Český les - měsíčník o lese a zvěři

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Český les - měsíčník o lese a zvěři"

Transkript

1 Adresa redakce: Silva Bohemica, Staropramenná 17, Praha 5, tel./fax , mobil , Český les - měsíčník o lese a zvěři SBB Toulky západními Čechami Energetické využití štěpky Chov koní v Ostřetíně dosud nezanikl Wood-Mizer-Servis, s.r.o. S pásovou pilou Wood-Mizer můžete řezat cokoliv... prodej a servis pásových pil na pořez kulatiny prodej omítacích pil prodej brusek na ostření pilových pásů prodej pilových pásů Wood-Mizer-Servis, s.r.o., Miroslav Greill, Osvaldova 91, Klatovy - Luby tel , fax , mobil nebo web cena 24,- Kč Hřebec DOLAN ze střediska chovu koní v Ostřetíně, foto Jiří Junek

2 PILOUS pásové pily spol. s r.o. Kšírova 118 b, BRNO, CZ tel , fax NEJVĚTŠÍ ČESKÝ VÝROBCE PÁSOVÝCH PIL max. 640 mm CTR 650 M Kč CTR Kč CTR 650 S Kč s.r.o. Písek max. 970 mm max. 830 mm Generální distributor CTR Kč INZERCE 2 CTR 950 Hydraulik Kč P I L O V É P Á S Y Svařené na požadovanou délku ceny včetně svaru PILOUS 170 Kč/m, rozměr 40 0,9 mm LENOX 160 Kč/m, rozměr 35 0,9 mm MUNKFORS 150 Kč/m, rozměr 35 0,9 mm STANWOOD 80 Kč/m, rozměr 35 1,1 mm OR Kč RW Kč WS Kč Veškeré ceny jsou bez DPH 19%. Uvedené ceny odpovídají strojům v základním provedení. Kontaktujte nás, rádi Vám zašleme nový katalog! LOVECKÉ POTŘEBY spol. s r. o. NABÍZÍME zbraně: CZ, BERETTA, BETTINSOLI, BLASER, SAUER, STEYR, MANNLICHER, TAURUS, S & W, BROWNING střelivo: S & B, RWS, NORMA, LAPUAFIOCCHI, RC, přebíjíme nestandardní ráže oděvy, nože a doplňky pro myslivce, rybáře i turisty optika: MEOPTA, ESCHENBACH, STEINER, ZEISS, SWAROVSKI, BUSCHNER, HAKKO opravy, nastřelování, komisní prodej, pažby na míru, individuální výrobu zbraní na zakázku (trojčata, dvojáky apod.) zprostředkování poplatkových lovů znalecké posudky, soudní odhady KONTAKTY: Plzeň, Plánská 2, Plzeň tel./fax: , Dodavatel řezacích systémů pro HARVESTORY (špičkové ceny, rychlost dodávek) Kontaktní adresa: AGROLES, s.r.o., Pražská 446, Písek, Tel: , , Fax: web: Antiparazitární přípravky pro spárkatou zvěř Cermix * Rafendazol * CERMIX pulvis ad us. vet. CERMIX premix ad us. vet. účinný proti podkožní a hltanové střečkovitosti a proti ektoparazitům (zákožky svrabové, vši aj.). ŘETĚZY - 16H (.404" 1,6mm) 18H (.404" 2,0 mm) LIŠTY - všechny druhy dle délky, šířky drážky, montážního upevnění ŘETĚZKY- pro všechny typy strojů RAFENDAZOL pulvis ad us. vet. RAFENDAZOL premix ad us. vet. působí proti motoličnatosti a hltanové střečkovitosti. Preparáty mají širokospektrý účinek proti oblým červům zažívadel a plic. Přípravky se vyrábějí v balení â 5 kg, podávají se zvěři v jadrném krmivu v poměru 1 : 9. * Cermix premix ad us. vet. a Rafendazol premix ad us. vet. jsou veterinární léčivé přípravky určené k výrobě medikovaných krmiv ve schválených mísírnách medikovaných krmiv. Cermix pulvis ad us. vet. a Rafendazol pulvis ad us. vet. jsou veterinární léčivé přípravky určené pro individuální léčbu - přímé zamíchání do krmiva. Spárkaté přežvýkavé zvěři se krmivo s přípravkem (dále jen MK) podává dva po sobě následující dny jako jediné krmivo. Balení vystačí na ošetření kusů srnčí zvěře, 25 kusů jelení, 40 kusů daňčí, 60 kusů mufloní nebo 75 kusů kamzičí zvěře. Cermix (Cermix pulvis ad us. vet., Cermix premix ad us. vet.) je vhodný k léčbě parazitóz u divokých prasat (metastrongylóza, askaridóza aj., ektoparazitózy). MK připravené výše uvedeným způsobem je nutné dále smíchat (1 kg MK s 6,5 kg čistého sypkého krmiva). Tato směs se podává po dobu 5 dnů v množství 0,5 kg/10 kg ž. hm. a den. Balení přípravků Cermix (Cermix pulvis ad us. vet., Cermix premix ad usum vet.) postačí při 5ti denní aplikaci k ošetření 1500 kg ž. hm. černé zvěře. Přípravky se vydávají na předpis veterinárního lékaře. Cena (bez DPH) činí za 1 balení (5kg) u přípravku: Cermix pulvis ad us. vet a Cermix premix ad us. vet Kč Rafendazol pulvis ad us. vet a Rafendazol premix ad us. vet 1409 Kč Objednávky přijímá distributor: INTERLOV PRAHA, s.r.o., Praha - Spořilov, U Michelského lesa 1858, Praha 4, (tel., fax: ) INTERLOV PRAHA, s.r.o., Tři Sekery, Tři Sekery (tel.: , , fax: ) INTERLOV PRAHA, s.r.o., Hradec Králové, Hradečnice 718/6, Hradec Králové (tel.: , fax: ) INTERLOV PRAHA, s.r.o., Přerov, Přerov - Osmek (tel.: , , fax: ) Vyrábí a odborné informace, porady a konzultace poskytuje: BIOPHARM - Výzkumný ústav biofarmacie a veterinárních léčiv a. s. Pohoří-Chotouň, Jílové u Prahy, (tel.: , , , fax: ;

3 4 5 PLZEŇSKÝ A KARLOVARSKÝ KRAJ Obsah 4 Regionální zaměření čísel časopisu Silva Bohemica v roce 2006 Myslivost v Karlovarském kraji (4) Jelen 5 Dříví jako zdroj energie Energetické využití štěpky (5) ve výtopně na spalování biomasy ve Žluticích 6 Taková byla Lesní správa Žlutice (6) 7 Městské lesy Žlutice (7) 8 Před organizačními změnami na závěr roku na LS Teplá (8) 9 Ostřetínští koně v minulosti a v současnosti (9) 10 Lesní správa Železná Ruda patří k nejhezčím a nejznámějším (10) 12 Stanovisko starostů a zástupců obcí a měst na území NP Šumava Na návštěvě Střední lesnické školy Žlutice (12) 7 13 Z historie a současnosti Lesů města Rokycan (13) 14 Kašperskohorské lesy se rozkládají od hradu Kašperka po Horskou Kvildu a řeku Vydru (14) 16 Nová centrální výtopna na dřevěnou štěpku v Kašperských Horách 17 Zajímavosti a novinky z Lázeňských lesů Karlovy Vary (17) 18 Co děti pochopily? PŘIPRAVOVANÉ A USKUTEČNĚNÉ AKCE, AKTUALITY 19 Strom roku Karlovarského kraje Maxův klen u Kozího potoka Památné stromy západních Čech (19) O službě lesníků u pečlivě střežené státní hranice 20 Čím správně přikrmovat živočichy v přírodě? (20) Víte, čím krmit ptáčky? Nadace Partnerství vyhlašuje nové 8 granty pro rok 2006 Stavy černé zvěře zřejmě dále porostou 21 ŠLP Křtiny vyhlašuje fotografickou soutěž Adamovské lesy v zimě a na jaře Vážení příznivci České lesnické společnosti Lesnické podvečery a zájezdy ČLS Plán odborných seminářů ČLS Provoz a řízení myslivosti - nový studijní obor na fakultě lesnické a environmentální ČZU v Praze Lyžařské závody lesníků v Beskydech 23 AKTUALITY - ČERNÁ KRONIKA, KRIMI 24 INZERCE + ZELENÉ STRÁNKY PLZEŇSKÉHO A KARLOVARSKÉHO KRAJE, KUPÓN + CENÍK 26 PŘIPRAVOVANÉ DOMÁCÍ A ZAHRANIČNÍ AKCE SBB 3

4 LESNICTVÍ A MYSLIVOST V REGIONECH ČR 4 Regionální zaměření čísel časopisu Silva Bohemica v roce 2006 V roce 2006 budeme pokračovat v současné koncepci časopisu, tedy opět lesnictví a myslivosti v jednotlivých krajích. Jen jsme jejich pořadí přeskupili, abychom někam nejezdili jen v zimě a jinam zase stále na podzim. Cílem seriálu je poskytnout čtenářům ucelený soubor informací o lesnictví a myslivosti v jednotlivých regionech. Součástí každého čísla je i regionální adresář institucí a firem Zelené stránky (na straně 23). V tomto čísle 1/2006 se věnujeme Plzeňskému a Karlovarskému kraji. Další pořadí bude tedy takové: 2 - Ústecký, 3 - Liberecký, 4 - Královéhradecký, 5 - Jihomoravský, 6 - Zlínský, 7 - Moravskoslezský, 8 Olomoucký, 9 - Vysočina, 10 - Jihočeský, 11 -Praha a Středočeský a 12 - Pardubický. Regionální lesnický a myslivecký adresář vychází v podobě obdobné jako na Zelených stránkách v našem kalendáři. Základní rozdělení adres je provedeno do tématických rubrik, KRAJSKÝ ÚŘAD Karlovarského kraje Silva Bohemica 1 SBB 1 2 uvnitř kterých jsou adresy řazeny abecedně, případně podle zaměření a podle PSČ. Katalog obsahuje pouze adresy těch subjektů, které zaslaly adresu nebo jinak potvrdily Karlovarský kraj rozlohou sice patří mezi nejmenší v ČR, avšak lesnatostí přibližně 43 % z celkového území dává předpoklad pro úspěšný rozvoj myslivosti. Myslivecká sdružení v Karlovarském kraji hospodaří na honební ploše ha. Z toho s ha převažuje lesní půda, dále zemědělská půda s ha, ha vodní plochy a zbytek tvoří ostatní pozemky. Vzhledem k tomu, že v kraji převládá držba větších pozemkových celků jediným vlastníkem, proběhla povinnost uvést stávající honitby do souladu se zákonem o myslivosti na přelomu roku 2002 a 2003 až na několik výjimek bez větších problémů. V Karlovarském kraji je uznáno 174 honiteb vlastních a 9 honiteb společenstevních, ve kterých se chová a lovem obhospodařuje zvěř spárkatá jako je zvěř srnčí, jelení, sičí a mufloní a zvěř černá. Ze zvěře drobné se myslivecky obhospodařují převážně bažant a kachna, ale i husa a zajíc, který se podle posledních statistik vyskytuje čím dál tím vzácněji. Největší problematikou v kraji jsou škody působené zvěří na lesních porostech okusem, loupáním a ohryzem, které patří svým rozsahem stále k největším škodlivým vlivům, na nichž má především podíl zvěř jelení (lesní a sika), ale také zvěř srnčí a mufloní. Zanedbatelné nejsou rovněž ani škody na zemědělských plochách působené zvěří černou. Tato skutečnost přímo souvisí s početností zvěře, neustálým zvyšováním jejích stavů a mírným odstřelem. Redukce zvláště zvěře sičí, která se přemis uje podle tlaku lovců z jedné honitby do druhé se v současnosti jeví největším problémem. Stavy tetřívka obecného, kterého bylo v osmdesátých letech dostatek, se v kraji se Karlovarský a Plzeňský, 2 - Ústecký 3 - Liberecký, 4 - Královéhradecký 5 - Jihomoravský, 6 - Zlínský 7 - Moravskoslezský Olomoucký 9 - Vysočina Jihočeský 11 - Praha a Středočeský 12 - Pardubický údaje. Prezentace na těchto stránkách je pro odběratele a inzerenty našeho časopisu nebo kalendáře zdarma, ostatním je účtováno 50 Kč za řádek. Jednotlivá čísla jsou podle zaměření Myslivost v Karlovarském kraji vlivem meliorací a zvyšující se populace černé zvěře snižují. Zajímavostí je pozorování výskytu rysa ostrovida v počtu 3-4 ks v oblasti CHKO Slavkovský les. Dále nelze opomenout sokolnictví, které se rovněž v Karlovarském kraji provozuje. Mezi akce, které stojí za návštěvu, patří ukázky různých dravců v zámeckém parku Lázní Kynžvart. Cílem dnešního sokolnictví není jen výchova pro lov, ale především ochrana a chov dravých ptáků. Jedním z míst úzce spjatých s myslivostí v Karlovarském kraji je obec Kladská, ležící 7 km od Mariánských Lázní poblíž Lázní Kynžvart v nadmořské výšce 814 m. Největšího rozkvětu v této oblasti zaznamenala za knížete Schönburg - Waldenburga ( ), který byl vášnivým milovníkem přírody a lovu. Za něho měla Kladská přes kusů vysoké a byla druhým největším revírem vysoké v Čechách. Když Schönburg zemřel, byl pochován v blízkosti zámečku, jak si přál. O jeho smrti se traduje, že souvisela se zastřelením bílého jelena, jehož střelec, podle myslivecké pověsti, do roka zemře. Na Kladské u Mariánských Lázní bude v červnu 2006 uspořádán již 12. ročník mezinárodní soutěže mysliveckých trubačů. V Karlovarském kraji se také v poslední době diskutuje snaha o vytvoření oblasti chovu jelení zvěře, která byla v minulých letech ustanovena na území západního Krušnohoří. Tato problematika je se všemi klady i zápory s vlastníky a nájemci honiteb diskutována a bude zřejmě předmětem diskusí i v budoucnu. Jan Klíma Ilustrační foto Jiří Junek cíleně distribuována bezmála všem potencionálním zájemcům a zákazníkům. Prezentace se Vám určitě vyplatí! Pokud máte zájem o prezentaci v čísle 2/2006 dejte nám vědět do Kromě reportáží a rozhovorů každou část seriálu doprovází množství fotografií. Pro zpestření spektra našich spolupracovníků redakce i čtenáři uvítají články a fotografie od autorů z příslušných regionů. Vedle regionální tématiky samozřejmě i nadále přinášíme četné informace o aktuálních tématech a zajímavostech. Těšíme se tedy na Vaše příspěvky a spolupráci a v novém roce přejeme Vám, našim čtenářům a příznivcům hodně zdraví, štěstí a pohody! Kolektiv redakce Silva Bohemica Staropramenná 17, Praha 5 tel./fax , mobil JELEN K popisované události došlo koncem měsíce ledna r na Tachovsku. Vašek a Franta, oba lesní dělníci, dřevorubci, dokončili svou práci na jednom pracovišti. Co myslíš, Franto, nepřeneseme si ještě dnes to nádobíčko? Čas ještě máme. Stejně bychom tu jen mrzli než pro nás přijedou. Přesun na další pracoviště probíhal poklidně. Jen občas Franta i Vašek střídavě sakrovali na bláto, kterého bylo natruc lednovému období víc než dost. Franta, který šel vpředu, se najednou zastavil. Ty, Vašku, koukej, jelen! bylo slyšet šepot. Stojí tam jako socha, půjdeme si ho prohlídnout! Složili nářadí a začali se plížit ke zvířeti. Nimrod by to dokázal lépe, ale mokré větve jim pod nohami nepraskaly, vítr měli dobrý, a tak se jim podařilo dostat se docela blízko k jelenovi, který jako by o ně nejevil vůbec zájem. O čem dumal s pohledem upřeným na západ, to by bylo záhadou i pro slavné jelenobijce z lesního závodu. Natož pak pro dva chlapy. Franto, je to živý? Koukej mu na uši, kejvá s nima. No, jo, ale proč neutíká? Asi se mu líbíš Mně se to ale už nelíbí. Co když se otočí a nabodne nás na parohy? Prý se to někdy stává. Slyšel jsem to vypravovat o jednom fořtu. Jelen ho nabodl, zvedl ho a nosil po oboře. A přitom mu zpíval ukolébavku až fořta uspal a pak ho položil do mechu. Jen si z toho dělej legraci. Může tě také vzít kopytem, a to se pak nasměješ. Necho už dál! Co když má vzteklinu?! Vaškovy nervy byly už napnuty jako telefonní dráty za třeskutých mrazů. Něco do nich brnklo, lesem se ozval zvuk připomínající hladového vlka. Jelen se zachvěl, podlomily se mu nohy a klesl do borůvčí. No, nazdar! Vašku, průser. Te ho z toho tvého řvaní trefil šlak a máme ho na svědomí. Co te? Chvíle ticha. Jako na schůzi, když se má rozvinout diskuze. Možná, že bychom mu mohli ještě nějak pomoci. Půjdeme se na něj podívat. Když byli od jelena už asi jen 10 metrů, jelen se normálně zvedl, uběhl asi 50 metrů a tam, tentokrát bez Vaškova řvaní, padl na zem znovu. Když se za chvíli Vašek a Franta připlížili, zůstal jelen ležet na zemi. Co te? Chlapi si nevěděli rady. Nedaleko se válely nějaké provázky. Přinesli je, svázali jelenovi nohy a zatímco Vašek běžel do vsi pro mysliveckého hospodáře, Franta jelena hlídal, aby něco neprovedl. Pak už následovalo jen telefonování na ONV, příjezd kompetentního pracovníka a povolení mimořádného odstřelu. Zda u vystaveného povolení bylo i obvyklé poučení o možnosti se odvolání do 15 dnů, to nevím. To mi pracovník ONV, který mi příběh vyprávěl, zapomněl říct. Ing. Ilja Andrš Silva Bohemica - 1/2006

5 Negativní důsledky rozvoje konzumní společnosti vyvolaly globální společenský otřes, na který reagovala osvícená část lidstva formulací filozofie trvale udržitelného rozvoje. Součástí této filozofie je i využívání obnovitelných zdrojů energie spolu s údržbou krajiny. Přestože je filozofie trvale udržitelného rozvoje obecně známa, její prosazování do denní praxe není jednoduché, protože stálý růst osobní spotřeby je považován za rozhodující ukazatel úspěšnosti ekonomiky. A proto jen málokterý politik dokáže svým voličům sdělit, že bezbřehé stupňování konzumu je cestou do pekla. Orientace na obnovitelné zdroje energie, která je součástí energetické, zemědělské a environmentální koncepce EU (za kterou zaostáváme), sleduje zvýšení regionální energetické soběstačnosti, snížení přepravní náročnosti, vytváření účelné zaměstnanosti na venkově, zachování krajinného rázu a udržení peněz za energie v regionu. Vzhledem k tomu, že pěstování a zpracování energetických plodin (včetně dřevin) vyžaduje větší vklady práce a energie než dobývání fosilních paliv, je zjevné, že bez státní podpory obnovitelných zdrojů energie bude jejich schopnost konkurovat palivům fosilním omezená. Tržní ekonomika zná dva způsoby státní podpory využívání obnovitelných zdrojů energie: dotace a umělé zdražení fosilních paliv daněmi za znečiš ování ovzduší a za využívání neobnovitelných zdrojů. Ekonomiku využívání obnovitelných zdrojů energie však může výrazným způsobem ovlivnit i prodej emisních limitů. Systém dotací vyžaduje vyhodnocování podmínek pro jejich udělování a agendu při udělování a kontrole správnosti vynaložených prostředků. Navíc jsou v zásadě nesystémovým opatřením. Teplofikace města Žlutice byla pojata jako celkové řešení dodávek tepla ve městě. Důvodem bylo především dosluhující zařízení třech uhelných kotelen situovaných u panelových sídliš. Tyto kotelny přispívaly značnou měrou ke znečišt'ování ovzduší v době topné sezóny, ale i mimo ni, nebo v nich probíhala také příprava teplé užitkové vody mimo topnou sezónu. Jelikož město není plynofikováno, bylo jako nejoptimálnější řešení rekonstrukce tepelného hospodářství zvoleno vytápění biomasou a radikální rekonstrukce stávajících čtyřtrubkových rozvodů tepla. Nutno poznamenat, že v příslušné době byl výběr tohoto projektu městskými zastupiteli velice odvážný. Centrální výtopna na spalování biomasy v současné době dodává tepelnou energii do 70 % objektů ve městě, které má kolem obyvatel. Není osazen žádný záložní zdroj tepla na jiné palivo, čímž jsou Žlutice u nás skutečnou raritou ve svém osazeném výkonu a v plné závislosti na teple z biomasy. Odběrateli tepla jsou obyvatelé panelových bytů, občané žijící ve starší bytové zástavbě, úřady sídlící ve městě, školy, obchody a též majitelé rodinných domků, kteří projevili zájem SBB DŘÍVÍ JAKO ZDROJ ENERGIE o připojení na centrální teplovody. Stavba byla zahájena v dubnu r. 2001, do zkušebního provozu byla uvedena v prosinci r. 2001, do trvalého provozu v květnu V rámci teplofikace města byl po městě natažen nový teplovod řešený jako dvoutrubkový předizolovaný, který byl vzhledem ke značnému výškovému převýšení výtopny a odběrových míst rozdělen do dvou tlakových pásem. Výtopna byla postavena na místě jedné z výše uvedených uhelných kotelen a teplovodem spojena s dalšími dvěma kotelnami. Jelikož poloha těchto kotelen je na třech krajních částech města, podařilo se teplovodem propojit celé město tak, že natažení teplovodu je ekonomicky velice příznivé. K teplovodu byly napojeny veškeré objekty patřící městu a dále všechny objekty těch majitelů objektů, kteří projevili zájem o zřízení tepelné přípojky, a k nimž bylo natažení tepelné přípojky spočítáno jako ekonomicky přijatelné. Potrubí je dlouhé cca 12 km, počet odběrových míst 121. Tlaková pásma: větev A - tlak 4 bar, délka 5692 m, větev B - tlak 9 bar, délka 5964 m. Centrální výtopna má instalovaný výkon 7,9 MW. Je osazena jedním kotlem o výkonu 2,5 MW a třemi kotli o výkonu 1,8 MW. Všechny kotle jsou schopné spalovat pouze biomasu. Princip spalování spočívá ve zplynění paliva v hořáku a následném dohořívání plynu v plamenci výměníku, který má pro tento účel dohořívací komory. DOPRAVNÍ cesta paliva - štěpky ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ŠTĚPKY ve výtopně na spalování biomasy ve Žluticích Ve dvou kotlích je spalována jen biomasa ve formě obřích balíků, v jednom kotli jen biomasa ve frakci do 6 cm - dřevní štěpka, piliny a jeden kotel je kombinovaný, což znamená, že má přivedené palivové cesty pro oba zmíněné charaktery paliva. Doprava paliva do kotlů je řešena pomocí šnekových dopravníků. Palivové cesty dřevní hmoty jsou osazeny před hořákem třídičem, eliminujícím vstup případných větších frakcí obsažených v tomto materiálu. Palivové cesty na dopravu balíkovaného materiálu jsou osazeny rozdružovadly paliva a šnekovými dopravníky. Odvod popela do sběrného kontejneru mimo kotelnu je řešený centrálně, pomocí šnekových dopravníků osazených pod jednotlivými kotli. Vzhledem k charakteru spalovaného materiálu, je popel odvážen na pole a využíván jako hnojivo. Charakter paliva - sláma: vlhkost do 18 %, druh - obilná, řepková, hořčičná, forma - obří balíky o rozměru max 1,00 x 1,00 x 2,00 m, váha cca 180 kg. Energetické rostliny: vlhkost do 18 %, druh - energetický š ovík, saflor (zatím jen kladná zkouška), forma - obří balíky o rozměru max 1,00 x 1,00 x 2,00 m, váha do 200 kg. Dřevní hmota: vlhkost do 50 %, druh - piliny, hobliny, lesní štěpka, hnědá štěpka, forma - frakce max cca 6 cm. Ing. Pavlína Voláková, ředitelka společnosti Žlutická teplárenská a.s. ZADNÍ STRANY KOTLŮ Logičtějším řešením je zpoplatnění fosilních paliv, protože po vytvoření mechanizmu zpoplatnění systém funguje automaticky. V České republice zatím mezi politiky převládají neoliberální představy, a proto lze druhé řešení v dohlednu jen těžko očekávat. Jedině zelené rostliny jsou schopny produkovat organickou hmotu, a to zjednodušeně z vody, CO 2 a sluneční energie, a při současné produkci kyslíku. Organická hmota - biomasa, představuje energetickou konzervu, která se tvoří v době přebytku sluneční energie, a kterou můžeme otevřít kdykoliv energii potřebujeme. A protože sluneční energii získáváme prostřednictvím rostlin bezplatně, zajímá nás účinnost transformace sluneční energie na takovou energetickou konzervu jen okrajově. Získávat organickou hmotu pro energetické využívání lze v zásadě bud' využíváním odpadů, nebo záměrným získáváním - pěstováním energetických plodin. Při využívání odpadů se jedná současně i o řešení problematiky likvidace odpadů - může tedy jít o zdroj relativně levný, zatímco u záměrného pěstování jsou z pohledu ekonomiky rozhodující výnosy absolutní sušiny z plochy, nákladnost sklizně a náročnost na dočasné uskladnění. U stromové dendromasy je významné, že kmenové dříví s kůrou představuje jen % vyprodukované hmoty. Zbývající objem je ve větvích a vršku (15-25 %) a pařezu a kořenech (10-15 %). Tento dosud omezeně využívaný materiál představuje objemově významnou zdroj dendromasy, která vzhledem ke své kvalitě může být sotva využita jinak, než energeticky. Na druhé straně je však třeba vidět, že tento materiál je značně prostorově rozptýlen, může být znečištěn a má nestandardní rozměry. Vzhledem k tomu lze konstatovat, že náklady na jeho získání jsou relativně vysoké v poměru k tomu, kolik materiálu a v jaké kvalitě získáme. Teoreticky nadějnější je energetické využití odpadů vznikajících při zpracování dříví, protože současné technologie zpracování dřeva využívají dodané dříví na konečný výrobek cca z 80 %. Znamená to, že 1/5 vytěženého dříví se v různých fázích zpracování mění na odpad. Tento odpad je prostorově koncentrovaný a svým způsobem homogenizovaný - např. piliny. Významné je, že jej není třeba koncentrovat v samostatné operaci, protože jeho soustředění do jednoho místa je výslednicí technologického procesu, a náklady na toto soustředění jsou součástí nákladů na finální výrobek. Zdánlivě se tedy jedná o velmi laciný zdroj. Protože technologie zpracování dříví procházejí permanentním vývojem, přechází stále větší část odpadů do kategorie sekundárních surovin (papírenské štěpky místo krajin, piliny jako vstup pro výrobu MDF, atd.), a tím se prostor pro energetické využití těchto odpadů zužuje. Dalším významným faktorem je skutečnost, že odpad je zdarma, nebo laciný jen tehdy, pokud o něj není zájem. Pokud zájem o tyto odpady, jako zdroje energie vzrůstá, stává se z těchto odpadů komodita s rostoucími cenami. Podobný proces probíhá i u palivového dříví jako takového. V současné době se z celkových těžeb jehličnatých vydruhuje asi 6 % paliva, a z listnatých těžeb asi 20 %. Tyto podíly dosud klesaly v souvislosti se zdokonalováním technologií zpracování dříví, např. zpracováním dříví postiženého hnilobou na celulózu. Současné zvýšení podílu paliva tedy nemá důvody technologické, ale stojí za ním zvýšení zájmu o palivové dříví. To v řadě regionů zvedlo cenu palivového dříví nad úroveň cen dříví rovnaného průmyslového. Obdobně byl narušen dosavadní vztah mezi cenami štěpek pro technologické zpracování a pro energetické využití, po vstupu ČEZ na trh se štěpkami. Rozkolísání relativně stabilních cenových relací je přirozeným jevem, pokud je výslednicí tržní nabídky a poptávky. V případě štěpek se však jednalo o rozkolísání vzniklé dotační politikou státu. Ceny dendromasy pro energetické využití mohou být v blízké budoucnosti ovlivněny zemědělskou produkcí energetických rostlin a pěstováním energetických lesů na nelesní půdě. Současné problémy na trhu s biomasou pro energetické využití lze charakterizovat následovně: - dřevní odpad se vlivem vystupňování poptávky stal komoditou, jejíž narůstající cena zkomplikovala situaci těm provozovatelům energetických zdrojů na dendomasu, jejichž cenové kalkulace vycházely z bezcennosti odpadů - dotace v některých případech narušily dosavadní cenové relace mezi technologickým a energetickým využitím dříví - majetková struktura lesů komplikuje nasazení výkonnějších technologických uzlů pro zpracování těžebního odpadu - zažité kontinuální technologie v těžbě a dopravě dříví nejsou optimální z hlediska energetického využití těžebního odpadu Narůstající zájem o energetické dříví představuje reálné i zatím potenciální přínosy: - zpracování těžebních odpadů zlepšuje čistotu lesa - tržby za dosud obchodně nerealizovatelné sortimenty zlepšují hospodářskou situaci vlastníků lesů - poptávka po energetickém dříví umožní zvýšení těžeb, se všemi doprovodnými pozitivními efekty - provozovatelům energetických zdrojů přístup k palivu schopnému konkurovat fosilním palivům, přístup k některým dotačním titulům a za jistých okolností možnost obchodovat s imisními limity. Protože je energetické využívání dříví přínosné jak pro vlastníky lesů a zpracovatele dříví, tak podnikatele v energetice, lze předpokládat rozvinutí spolupráce mezi nimi. Postupné krystalizování obchodních vztahů si vyžádá precizaci obchodních podmínek. Od původního obchodu na základě objemu či hmotnosti dodávky se přechází na obchod na bázi absolutní sušiny (vlhkosti), a lze očekávat další precizaci podle podílu minerálních příměsí a poměru velikostních frakcí. Lze předpokládat, že vzhledem k trendu cen v energetice bude cena energetického dříví kopírovat cenu GJ tepla či kwh elektrické energie. Rozvoj energetiky na bázi biogenních paliv bude vyžadovat uvážlivou dotační politiku státu, a zejména soulad mezi energetickou koncepcí, zemědělskou a lesnickou politikou, záměry v rozvoji venkova, a koncepcí ochrany přírody. Doufejme, že na vládní úrovni k takovému jednotnému přístupu dojde, a pak nic nebrání tomu, abychom v energetice vstoupili do doby dřevěné. Prof. Ing. Vladimír Simanov, CSc. LDF, MZLU Brno, CELKOVÝ POHLED na teplárnu MANIPULACE s palivem ROZDRUŽOVADLA slámy DŘÍVÍ JAKO ZDROJ ENERGIE 5

