MANAGEMENT EROZNĚ OHROŽENÝCH PŮD S VYUŽITÍM KOMPOSTU

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MANAGEMENT EROZNĚ OHROŽENÝCH PŮD S VYUŽITÍM KOMPOSTU"

Transkript

1 MANAGEMENT EROZNĚ OHROŽENÝCH PŮD S VYUŽITÍM KOMPOSTU Září 2012 ZERA Zemědělská a ekologická agentura, o.s. Podhradí 1022, Náměšť nad Oslavou info@zeraagency.eu, 1

2 OSNOVA ÚVOD 1. KOMPOST A EROZE úvod do problematiky, kvalita výstupu kompostování kompostu, jeho certifikace podle zákona o hnojivech, využití kompostu v managementu obdělávání erozně ohrožených půd, výsledky pokusů s využitím kompostu 2. LEGISLATIVA GAEC, CC, zákon o hnojivech, nitrátová směrnice, správná zemědělská praxe, legislativa odpadového hospodářství a související právní předpisy ochrany ŽP 3. SPRÁVNÁ KOMPOSTÁŘSKÁ PRAXE principy kompostování technika a technologie s cílem minimalizace negativního vlivu na životní prostředí (emise do ovzduší, vody a půdy), koncept decentralizovaného kompostování využití surovin všech zdrojů organické hmoty v regionu zemědělského podniku pro návrat organické hmoty do půdy a její ochrany proti erozi 4. ZÁKLADNÍ AGROTECHNIKA půdoochrané technologie s využitím kompostu 5. EKONOMICKÉ ASPEKTY investiční a provozní náklady - technika a technologie od zpracování BRO a produkce kompostu až po jeho aplikaci a zapravení do půdy, celková udržitelnost systému půdoochrané technologie s využitím kompostu 6. PROVOZ KOMPOSTÁRNY A PRAKTICKÉ PŘÍKLADY exkurze představení dobrých praxí a zkušeností se zavedením kompostování a využití kompostu v regionu zemědělského podniku 7. SEZNAM UŽITEČNÝCH KONTAKTŮ 8. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 9. ZÁKLADNÍ POJMY 2

3 ÚVOD Jedním z nejpalčivějších problémů v oblasti zemědělství je zvýšená eroze a tím degradace zemědělské půdy. Dochází k odnosu nejúrodnější části půdy, zároveň tím k zanášení vodotečí a někdy k přímým škodám při vniknutí bahna na území sídel. Dalším negativním efektem snižující se infiltrační schopnosti půd je malý průnik vody do hlubších profilů, čímž se hůře doplňují zásoby spodní vody. Pokles živočišné produkce neznamená jen nedostatek kvalitních statkových hnojiv, ale zejména dopadá na strukturu osevních postupů, ze kterých rychle mizí víceleté pícniny (vojtěška, jetel). Ty vždy působily jako rozhodující prvky zlepšující úrodnost půdy. Kromě pozitivního vlivu na fyzikální vlastnosti půd (vylepšování struktury a propustnosti), zvýšení výnosu následných plodin vlivem ponechaných živin (fixace vzdušného N) či významné přímé ochrany půdy před erozí také ponechávaly velké množství kvalitních zbytků v podobě zaorané nadzemní a podzemní biomasy. Ta poskytovala ideální substrát pro rozvoj půdní mikroflóry. Nedostatek kvalitní, rozložitelné organické hmoty vede naopak k malé aktivitě půdní bioty, což má mnoho negativních dopadů, mimo jiné i pomalejší rozklad kontaminujících látek, zejména pesticidů. Tyto efekty mohou ve středně a dlouhodobé perspektivě významným způsobem poškodit jak samotnou úrodnost půdy, tak i její mimoprodukční funkce. Na druhé straně existuje potenciální zdroj stovek tisíc tun disponibilní organické hmoty odpovídající kvality, který by mohl tyto negativní trendy eliminovat. Jedná se o organické složky komunálních odpadů, které je možné spolu s odpady z údržby zeleně, z potravinářství a gastronomických služeb kompostovat a vzniklý výrobek použít ke hnojení zemědělské půdy. Česká republika musí postupně odklánět biologickou složku komunálního odpadu ze skládek, což přináší problém, jak s ní naložit. Za vydatné podpory dotačních programů vznikly i kapacity pro výrobu kompostů, avšak nedostatečnou koordinací (zejména mezi rezorty MZe a MŽP) a absencí vůle ke spolupráci jsou mnohdy jen velmi málo využity. Existují i rezervy na straně zemědělců, kteří stále nemají dostatečné povědomí o výhodách aplikace kompostů a nejeví o ně patřičný zájem. Dlouhodobé hledisko péče o půdu je často převáženo krátkodobým ekonomickým zájmem. Pro podporu uvedené problematiky je připraven cyklus seminářů, které mají za cíl představit účastníkům (zástupci obcí, zemědělci) koncept decentralizovaného kompostování a všechny jeho aspekty (provoz zařízení, legislativa, základní agrotechnika, ekonomika) a podpořit využití kompostu v rámci pěstitelských systémů s cílem ochrany erozně hrožených půd. Součástí seminářů budou i správné praktické příklady technik a technologií kompostování a využití kompostu. V rámci projektu bude představeno 14 kompostáren ve všech krajích ČR. Koncept "decentralizovaného kompostování", lze představit jako úzkou spolupráci zemědělce a obce v systému zpracování a využití biologicky rozložitelných odpadů pro zvýšení půdní úrodnosti v místě jeho vzniku. Na jedné straně stojí zemědělec, který potřebuje pro udržení úrodnosti půdy organickou hmotu. Její nedostatek způsobuje erozi půdy, zvýšené náklady na obdělávání půdy, pesticidy, nízké využití aplikovaných průmyslových hnojiv. Na druhé straně stojí obec, která produkuje 3

4 biologicky rozložitelný komunální odpad. Málokterá obec má k dispozici vhodné zpracovatelské zařízení a proto tento materiál často končí na skládkách odpadů, což s sebou nese vysoké finanční náklady pro obec a zvýšené znečištění životního prostředí. Vzájemná spolupráce, kdy obce předá vyprodukovaný bioodpad zemědělci, který má v rámci svého podniku k dispozici vhodné zařízení pro nakládání s ním a který navíc dokáže ocenit vzniklý výstupní produkt- kompost, který následně využije k hnojení svých zemědělských pozemků, se jeví jako více než výhodná. 4

5 1. KOMPOST A EROZE úvod do problematiky, kvalita výstupu kompostování kompostu, jeho certifikace podle zákona o hnojivech, využití kompostu v managementu obdělávání erozně ohrožených půd, výsledky pokusů s využitím kompostu 1.1 Eroze Ing. Jan Vopravil, VUMOP. v.v.i. Ing.Tomas Khel, VÚMOP v.v.i. Ing. Pavel Novák, CSc., VÚMOP v.v.i. Ing. Taťána Vrabcová,MSc.,VÚMOP v.v.i. Pojem eroze půdy Slovo eroze je latinského původu a je odvozené od slova erodere rozhlodávat. Eroze půdy je přírodní proces, při kterém působením vody, větru, ledu, příp. jiných činitelů dochází k rozrušování povrchu půdy a transportu půdních částic. Rozlišujeme erozi normální neboli geologickou a erozi zrychlenou. Normální eroze neustále přetváří reliéf území; tyto procesy probíhají postupně a jsou z hlediska lidské generace prakticky nepozorovatelné. Ke zrychlené erozi půdy dochází po změně přírodních podmínek antropickou činností. Její intenzita je x vyšší než normální eroze. Zrychlená eroze zemědělských půd vážně ohrožuje produkční a mimoprodukční funkce půd a vyvolává mnohamilionové škody v intravilánech měst a obcí. Ty jsou způsobované povrchovým odtokem a smyvem půdy zejména ze zemědělských pozemků. Přehlížet nelze ani časté škody vyvolané větrnou erozí. Podle erozních činitelů lze erozi třídit na erozi vodní a větrnou (viz dále). Ztráta půdy erozí ze zemědělsky i nezemědělsky využívaných ploch je nejzávažnějším mechanismem degradace půdy a stále se zvyšuje.v České republice je potenciálně ohroženo vodní erozí téměř 50 % zemědělské půdy a erozí větrnou 10 %. Vodní eroze Vodní erozi lze charakterizovat jako proces, při kterém působením energie vody dochází k rozrušování povrchu půdy. Vodní eroze tedy probíhá jako následek intenzivních srážek. V první fázi dopadající vodní kapky rozrušují povrch nechráněné půdy a rozplavují půdní agregáty. Vzniká tak povrchová vrstvička půdy, která omezuje vsakování, takže voda začne brzy stékat po povrchu. Začíná odnos materiálu spojený s dalším rozrušováním proudící vodou. Za hlavní činitele vodní eroze jsou považovány: klima, topografie, vegetace, půda a lidský faktor. Zatím nejdokonaleji vyjadřuje kvantitativní účinek hlavních faktorů, ovlivňujících vodní erozi způsobovanou přívalovými dešti, tzv. univerzální rovnice pro výpočet průměrné dlouhodobé ztráty půdy erozí z pozemků dle WISCHMEIERA, SMITHE (1978): G = R. K. L. S. C. P (t. ha -1. rok -1 ) 5

6 kde : G - průměrná dlouhodobá ztráta půdy R - faktor erozní účinnosti deště - vyjádřený v závislosti na četnosti výskytu, úhrnu, intenzitě a kinetické energii deště K - faktor erodovatelnosti půdy, resp. faktor náchylnosti půdy k erozi L - faktor délky svahu - vyjadřující vliv nepřerušené délky svahu na velikost ztráty půdy erozí S - faktor sklonu svahu - vyjadřující vliv sklonu svahu na velikost ztráty půdy erozí C - faktor ochranného vlivu vegetačního pokryvu - vyjádřený v závislosti na vývoji vegetace a použité agrotechnice P - faktor účinnosti protierozních opatření Větrná eroze Povrch půdy je rozrušován také působením větru. Silou větru je pak vyvoláván pohyb půdních částic, někdy i na značné vzdálenosti. Největší působení větrné eroze lze očekávat na rovinatém povrchu nechráněném vegetací. Větrnou erozi ovlivňují především tyto faktory: klimatické (intenzita, směr, četnost a vlhkost větrů) a půdní (struktura půdy, drsnost půdního povrchu a vlhkost půdy). Odnos půdy větrem je ovlivňován i dalšími faktory, které zesilují vazkost půdy a zvyšují odpor částic proti odnosu větrem, zejména vegetační pokryv apod. Drsnost půdního povrchu má vliv na rychlost přízemního větru a tím i na sílu ovlivňující odnos půdních částic. Vegetační kryt snižuje rychlost větru při půdním povrchu, absorbuje značnou část jeho síly a chrání půdní částice před přímým nárazem větrného proudu. Důsledky eroze (viz obr. č. 1) Zrychlená eroze půdy ochuzuje zemědělské půdy o nejúrodnější část ornici, zhoršuje fyzikálně-chemické vlastnosti půd, zmenšuje mocnost půdního profilu, zvyšuje štěrkovitost, snižuje obsah živin a humusu, poškozuje plodiny a kultury, znesnadňuje pohyb strojů po pozemcích a způsobuje ztráty osiv a sadby hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. Navíc transportované půdní částice a na nich vázané látky znečišťují vodní zdroje a zanášejí akumulační prostory nádrží, snižují průtočnou kapacitu toků, vyvolávají zakalení povrchových vod, zhoršují prostředí pro vodní organismy, zvyšují náklady na úpravu vody a těžbu usazenin. Velké povodňové průtoky poškozují budovy, komunikace, koryta vodních toků apod. V případě větrné eroze jde o narušování zejména klíčících rostlin, znečišťování ovzduší, škody navátím ornice apod. Obr. č. 1: Vodní erozí poškozené pole 6

7 Protierozní opatření Eroze půdy je přírodní proces, jenž nelze zcela eliminovat, ale lze jej výrazně omezit a tak umožnit trvalé využívání půd k pěstování zemědělských plodin. Hlavním účelem protierozních opatření je chránit půdu před účinky dopadajících kapek deště, podporovat vsak vody do půdy, zlepšovat soudržnost půdy, omezovat unášecí sílu vody a soustředěného povrchového odtoku, neškodně odvádět povrchově odtékající vodu a zachycovat smytou zeminu. Ve většině případů jde o komplex organizačních, agrotechnických a technických opatření, vzájemně se doplňujících a respektujících současné základní požadavky a možnosti zemědělské výroby. Základem organizačních protierozních opatření je situování pozemků delší stranou ve směru vrstevnic, ochranné zatravnění (především údolnice a dráhy soustředěného povrchového odtoku), uplatňování protierozních osevních postupů (vyloučení širokořádkových plodin), pásové pěstování plodin. Základem agrotechnických opatření je snaha o zvýšení protierozní odolnosti půdy především v období největšího výskytu přívalových srážek (v ČR je to od poloviny května do začátku září), kdy zejména širokořádkové plodiny (kukuřice, brambory, cukrová řepa, slunečnice apod.) svým vzrůstem a zapojením nedostatečně kryjí půdu. Agrotechnickými protierozními opatřeními jsou zejména půdoochranné technologie pěstování plodin (ponechání alespoň 30 % posklizňových zbytků na povrchu půdy), vrstevnicové obdělávání, výsev do ochranné plodiny nebo strniště, hrázkování a mulčování. Pokud nelze dosáhnout dostatečné protierozní ochrany organizačními a agrotechnickými opatřeními, je nutné použít technická protierozní opatření, jako jsou terénní urovnávky, vrstevnicové meze, terasy, příkopy, průlehy, zatravněné údolnice, ochranné hrázky a protierozní nádrže. Technická protierozní opatření omezují povrchový odtok, rozdělují příliš dlouhé a svažité pozemky, zachycují smytou zeminu, chrání intravilány obcí a komunikací před škodami způsobené povrchovým odtokem a smytou zeminou. Protierozní opatření u půdy ohrožené větrnou erozí jsou především zaměřena na uspořádání pozemků delší stranou kolmo na převládající směr větru, pásové střídání plodin, trvalé travní porosty, ochranné obdělávání zaměřené na zvýšení vlhkosti půdy, mulčování písčité půdy, kulisové plodiny apod. Trvalé snížení škodlivého účinku větru, jeho rychlosti a turbulentní výměny vzduchu lze dosáhnout tím, že se větru postaví překážka. Takovou 7

8 překážkou mohou být umělé větrné zábrany nebo úzké pruhy lesa ochranné lesní pásy větrolamy. 1.1 Význam kompostu v managementu obdělávání půd Dr. W. Hartl, BFA Vídeň Ing. K. Hejátková, ZERA Využívání kompostu v zemědělství představuje způsob, jak udržet nebo obnovit kvalitu půdy díky vynikajícím vlastnostem humifikovaných organických složek obsažených v kompostu. Mezi hlavní výhody využívání kompostu patří zlepšení úrodnosti půdy, struktury a pórovitosti půdy, vododržnosti, hnojivá hodnota kompostu obsahujícího dusík, fosfor, draslík, vápník a další živiny, zvýšení mikrobiální biomasy a aktivity mikrobiální populace a potlačení výskytu chorob rostlin. Například ekologičtí farmáři nevyužívají syntetická hnojiva a pesticidy, ale snaží se o podporu ekologických procesů, které zlepšují výživu rostlin, a současně chrání půdu a vodní zdroje. Udržení a zlepšování kvality a úrodnosti půdy patří mezi základní požadavky ekologického zemědělství (Nařízení EU č. 2092/91). I když se ekologičtí farmáři snaží o udržení uzavřeného koloběhu živin na svých farmách, existují v ekologickém zemědělství i takové farmy, jako jsou například farmy bez chovu zvířat nebo zelinářské farmy, na kterých je obtížné udržovat obsah humusu v půdě. Pro takové farmy a dále i pro farmy, na kterých nelze napravit deficit některých živin pomocí agrotechnických opatření jako je například zelené hnojení nebo použití jetelovin a luskovin, může být využití kompostu z biologického odpadu o vysoké kvalitě schůdnou alternativou. Cílem tohoto projektu je shrnout informace o využití kompostu v zemědělství potažmo v ekologickém zemědělství, které jsou dostupné v odborných publikacích. Bohužel však v oblasti využití kompostu z biologického odpadu v ekologickém zemědělství nebylo provedeno mnoho experimentů. Z těchto důvodů byly využity i výsledky získané v podmínkách konvenčního zemědělství zahraničních partnerů. Jedním z mála experimentů s kompostem z biologického odpadu v ekologickém zemědělství je terénní pokus STIKO, který provedla Bio Forschung Austria. Cílem experimentu jehož počátek se datuje k roku 1992 je prozkoumat vliv hnojení kompostem z biologického odpadu na zvýšení výnosů a na prostředí jako odborná podpora pro projekt Využití biologického odpadu ve Vídni Program ekologického zemědělství. Ve Vídni je komunální odpad a odpad ze zahrad tříděn a následně kompostován a vzniklý kompost je využíván na zemědělských půdách v okolí Vídně. V roku 1998 byl projekt pro Využití biologického odpadu a Ekologické zemědělství vyhodnocen Programem OSN pro lidská sídla jako jeden z nejlepších příkladů pro celosvětové využití a je uveden v databázi nejlepších praktik. 8

