet registrovaných podnikatelských subjektů stávající struktura středních škol a vyšších odborných škol schopná kapacitně i kvalitativně uspokojit požadavky trhu na profesní přípravu pracovních sil široká nabídka mimoškolní výchovy a vzdělávání kvalitní poskytování zdravotnických a sociálních služeb velmi dobré podmínky pro cestovní ruch, rekreaci a sportovní vyžití I.4 Slabé stránky okresu minimální prostor pro budování nových průmyslových zón, vysoký podíl tzv. brown fields mezi průmyslovými objekty v současnosti omezený přísun zahraničního kapitálu omezená nabídka pracovních příležitostí mimo okresní město Jablonce nad Nisou nekoncepční řešení cestovního ruchu chybějící management a produkty cestovního ruchu nedostatečná úroveň služeb (zejména v cestovním ruchu) nedostatečná místní podpora malého a středního podnikání nesoulad mezi potřebami trhu práce a profesní strukturou absolventů způsobený nezájmem o studium některých, zejména technických oborů nedostatečná vazba systému vzdělávání na poptávku po konkrétních profesích a kvalifikacích výrazné omezení vývoje a inovací ve firmách v důsledku nedostatku finančních zdrojů a kvalitních odborníků neexistence hospodářské koncepce regionu zastaralost a zanedbanost bytového fondu a výrobních areálů rozšíření sociálně patologických jevů podprůměrná úroveň gramotnosti obyvatelstva (vzhledem k požadavkům transformované ekonomiky) nízká dopravní obslužnost na venkově II. ZAMĚSTNANOST II.1 Celková zaměstnanost Zaměstnanost v jabloneckém okrese charakterizují údaje Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) uvedené v tabulce 2. Podle sdělení OSSZ s účinností nového zákona o nemocenském pojištění č. 187/2006 od nerozlišují organizace na malé a velké, ale všechny organizace jsou pro OSSZ zaměstnavatelé. Z údajů vyplývají následující skutečnosti: 5

6 V meziročním srovnání zůstal počet zaměstnavatelů téměř nezměněn. Došlo však k nárůstu počtu jejich zaměstnanců. Počet osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) stejně jako v minulých letech klesal a dosáhl tak nejnižší hodnoty od prosince Celkový počet pojištěnců evidovaných u OSSZ Jablonec nad Nisou se meziročně zvýšil o 211 na osob (v předchozím období se jednalo o pokles o 1 995). Evidované subjekty u OSSZ Meziroční index Počet zaměstnavatelů ,94% Počet zaměstnanců ,11% Osoby samostatně výdělečně činné ,55% Pojištěnců celkem ,67% Tabulka 2: Vývoj počtu zaměstnavatelů a evidence pojištěnců evidovaných OSSZ Kromě údajů OSSZ zpracovává KoP v Jablonci nad Nisou své vlastní údaje získané monitoringem zaměstnavatelů (MZ). Jeho cílem je především získání přehledu o počtu zaměstnanců u hlavních zaměstnavatelů v okrese a informací o připravovaných změnách zaměstnavatelů na poli zaměstnanosti. Hlavní údaje o výsledcích MZ uvádí následující tabulky (v I. pololetí 2014 došlo k navýšení počtu monitorovaných zaměstnavatelů): Počty zaměstnanců Meziroční index zaměstnavatelé zaměstnanci zaměstnavatelé zaměstnanci zaměstnanci ,1% ,9% ,0% ,0% Celkem ,3% Tabulka 3: Počet zaměstnavatelů a zaměstnanců v rámci monitoringu zaměstnavatelů Kategorie zaměstnanců Meziroční index Počet Podíl Počet Podíl Celkem , ,0 113,3 Muži , ,6 108,4 Ženy , ,4 118,9 THP , ,4 119,7 Dělníci + POP , ,6 110,4 Osoby se ZP 557 4, ,1 108,8 Mladiství 4 0,0 0 0,0 0,0 Důchodci 490 3, ,8 115,3 Cizinci s povolením 162 1,2 63 1,1 38,9 Cizinci na IK x x 245 1,6 x Tabulka 4: Zaměstnanost u monitorovaných zaměstnavatelů podle kategorií zaměstnanců Celkem bylo do monitoringu zařazeno 200 subjektů. Zaměstnavatelům byly odeslány dotazníky s více než 97 % návratností. V meziročním srovnání jsme zaznamenali nárůst celkového počtu monitorovaných zaměstnavatelů i zaměstnanců. Meziroční nárůst byl zaznamenán také napříč jednotlivými kategoriemi zaměstnanců, jak lze vidět v tabulce č. 4. V nejdůležitějším zpracovatelském průmyslu jsme u hlavních zaměstnavatelů zaznamenali mírné oživení a celkové zvýšení zaměstnanosti. Tento nárůst zaměstnanosti je však částečně zapříčiněný zvýšením počtu monitorovaných zaměstnavatelů. U jednotlivých firem vývoj probíhal odlišně v závislosti na momentálních zakázkách, některé průmyslové podniky zaznamenaly výrazné zvýšení, jiné naopak snížení stavu svých zaměstnanců. V rozdělení na hlavní ekonomické činnosti své stavy meziročně nejvýrazněji snižovali někteří zaměstnavatelé v automobilovém průmyslu, zejména ve výrobě plastových a pryžových výrobků a klimatizačních zařízení. Výraznější zvýšení zaměstnanosti u monitorovaných firem jsme 6

7 zaznamenali u některých subjektů v oblasti pomalu vzrůstajícího průmyslu skla a bižutérie a ve strojírenství. V řadě odvětví došlo k navýšení počtu monitorovaných zaměstnavatelů, proto jsou některé meziroční nárůsty počtu pracovníků výrazně vyšší (např. CZ-NACE 41, 45 a 85 ). Kat. Odvětví CZ-NACE Stav k Stav k Meziroční index zaměst. pracov. zaměst. pracov. pracovníci v % 1 Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti ,29 10 Výroba potravinářských výrobků ,74 13 Výroba textilií ,74 14 Výroba oděvů x 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku x 17 Výroba papíru a výrobků z papíru ,35 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků ,09 22 Výroba pryžových a plastových výrobků ,69 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků ,41 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství ,43 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení ,14 26 Výroba počítačů, elektronických a optických zařízení x 27 Výroba elektrických zařízení ,21 28 Výroba strojů a zařízení j. n ,57 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů ,80 31 Výroba nábytku x 32 Ostatní zpracovatelský průmysl - Výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků ,73 33 Opravy a instalace strojů a zařízení x 35 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu ,00 36 Shromažďování, úprava a rozvod vody ,94 38 Shromažďování a sběr odpadů ,19 39 Sanace a jiné činnosti související s odpady x 41 Výstavba budov ,00 42 Inženýrské stavitelství ,22 43 Specializované stavební činnosti ,54 45 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel ,00 46 Velkoobchod, kromě motorových vozidel ,06 47 Maloobchod, kromě motorových vozidel ,79 49 Pozemní a potrubní doprava ,65 52 Skladování a vedlejší činnosti v dopravě x 55 Ubytování x 62 Činnosti v oblasti informačních technologií x 63 Informační činnosti x 64 Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování ,06 68 Činnosti v oblasti nemovitostí x 70 Činnosti vedení podniků, poradenství v oblasti řízení x 71 Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy ,30 72 Výzkum a vývoj x 74 Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti ,00 78 Činnosti související se zaměstnáním ,63 80 Bezpečnostní a pátrací činnosti ,98 81 Činnosti související se stavbami a úpravou krajiny x 82 Administrativní, kancelářské a jiné podpůrné činnosti pro podnikání ,85 84 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení ,29 85 Vzdělávání ,95 86 Zdravotní péče ,52 87 Pobytové služby sociální péče x 88 Ambulantní nebo terénní sociální služby x 90 Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti x 91 Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kultur. zařízení x 93 Sportovní, zábavní a rekreační činnost x CELKEM ,85 Tabulka 5: Zaměstnanost podle převažující ekonomické činnosti zaměstnavatelů 7