6 KARLOVARSKÝ KRAJ - ŽLUTICE LESNÍ SPRÁVCE Ing. Bohdan Koždoň BUDOVA LS ŽLUTICE ZÁTIŠÍ u lesního rybníčku MRKVIČKŮV PRAMEN Taková byla LESNÍ SPRÁVA ŽLUTICE VRCH TRAVEN z Výhledů Tak dlouho jsem se chystal na Lesní správu Žlutice, až byla v rámci organizačních změn u LČR, s. p., zrušena a 1. lednem 2006 sloučena s LS Teplá v nově ustavenou LS Toužim. Sídlila v nově upravené budově v blízkosti žlutického náměstí - sympatického městečka na břehu řeky Střely pod vrchem Nevděk. Tak jsem si jen povzdechl, že ve městě s bohatou lesnickou tradicí ta nejvýznamnější lesnická organizace zaniká. Upravovat všechny údaje, které mně na lesní správě poskytli pro tento článek, by bylo dost náročné, proto si v tomto prvním a současně bohužel posledním článku o této správě zahrajme ještě chvíli na přítomnost, ale začněme nedávnou historií. Platnost lesního hospodářského plánu pro původní lesní hospodářský celek (LHC) Žlutice zanikla ke dni K původnímu území LHC byl připojen revír Žlutice z LHC Sokolov patřící dosud k LS Kraslice s platností LHP Jednalo se o rekultivované pozemky dříve využívané jako dobývací prostory důlních společností. S platností od byl na takto vzniklém území lesní správy (LS) vytvořen lesní hospodářský celek Žlutice. Hranice LHC vede z Lokte zhruba přes Bochov, Toužim, kolem Lubence k Sokolovu. Celková plocha původního LHC Žlutice činila ,60 ha. V průběhu platnosti LHP byla část lesních pozemků vydána v rámci restitucí 5527 ha restitucí a historických majetků obcí včetně přídělů a majetků přisloučených obcí, dále 60 ha z titulu navrácení užívacího práva a 681 ha drobným vlastníkům. Přesto ještě nejsou vlastnické vztahy dořešeny a v řízení jsou požadavky některých subjektů na cca 200 ha lesů spravovaných Lesní správou Žlutice. Výměra lesních pozemků LS činí ,20 ha. LHC se nachází ve třech krajích: Karlovarském, Ústeckém a Plzeňském. Převážná část území spadá do kraje Karlovarského, jehož krajský úřad je také příslušným orgánem státní správy schvalujícím LHP. V roce zpracování plánu byly orgány státní správy okresní úřady Karlovy Vary, Sokolov, Plzeň - sever a Louny. K byly okresní úřady zrušeny a jejich pravomoci přešly na úřady krajské a na obecní úřady obcí s rozšířenou působností (pověřené obce). V Karlovarském kraji spadá území LHC do územní působnosti pověřených obcí Karlovy Vary a Sokolov, v Plzeňském kraji do působnosti pověřené obce Kralovice a v Ústeckém kraji do působnosti pověřené obce Podbořany. Lesní správa je členěna na revíry Cihelny, Hůrka, Pila, Olšová Vrata, Přílezy, Smilov, Buč a Chyše. K nebylo obsazeno místo revírníka na revíru Pila, protože původní revírník Ing. Miroslav Koždoň byl k tomuto datu jmenován vedoucím lesní správy. Po zrušení LS Žlutice se Ing. Koždoň vrací na tento revír. Po stránce orografické patří LS do Sokolovské pánve, Doupovských hor, Tepelské vrchoviny a Karlovarské vrchoviny. Hydrograficky patří celé území oblasti do úmoří Severního moře, hlavního povodí I. řádu (říční soustava) Labe, v západní části hlavní povodí Ohře, ve východní části potom Střely. Hydrologicky lze zájmové území rozdělit na dvě odlišné části. Větší asi dvoutřetinovou, která je odvodňována řekou Střelou s přítoky a zabírá východní část území a menší, západní, která je odvodňována Ohří s hlavním přítokem Teplou. Vzhledem k velké rozkolísanosti průtoků na většině toků v povodích, byly na Lomnickém potoce vybudovány vodní nádrž Stanovice a na řece Střele vodní nádrž Žlutice. Obě slouží jako zdroj pitné vody. Na řece Teplé se dále nachází přehradní nádrž Březová s hlavní funkcí rekreační a retenční, která tvoří hranici LHC. Dalšími vodními plochami jsou rybníky, které v okolí Toužimi a Bochova tvoří soustavy. Oblast v okolí Karlových Varů je významná pro infiltraci karlovarských pramenů (ochranná pásma). LHC se nachází v pěti přírodních lesních oblastech - Podkrušnohorské pánve, Karlovarská vrchovina, Doupovské hory, Rakovnicko-Kladenská pahorkatina a Západočeská pahorkatina - což je výsledkem poměrně složité geologické skladby území. Západní část území, nacházející se v Sokolovské pánvi (PLO 2 - Podkrušnohorské pánve), je tvořena především tercierními sedimenty starosedelského a cyprisového souvrství, v západním okraji LHC i vulkanodetritického souvrství. Četné vyvýšeniny představují obnažené partie podložního krystalinika (zvl. žuly). Kvarter je zde zastoupen především aluviálními sedimenty toků a deluviálními nánosy na úpatí svahů podél zlomových linií. Nejmladší (holocénní) nivní sedimenty Ohře jsou písčité až písčitohlinité s vložkami štěrků. Údolní nivy menších toků jsou převážně hlinité. Po klimatické stránce náleží podstatná část území do mírně teplé oblasti. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 6 C, v oblasti Sokolovské pánve a na Chyšecku 7 C. Průměrné roční srážky se pohybují od 500 mm ve východní části území do 700 mm v oblasti Hůrky. Směrem k západu pak průměrné srážky opět klesají až na 600 mm. Délka vegetační doby se pohybuje mezi dny na většině území, v Sokolovské pánvi a jejích přilehlých úbočích a na Chyšecku je to pak dní. Na území LHC jsou zastoupeny převážně tyto lesní vegetační stupně (plocha porostní půdy): 5 - jedlobukový 8392,70 ha, 3 - dubobukový 2892,71 ha, 6 - smrkobukový 1439,29 ha, a 2 - bukodubový 534,02 ha. Lesní správu v nedávné minulosti trápily nahodilé těžby - kalamity především z konce minulého decenia, jejichž likvidace probíhala ještě v prvních letech decenia tohoto. Na ně pak navazovala kalamita kůrovcová. V současné době, kdy jsou podíly nahodilých těžeb větrem na minimum a kůrovec je v základním stavu, se nahodilé těžby stabilizují. Připadají většinou na větrem otevřené porostní stěny resp. torza pokalamitních porostů, které trpí také námrazou (vrcholové zlomy). Nejvyšší plošné zastoupení z jehličnanů (81,87 %) má SM (61,96 %) a BO (15,62 %). Z listnáčů (18,13 %) významně převažuje BR (6,79 %). Z ostatních hospodářsky významných dřevin je více zastoupen BK (2,60 %), OL (2,23 %) a DB (2,17 %). Zastoupení SM by se mělo snížit a to zejména v důsledku přeměny SM porostů na hospodářském souboru 231 (na BO a DB). Dalším důvodem je zavádění podílu melioračních a zpevňujících dřevin, především BK a JD, kterého je v současných porostech oproti cílové druhové skladbě výrazný nedostatek. Zastoupení JD by se mělo zvýšit - jedná se o meliorační a zpevňující dřevinu, která po BK byla nejvíce zastoupena v přirozené druhové skladbě. Vzhledem k obtížné kultivaci BK, který v místních podmínkách často vymrzá a následné nižší využitelnosti jeho dříví, se JD jeví jako vhodná alternativa MZD. Především je vhodné její využití v okolí vodních nádrží v PHO I.stupně, kde je zastoupení listnáčů omezeno. V přirozené druhové skladbě výrazně dominovaly BK a JD. Podmínky pro podrostní způsob hospodaření jsou na území LHC poměrně příznivé. Vhodné podmínky pro přirozené zmlazení SM jsou od 4. lesního vegetačního stupně především na kyselých stanovištích, která se nacházejí cca na 5470 ha. Podrostní způsob hospodaření však není na LS Žlutice příliš rozšířený. Důvodů pro tento stav je několik. Lesní porosty na LHC jsou často postihovány větrnými kalamitami. Také v roce zpracování LHP postihl území LS ojedinělý jev - tornádo a na podzim následně vichřice. Obnovní těžba je proto téměř neustále ve vleku těchto nahodilých těžeb a nevytváří se tak dostatečný prostor pro uplatňování organizačně náročnějšího podrostního způsobu hospodaření. Vysoký podíl nahodilých těžeb má dále za následek zanedbávání výchovy především v porostech nad 40 let věku porostu. Porosty pak vstupují do mýtného věku často přehoustlé, v řadě případů se zakmeněním vyšším jak 10, což již samo o sobě přirozenou obnovu silně omezuje. Na území LHC Žlutice se kromě zvěře srnčí vyskytuje plošně zvěř jelena siky, na revírech Smilov a Chyše zvěř mufloní, která se nejvyšší měrou podílí na škodách okusem, ohryzem i loupáním. Během decenia se nepodařilo i přes výrazná zvýšení odstřelu podstatně snížit stavy siky a mufloní zvěře a škody na 6 POHLED Z VÝHLEDŮ k Doupovským vrchům MOHUTNÁ JEDLE na polesí Hůrka foto archiv LS Žlutice Silva Bohemica - 1/2006

7 PŘIROZENÉ ZMLAZENÍ smrku, buku a jedle PODPORA stability a meliorace mladých lesních porostů hnojením porostech tudíž rostou. Výskyt daňčí zvěře v některých lokalitách revírů Smilov, Přílezy a Buč nemá větší vliv. Určitý posun během decenia lze pozorovat ve věku porostů poškozených loupáním a ohryzem jelenem sikou. Těžištěm výskytu již nejsou tyčoviny cca 20-ti let věku, ale naopak kultury na hranici zajištěnosti ve stáří okolo 10-ti let. Zvěř mufloní se na škodách podílí hlavně ohryzem kořenových náběhů a loupáním v tyčovinách. Zvěř srnčí se podílí bočním okusem a vytloukáním. Dřeviny uznané ke sběru osiva se nacházejí v porostech na celkové ploše 346,93 ha, což tvoří 2,5 % plochy LHC. Na LHC jsou v současnosti evidovány celkem 4 výběrové stromy BO, z toho dva na revíru Pila a dva na revíru Olšová Vrata. Výběrové stromy byly uznány v r OÚ Karlovy Vary. Na území LHC se nachází jedna genová základna na revíru Olšová Vrata a to GZ č. 214 Olšová Vrata - na BK a SM. Porosty nacházející se na území genové základny byly zařazeny do kategorie lesa zvláštního určení. Na území LHC se nacházejí tyto lokality s různými stupni ochrany přírody: CHKO Slavkovský les, NPP Jan Svatoš, PR Vladař, PP Údolí Ohře, PP Moučné pytle, PP Čedičové varhany u Hlinek, PP Olšová vrata - Šemnická skála, PP Viklan, památné stromy Stromořadí princezny Marie, VKP Louky u Pily a přírodní park Horní Střela. Do lesů zvláštního určení byly zařazeny tyto lokality: územně celistvé části 1. zóny CHKO Slavkovský les: PR Vladař, PP Údolí Ohře a PP Olšová vrata. Plocha lesů v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod je 5730,69 ha. Na revíru Cihelny a přilehlé části Hůrky a v menší míře i v jižní části revíru Buč nachází řada archeologických lokalit. Na velké části území LHC byly již od prehistorických dob dobývány různé nerosty, cínem v době bronzové počínaje a uranem v minulém století konče. V současné době se hornická činnost omezuje pouze na těžbu uhlí v Sokolovské pánvi a na zbytku LHC je v činnosti pouze několik povrchových lomů různých hornin. S pane správcem Ing. Koždoněm jsme navštívili i několik míst, která má rád a které také lesní správa upravila v rámci Programu Rozcestí U červeného kříže, altánky a odpočivadla u Staré Karlovarské cesty, postáli jsme u mohutného buku - Významného stromu LČR a u Mrkvičkovy studánky na revíru Pila jsme zavzpomínali na polesného Mrkvičku a další lesníky, kteří na Žluticku sloužili. Připravil a foto Jiří Junek MOHUTNÝ BUK na revíru Pila je Významným stromem LČR Ing. Václav KONOPÍK - ředitel ML a technička lesního provozu Ing. Michala BOUŠOVÁ SÍDLO MĚSTSKÝCH LESŮ VIKLAN ve žlutických lesích foto archiv LS Žlutice Na východním okraji Karlovarského kraje ve vzdálenosti 31 km od krajského města leží město Žlutice. Rozkládá se na svahu obráceném k jihu, v jehož dolní části protéká řeka Střela. Město leží na rozhraní Tepelské vrchoviny a Doupovských hor v nadmořské výšce kolem m. Například Velké náměstí leží ve výšce mezi m. Na okrajích je město lemováno vrchy Nevděkem (630 m), Dlouhým vrchem (691 m) a Hlínovcem (606 m n. m.).ve městě žije kolem obyvatel. První důvěryhodná informace o obci Žlutice je z roku 1186, městem se staly ve druhé polovině 13. století. Prohlídka města začíná přirozeně od Velkého náměstí, kde sídlí radnice, muzeum, informační centrum, kde mně ochotná paní věnovala informační brožuru. Blízko náměstí do organizačních změn sídlí i Lesní správa LČR, s. p., Žlutice a další lesnické organizace. V létě kvetou pod stromy na téměř celé ploše náměstí kolem kašny záhony růží. Na své si přijdou i milovníci historie. Žlutice jsou totiž historickým městem s husitskou minulostí. Pod téměř všemi domy na naměstí jsou dvoupatrové sklepy a chodby, některé z nich jsou přístupné při prohlídce muzea. Ale to je otevřeno jen v turistické sezoně, tak jsem vymýšlel co s načatým odpolednem. Schylovalo se k večeru, po dni plném zážitků a setkání na Žluticku jsem zatoužil po chvilce klidu a samoty a tedy třeba po malé procházce k řece Střele, která teče na jižním okraji města pod svahy vrchu Nevděk. Ale všechno dopadlo jinak. Kousek pod žlutickým náměstím směrem ke kostelu stojí hezky upravený dům, k němuž vede několik schůdků. U dveří je nápis Lesy Žlutice. Uvnitř se už svítilo, od počítače zvedla hlavu sympatická tmavovláska, moje zvědavost se tedy znásobila. Také postřehla, že se k domu blíží někdo v zeleném, tak bzučákem mi otevřela dveře i bez zvonění. Otevřela sice ŠEBNICKÁ SKÁLA je významnou dominantou Žluticka foto archiv LS Žlutice MĚSTSKÉ LESY ŽLUTICE MĚSTSKÉ LESY - pohled od přehrady neznámému chlapovi (pokud se tak ještě mohu titulovat), ale hned jsem pochopil její jistotu. Zpod stolu poštěkával lovecký pes a za stolem seděl její kolega. Tak se aspoň mohli v informacích o městských lesích doplňovat. Ta slečna je lesní inženýrka Michala Boušová, je techničkou lesního provozu, kolega Ing. Václav Konopík je ředitelem městských lesů. Od vidění se známe, tak vzájemné o ukávání mohlo být zkráceno. Nyní se již můžeme věnovat lesům. Lesy Žlutice, s. r. o., jež jsem navštívil, spravují historický lesní majetek města o výměře 723 ha. Vykonávají i funkci OLH na 142 ha lesů obce Čechalov. Jedinými technickými pracovníky jsou zmínění Ing. Konopík a Ing. Boušová. Těžba, doprava dříví i pěstební činnost je zajiš ována dodavatelským způsobem. Roční těžba představuje 3,5 tis. m 3 dříví, převážně smrku a borovice, ale také břízy a osiky, těží se převážně v přestárlých porostech. Obnova lesa činí asi 12 ha, využívají přirozené obnovy smrku, javoru, jasanu i jedle. Tyto dřeviny do porostů také vysazují a ochraňují i za pomoci studentů žlutické lesnické školy. Lesy města Žlutic se nacházejí v Tepelské vrchovině v mírně teplé oblasti, průměrná teplota činí 7 o C, průměrné srážky 550 mm a vegetační doba dnů. Současný lesní hospodářský plán je platný do roku Lesní vegetační stupně jsou zastoupeny od 0 do 5. jedlobukového LVS. Druhová skladba dřevin představuje 66 % smrku, 18 % borovice, 4 % modřínu, 5 % břízy, 2 % javoru a 1 % buku, který je uměle vnášen jako MZD. Dvacet procent výměry žlutických městských lesů se nachází v Přírodním parku Horní Střela, ochranné lesy jsou na stráních nad Žlutickou vodní nádrží na pitnou vodu. V povodí Střely se podél řeky rozprostírá rekreační oblast, hojně využívaná letními dětskými tábory. Lesníci usměrňují pobyt dětí v lese, vedoucí táborů s lesníky konzultují akce v přírodě. Nedochází tedy k vážnějším problémům. Lesníci jejich ohleduplnost k přírodě oceňují zásobováním táborů odpadním palivovým dřívím. Nezapomínají ani na turisty, kteří navštíví tento krásný kraj. Podél cyklotrasy podél Střely ze Žlutic do Toužimi pro ně vybudovali dva odpočinkové altány. Žlutice nejsou sice velké město, ale i s krásným okolím určitě stojí za návštěvu za historií i přírodou. Jiří Junek KARLOVARSKÝ KRAJ - ŽLUTICE SBB CHATOVÁ OBLAST v údolí Strely LESY zvláštního určení - ochranné pásmo vodní nádrže 7