9 1.2 Certifikace kompostu dle zákona hnojivech Ing. M. Florian, Ph.D., ÚKZUZ Kompost je organické hnojivo vyrobené z biologicky rozložitelných odpadů a biomasy procesem kompostování. Kompost z pohledu zákona o hnojivech je organické hnojivo. Dříve existoval dokonce typový výrobek, průmyslový kompost, zařazený v příloze typů hnojiv vyhlášky č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů. Poslední novelou byl však tento typ 18.1.a) vyňat, neboť by jinak nemusel být registrován (ale jakožto typ pouze ohlášen), což se jevilo jako určité riziko. Z hlediska tzv. Nitrátové směrnice se potom jedná o hnojivo s pomalu uvolnitelným dusíkem, v některých zemích je dokonce řazen mezi pomocné půdní látky s odkazem na to, že hlavním cílem je zlepšování fyzikálně-chemických parametrů půdy a nikoli dodávání živin. Základní požadavky na komposty Organická hnojiva obecně vznikají zpracováním statkových hnojiv, využitelných odpadů či jiných vhodných substrátů. Chemické a fyzikální vlastnosti kompostu jako výrobku jsou kombinací použitých surovin a technologického procesu kompostování. Kvalitní komposty musí splňovat tyto základní agrochemické požadavky: a) mikroflóra musí být dokonale rozvinutá, b) složky musí být dokonale homogenizovány; c) musí obsahovat dostatek koloidní minerální půdní frakce (jílu) v homogenizované formě; d) nízká hladina anorganických, organických a mikrobiálních polutantů. Vyhláška č. 474/2000 Sb. stanoví požadavky na hnojiva včetně kompostů. Jsou zde rovněž zakotveny limitní hodnoty obsahů rizikových prvků pro hnojiva. Dne 27. srpna 2009 vyšla ve Sbírce zákonů pod č. 271/2009 Sb. novela vyhlášky č. 474/2000 Sb., která je účinná od 1. září 2009, a která mimo jiné poměrně zásadně změnila právě limity pro komposty. Tab.č. 1 Limitní hodnoty obsahu rizikových prvků v kompostu (v závorce původní hodnoty platné před novelou vyhlášky) Rizikové prvky Hodnota 1) Rtuť Hg max. 1,0 Kadmium Cd max. 2 Olovo Pb max. 100 Chrom Cr max. 100 Měď Cu max. 150 (100) Zinek Zn max. 600 (300, 500 2) ) Nikl Ni max. 50 Molybden Mo max. 20 (5) Arsen As max. 20 (10) 1) v mg prvku/kg sušiny 2) 300 u kompostů bez použití kalů z ČOV, 500 u kompostů s použitím kalů z ČOV 9

10 Poznámka. Maximální aplikační dávka 20 tun sušiny na hektar v průběhu 3 let. V praxi (a při registraci kompostů také) se stále pracuje i s parametry uváděnými v ČSN Průmyslové komposty. Tento dokument sice není přímo legislativně závazný, nicméně poskytuje cenný informační základ. Základní kvalitativní charakteristiky kompostu jsou zde definovány takto: Vlastnost Hodnota Vlhkost v % min. 40,0 max. 65,0 Spalitelné látky ve vysušeném vzorku v % min. 25,0 Celkový dusík jako N přepočtený na vysušený vzorek v % min. 0,60 Hodnota ph od 6,0 do 8,5 Poměr C : N max. 30 Nerozložitelné příměsi v % max. 2,0 hnědá, šedohnědá až černá homogenní hmota Senzorické posouzení drobtovité až hrudkovité struktury. Nesmí vykazovat pachy svědčící o přítomnosti nežádoucích látek. Registrace kompostů Organické hnojivo obecně není možné, na rozdíl od statkových hnojiv, uvést do oběhu bez jeho registrace Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ). Za uvádění hnojiv do oběhu se přitom považuje nejen jejich prodej, ale i jiný způsob převodu a dále i jejich nabízení či skladování pro tyto účely. Pokud však hnojivo odpovídá typu uvedenému ve vyhlášce o stanovení požadavků na hnojiva (č. 474/2000 Sb.), stačí pro uvedení do oběhu místo registrace pouze tzv. ohlášení podle 3a zákona o hnojivech. Jak již bylo uvedeno výše, toto však není případ kompostů. Jakékoli hnojivo, kompost nevyjímaje, které má být uvedeno do oběhu, nesmí poškozovat životní prostředí, půdu, zdraví lidí nebo zvířat, musí splňovat požadavky na označování, balení a skladování a nesmí být znehodnoceno. Ověření převážné části těchto požadavků je součástí procesu registrace. Formulář žádosti o registraci hnojiva je ke stažení na webových stránkách ÚKZÚZ. Žadatel o registraci zde získá i příslušné kontakty a informace o nutných přílohách, jejich rozsah může ověřit osobní, telefonickou či ovou konzultací s pracovníky Oddělení registrace hnojiv. Z dokumentace se vyžaduje zejména platný provozní řád kompostárny a návrh příbalového letáku. Žadatel si může prostudovat již existující příbalové letáky z registru hnojiv, stačí zadat klíčové slovo kompost. Pokud kompostárna zpracovává i tzv. vedlejší živočišné produkty (podle nařízení 1069/2009), musí se prokázat schválením od příslušné Krajské veterinární správy. Při registraci se samozřejmě posuzuje surovinová skladba materiálů použitých při kompostování (vše je uvedeno v provozním řádu). Pro registraci kompostu je rovněž nezbytné předložit vzorek pro jeho laboratorní 10

11 analýzu. ÚKZÚZ může také akceptovat výsledky analýz provedených jiným akreditovaným pracovištěm. Zcela zásadní je, aby dodaný vzorek byl reprezentativní, tedy aby odpovídal tomu, co bude na kompostárně za běžných podmínek vyráběno a byl odebrán správným způsobem. Jinak hrozí, že po prvním úředně odebraném vzorku bude prokázán nesoulad s podmínkami registrace a dojde k jejímu zrušení. U vzorku se stanovuje vlhkost, spalitelné látky, celkový dusík jako N, ph, poměr C:N, nerozložitelné příměsi a obsah rizikových prvků. V rámci registrace rovněž probíhá fyzická návštěva kompostárny, tzv. prověrka, kdy se příslušný pracovník ÚKZÚZ na místě přesvědčí, zda předložená dokumentace odpovídá skutečnosti a zda jsou tím vytvořeny předpoklady pro trvalé doržování jakosti výrobku kompostu. Za běžných podmínek je tak registrace vcelku snadnou záležitostí. Odborný dozor ÚKZÚZ provádí rovněž odborný dozor v rámci úředních kontrol jak u výrobců kompostů, tak u podnikatelů v zemědělství, kteří hnojiva skladují nebo používají. Kontroluje se uvádění hnojiv do oběhu (vč. správnosti označení, tzn. příbalového letáku), dále způsob skladování surovin i konečného výrobku (nutno odděleně, bez dalších cizích příměsí), používání hnojiv (dodržení dávek, lhůta zapravení, evidence hnojení atd.). Hodnotí se také účinnost technologického procesu kompostování. Sledují se data zakládání kompostu, data překopávek, způsob měření teplot, dodržování teploty vzhledem k použitým surovinám, výsledky vstupní kontroly jak z hlediska ovlivnění jakostních parametrů budoucího kompostu, tak s ohledem na výsledný limitní obsah rizikových prvků, případně další parametry. Na surovinovém složení kompostu i na dodržení technologické kázně zcela závisí výsledné vlastnosti výrobku. Podle plánu vzorkování jsou odebírány a následně analyzovány vzorky. Prioritou je odběr vzorků kompostů potencionálně rizikových z hlediska svého původu či surovinové skladby (kaly ČOV, VŽP, jiné druhy odpadů), dále v případech, kdy bylo zjištěno porušení kontrolovaných parametrů v minulosti. Odebírá se hotový výrobek (tzn. kompost určený k uvedení do oběhu), což je zaznamenáno v protokolu o odběru vzorku hnojiva. V případě, že by se producent úmyslně vyhýbal odběru vzorku hnojiva (například tvrzením, že nemá hotový výrobek k dispozici), aby se vyhnul úřední kontrole a tím riziku zrušení registrace, inspektoři ÚKZÚZ mohou uložit zvláštní opatření v podobě zákazu expedice. Zákaz je zrušen až poté, kdy má výrobce k dispozici hotový výrobek, je odebrán vzorek a ten vyhoví všem analyzovaným parametrům. Je také důležité zdůraznit, že vzorky kompostů (obecně také organických i statkových hnojiv) jsou odebírány v rámci tzv. cílených kontrol ÚKZÚZ i v případě, že hnojiva jsou aplikována na vlastní pozemky v tomto případě se však kontrolují pouze příslušné limity rizikových prvků. Z kontrolovaných parametrů bylo v uplynulých 4 letech ( ) zjišťováno nejčastěji nedodržení v případě deklarovaného obsahu spalitelných látek (10 případů), vlhkosti (11 případů) a obsahu nerozložitelných příměsí (6 případů) viz tab. 1, 2 a 3. V řadě případů platilo, že nízký obsah spalitelných látek byl doprovázen nízkou hodnotou vlhkosti výrobci by přitom měli mít při volbě hodnoty pro tento parametr na zřeteli, že kompost se časem vydýchá, tzn. že obsah spalitelných látek klesá. 11

12 Tabulka č. 2 Tabulka č. 3 Tabulka č. 4 Pokud jde o porušení limitů rizikových prvků ve stejném období, bylo zjištěno překročení v případě Cu (3 případy), Mo (2 případy), Hg (2 případy), Cr, Pb, Zn, As (vždy v 1 případě) viz tab Zde je třeba zmínit, že častým problémem u kompostů byl v minulosti limit Zn (300 resp. 500 mg/kg sušiny). Jak již bylo zmíněno výše, novelou vyhlášky 12

13 474/2000 Sb. byl limit Zn zvýšen na 600 mg/kg suš. této hodnotě nyní většina kompostů vyhoví. Tabulka č. 5 Tabulka č. 6 Naopak u dalších hodnocených parametrů kompostů bylo zjištěno pouze ojedinělé porušení deklarovaných hodnot, konkrétně 2x hodnota ph (10,0; 4,5 vs. požadavek na hodnotu ph 6 8,5), 1x poměr C:N (44 vs. max. 30) a 1x obsah dusíku v sušině (0,5% vs. min. 0,6% N). Odborný dozor u výrobků typově blízkých klasickému kompostu (vermikomposty, organická hnojiva vyrobené termofilní aerobní fermentací někdy nazývané rychlokomposty, substráty vyrobené z kompostů např. rekultivační, podložní substráty) obecně neprokázal porušování deklarovaných parametrů + limitů rizikových prvků; pouze v 1 případě byl u substrátu vyrobeného z kompostu zjištěn vyšší obsah Zn (339 mg/kg sušině, limit 300 mg/kg suš.). Důsledkem nevyhovujícího rozboru kontrolního vzorku je zrušení registrace (resp. ohlášení). Podle rozsahu, závažnosti, opakování závad je zahájeno správní řízení a uložena pokuta (dle zákona maximálně až 5 mil. Kč). Obnovení registrace je pak možné po odstranění závad v technologii výroby kompostu a předložení vyhovujícího vzorku hnojiva. 13

14 Správní řízení resp. pokuta se rovněž uloží v případě nesprávného skladování či používání hnojiv (max. 100 tis. Kč), značení (max. 500 tis. Kč) a nelegálního uvedení hnojiv do oběhu (max. 5 mil. Kč). V období byly uložené pokuty ze strany ÚKZÚZ v rozmezí 8 tis. Kč 200 tis. Kč, přičemž průměrná výše se pohybovala kolem 30 tis. Kč. Prvotním cílem však není ukládání sankcí, ale soustředěný tlak na zvyšování kvality a bezpečnosti vyráběných kompostů, stejně jako dalších hnojiv. Použití kvalitního registrovaného kompostu dává zemědělcům záruku aplikace vysoce kvalitní a stabilizované organické hmoty do půdy, s vyhlídkou dlouhodobého zvýšení půdní úrodnosti. Zároveň je uživateli registrovaného kompostu poskytována jistota, že při hnojení kompostem nedojde ke kontaminaci půdy těžkými kovy, dalšími cizorodými látkami a patogenními zárodky 14

15 2. LEGISLATIVA GAEC, CC, zákon o hnojivech, nitrátová směrnice, správná zemědělská praxe, legislativa odpadového hospodářství a související právní předpisy ochrany ŽP 2.1 Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu ( GAEC ) Ing. Jan Dvorský Standardů GAEC je celkem 11 a na základě evropské legislativy, konkrétně přílohy č. III nařízení Rady (ES) č. 73/2009, jsou rozděleny do 5 tematických okruhů: Eroze půdy (GAEC 1, GAEC 2) Organické složky půdy (GAEC 3, GAEC 4) Struktura půdy (GAEC 5) Minimální úroveň péče (GAEC 6, GAEC 7, GAEC 8 a GAEC 9) Ochrana vody a hospodaření s ní (GAEC 10, GAEC 11) Tabulka č. 7- Přehled standardů GAEC Bližší informace naleznete v Příručce zemědělce kontrolou podmíněnosti na webu: Standardy GAEC Tyto standardy zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě se zájmy a cíly ochrany životního prostředí. Jejich dodržování je pro zemědělce povinné již od roku 2004 a od 1. ledna 2009 se staly součástí systému CC. To mimo jiné znamená, že případná porušení podmínek mají vliv na výši dotací dotyčného zemědělce. 15

16 Jednotlivé standardy jsou definovány každou členskou zemí Evropské unie (tedy i Českou republikou) na základě rámce stanoveného v příloze III nařízení Rady (ES) 73/2009. Každá členská země musí zavést standardy GAEC minimálně odpovídající kategorii Povinné standardy (tab. 8): Tabulka č. 8 : Příloha III nařízení Rady (ES) 73/2009 Téma Povinné standardy Nepovinné standardy Eroze půdy: Ochránit půdu pomocí vhodných opatření Organické složky půdy: Zachovat úroveň organických složek půdy pomocí vhodných praktik Struktura půdy: Zachovat strukturu půdy pomocí vhodných opatření Minimální úroveň péče: Zajistit minimální úroveň péče a zabránit zhoršení stanovišť Ochrana vody a hospodaření s ní: Chránit vodu před znečištěním a zabraňovat jejímu povrchovému stékání a hospodárně ji využívat Minimální pokryv půdy Zadržovací terasy Minimální úroveň obhospodařování půdy odrážející specifické místní podmínky Obdělávání orné půdy se strništěm Zachování krajinných prvků, včetně případných mezí, rybníků, příkopů, stromořadí, ve skupině nebo zvlášť, a hranic polí Zabránění šíření nežádoucí vegetace na zemědělskou půdu Standardy pro střídání plodin Používání vhodných strojů Minimální míra intenzity chovu nebo vhodné režimy Vytvoření nebo zachování stanovišť Zákaz klučení olivovníků Ochrana stálých pastvin Udržování olivových hájů a vinic v dobrých vegetačních podmínkách Zřízení ochranných pásem podél vodních toků, V případech, kdy využití vody k zavlažování podléhá schválení, dodržování schvalovacích postupů Od 1. ledna 2010 v ČR platí 10 standardů GAEC s tím, že 1. ledna 2012 vstoupí v platnost standard GAEC 11 (ochrana vod vytýčení a dodržování ochranných pásů podél vodních toků v minimální šíři 3m). 16

