OVLIVÒUJE KOMORBIDNÍ PORUCHA OSOBNOSTI ÚÈINNOST LÉÈBY U SOCIÁLNÍ FOBIE?

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "OVLIVÒUJE KOMORBIDNÍ PORUCHA OSOBNOSTI ÚÈINNOST LÉÈBY U SOCIÁLNÍ FOBIE?"

Transkript

1 OVLIVÒUJE KOMORBIDNÍ PORUCHA OSOBNOSTI ÚÈINNOST LÉÈBY U SOCIÁLNÍ FOBIE? IS THERE ANY INFLUENCE OF PERSONALITY DISORDER ON THE TREATMENT OF SOCIAL PHOBIA? JANA VYSKOÈILOVÁ 1,2, JÁN PRAŠKO 1,2,3, TOMÁŠ NOVÁK 1,2,3, LIBUŠE POHLOVÁ 1, KATARÍNA VAŠKOVÁ 1 1 Psychiatrické centrum Praha 2 3. lékaøská fakulta Univerzity Karlovy 3 Centrum neuropsychiatrických studií SOUHRN Léèba pacientù trpících poruchami osobnosti je všeobecnì pokládána za ménì úspìšnou než u pacientù bez poruchy osobnosti. Naše studie porovnávala krátkodobou efektivitu léèby u pacientù trpících sociální fobií s poruchou a bez poruchy osobnosti. Cílem bylo zjistit úèinnost 6týdenního terapeutického programu s použitím SSRI a/nebo kognitivnì behaviorální terapie u pacientù trpících sociální fobií s komorbidní poruchou osobnosti (17 pacientù) a pacientù se sociální fobií bez komorbidní poruchy osobnosti (18 pacientù). Pacienti byli pravidelnì hodnoceni v týdnech 0, 2, 4, a 6 pomocí CGI (Clinical Global Improvement), LSAS (Liebowitz Social Anxiety Scale), sebeposuzovacími dotazníky BAI (Beck Anxiety Inventory) a BDI (Beck Depression Inventory). Pacienti obou skupin se významnì zlepšili ve všech posuzovacích instrumentech vyjma BAI. Kombinace KBT a psychofarmakoterapie se zdá být efektivní léèbou pro pacienty trpící sociální fobií s nebo bez komorbidní poruchy osobnosti. Výsledky léèby pacientù bez poruchy osobnosti byly statisticky významnì lepší v CGI a specifické stupnici pro hodnocení sociální úzkosti LSAS. Rovnìž skóry v subjektivní depresivní stupnici BDI poklesly statisticky významnì více u skupiny bez poruchy osobnosti. Skupiny se nelišily v subjektivnì mìøené míøe všeobecné úzkosti ve stupnici BAI, kde v prùbìhu léèby nedošlo v žádné ze skupin k podstatné zmìnì. Klíèová slova: sociální fobie, poruchy osobnosti, kontrolovaná studie, kognitivnì behaviorální terapie, antidepresiva SUMMARY The efficacy of the treatment of personality disorder was repeatedly been reported as less successful than the therapy of patients without personality disorder. Our study is designed to compare the short-term effectiveness of therapy in patient suffering with social phobia with and without personality disorder. The aim of the study was to asses the efficacy of the 6 week therapeutic program designed for social phobia (SSRIs and CBT) in patients suffering with social phobia and comorbid personality disorder (17 patients) and social phobia without comorbid personality disorder (18 patients). They were regularly assessed in week 0, 2, 4, and 6 on the CGI (Clinical Global Improvement) for severity, LSAS (Liebowitz Social Anxiety Scale), and in self-assessments BAI (Beck Anxiety Inventory) and BDI (Beck Depression Inventory). Patients of both two groups improved in most of assessment instruments. A combination of CBT and pharmacotherapy proved to be the effective treatment of patients suffering with social phobia with or without comorbid personality disorder. The treatment efficacy in the patients with social phobia without personality disorder had been showed significantly better compared with the group with social phobia comorbid with personality disorder in CGI and specific inventory for social phobia LSAS. Also the scores in subjective depression inventory BDI showed significantly higher degrease during the treatment in the group without personality disorder. But the treatment effect between groups did not differ in subjective general anxiety scales BAI. Key words: social phobia, personality disorders, controlled study, cognitive-behavioral therapy, antidepressants Vyskoèilová J, Praško J, Novák T, Pohlová L, Vašková K. Ovlivòuje komorbidní porucha osobnosti úèinnost léèby u sociální fobie? Psychiatrie 2007; 11 (Suppl. 3): Úvod Sociální fobie je relativnì èastá porucha, která zpùsobuje porušení sociální i pracovní adaptace. Celoživotní prevalence sociální fobie je 13,3 % (Kessler et al., 1994). Jde o chronickou poruchu, která zaèíná èasto v pubertì a adolescenci a má pak kontinuální prùbìh, který vede k vážnému poškození a utrpení (Liebowitz et al., 1988). Sociální fobie se objevuje stejnì èasto u mužù jako u žen. Nezáleží na inteligenci, vzdìlání, ekonomickém zázemí, zamìstnání (pøehled viz Praško, 2005). Lidé trpící sociální fobií bývají finanènì závislí, èasto v prùbìhu života potøebují odbornou péèi, èasto mají sebevražedné myšlenky a èastìji se pokusí o sebevraždu, jsou ohroženi druhotnou psychiatrickou komorbiditou, zejména abúzem alkoholu a toxikomanií, depresí, velmi málo se žení èi vdávají, mají výrazné potíže s pracovní adaptací (Regier et al., 1990). Populaèní i klinické studie také ukazují na to, že tito pacienti jsou málokdy profesionálnì adekvátnì léèeni a jejich problematice je vìnováno relativnì málo klinických, biologických nebo psychofarmakologických výzkumù (Agras 1990; Davidson et al., 1993; Davidson a Versiani, 1994). V klinické praxi tvoøí sociální fobie asi 30 % všech fobií a 18 % všech pacientù léèených pro úzkostné poruchy. Tradièní KBT sociální fobie se zamìøuje na expozici sociálním situacím a zvyšování pocitu úspìšnosti pøi zvládání tìchto situací (Praško a Kosová 1998). Obvykle probíhá ve skupinì, protože v ní mají jednotliví èlenové pøíležitost si vyzkoušet a procvièit základní sociální dovednosti, které pak procvièují samostatnì v pøirozeném prostøedí (Praško et al., 2004). Ukazuje se však, 105