8 KARLOVARSKÝ KRAJ - TEPLÁ 8 SÍDLO LS Teplá Průvodcem po lesích Teplá byl zástupce lesního správce Dan LINDENBERG VÝHLED z Třebouňského vrchu (824 m n. m.) k Ostřetínu TOUŽIM - sídlo budoucí lesní správy VNÁŠENÍ JEDLE A BUKU na Třebouňském vrchu Před organizačními změnami na závěr roku na Lesní správě Teplá Lesní správa (LS) Teplá se nachází v Karlovarském regionu na území bývalých okresů - Karlovy Vary (52 % rozlohy LS), Cheb (28 %), Tachov (12 %) a Plzeň-sever (8 %). Významnými sídelními centry jsou města Teplá, Mariánské Lázně, Bečov nad Teplou a Toužim. Městečko Teplá, kde lesní správa sídlila do na náměstí v historické budově bývalé radnice a potom okresního soudu, zejména proslavil klášter premonstrátů, který v roce 1193 založil český šlechtic - blahoslavený Hroznata. Nejstarší, dosud dochovanou architektonickou částí, je románsko - gotický trojlodní halový kostel Zvěstování Páně. Na přelomu 17. a 18. století postavil Kryštof Diezenhofer na místě původních gotických budov, zničených požárem, barokní prelaturu a konvent. Hospodářské budovy vznikaly postupně v století.knihovna a muzeum jsou novobarokní z let Už na počátku své existence umožnil klášter osídlení původně velmi řídce obydlené oblasti a po staletí pak byl duchovním, kulturním, vědeckým, ale také hospodářským centrem celého kraje. Téměř 800 let nepřetržité historie kláštera ukončilo v roce 1950 jeho vyvlastnění. Areál kláštera poté sloužil jako kasárna. Knihovna a muzeum pod správou úřadu památkové péče byly roku 1958 zpřístupněny veřejnosti k prohlídkám. Od roku 1990, kdy byl klášter navrácen řádu premonstrátů, postupně probíhá rekonstrukce celého areálu. V kostele jsou pravidelné bohoslužby, objekt je přístupný turistům k prohlídkám a konají se zde koncerty, výstavy a další kulturní akce. Ze znárodněného majetku v roce 1950 vznikl Lesní závod Teplá, který obhospodařoval ha lesů a 386 ha zemědělské půdy. Vybudoval lesní školky, s moderní technologií, dílny a manipulační sklady dřeva. Jeden z nich s moderní manipulační linkou byl postaven v Teplé za železniční tratí. Lesní závod se staral také o 400 včelstev s roční produkcí kg medu. Lesní závod zaměstnával 325 stálých pracovníků. Ještě krátce se vra me k okolí Teplé. V současné době se v Dobré Vodě - Novém Dvoře buduje klášter trapistů. Od LS Teplá získal výměnou 118 ha lesů, které tvoří prstence kolem kláštera. Mariánské Lázně jsou světoznámé lázeňské středisko. Na zámku Bečov nad Teplou se nachází velmi vzácná historická památka - nově zrekonstruovaný relikviář Svatého Maura. V obci Ostřetín je prakticky poslední farma v České republice zabývající se chovem koní pro lesní hospodářství - chladnokrevníků norického typu. LS Teplá jako organizační jednotka LČR vznikla k transformací bývalého lesního závodu Teplá (součást bývalého podniku Západočeské státní lesy). Při svém vzniku obhospodařovala ha lesů v majetku státu. V současné době obhospodařuje ha státních lesů, organizačně je členěna na 8 revírů. Lesním správcem byl do Ing. Jaroslav Vlášek. Zdejší lesní majetky patřily v minulosti z části státu, z části církvi. Rovněž významné bylo vlastnictví lesů měst a obcí. Naprostá většina navráceného majetku v restitučním procesu od roku 1992 představuje lesy (2450 ha) měst a obcí. Restituce drobným vlastníkům jsou zanedbatelné. V současné době LS zajiš uje výkon funkce odborného lesního hospodáře na 93 ha lesů drobných vlastníků (107 případů). Území LS vytváří většinou náhorní planina Tepelské vrchoviny. Převládají polohy zvlněné náhorní plošiny s mírným sklonem k severu a východu. Plochý reliéf je pomístně přerušován nevýraznými vrcholy a hřbety hornin a dále je modelován hluboce zařezanými vodními toky. Území je součástí tepelského antiklinorního pásma s převahou metamorfovaných hornin tepelského krystalinika a mariánskolázeňského metabasitového komplexu algonkinického stáří. Z půdotvorných hornin jsou nejvíce zastoupeny: amfibolity - 30 %, dvojslídé svory a pararuly - 25 %, svorové ruly - 15 %, žula - 10 %. V zastoupení půdních typů převládají: oligotrofní hnědozem - 39 % (kyselé lesní typy), mezotrofní hnědozem - 21 % (živé lesní typy), pseudogleje - 20 % (vodou ovlivněné lesní typy). Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 5-7 C, průměrná délka vegetační doby dnů, průměrné roční srážky 650 mm, průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou je Nadmořské výšky se pohybují v rozmezí 500 až 847 m (Podhorní vrch). Z hlediska hydrografického patří převážná část území do povodí Ohře a je odvodňováno řekou Teplá a jejími přítoky. Území LS je pramennou oblastí s četnými krátkými vodotečemi. Oblast je infiltračním územím pramenů minerálních vod mariánskolázeňských charakterů kyselek nebo vod s příměsí sirouhlíku. Území LS spadá do přírodní lesní oblasti Karlovarská vrchovina (100 %), lesní vegetační stupně: převládá 5. LVS - 59 %, dále 6. LVS - 35 %, 7. LVS - 3 %, 3. LVS - 1 %. V současné druhové skladbě tvoří jehličnaté dřeviny 92 % a listnaté dřeviny 8 %. Cílová skladba lesů předpokládá 75 % dřevin jehličnatých a 25 % dřevin listnatých. Hlavní dřevinou je smrk se zastoupením 83 %, v cílové skladbě se předpokládá snížení na 70 %. Ostatní jehličnaté dřeviny - jedle, douglaska, modřín - by měly mít kolem 5 %. Z listnatých dřevin by se měl buk ze současných 2 % zvýšit na 14 %, javor z 1 % na 7 %. Rovněž i ostatní listnáče zvýší svoje zastoupení. Lesnatost je 23 %. Území LS spadá do jednoho lesního hospodářského celku Teplá. Lesní hospodářský plán (LHP) byl schválen již podle nového lesního zákona č. 289/1995 Sb. dne s platností na dobu od do Nová kategorizace lesů byla provedena podle nového lesního zákona. Lesy obhospodařované LS Teplá jsou zařazeny do těchto kategorií: lesy ochranné - 54 ha, lesy zvláštního určení ha, lesy hospodářské ha. Prioritním cílem je uplatnění principu trvale udržitelného hospodaření, zvýšení podílu přirozené obnovy a zajištění trvalého plnění všech funkcí obhospodařovaných lesů. Hlavními hospodářskými způsoby uplatňovanými na LS jsou hospodářský způsob násečný a podrostní s maximálním využitím přirozené obnovy a přípravy pro přirozenou obnovu všude tam, kde je to možné. Smrkové komplexy jsou rozpracovávány a vkládají se do nich předsunuté obnovní prvky z melioračních a zpevňujících dřevin. Při těžbě dřeva je kladen důraz na šetrné provádění těžebních zásahů, především s využitím sortimentních technologií. Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při výsadbě je v LHP stanoven ve výši 25 %.Tento podíl je od roku 1998 v jednotlivých letech každoročně naplňován, např. v roce 2001 činil 26,3 %. Minimální plošný rozsah výchovy porostů do 40 let je v LHP stanoven na 3337 ha, za 4 roky platnosti LHP je plnění 1741 ha, tj. 52,1 %. Rozsah obnovy je ovlivněn zpracováním vzniklých kalamit a za dobu platnosti LHP představuje 477 ha prvního zalesnění. Zásoby dřevní hmoty představují na LS 276 m 3 /ha, celkem 3,5 mil. m 3. Stanovená těžba představuje 6,35 m 3 /ha/rok. Za rok 2001 dosáhla těžba 6,38 m 3 /ha/rok. Lesní správa pečuje i o další majetek státu. Jde hlavně o 182 km lesních cest a svážnic a 28 budov. Na opravy těchto prostředků je vynakládána ročně částka okolo 5,5 mil. Kč. Ve správě je i 14 ha lesních školek, které jsou pronajaty pověřeným pěstitelům k pěstování sadebního materiálu pro lesní správu. LS pronajímá 13 vlastních honiteb a 1 honitbu obhospodařuje ve vlastní režii. V honitbách je zastoupena především zvěř srnčí a černá. V některých honitbách se vyskytuje částečně zvěř mufloní a zvěř sika. Dobrá Voda - Nový Dvůr - KLÁŠTER TRAPISTŮ vlastní 118 ha lesů ( V žalu nad slučováním správ vstoupil náš šéfredaktor do kláštera... ) VNÁŠENÍ BUKU do smrkových monolultur LS se snaží o dosažení únosných stavů zvěře a rovnováhy mezi stavy zvěře a stavem lesních porostů. Na území LS se dále nachází 15 honiteb jiných vlastníků - převážně Pozemkového fondu. Na území LS zasahuje Chráněná krajinná oblast Slavkovský les výměrou 7497 ha. V této oblasti je vyhlášeno na základě zákona č. 114/1992 Sb. šest přírodních rezervací a dvě přírodní památky. PŘÍRODNÍ REZERVACE: Prameniště Teplá - posláním rezervace je ochrana komplexu podmáčených luk a lesních porostů s výskytem vzácných rostlin a živočichů, výměra 44,89 ha. Smra och - zřízena k ochraně lesního rašeliniště s vývěry minerálních vod a výrony CO2, výměra 7,90 ha. Nachází se v okolí Mariánských Lázní, přístup k rezervaci je po vyznačené turistické trase, na části s nově vybudovanými dřevěnými chodníky a vyhlídkami. Údolí Teplé - ochrana krajinného celku průlomového údolí řeky Teplá se su ovými porosty a vegetací, výměra 62 ha. Holina - ochrana zbytků přirozených smíšených (jedlových) bučin místy až pralesovitého charakteru, výměra 40,84 ha. Lazurový vrch - posláním je ochrana su ových lesů představující klimaxovou vegetaci na strmých skalnatých svazích a ochrana zimoviš netopýrů, výměra 23,15 ha. Podhorní vrch - posláním rezervace je ochrana Podhorního vrchu jako unikátního reliktu třetihorní sopečné aktivity a ochrana rostlinných společenstev blízkým klimaxové vegetaci. PŘÍRODNÍ PAMÁTKY: Sirňák - ochrana geologického fenoménu - skupiny sirouhličitých výronů (mofet), výměra 0,289 ha. Milhostovské mofety - ochrana geologického fenoménu - skupiny sirouhličitých výronů (mofet), výměra 0,2378 ha. Při provádění hospodářské činnosti je kladen důraz na respektování zájmů ochrany přírody, vzájemné pochopení a respektování pracovníků CHKO. Vyvěšují se ptačí budky pro podporu hnízdních možností hmyzožravého ptactva, ponechávají se doupné stromy, v určitých lokalitách částečně i mrtvé dřevo. Ve spolupráci s ČSOP zajiš ovala lesní správa realizaci projektu FORMICA (inventarizace mraveniš ). Protože na území LS leží světoznámé Mariánské Lázně, je rekreační funkce lesů v okolí tohoto města prioritou. Tyto aktivity mají v okolních lesích dlouholetou tradici (stezky, pěšinky, odpočívadla, altánky, vyhlídky atd). Lesní správa ve spolupráci s CHKO Slavkovský les se podílí na zřizování jak cyklotras, tak lyžařských tras pro rozvoj lázeňských sezón. LS vybudovala pro naplnění rekreační funkce lesa řadu objektů a zařízení. Bylo vyčištěno a obnoveno devět studánek, šest odpočinkových míst, čtyři turistické stezky, jedna vyhlídka. Ročně se na tyto účely vynakládá částka asi 200 tis. Kč. Nejvíce zajímavých lokalit se nachází v okolí Mariánských Lázní. Poblíž města se nalézá Král smrků, kde je krásné odpočinkové místo. Přístup je vyznačen turistickými značkami. Dále je v okolí několik naučných stezek, všechny dobře značené. Na základě organizačních opatření LČR, s. p., Hradec Králové byla LS Teplá zrušena a sloučena se zrušenou LS Žlutice v nově ustavenou LS Toužim. Připravil -jnk- Silva Bohemica - 1/2006

9 OSTŘETÍNŠTÍ KONĚ v minulosti a v současnosti STŘEDISKO chovu koní Ostřetín Jeden z posledních soustředěných chovů chladnokrevných norických koní pro lesní hospodářství v České republice je ve Středisku chovu koní Ostřetín, Lesní společnosti Teplá, a. s. Využívání koní pro práci v lese se v posledním půlstoletí výrazně snížilo, ještě v roce 1955 koně v ČR přibližovali 95 % vytěženého dříví a z 50 % zajiš ovali i jeho odvoz. V 80. letech se podíleli již jen na přibližování a to z 30 %. Nyní koně přibližují mezi 5-10 % celkově přiblíženého dříví. Představenstvo společnosti se i přes snížený zájem odběratelů snaží zachovat cenný genetický potenciál chovného stáda s využitím prostředků plynoucích ze zisku celé akciové společnosti a dotačních titulů poskytovaných Ministerstvem zemědělství České republiky. Zatím jedinou cestou k udržení chovu je přerozdělování prostředků v rámci všech aktivit společnosti. LESNÍ SPOLEČNOST TEPLÁ, a. s. Společnost vznikla transformací Západočeských státních lesů - Lesního závodu Teplá k Od počátku existence až do dnešní doby poskytuje dodavatelským způsobem služby státnímu podniku Lesy ČR na ploše tis. hektarů. KONĚ U LESNÍ SPOLEČNOSTI TEPLÁ Zejména terénní zvláštnosti Tepelské vrchoviny hovoří ve prospěch používání koní, kteří se zde uplatňují mnohem více, než je celostátní průměr (30 % celkově přiblížené hmoty proti 5-10 % v ČR). Společnost zaměstnává 5-6 vlastních pracovníků s koňmi a přibližně stejný počet dodavatelsky pracujících kočích. Pracují především v probírkách při odstraňování lapáků a v roztroušených nahodilých těžbách. Na řadě lokalit je předepsaná kombinovaná technologie soustře ování dříví - vyklizování koněm a přibližování traktorem. Celkový objem dříví přiblíženého koňmi osciluje okolo 20 tis. m 3 za rok. NORICKÝ KŮŇ Název norického koně je odvozen od místa jeho vzniku, starořímské provincie Noricum, která ležela v alpské části Německa a Rakouska. S povozy obchodníků se tito koně dostávali do Čech, kde se stali základem např. netolického chovu a v 19. století byli nejpoužívanějším plemenem. Tito koně jsou všestranně využitelní, vhodní do zápřahu i pod sedlo, ale těžiště jejich práce vždy bylo v zemědělství a lesnictví. Pro práci v lese je norik nejvhodnější plemenem, protože svými vlastnostmi - optimálním poměrem tažné síly a pohyblivosti v lesních terénech, skromností, tvrdou konstitucí a dobrými kopyty - předčí svého konkurenta, chladnokrevného koně chovaného na podkladě belgické krve. Nevýhodou norika je pozdější dospívání. Kombinace genetické výbavy a drsnějších klimatických podmínek ostřetínského chovu v Tepelské vrchovině dávají předpoklad dobrých užitkových vlastností a otužilosti koní nejenom pro práci v lesním hospodářství. POČÁTKY OSTŘETÍNSKÉHO CHOVU Chov koní v Ostřetíně byl založen v roce Důvody, které k tomu lesníky vedly, pramenily z poválečné situace. Koní byl nedostatek a na trhu se uplatňovaly handlířské praktiky, které snižovaly kvalitu a zkreslovaly cenu nabízených koní. Nejprve zde byli chováni huculští koně, kteří se v lesnické praxi neosvědčili. Postupně, do roku 1960, se ostřetínský chov pře-orientoval na chladnokrevného koně. V chovném stádě matek s belgicko-norickou krví stále více převládal plemenářským úsilím preferovaný norický typ. Výsledkem je dnešní chovné stádo chladnokrevných klisen s převahou norické krve, jejíž podíl se stabilizoval počátkem 80. let. V současné době tvoří stádo plemenný hřebec, devatenáct chovných klisen a sedm sedmiměsíčních hřebečků. VÝCHOVA A VÝCVIK KONĚ Koně si od narození zvykají na přítomnost ošetřovatele, který jim vštěpuje základní návyky spojené s krmením, ošetřováním a získává si jejich důvěru. Přirozený pohyb a styk s ošetřovatelem jsou hlavní výchovné prostředky u hříbat do dvou let věku (přípravný výcvik). Přibližně od této doby se u chladnokrevných koní začíná s výcvikem spojeným s postrojováním, uzděním, zapřaháním a zaučováním v tahu. Vybrané klisničky jsou postupně připravovány na výkonnostní zkoušky, které absolvují ve třech letech a podle jejich výsledků mohou být zařazeny do chovu. Hodnotí se původ, exteriér, užitkové vlastnosti a výkonnost. Komise posoudí jednotlivá kritéria známkami z desetistupňové škály a podle součtu jsou klisny zařazeny do pěti tříd (Super Elita, Elita, I. - III. třída), které určují jejich chovnou hodnotu. Současné chovné stádo v Ostřetíně se skládá z 17 klisen z nichž 11 je zapsáno v Hlavní plemenné knize (Super Elita, Elita) a 6 v Plenenné knize (I. třída). Perspektivní hřebečci jsou vykupováni v době odstavu (5-6 měsíců stáří) píseckým hřebčincem, kde procházejí zkouškami a mohou působit v chovu. Speciální výcvik zaměřený na soustře ování dříví není přímo ve středisku reálný, kočí preferují vlastní docvičení a zvýšená cena, která by byla důsledkem vyššího stupně výcviku není na trhu uplatnitelná. RECESE CHOVU V době největší poptávky ze strany Západočeských státních lesů v 80. letech dosahoval počet chovaných koní kusů. Po transformaci lesního hospodářství počátkem 90. let se většina koní používaných v lese dostala do soukromých rukou, což spolu se zvýšenými náklady na soustředěný chov, nástupem nových těžebních technologií, aj., způsobilo krizi většiny specializovaných chovů. Živnostníci pracující s koňmi v lese nejsou ochotni přistoupit na reálné ceny a používají méně kvalitní koně získané často nelegálními způsoby. V současné době je kalkulovaná cena jednoho koně ostřetínského chovu 150 tis. Kč, avšak tržní cena se pohybuje okolo 30 tis. Kč. SOUČASNÝ STAV Po převzetí chovu Lesní společností Teplá, a. s., v roce 1992 zde bylo asi 100 koní. Přibližně před sedmi lety se začaly výrazně projevovat citelné ekonomické ztráty. Po vyhodnocení poptávky, která dlouhodobě dosahuje 25 koní ročně, byl po konzultaci s plemenářskými odborníky stanoven optimální počet klisen v chovném stádě na 15 s jedním plemenným hřebcem a třemi ročníky hříbat. Celkový stav by měl být okolo 30 koní. Chovné stádo s 20 klisnami může ročně zajistit asi 12 hříbat, což by podle odhadů mohlo zvýšit prodejní cenu, protože by roční nabídka nedosahovala poptávaného množství. Před dvanácti lety byla prodejní cena tříletého koně na úrovni 60 tis. Kč a dnešní ceny dosahují v nejlepších případech pouze 40 tis. Kč. Méně kvalitní koně se prodávají za tis. Kč. Mezi odběrateli dominují se 70% podílem živnostníci v lesním hospodářství a jedna třetina celkového počtu prodaných koní se dostává k majitelům se zájmem o rekreační ježdění. Přibližně tři koně ročně se prodají k těmto účelům i do Spolkové republiky Německo. KARLOVARSKÝ KRAJ - TEPLÁ PŘIDRUŽžENÉ ČINNOSTI A STÁTNÍ PODPORA Provoz střediska chovu koní v minulosti zajiš ovalo i 19 zaměstnanců, nyní zde pracuje pět dělníků. Protože samotný chov koní není ekonomicky soběstačný, v rámci střediska chovu koní je chován masný typ skotu ( kusů). Základem je český strakatý skot připouštěný býkem plemene Aberdeen Angus, které je vhodné pro extenzivní chov i v náročných podmínkách s nízkými požadavky na Pokračování na straně 10 SBB SEDMIMĚSÍČNÍ HŘEBEČCI Plemenný hřebec DOLAN ve stáji i ve výběhu 9

10 Pokračování ze strany 9 ZÁPADNÍ ČECHY - ŽELEZNÁ RUDA Předmětem zájmu hřebce DOLANA byly KLISNIČKY SÍDLO lesní správy SÍDLO REVÍRU PANCÍŘ ošetřovatelskou péči. Středisko obdělává asi 25 hektarů orné půdy, kde pěstuje obilí pro vlastní spotřebu. Společnost čerpá dotace na provoz střediska ze zemědělských titulů, nejvíce jich plyne na údržbu travních porostů. Z dotací zaměřených na chov koní převažuje příspěvek na odchov hříbat od plemenných klisen a na mladé klisny zapsané do plemenné knihy. Dotace na podporu šlechtitelské práce nepřipadá u norika ostřetínského chovu v úvahu, protože není původním českým plemenem. Pouze na chov koní dosahují státní dotace asi 100 tis. Kč ročně, v přepočtu na jednoho prodaného koně je to 5 tis. Kč. Dotace celkem ze všech zemědělských titulů jsou ve výši 900 tis. Kč za rok. V roce 2005 jsme nezískali žádnou dotaci z titulu chovu koní. PERSPEKTIVY CHOVU Celková situace akciové společnosti byla v minulých letech příznivá i přes ztrátu chovu koní, která v roce 2000 dosáhla 2 mil. Kč. Letošní rok zatím nevypadá tak dobře, zejména díky poklesům cen pilařské kulatiny i vlákniny. Vedení předpokládá v letošním roce jen mírný zisk. Pokud budou v dalších letech výsledky hospodaření celé firmy v oblasti zisku není důvod k obavám o ostřetínský chov. Pro akciovou společnost hraje významnou roli zachování historické tradice chovu koní a jeho ojedinělost v České republice, protože zůstal jako jeden z posledních dřívějších rozmnožovacích chovů norika. Představenstvo Lesní společnosti Teplá, a. s., vyslovilo podporu chovu koní a počítá s jeho Povídání o této lesní správě neobvykle začínám otázkami: Proč nejhezčí? - protože mimo jiné obhospodařuje nejkrásnější lesní partie Královského hvozdu, kde kdysi působil i Ing. Julius Komárek starší, a protože budova lesní správy postavená v horském stylu s aplikacemi dřeva je zasazena do kouzelného prostředí tohoto pohraničního městečka. A proč patří k nejznámějším? V televizním pořadu Panoráma na ČT 2, který diváky seznamuje v přímém vysílání s momentálním počasím, možnostmi turistiky a lyžování v našich horských oblastech, jsou pravidelně záběry i z Železné Rudy. Lesní správa je v záběrech také vidět, stojí asi 150 metrů nad známým železnorudským kostelem s typickou bání. Lesní správa (LS) Železná Ruda leží na západě Šumavy v prostoru Královský Hvozd, Železnorudská kotlina, Hartmanicko, Sušicko a Kašperskohorsko. Vznikla sloučením původní LS Železná Ruda s velkou částí zaniklého LZ Kašperské Hory. Rozprostírá se ve dvou krajích (Plzeňském a Jihočeském), na území čtyř pověřených obcí (Klatovy, Sušice, Vimperk VÝBĚH v Ostřetíně pokračováním. Podmínkou je nulová ztráta střediska, což se v současnosti druhým rokem daří plnit. Z ekonomického hlediska je situace samostatného chovu neúnosná. Hlavním úkolem je s podporou státu překonat nepříznivé období a nalézt nové způsoby uplatnění chladnokrevných norických koní. Jedna z cest vede přes využívání koní v agroturistice. Ze strany státu by měla vycházet motivace k obnově a rozvoji venkova a s tím spojeného návratu chladnokrevných koní k vesnickému koloritu i v jiných úlohách než jako tažná síla v lesnictví a zemědělství. Za použití internetových stránek Lesní společnosti Teplá, a. s., upravil a aktualizoval -jnk- LESNÍ SPRÁVA ŽELEZNÁ RUDA patří k nejhezčím a nejznámějším PANORÁMA Železné Rudy a Horaž ovice) s katastrální výměrou necelých ha, z čehož les zaujímá ha. Lesnatost tedy činí 39 %. Kromě hospodaření na ha státního lesa vykonává LS funkci odborného lesního hospodáře na dalších ha lesů ve vlastnictví fyzických osob a obcí, což představuje celkem vlastníků. Lesní správa sousedí s Národním parkem Šumava v délce 40 km a s Bavorskem v délce 10 km. Lesním správcem je Vladimír Skala. Organizačně lesní správa spadá pod KI Plzeň a je členěna na devět smíšených revírů (Můstek, Jezera, Pancíř, Starý Brunst, Čachrov, Hartmanice, Petrovice, Ždánov, Strašín), kde revírníci zabezpečují jak úkoly pro lesy v majetku státu, tak výkon funkce odborného lesního hospodáře. Podle potřeby jim vypomáhají dva adjunkti. Geomorfologicky zasahuje území LS do horského celku Šumava, kterému dominuje Královský Hvozd a Kochánovské Pláně a geomorfologicky členitého Šumavského podhůří se Svatoborskou vrchovinou. Geologicky nejvýznamnějšími horninami v oblasti LS jsou pararuly, svory a ruly pokryté převážně středně skeletovitými půdami kambizemí a kryptopodzolem. Nejníže položeným místem LS je řeka Otava u obce Čepice (445 m n. m.) a naopak nejvyšším bodem je Jezerní hora (1 343 m n. m.). Na území lesní správy se nachází mnoho vrcholů, např. Můstek (1 235 m n. m.), Pancíř (1 214 m n. m.), Špičák (1 202 m n. m.), Borek (859 m n. m.) a Ždánov (1 064 m n. m.). Tento region je významnou pramennou oblastí, prochází zde významné evropské rozvodí, kde Řezná odvádí vodu do Dunaje a Černého moře a Úhlava do Vltavy, Labe a Severního moře. JUBILANT v příjemné společnosti Blahopřejeme lesníku Ing. Josefu Budkovi z Teplé Celý život zasvětil lesu Ing. Josef Budka z Teplé. Dlouhá léta pracoval pro Západočeské státní lesy Plzeň v různých funkcích na Lesních závodech Planá, Nejdek a Horní Blatná, byl dlouholetým ředitelem Lesního závodu Teplá. Vychoval tři syny, z nichž jeden jde v jeho lesnických šlépějích - Ing. Petr Budka je lesmistrem v Kolowratových lesích na Dianě. V č. 12/2005 SB jsme otiskli jeho článek o tomto lesním hospodářství. Po odchodu do důchodu vypomáhal Ing. Josef Budka ve středisku chovu koní v Ostřetíně, ve velkoškolce v Toužimi, stále spolupracuje s VÚLHM Jíloviště-Strnady. Do listopadu loňského roku pracoval ve školkařském provozu firmy HBR v Teplé. V listopadu se podrobil operaci kolena a je v rekonvalescenci. Dne 10. prosince 2005 se Ing. Josef Budka dožil krásného jubilea - 85 let. Lesníci z Tepelska mu blahopřejí, přejí brzké uzdravení a do dalších let hodně zdraví a pohody. jj V lesích U ČERNÉHO JEZERA na jeho moréně 10 ROZCESTÍ Gerlova hu Silva Bohemica - 1/2006