17 Definice jednotlivých standardů GAEC a další informace vycházejí z brožury Průvodce zemědělce Kontrolou podmíněnosti pro rok 2011 (MZe) a autorem tohoto materiálu byly upraveny a doplněny. Standard 1 Znění standardu: Žadatel (zemědělec) na půdním bloku, popřípadě jeho dílu s druhem zemědělské kultury orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 7, zajistí po sklizni plodiny založení porostu následné plodiny, nebo uplatní alespoň jedno z níže uvedených opatření: a) strniště sklizené plodiny je ponecháno na půdním bloku, popřípadě jeho dílu minimálně do 30. listopadu, jestliže to není v rozporu s bodem 2, nebo b) půda zůstane zorána, popřípadě podmítnuta za účelem zasakování vody minimálně do 30. listopadu, jestliže operace není v rozporu s bodem 2. Účelem tohoto standardu je ochrana půdy na svažitých pozemcích. Jelikož se zvyšující se svažitostí pozemků stoupá riziko erozních událostí, má zemědělec za úkol prováděním minimálních (specifikovaných) opatření omezovat smyv půdy, zpomalovat povrchový odtok a zvyšovat retenci vody v krajině. Zmíněná opatření jsou zároveň důležitá pro snižování rizika povodní a jimi působených škod. Pro plnění podmínek tohoto standardu byla zvolena jednoduchá a praktická opatření co nejrychlejší založení následné plodiny, ponechání strniště či orba (podmítka). Je důležité si uvědomit, že pozemek, kde je přes zimu ponecháno strniště po sklizené plodině (obr. 2 ), je oset meziplodinou (v případě ideálním pro zemědělce ještě navíc finančně podporovanou dotačním titulem v rámci Programu rozvoje venkova Pěstování meziplodin ), půda je ponechána v hrubé brázdě (obr. 3 ), případně podmítnuta za účelem zasakování vody, vykazuje poměrně vysokou odolnost vůči působení účinků eroze. Naproti tomu pozemek, kde byla po sklizni provedena příprava seťového lůžka a takto připravený pozemek je ponechán přes zimu bez vegetačního krytu, je náchylný k odnosu ornice již při sebemenších srážkách. Obr. č. 2 Ponechané strniště po sklizni plodiny Obr.3 Ponechaná hrubá brázda po orbě 17

18 Standard 2 Znění standardu: Žadatel na ploše půdního bloku, popřípadě jeho dílu, označené v evidenci půdy (LPIS) jako: a) silně erozně ohrožená, zajistí, že se nebudou pěstovat širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója a slunečnice. Porosty obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií, zejména setí do mulče, nebo bezorebné setí. V případě obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin b) mírně erozně ohrožená, zajistí, že širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója a slunečnice budou zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií, Tento standard řeší problematiku protierozní ochrany půdy stanovením požadavků na způsob pěstování vybraných hlavních plodin na vyznačených půdách (silně a mírně erozně ohrožených). Nový, komplexnější způsob posuzování zemědělských pozemků z hlediska erozní ohroženosti je založen na analýze maximální přípustné hodnoty tzv. faktoru ochranného vlivu vegetace (Cp). Výpočet Cp vychází z univerzální rovnice ztráty půdy USLE (Wischmeier, Smith 1978): G = R x K x L x S x C x P. Na výslednou hodnotu faktoru Cp a tedy i na vymezení erozní ohroženosti půdy má vliv faktor sklonitosti svahu, faktoru délky svahu po spádnici, faktor erodovatelnosti půdy, faktor erozní účinnosti přívalového deště a také faktor protierozních opatření (zdroj: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd viz tab. 19,10 ). Tabulka č. 9 Zdrojová data pro výpočet faktoru CP faktory pro výpočet CP GP maximální přípustná ztráta půdy R - faktor erozní účinnosti přívalového deště K - faktor erodovatelnosti půdy LS - faktor délky a sklonu svahu P faktor účinnosti protierozních opatření popis zdroje dat určeno na základě hloubky půdy z databáze BPEJ s ohledem na zachování funkcí půdy a její úrodnosti pro výpočet byla použita doporučená hodnota pro ČR R = 20 MJ.ha -1.cm.h -1 určeno na základě hlavní půdní jednotky (HPJ) z databáze BPEJ vypočteno z DMT, LPIS a Corine Land Cover pomocí modelu USLE 2D metodou McCool (1987, 1989) s využitím odtokového algoritmu Flux Decomposition při výpočtu nebyla uvažována žádná aplikována protierozní opatření, a tedy P = 1 Topografický faktor (LS) Topografický faktor (LS), neboli faktor délky (L) a sklonu svahu (S), vyjadřuje vliv morfologie terénu na vznik a vývoj erozních procesů. 18

19 Faktor erozní účinnosti přívalového deště (R) Faktor R je vyjádřený v závislosti na kinetické energii a intenzitě erozně nebezpečných dešťů (v ČR převážně od konce dubna do počátku října). Faktor erodovatelnosti půdy (K) Faktor K je definován jako ztráta půdy ze standardního pozemku vyjádřená v t.ha -1 a jeho hodnota závisí na textuře a struktuře ornice, obsahu organické hmoty a propustnosti půdního profilu. Faktor ochranného vlivu vegetace (C) Faktor C vyjádřený v závislosti na vývoji vegetace a použité agrotechnice, představuje poměr smyvu na pozemku s pěstovanými plodinami ke ztrátě půdy na standardním pozemku udržovaném jako úhor, pravidelně po každém dešti kypřeném. Faktor účinnosti protierozních opatření (P) Jestliže nelze předpokládat, že by byly dodrženy podmínky maximálních délek pozemků a počtů pásů při pásovém střídání plodin, nelze s uvedenou účinností příslušného opatření vyjádřenou hodnotami faktoru P při výpočtu průměrné dlouhodobé ztráty půdy počítat a hodnota faktoru P = 1. Tabulka č. 10 Kategorie CP včetně doporučeného postupu řešení v případě jejich překročení hodnota CP kategorie erozní ohroženosti doporučení do 0,005 nejohroženější převést příslušné půdní bloky nebo jejich části mezi trvalé travní porosty 0,005 0,02 silně ohrožené pěstování víceletých pícnin např. jetele a vojtěšky 0,02 0,2 ohrožené vyloučení pěstování širokořádkových plodin, úzkořádkové plodiny lze pěstovat pouze s využitím půdoochranných technologií 0,2 0,6 mírně ohrožené pěstování úzkořádkových plodin bez omezení, širokořádkové plodiny však pouze s využitím půdoochranných technologií 0,6 a více bez ohrožení žádné omezení Vrstva erozně ohrožených půd je zemědělcům přístupná v aplikaci LPIS prostřednictvím Portálu farmáře či na Agenturách pro zemědělství a venkov. LPIS poskytuje jak vlastní 19

20 vymezení ohrožených půd, tak doporučený management pro půdní blok. Každý zemědělec si může ověřit, zda jeho pozemky obsahují erozně ohrožené plochy. Pokud ano, zvolí management dle doporučení a dle plodiny, kterou na daném pozemku pěstuje. Eroze a její vliv na půdu Ohrožení půd erozí je jeden z největších problémů zemědělství v ČR. Dle odhadů Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd (VÚMOP) je cca 50% orné půdy ohroženo vodní erozí a téměř 9% větrnou (obr. 4 ). Obr. č. 4. Ohrožení půd erozí v ČR Na převážné ploše erozí ohrožených půd není prováděna systematická ochrana, která by omezovala ztráty půdy na stanovené přípustné hodnoty, tím méně na úroveň, která by bránila dalšímu snižování mocnosti půdního profilu a ovlivňování kvality vod v důsledku pokračujícího procesu eroze. Při erozi dochází nejdříve k odnosu nejjemnějších a nejlehčích půdních částic. Důsledkem erozních procesů je změna půdní textury a struktury a snížení vodní kapacity půdy. Z půdy mizí organické složky, dochází ke snížení schopnosti vázat živiny, vyrovnávat ph a celkovému snížení sorpční kapacity. Toto vše pro zemědělce znamená jediné zhoršení kvality sklizně a snížení výnosu. Škody působené erozí půdy na zemědělské produkci se projevují i ve znečištění vodních zdrojů, zejména ve zhoršené kvalitě pitné vody splachem zeminy, hnojiv a pesticidů. O negativních účincích eroze je možné se přesvědčit při jarním tání sněhu či po deštích, kdy je půda z pozemků s nedostatečnou protierozní ochranou splachována na veřejné komunikace, případně v intravilánu obce ohrožuje stavby. Vlastníci půdy v České republice tak díky nevhodnému hospodaření přicházejí ročně o půdu v hodnotě až desítek miliard Kč (např. zpráva Ocenění externalit vzniklých zemědělskou výrobou VaV 320/1/00, 2001). Dle nejnovějších informací jde až o 21 milionů tun půdy za rok, což je možné finančně vyjádřit jako škodu za 4,3 miliardy korun. Snižující hodnotu půdy lze vyjádřit také klesající cenou 20

21 půdy zjištěnou při aktualizaci bonitace. Jako příklad je možné uvést meziroční pokles cen v rámci celé ČR mezi roky 2010 až o 126 mil. Kč., jižní Morava se na propadu cen podílí bezmála 70 mil. Kč. Tyto údaje se týkají pouze prověřované výměry zemědělské půdy, které se ročně aktualizuje max. 50 tisíc hektarů. Celková výměra zemědělské půdy v ČR činí přitom 4,2 milionů hektarů (zdroj: tisková zpráva MZe, červenec 2011). Pokud srovnáme výše uvedené údaje s podklady pro určování erozní ohroženosti půd v rámci standardu GAEC 2 (silně a mírně erozně ohrožené půdy), vidíme, že nastavení v rámci systému CC je mnohem mírnější (tab. 10). Žádný ze standardů GAEC nemá nahrazovat národní legislativu. Je proto nutné, aby v boji proti erozi byly využívány i jiné nástroje (například zákon o ochraně zemědělského půdního fondu). Tabulka č. 11. Nastavení vrstev erozní ohroženosti v LPIS dle faktoru CP (zdroj: podíl jednotlivých managementů na celkové ploše orné půdy podle LPIS [%] celková plocha OP silně erozně mírně erozně neohrožené podle LPIS [ha] ohrožené půdy ohrožené půdy půdy (C p do 0,02) (C p 0,02-0,1) (C p nad 0,1) ČR ,18 1,84 15,63 82,52 100,00 výměra jednotlivých managementů na celkové ploše orné půdy podle LPIS [ha] celková plocha OP silně erozně mírně erozně neohrožené podle LPIS [ha] ohrožené půdy ohrožené půdy půdy (C p do 0,02) (C p 0,02-0,1) (C p nad 0,1) ČR , , , ,52 Půdoochranné technologie setí pro plnění podmínek standardu GAEC 2 Na půdu a životní prostředí má výrazný vliv používání různých technologií zpracování půdy a zakládání porostů plodin. Minimalizační technologie se vyznačují dvěma znaky, a to redukcí hloubky a intenzity zpracování půdy a ponecháním zbytků rostlin na povrchu nebo ve vrchní vrstvě půdy. Jde o různé formy mělkého zpracování půdy, náhrady orby kypřením, výsevy plodin do povrchově zpracované a nezpracované půdy, výsevy plodin do vymrzajících nebo chemicky umrtvených meziplodin ( setí do mulče - hořčice, svazenka aj.) a další. Cílem půdoochranných systémů je: 1. uchovat více vláhy v půdě 2. tlumit vodní a větrnou erozi 3. napomáhat k tvorbě struktury půdy a humifikaci organické hmoty v půdě 4. zvyšovat biologickou aktivitu půd 21

22 Osevní postupy na svažitých pozemcích V těchto osevních postupech by se mělo objevovat co nejméně širokořádkových plodin. Je důležité si uvědomit, že svažitost pozemku okamžitě nevylučuje pěstování, ale zemědělci při plánování osevního postupu musí nutně počítat s doprovodnými opatřeními pěstování meziplodin, protierozní osevní postupy aj. Zcela nevhodným pro pěstování širokořádkových plodin by měly být svažité pozemky s velkou nepřerušenou délkou řádku po spádnici. Obdělávání orné půdy po vrstevnici Vrstevnicová orba je výhodná na mírných svazích, kde povrchový odtok nepřesáhne objemovou kapacitu brázd, čímž se minimalizuje postupné sesouvání kvalitní půdy do nižších poloh. Vzniku soustředěného odtoku je možné předcházet tím, že orba důsledně sleduje vrstevnice a brázdy jsou v jejich směru. Dalším uplatnitelným opatřením je vrstevnicové setí, kde na rozdíl od vrstevnicové orby nedochází k vymýlání brázd (výmolová eroze) a rostliny pěstované na svahu pak zpomalují odtok vody z pozemku. Tím, že řádky porostu nepředstavují souvislou překážku, nezpůsobují soustředění odtoku vody z pozemku a vymývání půdy. Zlepšování půdní struktury Půda s vhodnou strukturou je mnohem odolnější vůči erozi, a to jak vodní, tak větrné. Stabilní, biologicky činná půda s dostatečnou zásobou organické hmoty tvoří strukturní agregáty, které dlouhodobě erozním vlivům odolávají. Vhodnou strukturu půdy lze podporovat následujícími opatřeními: aplikace tuhých statkových hnojiv (optimální dávka 25-30t/ha) aplikace organických hnojiv, např. kompostů, kalů (optimální dávka t/ha) pěstováním meziplodin Jako půdoochranné jsou označovány technologie ochranného zpracování půdy, pro něž je charakteristické pokrytí povrchu půdy posklizňovými rostlinnými zbytky (v rámci standardu GAEC 2 je stanovena hranice 30%) do doby vzcházení porostu a snížení intenzity zpracování půdy (obr. 5). Obr. č. 5 Ponechání rostlinných zbytků na povrchu půdy pomáhá proti negativním účinkům eroze 22

23 MZe na svých webových stránkách ( uveřejnilo seznam půdoochranných technologií, které vyhovují pro plnění podmínek standardu GAEC 2. Seznam je poměrně detailní a bude v případě potřeby aktualizován. Zemědělcům je opět přístupný také prostřednictvím portálu LPIS. Jedním z vhodných způsobů hospodaření, bojující proti erozi a snižování kvality a úrodnosti půdy, je ekologické zemědělství. Zde jsou již ze samotné podstaty využívána statková a organická hnojiva, je používána lehčí technika pro zpracování půdy a další operace, jsou zakázána průmyslová hnojiva apod. Ekologický zemědělec je na kvalitě a úrodnosti půdy mnohem závislejší, než zemědělec konvenční. Standard 3 Znění standardu: Žadatel na minimálně 20 % jím užívané výměry půdních bloků, popřípadě jejich dílů, s druhem zemědělské kultury orná půda, vztažené k celkové výměře tohoto druhu kultury užívané žadatelem k 31. květnu příslušného kalendářního roku v evidenci půdy, zajistí každoročně: a) aplikování tuhých statkových hnojiv nebo tuhých organických hnojiv v minimální dávce 25 tun na hektar, s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže, kde je minimální dávka stanovena na 4 tuny na hektar. Při plnění podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin (např. slámy) podle jiného právního předpisu není stanovena minimální dávka nebo b) pokrytí tohoto procenta výměry, popřípadě jeho odpovídající části, v termínu minimálně od 31. května do 31. července příslušného kalendářního roku porostem jedné z následujících plodin, popřípadě jejich směsí: jeteloviny, vikev huňatá, vikev panonská, vikev setá, bob polní, lupina modrá, hrách setý. Porosty výše uvedených plodin lze zakládat i jako podsev do krycí plodiny, popřípadě jako směsi s travami v případě, že zastoupení trav v porostu nepřesáhne 50%. Organické složky půdy zlepšují strukturu půdy, zvyšují využitelnost průmyslových hnojiv a v neposlední řadě příznivě ovlivňují vodní režim půdy. Cílem zavedení tohoto standardu je zvýšit používání hnojiv s vyšším obsahem organické hmoty, které zlepšuje strukturu půdy a v dlouhodobém horizontu zvyšuje její úrodnost. Vzhledem ke klesajícím stavům hospodářských zvířat, zavádění bezstelivových provozů a využívání vedlejších produktů rostlin (např. sláma) mimo zemědělství (spalování apod.) se u nás dlouhodobě snižuje vnos statkových a organických hnojiv do půdy. Klesá množství organické hmoty v zemědělských půdách, což má mimo jiné za následek vyšší náchylnost půdy vůči erozním vlivům (eroze vodní, větrná). Zhoršují se fyzikální, chemické, ale také biologické vlastnosti půdy. V praxi jsou běžné případy, kdy zemědělec nemá dost hospodářských zvířat (potažmo chlévského hnoje od nich), aby splnil podmínky tohoto standardu. Proto je samozřejmě možné kombinovat jednotlivé výše uvedené možnosti tak, aby vše bylo v pořádku. Pokud tedy má zemědělec možnost používat organické hnojení (např. kompost), nebo mu po pěstování obilnin zbývá na pozemku např. sláma apod., může tyto využít ke splnění výše uvedených podmínek. 23