2 že i individuální KBT mùže být podobnì nebo dokonce i více úèinná (Praško et al., 2007). KBT je výraznì úspìšnìjší než žádná léèba a z dlouhodobého hlediska je úèinnìjší než farmakoterapie (pomocí SSRI). Srovnání s bìžnou populací však ukazuje, že dvì tøetiny pacientù jsou výraznì zlepšeny ale asi jen polovina klientù po skonèení léèby dosahuje normálních hodnot úzkosti v sociálních situacích (Praško, 2005). Ve studii z našeho pracovištì Praško et al. (2003) porovnávali 6mìsíèní úèinnost a dvouletou katamnézu u tøí ambulantních léèebných programù (léèba moclobemidem s klinickým vedením, kognitivnì-behaviorální terapii s placebem a kombinací moclobemidu s kognitivnì behaviorální terapii) u nemocných se sociální fobii. Všechny tøi terapeutické pøístupy se ukázaly jako vysoce úèinné. Nejúèinnìjší v 6mìsíèní perspektivì byla kombinace farmakoterapie a kognitivnì-behaviorální terapie. Moclobemid sám byl nejrychlejší v prvních mìsících léèby v redukci všeobecné i sociální úzkosti. Ovšem jeho vliv na vyhýbavé chování byl menší. KBT naproti tomu byla nejúèinnìjší pøi redukci vyhýbavého chování, úèinek proti samotné úzkosti se projevil až pozdìji než u moclobemidu. Ve dvouletých katamnézách nejlépe profitovaly skupiny pùvodnì léèené pomocí KBT, aś samotné, nebo v kombinaci s moclobemidem. Nejnižší poèet relapsù mìla skupina léèena KBT samotnou, ale oproti skupinì léèené kombinací nebyl rozdíl signifikantnì lepší. Prevalence poruch osobnosti v populaci se pohybuje kolem % (Lenzenweger et al., 1997). Sociální fobie mùže být také spojena s nìkterou z poruch osobností, zejména s vyhýbavou (Dyck et al., 2001). U epidemiologicky identifikovaných probandù se sociální fobií samotnou, vyhýbavou poruchou osobnosti samotnou nebo trpících obìma, bylo zjištìno stejnì zvýšené rodinné riziko sociální fobie. Zdá se, že obì poruchy spíše reprezentují dimenzi sociální fobie než odlišné klinické jednotky. Lidé trpící sociální fobií však èastìji trpí i dalšími poruchami osobnosti, jako je hranièní, narcistická, závislá a paranoidní (Praško et al., 2004). Diagnóza poruchy osobnosti nese s sebou pro terapeuta pøedstavu o svízelné, tìžké práci s nevalnou nadìjí na úspìch. Tyto postoje jsou èasto negativní, moralizující a podle Tyrera a Davidsona (2000) nìkdy rigidní až bludné a negativnì ovlivòují léèbu. Porucha osobnosti se navíc málokdy vyskytuje izolovanì a èasto je spojena s dalšími zdravotními problémy, jako jsou depresivní stavy, úzkostné poruchy, poruchy pøíjmu potravy, abúzus alkoholu a drog, úrazy, infekèní nemoci apod. Podle tradièního pøesvìdèení klinikù, vyskytují-li se tyto potíže na terénu osobnostní poruchy, zhusta prodlužují léèbu, zhoršují prognózu a tím i zvyšují léèebné náklady (Praško et al., 2003). Poslední pøehled empirických psychoterapeutických studií u poruch osobnosti však ukazuje, že léèba navzdory mýtu o neléèitelnosti je relativnì úèinná (Perry a Bond, 2000). Autoøi udìlali meta-analýzu 22 studií, které ukazují, že bìhem aktivní léèby dochází k významným pozitivním zmìnám, 2 4 vìtším než u kontrol bez aktivní terapie. Ve ètyøech studiích, kde bylo kritérium léèby plná remise, dosáhlo tohoto kritéria 52 % pacientù po dobì léèby 1,3 roku. Zlepšení není sice tak rychlé a mohutné, jako u úzkostných poruch èi depresí, nicménì výraznì snižuje utrpení pacienta a zvyšuje jeho adaptaci v životì. Tato meta-analýza nám však neodpovídá na klinicky relevantní otázku: Ovlivòuje komorbidní porucha osobnosti úèinnost léèby u nìkteré konkrétní specifické poruchy? V naší studii (Houbová et al., 2004; Praško et al., 2005) se ukázalo, že u pacientù trpících panickou poruchou s komorbidní poruchou osobnosti dochází bìhem léèby k menším poklesùm specifické panické a agorafobické symptomatologie než u pacientù bez poruchy osobnosti. Pøesto však k významnému snížení symptomatologie dochází i u pacientù s poruchou osobnosti a vysoké procento z nich dosahuje významného celkového zlepšení. Jak je tomu u komorbidity poruch osobnosti se sociální fobií však nejsou k dispozici žádné informace. Podle klinických pøedstav je léèba sociální fobie s komorbidní poruchou osobnosti obtížnìjší a dosažení remise ménì pravdìpodobné, než u pacientù bez komorbidní poruchy osobnosti (Praško, 2005). Studie, které by tento fakt potvrzovaly, však chybìjí. Pøibližnì polovina pacientù pøijímaných na otevøené oddìlení PCP do denního sanatoria pro úzkostné poruchy má zároveò komorbidní poruchu osobnosti. Pøevažující poruchy osobnosti jsou vyhýbavá, hranièní, narcistická a závislá. Terapeutický skupinový program pro pacienty s úzkostnými poruchami bez poruchy osobnosti i s poruchou osobnosti trvá 6 týdnù, pokud pacient neukonèí docházku døíve. Nakolik je otevøená smíšená skupinová kognitivnì behaviorální terapie efektivní u sociální fobie s nebo bez poruchy osobnosti nevíme, protože podobný program nebyl testován ani u nás ani v zahranièí. Proto cílem naší studie bylo porovnat úèinnost léèby u pacientù se sociální fobií a komorbidní poruchou osobnosti s pacienty se sociální fobií bez komorbidní poruchy osobnosti v bìžném standardním 6týdenním intenzivním každodenním programu denního stacionáøe, který probíhá v otevøené skupinì, kam docházejí pacienti s rùznými úzkostnými poruchami, poruchami osobnosti nebo depresí. Metoda Do studie byli zaøazeni ambulantní pacienti pøicházející k léèení do Psychiatrického centra Praha pro generalizovanou formu sociální fobie. Po podrobném psychiatrickém vyšetøení a stanovení diagnózy dvìma psychiatry byli zaøazení do každodenního docházkového programu v denním stacionáøi PCP do otevøené skupiny urèené pro rùzné úzkostné poruchy, poruchy osobnosti a depresivní poruchy. Soubor V prùbìhu let 2003 až 2006 bylo zaøazeno 35 pacientù (18 se sociální fobií bez komorbidní poruchy osobnosti a 17 se sociální fobií s komorbidní poruchou osobnosti), kteøí splòovali vstupní kritéria: a) výzkumná kritéria MKN-10 (1996) pro sociální fobii (diagnóza byla stanovena pomocí strukturovaného interview MINI (Lecrubier et al., 1997) b) vìk let. Vyluèovací kritéria byla následující: a) pøítomnost støednì tìžké nebo tìžké depresivní epizody (MKN-10 kritéria pro depresivní epizodu) dystymie a mírná depresivní epizoda nevedly k vyøazení ze studie; b) organická psychická porucha; c) psychotická porucha v anamnéze; d) závislost na návykových látkách; e) závažné somatické onemocnìní; f) tìhotenství a laktace u žen. Vstupní a vyluèovací kritéria pro zaøazení do studie byla potvrzena dvìma na sobì nezávislými posuzovateli - psychiatry. Hodnocení Po pøijetí do studie byl pacient hodnocen v prvních dvou dnech docházky na denní sanatorium ještì pøed zahájením léèby. Hodnocena byla psychopatologie v psychiatrických posuzovacích stupnicích pøed léèbou a pak v týdnu 2, 4, 6 (tabulka 1). Studie probíhala otevøenì nebylo provádìno hodnocení nezávislým posuzovatelem. Stanovení diagnózy MKN-10 (Mezinárodní klasifikace nemocí 10. revize; 1996) diagnostická kritéria pro výzkum, základní klasifikaèní nástroj pro diagnostiku. MINI (MINI-International Neuropsychiatric Interview; Lecrubier et al., 1997) strukturované diagnostické interview 106

3 Tabulka 1: Èasový harmonogram použití posuzovacích nástrojù. Hodnotící nástroj 0. týden 2. týden 4. týden 6. týden MKN-10 X MINI X CGI-závažnost X X X X BAI X X X X BDI X X X X LSAS X X X X Vysvětlivky: MKN-10: mezinárodní klasifikace nemoci, 10. revize; MINI: Mini international neuropsychiatric interview; CGI: Globální klinické hodnocení; BAI: Beckův úzkostný inventář; BDI: Beckův depresivní inventář; LSAS: Liebowitzova stupnice sociální úzkosti urèené pro diagnostiku úzkostných poruch, afektivních poruch, poruch pøíjmu potravy a dissociální poruchy osobnosti. Objektivní posuzovací stupnice Pro hodnocení míry psychopatologie jsme použili objektivní posuzovací stupnice: CGI (Clinical Global Impression) globální hodnocení míry psychopatologie. Zdrojem dat je co nejširší okruh informací o chování pacienta (Guy, 1976). Sebeposuzovací dotazníky Subjektivní: pro hodnocení míry psychopatologie jsme použili subjektivní posuzovací stupnice: BAI (Beck Anxiety Inventory) subjektivní posuzovací stupnice hodnotící 21 položek úzkosti (Beck a Emery, 1985). BDI (Beck Depression Inventory) subjektivní posuzovací stupnice hodnotící 21 položek depresivního prožívání (Beck et al., 1961). LSAS (Liebowitz Social Anxiety Scale) Liebowitzova stupnice sociální úzkosti je nejèastìji používanou škálou pro mìøení zmìny u pacientù se sociální fobií. Pacient skóruje ve 24 položkách, pøedstavujících typické obávané sociální situace ve dvou subškálách (sociální úzkost a vyhýbavé chování) od 1 (žádná úzkost ani vyhýbavé chování) do 3 (maximální úzkost nebo vyhýbavé chování). (Liebowitz et al., 1987). Léèebné pøístupy Pacienti se sociální fobií s poruchou osobnosti i bez poruchy osobnosti jsou léèeni ve skupinovém kognitivnì-behaviorálním programu urèeném pro pacienty s rùznými úzkostnými poruchami. KBT skupinový program obsahuje 18 skupin KBT (bludný kruh sociální fobie, kognitivní restrukturalizace, expozièní léèba, nácvik komunikace, relaxace, øešení problémù v životì a akomodace kognitivních schémat) a 18 životopisných skupin zamìøených na mapování kognitivních schémat. Krátký KBT program je zamìøen na sociální fobii a není cílený pro léèbu poruch osobnosti. Integrální souèástí KBT programu jsou domácí cvièení. Jednotlivé postupy jsou detailnì popsány v monografii Praško a kol.: Sociální fobie a její léèba (1998). Nejdùležitìjší expozièní léèba sestává z expozic v imaginaci (práce s katastrofickými scénáøi, traumatickými vzpomínkami), z expozic ve skupinì (ètení èlánku, ètení a pøevyprávìní nového textu, pøipravené vyprávìní na zadané téma, vyprávìní na neèekané nové téma, moderování), a expozic in vivo, v pøirozených podmínkách (oslovování, ptaní se na otázky, ankety, vedení rozhovoru, pozvání na schùzku, vyøizování na úøadech, vyøizování po telefonu, apod.). Farmakoterapie byla ordinována na základì toho, zda s ní pacient byl pøijat a dále ji užívat chtìl. Pokud pacient pøišel do léèby bez lékù nebo s užíváním lékù nesouhlasil, byl léèen jen Tabulka 2: Charakteristiky pacientù pøijatých do studie. Sociální fobie s poruchou osobnosti pomocí KBT (14 pacientù). Medikovaní pacienti užívali antidepresiva ze skupiny SSRI v bìžných dávkách, kterými byli léèeni na ambulanci, odkud k nám byli doporuèení. V prùbìhu programu jsme preparáty ani dávky antidepresiv nemìnili. Výjimeènì pacienti dostávali malé dávky antipsychotik druhé generace, pokud s touto medikací pøišli už z ambulance. Pokud žádné léky dosud neužívali nebo se rozhodli sami, že už dále medikaci brát nechtìjí, byli léèeni bez lékù. Pokud v dobì pøijetí pacient užíval anxiolytika, byla postupnì vysazována snižování probíhalo o 1/8 dávky za týden. Statistické metody Sociální fobie bez poruchy osobnosti Statistika chi2 nebo Fischer s test Věk 29,06 ± 2,625 32,17 ± 2,401 n.s. Pohlaví M:Ž 7:10 9:9 n.s. Stav S:Ž:R 14: 2:1 12: 4:2 n.s. Vzdělání U:S:V 4:13:0 2:10:6 P < 0,005 Zaměstnání A:N 10:7 13:5 n.s. Porucha osobnosti 17 0 Histriónská 2 Narcistická 3 Vyhýbavá 5 Závislá 1 Hraniční 5 Schizoidní 3 Anankastická 1 Paranoidní 1 Komorbidita 13 (76 %) 8 (44 %) P < 0,05 aktuální poruchy Dystymie 1 (6 %) 0 Panická porucha/ 2 (11 %) 3 (16 %) agorafobie GAD 2 (11 %) 2 (11 %) Depresivní porucha 2 (11 %) 0 OCD 1 (6 %) 1 (5 %) Porucha 1 (6 %) 0 přizpůsobení Zneužívání 2 (11 %) 0 alkoholu Somatoformní 2 (11 %) 0 porucha Hráčství 0 1 (5 %) Balbuties 0 1 (5 %) S medikací: pacienti bez medikace 12 : 5 10 :8 n.s. Vysvětlivky: M: muž; Ž: žena; stav: S: svobodný; Ž: ženatý, vdaná; R: rozvedený či vdovec; vzdělání: Z: základní; S: středoškolské; V: vysokoškolské Data byla sbírána po dobu studie do pøipravených formuláøù a pak editována do tabulek programu Excel. Pro popis souboru a porovnání skupin mezi sebou (prùmìrný vìk, pohlaví, vzdì- 107