11 ROMANTICKÁ ZÁKOUTÍ u Černého jezera, lesní správce Vladimír Skala V lesích kolem cesty na Černé jezero je vysoké zastoupení JEDLE BYSTŘINA nad Železnou Rudou SMÍŠENÉ LESY Královského hvozdu Průměrné roční teploty se zde pohybují v rozmezí 4-7 C a průměrné roční srážky mm, z čehož vyplývá, že jde o oblast příznivou pro zdárný rozvoj lesů. Největší část LS patří do přírodní lesní oblasti 13 - Šumava (65 %), na PLO 12 - Předhoří Šumavy a Novohradských hor připadá 35 %. Hlavní hospodářsky významnou dřevinou je především smrk (83 %) a borovice (6 %). Zastoupení ostatních dřevin je: jedle a buk 3 %, olše 2 %, modřín a bříza po 1 %. V cílové druhové skladbě se počítá se snížením zastoupení smrku a borovice ve prospěch melioračních a zpevňujících dřevin, především jedle a buku. Lesní správa měla do konce r tři lesní hospodářské celky (LHC). Lesní hospodářský plán s platností od do byl vyhotoven již jen pro jeden LHC Železná Ruda, který vznikl sloučením LHC Železná Ruda, Keply a Kašperské Hory. Na třech smluvních jednotkách působili v roce 2005 tito dodavatelé prací: Lesní společnost Železná Ruda a.s., Less a.s. Bohdaneč a Solitera Hořovice s.r.o. V obnově lesa je patrný výrazný přechod k podrostnímu způsobu hospodaření. Nejrozšířenějším způsobem obnovy mýtních porostů je použití clonného způsobu s ponecháním výstavků na těžební ploše s následným přirozeným zmlazením v kombinaci s násečným způsobem. V obnově se zvýšil podíl listnatých dřevin, především MZD. Vyžaduje to zvýšené náklady na sadební materiál a zvýšené úsilí i náklady v ochraně proti zvěři. Myslivost je provozována v šesti vlastních honitbách, z nich pět je pronajato fyzickým nebo právnickým osobám a jedna je honitbou režijní. Vyskytuje se zde zvěř jelení, srnčí, černá, tetřev, jeřábek, zajíc a rys. Stavy spárkaté zvěře jsou již i vlivem působení rysa na zvěř silně zredukovány, problémem jsou pouze společenstevní honitby na Sušicku, kde dochází k poměrně vysokým škodám srnčí zvěří v roztroušených lesních porostech, kam se zvěř stahuje z polí. Hospodaření je ovlivněno vysokým zastoupením lesů ochranných (10,4 %), lesů zvláštního určení (7,8 %) a především Chráněnou krajinnou oblastí Šumava, která se rozprostírá na 70 % území LS (8.900 ha). Na území LS se nacházejí tato maloplošná zvláště chráněná území, například NPR Černé a Čertovo jezero - 144,95 ha, Přírodní památka Královský Hvozd ,99 ha, Přírodní rezervace Městiš ské rokle - 71,53 ha, Prameniště - 204,86 ha, Kepelské mokřady - 10,19 ha, Amálino údolí - 22,71 ha, Borek u Velhartic - 34,46 ha,čepičná -1 26,54 ha, Přírodní park Buděticko - 169,97 ha a Oblast klidu Kašperská vrchovina - 821,29 ha. Značná část lesní správy je tedy z hlediska ochrany přírody mimořádně cenná, a proto také v hojné míře vyhledávána tuzemskými i zahraničními turisty. V Programu 2000 bylo dosud postaveno šest stylových přístřešků z masivu pro turisty s posezením - Gerlovka, Ferdinandovo údolí, Můstek, Čertovo jezero, Rozvodí a Ždánov, a osazeny mezníky LČR k vymezení držby a propagaci podniku. Lesní správa se zapojila také do projektu Les ve škole, škola v lese. K nejzajímavějším místům patří především jezera ledovcového původu. Černé jezero (1 008 m n. m.) je největším šumavským jezerem s rozlohou 18,43 ha, maximální hloubkou 40 m a karovou stěnou vysokou 335 m. Čertovo jezero (1030 m n. m.) zaujímá 10,33 ha a jeho maximální hloubka je 37 m. Opomenout nelze ani opravenou zříceninu gotického hradu Kašperk z roku 1356, který však je majetkem města Kašperské Hory, a zvláště dominantu města Železná Ruda barokní kostel Panny Marie Pomocné z let 1727 až 1732 s cibulovou bání a půdorysem šesticípé hvězdy. Technickou zajímavostí na území LS je m dlouhý železniční tunel pod kopcem Špičák (1 202 m n. m.) vystavěný v letech 1876 až Oblast Železnorudska je také největším střediskem zimních sportů na Šumavě s rozsáhlým areálem sjezdového lyžování na Špičáku. Lesní správa spolupracuje s Klubem českých turistů při obnově a údržbě turistického a cykloturistického značení. V místech, která navštěvuji při reportážích, rád se podívám i na zajímavé kulturní akce nebo do muzea. V Železné Rudě jsem v předvánoční době navštívil informační středisko, kde ochotná paní razítkuje obálky a vánoční přání razítkem Ježíškova pošta a v budově muzea, která patřila majitelům někdejších železnorudských skláren, rodu Abellových, jsem viděl obraz s portrétem MUDr. Josefa Klostermanna, rodinného přítele této rodiny a otce známého spisovatele, který v tomto domě často pobýval. Napsal zde jedno ze svých literárních děl - Skláři. Připravil Jiří Junek LES U BAVORSKÉ CESTY u státní hranice MUZEUM ŠUMAVY v Železné Rudě OTEC spisovatele Karla Klostermanna VÁNOCE na Železné Rudě PLZEŇSKÝ KRAJ - ŽELEZNÁ RUDA NAKLÁDKA DŘÍVÍ na ŽST Železná Ruda POHRANIČNÍ STANICE Železná Ruda SBB 11

12 PLZEŇSKÝ KRAJ - ŠUMAVA - ŽLUTICE Stanovisko starostů a zástupců obcí a měst na jejich katastrálních územích leží NP Šumava a Regionální sekce Rady Národního parku Šumava Dne 13. prosince 2005 seznámili představitelé Ministerstva životního prostředí ČR a Národního parku Šumava zástupce v titulku zmíněných subjektů s materiálem Vize, poslání, strategické cíle, strategické kroky. Po vyhodnocení průběhu jednání o přípravě reformy NPŠ, jakož i po zvážení způsobu přípravy, projednávání a předkládání materiálu Vize, poslání, strategické cíle, strategické kroky, dospěli starostové a zástupci měst a obcí Kašperské Hory, Srní, Čachrov, Strážný, Horní Vltavice, Prášily, Horská Kvilda, Rejštejn, Stožec, Hartmanice, Volary, Borová Lada, Kvilda a Nová Pec k rozhodnutí tento materiál nepřijmout. Vedly je k tomu tyto důvody: Obce se přípravy tohoto materiálu neměly možnost zúčastnit. Ministerstvo životního prostředí si vyhradilo právo rozhodnout o připomínkách či doplňcích k tomuto materiálu. Proto za těchto okolností a předem daných omezení diskuse považují uvedené obce a města a Regionální sekce rady NPŠ projednávání tohoto materiálu pouze za formální a za pokus přenést určitý díl odpovědnosti za kroky, které tento materiál předkládá, i na obce a RNPŠ. Předkládaný koncept ochrany a péče o NPŠ výrazně porušuje obecné zásady legislativní ochrany přírody i speciální podmínky péče o NPŠ. Kromě toho výrazně vybočuje i z rámce BUDOVA školy Zprava ředitel Ing. Josef SVOBODA a student Tomáš TŘESKÝ PRAKTICKÉ CVIČENÍ na školním polesí proti vůli obcí ministerstvem schváleného Plánu péče. Předložený materiál je pouze jedním z mnoha podkladů předkládaných MŽP a Správou NPŠ k probíhající debatě o reformě NPŠ a v žádném případě nemůže nahradit či obejít řádný demokratický proces, kterým musí být nové pojetí NPŠ konstituováno a kodifikováno - tedy jedině formou zákona. Ve smyslu uvedeného rozboru obce zdůrazňují, že veškerá konkrétní opatření jak managementového tak i správního charakteru - nezasahování proti škůdcům, nepovolování zásahů s odkazem na budoucí zásady reformy, ovlivňování rozhodování ČIŽP - kterými SNPŠ a MŽP předjímá zatím nezakotvenou reformu, považují obce za porušování příslušných zákonných norem. Obce vidí v možném obcházení a ignorování uvedených demokratických mechanizmů ústavně-právních postupů určování a zakotvení veřejného zájmu v předmětných souvislostech riziko destabilizace celého regionu. Obce, na jejichž území leží NPŠ, opakovaně prohlašují, že uchování přírodních hodnot, které byly důvodem vyhlášení NPŠ před patnácti lety, považují za základní předpoklad své existence a rozvoje. Debatu o případné reformě NPŠ považují s ohledem na patnáctiletý vývoj NPŠ i rozvoj celého regionu za oprávněnou Střední lesnická škola Žlutice vznikla v roce Jejím zakládajícím ředitelem byl Ing. Václav Šrámek. Budova školy byla vybudována v roce 1927 pro zimní rolnickou školu. Potom v ní působila zemědělská provozně ekonomická škola. V roce 1962 byl ke škole přistavěn internát a v roce 1981 tělocvična s posilovnou. Součástí školy je domov mládeže,školní jídelna, školní polesí a myslivecký revír. Od roku 1989 zde po předchozí provozní praxi učil absolvent lesnického učiliště Křivoklát - Písky, SLŠ Trutnov a brněnské lesnické fakulty Ing. Josef Svoboda, který je od roku 1998 až dosud ředitelem školy. Úkolem školy je příprava lesníků pro práci v lesním provozu. Při přijímacím řízení, kterého se mohou účastnit i děvčata, se hodnotí výsledky dosažené na základní škole. Písemné přijímací zkoušky se konají podle počtu přihlášených zájemců. Během studia studenti získávají teoretické a praktické poznatky o lesním hospodářství, základy pro studium na vysoké škople, základní dovednosti pro práci s motorovou pilou a křovnořezem, lovecký lístek a oprávnění k řízení motorových vozidel skupin M a A, která získají zdarma. Úspěšným ukončením vzdělávacího programu školy dosáhne student středního vzdělání s maturitou. Po předepsané praxi mohou absolventi zastávat funkci odborného lesního hospodáře a dále například soudního znalce z oboru ekonomika se specializací oceňování lesních pozemků a porostů a škod na lesních porostech. Uplatnění mohou získat u Lesů České republiky, s. p., Vojenských lesů a statků, s. p., lesních akciových společností, městských a soukromých lesů, organizací provozujících myslivost, orgánů státní správy a organizací provádějících ozeleňování. Studium na SLŠ Žlutice je čtyřleté. Výuka teorie dle učebního plánu je doplňována praktickými cvičeními v jednotlivých předmětech. Kromě toho mají studenti praktickou výuku jako zvláštní předmět. Součástí výuky, kromě klasických předmětů, jsou i volitelné předměty a samozřejmě a užitečnou. Z podstaty své odpovědnosti vůči občanům i jako správců svého území se dožadují odpovídajícího postavení a zastoupení v této debatě. Obce trvají na tom, že k platnému přijetí případné reformy NPŠ může dojít jedině přijetím zákona o NPŠ. Do té doby současně platný zákonný rámec neposkytuje Ministerstvu životního prostředí ani Správě NPŠ dostatečný mandát k jakýmkoliv konkrétním krokům,které předjímají změny v budoucích reformách poslání NPŠ. Změny navrhované v uvedeném materiálu by se týkaly: - do 5 let 30 % I. zón NP (oproti navrhované době let) - rozšíření bezzásahového managementu na většině území prvních zón okamžitě po jejich schválení - neřešení zákazu vstupu do všech prvních zón - NP není jen ochrana přírody, ale ochrana životního prostředí celého území, kde vedle sebe stojí a jsou si zcela rovny dva veřejné zájmy vyplývající ze zákona o obcích a zákona o ochraně přírody a krajiny (to znamená také ohrožení sousedních lesů různých vlastníků) - způsob projednávání a schvalování managementu péče o jednotlivé ekosystémy v jednotlivých zónách znamená v první řadě Na návštěvě Střední lesnické školy Žlutice studium anglického, německého a ruského jazyka a ovládání počítačové techniky. V současnosti se připravuje doplnění počítačových programů o speciální lesnické výukové programy. Pro studenty jsou pořádány i odborné exkurze. Praktické výuce v odborných lesnických předmětech i myslivosti slouží školní polesí, keré se rozkládá na 475 ha na úbočí Chlumské hory ve vzdálenosti asi 12 km od Žlutic. Polesí je současně i režijní honitbou. Školní polesí má na starosti zástupce ředitele Ing. Hynek Týml, lesním je Antonín Kabeš. Ve volném čase se studenti mohou věnovat různým sportům, posilování, střelectví, včelařství i hře na borlice a lesnice. Vážným zájemcům o hru na tyto nástroje škola hradí lekce na Základní umělecké škole ve Žluticích. Maturitní zkouška na závěr studia se skládá ze společné a profilové části. Společná část - tedy státní maturita - se skládá ze zkoušek z českého jazyka a literatury, cizího jazyka a volitelné zkoušky. Součástí profilové zkoušky jsou teoretické a praktické zkoušky z odborných a volitelných předmětů. Střední lesnickou školu ve Žluticích dosud úspěšně absolvovalo 730 studentů denního studia a na 200 studentů externího studia.někteří z nich se uplatnili v lesnickém provozu v regionu, jako například ředitel divize Žlutice lesní akciové společnosti Solitera Hořovice Jiří Hasler. V blízké budoucnosti chce škola zavést nový studijní obor - rekultivace krajiny. Juniorský mistr republiky studuje ve žlutické škole Při naší krátké návštěvě žlutické lesnické školy jsme se setkali se studentem čtvrtého ročníku Tomášem Třeským, který pochází z Nové Role u Karlových Varů. Na zámku Ohrada na Hluboké loni vyhrál mistrovsví juniorů ve vábení jelenů. Tento sympatický skromný mladík zatím nepochytil manýry mistrů a tak s námi hovořil o svých začátcích v tomto zajímavém a pro mysliveckou praxi potřebném koníčku. Dětství prožil v Tisové u Nejdku, už tam se zalíbením poslouchal troubení jelenů. změnu plánu péče a pak teprve změnu zonace (nejen první zóny) - rozšiřování prvních zón je problematické převážně jen v lesních ekosystémech, kde jsou do těchto prvních zón zahrnovány i porosty (hlavně smrkové monokultury), které vůbec neodpovídají kritériím pro takové zařazení. O ostatních navrhovaných ekosystémech nejsou větší pochybnosti či rozpory a jejich zařazení do prvních zón či rozšíření není rozporováno. Podstatnou součástí této skryté reformy NP je významné rozšíření I. zón a zavedení bezzásahového managementu na velkém území. Jediné, co pro částečnou legalizaci tohoto postupu je zapotřebí, je souhlas obcí s rozšířením 1. zón ( 20, zák.č.114/92 Sb.). Pokud obce návrh SNPŠ na rozšíření 1. zón schválí, nebudou mít již žádnou legální možnost do reformy NPŠ hovořit. Obce souhlasí se zvětšováním I. zón, ale v delším časovém období, tak jak bylo původně projednáváno, protože lesy nejsou původní a nejsou připraveny na takový zákrok. Proto jsme si jisti, že by po náletu kůrovce uschla téměř celá území. A dále ze smrkové monokultury může vyrůst pouze zase monokultura, proto je potřeba nejprve les připravit a pomoci mu, teprve později připravené části převádět do I. zón. redakčně upraveno STUDENTI SLŠ Žlutice - Národní soutěž juniorů ve vábení jelenů Vábení se začal věnovat až na škole ve 3. ročníku na popud paní profesorky Ing. Evy Hanušové. Dala mu i tip na lesníka Petra Nováka a absolventa žlutické školy revírníka LS Horní Blatná Karla Štěrbu,kteří se vábení věnují. Měl již i možnost si vábení vyzkoušet v praxi při hostování u mysliveckého sdružení Bílý Kámen Vejprty, kdy se mu podařilo přivábit nejprve mladého, potom středně starého jelena. Zúčastnil se i kurzu, který loni na jaře pořádala na Ohradě redakce časopisu Myslivost. Na soutěže jej nyní připravuje MVDr. Antonín Rudolf z Karlových Varů. V letošním roce se 22. února spolu s Josefem Kaprasem a Milanem Janíkem zúčastní Mistrovství Evropy ve vábení jelenů v Salcburku. Přejeme mu na něm hodně úspěchů, stejně jako ostatním dvěma našim reprezentantům české myslivosti a mysliveckých tradic. A Tomášovi úspěšné složení maturity a přijetí na brněnskou lesnickou fakultu. Přes své mládí má již o své budoucnosti jasno. Chce být dobrým lesníkem. text a první 2 foto vlevo Jiří Junek, ostattní foto archiv SLŠ Žlutice 12 STŘELECKÁ SOUTĚŽ studentů HON na školním polesí Silva Bohemica - 1/2006

13 SÍDLO správy Městských lesů Rokycany Město Rokycany vlastní svůj lesní majetek od druhé poloviny 14. století, kdy mu byla arcibiskupem Olbramem ze Škvorce poskytnuta práva a název města svobodného a potvrzeno, že může volně nakládati svým majetkem. Majetek města byl pak postupně rozšiřován, zejména v roce Tehdy patřily k rokycanským statkům i obce Čížkov a Přešín na Nepomucku, kde má město Rokycany svůj lesní majetek i v současné době. V dřívějších dobách byl význam lesů často zužován na lov zvěře. Odtud pramenil i zájem českého krále Rudolfa II., který byl nejen velkým milovníkem umění a věd, ale i náruživým lovcem. Svoji honitbu chtěl co nejvíce rozšířit a proto uzavíral se sousedícími obcemi smlouvy o užívání jejich pozemků k lovu. Taková smlouva byla v r uzavřena i s obcí rokycanskou. Rokycany postoupily lov zvěře v lesích na vrchu Ž ár a na okolních polních a lesních pozemcích města k zábavě Jeho Milosti Královské. Zdá se ale, že královská komora z rokycanské honitby v té době valný prospěch neměla. Brzy si totiž zbirožský hejtman Kolenc postěžoval nejvyššímu jagermistru (lovčímu) Království Českého, že z revíru rokycanského ani tolik příjmu není, aby ten fořknecht, k obstarávání revíru toho ustanovený, mohl být placen. Oním fořtknechtem byl tehdy fořt v Hůrkách a jeho služné činilo 68 zlatých a 32 krejcarů. Nejvyšší královský jagermistr ale zřejmě stál na svém, rozmohla se zvěř v okolím Rokycan natolik, že v roce 1652 se ve zbirožském urbáři říká: V tomto revíru jest zvěře pernaté a srstnaté mnoho. Lesy pak k obci rokycanské náležejí a tam se fořknecht toliko k opatrování chová. Tato zpráva se týká hlavně honitby na Ž áru. Rozloha lesů města Rokycan se soustavně zvyšovala koupěmi lesních pozemků. V roce 1811 vlastnilo město ha, v roce ha. V tom roce, podobně jako v současnosti, hraničily lesy města Rokycan na východě převážně s lesy velkostatku Zbiroh, na jihu s lesy velkostatku Š áhlavského, na západě Z historie a současnosti LESŮ MĚSTA ROKYCAN s městskými lesy plzeňskými. V té době byly lesy města Rokycan organizačně rozčleněny na těchto 7 revírů: Ž ár 668 ha, Hrádecký vrch 179 ha, Kotel 357 ha, Cháchov 420 ha, Čilina 779 ha, Litohlavy 211 ha, Čížkov 360 ha. Revíry byly řízeny lesním úřadem, v jehož čele byl lesmistr. Lesní účetnictví po stránce peněžní vedl aparát městského úřadu. Městský lesmistr vedl dozor nad veškerým lesním hospodářstvím a nad taxační evidencí, vedl evidenci městského katastru a jako autorizovaný civilní geometr obstarával veškeré příslušné zeměměřičské práce. Pro výpomocné práce nebyla na lesním úřadě trvale zaměstnávána žádná pracovní síla. Hmotnou kontrolu prodávaného dříví, lesní účetnictví a drobný prodej dříví zajiš oval lesní, bydlící na Vršíčku, s ohledem na to, že mu bylo svěřeno nejmenší polesí Litohlavy. V lesním provozu bylo zaměstnáno celkem 5 lesních a 10 hajných. Podle dosažitelných pramenů byli správou městských lesů pověřeni následující lesníci: polesný Jan Markus, polesný Václav Bohutinský, lesmistr Josef Šmerhovský, lesmistr Augustin Valentin, lesmistr Josef Jakobe a lesní rada Ing. František Ševčík. Výměrem KNV v Plzni byl s platností od 1. ledna 1954 odňat městu Rokycany jeho historický lesní majetek a předán správě státních lesů. Správám lesního hospodářství Zbiroh a Spálené Poříčí předalo město Rokycany pozemky o celkové výměře 3 785,9 ha, z toho 3 753,2 ha lesní půdy. Státní lesy začlenily tyto lesy do SLH Zbiroh (polesí Ž ár), SLH Spálené Poříčí (polesí Kotel, Cháchov, Příkosice, Sedliště, Čilina) a do SLH Plzeň (polesí Litohlavy). V roce 1965 předal podnik Západočeské státní lesy Plzeň na základě požadavku ministerstva národní obrany do užívání významnou část tohoto majetku odštěpnému závodu Vojenských lesů a statků v Sušici. Předána byla bývalá polesí Kotel, Cháchov, Čilina, a část bývalého polesí Sedliště, celkem ha. V roce 1991 přijala Česká národní rada zákon č. 172 o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí. To se týkalo i lesního majetku města Rokycany, který byl spravován organizacemi státních lesů. Pro zbytek roku 1991 (červen-prosinec) uzavřelo město Rokycany s lesními závody Zbiroh, Spálené Poříčí a Plzeň - Bílá Hora dohodu o obhospodařování jeho lesního majetku a o podílu města na zisku, který z obhospodařování vyplýval. Zákon se však netýkal té části historického majetku města, který v roce 1991 obhospodařovaly organizace Federálního ministerstva obrany. Tyto lesy byly městu navráceny v roce Od 1. ledna 1992 zřídila Rada města Rokycan vlastní rozpočtovou organizaci Lesní úřad Rokycany a pověřila ji správou městských lesů. Lesní úřad byl umístěn do budovy na Palackého ulici 162. Jeho řízením byl pověřen Doc. ing. Zdeněk Blu ovský, DrSc. Společnost Lesy města Rokycan s.r.o. vznikla V současné době vede Lesy města Rokycan ředitel Ing. Stanislav Suda, POLESNÝ Vlastimil Tomášek před sídlem polesí Ž ár který je jedním z jednatelů společnosti a zároveň je vedoucím provozu. Druhým jednatelem společnosti je Václav Blecha, který má na starosti těžbu a odbyt dříví. Společnost v současnosti hospodaří na ha městských lesů. Město Rokycany patří mezi největší vlastníky obecních lesů v republice. Městské lesy se rozprostírají na 21 katastrech a dvou okresech. Dvě třetiny výměry lesů je režijní honitba. Podstatná část městských lesů se rozprostírá v prstenci kolem Rokycan. Ve společnosti je zavedeno dvoustupňové řízení, vedoucí provozu přímo řídí polesné. Polesí již nejsou rozčleněny na lesnické úseky. Největší výměru má polesí Ž ár ha. Následuje polesí Cháchov ha, Doubrava - 750, Čilina -735 ha, Vršíček ha a Příkosice ha. Dvě polesí s nejmenší výměrou spravují polesní sousedních polesí. V polesí Doubrava na okrese Plzeň - jih u obce Sedliště se nachází na 40 ha obora daňčí a mufloní zvěře. Funkci oborníka zastává polesný. Dosahuje zde dobrých chovatelských úspěchů, zejména trofeje daňčí zvěře dosahují hodnot bronzových medailí. Lesy města Rokycan se rozkládají v přírodních lesních oblastech Západočeská Pahorkatina a Brdská vrchovina (polesí Ž ár a Příkosice), hospodaří dle dvou lesních hospodářských plánů - Rokycany 1 a Rokycany 2. Nejvyšším místem je vrch Ž ár m, nejnižším je u Klabavy v 360 m n. m. Klima je mírně teplé a mírně vlhké, vrchovinné. Průměrná roční teplota je 6 o C. Lesy náleží do povodí Berounky. Těžba dříví u městských lesů představuje kolem 18 tis. m 3 dříví, část - 8,5 tis. m 3 je manipulováno na manipulačním skladu u nádraží v Rokycanech, který je na železnici napojen vlečkou. U skladu je pilařský provoz dřevařské výroby, který ročně vyrobí k 4000 m 3 borového a smrkového řeziva. Společnost vlastní čtyři lesní školky o výměře 4,75 ha, ve kterých pěstuje sazenice smrku, borovice, jedle, buku a dubu. Ve výrobě sazenic je soběstačná, sazenice dodává i okolním obcím. Semena lesních dřevin, včetně jedle, sbírá z uznaných semenných porostů. Zastoupení dřevin v lese představuje 60 % smrku, 20 % borovice, 3 % modřínu, do 1 % jedle, 6 % dubu, 5 % břízy, 2 % buku, 1 % olše, asi 2 % dalších listnáčů. Obnovu lesa společnost provádí na 35 ha, z toho je 30 % listnáčů. Z celkové obnovy je do 10 % přirozené obnovy. Pěstební činoost a dřevařský provoz společnost zajiš uje vlastními pracovníky, na těžbu a odvoz dříví si najímá stálé dodavatele - živnostníky. Lesy města Rokycan mají kromě hospodářské i rekreační funkci. Asi 4,5 km od Rokycan se nachází v hřebenové partii lesnatého vrchu přírodní rezervace Ž ár. Posláním tohoto území je ochrana přirozených porostů na skalnatém kopci s vyvinutými su ovými porosty bučinného charakteru a kamenným mořem s význačnou lišejníkovou flórou. zalesněném vrchu. Vyskytují se zde například květnaté bučiny, jednotlivš tis červený, z živočichů různé druhy dravců a sov. K rezervaci vede od ž árské hájenky asi 2 km dlouhá naučná stezka s informačními tabulemi a městskými lesníky vybudovanými místy pro odpočinek návštěvníků. Připravil Jiří Junek PŘIROZENĚ se zmlazuje borovice a buk ŘEDITEL lesů města Rokycan Ing. Stanislav Suda HISTORICKÁ porostní mapa polesí Ž ár, které jsme navštívili SMÍŠENÉ POROSTY kolem lesní cesty LESNÍ CESTA od budovy polesí na vrchol Ž áru JEDNA Z TABULÍ lesní naučné stezky polesím Ž ár 13 SBB PLZEŇSKÝ KRAJ - ROKYCANY 13

14 Pohledy do našich lesů z turistických stezek Kašperskohorské lesy se rozkládají od hradu Kašperka po Horskou Kvildu a řeku Vydru KAŠPERSKÉ HORY HISTORICKÁ RADNICE v Kašperských Horách ŘEDITEL městských lesů Ing. František Zahradník SÍDLO Kašperskohorských městských lesů PANORAMA Kašperských hor HRAD KAŠPERK a výhledy V malebném kraji severně nad Kašperskými Horami, mezi Sušicí a Stachy, uprostřed nádherné přírody se na zalesněném kopci vypíná silueta tajemného hradu Kašperk. Proč tajemného? Z dáli vypadá jako lepší zřícenina, z blízka však poutníka překvapí opravený jeden z paláců, věž i hradby. Pravda, část hradu je zřícenina, ale upravená a stabilizovaná. A co tam upoutá lesníka? Kromě krásných dalekých výhledů v okolí hradu v lesních porostech množství jedlí, která se i úspěšně zmlazují. Okolní lesy stejně jako hrad patří do vlastnictví města Kašperské Hory. Také proto jsme naše putování tímto krajem začali právě na Kašperku. Kastelán Zdeněk Svoboda se pečlivě stará o expozici o mládí zakladatele hradu, císaře a českého krále Karla IV: Jedna z vystavených mapek znázorňuje rozlohu území, kterému Karel IV. vládl. Škoda, že nám nevládne takový Karel IV. Český stát by měl jiné postavení v Evropě! Ale vra me se k povídání o Kašperskohorsku. Z geologického hlediska náleží okolí Kašperských Hor k části krystalinika Českého masívu, nazývané šumavská větev moldanubika. Převládajícími horninami jsou krystalické břidlice, které se při horotvorných pochodech dostaly do větších hloubek zemské kůry a tam vlivem vysokých teplot a tlaku změnily své minerální složení a strukturu. Břidlice tak byly přeměněny na ruly nebo svory, které místy obsahují vložky jiných hornin, například zlatonosné křemeny. Ke sledování současných seizmických jevů byla v těsné blízkosti Zlatého potoka v Amálině údolí (při silnici Kašperské Hory - Červená) zřízena v roce 1961 seismografická observatoř Geofyzikálního ústavu ČAV. Kolektiv odborníků vedený ing. V. Kárníkem, DrSc., zde vybudoval jednu z nejmodernějších seizmografických stanic s částečně automatizovaným provozem po celých 24 hodin. Základní zařízení pro měření otřesů půdy tvoří seismometry umístěné v bývalé štole Kristina, 387 metrů dlouhé, pod nadložím 30 až 70 m. Stanice ročně zaznamenává až zemětřesení s epicentry po celé zeměkouli. Horopisně patří Kašperské Hory do Šumavské soustavy a podsoustavy Šumavská hornatina. Katastr města leží na rozmezí Šumavy a Šumavského podhůří, na hranici Šumavských plání a Svatoborské vrchoviny. K těmto geomorfologickým celkům náleží i významné.výškové body v okolí Kašperských Hor: severovýchodně od města Ždánov (1063 m n. m) a Javorník (1089 m), na východě Chlum (962 m), jižně od města jako pohledová dominanta Hu ská hora (1185 m) a Liščí vrch (798 m) a na západě Šibeniční vrch (805 m). Na severním svahu jsou lyžařské vleky (nejmodernější z nich s kapacitou 500 osob za hodinu) a pod svahem byla vybudována chata okrsku Horské služby. Nejhezčí pohledy na Kašperské Hory nabízí Liščí vrch a Šibeniční vrch s možnostmi zajímavých fotografických záběrů. Pro turisty může být zajímavá také návštěva romanticky položeného hradiště Obří hrad na hoře Valy (1 010 m), na jejímž skalnatém su ovém svahu se zachoval i původní porost borovice (asi 6 km jihovýchodně od Kašperských Hor). Pro sledování počasí pracovala v části města zvané Cikánka (východně ve směru na Stachy a Vimperk) meteorologická observatoř 2. řádu. Na stanici se také prováděla fenologická pozorování a experimenty s ochranou materiálů proti korozi. Klimatické údaje byly nepřetržitě zjiš ovány od roku 1951 učitelem Emanuelem Bouškou. Srážkoměrná stanice, patřící do sítě Státního hydrologického ústavu, byla však v Kašperských Horách již od roku Průměrná roční teplota činí 4-6 o C. Nejchladnějším měsícem roku je leden s průměrem o C. Průměrné roční množství srážek je 838,3 mm. Nejvíce (asi třetina ročního úhrnu) jich spadne od června do srpna (jen samotný červen má v průměru 120,4 mm). Největší množství vodních srážek za 24 hodin bylo v Kašperských Horách naměřeno 30. května 1940, kdy napršelo 163 mm. Průměrné trvání slunečního svitu je 1 728,2 hodiny ročně. Vhodné Iyžařské terény v okolí města doplňují dobré sněhové podmínky, nebo ročně v průměru napadá 221,2 cm sněhu (nejvíce v únoru: 47,5 cm). Na utváření zdejšího podnebí má rozhodující vliv vítr západního až jihozápadního směru, nazývaný šumavský fén. Říční sí patří do povodí Otavy, tedy k úmoří Severního moře. Otavu a její přítoky počítáme ke středoevropskému typu vodních toků s maximálními vodními stavy v jarních měsících v důsledku tání sněhu na Šumavě. Minima nastávají na počátku podzimu, v září a říjnu. Řeka Otava vzniká soutokem Vydry a Křemelné u Čeňkovy Pily nad Rejštejnem. Vodností je druhou největší šumavskou řekou (po Vltavě). Vyznačuje se čistou vodou a poměrně velkým spádem na horním toku, který dosahuje 6,8 promile. Průměrný roční průtok Otavy po soutoku obou jejích zdrojnic činí 7,35 m 3 za sekundu a představuje značnou energii, kterou využívá hydroelektrárna Čeňkova Pila. Turisticky atraktivní je celá oblast Povydří (pěší naučná stezka) s kamenným mořem a s tzv. obřími hrnci v řečišti Vydry. Tyto zajímavé přírodní útvary, vzniklé vířivou výmolnou činností vody, se nalézají zejména u Turnerovy chaty. Význačným výškovým bodem v oblasti Povydří je hora Křemelná (1125 m n. m.) mezi Srním a Dobrou Vodou. Z významnějších přítoků Otavy je možno uvést Losenici o délce asi 15 km, která pramení v rašeliništích nad Horskou Kvildou u Zlaté Studny. Protéká úzkým zalesněným údolím a po přijetí Pěnivého potoka a Zlatého potoka se vlévá do Otavy v Rejštejně. Severovýchodně od Kašperských Hor (při silnici do Nezdic) pramení další pravostranný přítok Otavy, Opolenecký potok. Vodní toky jsou využívány především pro rekreační účely, jako je sportovní rybolov, kanoistika, případně koupání. Na území katastru Kašperských Hor zcela chybí rybníky a jezera. Půdní poměry jsou poměrně jednotvárné, ovlivněné geologickým podkladem, v němž jako půdotvorný substrát převažují pararuly. Půdy lze charakterizovat jako převážně středně hluboké (v závislosti na reliéfu dosahuje jejich mocnost 30 až 100 cm). Většinou se jedná o půdní druhy označované jako hlinitopísčité a písčitohlinité půdy, s různým obsahem štěrku, kypré a dobře provzdušněné. Z hlediska zemědělského využití jsou převážně minerálně chudé. Nejčastějším půdním typem jsou hnědé horské lesní půdy s převládající reakcí kyselou až silně kyselou (ph nižší než 4,5). Hnědé lesní půdy jsou výrazně vyvinuty zejména pod zbytky původních přirozených lesních porostů. Jsou poměrně dost bohaté na humus, obsahují však méně rostlinných živin, především vápna. Mezi staré obory lidské činnosti na Šumavě patřilo železářství. Snad nejvíce hamrů bylo u Horské Kvildy na Hamerském potoce. V okolí Kašperských Hor byla dobývána malá ložiska železných rud a na Zlatém potoce pracoval v 18. století hamr. V údolí Losenice - pod Lídlovými Dvory je v 17. století uváděn provoz vysoké pece a zkujňovací hutě. Na stejném místě pak v roce 1699 vznikla papírna a prvním papírníkem zde byl Sebestián Lindner. Papír se zde vyráběl až do poloviny 19. století. Nejznámější z pootavských papíren (v Prášilech) se proslavila výrobou kvalitního ručního papíru. Zanikla po požáru roku Významným zdrojem bohatství byly i pro Kašperské Hory rozsáhlé lesy. Uvádí se, že město vlastnilo jeden z největších městských EXPOZICE Karla IV. na hradě majetků v Čechách. V raném středověku se však o obnovu lesů a zalesnění stále ubývajících lesů prakticky nikdo nestaral. Prvním příkladem snahy o hospodaření v lesích byl návrh zákoníku Majestas Carolina připravený z podnětu samotného císaře Karla IV. Jaký byl osud lesů a dějinný vývoj lesního hospodářství na střední Šumavě? Tato oblast patřila v raném středověku do zbytku hercynského lesa (Silva hercynica starých Římanů), jehož podstatnou částí na našem území byl Královský Hvozd, rozsáhlý pralesový val, táhnoucí se od dnešního Nýrska po Vimperk. Staletí zůstával nedotčený a jeho neprostupnost byla po vzniku českého státu významným obranným prvkem západní hranice. Teprve rýžovníci zlata, postupující ze stále chudších výskytů v Otavě proti toku začali rýžovat i v horní části řeky a potocích. A objev zlatého ložiska pod skalou v Rejštejně zaznamenal posun osídlení do okraje Hvozdu v okolí Kašperských Hor. Vlastní okrajové narušování lesů začíná až kolem 13. století vcelku však nepatrně klučením a pastvou dobytka, pokračuje zakládáním usedlostí a vesnic svobodných sedláků - Králováků, objevují se první sklárny a postupně se dokončuje i majetkoprávní změna na většině území, které původně patřilo králi. Město Kašperské Hory získalo královským darem v r pralesy na území dnešní Kvildy, Horské Kvildy a Zhůří, koupilo od císaře podstatnou část území v okolí hradu Kašperku v r a později i hrad samotný s dalšími lesy. Královská komora prodává Lobkovicím velké území v r a další prodeje následují. Od počátku 17. století začíná vnitřní narušování Hvozdu zakládáním dalších obcí. S vybudováním Vchynicko-tetovského plavebního kanálu v letech dochází kintenzívnějšímu využívání dřeva nejen z lesů Kašperských Hor, ale i z panství Prášily, které původně patřilo hraběti Filipu Kinskému a od roku 1799 knížeti Josefu Schwarzenbergovi. Značné množství dřeva se zpracovávalo na pilách, které na Šumavě vznikaly hlavně po přírodních pohromách v šedesátých a sedmdesátých letech 19. století. Již od počátku 19. století se zpracovávalo rezonanční dřevo v Modravě, později se výroba rozšířila i na Kvildu. Dřevěné zboží se na Šumavě vyrábělo především podomácku - tzv. dřevěný drát, šindele, dřeváky, síta, různé nářadí, krabičky, pouzdra a pod. Sirkařskou výrobu představovaly přímo v Kašperských Horách podniky B. Fortha a H. Šimlika. Královský hvozd S někdejším panstvím města Kašperských Hor bezprostředně sousedil tzv. Královský hvozd (Hvozd, Království), v rámci feudálního členění země mimořádné území při jihozápadní hranici Čech. Královský hvozd představoval rozsáhlou hornatou oblast porostlou neproniknutelným lesem, tvořící tak přirozenou hranici země. Počátky jeho osídlení spadají až do pozdního středověku, z největší části do 16. století. Hvozd byl rozdělen na osm svobodnických rychet (Hojsovostrážská, Hamerská, Stodůlecká, Zejbišská, Zhůřecká, Kochánovská, Svatokateřinská a Stašská) v čele s vrchním rychtářem. Osídlenci zvaní Králováci využívali řady práv (lovu, vaření piva, pálení kořalky apod.). Svá práva byli nuceni hájit v dlouholetých sporech, podporovaných vědomím, že sídlí na královské půdě a že jsou přímo majetkem královským. Spory se táhly až do 18. století, kdy jednotlivé rychty připojili ke svým panstvím okolní feudálové. Romantická tvrzení o strážní funkci Králováků jsou v rozporu s historickou skutečností, v nejmenším nemají oporu v pramenech. Královský hvozd se jako panovníkův majetek dostával často ve formě zástav do držení šlechtických rodů. Kašperské Hory v století Kašperské Hory byly známy i v novějším období jako horní město. Aktivně se tu dobývalo zlato v letech Ve svahu Friedlholz byla ražena štola František a do svahu Suchého vrchu na pravém břehu Losenice byly hnány tři nové dědičné štoly Josef, František a Kristina. Náklady na jejich provoz převyšovaly výnos, a proto rakouský stát v roce 1868 prodal doly a rýžoviště v dražbě. Teprve I. světová válka a vydání s ní spojená vedla v roce 1916 ke snaze obnovit i málo rentabilní práce ve starém revíru Kašperských Hor. V roce 1917 se vyskytlo i ryzí zlato a z některých naleziš zkoušky vykazovaly obsah g/t Au. Roku 1918 tu práce převzalo Kašperskohorské zlatodůlní těžařstvo, které pracovalo se střídavým úspěchem do roku Geologický průzkum na Kašperskohorsku sleduje obsahy zlata ve větších hloubkách. Kašperské Hory sdílely osud těžby. 0 někdejším životě a těžké práci obyvatel kašperskohorské části Šumavy od 60. let devatenáctého století vypráví řada románů a povídek Karla Klostermanna ( ). S dílem a životem tohoto spisovatele je úzce spjato i město Kašperské Hory a jeho nejbližší okolí. Přímo do Hor umístil Klostermann děj románů Hostinný dům, Pozdní láska, povídky Odyssea soudního sluhy aj. Sem jezdíval mladý Klostermann za svými rodiči. Spisovatelův otec MUDr. Josef Klostermann zde působil jako lékař. Kašperské Hory jsou i dnes přirozeným centrem střední Šumavy. Významná památka - radnice v Kašperských Horách - původně renesanční dům, ve kterém bydlíval tajemník krále Ferdinanda l. a zástavní držitel hradu Kašperka, humanisticky vzdělaný Jiří z Lokšan. Dům spolu s pivovarem, k němuž byl zřízen dřevěný vodovod, si v roce 1551 koupili měš ané a roku 1597 jej upravili v radnici. Na konci 17. století se radnice přestavovala. Východní průčelí jednopatrové budovy bylo spojeno třemi barokními štíty, ozdobeno štukovou fasádou a hodinovou vížkou. V přízemí i v prvním patře se dochovaly klenuté místnosti (placky) i cely bývalého městského vězení. V Kašperských Horách sídil do r lesní závod, který byl výměrou lesní půdy největší v Západočeském kraji a patřil k největším v ČSR. Hospodařil na území o katastrální výměře 120 tisíc hektarů. (Z toho bylo hektarů lesní plochy.) Oblast působnosti závodu, který měl přes 500 zaměstnanců, sahal od Sušicka a Velharticka až po hranice s Německem, severní hranice probíhala po čáře Myslív, Defurovy Lažany, na východ zasahovala po Střelské Hoštice. Ročně se těžilo průměrně m 3 opracované dřevní suroviny. Část vyrobeného dřeva byla exportována zejména do NSR, Rakouska a některých dalších západních zemí. Práce v lese a dřevozpracujícím průmyslu byla zaměstnáním velké části obyvatel Kašperskohorska. V rámci lesního závodu pracovalo v místě od roku 1960 středisko přidružené dřevařské výroby. Provozy sušického podniku Solo v Kašperských Horách, Rejštejně a Červené byly podniky se starší tradicí. V kašperskohorském provozu podniku Solo se od roku 1949 mimo jiné vyráběly také smetákové hole, které byly zčásti určeny pro export do Nizozemska a Velké Británie. Kašperskohorské městské lesy s. r. o. vznikly v roce Hospodaří na výměře ha lesů na jednom LHC, který byl vytvořen z původně tří celků: Kašperské Hory, Rejštejn a Modrava. Rozkládá se převážně na území okresu Klatovy. Na území Národního parku Šumava je 4 834,38 ha lesů, z toho v 1. zóně je 614 ha. Hranice majetku je v SZ části tvořena od soutoku Vydry a Křemelné u Čeňkovy pily, kde vzniká Otava, touto řekou směrem na sever k obci Anín. Zde hranice uhýbá na východ a pokračuje k dílci 4F a na Trnovy Dvory. Odtud směřuje na samotu Nový Dvůr a k oddělení 5. Zde se hranice stáčí jižním směrem k osadě Žlíbek. Dále jihovýchodním směrem po lesní cestě k samotě Zdaniv. Hranice pokračuje jižním směrem, stáčí se k jihozápadu a napojuje se na silnici k penzionu Kačerov. Zde směřuje k obci Červená, uhýbá se severovýchodním směrem k obci Nicot, dále severozápadně k obci Horské Kvilda. Od Vydřího Mostu se hranice stáčí na jihozápad a pokračuje kolem kvildské slatě k Čeňkově pile k Otavě. Území je charakterizováno značným rozpětím nadmořské výšky. ( m n. m. Tomu odpovídá zastoupení čtyř lesních vegetačních stupňů. V severovýchodní části území Pokračování na straně 16 TURNEROVA CHATA ŘEKA VYDRA tvoří hranici mezi městskými lesy a lesy NPŠ NAUČNÁ STEZKA podél řeky Vydry KAŠPERSKÉ HORY KAMENNÉ MOŘE nad řekou Informační a odpočinkové místo POD KAŠPERKEM 14 Silva Bohemica - 1/2006 SBB 15

15 Pokračování ze strany 15 KAŠPERSKÉ HORY VCHOD do štoly bývalých zlatých dolů BESEDA o Vánocích na Šumavě BETLÉM z Kašperských hor NOVOSTAVBA centrální výtopny ZÁSOBNÍKY na štěpku v oblasti kolem města Kašperské Hory prolíná pátý LVS - jedlobukový, se šestým LVS - smrkovým, s nadmořskou výškou m n. m. Ve střední části po linii Zlatá studna - Zhůří - Horská Kvilda - Hamerský potok - převládá šestý LVS - smrkobukový, často doplňovaný sedmým LVS - bukosmrkovým (převážně vlhké až zamokřené lesní typy). Nadmořské výška se pohybuje od 700 do 1100 m n. m. Jižní část - vrchovinná až pláně, nejvyšší a nejchladnější polohy lesů města, je charakteristická pro osmý LVS - smrkový. Pouze směrem s severu je promíšen se sedmým LVS - bukosmrkovým. Nadmořská výška se pohybuje v rozpětí 1100 až 1220 m n. m. V dřevinné skladbě na LHC Lesy města Kašperské Hory má největší zastoupení smrk - 83 %, borovice 3 %, jedle 2 %, z listnatých dřevin má největší zastoupení buk - 7 %. Na lesním majetku na základě hodnocení aktuálního stavu ekologické stability vznikl systém bioceter, která byla vhodně propojena biokoridory. Mezi biocentra patří známé slati Tetřevská, Kvildská, Mezilesní, Horskokvildská a Zhůřská, dále Hamerské svahy, Horní Antýgl a Vydří most. Jsou propojena Výhledským a Slatinným biokoridorem a Hamerským potokem. Ředitelem Kašperskohorských městských lesů je bývalý ředitel Lesního závodu LČR Kašperské Hory Ing. František Zahradník. Organizačně jsou městské lesy rozděleny na devět lesnických úseků - Chlum, Hrad, Červená, Bílý Potok, Vysoká Mý, Výhledy, Antýgl, Hanišpork a Zlatá Studna. Od roku 2003 městské lesy provozují jako samostatné středisko pilu, která je umístěna v sousedství Víte jak se japonsky řekne Kašperské Hory? - Samajama! Tento vtip koloval po Kašperských Horách, když probíhaly zemní práce při zavádění nového systému vytápění ve městě. A jaký bonmot tam můžete slyšet nyní? Dobrý den, tak co už topíte? Bohužel ne, já se nepřihlásil. Škoda, to je ale pohodlí. Tak asi tímto způsobem mohl začít běžný rozhovor dvou obyvatel v Kašperských Horách koncem září roku To, co se mohlo při zahájení prací v květnu 2005 zdát jako nemožné, se opravdu podařilo. Mnoho lidí tomu nevěřilo, ale 20. září 2005 se ve dvou švýcarských kotlích od firmy SCHMID zatopilo a začala dodávka tepla z nové centrální výtopny do domácností. Samozřejmě se i nadále pokračovalo v dopojování dalších objektů, při současném provádění zemních prací, stavebních úpravách na výtopně a dokončování povrchů. Celkem bylo v Kašperských Horách nainstalováno 104 předávacích stanic o celkovém nasmlouvaném výkonu 22 tis. GJ. Při provádění zemních prací pro bezkanálové rozvody bylo využito výkopů a mohly být realizovány tři kanalizační sběrače do kterých se napojilo celkem 14 objektů, kterým dosud tato výhoda nebyla umožněna. Nové asfaltové povrchy v celé šíři byly položeny v části ulic Smetanova a Besední. Stavba pro zlepšení životního prostředí byla provedena s finanční podporou státu. Generálním projektantem a generálním dodavatelem byla společnost EVČ s. r.o. Pardubice. Zdrojem tepla je kotelna na biomasu - dřevní štěpku, švýcarské kotle firmy Schmid nové městské kotelny, která spaluje výhradně dřevěnou štěpku (viz samostaný článek) V současnosti na pile řežou stavební a užitkové řezivo v objemu asi 4 tis. m 3. Provoz a výrobu však budou dále rozšiřovat, včetně vysoušení řeziva. Závěr svého pobytu v Kašperských Horách jsem si vychutnal na zajímavé besedě o Vánocích na Šumavě, kterou vedl historik kašperskohorského Muzea Šumavy PhDr. Vladimír Horpeniak. Na besedu přinesl dřevěný vyřezávaný betlém, který kašperskohorský betlémář vyřezal před čtyřmi roky. Je dobře, že bohatá tradice místních betlémářů je stále udržována. Jiří Junek ŘEKA VYDRA na Modravě Nová centrální výtopna na dřevěnou štěpku v Kašperských Horách o výkonu 2,4 a 1,6 MW. Celková délka rozvodů je cca 10 km. Rozvody tepla po městě předizolovaným potrubím ISOPLUS, potrubí uložené ve výkopech v pískovém loži tj. bezkanálovém vedení tepla BVT. Souběžně byly položeny dispečerské komunikační kabely, které zajistily propojení centrálního velínu v kotelně se všemi odběry tepla a umožňují sledování spotřeby tepla v jednotlivých objektech a tím i řízení výroby tepla v kotelně. V objektech jsou osazeny objektové předávací stanice, které mají samostatnou kontrolu a řízení odběrů tepla v závislosti na venkovní teplotě. O zdrojích kterými jsou uhlí, ropa a plyn hovoříme jako o zdrojích neobnovitelných, či vyčerpatelných, to znamená že jejich zásoby jednou dojdou. V odborných kruzích se zásoby odhadují na let. Při vstupu do 3. tisíciletí se právem opakovalo téma boje o nové energie. Dřevní štěpka patří do obnovitelných zdrojů - zatím vždy dorostla. Vybudováním centrální výtopny, rozvodů, kotelny a skladového hospodářství vznikla s významným přispěním státu mnohamilionová investice, kterou městu nikdo neodebere, která zde zůstane k užívání. Stejně tak budou zhodnoceny nemovitosti napojené na centrální zdroj vytápění. Při jejich případném převodu se zvyšuje jejich kupní cena. O zlepšení životního prostředí a ovzduší ve městě, zatraktivnění města pro turisty a možné investory, tak o tom snad není nutno dlouho polemizovat. Jeden z důležitých faktů, který je třeba si připomenout je, že životnost výtopny se uvádí na cca 50 let. Připravil Jiří Junek EXPOZICE v kašperskohorském Muzeu Šumavy DISPEČER KOTELNY ÚPRAVNA VODY 16 TRANSPORTNÍ ZAŘÍZENÍ štěpky ke kotlům ŠVÝCARSKÉ KOTLE od firmy SCHMID Silva Bohemica - 1/2006

16 Zajímavosti a novinky z Lázeňských lesů Karlovy Vary Cesta V rokli (Napajedla) Cesta V rokli je zkratkou z Tuhnic směrem do nitra lázeňských lesů. Spojuje Tuhnickou a Rohanovu cestu. Celkem tato spojnice měří asi 650 metrů. V dolní části je místy široká až 4 m a od Smrkového srubu se zužuje na 3 m. Nad křižovatkou s Tuhnickou cestu stojí zmíněný vodojem. Další rezervoár se pak nachází asi v polovině dolní části cesty a kousek nad ním je ještě jedna menší jímka. Při jarním tání voda vymílala celé části této komunikace. Blízká vodoteč navíc opakovaně zanášela kanály u Tuhnické cesty. Voda se pak valila vrchem a nánosy bahna pokrývaly velkou část Tuhnické SBB cesty a také blízké dětské hřiště. Projekt úprav dokončila paní Broumová v roce Žádost o dotaci ze Státního fondu ŽP převzali úředníci , ale postupně se musela ještě doplňovat podle jejich dalších požadavků. Mezitím nabylo platnost stavební povolení ( ). Dne přišla z Prahy dobrá zpráva, dotace byla schválena. Ministra ŽP Libora Ambrozka osobně o stavbě informoval poslanec parlamentu ČR Josef Mikuta. V červnu roku 2005 byla sepsána smlouva s dodavatelskou firmou Lesing plus Plzeň. Následující měsíc převzala firma staveniště a ihned zahájila práce. Vlastní stavba netrvala dlouho. Od začala cesta opět sloužit veřejnosti. Stavba se v podstatě skládala ze dvou částí. Vlastní opravy cesty včetně odvodnění a k tomu se vázaly doplňkové stavby, včetně celkové úpravy okolí. V roce 2002 se na křižovatce cesty V rokli s Lesmistrovo cestou objevil nový objekt, tzv. Smrkový srub. Nad tímto srubem má cesta V rokli na krátkém úseku nejprudší spád, 38%. Před rekonstrukcí bylo změřeno celkové převýšení cesty a to od křižovatky s Tuhnickou cestou po křižovatku s cestou Rohanovo. Rozdíl činí 106 metrů. Průměrný spád cesty, při známé celkové vzdálenosti 645 metrů, činí tedy 17%. Opěrné zdi Nedílnou součástí mnohých cest v karlovarských lázeňských lesích jsou opěrné zdi. Z nedokončených pokusů o jejich statistické podchycení vyplývá, že celkově měří asi 50 kilometrů. Jsou různě vysoké a lze předpokládat, že na jejich stavbu bylo v průběhu staletí použito více než m 3 kamene. Některé opěrné zdi dokonce s cestami přímo nesouvisejí. Zpevňují totiž i svahy nad jednotlivými pěšinami a nebo zajiš ují některé zajímavé skalní útvary. Například skály Jeleního skoku, jejichž bloky evidentně trpí jak vodní, tak i větrnou erozí. Další zídky pomáhaly svého času zadržovat na odlesněných stráních nejen vodu, ale i drobné částečky půdy. Každé zpomalení odtékající vody, mělo velký přínos pro rychlejší vytváření vrstvy půdy, do které pak bylo možné vysázet první sazenice. Okolí města bylo totiž ve středověku holé a teprve koncem 18. století se začal měnit přístup karlovarských občanů k pozemkům a původně převážně lesnatým statkům, které jim zanechal zakladatel lázní, Karel IV. Opěrné zdi, kromě své praktické funkce, dotvářejí romantický kolorit jednotlivých stezek. Estetický vzhled dobře postavené zdi, se každoročně mění, postupně zarůstá mechem, lišejníky, ve štěrbinách pak vedle kapradin vyrůstá i tráva, a časem, pokud nezasáhne údržba, naruší zídku svými kořeny stromek, který zde vyroste z náhodně uchyceného semínka.taková byla i zídka u tzv. Modré cesty, která spojuje karlovarskou předměstskou část Hůrky s lesními komplexy v okolí Gogolova altánu. Stará, by velmi romantická opěrka se postupně hroutila a původně dostatečně široká cesta se málem stala neprůjezdnou. Rozšíření cesty sice obstarala technika, ale původní technologie výstavby kamenných opěrných zdí, ruční skládání kamenů na sucho se nezměnila. Po skončení hrubých úprav nastoupila firma pana Rožánka a dělníci začali skládat kamení. Jak se jim jejich dílo podařilo, můžete posoudit sami (fotografie). Přímé náklady na postavení nové opěrné zdi činily cca Kč. V roce 2005 se v karlovarských lázeňských lesích opravovaly cesty na mnoha místech a mezi zajímavé stavby patřila oprava mostků na tzv. Jubilejní cestě. Cesta je bu částečně vylámána ve skále, anebo některé průrvy přemos ují jednoduché lávky. Organizace Lázeňské lesy Karlovy Vary použila na jejich opravu vlastní řezivo a šikovní truhláři si trochu pohráli se zábradlím. Lázeňští hosté jejich práci obdivují při svých procházkách, které většinou směřují ke Kamzíkovi a nebo do vyhlídkové restaurace Jelení skok. Ecce Homo pod Kladivcem Koncem června roku 2003 byla definitivně dokončena rekonstrukce střechy kaple Ecce Homo. Tato cihlová, v současné době stále odsvěcená, církevní stavbička se nachází na křižovatce promenádních cest, v sedle mezi Výšinou přátelství a kopcem, který měl již řadu jmen. Kladivec patří asi mezi ty méně známé, ale malou rozhlednu, Vyhlídku Karla IV., kterou na tomto kopci dalo město Karlovy Vary postavit v roce 1877, zná většina návštěvníků karlovarských lesů. Kaple Ecce Homo svoji současnou podobu získala v roce 1900 a právě v červnu téhož roku byla slavnostně vysvěcena. Její velmi pěkný vzhled, bohatou výzdobu a vnitřní vybavení dokumentují dobové fotografie. Organizace Lázeňské lesy, která spravuje mnohé stavby v lesích okolo města, získala v roce 1999 na opravu kaple sponzorský dar. V rámci generální opravy byly také zpevněny dveře, aby kaple lépe odolávala útokům vandalů. Věčně rozbité sklo ve výplních oken a dveří nahradilo pružnější plexisklo. Nové nátěry fasády a také interiéru kapličku prosvětlily. Sedlová střecha, pokrytá zvláštní krytinou, ale nakonec úspěšnou rekonstrukci zbrzdila. Chybějící a rozbité keramické, polévané tašky a hřebenáče se nedařilo sehnat. Nakonec se jejich výroby ujal pan Baloun. Po sérii pokusů přišel na správné složení hmoty, vyrobil vzorky a posléze požadovaný počet kusů. Klempíři mohli nastoupit. V březnu roku 2000 střechu odkryli, ale ve chvíli, kdy se práce již blížily k závěru, zjistili, že budou tašek potřebovat více. Vzhle- KARLOVARSKO 17

17 KARLOVARSKO dem k ceně materiálu se objednané tašky totiž počítaly na desítky kusů, ale nakonec se při překládání střechy ukázalo, že těch rozbitých je mnohem víc. Pan Baloun byl samozřejmě ochoten potřebné množství tašek dodělat, ale opět zasáhl osud. Nejdříve musel na operaci, pak se mu rozbila pec a nakonec odjel do Kanady. Čas běžel, a tak pracovníci organizace LLKV oslovili pana Janečka, jehož polévané tašky a hřebenáče nakonec také pokryly, vedle Balounových a vedle těch původních, malou plochu stříšky kapličky. Oprava kaple Ecce Homo tedy úspěšně skončila, ale zároveň se připravuje její další vylepšení. Další prostředky by měly stačit na obnovu původních mříží a už snad nebude tak často terčem nájezdů vandalů. Velký dík patří všem, kteří obnovu kaple nevzdali, a všem, kterým není lhostejný osud památek na časy dávno i nedávno minulé. Aranyho lavice Ma arský básník Arany János navštívil v letech Karlovy Vary 8x, poprvé v srpnu r Pravidelně se vydával na ranní, tříhodinové procházky do městských lesů. Zaujala ho legenda o objevení Vřídla, z tohoto motivu čerpal při psaní eposu Toldiho láska. Kamennou lavici poblíž kaple Ecce Homo dali postavit Aranyho obdivovatelé. Geniální umělec bohužel trpěl celou řadou nemocí (zánět jater a střevních kanálků). Přesto vstával v pět hodin ráno a po vypití cca 5 pohárků Zámeckého pramene se vydával na tříhodinovou procházku do lesů. Pak posnídal v domě Hannover (dnes Chebský dvůr) a po krátkém odpočinku šel opět pěšky do Poštovního dvora. Zde vždy našel své krajany. K radám lékařů byl ale trpící Arany dost skeptický, o čemž svědčí jeho jedna poznámka z té doby: Kdyby karlovarské vody nebyly lepší než lékaři, byli bychom ztraceni Arany János [araň], ma arský básník, * ; spolu se S. Petöfim nejvýznamnější klasik ma arské poezie 19. století, představitel lidového národnostního směru. V roce 1982 zařazen (UNESCO) mezi nejvýznamnější osobnosti světové kultury Pupp, a nebo naopak vystoupat po jiné pěšině směrem k Vyhlídce Karla IV. Chopinův altán patří mezi typické karlovarské lázeňské altány, postavené na vysoké kamenné podezdívce. Dřevěnou, bohatě profilovanou konstrukci kryje sedlová střecha. Informace o rozsáhlých opravách tohoto objetu jsou z roku 1958 a v roce 1983 zedníci betonovali novou podlahu. Pod ní pravděpodobně zůstaly původní betonové dlaždice o rozměrech 25x25 cm. Střechu od poslední rekonstrukce pokrývaly hliníkové šablony. V roce 2005 neznámý pachatel zcizil část střechy a zbytek nenávratně poškodil. V tomtéž roce organizace Lázeňské lesy Karlovy Vary zahájila obnovu krytiny. Práce v hodnotě Kč provedla dodavatelsky firma ZEPOK. Findlaterův altán Lord Findlater navštívil Karlovy Vary na přelomu 18. a 19. století celkem čtrnáctkrát. Tyto návštěvy měly zřejmě velmi pozitivní vliv na jeho zdraví, takže na oplátku věnoval nemalé prostředky na zušlechtění karlovarského okolí, tedy lesů. Skotský šlechtic tehdy přispíval nejen na zřizování v té době velmi oblíbených lesních promenád, ale na zvláš vybraném místě s kouzelným výhledem do údolí říčky Teplé, nechal postavit jeden z prvních karlovarských lesních altánů (v r. 1801). Tento altánek, záměrně postavený v tehdy velmi oblíbeném romantickém, antickém slohu, je jednou z mála památek na empírovou zástavbu, která tehdy městu vtiskla charakteristický vzhled (např. první kolonáda u Vřídla, budova Panoramy nad městem apod.). Dne se u tohoto altánu sešla společnost, která doprovázela rakouského císaře Františka I. Císař den předtím přijel do města i se svojí dcerou Marií Luisou. Při malé slavnosti byly právě zde předány panovníkovi a jeho dceři básně, jejichž autorem byl kníže básníků J. W. Goethe. Císař je převzal na hedvábném polštáře z rukou dívky jménem Klára, což byla dcera lázeňského lékaře Damma. Marie Luisa je dostala od Wilhelminy Mitterbachové, dcery dalšího zasloužilého lázeňského lékaře Bernharda Mitterbachera. Hlavní část prací na této dodnes velmi neobvyklé stavbě (včetně umístění - stojí totiž přímo v cestě) odvedl karlovarský tesař Knoll. Altán v průběhu staletí ztratil vyhlídkovou funkci, údolí Teplé zarostlo, ale i nadále láká návštěvníky k zastavení a k odpočinku. Poslední opravu sponzorovala v roce 1994 realitní kancelář Recom, jenže zub času hlodá bez ustání dál a zdá se, že by Findlaterův altán opět nějakého mecenáše potřeboval. Velká školka = školka Linhart Přesný datum jejího založení neznáme. Vznikla pravděpodobně na počátku 19. století, kdy město začalo se zalesňováním luk v okolí bývalé vsi Obora. Školka se rozkládá na celkové ploše 3.7 ha. Má tvar velmi nepravidelného obdélníku a v roce 2005 byla dokončena oprava plotu. Náklady na pořízení tohoto plotu se vyšplhaly na 400 tis. Kč. Produkční plocha školky činí 2.7 ha. Na této ploše LLKV k evidovaly celkem 25 tis. ks sazenic jedle, dále 53 tis. ks smrků a 2,3 tis. kusů různých listnáčů. K areálu školky patří sociální zařízení pro zaměstnance, malý sklad, garáže na školkovací techniku a přístřešek, pod kterým se za nepřízně počasí vyrábí oplocenky, nebo díly na individuální ochranu zasázených stromků. Okolo nejdelší strany školky vede Sovova stezka, nejznámější karlovarská promenádní cesta, která spojuje výletní restauraci Linhart se zříceninou stejnojmenného kostela. Tato stezka pak končí až na Zámeckém vrchu, ze kterého je to jen skok (pověstný jelení) ke Vřídlu. Dříve se tato cesta též nazývala Slavkovská a svého času bývala velmi frekventovaná. Do města horkých pramenů se po ní dovážel materiál na výrobu cínového nádobí. Postupně karlovarští cínaři dosáhli vysokého stupně mistrovství, což dokumentuje řada jejich výrobků, které jsou uloženy v karlovarském muzeu. Pavel REISER Co děti pochopily? Již dnes se nám úročí celoroční práce s dětmi na poli lesní pedagogiky. Protože vždy nezapomínáme připomínat i zvěř, která žije v našich honitbách. Poukazujeme na škody jež právě v zimě, díky nedostatku potravy, způsobuje. Zároveň vysvětlujeme, že je třeba ji právě v zimním období přikrmovat a nechat ji v klidu. Děti sebraly cca kg kaštanů, které jsme vykoupili a nejpilnějším jsme ještě věnovali vánoční smrček. Věra Bartůňková Autorka článku Věra BARTŮŇKOVÁ 18 Chopinův altán Altán stojí u významné křižovatky lesních cest poblíž kapličky Ecce Homo. Otevřený je směrem k cestě lorda Findlatera, ze které směrem do údolí Teplé odbočují dvě cesty, Odpolední a Boutourlinova. U kapličky stojí také významná památka na návštěvy ma arského básníka Aranyho. Kamenná lavice je sice trochu studená, ale vydrží věky. Cesta od ní stoupá směrem k Dianě. Okolo kaple se dá sejít nad Grand hotel Silva Bohemica - 1/2006

18 KRÁL SMRKŮ v Mariánských Lázních Lomikarova památná lipová alej v Trhanově Památné stromy západních Čech Strom roku Karlovarského kraje Maxův klen u Kozího potoka Mohutný, hustě zavětvený solitérní javor klen roste v Potůčkách pod chalupou č. p. 6 v úpatí svahu na pravém břehu Kozího potoka. V roce 1997 byla chalupa vypálena neznámým žhářem. Požár zanechal zlé stopy i na koruně blízkého javoru. Dnes je chalupa znovu opravená a také javor zvolna regeneruje. Od roku 2004 je chráněný jako památný strom. Obvod kmene 488 cm, výška 26,5 m, stáří 150 let. Strom se umístil na 1. místě (1.115 hlasů) regionální ankety v Karlovarském kraji. Vzpomínky mohou být příjemné i nemilé. Ty druhé časem trochu vyblednou a může z nich zbýt to, co má dokonce i humorný nádech. Tak to aspoň vidí lesníci, kteří dlouho sloužili u západní hranice bývalé ČSSR. Byl jsem služebně přeložen na Lesní závod Tachov na jaře V tom roce se stavěla berlínská ze a mezinárodní klima se ochladilo. V tomtéž roce se začalo na LZ Tachov se svahovou těžbou dřeva. Protože asi málo čtenářů ví, co to bylo, měl bych to vysvětlit. V prostoru za dráty, tj. mezi státní hranicí a drátěným plotem s vysokým elektrickým napětím, se lesníkům zajiš ovaly úkoly velmi špatně. Bdělí strážníci státní hranice tam neradi někoho pouštěli. I doprava dřeva z těchto míst byla velmi obtížná. Sí cest tam byla tehdy velmi řídká. Byly lokality, kde se muselo dřevo přibližovat i na vzdálenost metrů. Dříve totiž část těchto lesů patřila bavorským obcím. Dřevo se tedy dopravovalo na druhou stranu. Svahová těžba měla navázat na to, co kdysi bylo. Pracovní postup byl kombinovaný a v době studené války byl možná raritou. Český lesník vyznačil těžbu dřeva, organizoval práci bavorských lesních dělníků, českých přibližovacích prostředků, dřevo přijímal společně s německým obchodníkem nebo pilařem, kteří dřevo kupovali. Po proclení dřeva na odvozním místě bavorským celníkem, odvážela dřevo německá auta. Některé domy bavorské vesnice Neudorf stojí přímo u státní hranice. Když se tam prvně setkali čeští a bavorští účastníci svahové těžby, panovaly rozpaky. Propaganda na obou stranách nevytvářela podmínky pro přátelskou spolupráci. Mezi místními obyvateli, kteří zvědavě přihlíželi, byly i děti. Ty prolomily bariéru váhání. Němečtí kluci si přišli zblízka prohlédnout uniformu našich pohraničníků. Když se osmělili, požádali naše strážce hranic, aby si mohli zkusit brigadýrky vojáků. Chudáci vojáci. Klukům vyhověli, ale nadřízení dalekohledy zdálky sledovali dění na hranici a dospěli k názoru, že takové jednání může ohrožovat bezpečnost státu. Provinilci již nikdy nesměli přijít do styku s Němci a kdož ví, zda nepřišli o nárok na dovolenou. Bdělost strážců hranice byla příkladná. Jednou se přiřítilo vozidlo pohraniční stráže. Náš kočí přibližující dříví, musel okamžitě opustit pracoviště. Kontrarozvědčík pohraniční stráže LÍPY na Vavřinečku u Domažlic totiž zjistil, že se kočí doma pohádal s manželkou. Z toho vyplývalo nebezpečí, že by mohl odejít do Německa. Za dráty už od té doby pracovat nesměl. Příkladů bdělosti a ostražitosti strážců hranice by bylo možno uvést hodně. Uvedu některé z nich. Ředitel lesního závodu mi až na ministerstvu vnitra, pod které pohraniční stráž spadala, obstaral povolení, abych mohl fotografovat i v hraničním a zakázaném pásmu. Při pochůzce mě zaujal zvláštní růst jednoho smrčku. Vytáhl jsem z brašny fotoaparát chystal se, že si smrček vyfotografuji. Přítomný vyšší důstojník PS mi v tom rázně zabránil. Ukázal jsem mu povolení k fotografování. Důstojník si je přečetl, vrátil mi je a prohlásil: To mě nezajímá. Tady rozhoduji já. Já ručím za tento úsek státní hranice! Můj civilní mozek nepochopil jak jsem vyfotografováním smrku na pasece mohl ohrozit bezpečnost státu. Při vyjednávání s německým obchodníkem na státní hranici za mnou stáli dva příslušníci PS se samopaly. To už na mě bylo přece jen trochu moc. Po návratu jsem řekl veliteli roty PS, že nemám chu hrát roli přísně střeženého kriminálníka. Chce-li tak dále postupovat, a si chodí s cizinci vyjednávat sám. Od té doby mě doprovázeli důstojníci bez samopalu. Důkazem bdělosti také bylo, že můj pes, který mě doprovázel, za dráty nesměl. Propustku neměl, to je pravda. Musím ovšem přiznat, že ne všichni důstojníci PS jednali podle předpisů. O tom, že někteří používali také svůj rozum, jsem se vícekrát přesvědčil. S výjimkou svahových těžeb jsme měli zakázáno hovořit s občany jiného státu. Měli jsme to napsáno na propustce do pásma. Při chůzi po zemi nikoho, asi 2 metry širokém pruhu po státní hranici, se mnou šel důstojník PS z nějaké vyšší složky této organizace. Potkali jsme staršího Bavoráka. Pozdravili jsme se a důstojník, který byl vzácnou výjimkou, protože mluvil i německy, zahájil rozhovor. Když jsme pak šli dále, neodpustil jsem si tak trochu pichlavou otázku, zda se to smí, když máme mluvení s cizinci zakázáno. Cožpak jsme takoví hulváti? byla odpově. V tomto směru to ale v té době na druhé straně státní hranice nebylo o moc lepší. Při jiné příležitosti, když jsem šel LÍPA v Pasečnici O službě lesníků u pečlivě střežené státní hranice s vedoucím našeho polesí, jsme potkali mladší Němku, která nosívala při svahové těžbě dřeva lesníkům do lesa obědy. Po chvilce rozhovoru s námi byla Němka nervózní. Že jsou sledováni, zda nemluví s Čechy. K jinému případu, kdy velitel roty PS nedbal na služební příkazy, došlo v létě r. 1968, kdy na státní hranici panovaly civilizovanější poměry. Potkali jsme bavorského grenčáka, příslušníka Grenzpolizei. Slovo dalo slovo a bavorský strážce hranice nás pozval na kávu do místní hospody. Ta je dále od hranic, uprostřed vesnice. Naše objevení tam by vyvolalo zbytečný rozruch. Tak jsme se posadili ke stolu na dvoře bavorské usedlosti blízko státní hranice. I tak hleděli němečtí turisté s údivem na československého důstojníka popíjejícího kávu ve společnosti grenčáka na bavorském území. Dnes se něco takového považuje za samozřejmost, tehdy to bylo velmi vážné porušení služebního řádu. Vstup do prostoru za dráty se měl správněji nazývat podlez. Brány v drátech se otevíraly jen výjimečně. Nebylo možno se tomu divit. V prostředním ze tří plotů bylo napětí 600 voltů. Proud musel být na tu dobu přerušen, čímž byla narušena bezpečnost státní hranice. Častěji jsme tedy museli lézt tunelem pod dráty, který nebyl nijak komfortní. Nebyl nijak široký, ale hlavně byl nízký. Bez hlubšího předklonu by jím prošel jen trpaslík. Jednou se příslušníku PS nepodařilo odemknout visací zámek na druhém konci tunýlku. Nezbylo nám než se vrátit. V úzké noře nebylo možné se otočit. Mohu na základě vlastní zkušenosti potvrdit, že ustupovat v hlubokém předklonu, takřka potmě v silní vrstvě bahna, je docela zajímavé. Příjemné vzrušení bývalo také, když nás v prostoru za dráty zastihl pořádný déš. Ukrýt se nebylo kde. Žádné přístřešky tam být nemohly, protože by mohly sloužit diverzantům vnikajícím na naše území ze západu. Klíče od podlezu měla hlídka a ta nám přišla otevřít až v dohodnutou hodinu. Možnost dovolat se nebyla tehdy žádná. Občas se v blízkosti našich pracoviš objevili bavorští grenčáci. Jejich chování bylo odměřené a nikdy nevstoupili na území našeho státu. Já se pamatuji jen na jednu výjimku. Uzavírala se práce na jednom větším pracovišti, a tak se to u ohně v blízkosti státní hranice trochu oslavilo. Alkohol některé lidi přitahuje a následně jim jazyk rozvazuje. Vždy ve svém vystupování odměřený grenčák ke mně přistoupil a řekl mi: Měli byste se vykašlat na Rusy, my na Američany a mohli bychom tu žít v přátelství. Kdož ví, jak by to s ním dopadlo, kdyby se o jeho výroku dozvěděli jeho nadřízení. Mimořádné podmínky za dráty vyvolávaly imimořádná řešení. Po holých těžbách zůstávalo na pasekách hodně klestu. Bez jeho odklizení nebylo možno plochu zalesnit. Měli jsme málo pracovníků a natož pak těch, kteří směli pracovat za dráty. Marně jsem se snažil přesvědčit Bavoráky, aby si klest vzali na topení. Nechal jsem tedy vyklidit klest na okraji paseky a pak za příznivého počastí se klest zapálila na jednom konci paseky a na druhém konci se oheň zastavil. Bavorští lesní dělníci pálili a hlídali, aby oheň nepřeskočil a na rotě PS byli připraveni vyrazit hasit, kdyby to nevyšlo dle plánu. Vyklizování klestu po těžbě a stavba oplocenek jsou práce namáhavé, ale mohou je vykonávat i brigádníci. Mechanizační prostředky pro tyto práce jsme tehdy ještě neměli. V těchto pracích nám někdy pomáhali i příslušníci lidových milicí. Ti mohli pracovat i za dráty. Příslušníci PS předem připravili ohradníky obehnané dráty. Podobně se v té době ohrazovaly pastviny pro dobytek. Uvnitř ohradníků pracovali milicionáři a hlídky se psy je hlídaly. Připadalo mi to pro pracující nedůstojné. Hlavně nám ale vadilo, že milicionáři nesměli pracovat v menších skupinkách a udělat i jiné práce, které nás za dráty čekaly. Přesvědčoval jsem důstojníka z praporu PS, aby nám to umožnil. Jeho rázné odmítnutí mě přimělo k tomu, že jsem při jednání řekl: Tak komu se v tomto státě důvěřuje, když už ani milicionářům ne? Dostal jsem stručnou, ale přesvědčivou odpově : Kdybyste věděl kolik z těch milicionářů už sedělo v kriminále, tak byste to neříkal! Dnes je možné vzpomínat na režim hraničního pásma i s humorem. Tehdy to bylo jiné. I lesní dělníci si přišli na své. Někdy to trvalo hodně dlouho než jim bylo dovoleno vstoupit za dráty. Časové ztráty jim nikdo nezaplatil. Stávalo se, že takové odbavení trvalo i 30 minut. Jsou byrokraté, kteří rádi zdůrazňují svou moc. Lidé takového typu se našli v řadách PS. Obrana proti nim byla velmi obtížná. Ing. Ilja Andrš, Přimda SBB ZÁPADNÍ ČECHY / STROMY 19

19 AKCE / AKTUALITY PŘIKRMOVÁNÍ BRKOSLAV severní patří mezi naše nejkrásnější a nejvzácnější zimní hosty foto Dušan Boucný DROZD kvíčala - autor Adolf Goebel Čím správně přikrmovat živočichy v přírodě? Víte, čím krmit ptáčky? Zima je tady a s ní každoročně nastává volně žijícím zvířatům těžké období. Sníh, který zakryje zdroje potravy, bývá totiž horší než běžné mrazy. Ptáci žijící poblíže lidských sídel mají velkou výhodu. Tou je dlouholetá tradice krmítek a vstřícný vztah lidí k ptactvu. Jak tedy krmit a neuškodit? Především zásadně krmíme kvalitní potravou. Rozhodně by nemělo krmítko být způsobem, jak se zbavit kuchyňských zbytků nebo plesnivějícího chleba. Potravu dáváme do krmítka v takovém množství a stavu, aby neplesnivěla a nehnila a z hygienických důvodů provádíme také pravidelnou kontrolu a úklid krmítka a jeho okolí. Ptáky zásadně nekrmíme chlebem, uzeninami, slanými potravinami, suchými těstovinami ani kynutými výrobky, protože způsobují vážné zažívací potíže. Z naší kuchyně můžeme ke krmení použít strouhanou housku, na plátky nakrájený lůj, vnitřní sádlo nebo stoprocentní tuk. Z přírodních zdrojů podáváme jakákoliv semena nebo plody, pokud nebyly chemicky ošetřeny. Kosi, kvíčaly a brkoslavi se v zimě v přírodě živí převážně bobulemi ptačího zobu, kaliny, černého bezu, jeřabin, případně plody hrušek a jablek. Máme-li jablka, která nás svým vzhledem nelákají (samozřejmě nesmějí být nahnilá nebo plesnivá), prokážou ještě snadno ptactvu neocenitelnou službu. Sýkory mají v oblibě mimo loje a tučných semínek slunečnice, semence a máku také drcené ořechy, vrabci, pěnkavy, strnadi a další pěvci ani hrdličky zahradní určitě nepohrdnou obilninami nebo strouhanou houskou. Koneckonců, v dnešní době není problém koupit si již namíchanou směs pro krmítka i lojové koule se slunečnicovými semínky. Je to možná o něco dražší, ale zato snadno dostupný způsob, jak pomoci. Adolf Goebel jednatel Moravského ornitologického spolku smp ČSO, mobil: VRABEC domácí - autor Adolf Goebel Nejvhodnější potravou pro všechny drobné ptáky jsou olejnatá semena, z nichž nejrozšířenější je slunečnice, mák či řepka. Vhodná jsou i rozsekaná jádra vlašských ořechů, obilniny, jablka, případně hovězí či skopový lůj. Dnes však není problém koupit speciální směs pro zimní přikrmování ptáků. Vyvarovat bychom se však měli předkládání pečiva a soleným či kořeněným zbytkům jídel z kuchyně. Rovněž nevhodné jsou těstoviny a zdraví opeřenců neprospěje zplesnivělé, zapařené či jinak zkažené zbytky potravin. A jaké opeřence na jaké krmení přilákáme? Semena, především slunečnice, drcený oves, len, proso, konopí, semínka trav a bodláků přilákají vrabce, zvonky, stehlíky a sýkorky. Ovoce se pak stane lahůdkou především pro kosy a kvíčaly. Nejrůznější bobule jsou pochoutkou pěnkav jikavců či hýlů. Ořechy se hodí pro čížky a odřezky masa rádi zkonzumují sojky, straky či havrani. Kousky loje či speciální lojové koule přilákají nejspíše strakapoudy a brhlíky. Pokud máme tu možnost a můžeme ptákům zajistit přístup k nezamrzlé vodě, jistě to ocení nejen jako zdroj uhašení žízně, ale i pro koupání, které je nezbytné pro udržení dobrého stavu opeření. A jak přikrmovat zvěř? Zde je situace trochu složitější, nebo existuje celá řada krmiv, která jsou velice důležitá pro zvěř, ale jejich nevhodné použití může způsobit problémy. Z hlediska jejich významu je dělíme na objemová, jadrná a dužnatá. Zvláštní skupinou jsou však i minerální soli. Objemová krmiva, mezi něž patří jetel, vojtěška, letnina (usušené větvičky nejrůznějších stromů a keřů - dub, lípa, vrba, osika, maliník, kopřiva) obsahují nejen řadu výživných látek, ale jejich význam spočívá především v odstranění pocitu hladu a zlepšení průchodnosti natrávené potravy spárkaté zvěře. K objemovým krmivům počítáme také ohryzové větve zejména z ovocných stromů pro zajíce a králíky. Jadrná krmiva, mezi něž počítáme především semena - žaludy, kaštany, bukvice, ale i zrno našich obilnin, obsahují nejdůležitější stavební a energetické látky nezbytné pro život zvěře. Podle nejnovějších poznatků z oblasti výživy zvěře by měla být jadrná krmiva podávána nejvíce ještě před obdobím zimního přikrmování, právě z důvodu vysokých energetických hodnot, nebo pak dochází k útlumu. Známá jsou i nejrůznější granulovaná jadrná krmiva používaná pro zimní přikrmování. Dužnatá krmiva mezi něž patří brambory, topinambury, krmná řepa a jiná jsou nezbytným zdrojem tekutin. Obsahují též i některé druhy vitamínů. Dužnatým krmivem jsou i jablka, hrušky, jeřabiny, ale i siláž. Přikrmovat volně žijící zvěř lze tedy celou řadou krmiv či potravin z domácnosti (suché neplesnivé pečivo, chléb). Vždy je však vhodné domluvit se s odborníky a neprovádět přikrmování samostatně, právě z důvodu možných zdravotních potíží. Máte-li zájem o bližší informace o přikrmování živočichů v přírodě či činnosti Českého svazu ochránců přírody, kontaktujte nás na adrese: ZO ČSOP Rokycany, Švermova 748/II, Rokycany nebo telefonujte na či ujte na text a foto Pavel MOULIS Program Strom života Nadace Partnerství vyhlašuje nová grantová schémata pro rok V příštím roce rozdělíme na projekty zlepšující životní prostředí více než 3,5 milionů korun, které jsme získali mimo jiné veřejnou sbírkou v průběhu ankety Strom České republiky roku 2005, a zejména díky podpoře společnosti Skanska, generálního partnera programu Strom života. Obce, školy, nevládní neziskové organizace i jednotlivci mohou žádat o finanční podporu svých projektů až do 31. ledna 2006, uvádí Mirka Drobílková z Nadace Partnerství. Program Strom života Nadace Partnerství v roce 2006 podpoří nejen výsadby stromořadí a další zeleně podél cest a ve volné krajině, ale také obnovu stávajících a vytváření nových zelených veřejných prostranství, parků, či výsadbu sadů ovocných dřevin, které najdou využití v místní ekonomice. Důležitým prvkem všech projektů je aktivní partnerství, tedy zapojení veřejnosti - občanů, dětí, rodičů, místních neziskových organizací nebo firem do přípravy, a především realizace projektů, které přispějí ke zkvalitnění životního 13. července 2005 v ranních hodinách jsem ulovil lončáka; jak se později ukázalo, jednalo se o velmi slabou bachyňku (27 kg), jež měla v sobě jen jedno, již zcela vyvinuté sele. Dlouhodobě sleduji vývoj početních stavů černé zvěře u nás. Zpočátku to byla zvěř velice vzácná a vzbuzovala i u myslivců někdy až nepřiměřený respekt. Při naháňkách se lovci kryli za hráně palivového dřeva, ti méně odvážní raději volili místo na žebřících. Do doby přibližně před 25 lety šla černá zvěř pravidelně do chrutí jen jednou za rok (v zimě), potom ale nastal zvrat, některé bachyně metaly selata dvakrát ročně. Stávalo se tak vždy následně po semenném roku dubu nebo buku. V poslední době se díky zvýšené Přes třicet lidí se vydalo na povánoční PŘIKRMOVÁNÍ živočichů pořádané rokycanskými ochránci přírody, detail loga, logo v držení malých ochránců přírody KONTROLA zdravotního stavu puštíka obecného před vypuštěním PUŠTÍK dostal svobodu Nadace Partnerství vyhlašuje nové granty pro rok 2006 prostředí. Nejvyšší částky budeme rozdělovat na projekty obnovy stávajících a vzniku nových zelených veřejných prostranství, parků a dětských hřiš se zapojením veřejnosti. Chceme, aby místní občané, jako budoucí uživatelé těchto míst spolurozhodovali o jejich podobě a měli možnost prostranství přizpůsobit vlastním přáním a potřebám, dodává Mirka Drobílková. Zajímavostí grantového schématu jsou zaměstnanecké granty. Až desetitisícový příspěvek mohou získat projekty iniciované zaměstnanci společnosti Skanska, kteří se společně s obcí, místními spolky, rodiči, školami či neformálními skupinami chtějí zapojit do zlepšování životního prostředí v místě svého bydliště. Generálním partnerem programu Strom života Nadace Partnerství je společnost Skanska. Projekty, které získají finanční podporu grantového programu Strom života Nadace Partnerství budou známy v polovině března příštího roku. Podrobné informace a formuláře žádostí naleznete na nebo Stavy černé zvěře zřejmě dále porostou potravní nabídce, ale i oteplování klimatu setkáváme se selaty prakticky celoročně. V roce 2005 měl můj kamarád Ladislav Lebeda lovit srnce v jedné z honiteb v Českém Krasu. Když jsme se pak sešli, řekl mi: Konečně jsem viděl -prvně v životě - taky chrutí prasat. Nečekal bych ale, že se to stane o srnčí říji, 20. července! V. Havelík 20 Silva Bohemica - 1/2006

20 Motto: Každému, kdo vlastní fotoaparát, se čas od času povede dokonalá fotografie, která by neměla zapadnout pouze v rodinném albu! Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně vyhlašuje fotografickou soutěž Adamovské lesy v zimě a na jaře Den vyhlášení fotografické soutěže - 1. prosinec 2005 Uzávěrka fotografické soutěže červen 2006 Vyhlášení výsledků a vernisáž výstavy červen 2006 v h na zámku Křtiny Předmět soutěže - přírodní krásy na území ŠLP Křtiny Digitální fotografie barevná - max. velikost 2 Mb ve formátu JPG Klasická fotografie barevná - velikost mezi 10x15 a 20x30 cm Kriterium hodnocení - výtvarná a dokumentární hodnota Adresa pro zaslání - nebo ŠLP - fotosoutěž, Křtiny 175 Zaslané fotografie se nevracejí e zimního křtinského lesa a dění ŠLP Křtiny si vyhrazuje právo Ing. Pavel Mauer užití soutěžních fotografií pro svoje potřeby Případné další informace a dotazy na SBB Odborná porota vybere a odmění 3 nejlepší příspěvky 1. cena - digitální fotoaparát 2. cena - fotografická tiskárna 3. cena - DVD přehrávač dále odmění místo tričkem Děkujeme za aktivní účast a těšíme se na Vaše příspěvky, nezapomeňte prosím uvádět svoje jméno, klasickou i elektronickou adresu a mobilní telefon! Provoz a řízení myslivosti - nový studijní obor na fakultě lesnické a environmentální ČZU v Praze Počínaje akademickým rokem 2006/2007 bude na fakultě lesnické a environmentální (FLE) České zemědělské univerzity v Praze vyučován nově akreditovaný bakalářský studijní obor Provoz a řízení myslivosti. Obor byl koncipován pro potřeby státní správy v oblastech myslivost, rybářství a včelařství, s velkým přesahem do obecně ekologického základu, tak jak odpovídá celkovému zaměření studia na FLE. Třebaže je zařazen do studijního programu Lesnictví, je řazen k tzv. oborům profesním, Lyžařské závody lesníků v Beskydech s omezenou možností pokračovat přímo v návazných magisterských oborech. Přímo lze pokračovat v oboru Regionální environmentální správa, zájemci o obor Lesní inženýrství si musejí doplnit základní předměty z bakalářského oboru Lesnictví. Primárně se ale počítá s ukončeným studiem na úrovni bakaláře, pro zaměstnance přímo ve státní správě a samosprávě v příslušném oboru. Vhodný je i pro profesionální myslivce. Na výuce se kromě kmenových pracovníků fakulty podílejí významní specialisté externí, například předmět střelectví a balistika přednáší učitel z policejní akademie. Předpokládáme otevření denního, prezenčního studia v Praze, s využitím terénního zázemí v Kostelci nad Černými lesy, a kombinovaného studia (v akademickém roce 2006/2007) v distančním středisku na SLŠ a VOŠ v Trutnově, později i v Písku. V Praze otevřeme studium pro 60 zájemců a v Trutnově pro 40. Přijímací zkoušky se budou konat z biologie, díky charakteru oboru bude požadován i psychotest. Zájemci o studium se mohou informovat na www stránkách fakulty nebo na studijním oddělení FLE. Prof. Ing. Vilém PODRÁZSKÝ, CSc. Děkan FLE ČZU v Praze Doc. Ing. Jiří VIEWEGH, CSc. proděkan pro studium lesnických a dřevařských oborů Ve dnech LEDNA 2006 se bude v Beskydech - ve Velkých Karlovicích konat 11. ROČNÍK LYŽAŘSKÝCH ZÁVODŮ LESNÍKŮ ČR (LSL) konaný pod záštitou Ing. Vladimíra Blahuty - Generálního ředitele LČR, s. p. Právo účasti: 1. Lesníci (THP), lesní dělníci, vlastníci lesa nad 500 ha, zaměstnanci sekce LH MZE, VLS, orgánů státní správy lesů a ochrany přírody, institucí lesnického vzdělávání, jejich žáci a studenti. 2. Rodinní příslušníci oprávněných ke startu ve skupině 1 manžel, manželka a děti od 16 do 26 let). 3. Hosté na zvláštní pozvání organizátorů. Místo konání závodů: Velké Karlovice (Běh se střelbou - standardní běžecké tratě, Obří slalom (OS) - sjezdovka Razula - Velké Karlovice). Závodní kancelář: Hotel Horal, Velké Karlovice 583, fax: Internet: Vážení příznivci České lesnické společnosti, na začátku nového roku dovolte trochu bilancování roku 2005: V loňském roce jsme uspořádali roce 21 odborných akcí, některé samostatně, některé ve spolupráci s jinými organizacemi, například s pobočkami ČLS, LČR, s. p., lesními správami, VLS ČR s. p., Sdružením lesních školkařů ČR a jinými subjekty a hlavně za vydatné pomoci mnoha jednotlivců. Snažili jsme se o pestrou nabídku programů, kdy se hovořilo o problémech lesnictví a zdravého hospodaření v lese, což není v současné době vždy jednoduché a lehké. Našich akcí se zúčastnilo přibližně lidí a semináře se konaly v různých částech naší republiky. Ke každému odbornému vzdělávacímu programu byly vydány kvalitní sborníky, o jejichž kvalitě svědčí i velký dodatečný zájem veřejnosti (některé ještě možno získat za úhradu). Všem účastníkům našich seminářů děkujeme za aktivní účast na odborných akcích, přednášejícím za práci, ochotu a laskavost, organizátorům za vydatnou pomoc při hladké organizaci, kdy nám zajiš ovali občerstvení či stravování nebo dopravu. Děkujeme všem, kteří nás podpořili v našem úsilí o zdravý pohled na les a hospodaření v něm, děkujeme za podporu Ministerstvu zemědělství ČR v Praze, Lesům České republiky, s. p., Vojenským lesům a statkům ČR, s. p., Akreditační komisi MV ČR. Těšíme se na shledání v příštím roce na dalších vzdělávacích programech, jejichž příprava vrcholí a přejeme všem hodně zdraví, osobních i pracovních úspěchů, klid, pohodu, spokojenost a odpočinek o vánočních svátcích také pak zdárný nástup do nového roku Za Českou lesnickou společnost pracovníci kanceláře m síc: název: místo: odborný garant: Leden 50 let od založení eskoslovenské v decké spole nosti lesnické, která pokra ovala jako LS RV LS Únor V ela ství (se Svazem v ela ) D m S VTS taj. Peroutka B ezen Setkání lesník t í generací Ing. Holuša D m S VTS. Vztahy a vazby ochrany les na ostatní odv tví LH Ing. Jan a ík Novela zákona 149/2003 o obchodu s reproduk ním materiálem les. d evin Hradec Králové Silvia Ing. Mansfeld Ing. Krystým Duben Kurz odborné n m iny Lobe u M lníka Ing. Slabý Stromy památné a významné D m S VTS Ing. Kyzlík Den v lese - regionální akce lenové RV Kv ten Povolování kácení strom - nácvik výb ru, hodnocení jedinc (pro pracovníky OÚ) Ing. Kyzlík Myslivecká akce: Další vývoj myslivosti po vstupu R do EU Brno Ing. Janota erven Sn m lesník : Hlavní problémy lesnictví Hradec Králové Ing. Kalina, Ing. Kre mer Uplatn ní NLP II pro léta , seminá, diskuse Praha Ing. Slabý Srpen 100 let lesnického odborného tisku s LP, (100 let od zahájení vydávání prav. m sí níku LJ a 100 let od zahájení vydávání pravidelného Lesnického Kostelec n..l. Ing. Ota Lasák týdeníku Rozmara) 11.vycházka Klubu pro lesnictví a myslivost Ing. Koldinský Klatovy v Klatovech (Háj. 35, , Ing. Najman Zá í Význam lesnické typologie pro sou asné LH K tiny Ing. V. Mansfeld, Dr. Mack Hospoda ení v m stských a p ím stských lesích Ostravsko Doc. Ing. Kupka p. Kwapulinski Rybá ství (s eským rybá ským svazem) taj. Štípek, ed. D m S VTS (kormoráni, norci; protipovod ová bezpe nost rybník ) Hejda - T ebo Legislativa a krajinotvorné programy Pr honice RNDr. J. N mec Ing. P. Kyzlík Plošné poškození les zp sobené pov trnostními vlivy (meteorologické p edpoklady, Ing. Draštík p stební opat ení, zkušenosti, krizové plány íjen OS pro p ír. prost edí Remízky- regionální akce Pardubice nebo Pro okresy s nízkou lesnatostí Vilémov Seminá ve spolupráci se školka i Ing.V. Foltánek, Ing. P. Kotrla Listopad Lesnické podvečery a zájezdy ČLS Leden Mineralogie - sv tové i domácí zvláštnosti D m S VTS RNDr. Fojtík Únor Etiopie - p íroda a lesy Ing. Štipl B ezen Pozoruhodné rybá ství RNDr. Poup Duben Stromy a lesy v poezii Ing. Foltánek Kv ten CHKO eské St edoho í M. Košner erven Zájezd lesnických podve er Ing. Kyzlík Hlasy pták RNDr. J. Škopek Zá í Když tamtamy doznívají D m S VTS Ing. Ota Setzer Zájezd les. podve er - vyhlášení mod ínu Mgr. Kubátová íjen Co o myslivosti nevíte D m S VTS Ing. D. Vaca Listopad O d evin roku u L R - o mod ínu Ing. Kyzlík Prosinec P edváno ní rozjímání Mgr. Kubátová Plán odborných seminářů ČLS Využití alternativních metod HÚL v podmínkách NP Šumava Dny mod ínu 1.den semená ství školka ství, p stování, exkurze; 2.den využití ve d evozpracujícím pr myslu Kurz odborné n m iny (možnost výjezdu do SRN Hamburk) Kapacity výroby a zpracování surového d íví s využitím výsledk inventarizace Šumava Dlouhá Voda, okr. Bruntál Hradec Králové Ing. Stan k MŽP Ing. Mansfeld, Ing. Kaluža Ing. Kuba ka Ing. Kub Ing. Slabý Ing. Kub Les a d evo jako sou ást udržitelného rozvoje zem D m S VTS Ing. Kub PŘIPRAVOVANÉ AKCE / AKTUALITY 21

Energeticky soběstačná obec Žlutice zelené teplo z biomasy

Energeticky soběstačná obec Žlutice zelené teplo z biomasy Energeticky soběstačná obec Žlutice zelené teplo z biomasy Pavlína Voláková spol. Žlutická teplárenská a.s. Energetické zdroje Krajský úřad Karlovarského kraje odbor regionálního rozvoje Karlovy Vary 13.