24 Standard 4 Znění standardu: Žadatel nebude na jím užívaném půdním bloku, popřípadě jeho dílu, pálit bylinné zbytky. Účelem tohoto standardu je ochrana půdního edafonu (potažmo biologických vlastností půdy) a využití biomasy jiným způsobem než neproduktivním spálením. Jde v podstatě o to, aby se biomasa (tráva, sláma apod.) dostávala zpátky do půdního koloběhu. Vypalování porostu je také přímo zakázáno zákonem o požární ochraně, zákonem o odpadech a zákonem o ovzduší. Tento standard má úzkou spojitost s předchozím snaha o návrat organické hmoty do půdy, zlepšování půdních vlastností aj. Poznámka: pálení bramborové natě z nařízení Státní rostlinolékařské správy (SRS) v rámci mimořádných rostlinolékařských opatření podle 76 odst. 1 pism. b) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, není porušením standardu GAEC 4. SRS mimořádná opatření může nařídit z důvodu ochrany proti zavlékání a šíření karanténních škodlivých organismů (původce bakteriální kroužkovitosti bramboru, původce bakteriální hnědé hniloby, původce rakoviny bramboru, háďátka bramborového a háďátka nažloutlého). Standard 5 Znění standardu: Žadatel nebude na jím užívaném půdním bloku, popřípadě jeho dílu, provádět agrotechnické zásahy, pokud je půda zaplavená nebo přesycená vodou, s výjimkou vlastní sklizně plodiny a plnění podmínky bodu 7. Tento standard je navržen kvůli ochraně půdy před utužením, které zapříčiňuje zásadní zhoršení fyzikálních vlastností půdy (především struktury, pórovitosti a propustnosti) a tím také narušení biologické aktivity v půdě. Zhoršování fyzikálních vlastností je spojeno s využíváním stále větší a těžší mechanizace, zvyšováním pojezdů po zemědělské půdě, snižováním množství používaných statkových hnojiv a v neposlední řadě nevhodného časování zemědělských operací. Dochází k neustálému utužování podorniční vrstvy, kterému nelze zabránit ani použitím moderních flotačních pneumatik. Utužená vrstva brání zasakování vody, růstu kořenů rostlin, zhoršuje se využívání živin z půdy apod. Na poškozených místech se drží voda, v půdě chybí vzduch a dochází k její další devalvaci (obr. 6 ). Standard definuje podmínky, za kterých by na půdě nemělo docházet k pojezdům zemědělské mechanizace a dále stanovuje výjimky z těchto podmínek. Jednou z těchto výjimek je vlastní sklizeň plodiny, druhou regulace vybraných invazních rostlin dle GAEC 7 (např. nutný vjezd techniky pro odvoz posekaných rostlin aj.). V každém případě by zemědělec měl dobře plánovat, kdy a za jakých povětrnostních podmínek na pozemek vjede. Půda má velkou regenerační schopnost, ale při masivním poškození fyzikálních a biologických vlastností dochází k její rychlé a nevratné degradaci. 24

25 Obr. č. 6 Negativní účinky mechanizace na strukturu půdy se mohou projevovat po většinu vegetační sezóny Standard 6 Znění standardu: Žadatel nezruší, případně nepoškodí krajinné prvky a druh zemědělské kultury rybník. Za rušení, popřípadě poškození krajinného prvku se nepovažuje, dojde-li k zásahu vůči němu se souhlasem příslušného orgánu. Krajinné prvky z hlediska tohoto standardu jsou meze, terasy, travnaté údolnice, skupiny dřevin, stromořadí a solitérní dřeviny (obr. 7). Patří sem i rybníky na orné půdě. Více viz téma krajinné prvky (kapitola 3). Obr. č. 7 Diverzifikovaná krajina s krajinnými prvky Standard 7 Znění standardu: Žadatel zajistí na jím užívaném půdním bloku, popřípadě jeho dílu, regulaci rostlin netýkavky žláznaté tak, aby se na něm v průběhu příslušného kalendářního roku 25

26 nevyskytovaly kvetoucí nebo odkvetlé rostliny tohoto druhu. Zároveň zajistí regulaci rostlin bolševníku velkolepého tak, aby výška těchto rostlin nepřesáhla 70 cm v průběhu příslušného kalendářního roku. Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) a bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) byly pro podmínky standardu GAEC 7 zvoleny pro jejich velký dopad na zemědělskou činnost. Např. v Karlovarském kraji se nacházejí zemědělské plochy, kde je jakákoli hospodářská činnost kvůli množství rostlin bolševníku velkolepého téměř vyloučena. Invazní rostliny, jako jsou bolševník či netýkavka, jsou i tématem řešení některých národních a evropských projektů. Boj proti invazním rostlinám musí být komplexní a zemědělci by si měli uvědomit, že ignorováním několika rostlin na okraji pozemku vystavují do budoucna problémům všechny své pozemky. Standard 8 Znění standardu: Žadatel nezmění na jím užívaném půdním bloku, popřípadě jeho dílu, druh zemědělské kultury travní porost na druh zemědělské kultury orná půda. Ochrana travních porostů vychází z článku 6 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 v souvislosti se zachováním poměru stálých pastvin vůči zemědělské půdě ve srovnání s referenčním rokem stanoveným tímto předpisem. Stálá pastvina je plocha s porostem travin, jejíž porost mohl vzniknout přirozeně nebo osevem a déle než 5 let nebyla zahrnuta v osevním postupu do střídání plodin. To znamená, že tyto plochy mají z hlediska biodiverzity v krajině mnohem větší význam, než plochy zahrnuté do osevního postupu. Není rozhodující, zda je porost na této ploše určený k pastvě hospodářských zvířat. Travní porosty chrání půdu proti vodní a větrné erozi, příznivě ovlivňují množství a kvalitu povrchové i podzemní vody, napomáhají zadržování srážek a zpomalení jejich odtoku, akumulují půdní organickou hmotu a mají velký význam v ochraně biodiverzity. Travní porost je evidován v aplikaci LPIS buď jako travní porost stálá pastvina nebo jako ostatní travní porost. Pokud zemědělec podmínku tohoto standardu poruší a provede tzv. rozorání travního porostu, je toto porušení považováno za závažnější, pokud je rozorána stálá pastvina, dále pokud k němu dojde na pozemcích se sklonitostí nad 7, nebo pozemek obsahuje hlavní půdní jednotky (HPJ vyjádřené druhou a třetí číslicí kódu BPEJ) s vysokou vsakovací schopností. Vybrané hlavní půdní jednotky (HPJ) s vysokou vsakovací schopností jsou: č. 04, 05, 13, 16, 17, 21, 22, 27, 29 32, 34, 36 38, 40, 42 a 55. Tyto údaje jsou vedeny v podrobných údajích v LPIS u každého půdního bloku. Na těchto pozemcích by mohlo dojít k rychlému vsakování nitrátů z hnojiv do spodních vod a tím k jejich poškozování. Standard 9 Znění standardu: Žadatel zajistí, aby se po 31. říjnu kalendářního roku na půdním bloku, popřípadě jeho dílu, s kulturou travní porost nenacházel porost vyšší než 30 cm, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak. 26

27 Travní porosty jsou nedílnou součástí kulturní krajiny a kromě samotné produkce travní hmoty mají i nezanedbatelné mimoprodukční funkce (protierozní, ekologické, estetické). V případě, že by travní porosty nebyly udržovány (pastvou, kosením), docházelo by k zarůstání pozemků, změně skladby travního porostu a tím často ke zhoršování jeho stavu a negativnímu ovlivňování biodiverzity. Standard 10 Znění standardu: Žadatel, který využívá zavlažování a je zároveň vlastníkem nebo provozovatelem zavlažovací soustavy, předloží pro tento účel platné povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami v souladu s jiným právním předpisem. Jako každý neobnovitelný přírodní zdroj, i vodu je potřeba chránit před znečisťováním a znehodnocováním. Ochrana vody je navíc povinná dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Standard 11 Ochrana kvality a čistoty vody před znečištěním bude od 1. ledna 2012 řešena také pomocí ochranných nehnojených pásů podél vodních toků. Jejich dodržování je už v současné době povinné u zemědělců, hospodařících v nitrátově zranitelných oblastech (viz dále). Tato podmínka opět vychází z přílohy III nařízení Rady (ES) 73/2009. Více informací viz SMR 4/ Legislativa odpadového hospodářství a související právní předpisy ochrany ŽP Ing. A. Škodová Biologicky rozložitelné odpady Biologicky rozložitelným odpadem (BRO) se rozumí jakýkoli odpad, který podléhá aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu. Mezi BRO patří biologicky rozložitelné odpady komunální (BRKO), odpady zemědělské, lesnické, potravinářské, z papírenského průmyslu, ze zpracování dřeva, kůží, z textilního průmyslu, patří sem též některý obalový odpad a čistírenské a vodárenské kaly. Z látkového hlediska je k BRO možno připojit i vedlejší živočišné produkty, které nejsou určeny pro lidskou výživu. Vymezení biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) Za biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO) se považují následující druhy odpadů ve skupině 20 Katalogu odpadů (vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb.) nebo v nich obsažené podíly biologicky rozložitelné složky: Papír a lepenka 27

28 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven Oděvy Textilní materiály Dřevo neuvedené pod číslem Biologicky rozložitelný odpad (ze zahrad a parků) Směsný komunální odpad Odpad z tržišť Objemný odpad Patří sem nejen komunální odpad, tj. odpad z činnosti fyzických osob, jehož původcem je obec, ale i odpadům z domácností podobné živnostenské a průmyslové odpady, odpady z úřadů, včetně složek odděleného sběru. Obsah biologicky rozložitelné složky daného katalogového čísla je stanoven pomocí níže uvedených koeficientů (tab. 1). Tabulka č. 12 Koeficienty přepočtu biologicky rozložitelné složky Katalogové číslo Název druhu odpadu Koeficient (*) Papír a lepenka Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven Oděvy 0, Textilní materiály 0, Dřevo neuvedené pod č Biologicky rozložitelný odpad Směsný komunální odpad 0, Odpad z tržišť 0, Objemný odpad 0,50 (*) Podíl BRKO v komunálním odpadu v roce 1995 byl stanoven v Situační zprávě o biologicky rozložitelných odpadech v ČR (ČEÚ, 2000) na 41 % hmotnosti. Do skupiny odpadů použité pro stanovení podílu BRKO byly v členění komunálních odpadů podle Katalogu odpadů platném v roce 1995 (Katalog odpadů k zákonu č. 238/1991 Sb.), zařazeny: domovní a jemu podobný odpad z obcí, objemný a jemu podobný odpad z obcí, uliční smetky a odpad ze zeleně. Typy zařízení pro zpracování BRO KOMUNITNÍ KOMPOSTÁRNA nejedná se o zařízení na zpracování odpadu, ale o prevenci vzniku tohoto odpadu. Daná komunita (např. obec) může zpracovávat pouze přebytečnou biomasu od členů komunity (např. občanů této obce). Musí se jednat pouze o rostlinné zbytky z údržby zeleně a zahrad na území obce. legislativa: Zákon (185/2001 Sb.) o odpadech, 10a provozováno na základě: 28

29 Obecně závazné vyhláškou obce, kterou se stanovuje systém komunitního kompostování. Tuto vyhlášku může obec stanovit ve své samostatné působnosti. MALÉ ZAŘÍZENÍ zařízení, které zpracovává využitelné BRKO zejména z obecní zeleně a zahrad v množství nepřekračujícím 10 tun těchto odpadů pro jednu zakládku a roční množství těchto odpadů zpracovaných v malém zařízení nesmí přesáhnout 150 tun. legislativa: Zákon (185/2001 Sb.) o odpadech, 33b Vyhláška (341/2008 Sb.) o podrobnostech nakládání s BRO, 3, příloha 3 provozováno na základě: Souhlasného vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností (OPR). CENTRÁLNÍ KOMPOSTÁRNA zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů. Není omezena množstvím ani původem zpracovávaného bioodpadu. Z důvodu, aby nedošlo k poškození složek životního prostředí je nutno vhodnou technologii kompostování, která zvládne zpracovat jednotlivé druhy bioodpadu, které se v zájmovém území nacházejí v požadovaném množství. Prakticky to znamená, že pro množství bioodpadu přesahující 150 t za rok je třeba vybudovat vodohospodářsky zabezpečenou plochu, neboť takovéto množství bioodpadu na nezpevněné ploše by již mohlo ohrozit jakost povrchových a podzemních vod. Dále musí být centrální kompostárna dle požadavků vyhlášky o bioodpadu vybavena: zařízením ke sledování teploty, zařízením pro zvlhčování zakládky a zařízením pro provzdušňování zakládky překopávání. Kompostárna je středním zdrojem znečištění ovzduší. legislativa: Zákon (185/2001 Sb.) o odpadech, 14 Vyhláška (341/2008 Sb.) o podrobnostech nakládání s BRO, 2,3,4,5,6 provozováno na základě: Souhlasu Krajského úřadu (KÚ) s provozem s provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu ostatních odpadů. KOMPOSTÁRNA S UZAVŘENOU TECHNOLOGIÍ ZPRACOVÁVAJÍCÍ VŽP Jedná se o zařízení, ve kterém je mimo všech bioodpadů rostlinného původu možno zpracovávat také vedlejší produkty živočišného původu. V praxi to znamená, že toto zařízení je schopno zpracovat také kuchyňské odpady, odpady z mlékárenského, masného, kožedělného průmyslu. Takovéto zařízení musí být mimo zařízení nutného pro centrální kompostárnu vybavena navíc pasterizačně-hygienizační jednotkou, ve které je veškerý materiál vystaven působení teploty min. 70 C po dobu min. 1 h (tuto jednotku nesmí být možno obejít a musí být vybavena alarmem, který nedovolí nedostatečně hygienizovanému matriálu pokračovat dále). Zařízení musí být dále vybaveno drtičem odpadu, který mělní vstupující bioodpad na částice menší než 12 mm. Zařízení musí být dále vybaveno zařízením ke sledování a stálému záznamu teploty a zařízením pro čištění a desinfekci. Výstupy z tohoto zařízení musí být navíc mikrobiologicky testovány. legislativa: Zákon (185/2001 Sb.) o odpadech, 14 Vyhláška (341/2008 Sb.) o podrobnostech nakládání s BRO, 2,3,4,5,6 29