4 Tabulka 3: Zmìny psychopatologie v prùbìhu léèby. sociální fobie s poruchou osobnosti (n=17) sociální fobie bez poruchy osobnosti (n=18) Statistika:nepárové t-testy stupnice čas průměr SD průměr SD p hodnota CGI 0. týden 5,059 0,1348 4,722 0,1577 ns 2. týden 4,706 0,1872 4,167 0,1457 P < 0,05 4. týden 4 0,1917 3,222 0,1292 P < 0, týden 3,471 0,2121 2,333 0,14 P < 0,0001 párový t-test p hodnota P < 0,0001 P < 0,0001 one-way ANOVA p hodnota P < 0,0001 P < 0,0001 BAI 0. týden 20,24 2,524 18,94 1,794 ns 2. týden 24,41 2,135 22,56 2,505 ns 4. týden 21,76 2,379 16,89 2,229 ns 6. týden 18,76 2,431 14,33 1,597 ns párový t-test p hodnota ns ns one-way ANOVA p hodnota ns P < 0,005 BDI 0. týden 23,65 2,049 14,72 1,521 P < 0, týden 22,47 2,243 14,33 2,353 P < 0,05 4. týden 20,59 2, ,43 P < 0, týden 18,47 2,223 8,5 1,415 P < 0,001 párový t-test p hodnota ns P < 0,001 one-way ANOVA p hodnota P < 0,005 P < 0,001 LSAS-Ú 0. týden 41,12 2,613 37,61 3,033 ns 2. týden 35,94 3,009 33,39 2,899 ns 4. týden 32 2,761 27,67 2,661 ns 6. týden 32,41 2,801 21,78 2,422 P < 0,01 párový t-test p hodnota P < 0,05 P < 0,001 one-way ANOVA p hodnota P < 0,001 P < 0,001 LSAS-V 0. týden 34,53 3,571 35,39 3,184 ns 2. týden 32,12 3, ,226 ns 4. týden 29,59 3,55 23,72 3,057 ns 6. týden 25,65 3,866 18,61 2,311 ns párový t-test p hodnota ns P < 0,001 one-way ANOVA p hodnota P < 0,005 P < 0,001 LSAS-CS 0. týden 75,65 6,000 73,61 6,073 ns 2. týden 69,24 6,384 62,94 5,964 ns 4. týden 62,76 6,201 51,94 5,628 ns 6. týden 58,71 6,481 40,61 4,506 P < 0,05 párový t-test p hodnota ns P < 0,0001 one-way ANOVA p hodnota P < 0,005 P < 0,0001 lání, rodinný stav, zamìstnání, frekvence jednotlivých poruch osobnosti, aktuální komorbidita, hodnoty skórù posuzovacích stupnic) byla použita deskriptivní statistika programu GraphPad Prism. Pro popis souboru a porovnání skupin mezi sebou byl použit nepárový t-test nebo Mann Whitney test podle toho, zda šlo o normální rozložení (testováno testem na normální rozložení Kolmgorov-Smirnov nebo Shapiro-Wilk), u kategoriálních dat byl použit chi-kvadrát nebo Fisherùv exaktní test, pokud byly nìkteré hodnoty pod 5. U posuzovacích stupnic byla pro opakovaná mìøení použita two-tailed one-way repeated ANOVA. Výsledky Do studie bylo zaøazeno 35 pacientù, z toho 16 mužù a 19 žen. Z toho 17 pacientù splòovalo výzkumná MKN-10 kritéria pro nìkterou z poruch osobnosti (charakteristiky pacientù viz tabulku 2). Mezi skupinou s pacienty trpící sociální fobií s komorbidní poruchou osobnosti a pacienty se sociální fobií bez komorbidní poruchy osobnosti nebyl statisticky signifikantní rozdíl v základních demografických charakteristikách, jako je vìk, pohlaví, manželský stav a zamìstnanost. Rozdíl byl ve frekvenci zastoupení nižšího vzdìlání u skupiny léèené pro poruchy osobnosti (chi2: p < 0,005) a v èetnosti komorbidních aktuálních poruch (viz tabulku 2). Další komorbidita byla èastìjší u pacientù s poruchou osobnosti 108

5 (chi2: p < 0,05). Míra psychopatologie mìøená prùmìrnými skóry psychopatologie hodnocených posuzovacími stupnicemi CGI, LSAS, BAI se od sebe mezi skupinami nelišila (nepárový t-test: ns.), rozdíl byl však v subjektivním hodnocení depresivních pøíznakù, kdy skupina s poruchami osobnosti subjektivnì prožívala vyšší míru depresivních symptomù (hodnoceno BDI, nepárový t-test: P<0.005; viz tabulku 3). Nejèastìjší poruchou osobnosti u pacientù pøijímaných pro sociální fobii byla hranièní porucha osobnosti (5 pacientù tj. 29 %) a vyhýbavá porucha osobnosti (5 pacientù, tj. 29 %), nebo splòovali kritéria pro dvì poruchy osobnosti zároveò (4 pacienti tj. 24 %). Komorbidita dalších psychických poruch u obou skupin byla relativnì velká: 13 pacientù (tj. 76 %) u pacientù se sociální fobií a poruchou osobnosti trpìlo další aktuální poruchou a 8 pacientù (tj. 44 %) u pacientù se sociální fobií bez diagnostikované poruchy osobnosti (tabulka è. 2). Procento dalších komorbidních poruch je vyšší u pacientù s poruchou osobnosti a rozdíl mezi skupinami dosahuje statistické významnosti (chi2: p < 0,05). Potvrdila se tedy naše hypotéza, že pacienti s poruchou osobnosti budou významnì èastìji trpìt další aktuální komorbidní poruchou. Léèba Pacienti byli léèeni pomocí KBT a farmakoterapie. KBT program je na oddìlení standardní, a tak pacienti procházejí podobnými kroky léèby (edukace, kognitivní rekonstrukce, expozice ve skupinì, expozice in vivo, øešení problému, akomodace kognitivních schémat, nácvik sociálních dovedností). Z pacientù s poruchami osobnosti užívalo medikaci 12 osob (tj. 71b%) ve skupinì bez poruchy osobnosti 10 osob (tj. 56 %). Ve frekvenci užívání medikace se skupiny od sebe statisticky významnì nelišily. Výsledky v jednotlivých posuzovacích stupnicích CGI závažnost Celkový klinický dojem o závažnosti poruchy se v obou souborech na poèátku statisticky významnì nelišil (5, ,1348 u pacientù s poruchou osobnosti versus 4, ,1577 u pacientù bez poruchy osobnosti). Skóry závažnosti v prùbìhu léèby v obou skupinách poklesly vysoce významnì (6. týden 3, ,2121; one-way ANOVA: p < 0,0001 u poruch osobnosti, versus 2, ,14; one-way ANOVA: p < 0,0001 u druhé skupiny). V prùmìru došlo k vìtšímu poklesu u skupiny pacientù bez poruchy osobnosti, rozdíl mezi skupinami je v 6. týdnu vysoce statisticky významný (nepárový t-test: p < 0,0001). Podle CGI- -závažnosti poruchy vede tedy léèba u pacientù se sociální fobií ke zlepšení jak u pacientù bez poruchy osobnosti, tak u pacientù s poruchou osobnosti. U pacientù se sociální fobií bez poruchy osobnosti je však její úèinnost významnì vyšší než u pacientù s poruchou osobnosti (obrázek è. 1). Skupiny se od sebe liší již po dvou týdnech léèby na statisticky významné hladinì (nepárový t-test: p < 0,05). V hodnocení CGI je pacient bez pøíznakù poruchy nebo s minimálními pøíznaky, pokud dosáhne hodnocení 1 a 2. Takové hodnocení je pokládáno za ekvivalent klinické remise. Pokud si porovnáme obì skupiny mezi sebou, mùžeme vidìt, že u skupiny s poruchou osobnosti dosáhli po 6 týdnech tìchto skórù pouze 2 pacienti ze 17 (tj. 11 %) zatímco u skupiny bez poruchy osobnosti 13 z 18 pacientù (tj. 72 %). Tento rozdíl je statistky významný na 0,1 % hladinì statistické významnosti (Fisherùv exaktní test: p < 0,001). BAI Vývoj skórù v BAI subjektivní stupnici hodnocení celkových úzkostných pøíznakù je ponìkud pøekvapivý. Obì skupiny na poèátku léèby mají srovnatelné skóry (20,24 + 2,049 u skupiny s poruchami osobnosti versus 18,94 + 1,794 u skupiny bez poruch osobnosti; nepárový t-test: ns.). V prvních dvou týdnech dochází u obou skupin k mírnému nárùstu subjektivnì prožívané všeobecné úzkosti, v dalším prùbìhu pak dochází u obou skupin k její redukci (6. týden: 18,76 + 2,431 versus 14,33 + 1,597, nepárový t-test: ns.) (obrázek è. 2). Poèáteèní nárùst pravdìpodobnì souvisí se zahájením expozièní léèby pøed léèbou se pacienti sociálním situacím vyhýbali, nyní byli vedeni k postupné konfrontaci s nimi, navíc pracovali ve skupinì, která sama o sobì je prostøedím, které u pacientù se sociální fobií zvyšuje úzkost. Další vývoj poklesu pøíznakù je v obou skupinách velmi podobný, ovšem jen u skupiny bez poruch osobnosti byl zjištìn statisticky významný rozdíl proti poèátku (one-way ANOVA: p < 0,005) (tabulka è. 3). Skupiny se však na konci léèby mezi sebou významnì nelišily (nepárový t-test: ns.). Pacienti trpící sociální fobií s poruchou osobnosti i bez ní se v krátkodobém léèebném programù mírnì symptomatologicky zlepšují v míøe všeobecnì prožívané úzkosti, zmìna je v prùmìru podobná, pouze u skupiny bez poruchy osobnosti však dosahuje statistické významnosti. V hodnocení celkové úzkosti je u BAI dùležitá hodnota dosažení celkového skóru nižšího než 15, což je korelát nízké míry všeobecné úzkosti, která zpravidla již nebrání bìžnému fungování a dosahují jej i lidé v bìžné populaci bez úzkostné poruchy. U skupiny s poruchami osobnosti dosáhlo tohoto a nižšího skóru celkem 8 pacientù ze 17 (tj. 47 %) zatímco u skupiny bez poruch osobnosti 10 z 18 pacientù (tj. 56 %). Rozdíl mezi skupinami není statisticky významný (chi2 test: ns.). BDI Beckùv depresivní inventáø hodnotí subjektivnì prožívané depresivní pøíznaky. Pacienti se v míøe depresivních pøíznakù na poèátku léèby významnì lišili (23,65 + 2,049 u pacientù s poruchou osobnosti versus 14,72 + 1,521 u druhé skupiny, nepárový t-test: p < 0,005). Tento fakt mùže ovlivnit celý prùbìh léèby, protože vyšší * ** *** Obrázek 1: Celkový klinický dojem celkové skóre v prùbìhu léèby. Obrázek 2: Beckùv inventáø úzkosti. 109