8 V roce 2014 nebylo nahlášeno žádné hromadné propouštění u zaměstnavatelů působících v okrese Jablonec nad Nisou. Většina zaměstnavatelů snižovala počty svých zaměstnanců postupně během celého období bez povinnosti oznamovat hromadná propouštění úřadu práce. V 1. pololetí roku 2015 předpokládá 18 podniků propouštění 87 zaměstnanců, 47 subjektů hodlá přijmout 244 nových pracovních sil. Ve většině hospodářských odvětví tak převažuje počet přijímaných nad počtem propouštěných zaměstnanců. Pozitivní vývoj předpokládají zejména někteří zaměstnavatelé ve výrobě součástek pro automobilový průmysl, v elektrotechnickém průmyslu i v průmyslu skla a bižuterie. Pokles zaměstnanosti se očekává v různých hospodářských odvětvích bez evidentní nepříznivé situace v některém z nich. Na základě informací poskytnutých zaměstnavateli v monitorovacím dotazníku za rok 2014 a pokračujícího ekonomického oživení předpokládáme, že u monitorovaných zaměstnavatelů dojde v roce 2015 k mírnému nárůstu počtu zaměstnanců. II.2 Monitoring volných pracovních míst V rámci navázání spolupráce při výměně informací mezi zaměstnavateli a ÚP ČR byl od zahájen projekt Rozvoj služeb v oblasti volných pracovních míst. Ten se zaměřuje na monitorování potřeb zaměstnavatelů na trhu práce, a to především v oblasti tvorby nových pracovních míst. Cílem projektu je zlepšení spolupráce mezi ÚP ČR a zaměstnavateli, dále pak zvýšení počtu vytvořených a nahlášených volných pracovních míst. V rámci tohoto projektu byli v okrese Jablonec nad Nisou v roce 2014 osobně navštíveni celkem 152 zaměstnavatelé. Tito zaměstnavatelé byli seznámeni se všemi nástroji APZ, které mohou v rámci spolupráce s úřadem práce využívat. Získali kontakty na odpovědné pracovníky, přehled o službách úřadu práce a ostatní pro zaměstnavatele důležité informace. Ze strany zaměstnavatelů jsou tyto návštěvy vnímány velmi pozitivně, protože tak získávají řadu potřebných a užitečných informací. Naopak i úřad práce získá takto přehled o situaci na trhu práce. Důležité jsou hlavně informace o problémech či úspěších jednotlivých zaměstnavatelů a o jejich potřebách. Úřad práce tak může zaměstnavatelům ušít služby na míru podle jejich potřeb. III. NEZAMĚSTNANOST III.1 Vývoj nezaměstnanosti III.1.1 Hlavní ukazatele V roce 2014 byl zaznamenán na trhu práce jabloneckého okresu příznivý pokles hodnot ukazatelů nezaměstnanosti. Na regionálním trhu práce se tak projevilo oživení českého hospodářství zaznamenané v uplynulém roce. Příznivý vývoj hodnot podílu nezaměstnaných osob ovlivnil v roce 2014 především stabilní vývoj zaměstnanosti v oblasti stěžejního zpracovatelského průmyslu. Mírné oživení a celkový nárůst zaměstnanosti vykazoval v uplynulém roce také klíčový průmysl sklářský a bižutérní, kde byl u některých hlavních zaměstnavatelů zaznamenán výraznější meziroční nárůst počtu zaměstnanců. Rovněž v terciálním sektoru můžeme hovořit o vývoji bez podstatných změn. U jednotlivých firem resp. organizačních složek státu však probíhal vývoj odlišně, někteří zaměstnavatelé zaznamenali výraznější zvýšení, jiní naopak snížení stavu svých zaměstnanců. Snižování podílu nezaměstnaných osob bylo v uplynulém roce pozitivně ovlivněno i umísťováním většího počtu uchazečů na místa financovaná v rámci nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Vedle klesající tendence ve vývoji nezaměstnanosti se v roce 2014 pozitivně vyvíjela i poptávka ze strany zaměstnavatelů vyjádřená počtem nabízených volných pracovních míst, která v průběhu roku stabilně rostla. 8

9 Graf 1: Vývoj podílu nezaměstnaných osob ve věku v České republice a jabloneckém okrese v letech Podíl nezaměstnaných osob se v jabloneckém okrese v loňském roce pohyboval pod úrovní celorepublikové hodnoty a celkově vykazoval stabilnější vývoj. Oproti roku 2013 jsme zaznamenali mírnější projevy pravidelných sezónních vlivů resp. ukončování pracovních poměrů na konci roku, ukončování sezónních prací ve stavebnictví a nárůstu počtu evidovaných absolventů po ukončení studia. Graf 2: Vývoj podílu nezaměstnaných osob ve věku let v okresech Libereckého kraje Ve všech okresech Libereckého kraje i v kraji jako celku byl zaznamenán v roce 2014 obdobný příznivý vývoj hodnot podílu nezaměstnaných osob dokumentovaný grafem 2. Po tradičně vyšších lednových hodnotách docházelo v dalších měsících roku k poklesu hodnot podílu nezaměstnaných osob s výjimkou mírného nárůstu v červenci v souvislosti s růstem počtu evidovaných absolventů po ukončení studia. Nárůst nezaměstnanosti byl zaznamenán ke konci roku ve všech okresech v souvislosti s ukončováním pracovních poměrů a přerušováním živností. 9

10 Graf 3: Počet uchazečů o zaměstnání a volných míst v okrese Jablonec nad Nisou v letech V meziročním srovnání největší pokles hodnot podílu nezaměstnaných zaznamenal okres Česká Lípa s meziročním indexem 85,7 %. Naopak nejméně se podíl nezaměstnaných osob snížil v okrese Liberec (index 95,3 %). Na konci prosince 2014 vykazoval nejnižší hodnotu podílu nezaměstnaných osob v rámci Libereckého kraje okres Jablonec nad Nisou (6,7 %). Hodnoty převyšující krajský podíl nezaměstnaných osob (7,7 %) zaznamenaly okresy Semily (7,8 %), Česká Lípa (7,8 %) a Liberec (8,1 %). Graf 4: Vývoj počtu uchazečů a počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo 10