30 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o vedlejších produktech živočišného původu specifikuje hygienické a technické požadavky při zpracování materiálů živočišného původu. (Dříve nařízení 1774/2002) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči provozováno na základě: Souhlasu Krajského úřadu s provozem s provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu ostatních odpadů. Schválení krajskou veterinární stanicí. Přehled právních předpisů Evropské unie a ČR odpady Legislativa EU Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech Tato směrnice nahradila zastaralou legislativní normu z roku Aktivitu evropských institucí v této oblasti vyvolal především vysoký nárůst produkce odpadu v uplynulých letech a nedokonalé způsoby jeho odstraňování. Směrnice zavádí především cíle pro opětovné využití odpadu, které mají být naplněny do roku Dále také určuje pravidla pro vývoj legislativy v členských státech EU v této oblasti a ukládá povinnost vypracovat závazné programy pro předcházení vzniku odpadu a nakládání s ním. Směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů S cílem snížit emise skleníkových plynů, byl v evropské směrnici o skládkách odpadu stanoven požadavek na snížení množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu (dále také BRKO ) ukládaného na skládky. Z celkového množství BRKO uložených na skládku v roce 1995 je třeba snížit toto množství do roku 2006 na 75 %, do roku 2009 na 50 % a do roku 2016 na 35 % této hodnoty. Česká republika využila možnosti odložení těchto cílů o čtyři roky pro ty státy, které v roce 1995 ukládaly na skládky více než 80 % komunálních odpadů. Přípustná množství BRKO k uložení na skládku v jednotlivých letech uvádí tabulka 2. Z šesté hodnotící zprávy Plánu odpadového hospodářství vyplývá, že na skládky je zatím ukládáno větší množství BRKO, než je požadováno v cílových letech. Množství BRKO ukládaného na skládky v roce 2009 o 28 % přesahuje cílové množství, které by mělo být ukládáno v roce V roce 2010 došlo k poklesu ukládání BRKO na skládky. (viz Graf 1). Tabulka č. 13 Množství BRKO uloženého na skládku v ČR v roce 1995 a přípustná množství BRKO k uložení na skládku v cílových letech 2010, 2013 a 2020 Rok BRKO (t/rok)

31 Graf č. 1 Ukládání BRKO na skládky a limity pro ukládání v letech (tis. t) Směrnice Rady 86/278/EHS o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství Cílem této směrnice je regulovat používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství tak, aby se zabránilo škodlivým účinkům na půdu, rostliny, zvířata a člověka, a současně podpořit správné používání kalů z čistíren odpadních vod. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009, o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě Toto Nařízení určuje přísná pravidla k ochraně zdraví zvířat a lidí pro sběr, dopravu, ukládání, nakládání, zpracování a využití nebo odstranění všech vedlejších produktů živočišného původu, které nejsou určeny k lidské spotřebě. Tato pravidla mají zásadní dopad na způsob nakládání s tímto typem odpadů na kompostárnách a bioplynových stanicích. Legislativa ČR Nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství ČR Tento plán ve své závazné části obsahuje strategii odpadového hospodářství, stanoví podíl recyklovaných odpadů a podíl odpadů ukládaných na skládky. Je zde stanovena i strategie omezování biologicky rozložitelných odpadů na skládkách a rozvoj kompostování a anaerobního využívání těchto odpadů. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Právní úprava odpadového hospodářství ČR důsledně aproximuje předpisy EU. Základní český právní předpis obsahuje povinnosti pro nakládání s odpady, včetně kalů z ČOV a biologicky rozložitelných odpadů. Zákon o odpadech proklamativně dává přednost využívání odpadů před jejich odstraňováním a upřednostňuje materiálové využití odpadů před využitím energetickým. 31

32 V současné době se zpracovává návrh zcela nového zákona o odpadech, který by měl podle plánu vstoupit v platnost na začátku roku Tento návrh předpokládá novou povinnost pro obce stanovit systém nakládání s biologicky rozložitelnou složkou komunálního odpadu rostlinného původu. Návrh věcného záměru zákona o odpadech rovněž předpokládá změny v systému ekonomických nástrojů, kdy se průběžně navýší poplatky za skládkování komunálního odpadu. Vyhláška č. 314/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady Vyhláška podrobně určuje požadavky na vybavení a provoz zařízení biologického zpracování bioodpadů, a to v závislosti na množství a druhu v něm upravovaných bioodpadů včetně technologických požadavků na úpravu bioodpadů. Dále také upravuje kritéria a způsoby hodnocení upravených bioodpadů a jejich zařazování do skupin podle způsobu jejich využití. Bližší informace k ustanovením vyhlášky, zejména ve vztahu k hodnocení výstupů ze zařízení, je uvedeno ve druhé části tohoto příspěvku. Vyhláška č. 382/2001 Sb. o podmínkách použití kalů na zemědělskou půdu Vyhláška podrobně stanoví technické podmínky použití upravených kalů na zemědělské půdě, mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v půdě, mezní hodnoty koncentrací těžkých kovů, které mohou být přidány do zemědělské půdy za 10 let, mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v kalech pro použití na zemědělské půdě, mikrobiologická kritéria pro použití kalů, postupy analýzy kalů a půdy, včetně metod odběru vzorků a obsah programu použití kalů. Možnosti využití výstupů ze zpracování BRO Vztah a působnost právních předpisů ČR při hodnocení výstupů ze zařízení Pokud jsou výstupy ze zařízení určeny k aplikaci na jinou než zemědělskou a lesní půdu, jsou požadavky na jejich složení, kvalitu a hodnocení, včetně četnosti kontroly výstupů, stanoveny ve vyhlášce č. 341/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. Kontrolu provozu, včetně prověření kontroly kvality výstupů prováděné ze strany provozovatele zařízení, provádí ČIŽP, příslušná obec s rozšířenou působností a krajský úřad na základě kompetencí stanovených zákonem o odpadech. V případech, že jsou výstupy ze zařízení určeny k aplikaci na zemědělskou a lesní půdu, jsou požadavky a kriteria pro jejich hodnocení stanovena v zákoně č. 156/1998 Sb. o hnojivech ve znění pozdějších předpisů a hlavně v jeho prováděcích předpisech. Kontrolu kvality výstupů provádí ÚKZÚZ a kontrolu provozu ČIŽP, příslušná ORP a krajský úřad. Jsou-li v zařízení na biologické zpracování bioodpadů zpracovány též vedlejší živočišné produkty (vyjma hnoje určeného k přímému hnojení nebo výrobě hnojiv) podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství- tedy Nařízení ES č. 1069/2009 o vedlejších živočišných produktech- provádí kontrolu procesu a výstupů spolu s ČIŽP, ORP a KÚ i krajská veterinární správa (jde o prověření údajů z průběžné kontroly kvality výstupů prováděné ze strany provozovatele zařízení). O tom, zda jsou materiály, zpracovávané v zařízení na biologické zpracování bioodpadů, považovány za vedlejší živočišné produkty rozhoduje Krajská veterinární správa ve smyslu zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči v platném znění. 32

33 Podle způsobu využití se výstupy ze zařízení zpracovávající bioodpady dělí na 4 skupiny. 1. skupina- výstupy, které splňují požadavky na výrobky podle zákona č. 156/1998 Sb. o hnojivech. Pokud nejsou uváděny do oběhu v souladu s tímto zákonem, musí minimálně odpovídat požadavkům na výstupy 2. skupiny 2. skupina- výstupy splňující požadavky vyhlášky č. 341/2008 Sb. a využívající se mimo zemědělskou a lesní půdu. Na základě skutečných vlastností, složení a způsobu využití se skupina dělí na tyto třídy: Třída I - určena pro využití na povrchu terénu užívaného nebo určeného pro zeleň u sportovních a rekreačních zařízení včetně těchto zařízení v obytných zónách s výjimkou venkovních hracích ploch. Třída II - určena pro využití na povrchu terénu užívaného nebo určeného pro městskou zeleň, zeleň parků a lesoparků, pro využití při vytváření rekultivačních vrstev. Třída III - určena pro využití na povrchu terénu vytvářeného rekultivačními vrstvami zabezpečených skládek odpadů podle ČSN Skládkování odpadů 3. skupina - stabilizovaný bioodpad určený k uložení na skládku 4. skupina - výstupy ze zařízení k využívání bioodpadů, které nesplňují podmínky pro 1., 2. a 3. skupinu a které jsou odpady biologicky nerozložitelnými, určenými většinou k jejich odstranění. Legislativní předpisy ve vazbě na ochranu půd proti erozi Rámcová směrnice o ochraně půdy Cílem navrhované rámcové směrnice o půdě je vytvořit celounijní rámec ochrany půdy a zachování jejích ekologických, hospodářských, sociálních a kulturních funkcí. Za tímto účelem stanoví směrnice opatření k prevenci procesů degradace půdy, ať už k nim dochází přirozeně, nebo v důsledku nejrůznějších lidských činností. Nejblíže ke schválení měla směrnice v roce 2007 za portugalského předsednictví, přesto ztroskotala jednání v Radě nakonec na negativním postoji několika zemí vedených Francií. Zatím se nepodařilo dosáhnout politické shody. Nařízení Vlády č. 103/2003 o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech provádí Nitrátovou směrnici a vztahuje se pouze k cca 50% výměry ZPF. Opatření jsou zaměřena zejména na ochranu vod, erozi řeší okrajově. 10 Střídání plodin ve zranitelných oblastech (1) Při pěstování jednoletých plodin je nutné omezit mezidobí bez porostu v zájmu omezení eroze půdy a snížení vyplavování živin. (2) Při obnově trvalých travních porostů a po zaorávce jetelovin je nutné vysévat v nejbližším agrotechnickém termínu následné plodiny. Jestliže po jetelovinách následuje jarní plodina, je třeba porost jetelovin zaorat co nejpozději na podzim. 11 Hospodaření na svažitých zemědělských pozemcích 33

34 (1) Na zemědělských pozemcích s ornou půdou nacházejících se na půdách ohrožených erozí vymezených v tabulce č. 6 přílohy č. 2 k tomuto nařízení se provádějí vhodná agrotechnická protierozní opatření, odpovídající stanovištním podmínkám, zejména vrstevnicové obdělávání, půdoochranné zpracování půdy s ponecháním organických zbytků na povrchu půdy, mulčování, výsev do ochranné plodiny nebo strniště, setí do hrubé brázdy nebo přerušované brázdování. Další legislativní předpisy ČR vztahující se k ochraně půd proti erozi Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění ukládá obecné povinnosti vlastníkům pozemků při ochraně vodních poměrů, které směřují zejména ke zlepšení erozní odolnosti a retenční schopnosti krajiny Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu: 2 Změna kultury zemědělské a nezemědělské půdy, 3 -chybí prováděcí předpis, který by řešil protierozní opatření- připravován od roku 2007 Vyhláška MŽP 13/1994 Sb., kterou se upravují podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu: 1 Kritéria rozhodná pro uložení změny kultury zemědělské půdy. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: 2 Ochrana přírody a krajiny, 4 Základní povinnosti při obecné ochraně přírody. Zákon 139/2002 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, Zásady správné zemědělské praxe podle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 242/2004 Sb. 2.3 Zákon o hnojivech Ing. M.Florián, Ph.D. Tento právní předpis nabyl účinnosti 1. září 1998, pod číslem 156/1998 Sb. Za dobu své existence prošel několik novelizacemi, které zpravidla reagovaly na měnící se situaci v oblasti regulovaných vstupů do zemědělské půdy, vývoj právních předpisů v Evropské unii a vnitřní potřeby státu. Za zásadní oblasti změn lze považovat zejména zrušení povinnosti registrace pro některé výrobky nejprve pro tzv. hnojiva ES, následně pro hnojiva ohlašovaná a vzájemně uznané výrobky. Došlo také k částečnému začlenění problematiky používání upravených kalů a sedimentů na zemědělskou půdu. Změnami prošly také definice, oblast používání hnojiv a technickými změnami paragrafy upravující přestupky a správní delikty. Hlavní cíle zákona Primárním záměrem zákona je řešit problematiku uvádění do oběhu, skladování a používání hnojiv a pomocných látek. Dále zkoušení půd jak v aspektu výživářském (Agrochemické zkoušení zemědělských půd), tak hygienickém (monitoring zemědělských půd) či lesnickém. Je řešeno rovněž používání upravených kalů a sedimentů na zemědělské půdě. 34

35 Koncepce zákona stojí na dvou hlavních pilířích. Jedním je ochrana spotřebitele - uživatele hnojiv a konzumenta potravin, druhým ochrana životního prostředí. Pro ochranu spotřebitele jsou zakotvena pravidla pro vlastnosti hnojiv (dále vždy včetně pomocných látek), pro jejich označování, skladování a uvádění do oběhu. Uživatel hnojiva tak má garantováno, že jím nakupovaná registrovaná či ohlášená hnojiva jsou pod nezávislou státní kontrolou, s jasně specifikovanými požadavky na jejich kvalitu a bezpečnost. Bezpečnost hnojiva již bezprostředně navazuje na druhý pilíř, tedy na ochranu životního prostředí. Nezávadná hnojiva jsou předpokladem k tomu, aby nedocházelo ke kontaminaci půdy, z níž by mohly rizikové prvky a látky přecházet do rostlinné produkce, která se pak používá ke krmení a výrobě potravin. Tento princip také spolu se správným skladováním a používáním hnojiv chrání před poškozováním i další složky životního prostředí, zejména vodu. Ochrana půdy a vody je zcela klíčová, neboť případná kontaminace má značné následky a její odstranění s sebou přináší vysoké náklady. Součástí ochrany půdy je také sběr a vyhodnocování výsledků o jejím stavu a vývoji. Toto zákon upravuje zkoušením zemědělských půd. Kompetence, které vyplývají ze zákona o hnojivech, jsou svěřeny Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (ÚKZÚZ). Klíčové části zákona V 2 se definují pojmy, které jsou v zákoně dále používány. Nejdůležitější jsou definice hnojiva, statkového hnojiva a uvádění do oběhu. U hnojiva je podstatný požadavek na způsobilost dodat účinné množství živin, neboť to vylučuje, aby se jako hnojiva používaly materiály, které sice obsahují živiny, ale v zanedbatelných množstvích, nebo zcela nepřístupných formách. Uváděním do oběhu se pak kromě prodeje rozumí i nabízení a převody jiné než prodej (tedy například bez finanční či jiné úhrady). Komposty se konvenčně zařazují mezi organická hnojiva. Navazující 3 až 6 upravují oblast uvádění hnojiv do oběhu. Zatímco 3 stanovuje obecná pravidla pro uvádění hnojiv do oběhu, navazující paragrafy již specificky popisují ohlašování a registraci hnojiv. Za nejdůležitější lze považovat požadavek, že uvádět do oběhu je možné jen hnojiva, která neohrožují úrodnost půdy, ani zdraví lidí nebo zvířat a dále nepoškozují životní prostředí. Pro komposty platí povinnost registrace u ÚKZÚZ, a to vždy, jsou-li jako kompost - organické hnojivo uváděny do oběhu, včetně použití mimo zemědělskou půdu. Zákon požaduje registraci obecně pro uvádění hnojiv do oběhu a nerozlišuje mezi zemědělským a nezemědělským využitím. Jedinou výjimkou je použití pro vlastní potřebu, kde se registrace nevyžaduje. Pro kvalitu takového kompostu však platí stejné požadavky, jako u registrovaného, zejména pokud jde o kontaminaci viz 9 odst. 1. Označování a balení hnojiv popisuje 7. Neoznačené výrobky nesmí být uváděny do oběhu, u registrovaných je označování řešeno v procesu registrace a jejich označování je tak nejpropracovanější a pro spotřebitele nejjasnější. Je vhodné upozornit na určité národní specifikum, kterým je zákaz používat v označování hnojiv výrazu biologické, ekologické, či bio a eko. Tato úprava se zejména v dnešní době ukazuje jako velmi prozíravá, neboť s narůstající popularitou ekologického zemědělství a obecně ekologického životního stylu se mnoho firem snaží profitovat na ekologizaci svých výrobků. Evropské předpisy však tuto oblast řeší jen okrajově, hnojiva se (na rozdíl od potravin, krmiv či osiv) necertifikují jako biovýrobky. Tudíž jediné, co je akceptovatelné v označování, je konstatování, že hnojivo je použitelné v ekologickém zemědělství u výrobků, které požadavky specifické evropské 35

36 legislativy k ekologickému zemědělství splňují. Toto může být i případ kompostů, pokud jsou vyrobeny z povolených surovin. Požadavky na správné skladování v 8 sledují dva hlavní cíle, a to ochrana výrobků před znehodnocením a ochrana životního prostředí před poškozením. Detaily jsou ošetřeny prováděcím předpisem, jímž je vyhláška č. 274/1998, o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů. Již zmíněný 9 upravuje používání hnojiv zemědělskými podnikateli. Toto zúžení působnosti zákona na zemědělskou půdu a lesní pozemky má praktický základ v tom, že pochopitelně nelze zasahovat do zájmů soukromých nepodnikajících osob a ochranu ostatních druhů půdního fondu řeší jiné zákony. Poprvé se zde setkáváme kromě hnojiv také s avizovanými upravenými kaly a sedimenty. Odstavce 1 a 2 kladou podmínky, že při používání hnojiv (tedy nejen při jejich uvádění do oběhu) nesmí být půda ohrožovány rizikovými prvky a látkami a nesmí dojít k poškozování životního prostředí či zájmů dalších osob. Totožné se požaduje u upravených kalů a sedimentů. Odstavec 4 podmiňuje použití digestátu vyrobeného s využitím odpadů jeho registrací, a to i při použití na vlastních pozemcích. K důležitým prvkům zákona o hnojivech řadíme i zde zakotvenou povinnost evidovat použití všech hnojivých látek, a to do měsíce od použití. Takto se jednak získávají informace nezbytné k plnění mnohých dotačních pravidel, dále se zaručuje dosledovatelnost používání hnojiv. Paragrafem 10 se přesouváme do oblasti zkoušení půd. Má dva pilíře, jeden zosobňuje Agrochemické zkoušení zemědělských půd (AZZP), druhým je Monitoring zemědělských půd. Hlavním rozdílem je zaměření a také rozsah. Zatímco AZZP během 6ti let prozkouší veškerou zemědělskou půdu (ročně cca vzorků), monitoring probíhá na přesně definovaných stabilních plochách, kterých je jen málo přes 200 za území republiky, a které by ji měly svou podstatou reprezentovat. V AZZP se jedná o analýzy a hodnocení s ohledem na výživářské parametry půd (výměnné ph, přístupné živiny), u monitoringu se sleduje zejména stav a trendy v obsazích rizikových prvků a látek, a to jak na běžných plochách, tak na kontaminovaných (neogenně i antropogenně). Výsledky AZZP jsou cenné zejména pro ty, kteří danou půdu obdělávají, neboť poskytují vodítko pro stanovování potřeby hnojení. Na celostátní úrovni pak představuji zdroj informací o vývoji a trendech, což se dá zohlednit při určování priorit národní zemědělské politiky. Toto je i hlavní poslání monitoringu. Stát prostřednictvím 11 zařazuje mezi aktivity ÚKZÚZ rovněž zjišťování vlastností lesních pozemků a vegetačních orgánů lesních dřevin. Jak již bylo zmíněno, kompetence ze zákona o hnojivech jsou svěřeny ÚKZÚZu, včetně odborného dozoru. Ten je nepostradatelnou součástí celého systému, neboť právě jeho prostřednictvím stát vynucuje plnění povinností uložených zákonem. Nezávislá kontrolní autorita tak zaručuje férovost trhu pro všechny účastníky, ochranu zájmů státu a spotřebitelů. K zákonu o hnojivech patří ještě pět prováděcích vyhlášek. První je vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů. Ta zejména definuje typy hnojiv, stanoví limity rizikových prvků pro jednotlivé skupiny hnojiv a pomocných látek a rovněž tolerance pro hodnocení výsledků analýz hnojiv. Vyhláška č. 273/1998 Sb., o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv, ve znění pozdějších předpisů, má svou podstatu přímo v titulu. Další je již uvedená vyhláška o skladování a způsobu používání hnojiv. Kromě témat obsažených v jejím názvu také detailně řeší vedení 36

37 evidence hnojiv. Předposledním prováděcím předpisem je vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění pozdějších předpisů. Zaobírá se určením postupů pro provádění AZZP a monitoringu půd, stejně jako pro průzkum lesních půd. Nejnovější je Vyhláška č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě. I zde je její účel zřejmý již z názvu. Další relevantní předpisy V souvislosti se zákonem o hnojivech je vhodné krátce zmínit i další relevantní předpisy z oblasti hnojiv. Jedná se o právní akty Evropské unie. Prvním je nařízení 2003/2003, které stanovuje povinnosti pro značnou část minerálních hnojiv, uváděných na trh EU jako HNOJIVA ES. Hlavním rozdílem oproti zákonu o hnojivech je, že na hnojiva ES se nevztahuje žádná povinnost registrace nebo ohlášení a jejich uvedení je čistě v režimu jejich výrobce. Odlišné je také označování. Nejsou zavedeny žádné limity pro rizikové prvky nebo látky (Pozn. na používání hnojiv ES se však vztahuje 9 zákona o hnojivech). Nařízení neřeší problematiku skladování a používání, platí zde tedy zákon o hnojivech. Úřední kontroly hnojiv ES pokrývá ÚKZÚZ. Dalším předpisem, který ovlivňuje trh s hnojivy a pomocnými látkami na území ČR, je nařízení 764/2008. Podstatou je definice nástroje zvaného vzájemné uznávání. Tento koncept vycházející z principu volného pohybu zboží a služeb se vztahuje na neharmonizované výrobky na trhu EU. Určuje, že výrobek, který je legálně uváděn na trhu v jedné členské zemi, musí být bez překážek povolen i v jiné členské zemi. Příkladem může být organické hnojivo zaregistrované v ČR. Takové může být bez dalších překážek uváděno na trh i v dalších zemích EU. Jedinou výjimku představují národní opatření zavedená z důvodů ochrany zdraví lidí nebo zvířat a ochrany životního prostředí. Členské státy tak mají právo vyžadovat plnění svých vlastních limitů kontaminace hnojiv či pomocných látek. Posledním důležitým předpisem je nařízení 1069/2009, vztahující se na skupinu tzv. vedlejších živočišných produktů (VŽP). V praxi se může jednat o komposty, digestáty nebo jiná organická hnojiva, která jsou vyrobena s využitím VŽP. Ze surovin mohou připadat v úvahu zejména kuchyňské zbytky, odpady ze zpracování masa, případně zpracované živočišné bílkoviny. Detailní podmínky pro tyto výrobky specifikuje prováděcí předpis, kterým je nařízení 142/2010. V praxi se aplikace těchto dvou předpisů projeví kupříkladu požadavkem na schválení kompostárny zpracovávající VŽP příslušnou Krajskou veterinární správou. Všechny předpisy jsou dostupné na kde se v části hnojiva a půda dají získat i mnohé další praktické informace. 37

38 38

39 3 SPRÁVNÁ KOMPOSTÁŘSKÁ PRAXE principy kompostování technika a technologie s cílem minimalizace negativního vlivu na životní prostředí (emise do ovzduší, vody a půdy), koncept decentralizovaného kompostování využití surovin všech zdrojů organické hmoty v regionu zemědělského podniku pro návrat organické hmoty do půdy a její ochrany proti erozi 3.1 Principy kompostování minimalizace emisí a zisk kvalitního kompostu Ing. K. Hejátková Kompostování je aerobní proces při kterém činností mikro a makro organismů dochází za přístupu vzduchu k přeměně biodegradabilních surovin na stabilní výstup kompost. Pro zajištění ekonomické, ekologické a sociální udržitelnosti kompostárny je nutné takové zařízení, které splňuje správnou kompostářskou praxi. Za správnou kompostářskou praxi lze považovat techniky a technologie, které využívají všech možností k snižování negativních vlivů kompostovacích technologii na životní prostředí. Kompostovací proces musí být kontrolován a řízen a výsledný produkt musí odpovídat požadavkům stávajících právních předpisů a ochrany životního prostředí. Emise vznikající v důsledku nekontrolovaného uložení BRO - voda ( výluhy a splachy způsobené deštěm ) - půda ( znečišťující látky v BRKO ) - vzduch ( pachy, prach, mikroby, organické a anorganické látky, hluk ) Princip systémů s nízkými emisemi správné kompostářské praxe - dočasné skladování surovin podle kvality ( skladovat pouze suroviny se sušinou nad 40 % ), suroviny s nižším obsahem sušiny se neskladují, jsou bezprostředně založeny do zakládky a kompostovány - vytvoření homogenních podmínek pro řízení rozkladu surovin - pórovitost ( dostatek strukturního materiálu ) % - optimální struktura surovin - surovinová skladba obsah živin v poměru C : N 30 : 1 ( užší poměr vede ke ztrátám dusíku ) - vlhkost surovin 45 60% ( podle přítomnosti strukturního materiálu ) - průběh teplot v homogenní zakládce Procesní, provozní a ekologické požadavky pro splnění zákonných požadavků na suroviny a postupy kompostování volba technologie - surovinová skladba ( kvalita, množství, místo vzniku ), 39

40 - kapacita zařízení - roční produkce BRO t/rok nastavena na maximální produkci zájmového regionu - zvolená technologie - provozní management sběru, svozu, zpracování, využití kompostu - umístění kompostárny podmínky lokality z pohledu ochrany životního prostředí, inženýrských sítí, osídlení obce, využití produkce BRO a uplatnění kompostu - splnění zákonných požadavků na kvalitu výsledného produktu kompostu - úprava kompostu dle kvality a potřeby trhu Kompostovací proces Kompostovací proces probíhá ve dvou fázích, které mají základní funkce : Primární rozklad - horká fáze - funkce : - odbourání / přeměna jednoduše rozložitelných látek - hygienizace veškerý materiál bude vystaven teplotě nad 55 C - minimalizace emisí klimaticky významných plynů - produkce kompostování čerstvý kompost - ukončení primárního rozkladu je indikováno poklesem teplot pod 40 C Sekundární rozklad dozrávání funkce : - odbourání a přeměna těžce odbouratelných látek - tvorba jílovito humusového komplexu - produkce emisně neutrálního kvalitního a zralého kompostu - teplota trvale klesá trvale pod 30 C (teplota zakládky koresponduje s teplotou okolí ) Graf č. : 2 Průběhu teplot správného kompostovacího procesu Technika a technologie v rámci jednotlivých složek procesu - přejímka surovin kontrola kvality, zvážení, evidence, třídění - zpracování a příprava surovin pro proces kompostování odstranění předtřídění nežádoucích látek ( plasty, kovové částice, folie, PET láhve,..), drcení dřevní hmoty, 40

Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy

Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy Ing. Martin MISTR, Ph.D. ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství Standardy GAEC v ČR od 1. ledna

Více

Hospodaření na zemědělských půdách a opatření proti splavování ornice. Smítal František, ing.

Hospodaření na zemědělských půdách a opatření proti splavování ornice. Smítal František, ing. Hospodaření na zemědělských půdách a opatření proti splavování ornice Smítal František, ing. Obsah prezentace Vodní eroze v ČR, příčiny, důsledky Legislativa a ochrana proti erozi Protierozní opatření

Více

Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu. pro rok 2010

Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu. pro rok 2010 Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) pro rok 2010 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Standardy GAEC v ČR od 1. ledna 2010 Na

Více

Ing. Jan Gallas. Ministerstvo zemědělství. Ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství

Ing. Jan Gallas. Ministerstvo zemědělství. Ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství Možnosti nastavení správných zemědělských postupů přispívajících ke zlepšení kvality povrchových i podzemních vod s ohledem na nové nastavení SZP po roce 2015 Ing. Jan Gallas Ředitel odboru environmentálního

Více

Kontroly podmíněnosti GAEC Ing. Martin MISTR, Ph.D. ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství

Kontroly podmíněnosti GAEC Ing. Martin MISTR, Ph.D. ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství Kontroly podmíněnosti GAEC 2010 Ing. Martin MISTR, Ph.D. ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství Obsah přednášky Jak bylo Zkušenosti z prvního roku Jak je Nové podmínky GAEC Jak bude?

Více

Podmínky pro poskytování plateb SAPS. Tab. č.: 5. Termíny podání žádosti a výplaty. P.č. Platba Předpis EU / národní. Podmínky

Podmínky pro poskytování plateb SAPS. Tab. č.: 5. Termíny podání žádosti a výplaty. P.č. Platba Předpis EU / národní. Podmínky Tab. č.: 5 pro poskytování plateb SAPS 1 Jednotná platba na plochu (SAPS). NR (ES) č.73/2009 ve znění nařízení EP a Rady (EU) č. 1310/2013. NK (ES) č.1120/2009, č. 1121/2009, č. 1122/2009. NV č. 144/2005

Více

Registrace a ohlašov kompostu a digestátu tu využitelných

Registrace a ohlašov kompostu a digestátu tu využitelných Registrace a ohlašov ování kompostu a digestátu tu využitelných na zemědělsk lské půdě Jaroslav Houček Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení registrace hnojiv Náměšť n Oslavou, 20.9.2012

Více

EROZE - REDESIGN VRSTVY EROZNÍ OHROŽENOSTI

EROZE - REDESIGN VRSTVY EROZNÍ OHROŽENOSTI EROZE - REDESIGN VRSTVY EROZNÍ OHROŽENOSTI Stratege resortu Ministerstva zemědělství České republiky V souladu s výhledem do roku 2030 a na základě schváleného Redesignu erozní ohroženosti půdy v LPIS

Více

Využití BRO v zemědělství.

Využití BRO v zemědělství. Využití BRO v zemědělství. Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ Ministerstvo zemědělství,těšnov 17,117 05 PRAHA 1, e-mail: budnakova@mze.cz Strategický cíl MZe z pohledu zachování úrodnosti půduplatňování výstupů

Více

č.. 156/1998 o hnojivech ové principy

č.. 156/1998 o hnojivech ové principy Zákon č.. 156/1998 o hnojivech Klíčov ové principy Jaroslav Houček Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení registrace hnojiv Zákon a prováděcí vyhláš ášky Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech,

Více

Koncepce a politika MZe v ochraně půdy s krajiny Standardy GAEC ve vztahu k erozi

Koncepce a politika MZe v ochraně půdy s krajiny Standardy GAEC ve vztahu k erozi Koncepce a politika MZe v ochraně půdy s krajiny Standardy GAEC ve vztahu k erozi Odbor Environmentálních strategií a koordinace CC Milan Kouřil Jihlava, 05/11/2009 Ochrana půdy a krajiny Na území naší

Více

Digestát jako hnojivo

Digestát jako hnojivo Digestát jako hnojivo Ing. Veronika Večeřová Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský říjen 2008 Jak můžeme digestáty rozdělovat? podle toho z jakých vstupních surovin vzniká podle způsobu použití

Více

Ochrana půdy před erozí

Ochrana půdy před erozí Ochrana půdy před erozí Ing. Marek Batysta, Ph.D. batysta.marek@vumop.cz www.vumop.cz Degradace půdy Je ztráta či omezení schopnosti půdy plnit své přirozené funkce. Hlavní degradační procesy v ČR vodní

Více

Eroze zemědělské půdy pohledem poradce pro zemědělce Lubomír Smrček

Eroze zemědělské půdy pohledem poradce pro zemědělce Lubomír Smrček Eroze zemědělské půdy pohledem poradce pro zemědělce Lubomír Smrček Zemědělská půda význam, péče, ochrana seminář 16. 2. 2010 Sluňákov, Horka nad Moravou Pojem eroze vodní půdní svahová nadměrná potenciální

Více

Přehled změn v označení povinných požadavků na hospodaření: 2014 navazující standardy 2015

Přehled změn v označení povinných požadavků na hospodaření: 2014 navazující standardy 2015 DOBRÝ ZEMĚDĚLSKÝ A ENVIRONMENTÁLNÍ STAV PŮDY (DZES) (zdroj. MZE: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/kontroly-podminenosti-cross-compliance/dokumenty-ke-stazeni/rok- 2015/ ) Standardy Dobrého zemědělského

Více

Změny standardůdobrého zemědělského a environmentálníhostavu -GAEC pro rok -2011

Změny standardůdobrého zemědělského a environmentálníhostavu -GAEC pro rok -2011 Změny standardůdobrého zemědělského a environmentálníhostavu -GAEC pro rok -2011 Postupný náběh kontrol C-C v ČR CC SMR - A GAEC GAEC 10 + GAEC 1 GAEC 5 + poměr SP GAEC 5 + poměr SP 10 Rozšíření standardu

Více

29. 9. 2015. výstupydlepříl.č.6vyhl.č.341/2008 Sb. zákonč.156/1998sb.,ohnojivech. 4 skupiny, 3 třídy pouze mimo zemědělskou půdu