6 míra subjektivnì prožívaných depresivních pøíznakù bývá spojena s horší spoluprácí pøi expozièní léèbì. Nicménì závažnost depresivních pøíznakù i u pacientù s poruchou osobnosti dosahuje maximálnì tíže mírné deprese. Zmìna míry depresivních pøíznakù v prùbìhu léèby je u obou skupin podobná (prùmìrné celkové skóre u skupiny s poruchou osobnosti je 18,47 + 2,223; one-way ANOVA: p < 0,005 a u skupiny u skupiny bez poruch osobnosti 8,5 + 1,415; one-way ANOVA: p < 0,001). Rozdíl v subjektivnì prožívaných pøíznacích se udržuje po celou dobu léèby (i na konci léèby zùstává významný rozdíl mezi skupinami; nepárový t-test: one-way ANOVA: p<0.001) (obrázek è. 3). LSAS Liebowitzova stupnice sociální úzkosti je pro hodnocení úèinnosti léèby nejdùležitìjší, protože její položky zachycují jednotlivé sociální situace, míru úzkosti v nich a míru vyhýbavého chování. Celkový skór pak vzniká souètem hodnocení položek úzkosti a vyhýbavého chování. Hodnocení míry úzkosti (LSAS-Ú): Na poèátku se skupiny mezi sebou statisticky významnì neliší (prùmìrný skór 41,12 + 2,613 u pacientù s poruchou osobnosti versus 37,61 + 3,033 u pacientù bez poruchy osobnosti; nepárový t-test: ns.). V prùbìhu léèby se obì skupiny významnì zlepšily (prùmìrný skór 32,41 + 2,801; one-way ANOVA: p < 0,001 a u pacientù s poruchou osobnosti versus 21,78 + 2,422 u pacientù bez poruchy osobnosti; one-way ANOVA: p < 0,001). Prùmìrné skóry na konci léèby jsou statisticky významnì nižší u skupiny bez poruchy osobnosti (nepárový t-test p < 0,01) (obrázek è. 4). Pacienti bez poruchy osobnosti tedy po 6týdnech léèby vykazují významnì vìtší pokles sociální úzkosti. Hodnocení míry vyhýbavého chování (LSAS-V): Na poèátku se skupiny mezi sebou statisticky významnì neliší (prùmìrný skór 34,53 + 3,571 u pacientù s poruchou osobnosti versus 35,39 + 3,184 u pacientù bez poruchy osobnosti, nepárový t-test ns.). V prùbìhu léèby se obì skupiny v prùmìrných skórech zlepšily (skupina s poruchou osobnosti na prùmìrný skór 25,65 + 3,866; ** * ** *** Obrázek 5: Liebowitzová stupnice sociální úzkosti vyhýbavé chování. *** Obrázek 6: Liebowitzová stupnice sociální úzkosti celkový skór. one-way ANOVA: p<0.005; zatímco skupina bez poruch osobnosti na prùmìrný skór 18,61 + 2,311, one-way ANOVA: p < 0,001). Prùmìrné skóry na konci léèby se však u obou skupin významnì neliší (nepárový t-test ns.) (obrázek è. 5). Hodnocení celkového skóru (LSAS-CS): Na poèátku se skupiny mezi sebou statisticky významnì neliší (prùmìrný skór 75,65 + 6,00 u pacientù s poruchou osobnosti versus 73,61 + 6,073 u pacientù bez poruchy osobnosti, nepárový t-test: ns.). V prùbìhu léèby se obì skupiny v prùmìrech celkového skóru zlepšily (prùmìrný skór u pacientù s poruchou osobnosti 58,71 + 6,481; ; one-way ANOVA: p<0.005 versus 40,61 + 4,506 u pacientù bez poruchy osobnosti; ; one-way ANOVA: p<0.0001). Prùmìrné skóry na konci léèby jsou statisticky významnì nižší u skupiny bez poruchy osobnosti (nepárový t-test P<0.05) (Obrázek è. 6). Obrázek 3: Beckùv depresivní inventáø. ** Obrázek 4: Liebowitzová stupnice sociální úzkosti úzkost. Diskuze Pokud se vrátíme k hypotézám, které jsme si postavili pøed zahájením studie, v naší studii se ukázalo, že plnì platná není ani nulová ani alternativní hypotéza, resp. obì jsou platné èásteènì. Pacienti obou skupin se zlepšili ve vìtšinì posuzovacích stupnic, nicménì významnost zlepšení byla rùzná. V objektivní hodnotící stupnici CGI se obì skupiny v prùbìhu léèby významnì zlepšily, ovšem od druhého týdne léèby bylo snížení pøíznakù významnì vyšší u skupiny bez poruchy osobnosti. Vìtšina pacientù ze skupiny bez poruchy osobnosti však dosáhla klinické remise, zatímco u skupiny s poruchou osobnosti dosáhlo klinické remise pouze minimum pacientù. Zdá se tedy, že krátkodobý 6týdenní program je naprosto dostateènì dlouhý pro pacienty bez poruchy osobnosti, zatímco u pacientù s poruchou osobnosti by pravdìpodobnì bylo potøeba delší léèby. V Beckovì úzkostném inventáøi došlo u obou skupin ve druhém týdnu k nárùstu všeobecné úzkostné symptomatologie, 110