Více

Finanční příspěvky na hospodaření v lesích

Finanční příspěvky na hospodaření v lesích Finanční příspěvky na hospodaření v lesích poskytované jednotlivými kraji v roce 2012 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, www.uhul.cz vypracovala: Ing. Stanislava Postlová pob. České

Více

Stát podporuje hospodaření v lesích finančními příspěvky na základě 46 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích.

Stát podporuje hospodaření v lesích finančními příspěvky na základě 46 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích. Stát podporuje hospodaření v lesích finančními příspěvky na základě 46 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích. Obecně je vymezeno jedenáct dotačních titulů, na které jsou poskytovány finanční příspěvky

Více

Těžební zbytky u LČR

Těžební zbytky u LČR Těžební zbytky u LČR Základní pojmy Těžební zbytky = dendromasa, zbývající na pracovišti po kácení stromů, odvětvování a po druhování surového dříví, tj. větve, vršky stromů, třísky, manipulační odřezky,

Více

Těžební zbytky u LČR

Těžební zbytky u LČR Těžební zbytky u LČR Základní pojmy Těžební zbytky dendromasa zbývající na pracovišti po kácení stromů, jejich odvětvování a po druhování surového dříví, tj. větve, vršky stromů, třísky, manipulační odřezky,

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření v lesích Dle zákona o lesích č. 289/1995 Sb. takové hospodaření, při němž je les trvale schopen plnit

Více

Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013. VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik

Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013. VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013 VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik Základní fakta o VLS VLS hospodaří na cca 125 000 hektarech lesní půdy, což představuje přibližně pět procent lesní

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

ENERGETICKÉHO S PRŮMYSLOVÝM. Prof. Ing. Vladimír r Simanov, CSc. 2008

ENERGETICKÉHO S PRŮMYSLOVÝM. Prof. Ing. Vladimír r Simanov, CSc. 2008 STŘET ENERGETICKÉHO VYUŽÍVÁNÍ DŘÍVÍ S PRŮMYSLOVÝM ZPRACOVÁNÍM M DŘEVAD Prof. Ing. Vladimír r Simanov, CSc. 2008 Dřevo první materiál použitý člověkem všestranná využitelnost dřeva vedoucí k přílišné exploataci

Více

Antiparazitární přípravky se širokým spektrem účinnosti proti střečkovitosti, motoličnatosti i oblým červům zažívadel a plic.

Antiparazitární přípravky se širokým spektrem účinnosti proti střečkovitosti, motoličnatosti i oblým červům zažívadel a plic. BIOPHARM Antiparazitární přípravky se širokým spektrem účinnosti proti střečkovitosti, motoličnatosti i oblým červům zažívadel a plic. CERMIX CERMIX premix ad us. Vet. určený pro výrobu medikovaného krmiva

Více

Základní údaje a přírodní poměry.

Základní údaje a přírodní poměry. LESY ČESK ESKÉ É REPUBLIKY, s. p. Lesníí závod Židlochovice Lesn Vložte text 1 Základní údaje a přírodní poměry. Většina území LZ patří do nejsušší a nejteplejší oblasti ČR Katastrální výměra LZ 167 169

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Karlovarský kraj Ústecký kraj

Karlovarský kraj Ústecký kraj Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín Modernizace výuky prostřednictvím ICT registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0505 Karlovarský kraj Ústecký kraj VY_32_INOVACE_PRE.3.11 1.

Více

Povinné akce Metodiky kontroly zdraví a nařízené vakcinace pro rok 2014. volně žijící zvěř

Povinné akce Metodiky kontroly zdraví a nařízené vakcinace pro rok 2014. volně žijící zvěř Povinné akce Metodiky kontroly zdraví a nařízené vakcinace pro rok 2014 volně žijící zvěř Zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči ve znění pozdějších předpisů 19 odst. 5 citace: Uživatel honitby je povinen

Více

lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu

lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin VLS ČR, s.p. 2014 2018 Sumář výhledu spotřeby sadebního materiálu v jednotlivých letech bez

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Příklad projektu zalesnění zemědělské půdy

Příklad projektu zalesnění zemědělské půdy Příklad projektu zalesnění zemědělské půdy I. Identifikace žadatele Vlastník pozemku: Petr Šust Datum narození: 2.8.1963 Adresa: Na Horánku 275, 384 11 Netolice Kontakt: 605 356 147 II. Identifikace zpracovatele

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Přechod k nepasečnému hospodaření. na lesním majetku hlavního města Prahy

Přechod k nepasečnému hospodaření. na lesním majetku hlavního města Prahy Česká lesnická společnost, pobočka Pro Silva Bohemica & Odbor rozvoje veřejného prostoru Magistrátu hl.m. Prahy Přechod k nepasečnému hospodaření na lesním majetku hlavního města Prahy Průvodce exkurzní

Více

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les TISKOVÁ ZPRÁVA 181/11 21.11.2011 Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les Rozsah a způsob zásahů proti kůrovci v Národním parku Bavorský les je v poslední době velmi rozdílně interpretován,

Více

Oceňování škod a újem v LH

Oceňování škod a újem v LH Oceňování škod a újem v LH Listina základních práv a svobod Nucené omezení vlastnického práva je možná ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu Vlastnictví zavazuje- nesmí bát poškozováno lidské

Více

Využívání biomasy lesních dřevin pro energetické účely a další zpracování

Využívání biomasy lesních dřevin pro energetické účely a další zpracování Využívání biomasy lesních dřevin pro energetické účely a další zpracování Soušek Zdeněk Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem pobočka Olomouc Seminář Litomyšl 26.10. 2010 Výběr lesních stanovišť

Více

Výroba tepelné energie v Centrální výtopně na spalování biomasy ve Žluticích

Výroba tepelné energie v Centrální výtopně na spalování biomasy ve Žluticích Výroba tepelné energie v Centrální výtopně na spalování biomasy ve Žluticích P. Volákov ková 1,M. MíkaM 2, B. Klápště 2, V. Verner 3 1 Žlutická teplárenská, a.s. 2 Ústav skla a keramiky, VŠCHT Praha 3

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Finanční příspěvky na hospodaření v lesích poskytované jednotlivými kraji v roce 2010

Finanční příspěvky na hospodaření v lesích poskytované jednotlivými kraji v roce 2010 Finanční příspěvky na hospodaření v lesích poskytované jednotlivými kraji v roce 2010 Vypracovala: Ing. Stanislava Postlová a kolektiv, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka České

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

Logistika zbytkové lesní biomasy

Logistika zbytkové lesní biomasy Logistika zbytkové lesní biomasy Ing. Silvie Petránkov nková Ševčíková VŠB-TUO, Výzkumné energetické centrum - 1 - Co to je logistika? Technické, organizační a obchodní zajištění cesty surové biomasy ke

Více

za krásami brněnských lesů

za krásami brněnských lesů za krásami brněnských lesů Obsah Úvod 1 Naučné stezky 2 Naučná stezka lesnická - lesní správa Deblín 4 Naučná stezka lesnická - lesní správa Brno 6 Naučná stezka lesnická - lesní správa Lipůvka 8 Naučná

Více

Odpovídá výše podpory do lesního hospodářství významu lesů pro společnost?

Odpovídá výše podpory do lesního hospodářství významu lesů pro společnost? Odpovídá výše podpory do lesního hospodářství významu lesů pro společnost? SVOL KSL, JIHLAVA, 26.2.2015 Do roku 2005 - finanční příspěvky na podporu LH vypláceny z MZe na základě přílohy č. 10 ke státnímu

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY A. ÚVOD 1. Údaje o podkladech a schválení ÚPD 1 2. Obsah a rozsah elaborátu 3 3. Vymezení řešeného území 4 4. Širší vztahy 5 B. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ PRO ROZBOR ÚZEMNÍHO

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Brno. Liberec. Karlovy Vary

Brno. Liberec. Karlovy Vary Brno Největší moravské město leží na soutoku Svitavy a Svratky. Jeho dominantou je hrad Špilberk. Je významným průmyslovým a kulturním centrem, městem veletrhů. Otázka: Které město leží pod horou Ještěd?

Více

Energetický potenciál biomasy v MSK

Energetický potenciál biomasy v MSK Energetický potenciál biomasy v MSK Ing. Silvie Petránková Ševčíková, Ph.D. Dny teplárenství a energetiky, 21. 23.4.2015, Hradec Králové VŠB Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum Biomasa

Více

Strana 113 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001. Částka 5 Rozesláno dne 19. července 2013 O B S A H

Strana 113 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001. Částka 5 Rozesláno dne 19. července 2013 O B S A H Strana 113 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Ročník 2013 VĚSTNÍK p r á v n í c h p ř e d p i s ů K r á l o v é h r a d e c k é h o k r a j e Částka 5 Rozesláno dne 19. července

Více

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Radek Bače, Vojtěch Čada, Miroslav Svoboda Znalosti o struktuře lesů představují potřebný zdroj informací pro správné a efektivní rozhodování

Více

MALOPLOŠNÁ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Přírodní památka Jílovské tisy Na pravém břehu Jílovského potoka nedaleko obce Jílové, v těžko přístupných, strmých skalnatých a suťovitých svazích vrchu Výrovna, je v lesních

Více

Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013

Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013 Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013 listopad 2013 Obsah: 1. Úvod... 2 2. Přehled průměrných cen tepelné energie za rok 2012 na jednotlivých úrovních předání tepelné energie. 3 3. Vývoj

Více

Exkurze semenářský závod Týniště nad Orlicí

Exkurze semenářský závod Týniště nad Orlicí Exkurze semenářský závod Týniště nad Orlicí Jan Toman 1.E Datum exkurze:18.3 2015 Umístění podniku:týniště nad Orlicí Historie podniku Lesní semenářství vzniklo v souvislosti s rozvojem holosečného způsobu

Více

Územní plán obce Rohozec, 2000

Územní plán obce Rohozec, 2000 Územní plán obce Rohozec, 2000 Širší vztahy: -VRT vysokorychlostní trať Praha Brno - vojenské letiště Chotusice-Čáslav (ochranná hluková pásma) - regionální ÚSES -vedení vysokého napětí - vysokotlaký plynovod

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále krajský

Více

lesních dřevin 2015-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu

lesních dřevin 2015-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin 201-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin VLS ČR, s. p. 201 2019 Sumář výhledu spotřeby sadebního materiálu v jednotlivých letech bez

Více

Zpráva o hospodaření Městských lesů Česká Lípa spol. s r.o. za rok 2013

Zpráva o hospodaření Městských lesů Česká Lípa spol. s r.o. za rok 2013 Zpráva o hospodaření Městských lesů Česká Lípa spol. s r.o. za rok 2013 Rok 2013 byl posledním rokem platnosti Lesního hospodářského plánu (dále jen LHP), který byl zpracován pro Lesní hospodářský celek

Více

XIII. konference Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR 24.4.2014 Pelhřimov

XIII. konference Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR 24.4.2014 Pelhřimov XIII. konference Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR 24.4.2014 Pelhřimov Zpráva o činnosti SVOL v r. 2013 Priority SVOL v r. 2014 Usnesení XII. konference SVOL ze dne 11.4.2013 konference

Více

Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs

Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs Ing. Jan Dovrtěl Ing. Miroslav Svoboda Lesy České republiky, s.p. Lesní závod Židlochovice Lesní závod Židlochovice organizační

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 4001-17/2015

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 4001-17/2015 ZNALECKÝ POSUDEK č. 4001-17/2015 O ceně lesních pozemků p.č.314/7 o výměře 9836m 2 a p.č.330/4 o výměře 7398m 2, oba v obci a k.ú.prachovice, okres Chrudim Objednatel znaleckého posudku: EURODRAŽBY.CZ

Více

Z e l e n á e n e r g i e

Z e l e n á e n e r g i e Z e l e n á e n e r g i e Předvídat směry vývoje společnosti ve stále více globalizované společnosti vyžaduje nejen znalosti, ale i určitý stupeň vizionářství. Při uplatnění takových předpovědí v reálném

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Zadní Machová" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památka Zadní Machová (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb. Název chráněného území Zadní Machová Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Zadní Machová" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.) Předmět ochrany Střevíčník

Více

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)!

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Krajina, příroda a její ochrana Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Co umožňuje chránit a jaký zákon? Ochrana přírody a krajiny ve smyslu zákona

Více

Vzduch z hlediska ekologie

Vzduch z hlediska ekologie Variace 1 Vzduch z hlediska ekologie Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Vzduch Vzduch je jedním

Více

Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání

Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání CO2 s cílem snížení negativních účinků

Více

Zkušenosti se zaváděním ekologicky šetrných způsobů vytápění v obci Písečná. Ostrava -16.2.2011 Bc. David Ćmiel, starosta obce Písečná

Zkušenosti se zaváděním ekologicky šetrných způsobů vytápění v obci Písečná. Ostrava -16.2.2011 Bc. David Ćmiel, starosta obce Písečná Zkušenosti se zaváděním ekologicky šetrných způsobů vytápění v obci Písečná Ostrava -16.2.2011 Bc. David Ćmiel, starosta obce Písečná Poloha obce geografická poloha Moravskoslezský kraj, 15 km východně

Více

NAUČNÁ STEZKA VELKÝ JAVORNÍK VŠE O LESNÍ SPRÁVĚ

NAUČNÁ STEZKA VELKÝ JAVORNÍK VŠE O LESNÍ SPRÁVĚ 1 Frenštát pod Radhoštěm Jandovo stromořadí 2 Lesní správa Frenštát pod Radhoštěm 3 Státní lesy na Frenštátsku NAUČNÁ STEZKA VELKÝ JAVORNÍK VŠE O LESNÍ SPRÁVĚ Naučná stezka Velký Javorník provází zelenou

Více

Analýza provozu obecní výtopny na biomasu v Hostětíně v období 2002 2004

Analýza provozu obecní výtopny na biomasu v Hostětíně v období 2002 2004 Analýza provozu obecní výtopny na biomasu v Hostětíně v období 22 24 Tato zpráva obsahuje analýzu provozu obecní výtopny na biomasu v Hostětíně v období 22 24, která byla uvedena do provozu v roce 2 a

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov Stránka č. 1 z 5 Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně

Více

Vyhodnocení aplikace minerálních krmiv v podmínkách vybraných volných honiteb

Vyhodnocení aplikace minerálních krmiv v podmínkách vybraných volných honiteb Vyhodnocení aplikace minerálních krmiv v podmínkách vybraných volných honiteb Ing. Zdeněk VALA, Ph.D. Ústav ochrany lesů a myslivosti, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně Ing. Ondřej

Více

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem. 17. Krajinou Palkovických hůrek Palkovické hůrky jsou při pohledu z Ostravské pánve směrem k jihu k Moravskoslezským Beskydám prvním vyšším horským pásmem prudce se zvedajícím nad mírně zvlněnou plošinou.

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památka Uhřínov - Benátky (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb. Název chráněného území Uhřínov - Benátky Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.) Předmět ochrany

Více

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy Úvod do problematiky Možnosti energetického využití biomasy Cíle Uvést studenta do problematiky energetického využití biomasy Klíčová slova Biomasa, energie, obnovitelný zdroj 1. Úvod Biomasa představuje

Více

Příloha č. 9 k zákonu č.../2008 Sb.

Příloha č. 9 k zákonu č.../2008 Sb. 56 Příloha č. 9 k zákonu č.../2008 Sb. Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2009 a způsobu kontroly jejich využití [podle 46 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb.,

Více

Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města

Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města Rizika v HK Bezpečnostní rizika se vyskytují v sociální, ekonomické,

Více

LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545575250, 545576740 Fax.: 545576250 E-mail:

LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545575250, 545576740 Fax.: 545576250 E-mail: LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545575250, 545576740 Fax.: 545576250 E-mail: lowaspol@lowaspol.cz IČ: 46990798 DIČ: CZ46990798 Brno 2009

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006

UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006 Č ESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ODDĚ LENÍ EMISÍ A ZDROJŮ PRACOVIŠTĚ MILEVSKO UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006 ING. PAVEL MACHÁLEK RNDR. JIŘÍ MACHART, CSC. Milevsko 2007

Více

NAŘÍZENÍ Č. 3/2006 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 4.7.2006

NAŘÍZENÍ Č. 3/2006 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 4.7.2006 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa chráněné krajinné oblasti Broumovsko Ledhujská 59, 549 54 Police nad Metují Tel.: 491 549 020-33 fax: 491 549 034 e-mail: broumov @schkocr.cz http://broumovsko.schkocr.cz

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_129 Datum: 11.3.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_129 Datum: 11.3. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

SPRÁVNÍ OBVOD ORP NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ

SPRÁVNÍ OBVOD ORP NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ SPRÁVNÍ OBVOD ORP NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Správní obvod Nové Město nad Metují leží ve východní části Královéhradeckého kraje. Je vklíněn mezi obce správního obvodu Náchod

Více

Návrh na nové vyhlášení přírodní památky Kejtovské louky

Návrh na nové vyhlášení přírodní památky Kejtovské louky KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA Odbor životního prostředí a zemědělství Žižkova 57, 587 33 Jihlava, Česká republika Pracoviště: Seifertova 24, Jihlava Dle rozdělovníku Váš dopis značky/ze dne Číslo jednací

Více

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŚ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Význam lesů pro společnost a jejich podpora ze strany státu a krajů

Význam lesů pro společnost a jejich podpora ze strany státu a krajů Význam lesů pro společnost a jejich podpora ze strany státu a krajů SVOL, PELHŘIMOV, 16.4.2015 Do roku 2005 - finanční příspěvky na podporu LH vypláceny z MZe na základě přílohy č. 10 ke státnímu rozpočtu

Více

Přehled vybraných vyšetření u volně žijící zvěře dle Metodiky kontroly zdraví a nařízených vakcinací na rok 2016

Přehled vybraných vyšetření u volně žijící zvěře dle Metodiky kontroly zdraví a nařízených vakcinací na rok 2016 Přehled vybraných vyšetření u volně žijící zvěře dle Metodiky kontroly zdraví a nařízených vakcinací na rok 2016 Masožravci volně žijící VZTEKLINA kontrola nákazové situace 4 lišky nebo psíci mývalovití

Více

Přírodní rezervace Boubínský prales

Přírodní rezervace Boubínský prales Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Přírodní rezervace Boubínský prales Autor: Bc. Petra Krysová III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast: Člověk a jeho

Více

Posouzení využitelnosti těžebních zbytků pro energetické účely na. území Ústeckého kraje

Posouzení využitelnosti těžebních zbytků pro energetické účely na. území Ústeckého kraje Posouzení využitelnosti těžebních zbytků pro energetické účely na území Ústeckého kraje Pro potřeby Ústeckého kraje zpracoval: Ing. Jan Ferkl, 2012 1. Předmět a cíl studie 1.1. Předmět studie Předmětem

Více

Dobrý den ze Zlatých Hor

Dobrý den ze Zlatých Hor Dobrý den ze Zlatých Hor Prezentace projektu města Zlatých Hor Rekonstrukce centrálního vytápění sídliště ve Zlatých Horách 1 Přehled prezentace Místopis Historie a současnost města Správní začlenění Představení

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013 VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013 Osecká zemědělská a obchodní společnost a.s. 338 21 Osek u Rokycan 400 DIČ CZ25211943 V Oseku u Rokycan dne 6. března 2014. Obsah výroční zprávy: Základní údaje o firmě Informace

Více

MĚSTSKÉ LESY LIBEREC, P.O.

MĚSTSKÉ LESY LIBEREC, P.O. MĚSTSKÉ LESY LIBEREC, P.O. Rozbor činnosti a hospodaření za rok 2011 Předkládá Bc. Jiří Bliml, ředitel Městských lesů Liberec, p.o. Obsah: 1. Samostatné zhodnocení hlavní a doplňkové činnosti 2. Rozbor

Více

č í s l o 144-7 / 2007

č í s l o 144-7 / 2007 Z N A L E C K Ý P O S U D E K č í s l o 144-7 / 2007 o ceně pozemku a lesních porostů v katastrálním území Deštná u Jindřichova, obci Deštná, okres Jindřichův Hradec, evidovaných na listu vlastnictví č.

Více

MĚSTSKÉ LESY LIBEREC, P.O.

MĚSTSKÉ LESY LIBEREC, P.O. MĚSTSKÉ LESY LIBEREC, P.O. Rozbor činnosti a hospodaření za rok 2015 Předkládá Bc. Jiří Bliml, ředitel Městských lesů Liberec, p.o. Obsah: 1. Samostatné zhodnocení hlavní a doplňkové činnosti 2. Rozbor

Více

Mgr. Lenka Zemánková Místo, kde žijeme Jižní Čechy - dokončení Učební pomůcky:

Mgr. Lenka Zemánková Místo, kde žijeme Jižní Čechy - dokončení Učební pomůcky: Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_33 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

MODELY HOSPODÁŘSKÝCH LESŮ IV. Postup výpočtu etátu

MODELY HOSPODÁŘSKÝCH LESŮ IV. Postup výpočtu etátu MODELY HOSPODÁŘSKÝCH LESŮ IV. Postup výpočtu etátu Obecný postup výpočtu etátu A) TĚŽBA MÝTNÍ Stanovení těžebních procent pro zadaný hospodářský soubor (dále jen HS) podle parametrů u - obmýtí a o - obnovní

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

Aktuální nabídka dotačních titulů pro obce

Aktuální nabídka dotačních titulů pro obce Aktuální nabídka dotačních titulů pro obce Integrovaný regionální operační program 2014-2020 (IROP) Územní plány Obce s rozšířenou působností Pořízení územních plánů a změn územních plánů Max. 90 % ze

Více

ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ

ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ číslo 715/68/2014 NEMOVITOST: Pozemky, zapsané na LV č. 3877 pro k.ú. Hořejší Vrchabí a obec Vrchlabí, vedené u KP Trutnov Katastrální údaje : Kraj Královéhradecký, okres

Více

SYSTÉMY LESNÍHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LUŽNÍHO LESA V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NA PŘÍKLADU LESA V MAJETKU STÁTU

SYSTÉMY LESNÍHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LUŽNÍHO LESA V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NA PŘÍKLADU LESA V MAJETKU STÁTU SYSTÉMY LESNÍHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LUŽNÍHO LESA V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NA PŘÍKLADU LESA V MAJETKU STÁTU Jiří Eichler Abstrakt Příspěvek popisuje systémy lesnického hospodaření a obnovu lesa v lužních

Více

Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0012. Učební texty z předmětu. Pěstování lesů

Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0012. Učební texty z předmětu. Pěstování lesů Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0012 Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Písek Učební texty z předmětu Pěstování lesů Ing. Kovář,

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice Stránka č. 1 z 9 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

ZNALECKÝ POSUDEK č. 698 2/2012

ZNALECKÝ POSUDEK č. 698 2/2012 ZNALECKÝ POSUDEK č. 698 2/2012 O ceně nemovitosti: p.č. 1668 dle KN, LV č. 745, obec Doubravník, katastrální území Doubravník, okres Brno - venkov Objednavatel posudku: Dražební kancelář Dražbyprost, Mírové

Více

Dobrý den ze Zlatých Hor

Dobrý den ze Zlatých Hor Dobrý den ze Zlatých Hor Prezentace projektu města Zlatých Hor Rekonstrukce centrálního vytápění sídliště ve Zlatých Horách Přehled prezentace Místopis Historie a současnost města Správní začlenění Představení

Více

Výroba a uplatnění energetické štěpky v současných podmínkách České republiky. Ing. Petr Brodský 24. 4. 2014

Výroba a uplatnění energetické štěpky v současných podmínkách České republiky. Ing. Petr Brodský 24. 4. 2014 Výroba a uplatnění energetické štěpky v současných podmínkách České republiky Ing. Petr Brodský 24. 4. 2014 SOLITERA spol. s r. o. firma v lesnických službách od roku 1991 výroba energetické štěpky z lesní

Více

Národní programy ČSOP. Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic

Národní programy ČSOP. Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic Národní programy ČSOP Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic Ochrana biodiverzity Ochrana biodiverzity Program zahrnuje řadu především lokálních projektů mapování, praktické

Více

Zvyšování podílu buku a přechod na nepasečné hospodaření na úpatí Železných hor Průvodce exkurzní trasou

Zvyšování podílu buku a přechod na nepasečné hospodaření na úpatí Železných hor Průvodce exkurzní trasou Česká lesnická společnost, pobočka PRO SILVA BOHEMICA & Lesy České republiky, s.p., Lesní správa Nasavrky Zvyšování podílu buku a přechod na nepasečné hospodaření na úpatí Železných hor Průvodce exkurzní

Více

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Retenční nádrž Vřesina na Porubce, ochrana Poruby a Svinova Ostrava

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Aktuáln lní vývoj v energetickém m využívání biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Úvod Státní energetická koncepce Obsah prezentace Národní program hospodárného nakládání s energií

Více