29. 9. 2015. výstupydlepříl.č.6vyhl.č.341/2008 Sb. zákonč.156/1998sb.,ohnojivech. 4 skupiny, 3 třídy pouze mimo zemědělskou půdu Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský výstupydlepříl.č.6vyhl.č.341/2008 Sb. 4 skupiny, 3 třídy pouze mimo zemědělskou půdu zákonč.156/1998sb.,ohnojivech 2 a) hnojivo látka způsobilá poskytnout

Více

Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ. e-mail: budnakova@mze.cz

Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ. e-mail: budnakova@mze.cz Vývoj české a evropské legislativy ve vztahu k organickým hnojivům, možnosti financování systémů na zpracování bioodpadů a použití organických hnojiv ze státních a evropských zdrojů, informace o proběhlých

Více

2 PLOŠNÁ OPATŘENÍ NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ

2 PLOŠNÁ OPATŘENÍ NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ 2 PLOŠNÁ OPATŘENÍ NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ ORGANIZAČNÍ OPATŘENÍ ID typ opatření Druh opatření Typ opatření y opatření Popis ORG Plošné Organizační Návrh vhodného tvaru a velikosti pozemku; trvalé zatravnění;

Více

Oddělení plateb od produkce - decoupling

Oddělení plateb od produkce - decoupling Oddělení plateb od produkce - decoupling Zachování příjmu farmářům - PP Podpora a rozvoj venkova - PRV 2 Cross Compliance udržitelné hospodaření v zemědělském podniku. 1) nedojde ke zrušení krajinných

Více

Problematika eroze v ČR. Ing. Eva Procházková, Ing. Dominika Kobzová tel:

Problematika eroze v ČR. Ing. Eva Procházková, Ing. Dominika Kobzová   tel: Problematika eroze v ČR Ing. Eva Procházková, Ing. Dominika Kobzová e-mail: kobzova@vumop.cz tel: 257 027 317 www.vumop.cz Eroze - probíhá i bez vlivu člověka - činnost člověka ji urychluje - nejvýraznější

Více

Uplatnění kompostů při zavedení odděleného sběru bioodpadu Biologicky rozložitelné odpady září 2010, Brno

Uplatnění kompostů při zavedení odděleného sběru bioodpadu Biologicky rozložitelné odpady září 2010, Brno Uplatnění kompostů při zavedení odděleného sběru bioodpadu Biologicky rozložitelné odpady 22. - 24. září 2010, Brno Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství ČR Odbor environmentální a ekologického zemědělství

Více

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Ochrana půdy a vody Taťána Vrabcová, Ondřej Holubík, Jiří Hladík, Ivan Novotný hladik.jiri@vumop.

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Ochrana půdy a vody Taťána Vrabcová, Ondřej Holubík, Jiří Hladík, Ivan Novotný hladik.jiri@vumop. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Ochrana půdy a vody Taťána Vrabcová, Ondřej Holubík, Jiří Hladík, Ivan Novotný hladik.jiri@vumop.cz PŮDA neobnovitelný přírodní zdroj plní mnoho funkcí nezbytných

Více

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Martin Mistr

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Martin Mistr Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Martin Mistr mistr.martin@vumop.cz Změny DZES 5 Nastavení Princip erozních parcel, jejich dělení Uznané půdoochranné technologie Platnost Zákres erozních

Více

GAEC / DZES. dobrý zemědělský a environmentální stav (Good Agricultural and Environmental Conditions)

GAEC / DZES. dobrý zemědělský a environmentální stav (Good Agricultural and Environmental Conditions) GAEC / DZES dobrý zemědělský a environmentální stav (Good Agricultural and Environmental Conditions) Cíl: zajištění zemědělského hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí. Jsou součástí Kontroly

Více

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. OKRUH II LEGISLATIVA Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. LEGISLATIVA nakládání s biologicky rozložitelnými odpady Biologicky rozložitelný odpad - pojmy

Více

POŽADAVKY CROSS COMPLIANCE

POŽADAVKY CROSS COMPLIANCE POŽADAVKY CROSS COMPLIANCE Podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) Ing. Lubomír Smrček 602 626 655, lubomir.smrcek@ekotoxa.cz 1. část / 1 Legislativní základ podmíněnosti přímé platby

Více

Použití a evidence hnojiv

Použití a evidence hnojiv Použití a evidence hnojiv Používání hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů v souladu se zákonem o hnojivech, zákonem o odpadech, zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu; při jejich používání

Více

GAEC a navrhování PEO v KoPÚ. Jana Podhrázská VÚMOP,v.v.i.

GAEC a navrhování PEO v KoPÚ. Jana Podhrázská VÚMOP,v.v.i. GAEC a navrhování PEO v KoPÚ Jana Podhrázská VÚMOP,v.v.i. GAEC : (Dobrý zemědělský a environmentální stav) Automatizované nastavení erozně ohrožených půd dle vztahu C = Gp R*K*LS*P Gp= 1,4,10 t/ha/rok

Více

Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy.

Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy. Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy. Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ Ministerstvo zemědělství,těšnov 17,117 05 PRAHA 1, e-mail: budnakova@mze.cz Základní podkladové materiály:

Více

Ochrana půdy a vody ve vztahu k plánování v krajině

Ochrana půdy a vody ve vztahu k plánování v krajině Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Ochrana půdy a vody ve vztahu k plánování v krajině RNDr. Pavel Novák, Ph.D. 25.9.2015 Lednice Půda: Je médium pro růst rostlin Je stabilizátorem globálních

Více

kontroly podmíněnosti v roce 2011 GAEC, nové SMR, PRV, AEO

kontroly podmíněnosti v roce 2011 GAEC, nové SMR, PRV, AEO kontroly podmíněnosti v roce 2011 GAEC, nové SMR, PRV, AEO Ing. Jitka Tvrzníková metodik ÚZEI Praha pracoviště Liberec Plán kontrol podmíněnosti pro DO Počet vybraných subjektů rok 2011 % vybraných subjektů

Více

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pozemkové úpravy. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pozemkové úpravy. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pozemkové úpravy Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Model integrované ochrany půdy, vody a krajiny Půda: Je médium pro růst rostlin Je stabilizátorem globálních ekosystémů

Více

GAEC- jako nástroj ochrany půdy. Legislativní předpisy ve vazbě na ochranu půdy proti erozi

GAEC- jako nástroj ochrany půdy. Legislativní předpisy ve vazbě na ochranu půdy proti erozi GAEC- jako nástroj ochrany půdy Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ Ministerstvo zemědělství,těšnov 17, 117 05 PRAHA 1, e-mail: budnakova@mze.cz Legislativní předpisy ve vazbě na ochranu půdy proti erozi Zásadní

Více

Podklad pro pracovní skupinu CROSS COMPLIANCE NÁVRHY K ÚČINNĚJŠÍ OCHRANĚ PŮDY

Podklad pro pracovní skupinu CROSS COMPLIANCE NÁVRHY K ÚČINNĚJŠÍ OCHRANĚ PŮDY Podklad pro pracovní skupinu CROSS COMPLIANCE NÁVRHY K ÚČINNĚJŠÍ OCHRANĚ PŮDY 29. 6. 2016 Úvod cíl Cílem chystaných změn vybraných standardů Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES), konkrétně

Více

Kontroly podmíněnosti. Ing. Martin MISTR, PhD. ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství

Kontroly podmíněnosti. Ing. Martin MISTR, PhD. ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství Kontroly podmíněnosti Ing. Martin MISTR, PhD. ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství Obsah přednášky Jak bylo Zkušenosti z prvního roku Jak je Nové podmínky GAEC Jak bude? Nové směrnice

Více

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Degradační procesy Erozní ohroženost dle GAEC 2 Redesign vrstvy erozní ohroženosti Monitoring eroze Informační podpora Vhodná opatření pro ochranu půdy proti erozi 2 Výzkumný ústav meliorací a ochrany

Více

Problematika podmínek dobrého zemědělského a enviromentálního stavu. Okresní agrární komora Kroměříž

Problematika podmínek dobrého zemědělského a enviromentálního stavu. Okresní agrární komora Kroměříž Zvyšování efektivnosti hospodaření a konkurenceschopnost zemědělských podniků Problematika podmínek dobrého zemědělského a enviromentálního stavu Okresní agrární komora Kroměříž Kontrola podmíněnosti -

Více

Ochrana půdy, vody a krajiny

Ochrana půdy, vody a krajiny Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Ochrana půdy, vody a krajiny Ing. Jiří Hladík, Ph.D. , vody a krajiny Půda: Je médium pro růst rostlin Je stabilizátorem globálních ekosystémů Zadržuje

Více

Prezentace ze seminářů

Prezentace ze seminářů Nová eroze 2019 Jiří Kumšta Akreditovaný poradce MZe Spolupracuji s výzkumným ústavem rostlinné výroby Ruzyně https://www.vurv.cz/ Poradenská činnost pro zemědělce Evidenci pastvy, hnojení a chemických

Více

Zjištění: Kontrolovaný subjekt nepředložil dne fyzicky žádné doklady požadované pro

Zjištění: Kontrolovaný subjekt nepředložil dne fyzicky žádné doklady požadované pro Kontrolní list - Ekologické zemědělství Příloha č.... k protokolu o kontrole Nařízení rady (ES) č.834/2007 Nařízení komise (ES) č.889/2008 Nařízení vlády č.76/2015 Sb. Nařízení vlády č.262/2012 Sb. Zákon

Více

Vodní eroze, jednotný koncept protierozní ochrany od roku 2018

Vodní eroze, jednotný koncept protierozní ochrany od roku 2018 Vodní eroze, jednotný koncept protierozní ochrany od roku 2018 1 Obsah Protierozní vyhláška Cíl Principy Protierozní kalkulačka Metodika Příklad výpočtu Redesign Principy DZES 5 Monitoring eroze 2 Protierozní

Více

Protierozní ochrana půdy

Protierozní ochrana půdy Protierozní ochrana půdy z pohledu legislativy od roku 2019 Ing. Martin Mistr, Ph.D. mistr.martin@vumop.cz Ochrana zemědělského půdního fondu Legislativní předpisy Obecně závazné právní předpisy (zákony,

Více

Půdoochranné technologie. Ing. Jan Srbek, Ing. Martin Berka Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.

Půdoochranné technologie. Ing. Jan Srbek, Ing. Martin Berka Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Půdoochranné technologie Ing. Jan Srbek, Ing. Martin Berka Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Eroze I. - proces rozrušování a transportu objektů na zemském povrchu - přirozený přírodní jev

Více

EROZE PŘÍČINY A OPATŘENÍ

EROZE PŘÍČINY A OPATŘENÍ EROZE PŘÍČINY A OPATŘENÍ Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. Eroze půdy Lze členit podle různých parametrů příčina, mechanismus, Důležité je členění vodní eroze podle rychlosti. NORMÁLNÍ x ZRYCHLENÁ eroze je jevem

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy OCHRANA A DEGRADACE PŮDY Základy pedologie a ochrana půdy 10. přednáška Ochrana půdy: zachování půdy jako výrobního prostředku a součásti životního prostředí zachování nebo obnova funkcí půdy zabránění

Více

Nové nastavení podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC)

Nové nastavení podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) Nové nastavení podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) Ing. Jaroslav Hudáček Ministerstvo zemědělství Oddělení koordinace Cross Compliance 2011 Kontrola podmíněnosti Cross Compliance

Více

GAEC. Podmínky DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU. platné od 1. 1. 2010. Vydalo Ministerstvo zemědělství. Těšnov 17, 117 05 Praha 1

GAEC. Podmínky DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU. platné od 1. 1. 2010. Vydalo Ministerstvo zemědělství. Těšnov 17, 117 05 Praha 1 GAEC Podmínky DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU platné od 1. 1. 2010 KONTAKTY: Ministerstvo zemědělství ČR Těšnov 17, 117 05 Praha 1 Telefon: 221 811 111 Email: cross-compliance@mze.cz www.mze.cz

Více

Opatření k ochraně půdy Novinky v protierozní ochraně od roku Strategie MZe do roku Strategie MZe do roku půda

Opatření k ochraně půdy Novinky v protierozní ochraně od roku Strategie MZe do roku Strategie MZe do roku půda Opatření k ochraně půdy Novinky v protierozní ochraně od roku 2018 Ing. Marek Batysta, Ph.D. Strategie MZe do roku 2030 Strategie MZe do roku 2030 - půda Ochrana půdy v rámci resortní i meziresortní spolupráce

Více

Ochrana vody v kontrole podmíněnosti (cross compliance)

Ochrana vody v kontrole podmíněnosti (cross compliance) Praha, 26.2.2009 Ochrana vody v kontrole podmíněnosti (cross compliance) Jan Klír VÚRV, v.v.i. klir@vurv.cz tel. 603 520 684 Ochrana vody v kontrole podmíněnosti (cross compliance) Zákon č. 254/2001 Sb.,

Více

PŮDA. Ochrana půdy v praxi (CZ) Degradace půdy. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.

PŮDA. Ochrana půdy v praxi (CZ) Degradace půdy. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Ochrana půdy v praxi (CZ) Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. PŮDA neobnovitelný přírodní zdroj plní mnoho funkcí nezbytných pro lidskou činnost a pro přežití ekosystémů

Více

Novinky v Cross Compliance a přímých platbách. Ministerstvo zemědělství

Novinky v Cross Compliance a přímých platbách. Ministerstvo zemědělství Novinky v Cross Compliance a přímých platbách Ministerstvo zemědělství Jednotná žádost 2016 Opatření Počet žádostí Rok 2015 Rok 2016 Výměra Počet žádostí Výměra SAPS 29 031 3 542 548,31 29 649 3 542 354,71

Více

Seminář Okresní agrární komora Kroměříž

Seminář Okresní agrární komora Kroměříž Seminář Okresní agrární komora Kroměříž Protierozní ochrana zemědělské půdy z pohledu zemědělského podniku Legislativa a podmínky zemědělského podnikání Protierozní ochrana v zemědělském podniku Plnění

Více

Půda a organická hmota. Praktické zkušenosti s používáním kompostů

Půda a organická hmota. Praktické zkušenosti s používáním kompostů Půda a organická hmota Praktické zkušenosti s používáním kompostů 26.1.2016 KOMPOST KOMPOST je organické hnojivo obsahující stabilizované organické látky a rostlinné živiny získaný řízeným biologickým

Více

Důležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková

Důležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Důležitost organické hmoty v půdě Organická složka Podpora tvorby agregátů Zásobárna živin

Více

Půdoochranné technologie a jejich vliv na vodní erozi

Půdoochranné technologie a jejich vliv na vodní erozi Půdoochranné technologie a jejich vliv na vodní erozi Barbora Badalíková Zemědělský výzkum spol. s r.o. Troubsko, Česká republika Troubsko, 20. března 2018 Nevhodné hospodaření na půdě Intenzivní orba

Více

Nakládání s BRO, VŽP a upravenými kaly

Nakládání s BRO, VŽP a upravenými kaly Solenice, 28.02.2012 Nakládání s BRO, VŽP a upravenými kaly Jan Klír, Lada Kozlovská Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně klir@vurv.cz; kozlovska@vurv.cz tel. 603 520 684, 733 375 632

Více

OPATŘENÍ AEKO A EZ VE VZTAHU K PŮDĚ

OPATŘENÍ AEKO A EZ VE VZTAHU K PŮDĚ OPATŘENÍ AEKO A EZ VE VZTAHU K PŮDĚ Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Ing. Josef Makovský, Ph.D. 13. října 2017 Obsah prezentace Agroenvironmentálně klimatická

Více

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

Půdní úrodnost, výživa a hnojení Půdní úrodnost, výživa a hnojení Faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin Přírodní faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin významně ovlivňují úspěch či neúspěch budoucí rostlinné produkce. Ovlivňují se

Více

Kontroly podmíněnosti pro nové období SZP od Oddělení koordinace Cross Compliance Ministerstvo zemědělství ČR

Kontroly podmíněnosti pro nové období SZP od Oddělení koordinace Cross Compliance Ministerstvo zemědělství ČR Kontroly podmíněnosti pro nové období SZP od 1. 1. 2015 Oddělení koordinace Cross Compliance Ministerstvo zemědělství ČR Kontroly podmíněnosti pro nové období SZP od 1. 1. 2015 Dne 8.12.2014 schváleny

Více

Změny v požadavcích podmíněnosti v novém programovacím období. Ing. Lubomír Smrček, lub.smrcek@gmail.com, 776 017 517

Změny v požadavcích podmíněnosti v novém programovacím období. Ing. Lubomír Smrček, lub.smrcek@gmail.com, 776 017 517 Změny v požadavcích podmíněnosti v novém programovacím období Ing. Lubomír Smrček, lub.smrcek@gmail.com, 776 017 517 Legislativa podmíněnosti od 2015 Legislativa: Nařízení Evropského parlamentu a Rady

Více

Ekologické zemědělství a komposty Ing. T. Zídek Ph.D.

