Podpora inovativních metod a forem výuky přírodovědných předmětů na středních školách

Transkript

1 Název prjektu: Pdpra invativních metd a frem výuky přírdvědných předmětů na středních šklách Prjekt je realizván Ostravsku univerzitu v Ostravě a sedmi partnerskými středními šklami, jednu z nich je i naše škla - Obchdní akademie v Českém Těšíně. Registrační čísl: CZ.1.07/1.1.24/ Příjemce dtace: Ostravská univerzita v Ostravě Operační prgram: Vzdělávání a knkurenceschpnst Oblast pdpry: 1.1 Zvyšvání kvality ve vzdělávání Realizace: 06/ /2014 Výše finanční dtace: ,84 Kč Stručný bsah prjektu: Prjekt je zaměřen na zlepšvání pdmínek pr výuku přírdvědných předmětů na středních šklách a zvyšvání mtivace žáků ke vzdělávání v těcht brech. Prjekt přispěje ke zvýšení mtivace žáků ke studiu přírdvědných předmětů na 7 SŠ v MSK prstřednictvím vyvinutí metdiky implementace prjektvé metdy vyučvání a invativních ICT pmůcek d vyučvání přírdvědných předmětů. Primární pzitivní dpad na žáky je realizván pmcí zavádění invativních metd výuky přírdvědných předmětů, sekundární dpadem je zvýšení kmpetencí pedaggických pracvníků, kteří s žáky pracují na tvrbě šklníh prjektu. Klíčvé aktivity prjektu: 1. Zlepšvání pdmínek pr výuku přírdvědných brů - invativní pmůcky a výukvé materiály pr výuku přírdvědných předmětů 2. Zlepšvání pdmínek pr výuku přírdvědných brů - využívání invativních pmůcek - kurzy pr učitele 3. Zvyšvání mtivace žáků ke vzdělávání v přírdvědných brech - implementace invativních přístupů k výuce 4. Zvyšvání mtivace žáků ke vzdělávání v přírdvědných brech - šklní prjekty Aktivity: pršklení pedaggických pracvníků partnerských škl pr práci s ICT pmůckami (měřicí sady) přízení ICT pmůcek (měřicí sady) implementace ICT pmůcek d výuka přírdvědných předmětů na partnerských šklách vytvření metdiky implementace ICT pmůcek a metdiky prjektvéh vyučvání vytvření sbírek úlh pr prvádění experimentů na šklách příprava dluhdbých šklních prjektů s využitím ICT pmůcek v přírdvědných předmětech vyhdncení šklních prjektů na víkendvém wrkshpu a vyhlášení nejlepšíh prjektu Cíle prjektu: zlepšení pdmínek pr výuku přírdvědných předmětů na středních šklách MSK

2 pdnícení zájmu studentů další vzdělávání v blasti přírdních věd rzvíjení individuálníh ptencinálu studentů psílení dynamickéh rzvje žáků, tvřivsti, schpnsti vyhledávat a pracvat s infrmacemi a s nvými technlgiemi Prjekt je realizván ve splupráci s níže uvedenými partnerskými šklami: Gymnázium a Obchdní akademie, Orlvá, příspěvkvá rganizace Gymnázium, Český Těšín, příspěvkvá rganizace Gymnázium Františka Živnéh, Bhumín, Jana Palacha 794, příspěvkvá rganizace Gymnázium s plským jazykem vyučvacím - Gimnazjum z Plskim Językiem Nauczania, Český Těšín, příspěvkvá rganizace Obchdní akademie, Český Těšín, Skla Tůmy 12, příspěvkvá rganizace Střední škla htelvá, bchdní a plygrafická, Český Těšín, příspěvkvá rganizace Prjektvý tým: dc. PaedDr. Jana Škrabánkvá, Ph.D., veducí prjektu Bc. Filip Gszler, prjektvý manažer Ing. Jana Uhlařvá, finanční manažerka Krdinátr a metdik za OA Český Těšín: PaedDr. Mnika Janáskvá Průběh prjektu na naší škle: Šklní rk 2013/14 - šklení pedaggů, seznámení s pmůckami - pstupné pužívání měřících systémů ve výuce, během labratrních prací - práce na 2 celrčních prjektech: Studenti z řad zájemců prváděli pmcí mderních systémů pravidelná měření jak ve škle, tak v terénu. Karlina Pastrňákvá a Alžběta Bazgiervá z 1.A zkumaly Vliv hluku na zdraví člvěka. Děvčata dšla k velmi zajímavým výsledkům jsu sučástí závěrečné práce, která je uvedena na dalších stránkách. Natálie Klimszvá a Natálie Michalcvá z 1.A se zabývaly hygienickými pdmínkami ve třídě, měřeními zkumaly, jaký vliv má větrání na mnžství xidu uhličitéh a kyslíku v zaplněné třídě a následně na kncentraci žáků. Pravdu je, že bez větrání vydrželi jejich splužáci ve třídě maximálně 4 hdiny. Studentky na pdzim 2014 čeká výjezdní víkendvý wrkshp v Beskydech, kde budu supeřit s statními šklami nejlepší prjekt.

