Zápis ze 4. diskusního fóra č. 9 domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem

Transkript

1 Diskusní fórum pracovní skupiny č. 9 v rámci projektu Efektivní naplňování střednědobého plánu v podmínkách MSK, reg. č. CZ /0.0/0.0/15_007/ Zápis ze 4. diskusního fóra č. 9 domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem Datum konání: Facilitátoři: Květa Staňková, Jiří Hořínek Téma: Nastavení modelu sociální služby Specifikace nepříznivých sociálních situací zájemce o poskytování služby DS, DZR Řešení krize Představení účastníků, uvedení tématu: Shrnutí, co již bylo diskutováno na dosavadních třech setkáních: Témata, která již byla diskutována: personální zajištění služby, doprovázení umírajícího jak vytvářet prostor pro důstojné prožití přirozené etapy závěru života, aspekty ekonomického zajištění služby. Historie: V období 3/14 až 10/15 probíhal Individuální projekt MSK Evaluace poskytování sociálních služeb, ze kterého vzešly modely jednotlivých sociálních služeb včetně Domovů pro seniory (DS) a Domovů se zvláštním režimem (DZR). Cílem současných diskuzních fór je mimo jiné aktualizovat modely sociálních služeb. Modely z minulého projektu jsou podpůrné a slouží jako odrazový materiál pro naši současnou práci v diskuzních fórech. I. Diskutovaná oblast dnešního fóra: Specifikace nepříznivé sociální situace, s jakými potřebami člověk přichází žádat o pobytovou službu s ohledem na charakter služeb DS a DZR. - Osamělost, odstrčení (vyloučení) ze společenského života. Ztráta sociálních vazeb, nedostupnost duchovní péče. - Vysoký věk. - Závažné zdravotní potíže: dlouhodobě zhoršený zdravotní stav, potíže psychiatrického rázu, potíže způsobené různými formami demence aj. - Ztráta schopnosti pečovat o sebe. 1

2 - Není nikdo, kdo by se postaral; není vůle okolí pomáhat; pečující už péči nezvládá nebo onemocní, zemře. - Zdravotní péče není dostupná. - Náročné nevyhovující podmínky bydlení, nedostupnost nepřístupnost životně nezbytných zdrojů (bariérové sociální příslušenství, nelze se dostat ven z pokoje, topení v kamnech se stalo příliš náročným a další). - Ztráta přístřeší exekuce, neschopnost hradit nájem, energie, nebýt na obtíž. - Nedostupnost potřebných terénních služeb. - Špatná sociální situace - zvláště finanční tíseň ve spojení se zdravotními potížemi: chudoba, neutáhne náklady na celkové zajištění živobytí, na udržení domácnosti, nemá na zaplacení terénní služby ad. - Nemá se kam vrátit: z LDN či jiných léčeben, z azylových domů, musí opustit ubytovnu, je na ulici. - Stále přetrvává praxe, kdy jsou podávány žádosti pro zajištění péče v budoucnu pro případ, že to bude jednou potřeba. Mnohdy má jeden člověk podanou žádost do více zařízení. Shrnutí: - Ztráta schopnosti pečovat o sebe, závažný dlouhotrvající zdravotní stav při nedostupnosti adekvátní terénní aj. odpovídající péče, je oprávněným důvodem pro využívání pobytových služeb typu DS a DZR. Vysoký věk sám o sobě ještě neznamená, že člověk se ocitl v nepříznivé sociální situaci a nemůže být proto samozřejmostí pro využívání pobytových sociálních služeb. - Sociální služby tohoto typu nemohou nahrazovat sociální práci a jiné služby, které mají v terénu řešit bydlení, zdravotní péči, finanční záležitosti a reagovat na jevy, které se v obcích vyskytují. Zvlášť diskutované byly situace, které mnozí poskytovatelé v praxi řeší: 1. Je prostředí domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem určené seniorům vhodné pro mladé lidi? Jsou tyto služby schopné reagovat na odlišné potřeby mladého člověka a zajistit tak širokou škálu odpovídajících činností? Příklady z praxe: Žena v seniorském věku pečovala o svého syna s mentálním postižením. Sama však již potřebovala větší péči. Oba spolu začali využívat služby domova pro seniory s tím, že syn bude využívat službu pouze přechodně po nezbytně nutnou dobu, než se poskytovateli podaří vykomunikovat vhodnou návaznou službu. Syn dnes žije v zařízení, kde jsou mladší lidé, a které více odpovídá jeho potřebám. Muž 45 let, těžký stav po úraze, po ½ roce se jeho stav zlepšil, stávající zařízení již neodpovídalo na jeho potřeby. Nyní žije v jiném pobytovém zařízení, kde poskytují péči lidem s podobnými potřebami. V zařízení byla umístěna matka s dcerou s mentálním postižením, dcera využívala ambulantní sociální služby, ale bydlela s matkou. Některé Domovy přijímají manželské páry, s oběma uzavírají smlouvu, přestože péči vyžaduje pouze jeden z nich. Možná je inspirace v hospicích, kde je pro partnera klienta vytvořeno zázemí, aby spolu mohli být v soukromí co nejvíce. S partnerem klienta se smlouva neuzavírá. 2

3 Z diskuze vyplynulo: - Dosud není zavedený účinný systém sociální práce na obcích tak, aby byla řešena situace člověka v jeho přirozeném domácím rodinném prostředí. - Poskytnutí služby v pobytových zařízeních primárně určených seniorům je výjimečně možné i mladšímu člověku, tj. mimo vymezený okruh osob. Vždy se však jedná o výjimečnou situaci. - Lze učinit výjimku a poskytnout péči i tomu, kdo je mimo vymezený okruh osob, avšak od počátku, tj. od momentu jednání se zájemcem, je nutno adekvátně reagovat na zcela specifické potřeby tohoto člověka (které jsou jiné, než které mají lidé v seniorském věku), komunikovat s návaznými službami (nejen sociálními) a pomáhat AKTIVNĚ tuto situaci řešit. - Požadavek na pružnost legislativy ve smyslu, aby služba mohla legitimně reagovat na oprávněné potřeby člověka, i když nespadá do její cílové skupiny. Častým důvodem je nezbytnost zajištění 24 h péče v pobytovém zařízení, avšak zařízení, které by odpovídalo věku, není dostupné - Je nezbytné zpracovat a cíleně pracovat s Plánem přechodu, většinou se jedná o dlouhodobý proces. - Důležité je vyhodnotit každou situaci jako svébytnou a individuálně reagovat na situaci, která není běžná. Služba musí prokázat, že jednala aktivně a také, že okamžitě začala komunikovat s návaznými službami. Okruh osob je v hledáčku inspektorů, proto by prospěla společná setkávání inspektorů s poskytovateli k ujasňování si pohledů na nejedno-značné situace: - Inspekce řeší i výjimky, ale musí být jasně zaznamenán celý proces, musí být zřejmá sociální práce, že služba reaguje na potřeby klienta. - Musí být vidět, že potřeby klienta jsou uspokojovány a prokázat, že se s klientem dál spolupracuje. - Legislativu včetně standardů kvality chápat jako rámec. Důležitý je konkrétní přístup a vyhodnocení dané situace v souvislosti s vymezením cílové skupiny, které je služba určena. 2. Zvlášť diskutovaným tématem je přetrvávající praxe, která se těžko dokazuje, a to je nepřijetí do DS nebo DZR, když má oprávněný zájemce malý příjem, nemá přiznaný příspěvek na péči alespoň ve III. stupni, a také tehdy, když má v dokumentaci uvedeno, že BYL závislý na alkoholu. Téměř žádné zařízení nechce zajišťovat službu lidem např. se závislostí na návykových látkách, s nízkým příjmem, bez příspěvku na péči, se závažným psychiatrickým onemocněním aj. 3

4 II. diskutované téma: Co způsobí krizi? Diskutující považují za nejpalčivější otázku PERSONÁLNÍ zajištění služby. Týká se pracovníků na všech pozicích: pracovníků v sociálních službách, zdravotníků, provozního personálu. - Nízké platové ohodnocení. - Nedostatek odliv pracovníků, fluktuace, nelze propustit nekvalitní, protože noví nejsou. - Vzdělání: u pracovníků v sociálních službách nestačí jakékoli vzdělání ani požadovaný akreditovaný kvalifikační kurz v rozsahu 150 výukových hodin (který nejenže je různé úrovně, ale navíc ne vždy odpovídá požadované praxi). Návrh: prestiž pracovníků v sociálních službách a zvýšení jejich kvalifikace posílí VZDĚLÁVÁNÍ V OBORU. Je zde reálný požadavek na zavedení oboru na odborných školách (dvouleté čtyřsemestrální vzdělání propojeného s dostatečně dotovanou odvedenou praxí). Současný stav a důsledek nedostatečného vzdělání: Pracovníci v sociálních službách mají velkou zodpovědnost nejen za zajišťování kvalifikované a kvalitní bezpečné péče, ale je na ně kladena i administrativní zátěž: v roli klíčových pracovníků vedou individuální plánování, záznamy o poskytování sociální služby ad. Většinová praxe: Záznamy dělají pracovníci na nočních směnách nebo si berou spisy domů. Zátěže je tolik, že během dne to nestíhají. Přestože je jim poskytována podpora, mnozí tomu nejsou s to porozumět. Příklad praxe: individuální plány vedou a klíčové pracovníky koordinují sociální pracovníci, s tím však souvisí navýšení počtu sociálních pracovníků. Bazální poměr pracovníků k počtu uživatelů nelze taxativně stanovit. Je nutné reagovat na potřeby uživatelů, které jsou v různých službách odlišné a mnohdy zcela specifické (s Alzheimerovou chorobou a různými formami demence, s psychiatrickým onemocněním, většinou se závažnými zdravotními potížemi vč. smyslového postižení, po CMP, úrazech ad.). Návrhy částečného řešení krizového stavu: Diskutující se shodli, že ke krizi dochází, když chybí 5 10% personálu. Je ohrožena základní péče o uživatele, riziko omezení základních činností. Nejprve by došlo k omezení aktivizačních činností. V této situaci by se pracovalo se zapojením rodinných příslušníků, dobrovolníků ad. - Více propojovat terénní péči s pobytovou službou - Definovat základní úroveň zajištění péče, a situaci, kdy by již reálně došlo k ohrožení. Každý poskytovatel má přístup k různým zdrojům. Je to individuální. Tyto situace mít zpracované ve standardu č. 14 nouzové a havarijní situace. - Stabilizovat financování. Ustanovit povinnost obcí přispívat na svého občana (ta obec, odkud klient přichází). 4

5 Co ještě na diskuzním fóru zaznělo a je hodno pozornosti: - Není důležité, jak službu nazveme. Už dnes jsou studie, kde se uvádí, že v domovech pro seniory jsou lidé se stejně závažným zdravotním stavem i těžším, jako v domovech se zvláštním režimem. Záleží na kvalitním personálním zajištění a na dostupnosti. Cesta je posílit terénní a asistenční službu. Když bude dobře zabezpečená a dostupná i finančně, lidé nebudou tolik vyhledávat pobytovou službu. - Otázka pro registrační orgán: jestliže se setře rozdíl mezi DS a DZR, vznikne nová služba? Každý člověk, kterému je poskytována sociální služba, je pro město závazkem financování. Změny jsou hodně těžkopádné. Když se vyžaduje změna např. v počtu pracovníků, musí být podána žádost v Registru, k tomu se vyžaduje vyjádření města, aby to bylo v souladu se Střednědobým plánem. Proces schvalování změn se tak stává dlouhodobým z pohledu dalšího financování služby přes snahu Kraje vytvořit prostor pro změny v rozmezí %. Především je situace svízelná pro sociální služby s malým počtem zaměstnanců. Zpracovala K. Staňková s využitím podkladů P. Hrbáčové Připomínkoval a doplnil J. Hořínek 5