11 Vývoj počtu uchazečů v uplynulém období zobrazují v dlouhodobém měřítku graf 3 a graf 4. V lednu byl zaznamenán typický nárůst nezaměstnanosti v souvislosti s ukončováním pracovních poměrů v závěru předchozího roku, v dalších měsících až do června byl patrný pokles počtu evidovaných uchazečů. Naopak v červenci došlo k pravidelnému nárůstu počtu uchazečů. V druhé polovině roku tento ukazatel dále klesal s výjimkou nárůstu ke konci roku v souvislosti s ukončováním pracovních poměrů na dobu určitou. Ve sledovaném roce 2014 se snížily absolutní počty ze uchazečů v lednu na uchazečů v prosinci s průměrnou měsíční hodnotou nezaměstnaných. To je o 144 méně ve srovnání s rokem K evidoval úřad práce uchazeče o zaměstnání. Ke konci prosince 2013 to bylo nezaměstnaných, v meziročním srovnání byl tak zaznamenán pokles o 514 uchazečů (10,6 %). Počet dosažitelných uchazečů se vyvíjel obdobně jako počet všech uchazečů. K evidoval úřad práce dosažitelných uchazečů o zaměstnání. Ke konci prosince 2013 to bylo nezaměstnaných. V meziročním srovnání byl tak zaznamenán pokles počtu o 497 (11,0 %). III.1.2 Struktura uchazečů Graf 5: Vývoj počtu evidovaných mužů a žen Ve skupinách evidovaných mužů a žen jsme v roce 2014 zaznamenali rozdílný vývoj počtu uchazečů. Výraznější výkyvy se opět projevily u mužů, což souvisí s větším počtem přijatých uchazečů na místa ve zpracovatelském průmyslu a větším podílu pracovníků ve stavebnictví, které prochází pravidelným zahajováním a ukončováním sezónních prací. K evidoval úřad práce ženu, což je o 219 méně (meziroční index 91,1 %) než ke stejnému datu roku K bylo evidováno mužů bez zaměstnání, což je o 295 méně (meziroční index 87,7 %) než před rokem. Z tabulky 7 věnované vzdělání uchazečů vyplývá, že stejně jako v předchozích obdobích bylo na konci prosince 2014 evidováno nejvíce uchazečů se středním odborným vzděláním (vyučen, třída H), základním vzděláním (třída C) a úplným středním vzděláním s maturitou a bez vyučení (M). K největšímu poklesu počtu uchazečů za rok 2014 došlo u skupiny uchazečů s vyučením (H), dále u skupin ÚSO vzdělání s maturitou bez vyučení (M) a u uchazečů se základním vzděláním (C). Nárůst jsme naopak zaznamenali především u skupiny s bakalářským vzděláním (R). 11

12 Celkem Stupeň vzdělání Stav k Stav k Rozdíl počet % počet % počet Meziroční index % (A) bez vzdělání 5 0,1 6 0, ,0 (B) neúplné základní vzdělání 18 0,4 19 0, ,6 (C) základní vzdělání + praktická škola , , ,1 (D) nižší střední vzdělání 1 0,0 4 0, ,0 (E) nižší střední odborné vzdělání 87 1,8 69 1, ,3 (H) střední odborné vzdělání (vyučen) , , ,4 (J) stř.nebo stř.odb. vzd. bez mat. a vyuč. 24 0,5 26 0, ,3 (K) ÚSV 120 2, , ,0 (L) ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou) 199 4, , ,4 (M) ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyučení) , , ,5 (N) vyšší odborné vzdělání 32 0,7 36 0, ,5 (R) bakalářské vzdělání 55 1,1 75 1, ,4 (T) vysokoškolské vzdělání 170 3, , ,8 (V) doktorské vzdělání 3 0,1 4 0, ,3 celkem , , ,4 Ženy (A) bez vzdělání 3 0,1 5 0, ,7 (B) neúplné základní vzdělání 10 0,4 8 0,4-2 80,0 (C) základní vzdělání + praktická škola , , ,1 (D) nižší střední vzdělání 1 0,0 3 0, ,0 (E) nižší střední odborné vzdělání 43 1,7 31 1, ,1 (H) střední odborné vzdělání (vyučen) , , ,4 (J) stř.nebo stř.odb. vzd. bez mat. a vyuč. 22 0,9 22 1, ,0 (K) ÚSV vzdělání 75 3,1 67 3,0-8 89,3 (L) ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou) 92 3,7 78 3, ,8 (M) ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyučení) , , ,5 (N) vyšší odborné vzdělání 19 0,8 24 1, ,3 (R) bakalářské vzdělání 37 1,5 53 2, ,2 (T) vysokoškolské vzdělání 84 3,4 73 3, ,9 (V) doktorské vzdělání 0 0,0 2 0,1 2 0,0 ženy celkem , , ,1 Muži (A) bez vzdělání 2 0,1 1 0,0-1 50,0 (B) neúplné základní vzdělání 8 0,3 11 0, ,5 (C) základní vzdělání + praktická škola , , ,0 (D) nižší střední vzdělání 0 0,0 1 0,0 1 0 (E) nižší střední odborné vzdělání 44 1,8 38 1,8-6 86,4 (H) střední odborné vzdělání (vyučen) , , ,7 (J) stř.nebo stř.odb. vzd. bez mat. a vyuč. 2 0,1 4 0, ,0 (K) ÚSV vzdělání 45 1,9 41 1,9-4 91,1 (L) ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou) 107 4,4 80 3, ,8 (M) ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyuč.) , , ,8 (N) vyšší odborné vzdělání 13 0,5 12 0,6-1 92,3 (R) bakalářské vzdělání 18 0,7 22 1, ,2 (T) vysokoškolské vzdělání 86 3,6 78 3,7-8 90,7 (V) doktorské vzdělání 3 0,1 2 0,1-1 66,7 muži celkem , , ,7 Tabulka 7: Struktura evidovaných uchazečů podle stupně dosaženého vzdělání 12

13 Celkem Věk Stav k Stav k Rozdíl počet % počet % počet Meziroční index % do 19 let 224 4, , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , ,0 60 a více 138 2, , ,2 uchazeči celkem , , ,4 Ženy do 19 let 106 4,3 86 0, , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , ,3 60 a více 17 0,7 17 0, ,0 ženy celkem , , ,1 Muži do 19 let 118 5, ,8-2 98, let , , , let , , , let , , , let , , , let 219 9, , , let , , , let , , , let , , ,5 60 a více 121 5, , ,4 muži celkem , , ,7 Tabulka 8 : Struktura uchazečů o zaměstnání podle věku Tabulka 8 rozděluje nezaměstnané do skupin podle věku. Úřad práce evidoval k nejvíce uchazečů v kategoriích od 20 do 24 let, od 35 do 39 let a mezi 40 a 44 lety. Mezi muži dominovali uchazeči od 20 do 24 let a od 25 do 29 let, mezi ženami patřily k nejpočetnějším uchazečky mezi 35 a 39 lety věku a mezi 40 a 44 lety. V meziročním srovnání došlo k poklesu celkového počtu evidovaných ve všech věkových skupinách s výjimkou uchazečů mezi 40 a 44 lety a uchazečů nad 60 let. V rozdělení podle pohlaví došlo k nejvýraznějšímu nárůstu nezaměstnanosti u mužů, a to ve skupině uchazečů nad 60 let věku. Nejvýraznější pokles byl zaznamenán rovněž u mužů, a to ve věkové skupině let. Nejrizikovější skupina uchazečů nad 50 let věku zaznamenala pokles počtu uchazečů v souvislosti s celkovým snížením evidovaných nezaměstnaných v minulém roce, avšak podíl této věkové kategorie na celkovém počtu uchazečů se meziročně zvýšil. K činil 25,7 %, na konci roku 2013 to bylo 24,9 %. 13

14 CZ-ISCO Zaměstnání k k Uchaze či Uchazeči Uchazeči VM U/VM meziroč ní index 0 Zaměstnanci v ozbrojených silách x 0,0 11 Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností x 200,0 12 Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních, administrativních a podpůrných činností x 100,0 13 Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií, vzdělávání a v příbuzných oborech x 88,9 14 Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb, obchodu a ostatní řídící pracovníci x 140,0 1 Zákonodárci a řídící pracovníci x 106,9 21 Specialisté v oblasti vědy a techniky ,9 75,0 22 Specialisté v oblasti zdravotnictví ,8 57,1 23 Specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání ,6 107,7 24 Specialisté v obchodní sféře a veřejné správě ,4 160,0 25 Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií ,3 100,0 26 Specialisté v oblasti právní, sociální, kulturní a v příbuzných oblastech ,5 65,7 2 Specialisté ,0 93,3 31 Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky ,0 75,9 32 Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví ,4 96,0 33 Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě ,8 69,9 34 Odborní pracovníci v oblasti práva, kultury, sportu a v příbuzných oborech ,7 96,6 35 Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií ,7 82,4 3 Techničtí a odborní pracovníci ,2 77,7 41 Všeobecní administrativní pracovníci, sekretáři a pracovníci pro zadávání dat a zpracování textů ,2 89,9 42 Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech ,0 89,6 43 Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice ,4 67,2 44 Ostatní úředníci ,0 106,7 4 Úředníci ,4 88,5 51 Pracovníci v oblasti osobních služeb ,5 86,3 52 Pracovníci v oblasti prodeje ,3 86,6 53 Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech ,0 120,8 54 Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy ,5 75,9 5 Pracovníci ve službách a prodeji ,6 87,9 61 Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství x 100,0 62 Kvalifikovaní pracovníci v lesnictví, rybářství a myslivosti x 200,0 6 Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství x 110,0 71 Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci na stavbách (kromě elektrikářů) ,8 75,8 72 Kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech ,2 89,4 73 Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie ,8 78,9 74 Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky ,2 110,5 75 Zpracovatelé potravin, dřeva, textilu a pracovníci v příbuzných oborech ,2 98,1 7 Řemeslníci a opraváři ,3 82,9 81 Obsluha stacionárních strojů a zařízení ,5 59,3 82 Montážní dělníci výrobků a zařízení ,9 74,3 83 Řidiči a obsluha pojízdných zařízení ,2 85,8 8 Obsluha strojů a zařízení, montéři ,5 78,8 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci ,4 101,7 CZ-ISCO neuvedeno x x CZ-ISCO C e l k e m ,3 89,4 Tabulka 9 : Struktura uchazečů a volných míst podle hlavních tříd a tříd CZ-ISCO k (data k jsou kvalifikovaným odhadem) Rozdělení uchazečů podle hlavních skupin požadovaných zaměstnání číselníku CZ-ISCO zobrazují graf 6 a podrobně tabulka 9. Nejvýraznější podíl (26,6 %), zaujímali na konci prosince 2014 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (hlavní třída 9), dále Pracovníci ve službách a prodeji (hlavní třída 5) a Řemeslníci a opraváři (hlavní třída 7). Ve většině profesních skupin byl zaznamenán pokles počtu uchazečů, přičemž k nejvýraznějšímu poklesu došlo ve skupině 81 Obsluha stacionárních strojů a zařízení. Dále byl pokles 14

15 zaznamenán u třídy 43 Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice a 26 Specialisté v oblasti právní, sociální, kulturní a v příbuzných oblastech. Naopak nejvýraznější nárůst nezaměstnanosti byl zaznamenán ve třídě 24 Specialisté v obchodní sféře a veřejné správě. Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo (U/VM) během roku 2014 téměř nepřetržitě klesal z nepříznivé lednové hodnoty 19,4 až na 10,3 v prosinci s výjimkou mírného nárůstu v závěru roku. Průměrná hodnota ukazatele v roce 2014 činila 12,4. Pro porovnání v roce 2013 vycházelo na jedno volné místo průměrně 14,1 uchazeče. Podle tabulky 9 jsme v roce 2014 zaznamenali nejvýraznější převis nabídky nad poptávkou podobně jako v předchozích letech ve skupině 41 (Všeobecní administrativní pracovníci), dále byl výraznější nadbytek uchazečů ve skupinách 42 (Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech) a 71 (Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci na stavbách (kromě elektrikářů). Nejpříznivější poměr mezi nabídkou a poptávkou byl na konci roku 2014 registrován ve skupinách 22 (Specialisté v oblasti zdravotnictví ) a 25 (Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií). Graf 6: Rozdělení uchazečů podle hlavních tříd CZ-ISCO k Graf 7: Meziroční srovnání podílu jednotlivých skupin uchazečů podle délky evidence 15

16 Rozdělení uchazečů podle délky evidence je uvedené v tabulce 10. Z údajů vyplývá, že na konci roku 2014 pobývalo nejvíce uchazečů v evidenci do 3 měsíců a více než 24 měsíců. Tabulka 10 a graf 7 ukazují odlišné trendy ve vývoji evidenčních skupin. Jednak meziroční pokles počtu uchazečů v kategoriích s evidencí do 24 měsíců, přičemž nejvýraznější snížení počtu uchazečů bylo zaznamenáno u kategorie s evidencí v délce 9-12 měsíců, a na druhé straně nárůst počtu evidovaných déle než 24 měsíců. Na konci roku 2014 evidoval úřad práce celkem dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů (nad 6 měsíců evidence) představujících 58,8 % celkového počtu a uchazečů s evidencí delší než 12 měsíců (42,4 % celkového počtu uchazečů). Ve skupině s evidencí nad 6 měsíců tak došlo k meziročnímu poklesu podílu o 0,8 procentního bodu, ve druhé skupině nad 12 měsíců naopak k nárůstu o 1,0 p. b. Celkem Délka evidence Stav k Stav k Rozdíl počet % počet % počet Meziroční index % do 3 měsíců , , ,5 3-6 měsíců , , ,3 6-9 měsíců , , , měsíců 430 9, , , měsíců , , ,7 více než 24 měsíce , , ,5 uchazeči celkem , , ,1 Ženy do 3 měsíců , , ,7 3-6 měsíců , , ,0 6-9 měsíců , , , měsíců 206 9, , , měsíců , , ,6 více než 24 měsíce , , ,5 ženy celkem , , ,1 Muži do 3 měsíců , , ,4 3-6 měsíců , , ,7 6-9 měsíců , , , měsíců , , , měsíců , , ,8 více než 24 měsíce , , ,2 muži celkem , , ,1 Tabulka 10 : Struktura evidovaných uchazečů podle délky evidence Graf 8: Vývoj struktury uchazečů podle délky evidence 16

17 III.1.3 Tok nezaměstnanosti I-1 3 II-1 3 III-1 3 IV-13 V-13 VI-13 VII-13 VIII-13 IX-13 X-13 XI-13 XII-13 I-1 4 II-1 4 III-1 4 IV-14 V-14 VI-14 VII-14 VIII-14 IX -14 X-14 XI-14 XII-14 Nově hlášení Vyřazení celkem Graf 9: Počet nově hlášených, vyřazených a umístěných uchazečů Graf 10: Podíl hlavních důvodů vyřazení na celkovém počtu vyřazených uchazečů Vývoj ukazatelů toku nezaměstnanosti zobrazují grafy 9 a 10. Největší pohyb uchazečů během roku 2014 zaznamenal úřad práce tradičně v lednu a v září v souvislosti s působením sezónních faktorů. V průměru se měsíčně zaevidovalo 460 uchazečů, vyřazeno bylo 503 uchazečů, z toho umístěno bylo v průměru 334 uchazečů. Celkem bylo za sledované období nově zaevidováno uchazečů. Vyřazeno bylo evidovaných, z toho umístěno bylo uchazečů o 17

18 zaměstnání. Ve srovnání s rokem 2013 se celkový počet nově zaevidovaných zvýšil o 141, vyřazeno bylo o uchazečů více a zvýšil se i počet umístěných, a to o Zastoupení hlavních důvodů vyřazení zobrazuje graf 10. III.1.4 Volná pracovní místa Vývoj počtu volných pracovních míst je zobrazen v grafu 11. Průměrně bylo v roce 2014 nabízeno 385 volných míst, což je ve srovnání s rokem 2013 o 35 míst více. K nabízeli zaměstnavatelé 421 pracovní příležitosti, tedy o 70 více než na konci roku Od ledna 2014 jsme zaznamenávali v souvislosti s ekonomickým oživením téměř nepřetržitý nárůst nabízených pracovních příležitostí, který se projevil zejména v poptávce po kvalifikovaných dělnických profesích ve zpracovatelském průmyslu I-13 II-13 III- 13 IV- 13 V-13 VI- 13 VII- 13 VIII- 13 IX- 13 X-13 XI- 13 XII- 13 I-14 II-14 nově nahlášená nově zrušená celkem III- 14 IV- 14 V-14 VI- 14 VII- 14 VIII- 14 IX - 14 X-14 XI- 14 XII- 14 Graf 11: Vývoj počtu volných pracovních míst údaje k nově hlášeným a nově zrušeným místům za rok 2013 nejsou z důvodu absence příslušných hodnot ve výkazech k dispozici Stupeň vzdělání Stav k Stav k VM % Uchazeči VM % Uchazeči (A) bez vzdělání 1 0, ,0 6 (B) neúplné základní vzdělání 0 0, ,0 19 (C) základní vzdělání + praktická škola , , (D) nižší střední vzdělání 0 0, ,0 4 (E) nižší střední odborné vzdělání 0 0, ,5 69 (H) střední odborné vzdělání (vyučen) , , (J) stř.nebo stř.odb. vzd. bez mat. a vyuč. 0 0, ,2 26 (K) ÚSV vzdělání 2 0, ,7 108 (L) ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou) 4 1, ,7 158 (M) ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyučení) 38 10, ,1 700 (N) vyšší odborné vzdělání 1 0, ,2 36 (P) vyšší odborné vzdělání v konzervatoři 1 0, ,2 0 (R) bakalářské vzdělání 9 2, ,7 75 (T) vysokoškolské vzdělání 0 0, ,0 151 (V) doktorské vzdělání 0 0, ,0 4 Celkem , , Tabulka 11: Volná místa podle stupně požadovaného vzdělání 18

19 Trvale nízký počet volných pracovních míst registrujeme především pro nekvalifikovanou pracovní sílu, a to i přes meziroční nárůst volných pracovních míst s touto charakteristikou. U zaměstnavatelů v důležitém průmyslu skla a bižuterie, kde jsme sice v uplynulém roce zaznamenali mírné zvýšení zaměstnanosti, registrujeme již delší časové období nízkou poptávku po pracovní síle. Hlavní třída CZ-ISCO k k Rozdíl Meziroční index 1 Zákonodárci a řídící pracovníci ,0% 2 Specialisté ,3% 3 Techničtí a odborní pracovníci ,1% 4 Úředníci ,1% 5 Pracovníci ve službách a prodeji ,6% 6 Kvalifikovaní pracovníci v zem., les. a ryb x 7 Řemeslníci a opraváři ,0% 8 Obsluha strojů a zařízení, montéři ,4% 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci ,0% 0 Zaměstnanci v ozbrojených službách x Celkem ,7% Tabulka 12: Rozdělení volných pracovních míst podle hlavních tříd číselníku CZ-ISCO V tabulkách 9 a 12 je zachycena struktura volných míst podle profesních skupin CZ-ISCO. Největší absolutní nárůst poptávky byl v roce 2014 zaznamenán u hlavních tříd 3 Techničtí a odborní pracovníci a 7 Řemeslníci a opraváři. Výrazný nárůst v hlavní třídě 3 zahrnující technické a Odborné pracovníky se projevil zejména díky výraznějšímu nárůstu ve třídě 31 Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky. U hlavní třídy 7 zahrnující řemeslníky a opraváře byl nárůst způsoben oživením průmyslové výroby a zvýšenou poptávkou po kvalifikovaných dělnících zejména ve strojírenství a kovodělném průmyslu Pokles volných pracovních míst byl v meziročním srovnání zaznamenán pouze u třídy 5 Pracovníci ve službách a prodeji. Jak lze vidět v tabulce 13, nejvíce pracovních příležitostí bylo ke konci roku 2014 nabízeno pro nástrojaře a příbuzné pracovníky, montážní dělníky a obsluhu strojů a zařízení. CZ-ISCO Profese VPM k Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci Montážní dělníci výrobků a zařízení Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z pryže, plastu a papíru Obsluha strojů na výrobu potravin a příbuzných výrobků Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají Výrobci a zpracovatelé potravin a příbuzní pracovníci Číšníci, servírky a barmani Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři Obsluha pojízdných zařízení Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel 13 Tabulka 13: Nejpočetnější volná pracovní místa k

20 III.2 Absolventi škol a mladiství Graf 12: Počet evidovaných absolventů a mladistvých a jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání Na konci roku 2014 evidoval úřad práce 200 absolventů (4,6 % celkového počtu uchazečů), ve skupině mladistvých to bylo 55 uchazečů o zaměstnání (1,3 %). Pro srovnání na konci roku 2013 registroval úřad práce 293 nezaměstnaných absolventů (podíl na celkovém počtu uchazečů 6,0 %) a 55 mladistvých, představujících 1,1 % všech evidovaných. Během roku byl zaznamenán tradiční sezónní vývoj nezaměstnanosti absolventů s červnovým minimem 139 a zářijovým maximem 234 uchazečů. Pro porovnání v září roku 2013 bylo evidováno o 105 absolventů více, což byla nejvyšší hodnota zaznamenaná od roku Podíl evidovaných absolventů na celkovém počtu uchazečů se pohyboval průměrně okolo 4,5 %, v roce 2013 to bylo 6 %. Meziroční pokles hodnot tedy nepotvrdil vzrůstající tendenci nezaměstnanosti absolventů zaznamenanou v průběhu posledních let. U mladistvých uchazečů byl zaznamenán stabilní vývoj jejich počtu, průměrně jich bylo měsíčně evidováno 58 s podílem v průměru 1,3 % z celkového počtu uchazečů. KKOV KKOV text k podíl k podíl k podíl 6341M Ekonomika a podnikání, Obch. akademie, Obchodně podnikatelská činnost 25 10,6% 28 14,7% 18 6,1% 6551H Kuchař-číšník 16 6,8% 15 7,9% 8 2,7% 6441L Podnikání v oborech 11 4,7% 7 3,7% 14 4,8% 6208T Ekonomika a management 8 3,4% 5 2,6% 7 2,4% 6542M Hotelnictví 8 3,4% 2 1,1% 7 2,4% 2863H Výrobce bižuterie* 8 3,4% 2 1,1% 2 0,7% 6551E Kuchařské práce 7 3,0% 6 3,2% 5 1,7% 6208R Ekonomika a management 7 3,0% 3 1,6% 3 1,0% 5341H Ošetřovatel 6 2,6% 2 1,1% 1 0,3% 2641M Elektrotechnika 6 2,6% 1 0,5% 1 0,3% 3941L Autotronik 6 2,6% 2 1,1% 1 0,3% Absolventi celkem ,0% ,0% ,0% Tabulka 14 : Evidovaní absolventi škol podle nejčastějších oborů Důležité jsou rovněž stupeň a obor dosaženého vzdělání a vlastní snaha o získání zaměstnání. Tabulka 14 informuje o nejčastěji se vyskytujících studijních oborech u evidovaných absolventů. Podle oboru vzdělání mají dlouhodobě největší zastoupení v evidenci absolventi oboru Ekonomika a podnikání, dále mezi nejpočetnější patřily v II. 20

21 pololetí 2014 obory Kuchař-číšník, Podnikání v oborech, Ekonomika a management a Hotelnictví. V meziročním srovnání došlo k nejvyššímu růstu počtu evidovaných u oborů Kuchař-číšník a Elektrotechnika. III.3 Osoby se zdravotním postižením V roce 2014 došlo k poklesu počtu uchazečů se zdravotním postižením. K evidoval úřad práce 508 osoby se ZP představujících 11,7 % všech evidovaných uchazečů. V meziročním srovnání je to o 68 uchazečů méně než ke stejnému datu roku 2013, podíl na celkovém počtu poklesl o 0,1 p. b. Celkový pokles nezaměstnanosti v roce 2014 se tak na počtu evidovaných OZP projevil pouze částečně. Pokles počtu OZP nebyl tak výrazný, což se projevilo na zanedbatelném poklesu podílu OZP na celkovém počtu evidovaných uchazečů. Graf 13: Počet evidovaných osob ze zdravotním postižením a jejich podíl na celkovém počtu uchazečů Pokles evidovaných osob se zdravotním postižením byl ovlivněn zejména následujícími faktory. Zaměstnavatelé jednak zaměstnávají vyšší počet OZP díky možnosti získání příspěvku podle 78 zákona o zaměstnanosti na vymezených chráněných místech. Dalším faktorem jsou zpřísněné podmínky přiznávání statutu osoby se zdravotním postižením a obecně nižší počet takových osob na trhu práce. Potvrdil se tak vyšší zájem zaměstnavatelů o zaměstnání této skupiny osob. Na konci prosince 2014 jsme v evidenci úřadu práce registrovali 45 míst označených zaměstnavateli jako vhodná pro OZP představujících 10,7 % všech hlášených míst. Průměrně bylo v roce 2014 nabízeno 40 pracovních míst vhodných pro OZP, což je ve srovnání s rokem 2013 o 13 více. Vysokou nezaměstnanost zdravotně postižených osob ovlivňuje vedle objektivních zdravotních omezení a malého zájmu zaměstnavatelů o jejich zaměstnávání rovněž nízká motivace k uplatnění na trhu práce a přizpůsobivost požadavkům zaměstnavatelů. III.4 Situace dalších problémových skupin na trhu práce V evidenci uchazečů bez kvalifikace došlo v meziročním srovnání k poklesu jejich počtu. K bylo evidováno uchazečů bez vzdělání a se vzděláním základním, ke stejnému datu roku 2013 to bylo uchazečů. Na celkovém počtu evidovaných se nekvalifikovaní podíleli 33,7 %, tedy o 1,8 % více než před rokem. Stejně jako v minulých letech jsme zaznamenali nízký zájem zaměstnavatelů o nekvalifikovanou pracovní sílu, menší 21

22 počet volných pracovních míst pro tuto skupinu a méně intenzivní umísťování těchto osob na trhu práce. Ohroženou skupinou jsou i osoby s péčí o dítě do 15 let. Na konci prosince 2014 evidoval úřad práce 746 uchazečů, což představuje 17,1 % všech evidovaných. Jejich počet se meziročně snížil o 14 uchazečů, podíl na celkovém počtu uchazečů se snížil o 1,5 %. Ve skupině dlouhodobě evidovaných uchazečů došlo meziročně k poklesu počtu uchazečů. Podíl na celkovém počtu evidovaných se mezi roky 2013 a 2014 u obou sledovaných skupin vyvíjel odlišně. Na konci roku 2014 evidoval úřad práce celkem dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů (nad 6 měsíců evidence) představujících 58,8 % celkového počtu a uchazečů s evidencí delší než 12 měsíců (42,4 % celkového počtu uchazečů). Ve skupině s evidencí nad 6 měsíců tak došlo k meziročnímu poklesu podílu o 0,8 p. b., ve druhé skupině nad 12 měsíců naopak k nárůstu o 1,0 p. b. V kategorii uchazečů nad 50 let byl zaznamenán meziroční pokles počtu uchazečů z 1216 v roce 2013 na 1118 v roce Celkový podíl osob nad 50 let v evidenci se však za rok 2014 mírně zvýšil, a to především v kategorii žen. Na konci prosince 2014 činil 25,7%, na konci roku 2013 to bylo 25,0 %. Graf 14: Vývoj podílu vybraných problémových skupin na celkovém počtu uchazečů III.5 Situace v jednotlivých mikroregionech v okrese Území okresu Jablonec nad Nisou je členěno na tři mikroregiony, shodně pojmenované podle sídel pověřených obecních úřadů Jablonec nad Nisou, Tanvald a Železný Brod. Název mikroregionu Počet obyvatel k celkem počet uchazečů dosažitelní Tabulka 15 : Charakteristika mikroregionů okresu Jablonec nad Nisou k Podíl nezaměstnaných osob ve věku let v % z celkového počtu uchazečů z dosažitelných uchazečů Jablonecko ,5 6,1 Tanvaldsko ,4 8,4 Železnobrodsko ,4 5,8 22

23 Graf 15 : Vývoj počtu uchazečů v mikroregionech okresu Jablonec nad Nisou Ukazatel Jablonecko Tanvaldsko Železnobrodsko Mezir. index Mezir. index Mezir. index Počet uchazečů ,4% ,9% ,5% z toho dosažitelných ,4% ,3% ,1% Podíl nezaměstnaných osob ve věku let 6,3% 6,1% 96,8% 8,1% 8,4% 103,7% 6,7% 5,9% 88,1% Počet volných míst. 346 x. 67 X. 8 x Počet U/VM. 7,3 x. 18,5 X. 70,5 x Tabulka 16 : Vývoj a srovnání vybraných ukazatelů trhu práce v mikroregionech okresu Jablonec nad Nisou z důvodu absence oficiálních statistik v novém IS jsou údaje za rok 2013 pouze kvalifikovaným odhadem nebo chybí III.5.1 Jablonecko Jablonecko představuje v rámci okresu mikroregion, který nejvíce ovlivňuje vývoj hlavních ukazatelů trhu práce v celém jabloneckém okrese. Na konci uplynulého roku potvrdilo svou pozici oblasti s nejpříznivějšími ukazateli trhu práce. Některé z jabloneckých průmyslových firem zaznamenaly ve sledovaném roce mírné oživení a nárůst zaměstnanosti. K bylo v mikroregionu Jablonecko evidováno uchazečů o zaměstnání. Počet nezaměstnaných tak poklesl oproti konci roku 2013 o 329 uchazečů. Je však nutné doplnit, že tak jako v případech dalších mikroregionů, se jedná o porovnání s kvalifikovaným odhadem hodnot, neboť díky absenci příslušných statistických výkazů nebyly údaje s členěním na obce a mikroregiony za rok 2013 k dispozici. Podíl nezaměstnaných osob činil v letošním roce 6,1 %, což je v meziročním srovnání 0,2 p. b. méně než v roce Dlouhodobě se jedná o mikroregion s největší nabídkou pracovních příležitostí, která se pozitivně podepisuje na poměru uchazečů a volných pracovních míst U/VM. Ke konci prosince bylo na Jablonecku zaznamenáno 346 volných pracovních míst, na jedno volné pracovní místo pak připadalo 7,3 uchazeče Situaci na trhu práce ovlivňují především podniky samotného města Jablonec nad Nisou. Tradiční oblast sklářského a bižuterního průmyslu zaznamenává po ukončením činnosti firmy Jablonex Group stabilní období bez výraznějších výkyvů. Jednotliví zaměstnavatelé snižovali či zvyšovali stavy svých zaměstnanců v závislosti na objemu zakázek a druhu svých výrobků. Výraznější pokles počtu zaměstnanců v tomto oboru nebyl na Jablonecku zaznamenán. Naopak k výraznějšímu nárůstu počtu zaměstnanců došlo ve společnostech PRECIOSA, a. s. a PRECIOSA LUSTRY, a. s. 23

24 Obec Počet obyvatel k Obyvatelstvo let Počet uchazečů* Z toho ženy* Počet uchazečů dosažitelných* Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu v %* Bedřichov ,8 Dalešice ,1 Frýdštejn ,8 Jablonec nad Nisou ,4 Janov nad Nisou ,9 Jenišovice ,1 Josefův Důl ,9 Lučany nad Nisou ,9 Maršovice ,4 Nová Ves nad Nisou ,6 Pulečný ,6 Rádlo ,0 Rychnov u Jablonce nad Nisou ,7 Jablonecko ,1 Tabulka 17 : Ukazatele trhu práce v jednotlivých obcích mikroregionu Jablonecko k Klíčovou roli zastává v regionu resort strojírenství a zpracovatelského průmyslu vyrábějící součásti pro produkci automobilů. Zvýšení zaměstnanosti a nárůst zakázek zaznamenali někteří z významných výrobců autodílů (A.RAYMOND JABLONEC s.r.o., Benteler ČR s.r.o..), naopak výraznější pokles počtu zaměstnanců v tomto resortu byl zaznamenán u podniků AKT plastikářská technologie Čechy, spol. s r.o., CIKAUTXO CZ s.r.o. a TI Automotive AC s.r.o.. V ostatních průmyslových odvětvích z významných zaměstnavatelů zaznamenala výraznější pokles zaměstnanosti společnost CHEMIKO a.s. a Jablonecká energetická a.s. Počet svých zaměstnanců naopak výrazněji zvýšily zejména výrobce zabezpečovacího a signalizačního zařízení JABLOTRON ALARMS a.s., dále Pekařství Šumava group a.s., UNITHERM s.r.o. a ABB s.r.o. V nevýrobní sféře došlo k významnějšímu meziročnímu úbytku pracovních míst např. u BusLine a.s., Technické služby Jablonec nad Nisou s.r.o. a Ahold Czech Republic a.s. Počet zaměstnanců navýšily v meziročním srovnání nejvýrazněji Nemocnice Jablonec nad Nisou p.o., KBS Security s.r.o a dále Statutární město Jablonec nad Nisou díky vytvoření míst VPP. III.5.2 Tanvaldsko Oblastí s nejvyšší nezaměstnaností je v rámci okresu dlouhodobě mikroregion Tanvaldsko. Hospodářství mikroregionu je zaměřeno především na zpracovatelský průmysl kovodělný, sklářský a textilní. Relativně vysoká nezaměstnanost je ovlivněna především omezenou nabídkou pracovních příležitostí, nepříznivá skladba obyvatelstva s větším podílem sociálně slabších vrstev společnosti a osob s nižším stupněm vzdělání, špatná dopravní obslužnost některých horských částí obcí a další faktory. Mezi pozitivní faktory patří zaměření některých oblastí na cestovní ruch a zejména v zimních měsících větší množství pracovních příležitostí spojených se zimní lyžařskou sezónou. Přes problémovou situaci tohoto regionu byl v roce 2014 zaznamenán stabilní vývoj hlavních ukazatelů nezaměstnanosti. V působnosti kontaktního pracoviště Tanvald bylo k evidováno 1237 uchazečů o zaměstnání, v porovnání s kvalifikovaným odhadem za rok 2013 to je to meziročně o 81 uchazečů méně. Na druhé straně podíl nezaměstnaných osob ve věku let se meziročně zvýšil o 0,3 p. b. na 8,4 %. Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo je nepříznivě ovlivněn nízkou nabídkou pracovních příležitostí v rámci mikroregionu, ke konci roku 2014 činila tato hodnota 18,5 U/VM. V roce 2014 jsme u většiny klíčových zaměstnavatelů regionu nezaznamenali výrazný pohyb počtu zaměstnanců. Zásadnější nárůst počtu zaměstnanců hlásil pouze 24