3 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ZE ŠKOLNÍHO PŘÍRODOVĚDNÉHO PROJEKTU Obchdní akademie, Skla Tůmy 12, Český Těšín, příspěvkvá rganizace "Hluk klem nás a jeh vliv na zdraví člvěka" Karlína Pastrňákvá, Alžběta Bazgiervá, žákyně 1.A Eknmickéh lycea PaedDr. Mnika Janáskvá, metdik za šklu Vytvřen v rámci prjektu Pdpra invativních metd a frem výuky přírdvědných předmětů na středních šklách, reg. č. CZ.1.07/1.1.24/

4 Úvd V rámci předmětů fyzika, chemie, bilgie (na bru Eknmické lyceum) a základy přírdních věd (na bru Obchdní akademie) se snažíme prpjit terii s praktickým živtem, především zaměřenu na lidské zdraví a jeh chranu. V rámci kapitly Vlnění prbíráme zvuk, zdrje zvuku, úrveň hlasitsti a mžnsti pškzení lidskéh sluchu. Mladí lidé velmi čast psluchají hlasitu hudbu na kncertech, disktékách neb d sluchátek a neuvědmují si, že si mhu pškdit sluch. Prt jsme si tt téma zvlili k pdrbnějšímu przkumání. Děvčata zapjená d měření pstupně seznámí své vrstevníky s výsledky svéh měření. Cíl práce a pužité metdy Cílem prjektu je uvědmit si, že neustále žijeme v hluku a že hluk má velký pdíl na našem zdraví. Hluk se stal "prkletím" mderní dby. Více než plvina Evrpanů žije v lkalitách, kde je hluk tak silný, že hržuje lidské zdraví. Metdy pužité v prjektu: praktická měření na různých místech (škla, dmv, cesta d škly, vlný čas) čidlem z EdLabu neb klasickým hlukměrem, vyhdncení pmcí Excelu (zjišťvání maximálních a průměrných hdnt pmcí excelvských funkcí), zpracvání prezentace v PwerPintu, natčení videa a jeh zpracvání. Teretická část Žádná speciální teretická příprava neprbíhala. Ptřebné infrmace jsme hledali na Internetu (viz zdrje). Nejdůležitější infrmace využitelné v prjektu: Lékařské i statistické studie dkazují, že hluk má nepříznivý vliv na lidské zdraví. Sluch prvtně služí člvěku především jak varvný systém. Organismus kvůli tmu reaguje na hluk jak na pplašný signál a spuští celu řadu mechanismů. Dchází například ke: zvýšení krevníh tlaku zrychlení tepu stažení periferních cév zvýšení hladiny adrenalinu ztrátám hřčíku Hluk má pměrně významný vliv na psychiku jedntlivce a čast způsbuje únavu, depresi, rzmrzelst, agresivitu, nechtu, zhršení paměti, ztrátu pzrnsti a celkvé snížení výknnsti.dluhdbé vystavvání nadměrnému hluku pak způsbuje vyský krevní tlak, pškzení srdce včetně zvýšení rizika infarktu, snížení imunity rganismu, chrnicku únavu a nespavst. Výzkumy prkázaly, že výskyt civilizačních chrb přím vzrůstá s hlučnstí danéh prstředí. Jelikž sluch funguje, i když člvěk spí, hluk během spánku snižuje jeh kvalitu i hlubku. Dluhdbě se t pak prjevuje již zmíněnu trvalu únavu. Všebecně známým účinkem hluku na zdraví je pak pchpitelně pničení sluchu. K němu může djít buď při krátkdbém vystavení hluku přesahujícímu 130 db ( něc větší hluk, než vydává startující letadl), neb častému a dluhdbému vystavvání hluku nad 85 db (např. velmi hlasitá hudba). K pškzení sluchu ale může vést i dluhdbé vystavvání se hluku klem 70 db, cž je běžná úrveň hluku pdél hlavních silnic. Za hlavní příčinu sluchvé ztráty není již v sučasné dbě pvažván stárnutí, ale hlukvá zátěž. Pškzení sluchu je přitm většinu nevratné. Nejčastější zdrje hluku jsu: dprava, především autmbilvá průmysl stavební činnst