7 pak v dalších týdnech se pøíznaky zmíròovaly. Poèáteèní nárùst pøíznakù nespecifické úzkosti pøièítáme tomu, že pacienti, do té doby znaènì izolovaní ve svém životì, byli nyní vystavení expozici skupinì i expozicím in vivo. V prùbìhu léèby pak tato úzkost poklesává. Pokud se podíváme na pomìr pacientù, kteøí dosáhli v BAI hranice 15 bodù a níže (což jsou hodnoty bìžné v populaci lidí bez úzkostných poruch), dosáhla tìchto hodnot více než polovina (56%) pacientù ze skupiny bez poruchy osobnosti a skoro polovina (41%) pacientù s poruchou osobnosti. Obì skupiny se mezi sebou významnì lišili v míøe subjektivnì prožívaných pøíznakù hodnocených v Beckovì depresivním inventáøi. Zdá se tedy, že pacienti se sociální fobií s poruchou osobnosti se už pøi vstupu do léèby cítí více depresivnì, než pacienti bez poruchy osobnosti. Vyšší míra depresivních pøíznakù mùže zhoršovat spolupráci v léèbì a handicapovat skupinu s poruchami osobnosti, takže míra deprese mùže ovlivnit výsledky léèby a je obtížné urèit, zda o nìco menší efektivita léèby byla zpùsobena samotnou poruchou osobnosti, nebo spíše mírou poèáteèní deprese. Pro zjištìní tohoto faktu by bylo potøebné udìlat krokovou regresi, na což však jsme mìli málo pacientù. Nejdùležitìjší posuzovací stupnici k hodnocení sociální fobie je Liebowitzova stupnice sociální úzkosti. V míøe úzkosti se obì skupiny pacientù v prùbìhu léèby významnì zlepšily. Výsledek je však významnì lepší u pacientù bez poruchy osobnosti. V míøe vyhýbavého chování se rovnìž obì skupiny významnì zlepšily, ovšem zmìna je v prùmìru vyšší u pacientù bez poruchy osobnosti. Zdá se, že pacienti s poruchou osobnosti mají tendenci se chránit pøed nepøíjemnými pocity v sociálních situacích vyhýbáním, a to i v léèbì, která je zamìøená na odstraòování vyhýbavého chování. Celkový skór Liebowitzovy stupnice sociální úzkosti odráží nejlépe závažnost sociálnì-fobické symptomatologie a její zmìnu. Obì skupiny se v prùmìrech významnì zlepšily. Pøi porovnání koneèných skórù však dosáhla skupina bez poruch osobnosti celkovì významnì nižšího skóru. Dílèí hypotézu o tom, že pacienti s poruchami osobnosti budou mít kromì sociální fobie èastìjší další komorbidní poruchy než pacienti bez poruchy osobnosti, jsme také potvrdili. Èastá komorbidita byla však u obou skupin. U skupiny s poruchou osobnosti byla však její èetnost 1,5 vyšší. Vìtšinou šlo o komorbiditu s dalšími úzkostnými poruchami nebo poruchami nálady. Perry a Bond (2000) popisují, že léèba poruch osobnosti je navzdory døívìjším pøedpokladùm o jejich neléèitelnosti relativnì úèinná. Uvádìjí, že ve všech studiích, které zkoumali, nedošlo u skupiny pacientù s poruchou osobnosti k takovému zlepšení, jako u pacientù bez poruch osobnosti a že efekt terapie byl rùzný u rùzných typù poruch osobnosti. Pøesto však je podle výsledkù tìchto studií léèba poruch osobnosti úspìšná, i když pokles pøíznakù není tak velký jako u pacientù bez poruch osobnosti. Podobný výsledek mìla naše práce u pacientù s panickou poruchou a poruchami osobnosti (Houbová et al., 2004). Nyní prezentované nálezy u skupiny pacientù s poruchami osobnosti trpících sociální fobií ukazují podobný výsledek. Závìry Výsledky naší studie ukazují, že léèba pacientù trpících sociální fobií a poruchou osobnosti mùže být smysluplná a dochází u nich ke zjevnému poklesu pøíznakù, i když ve specifické stupnici pro posuzování sociální úzkosti jsou výsledky ménì vyjádøeny, než u pacientù bez poruchy osobnosti. Podpoøeno projektem CNS MŠMT ÈR 1M0517 Jana Vyskoèilová, DiS. Psychiatrické centrum Praha Ústavní Praha 8 - Bohnice LITERATURA Agras WS. Treatment of social phobias. J. Clin. Psychiatry. 1990: 51 (suppl.): Beck AT, Ward CH, Mendelson M, Mock J, Erbaugh J. An inventory for measuring depression. Arch Gen Psychiatry 1961;4: Beck AT & Emery G. Anxiety disorders and phobias: A cognitive perspective. New York, Basic Books: Davidson JRT, Hughes DC, George LK, Blazer DG. The epidemiology of social phobia: findings from the Duke Epidemiological Catchment Area Study. Psychol. Med. 1993: 23: Davidson JRT, Versiani M. International Advances in the treatment of social phobia. J. Clin. Psychiatry,, 55: 3: (Academic Highlights). Guy W (ed.). ECDEU Assessment manual for psychopharmacology. Rockville, U.S. DHEW Houbová P, Praško J, Novák T, Espa-Èervená K, Pašková B, Vyskoèilová J, Záleský R: Ovlivòuje komorbidní porucha osobnosti úèinnost léèby u panické poruchy? Èeská a slovenská psychiatrie 2004; 100 (Suppl.1): Kessler RC, McGonagle K, Zhao S, Nelson C, Hughes M, Eschleeman S, Wittchen HU and Kendler KS. Lifetime and 12-months prevalence of DSM-III-R psychiatric disorders in the United States. Arch Gen Psychiatry 1994: 51: Lecrubier Y, Sheehan DV, Weiller E, et al. The MINI-international neuropsychiatric interview (M.I.N.I.): a short diagnostic structured interview: reliability and validity according to the CIDI. Eur Psychiatry 1997; 12: Lenzenweger MF, Loranger AW, Korfine L. et al. Detecting personality disorders in a nonclinical population. Arch. Gen. Psychiatry 1997; 54: Liebowitz MR, Gorman JM, Fyer AJ et al. Pharmacotherapy of social phobia: an interim report of a placebo-controlled comparison of phenelzine and atenolol. J. Clin. Psychiatry, 1988: 49: Liebowitz MR. Social phobia. Modern Problems in Pharmacopsychiatry, 1987: 22, Mezinárodní klasifikace nemocí. 10.revize. Duševní poruchy a poruchy chování: Diagnostická kritéria pro výzkum. (pøeloženo z anglického originálu) Praha, Psychiatrické centrum 1996, Zprávy è. 134, 179s. Perry JC & Bond M. Empirical studies of psychotherapy for personality disorders. In: Gunderson JG & Gabbard GO (eds): Psychotherapy for Personality Disorders, Review of Psychiatry Series 19/3, American Psychiatric Press, Washington DC; 2000: Praško J. Úzkostné poruchy. Klasifikace, diagnostika a léèba. Praha: Portál, s. Praško J a Kosová J. Kognitivnì-behaviorální terapie úzkostných stavù a depresí. Praha: Triton 1998, 234 s. Praško J, Kosová J, Pašková B et al. Sociální fobie a její léèba. Praha: Psychiatrické centrum Praha Praško J, Herman E, Horáèek J. Poruchy osobnosti. Praha: Portál, s. Praško J, Prašková H, Vyskoèilová J. Kognitivnì behaviorální terapie sociální fobie. In: Praško J, Možný P, Šlepecký M (eds): KBT u psychických poruch. Tritton Praško J, Vyskoèilová J, Houbová P et al. Kognitivnì behaviorální terapie sociální fobie. Èeská a slovenská psychiatrie 2004; 100 (Suppl.): Praško J, Kosová J, Pašková B, Seifertová D. Sociální fobie a její léèba. Pøíruèka pro vedení terapie. Praha, Psychiatrické centrum 1998; Zprávy è. 147: Praško a Prašková (1999). Trápí vás nadmìrný stud aneb jak pøekonat sociální fobii. Grada, Praha Praško J, Kosová J, Pašková B, Klaschka J, Seifertová D, Šípek J, Prašková H. Farmakoterapie a/verzus KBT v léèbì sociální fobie - kontrolovaná studie s dvouletou katamnézou, Èeská a Slovenská psychiatrie, 2003; 99 (suppl 2): Praško J, Houbová P, Novák T, Záleský R, Espa-Èervená K, Pašková B, Vyskoèilová J. Influence of personality disorder on the treatment of panic disorder. Comparison study. Neuroendocrinology Letters 2005, roè. 26, è. 6, s Regier DA, Farmer ME, Rae DS et al. Comorbidity of mental disorders with alcohol and other drug abuse: results from the Epidemiologic Catchment Area (ECA) study. JAMA, 1990: 264: Tyrer P & Davidson K. Management of personality disorder. In: Gelder MG, Lopez- Ibor JJ & Andreasen A (eds.): New Oxford Textbook of Psychiatry. Oxford University Press 2000, s Vyskoèilová J, Píglová L. KBT úzkostných poruch v otevøené skupinì. Èeská a slovenská psychiatrie 2004; 100(Suppl.):

Pøehled úèinnosti intervencí protidrogové léèby v Evropì 6 7 9 10 11 ê á 13 1 Úèinnost, efektivita a nákladová efektivita Tabulka 1: Definice úèinnosti, efektivity a nákladové efektivity 15 1 16 2

Více

PREVENCE PØENOSU plísòových onemocnìní

PREVENCE PØENOSU plísòových onemocnìní PREVENCE PØENOSU plísòových onemocnìní kùže a bradavic v areálech Každý èlovìk prožije bìhem svého života mnoho situací a událostí, v nichž se v souvislosti s ménì èi více závažnými prohrami, zklamáními

Více

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací

Více

ODYSSEA Mezinárodní institut KBT

ODYSSEA Mezinárodní institut KBT ODYSSEA Mezinárodní institut KBT Základní informace o výcviku Název výcviku: Výcvik je určen: Výcvik v kognitivně behaviorální terapii zdravotnickým pracovníkům (zdravotním sestrám, lékařům, psychologům,

Více

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž ZÁKLADNÍ RYSY KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž 1) KBT je relativně krátká,časově omezená - kolem 20 sezení - 1-2x týdně; 45 60 minut - celková délka terapie

Více

Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 2018 5 Obsah 7 1 Preambule 9 10 11 2 Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 2018 12 3 Základní východiska 13 4 Pøístupy k øešení

Více

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální

Více

ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY KBT I

ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY KBT I ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY KBT I Požadavky k závěrečné zkoušce: kontrola počtu hodin ve výcviku (minimum 500h) kontrola počtu dokumentovaných kazuistik a jejich supervize (12) kontrola esejí (8) a ppt prezentací

Více

Léèba problémù spojených se zneužíváním drog: dùkazy o úèinnosti 6 7 Slovník pojmù 9 1 Dùkazy o úèinnosti Pozn. editora èeského vydání: V pùvodním originálním textu jsou používány termíny drug use treatment,

Více

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Psychiatrická léčebna Bohnice Akutní gerontopsychiatrické odd. pav.32 vedoucí lékař e-mail:tomas.turek@plbohnice.cz Historie Starý zákon- popis mánie a deprese- Král

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Case management se zotavujícími se uživateli návykových látek 6 7 1 1/1 O koordinaci a navigaci 9 1 1/2 Navigace pøíruèkou 10 1 11 2 2/1 Case management a jeho rùznorodé chápání 13 2 14 2 Hlavním cílem

Více

Komorbidity a kognitivní porucha

Komorbidity a kognitivní porucha Komorbidity a kognitivní porucha jak postupovat v praxi? Tereza Uhrová Psychiatrická klinika Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Kde může být kognitivní

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European

Více

VYUŽITÍ TERMOVIZE U PACIENTÙ S REVMATOIDNÍ ARTRITIDOU

VYUŽITÍ TERMOVIZE U PACIENTÙ S REVMATOIDNÍ ARTRITIDOU VYUŽITÍ TERMOVIZE U PACIENTÙ S REVMATOIDNÍ ARTRITIDOU Z. Horáková Èeské vysoké uèení technické v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství Abstrakt Práce se zabývá termovizním mìøením pacientù, kteøí

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Key words: anxiety disorders, pharmacotheraphy, antidepressants, benzodiazepines. Psychiat. pro Praxi; 2006; 3: 112 116. Roční prevalence %

Key words: anxiety disorders, pharmacotheraphy, antidepressants, benzodiazepines. Psychiat. pro Praxi; 2006; 3: 112 116. Roční prevalence % FARMAKOTERAPIE ÚZKOSTNÝCH PORUCH MUDr. Sylva Racková, MUDr. Luboš Janů, Ph.D. Psychiatrická klinika FN a LF UK, Plzeň Úzkostné poruchy patří mezi velmi časté psychické poruchy. Bez léčby ve většině případů

Více

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie. Klinický psycholog

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie. Klinický psycholog Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie Klinický psycholog 1. Duševní poruchy v dětství a adolescenci. 2. Neurotické poruchy v dětství. 3. Poruchy spánku u

Více

PSYCHOTERAPIE POPORODNÍCH DEPRESÍ

PSYCHOTERAPIE POPORODNÍCH DEPRESÍ PSYCHIATRIE ROÈNÍK 6 2002 SUPPLEMENTUM 2 Pøehledné èlánky PSYCHOTERAPIE POPORODNÍCH DEPRESÍ PSYCHOTHERAPY OF POSTPARTUM DEPRESSION JÁN PRAŠKO Psychiatrické centrum Praha 3. lékaøská fakulta Univerzity

Více

Racionální terapie depresivních a úzkostných poruch - postřehy a novinky

Racionální terapie depresivních a úzkostných poruch - postřehy a novinky Racionální terapie depresivních a úzkostných poruch - postřehy a novinky MUDr. Martin Anders PhD. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN Praha TOP ten diseases worldwide and in the EU according to DALYS

Více

ŽIVOTOPIS. Mgr. et Mgr., DiS. OSVČ poradenství v oblasti osobního rozvoje a komunikace,

ŽIVOTOPIS. Mgr. et Mgr., DiS. OSVČ poradenství v oblasti osobního rozvoje a komunikace, ŽIVOTOPIS Jméno a Příjmení: Titul: Pracoviště: Funkce: Telefon: E-mail: Jana VYSKOČILOVÁ Mgr. et Mgr., DiS. OSVČ poradenství v oblasti osobního rozvoje a komunikace, Odyssea Mezinárodní institut KBT (výcvikový

Více

METODIKA N 4 Jak ve kole vytvoøit zdravìj í prostøedí

METODIKA N 4 Jak ve kole vytvoøit zdravìj í prostøedí METODIKA N 4 Jak ve škole vytvoøit zdravìjší prostøedí Pøíruèka o efektivní školní drogové prevenci à Obsah Úvodní slovo ministrynì školství, mládeže a tìlovýchovy Ètenáøùm à K èeskému vydání Úvod Cíl

Více

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Zlín 7 10.9.2003 Činnost oboru psychiatrie ve Zlínském kraji v roce 2002 Podkladem pro zpracování

Více

Jak pracovat s lidmi, aby omezili

Jak pracovat s lidmi, aby omezili METODIKA N 8 Marnie Engelander Ernie Lang Rob Lacy Richard Cash Jak pracovat s lidmi, aby omezili nebo přestali užívat konopí NÁRODNÍ MONITOROVACÍ STŘEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI Efektivní

Více

Schizoafektivní porucha

Schizoafektivní porucha Schizoafektivní porucha Tomáš Novák Psychiatrické centrum Praha Historie konceptu SCHA poruchy 1933 Kasanin: akutní schizoafektivní psychóza Do 1975 v klasifikacích jako podtyp schizofrenie 1975 DSM III:

Více

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoterapeutické směry MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 16 Název materiálu: Psychoterapeutické

Více

Úvodní slovo pøedsedy

Úvodní slovo pøedsedy Výroèní zpráva Obèanské sdružení K srdci klíè Úvodní slovo pøedsedy Vážení pøátelé, kolegové, ètenáøi této výroèní zprávy Dokument, který právì držíte v rukou, popisuje události, které ovlivnily èinnost

Více

Analýza cílové skupiny služby podporované vzdělávání

Analýza cílové skupiny služby podporované vzdělávání Analýza cílové skupiny služby podporované vzdělávání Bc. Eva Holoubková Úvod 1. Základní údaje o cílové skupině 2. Statistické údaje o mladých lidech s psychiatrickými poruchami v ČR 3. Statistické údaje

Více

ODDÁLENÍ LÉČBY U PACIENTŮ S PANICKOU PORUCHOU

ODDÁLENÍ LÉČBY U PACIENTŮ S PANICKOU PORUCHOU ODDÁLENÍ LÉČBY U PACIENTŮ S PANICKOU PORUCHOU původní práce Katarína Adamcová Ján Praško Michal Raszka Psychiatrické centrum Praha Korespondenční adresa: MUDr. Katarína Adamcová Psychiatrické centrum Praha

Více

e-mailmap Manažerský nástroj pro analýzu mailové komunikace firemních týmù a neformálních skupin

e-mailmap Manažerský nástroj pro analýzu mailové komunikace firemních týmù a neformálních skupin 21. 12. 2014 Cílem VaV projektu LF13030 - Optimalizace výkonnosti pracovních týmù s využitím SW nástrojù pro analýzu sociálních a profesních vztahù v podnikových sítích (2013-2015, MSM/LF) - zkrácenì TeamNET

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

LÉČBA PORUCH OSOBNOSTI I.

LÉČBA PORUCH OSOBNOSTI I. LÉČBA PORUCH OSOBNOSTI I. 1,2 MUDr. Ján Praško, CSc., 1,2 MUDr. Jiřina Kosová 1 MUDr. Beata Pašková, 3 MUDr. Prašková Hana 1 Psychiatrické centrum Praha, 2 III. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, 3 Denní

Více

SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY

SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY Univerzita Palackého v Olomouci Katedra psychologie SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY Bakalářská diplomová práce Bc. Karolína Fryštacká PhDr. Martina Fülepová Obsah Teoretické ukotvení

Více

Tereza Uhrová Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Psychiatrická klinika

Tereza Uhrová Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Psychiatrická klinika Tereza Uhrová Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha zařazení nálezů do kontextu! MoCA = 22 demence koncentrace, deprese, motivace, delirium. poskytnutí

Více

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Závěrečná zpráva projektu Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Obsah projektu V rámci projektu byl realizován vzdělávací cyklus, určený praktickým lékařům v Praze a Karlových Varech.

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická

Více

Pilotní projekt pro dospělé s ADHD

Pilotní projekt pro dospělé s ADHD Pilotní projekt pro dospělé s ADHD Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze & Centrum sociálních služeb Praha, odd. Pražské centrum primární prevence Jana Hanusová Markéta Čermáková Tereza Štěpánková

Více

Registraèní èíslo projektu: CZ.1.07/2.4.00/17.0111

Registraèní èíslo projektu: CZ.1.07/2.4.00/17.0111 2012/ 12 / 2 PROJEKTOVÁ PØÍLOHA Síťování vìdecko-výzkumných kapacit a cílený rozvoj spolupráce mezi vysokými školami, veøejnou správou, soukromým a neziskovým sektorem v adiktologii (NETAD) Hlavním cílem

Více

DUÁLNÍ OSUD SUD. MUDr. Jana Schwarzová, MUDr. Libor Chvíla CSc. Oddělení psychiatrické, Fakultní nemocnice Ostrava Psychiatrická nemocnice v Opavě

DUÁLNÍ OSUD SUD. MUDr. Jana Schwarzová, MUDr. Libor Chvíla CSc. Oddělení psychiatrické, Fakultní nemocnice Ostrava Psychiatrická nemocnice v Opavě DUÁLNÍ OSUD SUD MUDr. Jana Schwarzová, MUDr. Libor Chvíla CSc. Oddělení psychiatrické, Fakultní nemocnice Ostrava Psychiatrická nemocnice v Opavě Duální diagnóza Souběžný výskyt poruchy spojené s užíváním

Více

PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY

PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY Katamnestická studie záznamů pacientů z ambulantních knih psychiatrického oddělení Nemocnice Ostrov (NEMOS PLUS s r.o.) za období 200-2011 Listopad 2011/ Dodavatel:

Více

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru DĚTSKÁ A DOROSTOVÁ PSYCHIATRIE

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru DĚTSKÁ A DOROSTOVÁ PSYCHIATRIE VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru DĚTSKÁ A DOROSTOVÁ PSYCHIATRIE 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem specializačního vzdělávání v oboru dětská a dorostová psychiatrie je získání specializované způsobilosti

Více

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13 OBSAH Obsah Předmluva................................................. 13 Část první Základní okruhy obecné psychopatologie.............................. 15 1 Úvod..................................................

Více

10. SOCIÁLNÍ FOBIE. Ján Praško, Hana Prašková

10. SOCIÁLNÍ FOBIE. Ján Praško, Hana Prašková 10. SOCIÁLNÍ FOBIE Ján Praško, Hana Prašková I. ÚVOD Sociální fobie se projevuje silným a trvalým strachem z jedné nebo více sociálních situací a výrazným vyhýbáním se těmto situacím. Toto vyhýbání sice

Více

Psychoterapie deprese v České republice: Komparace odborné literatury a praxe v psychiatrických léčebnách a na psychiatrických odděleních nemocnic

Psychoterapie deprese v České republice: Komparace odborné literatury a praxe v psychiatrických léčebnách a na psychiatrických odděleních nemocnic MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra psychologie Magisterská diplomová práce (obor psychologie) Psychoterapie deprese v České republice: Komparace odborné literatury a praxe v psychiatrických

Více

key words: eating disorder, comparison of men and women, symptoms, quality of life

key words: eating disorder, comparison of men and women, symptoms, quality of life Muži vs. ženy s diagnózou porucha příjmu potravy Monika Víchová Psychologický ústav FFMU, Brno info@psychologon.cz Anorexia nervosa and bulimia nervosa are often nicknamed as disease of models. Number

Více

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie. Dětský klinický psycholog

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie. Dětský klinický psycholog Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie Dětský klinický psycholog I. Psychologická diagnostika dětí a dospívajících 1. Psychologická vývojová diagnostika

Více

Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2006 2012

Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2006 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 11. 11. 2013 50 Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v

Více

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY?