25 nejvýznamnější zaměstnavatel regionu - výrobce bižuterie Preciosa Ornela a.s., Desná, kde se meziročně navýšil počet zaměstnanců o 32, mírný nárůst pak zaznamenaly např. ještě společnosti SILROC CZ, a.s., Charvát s.r.o. a Město Velké Hamry díky vytvoření míst VPP. Své stavy naopak meziročně mírně snížily kovoobráběčství METACO s.r.o. a Nemocnice Tanvald. Obec Počet obyvatel k Obyvatelstvo let Počet uchazečů Z toho ženy Počet uchazečů dosažitelných Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu v % Albrechtice v Jiz. horách ,5 Desná ,8 Jiřetín pod Bukovou ,6 Kořenov ,5 Plavy ,9 Smržovka ,1 Tanvald ,6 Velké Hamry ,5 Zlatá Olešnice ,7 Tanvaldsko ,4 Tabulka 18 : Ukazatele trhu práce v jednotlivých obcích Tanvaldska k III.5.3 Železnobrodsko Železnobrodsko bylo v minulých letech postiženo výrazným nárůstem nezaměstnanosti v souvislosti s důsledky hospodářské krize. Dlouhodobě sice bylo mikroregionem s nejnižší mírou nezaměstnanosti, po uzavření provozu společnosti Jablonex Group a.s. (bývalé Železnobrodské sklo a.s.) a plošném poklesu poptávky ve strojírenství, automobilovém průmyslu i v dalších odvětvích v důsledku hospodářské krize byl zde zaznamenán naopak nejvýraznější nárůst nezaměstnanosti. V roce 2014 došlo u některých zaměstnavatelů ve výrobě skla a bižuterie k stabilizaci vývoje a zvýšení zaměstnanosti. Příznivě se vyvíjely také hodnoty ukazatelů nezaměstnanosti, které navázaly na stabilní vývoj započatý v roce Obec Počet obyvatel k Obyvatelstvo let Počet uchazečů Z toho ženy Počet uchazečů dosažitelných Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu v % Držkov ,1 Jílové u Držkova ,1 Koberovy ,8 Líšný ,4 Loužnice ,3 Malá Skála ,9 Pěnčín ,8 Radčice ,0 Skuhrov ,0 Vlastiboř ,4 Zásada ,0 Železný Brod ,0 Železnobrodsko ,9 Tabulka 19 : Ukazatele trhu práce v jednotlivých obcích Železnobrodska k Ke konci roku 2014 bylo v regionu evidováno 564 uchazečů o zaměstnání, což ve srovnání s rokem 2013 představuje pokles této hodnoty o 145. Rovněž podíl nezaměstnaných osob zaznamenal meziroční pokles o 0,8 p. b. na 5,9 %. 25

26 Na druhé straně je v regionu dlouhodobě registrován nedostatek pracovních příležitostí, což potvrzují i údaje ke konci roku K bylo na Železnobrodsku nahlášeno pouze 8 pracovních pozic. Nízký počet pracovních příležitostí negativně ovlivňuje vysoký počet uchazečů připadajících na jedno volné místo, ke konci roku tento ukazatel činil 70,5 UCH/VM. V okresním měřítku se jedná o nejméně příznivou hodnotu, avšak malé množství pracovních příležitostí je do značné míry kompenzováno výhodnou polohou regionu a možností dojíždět do okolních hospodářských center. Trh práce Železnobrodska je ovlivněn především situací ve sklářském průmyslu, který v oblasti dominuje. Mírné oživení v odvětví se projevilo v meziročním nárůstu zaměstnanosti u některých důležitých zaměstnavatelů v oblasti skla a bižutérie, zejména u firmy TECHNOSKLO s.r.o., LIGLASS, a. s. a Preciosa Ornela a. s. Zásada. Z nevýrobní sféry byl zaznamenán nárůst počtu pracovních příležitostí u Města Železný Brod, kde byla vytvořena nová místa VPP. Menší pokles zaměstnanosti zaznamenaly firmy Skleněné kameny s.r.o. a ARTGLASS s.r.o. III.6 Mapa okresu Jablonec nad Nisou podíl nezaměstnaných osob, počet uchazečů a volných míst k v členění na mikroregiony 26

27 IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE Graf 16: Vývoj celkového počtu zaměstnaných cizinců v evidenci ÚP v Jablonci nad Nisou V roce 2014 zaznamenalo KoP Jablonec nad Nisou nárůst celkového počtu legálně pracujících cizinců v jabloneckém okrese. Tento stav je ovlivněn zejména nárůstem počtu informačních karet, počet platných povolení k zaměstnání se meziročně zvýšil pouze mírně. Sestupný trend počtu cizinců s povolením zaznamenaný v letech minulých je důsledkem zpřísnění podmínek pro udělení povolení k zaměstnání. Zásadní změnu v oblasti vydávání pracovních povolení přinesla novelizace zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a dále zákona č. 435/2004, o zaměstnanosti platná od 6. května Od nabytí účinnosti této novely vydává úřad práce pracovní povolení pouze v případech stanovených zákonem. Jedná se zejména o případy, kdy byl cizinec vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem k výkonu práce do ČR, je-li cizinec sezónním zaměstnancem nebo pokud cizinec pracuje jako stážista. Ostatní cizinci se nově obracejí na Ministerstvo vnitra ČR s žádostí o vydání zaměstnanecké karty, která nahrazuje pracovní povolení vydávané úřadem práce. Část cizinců pobývajících na území ČR za účelem zaměstnání tedy není úřadem práce evidována. IV.1 Zaměstnávání cizinců s povolením k zaměstnání Státní příslušnost Počet osob s povolením k k rozdíl meziroční index Čína x Filipíny ,0% Indie ,0% Moldavsko ,0% Mongolsko ,7% Rusko ,0% Ukrajina ,0% Uzbekistán ,0% Vietnam ,0% Celkem ,6% Tabulka 20: Zaměstnávání cizinců s povolením k zaměstnání podle státního občanství 27