Ekologické zemědělství a komposty Ing. T. Zídek Ph.D. Ekologické zemědělství a komposty Ing. T. Zídek Ph.D. S využitím podkladů Ing. Vopravila Ph.D., VÚMOP Praha Charakteristiky zemědělských půd z hlediska jejich retence a způsobu hospodaření Celková možná

Více

ROZKLAD SLÁMY. František Václavík PRP Technologies Srpen Produkce živin na farmě Rostlinná výroba. VÝNOS v t/ha N P 2

ROZKLAD SLÁMY. František Václavík PRP Technologies Srpen Produkce živin na farmě Rostlinná výroba. VÝNOS v t/ha N P 2 ROZKLAD SLÁMY František Václavík PRP Technologies Srpen 2016 Produkce živin na farmě Rostlinná výroba PLODINA VEDLEJŠÍ PRODUKT OBSAH ŽIVIN v % PRODUKCE ŽIVIN v kg/ha DRUH VÝNOS v t/ha N P 2 O 5 K 2 O N

Více

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ DIGESTÁTY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ DIGESTÁTY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ DIGESTÁTY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ Co je digestát Digestát je fermentační zbytek po anaerobní digesci vstupních materiálů při výrobě bioplynu v bioplynové

Více

LEGISLATIVNÍ PODKLADY PRO VERMIKOMPOSTOVÁNÍ

LEGISLATIVNÍ PODKLADY PRO VERMIKOMPOSTOVÁNÍ LEGISLATIVNÍ PODKLADY PRO VERMIKOMPOSTOVÁNÍ Aleš Hanč hanc@af.czu.cz Projekt NAZV QJ1530034 Legislativní podklady pro větší uplatnění kompostů, zejména vermikompostu, na zemědělskou půdu (2015-2018) Vermikompostování

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2009 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 152 Rozeslána dne 31. prosince 2009 Cena Kč 70, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2009 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 152 Rozeslána dne 31. prosince 2009 Cena Kč 70, O B S A H : Ročník 2009 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 152 Rozeslána dne 31. prosince 2009 Cena Kč 70, O B S A H : 473. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství

Více

Degradace půd erozí v podmínkách změny klimatu a možnosti jejího omezení

Degradace půd erozí v podmínkách změny klimatu a možnosti jejího omezení Degradace půd erozí v podmínkách změny klimatu a možnosti jejího omezení Problémové okruhy řešené v rámci dílčí metodiky: Analýza výskytu erozně nebezpečných dešťů Klimatické podmínky rozvoje erozních

Více

Portál farmáře. Podklady pro školení. Říjen Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Portál farmáře. Podklady pro školení. Říjen Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Portál farmáře Eroze v LPIS Podklady pro školení Říjen 2010 PV-Agri s.r.o. 2010 http://www.pvagri.cz pvagri@pvagri.cz

Více

Úvod. Čl. 1 Účel Zásad

Úvod. Čl. 1 Účel Zásad Z á s a dy s p r á v n é z e m ě d ě l s k é p r a x e p r o o c h r a n u v o d Úvod Cílem směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (nitrátová směrnice)

Více

Změny týkající se GAEC 2 a 6 Chvalčov, 12.9.2013

Změny týkající se GAEC 2 a 6 Chvalčov, 12.9.2013 Změny týkající se GAEC 2 a 6 Chvalčov, 12.9.2013 Lubomír Smrček 776 017 517 lub.smrcek@gmail.com.cz Změny týkající se GAEC 6 Změna právní úpravy ochrany dřevin a jejich kácení: Původní právní úprava: zákon

Více

Představení studie pro Mze Management využití kompostu vyrobeného z bioodpadu na zemědělských plochách - slabě a silně ohrožených erozí

Představení studie pro Mze Management využití kompostu vyrobeného z bioodpadu na zemědělských plochách - slabě a silně ohrožených erozí Inovace technologií při kompostování, využití kompostu a ochrana půdy Náměšť nad Oslavou 21. září 2018 Představení studie pro Mze Management využití kompostu vyrobeného z bioodpadu na zemědělských plochách

Více

Nové půdoochranné technologie při pěstování brambor

Nové půdoochranné technologie při pěstování brambor Nové půdoochranné technologie při pěstování brambor Růžek Pavel 1, Kusá Helena 1, Kasal Pavel 2, Kobzová Dominika 3, Šedek Antonín 4 1 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha 2 Výzkumný ústav bramborářský

Více

Půda je přírodním útvarem, který vzniká z povrchových zvětralin zemské kůry a ze zbytků organické hmoty.

Půda je přírodním útvarem, který vzniká z povrchových zvětralin zemské kůry a ze zbytků organické hmoty. Půda Půda je přírodním útvarem, který vzniká z povrchových zvětralin zemské kůry a ze zbytků organické hmoty. neobnovitelný přírodní zdroj tvorba půdy je velmi pomalá degradace či destrukce rychlá a často

Více

Název projektu: Školení v rámci zemědělské a lesnické činnosti 2014 Reg.č. projektu: 13/018/1310b/131/000199. Financováno z Programu rozvoje venkova

Název projektu: Školení v rámci zemědělské a lesnické činnosti 2014 Reg.č. projektu: 13/018/1310b/131/000199. Financováno z Programu rozvoje venkova Název projektu: Školení v rámci zemědělské a lesnické činnosti 2014 Reg.č. projektu: 13/018/1310b/131/000199 Financováno z Programu rozvoje venkova NOVELA NITRÁTOVÉ SMĚRNICE Fugát (tekutý podíl po separaci

Více

Trénink o dobré praxi ochrany půdy. KONFERENCE 14. 16.5.2014 v Lednici

Trénink o dobré praxi ochrany půdy. KONFERENCE 14. 16.5.2014 v Lednici Trénink o dobré praxi ochrany půdy KONFERENCE 14. 16.5.2014 v Lednici kvalita půdy jaro na Vysočině jarní porosty na Vysočině Ohrožení půdy nejen na Vysočině Ohrožení půdy Změna zemědělské politiky po

Více

Změny v provádění nitrátové směrnice pro rok 2012

Změny v provádění nitrátové směrnice pro rok 2012 Změny v provádění nitrátové směrnice pro rok 2012 Novela NV 103/2003 Sb. Co bude novela NV 103/2003 Sb. obsahovat: Revize zranitelných oblastí (ZOD) Revize akčního programu Současný stav: MŽP zahájilo

Více

Umění dívat se na půdu Půda pohledem odborníka a zemědělce

Umění dívat se na půdu Půda pohledem odborníka a zemědělce Umění dívat se na půdu Půda pohledem odborníka a zemědělce Příbor 12.10.2017 Ing. Hutař Martin PRO-BIO obchodní spol. s.r.o, VH Agroton, s.r.o. a Ing. Jiří Urban, ÚKZÚZ Brno EZ v praxi osnova prezentace

Více

Kontrola podmíněnosti (cross compliance)

Kontrola podmíněnosti (cross compliance) Kontrola podmíněnosti (cross compliance) Kontrolované požadavky platné pro rok 2009 Schváleno dne 13.11.2008 MZe 2008 č.j. 40854/2008:180 00 oblastí pro účely Kontroly podmíněnosti Oblasti kontrolované

Více

Priority Ministerstva zemědělství v rámci ochrany půdy. Ing. Petr Jílek Ministerstvo zemědělství, Těšnov 17, PRAHA 1,

Priority Ministerstva zemědělství v rámci ochrany půdy. Ing. Petr Jílek Ministerstvo zemědělství, Těšnov 17, PRAHA 1, Priority Ministerstva zemědělství v rámci ochrany půdy Ing. Petr Jílek Ministerstvo zemědělství, Těšnov 17,117 05 PRAHA 1, e-mail: petr.jilek@mze.cz 1 Priority ochrany půdy z pohledu Strategie Ministerstva

Více

Vliv kompostu na kvalitu půdy

Vliv kompostu na kvalitu půdy Okruh IV Vliv kompostu na kvalitu půdy Ing. Lucie Valentová, Ph.D. Ing. Květuše Hejátková ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. Proč se zabývat BIODEGRADABILNÍM MATERIÁLEM Ochrana životního

Více

Ochrana půdy včr se zaměřením na GAEC a dotační politiku

Ochrana půdy včr se zaměřením na GAEC a dotační politiku Ochrana půdy včr se zaměřením na GAEC a dotační politiku Ing. Marek Batysta, Ph.D. batysta.marek@vumop.cz www.vumop.cz Funkce půdy Produkční funkce půdy fixace rostlin výživa rostlin (voda, živiny) Kulturní

Více

Krajinné prvky definice, ochrana, evidence a možnosti finančních podpor

Krajinné prvky definice, ochrana, evidence a možnosti finančních podpor Krajinné prvky definice, ochrana, evidence a možnosti finančních podpor Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí DEFINICE KRAJINNÝCH PRVKŮ (KP) Krajinný prvek

Více

RUSLE revidovaná MUSLE - modifikovaná

RUSLE revidovaná MUSLE - modifikovaná 6. přednáška PREDIKCE EROZNÍCH PROCESŮ (Universáln lní rovnice ztráty ty půdy p USLE principy výpočtu) modifikace: RUSLE revidovaná MUSLE - modifikovaná proč predikce??? abych mohl pochopit proces a navrhnout

Více

Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.

Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Hlavní činnost Základním účelem veřejné výzkumné instituce VÚMOP, v.v.i. je rozvoj vědního poznání v oborech komplexních meliorací, pedologie a

Více

Aktuální problémy vymezování OPVZ a způsob hospodaření. Pavel Novák Vyškov

Aktuální problémy vymezování OPVZ a způsob hospodaření. Pavel Novák Vyškov Aktuální problémy vymezování OPVZ a způsob hospodaření Pavel Novák Vyškov 26.10. Ochrana vodních zdrojů Aktuálně existují v praxi současně PHO i OP, novelou zákona o vodách nedošlo ke zrušení PHO!!! u

Více

Zpracování půdy přispívající k omezení povrchového odtoku vody a smyvu zeminy. prof. Ing. Josef Hůla, CSc. (ČZU v Praze)

Zpracování půdy přispívající k omezení povrchového odtoku vody a smyvu zeminy. prof. Ing. Josef Hůla, CSc. (ČZU v Praze) Zpracování půdy přispívající k omezení povrchového odtoku vody a smyvu zeminy prof. Ing. Josef Hůla, CSc. (ČZU v Praze) ZPRACOVÁNÍ PŮDY Z HLEDISKA PODNEBÍ, HLOUBKY KYPŘENÍ, ROZMÍSTĚNÍ ROSTLINNÝCH ZBYTKŮ

Více

Problematika půdy a její ochrany. Jan Vopravil

Problematika půdy a její ochrany. Jan Vopravil Problematika půdy a její ochrany Jan Vopravil PŮDA neobnovitelný přírodní zdroj plní mnoho funkcí nezbytných pro lidskou činnost a pro přežití ekosystémů degradace půd může být velmi rychlá, přitom procesy

Více

Postoj Ministerstva zemědělství k problematice využívání bioodpadů v zemědělství

Postoj Ministerstva zemědělství k problematice využívání bioodpadů v zemědělství Postoj Ministerstva zemědělství k problematice využívání bioodpadů v zemědělství Ing. Kateřina Skanderová Oddělení OZE a environmentálních strategií Odbor environmentální a ekologického zemědělství Ministerstvo

Více

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Vitalita půdy a škody způsobené suchem Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Výzkumy v oblasti sucha na VÚMOP, v.v.i. Cílený výzkum sucha na VÚMOP, v.v.i. cca od roku

Více

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. PETR KARÁSEK

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. PETR KARÁSEK Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. PETR KARÁSEK Pöyry Environment a.s. hlavní zpracovatel Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v.v.i. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Povodí

Více

Kvalita kompostu. certifikace kompostáren. Zemědělská a ekologická regionální agentura

Kvalita kompostu. certifikace kompostáren. Zemědělská a ekologická regionální agentura Kvalita kompostu certifikace kompostáren Zemědělská a ekologická regionální agentura www.zeraagency.eu Externí zdroje živin a organické hmoty odpady ODPAD ODPAD je každá movitá věc, které se osoba zbavuje

Více

Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu. Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko

Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu. Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Infiltrace vsak vody do půdy Infiltrační schopnost půdy představuje jeden z významných

Více

METODA STANOVENÍ RIZIKOVÝCH LOKALIT Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY A VODY V ZEMĚDĚLSKY VYUŽÍVANÉ KRAJINĚ

METODA STANOVENÍ RIZIKOVÝCH LOKALIT Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY A VODY V ZEMĚDĚLSKY VYUŽÍVANÉ KRAJINĚ METODA STANOVENÍ RIZIKOVÝCH LOKALIT Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY A VODY V ZEMĚDĚLSKY VYUŽÍVANÉ KRAJINĚ PETR KARÁSEK JANA PODHRÁZSKÁ Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. METODA STANOVENÍ RIZIKOVÝCH

Více

Technika ošetřování půd uváděných do klidu

Technika ošetřování půd uváděných do klidu Technika ošetřování půd uváděných do klidu S ohledem na to, že na plochách půd uváděných do klidu není žádoucí přirozený úhor s ponecháním půdy svému osudu s následným nebezpečím zaplevelení a růstu různých

Více

Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy.

Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy. Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy. Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ Ministerstvo zemědělství,těšnov 17,117 05 PRAHA 1, e-mail: budnakova@mze.cz Základní podkladové materiály:

Více

CROSS COMPLIANCE Požadavky GAEC Krnov Ing. Pavel Stonawský

CROSS COMPLIANCE Požadavky GAEC Krnov Ing. Pavel Stonawský CROSS COMPLIANCE Požadavky GAEC Krnov 24. 11. 2010 Ing. Pavel Stonawský pavel.stonawsky@seznam.cz. Zkratky SZP Společná zemědělská politika SMR - Zákonné požadavky na hospodaření SSP Oddělená platba za

Více

Bilance půdní organické hmoty aplikace pro praxi

Bilance půdní organické hmoty aplikace pro praxi Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Oddělení pedologie a ochrany půdy Bilance půdní organické hmoty aplikace pro praxi Ing. David Řeháček VUMOP 2016 Význam půdních organických hmot Dehumifikace

Více

Půda jako dar. a jak s tímto vzácným darem zacházíme. Miroslav Florián zástupce ředitele ředitel Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno

Půda jako dar. a jak s tímto vzácným darem zacházíme. Miroslav Florián zástupce ředitele ředitel Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno Půda jako dar a jak s tímto vzácným darem zacházíme Miroslav Florián zástupce ředitele ředitel Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno Některé současné rysy zemědělství v ČR produkce s minimální přidanou

Více

STARÉ ZÁTĚŽE. ÚKZÚZ sleduje hladiny obsahů hladiny obsahů (nikoli hladiny kontaminace) RP a látek v zemědělských půdách

STARÉ ZÁTĚŽE. ÚKZÚZ sleduje hladiny obsahů hladiny obsahů (nikoli hladiny kontaminace) RP a látek v zemědělských půdách STARÉ ZÁTĚŽE (www.mzp.cz, 1. 9. 2014) Za starou ekologickou zátěž je považována závažná kontaminace horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými

Více

AZZP, výživářské pokusy a význam hnojiv

AZZP, výživářské pokusy a význam hnojiv AZZP, výživářské pokusy a význam hnojiv Miroslav Florián Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Lidstvo, produkce potravin a půda Světová populace přes 7 miliard Produkce potravin roste Výměra

Více