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? aneb téma pro Reformu psychiatrické péče Marek Páv AGENDA Strana 2 Něco málo o psychiatrii a psychiatrické nemocnici v Bohnicích Lidé s autismem

Více

Vztahová vazba a její poruchy u léčených patologických hráčů

Vztahová vazba a její poruchy u léčených patologických hráčů Vztahová vazba a její poruchy u léčených patologických hráčů Charvát, M., Maierová, E. AT konference 2015 Teoretická východiska Nejistá vztahová vazba a obzvláště nezpracované traumatické zkušenosti přispívají

Více

Pavel Kras EXCEL pro pokroèilé Praktická pøíruèka pro potøeby sekretáøek, asistentù, úèetních, administrativních pracovníkù a studentù pøíslušných oborù Pøedpokládá základní znalost práce s PC a s Excelem

Více

MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc. Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. LF UK, Praha. o.s. SANANIM/nestátní zdravotnické zařízení SANANIM, Praha

MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc. Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. LF UK, Praha. o.s. SANANIM/nestátní zdravotnické zařízení SANANIM, Praha DUÁLN LNÍ DIAGNÓZY komplikace v léčběl a po léčběl drogových závislostz vislostí MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc. Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. LF UK, Praha + o.s. SANANIM/nestátní zdravotnické

Více

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky vypracoval: Mgr. Tomáš Petr, Ph.D. Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky V posledních 3 letech došlo k navázání spolupráce

Více

PSYCHOTERAPIE ÚZKOSTNÝCH PORUCH V TÌHOTENSTVÍ

PSYCHOTERAPIE ÚZKOSTNÝCH PORUCH V TÌHOTENSTVÍ PSYCHOTERAPIE ÚZKOSTNÝCH PORUCH V TÌHOTENSTVÍ A POPORODNÍM OBDOBÍ PSYCHOTHERAPY OF ANXIETY DISORDERS IN PREGNANCY AND POSTPARTUM JÁN PRAŠKO 1, JIØINA KOSOVÁ 1, ERIK HERMAN 2 1 Psychiatrické centrum Praha

Více

Psychopatologie dětského věku. J.Koutek Dětská psychiatrická klinika FN Motol

Psychopatologie dětského věku. J.Koutek Dětská psychiatrická klinika FN Motol Psychopatologie dětského věku J.Koutek Dětská psychiatrická klinika FN Motol Organizace dětské psychiatrie Nástavbový obor na psychiatrii dospělých, dříve též na pediatrii, otázka jak do budoucna dětské

Více

Tato publikace vznikla za podpory grantu MŠMT 2D06013, projekt Trénink kognitivních funkcí u stárnoucí populace efektivita a využití je financován

Tato publikace vznikla za podpory grantu MŠMT 2D06013, projekt Trénink kognitivních funkcí u stárnoucí populace efektivita a využití je financován Tato publikace vznikla za podpory grantu MŠMT 2D06013, projekt Trénink kognitivních funkcí u stárnoucí populace efektivita a využití je financován Ministerstvem školství, mládeže a tìlovýchovy ÈR v rámci

Více

Prezentace Centra psychoterapie

Prezentace Centra psychoterapie Prezentace Centra psychoterapie Centrum psychoterapie Obsah: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) Založení Centra psychoterapie Bývalí a současní zaměstnanci Patroni CP Informace o skupinové psychoterapii

Více

DEPRESE. Léèitelná duševní porucha se vzrùstajícím výskytem. prof. MUDr. Jaromír Švestka, DrSc. Informace pro nemocné a jejich blízké

DEPRESE. Léèitelná duševní porucha se vzrùstajícím výskytem. prof. MUDr. Jaromír Švestka, DrSc. Informace pro nemocné a jejich blízké DEPRESE Léèitelná duševní porucha se vzrùstajícím výskytem prof. MUDr. Jaromír Švestka, DrSc. Informace pro nemocné a jejich blízké OBSAH Co je to deprese?... 1 Známe pøíèinu depresívní poruchy?... 2 Jak

Více

Skupinová KBT pro úzkostně depresivní a fobické klienty

Skupinová KBT pro úzkostně depresivní a fobické klienty Skupinová KBT pro úzkostně depresivní a fobické klienty Roman Pešek APLA Praha, střední Čechy o.s. vedoucí Terapeutického a sociálně rehabilitační střediska APLA Externí spolupracovník Psychosomatické

Více

Nízkoprahové služby pro uživatele drog terénní programy a kontaktní centra

Nízkoprahové služby pro uživatele drog terénní programy a kontaktní centra 2014/ 14 / 2 PROJEKTOVÁ PØÍLOHA NETAD Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpoètu Èeské republiky. Analýza výzkumného potenciálu sítí (Analýza pøipravenosti institucionální

Více

MÌØENÍ ÈASOVÉHO ASPEKTU BOLESTI VIZUÁLNÍ ANALOGOVOU ŠKÁLOU A VERBÁLNÍ STUPNICÍ

MÌØENÍ ÈASOVÉHO ASPEKTU BOLESTI VIZUÁLNÍ ANALOGOVOU ŠKÁLOU A VERBÁLNÍ STUPNICÍ MÌØENÍ ÈASOVÉHO ASPEKTU BOLESTI VIZUÁLNÍ ANALOGOVOU ŠKÁLOU A VERBÁLNÍ STUPNICÍ TIME DIMENSION OF PAIN MEASURED BY VISUAL ANALOGUE SCALE AND VERBAL SCALE PETR KNOTEK Centrum pro léčení a výzkum bolestivých

Více

Hazardní hraní v České republice a jeho dopady

Hazardní hraní v České republice a jeho dopady Hazardní hraní v České republice a jeho dopady MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D. 9. října 2014 Praha Geneze zprávy 6. září 2012 usnesení vlády č. 655/2012 vláda ukládá ministru financí zadat NMS zpracování studie

Více

NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ

NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ SOCIÁLNÍ DIALOG VE STAVEBNICT VÍ Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Václavské náměstí 21

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Aktuální programy a projekty na podporu fyzického zdraví osob s duševním onemocněním

Aktuální programy a projekty na podporu fyzického zdraví osob s duševním onemocněním Aktuální programy a projekty na podporu fyzického zdraví osob s duševním onemocněním Anna Blabolová, Lucie Bankovská Motlová, Eva Dragomirecká Psychiatrické centrum Praha XXXI. Konference sociální psychiatrie

Více

Služby následné péèe pro uživatele drog doléèovací programy, chránìné bydlení a zamìstnání

Služby následné péèe pro uživatele drog doléèovací programy, chránìné bydlení a zamìstnání 2014/ 14 / 1 PROJEKTOVÁ PØÍLOHA NETAD Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpoètu Èeské republiky. Analýza výzkumného potenciálu sítí (Analýza pøipravenosti institucionální

Více

Česková E., Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno

Česková E., Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno Poruchy osobnosti (bakalářské a magisterské studium) Česková E., Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno definice dynamika, příčiny, výskyt projevy a diagnostika jednotlivé specifické poruchy osobnosti diferenciální

Více

Ženy ve sportu v Èeské republice Zkušenosti sportovkyò. Kari Fasting Nadìžda Knorre

Ženy ve sportu v Èeské republice Zkušenosti sportovkyò. Kari Fasting Nadìžda Knorre Ženy ve sportu v Èeské republice Zkušenosti sportovkyò Kari Fasting Nadìžda Knorre Norská sportovní univerzita a Èeský olympijský výbor Oslo a Praha 2005 Ženy ve sportu v Èeské republice Zkušenosti sportovkyò

Více

Agorafobie a její léčba

Agorafobie a její léčba Prehľadové články 111 Agorafobie a její léčba prof. MUDr. Ján Praško, CSc. 1, 1, PhDr. Tomáš Diveky 1, 1, MUDr. Aleš Grambal 1, 1, MUDr. Dana Kamarádová 1, 1, MUDr. Zuzana Sigmundová 1, 1, MUDr. Petr Šilhán

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

HOTELOVÁ ŠKOLA Školní rok 2014/2015

HOTELOVÁ ŠKOLA Školní rok 2014/2015 PRVNÍ SOUKROMÁ HOTELOVÁ ŠKOLA Školní rok 2014/2015 STUDIUM PRO ABSOLVENTY ZÁKLADNÍ ŠKOLY Studijní obor 65-42 - M/01 HOTELNICTVÍ KDO JSME První soukromá hotelová škola, spol. s r. o. má dlouholetou tradici,

Více

KOMUNITNÍ PØÍSTUP V PÉÈI

KOMUNITNÍ PØÍSTUP V PÉÈI Rubrika pøináší uèební texty urèené celoživotnímu vzdì lá vá ní lékařù. Je pøipravována redakcí ve spolupráci a s garancí Èeské neuropsychofarmakologické spoleènosti (akreditace ÈLK è. 0011/16/2001). Cí

Více

Produktová monografie

Produktová monografie Produktová monografie prášek pro pøípravu perorálního roztoku prášek pro pøípravu perorálního roztoku 1. PREP PREP 2. 2.1 prášek pro pøípravu perorálního roztoku 2.2 3. 3.1 prášek pro pøípravu perorálního

Více

6 Krizové a obtížné situace v ordinaci praktického lékaře. Péče o pacienty s těžkou psychickou poruchou v ordinaci praktického lékaře

6 Krizové a obtížné situace v ordinaci praktického lékaře. Péče o pacienty s těžkou psychickou poruchou v ordinaci praktického lékaře 6 Krizové a obtížné situace v ordinaci praktického lékaře Péče o pacienty s těžkou psychickou poruchou v ordinaci praktického lékaře MUDr. Jarmila Klímová Je psychiatrem a psychoterapeutem s poradenskou