5 hudba hluk spjený s bydlením (dmácí sptřebiče) Hluk z dpravy půsbí bez přestání, ve dne v nci, 365 dnů v rce (autmbilvá dprava utichá každrčně jen na krátku chvíli při příchdu nvéh rku). Kd bydlí u frekventvané silnice, hluku z dpravy se prstě vyhnut nemůže. Nástrje chrany před hlukem Venkvní hluk zeleň tři metry širký pás zeleně dkáže snížit hluk čtvrtinu. prtihlukvé stěny musí být vyprjektvány tak, aby hluk jen nedrážely, ale phlcvaly, důležitý je i jejich vzhled. Vždy se však jedná prstrvu bariéru a prtihlukvé stěny je tedy třeba umisťvat s citem. snížení rychlsti, rganizační změny v dpravě snížení pčtu jízdních pruhů, zúžení vzvky, zpmalvače (retardéry) jakákliv patření ve prspěch zklidnění dpravy mají pzitivní vliv i na míru hlukvé zátěže. výměna pvrchu vzvky některé pvrchy vzvky mhu snížit hluk až 12 db. Vnitřní hluk prtihlukvá kna sníží hluk prnikající d místnsti až 75%. Nevýhdu je, že se efekt prtihlukvéh kna ztrácí, pkud jej tevřete. rganizační změny v bytě přesunutí lžnice d klidnější části bytu (např. s kny d dvra), pkud t jde. Ochrana lidskéh zdraví před hlukem je zaktvena v zákně č. 258/2000 Sb., chraně veřejnéh zdraví, knkrétně v tht zákna. Limity pr hluk jsu pak pdrbně stanveny nařízením vlády č. 148/2006 Sb., chraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Základní limity pr venkvní hluk (např. u bytných dmů) jsu následující: venkvní hluk den (6:00-22:00) nc (22:00-6:00) základní limit pr hluk jiný, než z dpravy 50 db 40 db pr hluk ze silniční dpravy 55 db 45 db pr hluk z železniční dpravy 55 db 50 db pr hluk z hlavních silnic 60 db 50 db Základní limity pr vnitřní hluk (uvnitř bytných místnstí) jsu následující: vnitřní hluk den (6:00-22:00) nc (22:00-6:00) základní limit 40 db 30 db pr hluk ze silniční dpravy (neplatí pr stavby dknčené p , u nich se pužije základní limit) 45 db 35 db pr hluk z hudby, zpěvu a řeči 35 db 25 db U vnitřníh hluku stanví nařízení vlády zvlášť limity pr zdravtnická zařízení a různé veřejné budvy (prdejny, sprtvní haly + 20dB, škly + 5dB, restaurace +15 db, apd.).