Více

ČÁST B NEJVÝZNAMNĚJŠÍ DUŠEVNÍ PORUCHY (epidemiologie, etiopatogeneze, klinické příznaky, pomocná vyšetření, průběh a prognóza, obecné zásady léčby)

ČÁST B NEJVÝZNAMNĚJŠÍ DUŠEVNÍ PORUCHY (epidemiologie, etiopatogeneze, klinické příznaky, pomocná vyšetření, průběh a prognóza, obecné zásady léčby) OTÁZKY ČÁST A HISTORIE A ORGANIZACE PSYCHIATRICKÉ PÉČE, BIOPSYCHOSOCIÁLNÍ PODKLADY DUŠEVNÍCH PORUCH, PSYCHOPATOLOGIE, VYŠETŘOVACÍ METODY A VÝZKUM V PSYCHIATRII, PRÁVNÍ PROBLEMATIKA Historie psychiatrie

Více

Deprese a kognitivní deficit:

Deprese a kognitivní deficit: Deprese a kognitivní deficit: diferenciální diagnostika Jiří Konrád, Psychiatrická léčebna Havlíčkův Brod O čem bude přednáška? Úvod jaká je deprese ve stáří? Dichotomie x kontinuita deprese a kognitivních

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Spotřeba alkoholu. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Alcohol consumption

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Spotřeba alkoholu. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Alcohol consumption Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13. 9. 2010 57 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Spotřeba alkoholu European Health Interview

Více

Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace V L A D I M Í R K E B Z A,

Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace V L A D I M Í R K E B Z A, Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace L U D M I L A K O Ž E N Á, V L A D I M Í R K E B Z A, S T Á T N Í Z D R A V O T N Í Ú S T A V, P

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Smìna cizích mìn a služby platebního styku - rychle - výhodnì - profesionálnì

Smìna cizích mìn a služby platebního styku - rychle - výhodnì - profesionálnì Smìna cizích mìn a služby platebního styku - rychle - výhodnì - profesionálnì Poskytujeme tyto služby: í Nákup a prodej cizích mìn í Zahranièní platební styk í On-line obchodování í Informace o devizových

Více

Účinnost a bezpečnost escitalopramu u osob ve vyšším věku: spojená (poolovaná) analýza pěti otevřených sledování

Účinnost a bezpečnost escitalopramu u osob ve vyšším věku: spojená (poolovaná) analýza pěti otevřených sledování 22 Účinnost a bezpečnost escitalopramu u osob ve vyšším věku: spojená (poolovaná) analýza pěti otevřených sledování prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D. Psychiatrické centrum Praha Za použití dat z pěti otevřených

Více

Výběr z nových knih 11/2012 psychologie

Výběr z nových knih 11/2012 psychologie Výběr z nových knih 11/2012 psychologie 1. Diagnostika a terapie duševních poruch / Karel Dušek, Alena Večeřová- Procházková -- Vyd. 1. Praha : Grada, 2010 -- 632 s. -- čeština. ISBN 978-80-247-1620-6

Více

Psychická reakce. reakce

Psychická reakce. reakce Psychické alterace pacientů jako významná komplikace v traumatologické péči Hana Neudertová, Ph.D. Odd. Klinické psychologie FN Brno Spinální jednotka KÚCH LF MU a TC FN Brno Ústav psychologie a psychosomatiky

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Poruchy osobnosti. MUDr. Helena Reguli

Poruchy osobnosti. MUDr. Helena Reguli Poruchy osobnosti MUDr. Helena Reguli Osobnost Osobnost sestává z temperamentu, charakteru a inteligence temperament- biologická stránka osobnosti (způsob emočního projevu jedince v určité situaci) charakter

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz doc. MUDr., CSc. a kolektiv HYPERKINETICKÁ PORUCHA A PORUCHY CHOVÁNÍ Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386

Více

Diakonie Dubá Výroèní zpráva 2013

Diakonie Dubá Výroèní zpráva 2013 Diakonie Dubá Výroèní zpráva 2013 1900 2013 Úvodem V poslední dobì musím èasto pøemýšlet nad tím, jak negativnì nás formuje souèasný životní styl. Døíve lidé žili tak, že zdroj své obživy mìli pøed oèima

Více

Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte. PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN

Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte. PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN HISTORIE V ČR V ČR především spojeno s výzkumy světového významu Prof. Matějčeka,

Více

Jak žít a pracovat s chronickým duševním onemocněním

Jak žít a pracovat s chronickým duševním onemocněním Jak žít a pracovat s chronickým duševním onemocněním Projekt, financovaný z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR Průběh diagnostiky Diagnostika

Více

se níže uvedeného dne mìsíce a roku ve smyslu ustanovení 685 a násl. obèanského zákoníku domluvili na této smlouvì o nájmu bytu: I Pøedmìt nájmu

se níže uvedeného dne mìsíce a roku ve smyslu ustanovení 685 a násl. obèanského zákoníku domluvili na této smlouvì o nájmu bytu: I Pøedmìt nájmu Smluvní strany Jméno a pøíjmení: Trvalé bydlištì: Rodné èíslo: Èíslo OP: dále jen pronajímatel, na stranì jedné a Jméno a pøíjmení: Trvalé bydlištì: Rodné èíslo: Èíslo OP: dále jen nájemce, na stranì druhé

Více

Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje

Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 20. 9. 2010 - seminář Systém péče o osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji PROJEKT

Více

KOGNITIVNÍ TRÉNINK U PACIENTŮ S UNIPOLÁRNÍ DEPRESIVNÍ PORUCHOU POMOCÍ POČÍTAČOVÉ REHABILITACE

KOGNITIVNÍ TRÉNINK U PACIENTŮ S UNIPOLÁRNÍ DEPRESIVNÍ PORUCHOU POMOCÍ POČÍTAČOVÉ REHABILITACE KOGNITIVNÍ TRÉNINK U PACIENTŮ S UNIPOLÁRNÍ DEPRESIVNÍ PORUCHOU POMOCÍ POČÍTAČOVÉ REHABILITACE Mgr. Hana Krupníková PhDr. Pavel Harsa, PhD. Doc. PhDr. Marek Preiss, PhD. Psychiatrická klinika 1.lékařské

Více

DÌTI NA STARTU PREZENTACE PROJEKTU

DÌTI NA STARTU PREZENTACE PROJEKTU DÌTI NA STARTU PREZENTACE PROJEKTU ÈESKÝ SVAZ AEROBIKU A FITNESS FISAFCZ Ohradské nám1628/7a, Praha 5-Stodùlky 155 00 IÈO :60458054, DIÈ: CZ 60458054 wwwfisafcz / wwwceskosehybecz CO JSOU DÌTI NA STARTU?

Více

Zátěžové situace. frustrace, stres, deprivace

Zátěžové situace. frustrace, stres, deprivace Zátěžové situace frustrace, stres, deprivace Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu Šablona CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení

Více

Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první

Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji rok první Ing. Stanislava Správková, Jaroslav Hodboď, Zuzana Habrichová Dis., Milan Kubík Dis. Kdo se podílel na vzniku služeb o.s. Fokus Mladá

Více

ČÍSLO 3, 2008 ÈASOPIS PRO MO DER NÍ PSY CHI AT RII REPRINT NOVÁ PSYCHOFARMAKA V LÉÈBÌ PRIMÁRNÍ INSOMNIE U STARŠÍCH OSOB JAROMÍR ŠVESTKA ROÈNÍK 12

ČÍSLO 3, 2008 ÈASOPIS PRO MO DER NÍ PSY CHI AT RII REPRINT NOVÁ PSYCHOFARMAKA V LÉÈBÌ PRIMÁRNÍ INSOMNIE U STARŠÍCH OSOB JAROMÍR ŠVESTKA ROÈNÍK 12 ČÍSLO 3, 2008 PSY CHI AT RIE ÈASOPIS PRO MO DER NÍ PSY CHI AT RII REPRINT NOVÁ PSYCHOFARMAKA MELATONIN S PRODLOUŽENÝM ÚÈINKEM V LÉÈBÌ PRIMÁRNÍ INSOMNIE U STARŠÍCH OSOB JAROMÍR ŠVESTKA ROÈNÍK 12 www.tigis.cz/psychiat/index.htm

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Publikace slouží jako uèební text pregraduálního a postgraduálního studia psychoterapie na 1. LF UK v Praze. prof. Jan Vymìtal a kolektiv SPECIÁLNÍ

Více

ÚZKOSTNÉ PORUCHY. Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. 2006

ÚZKOSTNÉ PORUCHY. Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. 2006 ÚZKOSTNÉ PORUCHY Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. 2006 Autoři: Ján Praško Jaroslava Laňková Oponenti: Jiří Raboch Oldřich Vinař Petr Herle Cyril Mucha Jana Siblíková

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Upozornění Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Více

AGORAFOBIE. Ján Praško, Hana Prašková

AGORAFOBIE. Ján Praško, Hana Prašková AGORAFOBIE Ján Praško, Hana Prašková I. ÚVOD Agorafobie je strach být sám na místech, odkud je obtížný útěk do bezpečí nebo je těžké získat pomoc v případě, že postižený zažije nevolnost nebo panický záchvat.

Více

SEKTOROVÁ DOHODA. pro obor fitness industry. na období 2011 až 2015 v Èeské republice. Pøedkládá: Sektorová rada pro osobní služby

SEKTOROVÁ DOHODA. pro obor fitness industry. na období 2011 až 2015 v Èeské republice. Pøedkládá: Sektorová rada pro osobní služby SEKTOROVÁ DOHODA pro obor fitness industry na období 2011 až 2015 v Èeské republice Pøedkládá: Sektorová rada pro osobní služby Sektorová dohoda je politicko-spoleèenskou úmluvou zapojených stran aktérù

Více