6 Praktická část Měření prbíhala ve třídách, na chdbách během hdin i přestávek (prvnávali jsme prstředí základní škly a střední škly), prbíhala měření v dmácnstech děvčat (sekačka na zahradě, rbt v kuchyni, pračka neb fén v kupelně,...), v terénu (ftbalvé utkání, vlakvé nádraží, rušná silnice, prtihlukvé zábrany, vliv plastvých ken v dmácnsti). Měřili jsme pmcí čidla z EdLabu a pmcí klasickéh hlukměru. Děvčata navštívila i lékařku z ORL a natčila s ní vide mžnstech pškzení lidskéh sluchu. Knkrétní měření - viz následující ukázky. Veškeré výsledky budu zpracvány d prezentace a prvnány s limity vycházejícími z nařízení vlády č. 148/2006 Sb., chraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Dmácnst Televize: max 69,8, min 37,1 Pískání: max 97,4, min 27,8 Tekucí vda (malý prud) : max 65,8, min 31,3 Psí pískací hračka : max 99,2, min 47,3 Varná knvice : max 78,5, min 60,4 Rzbalvání bnbnu max 65,6, min 37,6 Sprcha : max 80,9, min 61,4 Fén - max 79, průměrná hdnta 71 db - viz graf Ftbal Nrmální : max 92,1 db, min. 85,0 db Řehtačka na ftbale (vzdálenst zhruba 8 metrů) : max 80,2, min 68,8 Rzhlas: max 99,6, min 67,4 Pkřiky fanušků pravidelně( asi 1 min) : max 102,1, min 62,8 Fanušci s bubny : max 93,0, min 65,5

7 Zahrada Pila : max 101,4, min 37,0 Sekačka - max 117,8 db, průměr 46,7 db - viz graf: Dprava Vlakvé nádraží Č. Těšín: max 94,4 db, min 67,5 db Odpčívadl dálnice E75 v Třinci: max 107,6, min 81,5 db Měření u silnice v bytné zóně (za prtihlukvu bariéru) - max 75,4 db, průměr 44,2 db - viz graf:

8 Měření z bydlí při tevřeném kně - max 73,6 db, průměrná hdnta 48,3 db - viz graf: Měření z bydlí, snížení intenzity hluku při zavření ken - max 76,4 db před zavřením kna, max 60,3 db p zavření kna, průměrná hdnta p zavření kna 42,8 db - viz graf Přírda Čtyřmezí: max 48,8 db, min 37,8 db Kamenný park Hrní dvůr: max 63,9 db, min 38,7 db

9 Třída Přestávka 10 minut na střední škle v prvním rčníku - max 86,4 db, průměrná hdnta 64,8 db - viz graf Ve vyšších rčnících se úrveň hluku pdstatně snižuje. Vyučvací hdina na základní škle (při samstatné práci žáků - na grafu hdnty nejsu ani zaznamenány, d sekundy přestávka - hdnty až nad 100 db!); v hdině max 85,4 db; přestávce max 103,3 db, průměrná hdnta 69,2 db

10 Hdina fyziky na ZŠ (9. rčník) - nad 100 db - aplaus a ptlesk žáků, průměr 58,7 db Hdina fyziky na ZŠ (9. rčník) - sledvání videfilmu - max 84,3 db, průměr 59,3 db

11 Závěr Naše měření ukázala, že se většinu dne phybujeme v prstředí neustále překračujícím limity hluku. Intenzita hluku ve škle je alarmující. Základní limit pr škly je překrčen prakticky neustále. Jak se pak mají žáci sustředit na výuku? Přestávky mají služit k dpčinku, je tmu skutečně tak, jestliže průměrná hdnta intenzity hluku je 69 db? Při cestě dmů ze škly a následně dma žáci velmi čast psluchají hlasitu hudbu, převážně ze sluchátek. Nadmíra hluku způsbuje pdráždění, nervzitu; je t ideální stav pr učení se a přípravu d škly? A t vůbec nebereme v úvahu fakt, že díky hlasité hudbě jducí přím d uší, lidé nevnímají klí, blížící se nebezpečí (např. aut, mtrku atd.). Klidné zóny lze najít v přírdě. Prč i tam mladí lidé nsí sluchátka a psluchají hlasitu hudbu míst, aby vnímali " tich"? Určitě zajímavé téma pr diskusi s mladými lidmi. Děvčata v prjektu získala velké mnžství zajímavých dat. Výše jsu uvedeny puze ukázky. Všechny naměřené výsledky budu zpracvány d prezentace, prvnány s pvlenými limity a pstupně budu s výsledky měření seznamváni žáci naší škly v rámci výuky fyziky a základů přírdních věd. Pužité infrmační zdrje Hlukvé mapy. [nline]. [cit ]. Dstupné z: Hluk a emise. [nline]. [cit ]. Dstupné z: REICHL, Jarslav. Encyklpedie fyziky. [nline]. [cit ]. Dstupné z: