v1jn~ unm ts Ekologicky myslet i jednat Hana Lihro.vá

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "v1jn~ unm ts Ekologicky myslet i jednat Hana Lihro.vá"

Transkript

1

2

3 Ekologicky myslet i jednat Hana Lihro.vá v1jn~ unm ts Všichni známe povzdech, jímž k o n č í v aj í ekologové a ochránci p ří rody svou řeč nebo č láne k: leccos by se dalo zachránit, mnohé problémy jsou technicky či právně řešit e lné, řešeny však n ejsou. Vinno je n e dostat eč n ě r ozvinuté věd omí lidí. Jindy se ptáme : jak je možné, že člověk trpn ě přihlíží své záhubě? Jak je možné, že ne použije všech svých schopností k tomu, aby odvrátil smrtelné ne b ezpeč í? Jak to, že ekologicky n euvazuje? To, co zde může být pro přírodov ě dce ř e čni c kou t eč kou nebo otáz kou, musí vidět sociolog jako problém. Ví, že "ekologické vě d omí" má široký a výrazn ě strukturovaný obsah. Že zahrnuje složku ra cionální a emocionální. Ví, že existuje rozdíl mezi míněním [pro jeveným napříkla d v sociologickém výzkumu) a postojem čl o věka, především m ezi postojem a reálným chováním. Sociologické výzkumy potvrzují, že ekologické vědomí je u nás Kraji na u Kunštátu (Foto Vilé!Jl Reichmann) 1

4 na znepokojivě nízké úrovni. (Dodejme k tomu však, že ani v zemích, kde je veřejné mínění otevřené názorům "zelených", neodpovídá vědomí většiny lidí závažnosti ekologické situace.) qociolog bude souhlasit i s tím, že základní podmínkou pro vytvoření adekvátních ekologických postojů a e,kologické odpovědnosti je dobrá informovanost obyvatelstva o ekologické situaci a jejím vývoji. Bylo by však příliš snadné a velmi nadějné, kdybychom jako reakci na plnou informovanost lidí mohli očekávat zásadní obrat v jejich myšlení, cítění a chování vůči přírodě. Výzkumy konané v ekologicky postižených oblastech ukazují, že informace jsou často k dispozici, často jsou demonstrovány v podobě zjevné, ba hmatatelné, a člověk před nimi zavírá oči. Než by přemýšlelo příčinách zlé situace, v níž se ocitá on i je'ho děti, než by na ni re,agoval a případně se zasazovalo změny, raději zaujímá stanovisko pasívního optimismu či spíše slepé víry v budoucnost. Kořeny nechuti přemýšlet o ekologických souvislostech, kořeny "ekologické hluchoty" je třeba hledat hluboko. Hluboko z hlediska psychologického i historického. Ekologické vědomí vyžaduje, aby člověk uvažoval v delších časových perspektivách a v širokých prostorových i sociálních horizontech. On však svým přirozeným psychickým ustrojením myslí především na dnešek a na docela blízikou budoucnost, na místo, kde p rávě žije, zajímá se o sebe a o nejbližší lidské okolí. A co je nadto: většina lidí se orientuje na trvalý růst hmotného blahobytu jako na ústředn í živ otní hodnotu. Hypertrofovaná záliba ve změně vyvolala neschopnost vytvořit si k věcem trvalý vztah. Jsme dnes ochotni sázet stromky, chránit ohrožené druhy, čistit les, neuvědomuj eme si však, že nadměrným konzumem hmotných st atků zatěžujem e přírodu (prostřeďnictvím čerpání zdrojů, pros třednictvím výroby s jejími vedlejšími ÚČinky a prostřednictvím odp.adů) více než turista, který odhazuje v lese plechovky. Neuvědomujeme si, že ekologic'ky odpovědný člověk by se měl dokázat ve prospěch zachování přírody lecčeho zří c i: hotelu na hřebeni Kr1konoš, barevného televizoru, automobilu, luxusního balení výrobk ů, módního tvaru bot. Ekologické vědomí tedy narušuje dosavadní psychické stereotypy a hodnotová směřování. Sociální psychologie by řekla, že člověk se ocitá ve stavu kognitivní disonance. Té se člověk - opět přirozenými psychologickými mechanismy - brání. Snaží se vylučovat ze svého vědomí informace, které narušují konsistenci (soulad) jeho dosavadního postoje. Chcete-li, jedná se o jakousi formu psychické sebeobranné lenosti. K psychologickým zábranám, stojícím v cestě ekologickému vědomí, se druží i překážky dané historickým vývojem. V dějinách evropského myšlení se po staletí uplatňovala snaha po ovládnutí přírody. Stala se sociální normou. Takový přístup k přírodě byl založen antickou antropocentrickou orientací a křesťanským dualistickým pohledem na přírodu a člověka. Později byl posílen mohutným vlivem racionalistického osvícenství a průmyslovou revolucí. Dnes - ačkoliv se už nezpívá o zkrocení přírody - starý myšle i~kový stereotyp o člověku jako pánu tvorstva implicitně přežívá. Lidstvo dosáh10 na poli účelově raci,onalistického úsilí závratných úspěchů ve formě technické civilizace. Ty se staly zdrojem hlubokého optimismu, tkvícího v představách o neomezených možnostech člověka v ovládání vnějšího světa. Postupně se vytvořil pos~oj: Člověk nemusí své chování korigovat. Všechny překážky, které se mu stavějí do cesty, překoná. 2 Foto Jarmila Kocourková Velký kongres ochránců přírody s malými geografickými omyly Tak zase vy hlásili tucet nejohroženějších rostlin a živo:'ichů na světě. V únoru 11SQ na 17. generálním shrom á ždění Mezinárodní unie pro ochranu přírody a p řírodních zd r o;i1 (lucnj J v kostarickém hlavním m ěs t ě San losé. Byl to největší a snad prý nejproduk tivnější podnik, ja'ký tato mezinárodní organizace, nev,ládní, ale se státními a vládními členy, za čtyř ic et let své existence [17. generální slhromážděn í vlastně patřilo k oslavám) U6pOřádala [1. až 10. února 1988). Druhé epiteton je pravdivé, zejména co se počtu přijalých rezolucí týče. Bylo jich tentok-rát přes sto, bohatých však neje'n poč t em, a'le i obsahem. Dobrovolné orgány i profesionální štáb [ pře s velké úsilí a lákavé nabídky z Nizozemí zůstává zatím ve svýca r ském Glandu) se hodně zapotí, než před loží zlprávu za ptávě zapgčaté funkční období na 18. generiilním zasedání, které pozvala Indonésie... Od 16. generálního 6hTomážděn i [Ma-drid 1984) stoupl počet o hrožených národních parků a jinýclh chráněných území z celkových 58 na 85. A to měla je š tě některá štěstí: n a příklad jugoslávský Durmitor s kaňonem Tary - vláda uslt oupila od projektu výstavby přehradní nádrže. Nu u nás v CHKO a biosférické rezer'vaci Křivoklátsko snad definitivně podobný projekt pa.dl dříve, než S8 dotyčné chráněné území v registru vůbec octlo... Krkonošsk ý n á rodní park na "š'pinavém sezn am u " zůstal. Milostivá tma halila dým ající komíny, když jsme "šli n a p ř ist á ní" před Ruzyňským letiš t ěm. Ale komíny dýmají a budou j eš t ě dýmat - po kolik generálních s hrom á ž dění bude z ů s t ávat na seznamu ohrožených Krkonošský národn í par k, Českoslove nsko? Polský prý je podl e tvrzení odborníků z Komi se JU CN pr o národní parky a c1h rá n ěná území v pořádku. Tak nevím, pt al jsem se, zda nedošlo k nějakému geografickému omylu... Zůstáv a jíc věrna ohroženým druhům a ochrany zasluhujícím územím, musí ovšem unie p řihlédnout k pr a ktickému dění současného světa a vedle pi'írodovědných rozšířit i dimenze s o ciální a ekonomické. Heslem 17. ge

5 Kreslil Rostislav Pospíšil ~ 4 í Toto přesvědčení dostalo v běžném uv,ažování blížence ve výroku "všechno se nějak vyřeší", přičemž se odpovědnost za takový vývoj čím dál tím víc odpojovala od úsilí konkrétního člověka a byla odkazována do jakéhosi principu všehomíra. I dnes velká část lidí prostě věří, aniž své přesvědčení reviduje rozumem, jehož na jiných polích tolik používá, a aniž je naplňuje činem, že "se to" (rozum ě j ekologická tíseň) "zase nějak vyřeší". Také proto není informace o možné e:wlogické katastrofě dost silným impulsem pro ekologic lcé vědom í lidí. Namítnete snad, že se v historii vytvářela i jiná sociální norma, obsahující pozii1iv ní vztah člověka k přírodě, a že na ni můžeme navázat. Jistě. Řekněme však rovnou, že tato větev evropské kul tury stála ve stínu linie účelového pragmatismu. A dodejme, že to byla spíš emotivní, esteticky orientovaná stránka lidské kultury, která uznala přírod u jako samostatnou hodnotu. Je charakteristic ké, že takový příkl'on k přírodě nacházíme zejména v těch histonerálního s hr om áždě n í bylo: "O chrana přír od y pro t r valý (t j. e kologicky perspektivní a ekonomicky.progresívní) rozvoj - sdílená o dp ovědnost ". V zemíc h, ja kou je Ihostitelská Kostarika, nemů že u s p ě t pouze argumentace v ěd eckými a kulturními hodnotami, lidé t o musejí v idět konkr é tn ě. Byli jsme se podíva t na Rio Mach a (jmé no jak z chla peckých snů; bylo teplo našeho N'ysoké ho léta a za okn y j e š tě s vítily vánoční stromky - bylo pře d Hromnicemi). Procházeli jsme opr avdovým skleníkem p od šir ým nebem a ty deštné pralesy jsou r ezervací z iniciativy energe ti ků a ekonom ů, neboť bez l esů by nebyl rovnoměrn ý příděl kři šť álov é vody na t urbíny... P řed s eda komise, kterou na 17. generálním shromá ž dění přeimenov a li zcela v duchu progresívního rozvoje n a Komis i pro trvalý rozvoj, kanads ký profesor Peter Jacob,s, vzdal na plénu generální,ho shromáždění poct u b rněnsk ému profesoru Vaní č kovi za jeho dynamické názory na pé či o krajin u. Došlo přitom jen k m alé vad ě, kterou jako by ani nikdo nepostřeh l : jako vlast t otiž p ř iř kl oslavenci Jugo,slávii! Ne š ťastný Shakespeare: v které že to hře umístil království če s ké na pobřeží Medite,ránu? Ale že s e t o přeneslo už i n a markrabství... Kostarika ohlásila nový program vykupování a ochrany ohrožených le sů. Byl t o jeden z prvníclh př ~padů n o vého mechanismu mezinárodních finančníků, n azývaného "vým ě na dluhů za přírodu". Zjedn odu še n ě t o vypadá asi tak, že něj a ký mecenáš koupí s,pěknou slevou (kolem 75 % ) státní dolarový dluh ur č ité r ozvojové zem ě od soúkr omé banky, formou nadace vrátí peníze v m ístní m ě n ě vládě a ta je musí použít k projekt ům ochrany přírody. Když už jsme v těch z e měpisných omylech: co kdyby někdo zaměnil naše severní sousedy za zemi rozvojo'vou, koupil jejidh dolarový státní dluh (ja k známo nema~ ý ) a p oř Ldil jim za to odl uč ov a če? Pak by se možná Kr,konošský národní park a Čes koslov ensk o - ale 1 Polsko dost aly z regi:stru ohrožených chráněných území už na některém z příštích svě t ových shromáždění ochránců přírody... Jan Čeřovský 3

6 Les Oldřich Mikulášek Mám rád les, že toho nenamluví ani zaživa. rických obdobích, kdy byla "unavená" p ř e dchoz ím racionalismem. Z áro ve ň šlo o období vyzn a č ujíc í se "ze s o ukroměním" a individualizací lidských zájmů (helénismus, pozdní r enesance a zejména romantismus v 18..a 19. století). Příro d a tu měl a být č lově k u jakýmsi úto č išt ěm před spol ečno s t í. Také d ě di ce tohoto postoje nacházíme v dnešní době. Milovat přírodu znamená pro ně nalézt v ní místo p r o gramově izolované od lidí, "na nic n emyslet", či pr egn a ntněji "nechat všechno plavat". Pomyslíme-li však n a too, že základem ekologického vědomí, o jehož vy t voře ní nám jde, musí být vědomí široké společenské sounáležitosti, a na to, že řešení dnešní ekologické sitl1ace je závislé na lidské ra cio nalitě, zdá se, že a ni tato historická linie nám mnoho neslibuje. (Spojení lásky k p ří rod ě s racionalitou je v historickém vývoii fenoménem velice mladým a so ci áln ě výlučným. Můžeme je situovat na sám kon ec minulého století, kdy se zr odila první sociální hnutí na ochranu př írod y. ) Shrneme-li, co bylo řeče no, vypadá to be znadějně: bez ekologického v ědomí sotva přír od u zachráníme. Požadavkem ekologického vě dom í však klademe n a člověka př íliš velké nároky, neboť chceme, a by se postavil pr oti svým při r oze ným sklo nům a dlouhodobému historickému ovlivn ě ní. Sociologický r ozbor p ř in áší n a št ě st í i jakousi n a d ě ji. Lidská společ nost je schopná intencionálního vývoje, založeného na rozumové úvaze a na sn aze pře sáhnout přiroz e né sklony jedinců i dosavadní h istorii. Může jej uskutečňovat z ámě rn ým ov livňo váním sociálních norem. Pro osudy pří rodn í ho pro středí je tedy podsta tné, zda a jak rychle se změní sociální normy, které byly v minulosti pří r odě nepřízniv é. (Sociální normy působ í n a jednotlivce dvojím mechanismem. Jednak tím, že jedinec přijme sociální pro-ekologické normy do vlastního věd om í a vlastního, hodnotového systému, jednak p ro st ře d nictvím vněj š ího tlaku sociální kontroly - člověk myjící auto v potoce je ve svém sociálním ok olí odsouzen stej n ě jako ten, kdo krade v samoobsluze. Jak je zř e jmé, individuální ekologické vě d omí není tedy vždy a u každého č lověk a nutnou podmínkou pro jeho ekologické chování. ) Ekologick é intence m ů že společnost vkládat do právních norem (které do sociálních norem náležejí ) č i do ekologické výchovy a o svět y obyvatelstva_ Zdá se však, že vý r a zněj ší a rychlejší efekt pro t vorbu sociálních norem můž e př inést politické rozhodování a ří dí cí práce. Tyto mechanism y js ou schopny velmi efektivně vytváře t žádoucí vzoory sociálního chování. T,akovým vzorem je n apříklad rozhodnutí při střetu resortních a ce lospolečenských z áj m ů nebo pravomoc, která je státem přiznána institucím ochrany p řír ody. Úči nn ým nástrojem zde může být také cenová a daňová politika. Vysoké dan ě pro ekologicky n ežádoucí výrobky a služby a n a opak nízké dotované ceny pro zboží ekologicky příznivé, " č ist é ", by byly nejen ekonomickým nástrojem a př ímým tlakem na ch o- 4 Jenom někdy nasl ouchám do noci krvavé při jeho korun s rozlíceným vichrem, a to pot om i potok s děsem pádí dolli, kámen nekámen. Po smrti - pouhé pařezy svě té l k ují d u š ič k ami z emřelých a ob rů s tají václavkami, svý mi si r otky. Tak voní, že musíš pokleknout a se hnout hlavu k těm pop ravčím špal kům, abys vdechl as p oň n ěco z osud u těc h, co stojí celý život zp ř íma. (Ze sbírk y Svlékání hadů, vydané r oku 1963) Od koncepce k realitě Zá kladním dokumentem, který promyšl eně vy tyčuje hlavni směry řešení otázek tvor by a ochrany životnlho p ros tř e dí v našem kraji je "Koncepce pé če o životní p r ostředí v Jihom oravském kraji v 8. pětiletce s výhledem do roku 2000". Byla zpracována v r oce Všechna navrhovaná o p atř ení ke zlepšení situace, formulovaná v jedné ze závě rečnýclh kapitol, byla včleněna do příloh y usnesení ra,dy Jm KNV z prosince 1984 jako závazné, adresné a termínované úkoly. V s o u časné době je předkládán a radě KNV kontrolní zpráva o realizaci koncepce, která rozebírá a hodnotí dosavadní plnění všech 81 úk olů. Jak se daří na,plň o vat z áměr y koncepce? Všedhny úkoly lze podle charakteru rozd ělit do n ě ko lika skupin: konkrétní i nvestič ní akce, neinvestiční o p at ře n í, úkoly ko n cepčního a projektového charakteru, úkoly na úselm legislativním a org a ni z ačně správním a konečně pro jednání konkrétn ě sta novený cll probl émů. Nejjednodušší je kontrola investičních opa tř ení. Zejména nás zají,mají stavby určené ke s nížení úr o v ně zneč išťo vání prostředi. K o chran ě ovzduší pře d škodlivými emisemi bylo do koncepce na 8. pětiletku zař azen o 24 taveb, z n ichž jsou již 3 uko n č en y,

7 Kreslil Rostislav Pospíšil,e:] \ vání lidí, ale též sociálně normativním ukazatelem toho, co je ve společnosti žádoucí a co škodlivé. Kruh se uzavírá: je logické, že vytváření pro-ekologických sociál ních norem předpokládá, že normotvůrce již ekologicky uvažuje. U nás existuje početná a stále se zvětšující řada e'kologicky vzdě laných odborníků a informovaných laiků. Z toho, co bylo řečeno, vyplývá, že nyní by bylo zvlášť významné obrátit se s ekologickou výchovou na pracovníky takzvané rozhodovací sféry. Závěrem ještě slovo "starým" ochráncům přírody a puncovaným e kologům. Někdy je dráždí, že o životním prostředí mluví dnes každý, často neodborně a nezasvěceně. Z takové módy by se však měli radovat. Je průvodním jevem utváření těch žádoucích sociálních norem, o kterých byla v tomto článku řeč. Existují některé signály pro optimistické vidění. Zdá se například, že z generace dnešních dětí vyrostou pr,acovníci a občané, kteří budou častěji a spontánněji brát v úvahu ekologická kritéria. Abychom však byli střízliví: Poškozování biosféry po 'kračuje rychlým tempem. Nad ekologizací lidského vědomí a chování se vznáší otazník či vykřičník častl. To je třeba střízlivě vidět a bez poraženectví šířit ekologické vědomí tak, jak je to v našich silách. 4 rozestavěny a ostatní pnpraveny k zahájení. V seznamu akcí na ocl1l' a nu vod je 27 staveb, z nichž jsou 4 ukončeny a 7 rozestavěno, což je v souladu s celkovým harmonogramem. Na ú.seku likvidace odpadů,probíhá nyní jediná rozsá!hlejší akce, a to výstavba městské spalovny tuhých komunálních odipadů v Brně. Až donedávna při ní n evznikaly s kluzy a přesto n ebude ukončen.a v původním termínu, t j. v říjnu 'letošního roku. Dilvodem je provozní havárie u jednoho z dodav,atelil technologie, a iproto s e 'IIýstavha 'prodlouží zhruba o lpět měsícil. Všechny tyto akce představují významný přínos pro kvalitu životního prostředí a jejich realizace je přede vším otázkou množství uvolněných finančních prostředků a stavebních kapacit. Mnohem nesnadněji řesitelná a také kontrolovatelná jsou opatření povahy neinvestiční, legislauvní či organizačně Slprávní. A přece právě zde je třeba hledat základy důsledné prevence, o kterou nám jde především. Zejména v oblasti ochrany povrchových a podzemních vod a ochrany půd (nikoliv jen ja'k,o výrobního prostředku zemědělců, ale především jako důležité, ekologicky nepostradatelné sl ožky krajinné sféry). Tyto otázky patř í v našem kraji k t ě m nejvýznamnějším. Jejich ře š ení vyžaduje nejen finanční zabezpečení, ale hlavně změnu myslení a přístupu 'k nim. Uvádění koncepce do života p řináší už nyní klladné výsledky jako na lpř. vymístění či zrušení něk t erý ch průmyslových provozů, zabezpečen í výstavby horkovodu z jaderné elektrárny Dukovany, stanovení pásem hygienické ochrany vodních zdro jů, zpracování územně plánovacích podkladů k vymezení územních sys'témil ekologic.ké stability, vydání sankčn í ho dodatku k zá'konu o státní ochran ě 'p ř írody, inventarizaci veřejné zeleně, zpracování generelu památek zahradní architektury v Jihomoravském kraji, konce'pci veřejně prospěšných služeb aj. Větší část úkolů však na své splnění ještě čeká. Můžeme říci, že dosavadní plnění před stavovalo zejména fázi přípravnou a j:lrojednávací. V podstatě jsme si vymezili "hřiště". Abychom ten obtížný zápas vyhráli je třeba, aby hráči (a tím je každý z nás) bojovali aktivně a dodržovali pravidla hry. Jinak bychom celou konce,pci degradova'li na nepotřebný cár papíru. Miroslav Rokos Vybíráme z dopisů Znám několik míst v oblastech mimo Brno, která éasto navštěvuji a domnívám se ze jsou přírodně velice zajímavá a zasloužila by si ochrany. Koho mám na tato místa upozornit, nebo kdo můž e potvrdit jejich hodn otu? J. V. Zda jsou místa přítodovědně a esteticky pozoruhodná, již orgány státní ochréljny přírody evidolvána, vám sděh ins pektoři ochrany přírody na odborech kultury příslušných okresníclh národních výborů, p~př. pracovníci oddělení ~peciální oc'hrany přírod y Krajského střed Lska státní památkové péče a ochrany přírod y v Brn ě. Pracov,níci státní ochra ny p ří rody zároveň uvítají konkrétní údaje o dosud neevi'dovaných lokalitách v s ouvislosti s probíhající evidencí veš kerých ekol{)gicky významných krajinných prvků v JiJhomor,avs kém kraji. V Brně-městě je již většina významnějších lokalit vyhlášena především jako chráněné přírodní výtvory (CHPV) nebo je k ochraně navrhována. Dosud však nejsou vsechna ch ráněná území označena patřičným z působem, tj. především tabulemi se státním znakem. Tuto práci si pos t upně berou n a starost n ě které základní organizace ČSOP, což v současn é dob ě představu j e jednu z nejd ůležitějších forem pomoci státní oc hraně př~ody. A. MáChal Bratislava chce žít Slovenský svaz ochráncil [Jřírod y a krajiny vydal na konci r pro své členy publikaci "Nahlas" o životním prostředí v Bratislavě, Ví,ce než stovk'é! odborníků se vyna;snažua poskytnout co nejúplnější a nejpravdivější obra'z o této problematice. Neradostný rozbor současného stavu (i když s některými tvrzeními je možné polemiz,ovat) zastřel bol1užel svým účinkem o'nen hlavní, seriózně myšlený záměr tvůrců studie: naznačit směry, jakými by se jednotlivé složky životní'ho prostřed! měly zlepšov'at, a za'hájit veřejnou diskusi, aby každý občan mohl iniciativně tuto snahu podpořit. Je škoda, že tento cenný materiál byl pochopen jinak. mik 5

8 Hospodaření v lesích a ochrana životního prostředí Jaromír Macků Při každé hospodářské činnosti dochází ke střetu zájmů jednotlivých odv ě t v í a často k jedno,strannému prosazování ekonomických stimulů. Proto je řešení jednotného ekologického přístupu nezbytné. V rámci lesních ekosystémů jde o stanovení prioritních vztahů a jejich souladu s diferencovanými způsoby hospodaření z hlediska péče o životní prostředí. Výsledkem tohoto snažení by měla být důsledná ekologiz.ace výroby, uplatňování šetrných technologií a dodržování technologické kázně jak v pěstování, tak i v těžební činnosti. Způsoby hospodaření v lesích mají propracovaný teoretický podklad - základem je stanovení lesního typu jako rámce určitých ekologických podmínek. Byly vytvořeny modelové hospodářské jednot'ky. které se vymezují příbuzným i přírodními podmínkami, porostními poměry a funk 'čním zaměřením lesa a charakterizují se těmito pojmy: stanovištní je,dnotka (lesní typ ],porostní typ (podle současné dřevinné skladby], doba obmýtí (vě'k, ve kterém se les těží), obnovní doba (období od prvního těžebního zásahu až do jeho domýcení a vzniku nového porostu) a cílové zastoupení dřevin (výsledná skladba dospělého porostu) aj. Zdá se tedy, že po odborné stránce, v,četně ekologického pojetí, jsou způsoby hospodaření v lesích optimálně propracovány - jen kdyby byla uvedená opatření důsledně realizována a ekonomicky podporována a kdyby bylo zároveň sníženo zatížení lesních ekosystémů. Především imisní fenomén projevující se onemocněním lesů. Proces trvá již od začátků industrializace a jeho konec je zatím v nedohlednu. Zatím víme, že se jedná o velice složitý komplex příčin, z nichž některé dosud neznáme. Nejobtížnější však je, že tuto ekologickou katastrofu lesů nelze spolehlivě předvídat a realizovat včas alespoň omezená opatření. Celková výše ztrát v lesním hospodářství ČSR je odhadována na 1,6 miliard Kčs ročně. Ně 1kolikanásobně větší jsou však celospolečenské ztráty projevující se v celkovém snížení ekologické stability krajiny. Je nutné si uvědomit, že nejde jen o zničení lesních porostů, ale celých ekosystémů s velmi problematickými možnostmi sanace lesních půd. Zároveň je zcel,a deklasována dvěstěletá tradice způsobu hospodaření v lesích. Dokud dochází k rozp.adu lesních ekosystémů, jsou možnosti lesního hospodáře pouze omezené a zásadní řešení leží mimo odvětví lesního hospodářství. Přitom těžkou cestu nápravy nelze odkládat, jinak bude střední Evropa bez lesů. Druhým aspektem zatížení lesních ekosystémů, podmíněným působením vnějších podmínek, je stav lesního půdního fondu a lesnatost. Statisticky řečeno je v těchto parametrech náš stát na jednom z předních míst v Evropě. To je ovšem pouze zdánlivé. I když se výměra lesního půdního fondu statjilizovala, nelze počítat se zhroucenými lesními ekosystémy v nejohroženějším imisním pálsmu A, ani s lesy ve 'stressovém stadiu pásma B. Poslední údaje hovoří o cca 60 % celkové plochy lesů ČSR v různých stupních poškození. 6 r to'0,~~ c ' 'b~~//, - -~ ----I Kreslil Jiří Slíva Bukové porosty na "horence Chabové" opředené lidovými písněmi jsou těženy tak, aby došlo alespoň částečně k přirozenému zmlazení. (Foto M, Kundrata) Je třeba se nebát! Nabla l1ý stav naší p řír od y se čím dál víc odráží i v literatuře, Počet spisova telů, kteří ho s kritickým o s třím zobrazují, pozvolna roste, přičemž leckteří z nich s e k této problematice vyjadřují též na stránkách č asop isů a denního tisku. Jedním z t ě chto autorů je prozaik Aleš Dostál (1946 ). Narodil se v Ostravě, kde také prožil dětství a absolvoval středo š kols ká studia. Poté vylstudoval lesnickou fakultu Vysoké škol y zemědělsk é v Brně ( ). Po roční vo jenské slu ž bě působil na polesídh ve V!, 'bně pod Pradědem a v Javorníku n a Sum.persku, od roku 1980 pracuje jako technik v Radkov ě na Opavsku. A jeho literární činnost? Tvoří ji p ří spěvk y v různý c h novinách, časopi /Sech a sbornících (Oheň, Do dlaní chceme žha'vou lávu nabírat), zejména však značně autobiografické knížky Řeky pramení v horách (1981 ) a Ještě jednou se nebát (1985), jež vzbudily,poměrně velký ohlas u čtenářů i kritiky. První z n idh obsahuje tř ináct povídek, volně spojených místem děj e (polesí v Jeseníkách) a několika postavami. Hlavní slovo mezi těmito osobami má mladý inženýr Hynek, který vystupuje v pěti povídkách. 00 st áj zachycuje jeho nástup do praxe, navazování konta'ktfi s míst ními lidmi a rozmanité zážitky, jakož i jeho život 'se ženou Helenou po deseti letech. Mimoto portrétuje řadu dalších vyhraněných postav. Píše věcně, stř íz livě, leč umí psát i b ásni 'vě: "Ve výhledu je mezi zelenomodrými čepic e mi 'hor žlutý vrchol Pradědu. Do roklin se ukládají suny a hořká vůně hub. Podzim tence visí na pavoučím vlákně a čeká na povel jeleního hlasu..." Celou tuto knížku oharakterizuje autorova dů'věrná znalo,st zobrazeného prostředí a lidí, zaměření na problémy práce, morálky a mezilidských vztahů,

9 Q~ Lt& I I ) -~,=0I_L l-~_~.,~~~-" I Kresl1l J iří s líva Nevýhodné je rozložení lesů podmíněné historickým vývojem. Převážná část roste v okrajových horských oblastech, postupně likvidovaných imisemi, kdežto v nížinách se les udržel jen na stanovištích pro zemědělství méně vhodných. Rozdíly mezi okresy jsou značné - od 10 do 55 % lesnatosti. Vztáhneme-li tyto údaje na hustotu obyvatelstva, pak ČSR nedosahuje s 0,25 ha lesní půdy ani evropského průměru 0,3 ha. Považujeme-li stav lesního půdního fondu a lesnatost za významného ukazatele kvality životního prosu'edí, pak je situace dosti kritická - zejména v souvislosti s odepsáním zhroucených lesních ekosystémů. Pokud jde o vniuní zatěžování lesních ekosystémů (především intenzifikací hospodaření), zmíníme se hlavně o kritériích snižujících ekologickou stabilitu les.a: Změna druhové skladby lesů Od druhé poloviny 18. století začíná jednostranné prosazování :;... smrku. Zároveň dochází k ochuzení dřevinné skladby odumíráním jedle, jilmu a dalších dřevin. Dochází ke snížení vniuní stability porostů. Výmluvně to ukazují opaikující se živelné kalamity způsobené abiotickými činiteli, zejména polomy. Východisko z této situace je jednoduché - snížit zastoupení smrku (rychle rostoucí produkční dřeviny) ve prospěch listnáčů, a tím upravit obnovní cíl (tj. druhovou skladbu nového porostu). Ten je dosud pouze ukazatelem směrn ý m, nikoli závazným. Nevhodné formy hospodaření Podle převládající funkce vymezuje lesní zákon tři základní kategor ie lesů: lesy hospodářské, ochranné a lesy zvláštního určení s jednotlivými specifickými funkcemi. Požadavky s'polečnosti na funkci lesů se pod váhou zhoršování životního prostředí v současné době podstatně mění. Rostou nároky na ochranu pi'ldy, vodohospodářskou funkci lesa a především schopnost lesa podporovat ekologickou stabilitu celé krajiny. To vše na úkor produkční funkce, která pomalu ztrácí vedoucí postavení. Kategorizace lesů v souč as n ém pojetí tak už ztratila svi'lj smysl. Rozhodujícím činitelem je však způsob obhospodařování lesů. Ten musí představovat novou kvalitu, která vychází z principu trvalosti podstaty lesa,a z odvaha nazývat v še pravým jménem. Dostál ~i bere na mušku předev š ím tragické dus ledky chemizace a n e s právné postupy při tě žbě dř ev a (Náhodné souvislosti), ale i pochybné lovecké záliby před sta.vitelii takzvan ých vyšších kruhů (Poslední leč). Jeho druhá kni'.ha má podobu novely. Zobr,azuje,konflikt ředitel e lesního závodu se skupinou mladých pracovníku, um o žňující prov ěř i t charakt er y všech zúčastněných osob. Přináší rozličn é portréty těchto postav (většinou jde o manželské dvojice), ukazuje k aždodenní život městečka Klenovníku, opě tovn ě ř eš í pracovní a etické otázky. Nadto burcuje proti llhostejnosti a zdů razňuje naši odpovědnost za budoucn ost p ř!rod y. Nositelem t ohoto poselství je zvláště polesný Martin M a líř, což plyne i z této u'kázky: "Díval se n a s větle hnědé pru1hy pasek, kter é d ě lily jednolitou zeleň lesa. Na vě tš in ě těch mí'st si ještě les pamatoval. Krajina se měnila před očima. Vždycky ho při tom pohledu sevřel smutek. Hloupost. Ať jsou smutní laici. On přece ví, že se ročně nevytěž í více než přesně vypočtenýpřírůst. Vyt ěží, ale jak? Nejdřív se po plánu zařa dí kalamita,potom probírky a t eprve zbytek je v mýt ních holosečíc h. Kalamita... Stovky, tisíce kubíků. Ka ždý rok jich sice nějaký díl zpracovali, ale jen do té doby, než na d v e ř e zaklepal kvartál... A potom rychle zpátky do mýtní těžby, kde je výroba snazší a plnome'try ská čou..." Nechci tvrdit, že Aleš Dostál tvoří bez nedost 'atků (například mu lze vyt knout poněkud schématickou a málo propracovanou kresbu postav). Velice však oce11uji, že spojuje znalost ztvárňované tematiky s odvážnou kritikou společenských nešvarů a bezohledné devastace přírody. Je vskut ku třeba se nebát a říka t pravdu, i když má chuť po pelyňku... Jiří Poláček 7

10 podpory půdoochranné funkce, v níž nemají lesní porosty konkurenci. Technologie prací lesní výroby Další zátěž a ohf'ožení lesních ekosystémů vyplývá ze zavedení těžké mechanizace, robustně měnící těžební, dopravní a pěstební technologie. Hospodaření přizpůsobujeme strojům, ačkoliv by tomu mě lo být na-opak. Následky jsou všeobecně známé: destrukce lesní půdy stržením humusové vrstvy a zhutněním, úbytek mikroorg anismů, poškozování kořenových náběhů stojících stromů. Nec hvalně známá je též celoplošná příprava půdy na kalamitních h olinách, kdy je při klu č ení pařezů stržena nejcennější humusová vrstva a deponována do úhledných hrázek. S lesní půdou jako základem lesního ekosystému nakládáme velice macešsky. Známé jevy jako snížení infiltrace, zvýšení povrchového odtoku a následn á eroze jsou d ostat e čn ě výmluvné. N ej v ětší zátěží na této úrovni je llniverzální použití traktorových technologií a na ně navazují- Vpravo: Vlivem pllsobení fytotoxických imisí se sta4 la známá rezervace Mionší v Beskydech hřbi tove m jedlí. (Foto Ludmila Vaněčková) Odur"írající les v sedle Jizery (Jizerské hory} - dúsledek působení imisí přenášených severozápadním prouděním z elektráren ne 4 dale',é žitavy (NDR). (Foto Bohumil Jakoubě) Va zll ým negativl1í1.11 zásahem narušujícím ekosystém dubobukového lesa v rezervaci Holý kopec v Chřibech je holos e čná t ěž ba až po samý okraj chrán ě ného území. (Foto Jan Baltus) Dole: O jedinělou ukázkou přirozené dřf~vinné SklJdby lt~sů Českomoravsk é vrchoviny jsou převážn ě bukové porosty v rezervaci Velký Špitá k u Tře š tě (FeJto Igor Michal) 8

11 Šelmy se vracejí Č lověk je člov ěk u vlkem - a i když je bystr ý ja ko rys, ob č a s něk omu prokáže n ě jakou tu medv ědí službu ~elmy se natrvalo usídlily v lidové slove,snosti, každá předst a vuj e nějakou vlastnost n ebo způ tso b chování. Ne tak trvalé místo však m ají v pi'írodě spaluobývané čl ov ěk em. Pro člověka předsta vov aly, a žel je š tě představují, konkurenty, které proto intenzív;ně hubl Velmi často úsp ěšně. Například v Jihomoravském kraji byly velké šelmy vyhubeny už v m i nulém století. Nevy:hynuly ale jako jtné druhy devastací prostředí změnou ekologických podmínek. Byly docela ob y čej n ě vys tříleny, a to velice důkl a dně, že a ni v přilehl ýc h oblastech žádné nezůs ta l y. Naštěstí je t ady náprava možná. Začalo se u medvěd a. Způsobem zásadním, což je v oc hr aně p říro dy v ěc naprosto neobvyklá - a t a k bohužel z ůst al o jen u t ohoto př ~padu. Medvěd byl prohlášen za chráněného a celoročně 'hájeného a všechny kody způsobené medvědem hradí stát. Tato opatř ení přin es la za něk o lik desítek let ovoce, takže dnes u ž n a Slove nsku jsou problémy, co s medvědy, kteří se nebo jí lidí a stahují se k osadám. Díky tomu se po více než stovce let obje'vili medv ěd i v Bílých Karpatech v oblasti Vláry, a dokonce s e z'de narodilo i první u rč itě moravs.ké medv ídě. Jako další přišel n a řa du r ys - zák az lovu d o želez a celoroční hájení zp ůsobilo regeneraci populací r ysa n a Slovensku a Sipdlu s vysazováním r ysa v Rakousku a na ~ umavě otevřelo zadní vrátka, kterými se r ys vrát il - n a'před do oblasti Jihlavských vrchů a potom i do Bílýc h K,arpat. Vznikají třenice - kdo zaplatí "škody" páchané J:"Y'sem. Nikdo! Proto se m yslivci dív.ají na r ysa křivě. Kdo zaplatí škody pácth,ané přemnoženými (z aše třenými) popula cemi spárkaté zvěře? Všiohni! NeuvěřiteLně vysokou částku za kus "zvěřiny" platí každý z nás, i kdyby byl vegetarián. Okusem a loupáním způ 'sobuje tato z.věř velké škody v lesním hospodář s tv í. Myslivci bud nech tě jí nebo nemohou zvládnout vysoké stavy býložr a vc ů.a tak jak uvažujeme o regulaci hrabo š ů pomocí poštolek a káňat, tak budeme uvažovat už hodně brzo o regulaci muflonů a jele.nů rysem. A co vlk? Ten na "odpus tek" od pomazaného a (s amozvaného) vládce přírody teprve čeká. Stále ještě má na Slovensku dobu lovu (v českých zemích kromě severní Moravy se m ů že lovit celoročně], a1e už se za ;ně j nevyplácí zástřelné. Pokrok! Vlk není berá,nek a s jelho rehabilitací budou problémy. Vlci na to ale neč e ka jí. Začali se znovu objevov,at n a Moravě. O jejich výskytu se dozvídáme pouze z ods t řelů. První byl! z astřelen u obce Bánov v roce 1985, další zll'stal v ohni při honu u obce Příle,py v témže roce. Nedaleko, n ě kolik set metrů od manic Jihomoravského kraje, v okrese Přero,v, s končil svů i mladý život třetí vlk v roce Přijdou další? Mojmír Vlašín 9

12 cí bezkoncepční dopravní síť. Dosud chybí a v praxi se neuplatň uje zavedení technologic'ké typizace porostů a nav,azu)ící typizace p ěstebních a těžebních prací, respektující minimální ekologickou zátěž. S tím souvisí též potřeba omezení trvalých přibližovacích cest jako největšího zdroje eroze. Je třeba potlačit traktorové technologie ve prospěch lanovek a lanových systémů. Bez vhodně stimulovaných ekonomických nástrojů, preferujících ekologizaci prací lesní výroby, nebude řešení možné. Nadměrné stavy zvěře Situace v chovu lesní zvěře je plná paradoxů. Některá nám mizi před očima (zajíc),a jiná, především jelen, muflon a srnčí, je natolik přemnožena, že doslova decimuje lesní porosty, zejména zimním ohryzem kůry. Dalším paradoxem je., že intenzívní chov zvěř e je zcela nerentabilní sám o sobě, natož když se započtou škody! Například 1 kg jeleního masa nás ptijde až na 4000 Kčs! Přitom snížení vysokých stavů spárkaté na ekologicky únosnou úroveň je na rozdíl od jiných druhů zatížení lesa relativně snadnou záležitostí. Je nepochopitelné, že tento stav dosud přetrvává. Smrkové porosty ve věku let jsou v některých oblastech doslova "sezrany", a přesto pokra,čuje snaha vymezovat "jelení oblast klidu" - viz CHKO Žďárské vrchy! Nejenže dochází k postižení kvality dřeva, ale je doslova podkopána stabilita porostů, které se stávají pouhou hříčkou následných živelných pohrom. Drasticky to působí zejména v imisních oblastech, kde jsou dnes porosty smrku z ničené bud' imisemi nebo zvěří! Změny koloběhu živin Na zatížení se podílejí: aplikace pesticidů, hnojiva pokusy o tzv. komplexní zpracování dřevní hmoty. Používání insekticidů a her bicidů v ošetřování kultur vede ke snížení vitality dřevin a k zátěži sorpčního komplexu půdy. Ani přípravky s minimálním množstvím reziduí nevylučují kontaminaci ekosystému. Zásadou by mělo být omezení chemizace, aby lesní ekosystémy zůstaly poslední aázou bez chemie! Řada pří'kladů z biolagickéha baje proti škůdcům feromony, juvenilní harmony, mikroorganismy - naznačuje lepší možnosti. Velmi obtížnau a dosud nedařešenou otázkou je paužití umělých hnajiv, včetně vápnění lesních parostů. Problém úzce souvisí s imisním zatížením - na 1 hektar lesních půd padne za rok 95 kilogramů síry, 30 kilogramů dusíku. Vlastní vývoj změn lesních půd není zatím dostatečně znám. Asanační opatření, zejména letecké vápnění, je podle dosav,adních šetření neúčinné. Vý raznější možnosti slibuje příprava půdy pro zalesií.ování. Efektivnost přihnojování musí respektovat ochranu prostředí stanovením ekologicky únosné dávky hnojiv. Komplexní zpracování dřevní hmoty naráží, pomineme-li otázku technologickou, na ochuzování ekosystému o organickou hmotu a narušení koloběhu živin. Při tradičních těžebních metodách se zužitkovalo asi % dendromasy, zbytek zůstal v lese jako součást humusu a zdroj živin. Z ekologického hlediska nelze to táhlí "sklizně " připustit. Úč inná opatření mají tři úrovně: plánovací, realizační a legisla tivní. Předem je vš,ak třeba vycházet ze současné analýzy imisního zatížení lesů, které je kritické. Podle dosavadních prognóz se zdravotní stav lesních porostů v nejbližších letech bude dále zhor šovat a zvýší se i rozsah imisního poškození lesů, a to i při před 10 Opožděně k výročí fk osmdesátinám spisovatele Jaroslava Foglara) Přijetí Jil['oslava Foglara (nar ) za člena Svazu českých Spis0 vat~lů, nové, už dvanácté vydání Hochů od Bobří řeky (v nakladatelství Olym,pia) a rozsá:hlý rozhovor Karla Sýse s Foglarem v Kmeni učini:ly tečku za jednou etarpou "bojů o Foglara", které čas od času vzrplanou mezi stoupenci a od,půrci jeho knih a výchovných zásad v nich hlásaných. Předcházející etapu diskusí a polemi'k najdeme ve Zlatém máji v letech A také v témž časopise o sedm let dříve. Co je příčinou rozporného hodnocení a vášnivých polemik? Je!ho knihy vyvolávají u mládeže nesporně živý ohlas, ba až jakýsi kujlt - a to budí nedůivěru, závist nebo zlobu u těch, komu se tak bez,prostředni,působení nedaří (nebo se o něj ani nepokoušejí). A tak dochází k ostrým a nepodloženým výpadům, nejdrsnějším v knize Václava Stejskala "Moderní česká literatura pro děti a mládež" (1962], kde se dokonce mluví o "nebezpečné ideologii, která nemá dajeko k atmosféře přímo fa šistického podhoubí", o "pseudoromantické veteši", ",prastarých schématech nízkého vkusu" a td. Ze zcela jiného stanovis ka vidí Foglara slovenský prozaik Anton Hykisch. Vzpomíná své příbuzné, čtenáře Foglara: "Přestože jako tři nác tiletá dívka začala lovit bobříky, nestala se ani c'huligánkou, ani a ~ent,kou imperialismu". Foglar od mládí působil ve skauts kém a tábornickém hnutí. Zná dobře své klukovské hrdiny, rozumí j1m, dovede je vtáhnout do hry a působit na jejich výchovu. Jako prozaik projevil vša k nedostatky, které nemá smysl zakrývat. Některé z nich vyplynuly z nedostatečné redakční péče o text (pro nakladatele prvních knih v 30. letech byl důle žitý zisk, počet prodaných výtisků, a ne jazyková podoba díla nebo třeba zjevné vypravěčské la-psy a protich ůdnosti). Oprávnění má také výtka jisté apolitično~ti FOl:;larovýCih knih, i když mu nelze nepřiznat, že dr ží palec klukflm z chudých poměrů a odsuzuje mazánky ze zazobaných rodin. Vyhnul s e - ke š kodě pravdy - vztahu k clěvčatúm, který v klukovské pubertě hraje nemalou roli - a tím zkreslul a ochudil své postav y_ V jeho knihách najdeme stylistické prohře š ky, ale ty lze redakční spoluprací s nadno vyloučit. Nedokáže zachytit vývoj postav, uvádí je jen do rozmanitýclh situací. Teho díla zůstávaj í na pomezí beletrie a publici,suky, jejich motivy a situace se často opakují. Foglar v ěří příli š optimisticky ve výchovný účinek četby. Ale 'klady jeho díla výchova ke kamarádství, k pravdomluvnost i, k samozi'ejmému pří tupu!, manuální práci, smyslu pro "pocti vou hru", zájmu o přírodu rozhodně p řevlád a jí. Foglar dokázal jedno.duché schéma věginy svých knih (letní tábor a pří prava na nej,pro-bíl1ající v Praze po řadu mě íců) na'plnit návody k zajímavým hrám, so utěžím, užitečn ým

13 Zhořská mokřina na suchu pokládaném snížení objemu imisí. Vlastní lesnická opatření mohou do určité míry omezit nárůst škod a další zhoršení situace. Nemo hou však vzniku škod zcela zabránit ani jejich důsledky beze zbytku eliminovat. Otevřeně musíme přiznat, že se ekologickou stabilitu většiny lesů nepodaří zabezpečit. Z plánovacích podkladů jsou k dispozici pracovní postupy pro vyhotovení lesních hospodář ských plánů v lesích postihov,aných exhalacemi, biochemic'ké pro jekty obnovy lesa a projekty zalesnění imisních a kalamitních holin. Zásadní obrat pak nastal v tzv. dlouhodobém plánování hos podářských opatření, které má klíčové postavení při zpracování lesních hospodářsl<ých plánů. Je to komplex ekologických šetření vycházející: z,aktualizace stanovištních podmínek a jejich poten ciálu, včetně šetření potenciální eroze půdy, z dlouhodobých opat ření ochrany lesů, včetně vymezení kostry ekologické stability a návrhu systému ekologické stability na lesním půdním fondu, z optimal"izační metody zpřístupnění lesa a technologické typiza ce porostů, z objektivizace výrobních podmínek organizací lesní ho hospodářství.a ze šetření rekreační atraktivity lesa. Podstata realizačních opatření tkví ve stanovení ekonomických ná strojů, které by zainteresovaly organizace lesního hospodářství na dodržování diferencovaných způsobů hospodaření ekologicky za měřených technologií a technologic'ké kázně. Srovnávací platfor mou by měla být právě objektivizace výrobních podmínek lesních závodů. Tato specifika ekonomi:ky lesního hospodářství by v sou časných podmínkách měla preferovat udržení podstaty lesa, trva lost jeho existence i na úkor produkce. Stupeň ekologické stability lesních porostů má zásadní význam pro ek'ologickou stabilitu celé krajiny. Navrhovaná opatření musí mít též příslušnou legislativní formu, jinak jsou nedostatky těžko postižitelné. V tomto smyslu se také připravuje revize prováděcí vyhlášky lesního zákona. činnostem. Stal se průkopníkem vý chovného seriálu comics (Rychlé šípy vycházely nejdříve napokračoviiní v časopiseoh Mladý hlasatel, Junák, Vpřed, v letech v sešitech v Ostravě). Poče t jeho knih se blíží dvěma desl-tkám - nej;po,pujárnější se zřejmě stali Hoši od Bobří řeky [nejdříve roku 1934 v příloze Českého slova, knižně 1937). dále Tajemná Řásnovka [1965). Poklad Černého delfína (1966). Kronika ztracené stapy [1968) aj. Některé prózy prošly i dramatizací a uvedením na jevišti (TábOP - ve Sluneční zátoce, 1947, Tajemství Jezerní kotliny, 1969). Jaroslav Foglar našel 've výohově mládeže smysl života: od roku 1924 vede každoročně tábor zhruba s třiceti dět mi, každý týden se koná schůzka uddílu (v sobotu) a často v neděli výlet. PřipomeI'íme k tomu jeho působení vychovatele v domovech mládeže (1954 až 1964). redigování čas o pis ů pro mládež: Rychlé šípy vyšly koncem roku 1939 v nákladu 180 Usíc výtisků, časopis Mladý hlasatel mě l za okupace nákllad 210 tisíc exemplářů, než jej Němci zakázali, stejného ;-,ákladu dosáhl s mládežnickým časopisem V'před [1945 až 1947J. Mnoho se,pátralo a uvažoivalo o,pražském dějišti Foglarových příběhů. Prozradi'l na sebe, že dětství prožil v Nuslídh a na Vinohradech, že však zážitky svých pražských klukovských skupin kladl do Starého Města a na Kampu. JĎstě je nutno uvítat, že se vztah k Foglarovu dílu uklidni! a znq['malizoval. Měli bychom využí-u Idadný G-h stránek jeho díla, dávat do rukou mládeži nejlepší z jeho prací - a doplňovat je výc'hovou v rámci dnešní socialistické reality a našich perspektiv. Štěpán Vlašín Ja ko zlý sen a ja ko špatný vtip mi připadá spor oc1hránců život ního prostředí s ochránci přítod y v Zálesné Zhoři. Kam až nás přivedl a atmosféra totální nedůvěry ka?!dého vi'iči každému! Posuďte sami: spo t řební družstvo JED NOTA, monopo>lní provozovatelobchodní a pohostinské činnos ti v okil"ese Brno-venkov, při,s toupijo k budováni Čistírny odpadních vod pro motoresty a motel na Devíti kří žích u Domašova. Jedonání o této investici byla složitá a vleklá. Když 'Padlo konečn é ANO pro rok 1988, zaznumenali jsme významný úspěch pro ochranu životníh o prostředí a vsichni účastní ci si ulehčeně oddedhli. Po krátké euforii však následovala hořkos t. Součástí čis tírny je sediment a ční nádrž, která má zajistit dočištění odpadních vod na úroveň potřebnou pro jejich vypouště ní do vodárenského toku "Bílá voda". A jak už to zlomyslná příroda umí, trochu si zaš,pásovala. Ideální profil pro výstavbu hráze nádrže zasahuje do ochranného,pásma chráněného př í Todního výtvoru "Zhotská mokřina ". Co je ve hře: Navrhovaná vodní nádrž nesporně představuje pro krajinu pří nos - zlepší se hydrologická bilance (v této části okresu velmi napjatá), nádrž má všechny předpoklady stát se lokálním biocentrem a z hlediska krajinotvol'l1ého rovněž není námitek. A samozřejmě - čištění odpadních vod zásadně zlepší so učasnou kvalitu povf.chových vod. A n a druhé s traně? Výstavba hráze a provoz staveniště bezesporu ohrozí připřesunech materiálu významnou lokalitu vstavače májového, prakticky jedinou na okrese. Tedy unikátní biocentrum genofondu. A dále: dimenzování odtokového profilu na stoletou nebo padesátiletou vodu povede k takovému zahloubení k'oryta, že lokalita bude pravděpodobně zásahem odvodněna a vysušena. Padaly návr,hy i protinávrhy. Průzkumu lokality a staveniště se zúčastnili předseda ONV Brno-venkov ing. Rosendorf. místopředseda ONV JUDr. 00 s píšil, předseda komise výstavby ONV ing. Ferdus, vedoucí odboru kultury dr. Lázničková, inspektor pro ochranu přírody i okresní ekolog. Vstavač májový je už dnes při jednání stejně dob.rým partnerem, jako kterýkoliv jiný účastník územního řízení. K serióznímu a odpovědnému rozhodnutí nám však stále ještě cosi chybí: Ekologicky chápané a profesionmně zpracované projekty, které by dokázaly záměr vyřešit při respektování chráněné lok,auty. Chybí nám il1'spektoř i, kteří by náispřesvě.ctčili, že tento záměr berou vážně. Chybějí dodavatelé, kterým bychom mohli věřit, že projekt opravdu provedou. Byli to sami projektanti, investoři a dodavatelé, kdo utopili v pádně zdůvodněných objektivních příčinách poslední zbytek duvěry. Musí to být tedy oni, kdo tuto důvěru opět vzbudí. Budeme těmi prvními, kdo jim uvěří? Věříš jim ty, zhořská mokřino? Petr Kučera 11

14 Věrný svému lesu Otta Hauek ' Navštívíte-li listnaté porosty vlárského polesí v Bílých Karpatech a máte-li štěstí, že jste jednostrannou činností nezahrabali svoji schopnost cítění, ovane vás v nich nezvykle svěží duch pěstitelské péce. Překvapí vás, krom ě jiného, vysoký podíl tvárných kmenů a nutí vás to k otázce: V čem spocívá tajemství pěstitelské činnosti zdejšího lesníka? Napoví nám základní rovnice genetiky F = GxP,~ což znamen3, ze fenotyp (soubor vlastností jedince) je realizován spolupůsobením genotypu (souhrnu všech dědičných vloh).a prostředí. Kde je zde hranice vlivu genotypu, za co zde odpovídá prostředí? Z použité rovnice vyplývá, že G= F:P, tedy, že genotyp je přímo úměrný fe'1otypu a nepřímo úměrný prostředí, tedy že je závislý na poměru fenotypu a prostředí. Dále platí, že G= F jen pro P=l, tedy když životní prostředí, jehož soucástí jsou i lidé, je nezkráceným, neochuzeným celkem, tedy je úplné, celistvé, neohrožující atd. Prostě ř eč eno nekrátí, nedělí, neomezuje, neničí fenotyp, ale podporuje. Podívejme se z tohoto zorného úhlu na patero pěstitelských zásad lesníka ing. Aloise Indrucha, které prošlo víc než třicetiletou prov ě rkou. Jsou to: 1. p ř irozená obnova lesa, 2. porostní výchova odstrailová n ím škodících jedi ':lců, 3. péče o čistotu lesa, 4. dokonalá ochra na lesa, 5. péče o půdní fond. Z těc hto p ě ti zásad vyplývá, že lesník důsledně usiluje naplnit p řís n ý předpoklad P= l v rovnici G= F:P. Z bodů 3 až 5 n e p ř ím o vyplývá, že spol e čnost musí zaručit dokonalou ochranu lesa, a to ~:r o mě jiného především tím, že pro něj zajistí čisté ovzduší. To znamená, že si každý člověk musí uvědomit, že druh a síla jeho c htění spouští vedle jiného lavinu technologických procesů, které více či méně znečišťují ovzduší a maří sebeušlechtilejší lesní pěstitelskou či šlechtitelskou činnost. Souhrnně můžeme říci, že každý z nás se svými požadavky nepřímo podílí na pěstování lesa, že "ži lesa (vitalita) je ohrožena druhem a rozsahem našich votní úrovně " p ožada V1ků. Z použité rovnice také vyplývá, že genotyp nelze trvale odloučit od životního prostředí, že jsa oblopen bunkami, tělem fenotypu, tv oří s prostředím nezrušitelnou jednotu. Chceme li skutečně zachránit genofond našich lesů, musíme nutně současně dbát o životní prostředí, do něhož patří i naše city, myšlenky a slova, tedy o jeho čistotu. Vzhledem k současn ~ světové situaci, která před nás jako podmínku přežití klade požadavek proměny, je nutno funkci lesů zhodnotit g lobálně, poučit se ze zpětných vazeb systému člověk - les a přehodnotit naše požadavky tak, aby nebyly na úkor lesa, ale aby les vzkvétal souběžně s lidskou společností. Teprve pak bude snadné hospodařit analogicky podle vlárského lesníka kdekoliv v naší vlasti. V opačném případě propadnou zkáze i vlárské lesy. 12 Přístup ing. AlOise Indrueha k v ý chově le sa zahrnuje také hospodářsky efektivní pěs továni jednotlivých dřevin v příměsi. Unikátní třešně ptačí dosahují vý šky až přes 30 metríl a věku přes sto let v plném zdraví, takže poskytují prvotřídní dřevo. Vlroušené třdně však plní v lese I další f unkce, zejménn jako zdroj potravy pro ptá k y a č e rnou zv ě ř. (Foto Otta Hanek) OJ N ěk d y se používá additivní forma rovnice F= G+ P. Multiplik ačn í forma F = G X P, kterou uvádí pr of. Kar el Hrubý, lépe postihuje fakt "interakce",

15 Vd~n~ )nnn ~ ~; /,~,, " ~:,::' -, ';r? ", ~ i., Pevný, rovný a vyčištěn}" kmejl dubu (52 let) a ieho dokonalé společenské postavení ve smíšeném listnatém porostu. [Foto otta Hauck) Ušle chtilá forr.ta kmene lípy ve smíšeném listnatém porostu. (Foto otta Hauek ) Nádherné kmeny jilmtl horských, jejichž budoucnost je ve střední Evropě ohrožena zhoubnými chorobami a malou péč í I e s~ níki.. [Foto Otta Hanek) ad... Ve 2, čísle Veroniky mne v Článku "Sázet a vidě t své stromy rů st " zaujala část rozhovoru, kde mladý ochránce přírody vypráví o svém kon Wktu s oddíj.ovým vedoucím, který se svými dětmi rozdělával v lese oheň, čímž - i přes dodržení tábornických zásad - přestoupil platná nařízení. Tím, jak se praví ve článku, udělal éhybu ve výchově s'vých svěřenců, neboť je takto nepřímo učil o bcházet nepohodlné předpisy. S tímto názorem lze jistě souhlasit. Avša k vezměme si i pohled z druhé strany. Kde má současné dítě z města, např. z některého brněnsk éh o sídliště, možnost zkusit rozděl at oheň, postavit stan či přístřešek, prostě tábořit v přírodě? Kde má vlas tně možnost získat s přírodou užší konta'kt? Dost těžko t o lze na chatě, za drátěným plotem autokempu nebo n,a prvotřídním prázdninovém táboře s kuchyní na plyn.a zděnými budovami. A věřte mi, sebelepší beseda, film, diafon či kni'ha nevydají za pár hodin osobního zážitku, za noc prožitou 'pod hvězdnou oblohou, za rpaseku třlpytící se ranní rosou, za bez 'prost řední pohled na jelení říji. Tvrdíme, že chráníme přírodu pro člo věka. Nechráníme ji v šak spíše před člo'věkem? Bude budoucí generace o přírodu v ůb ec stát, nezíská-li k nf ani ten nejmenší osobní vztah? Nebude i tím ochrana přírody stále složitějším problémem? -HG 13

16 Otazníky nad lovnou zvěří edílnou sou č ástí lesních i z e mě d ě lsk ýc h e kosystémů jsou různé druhy užitkové lovné z věře. Drohná pernatá zvěř býval,a stabiliza čním prvkem v zemědělské k rajině. S rostoucím používáním pesticidů, umělých hnojiv a mechan izace její stavy na konci 70. let prudce poklesly. Koroptve se zachovaly v torzech populací vázaných na poslední zbytky vhodných biotopů. Bažant už dnes nežije v divokých hejnech, která mu z aručovala přirozenou reprodukci. Umělý odchov bažantů je dnes př edevším otázkou udržení devizového přínosu pro naše hospodářství. Pro organizace Čs. mysliveckého svazu je to činnost většinou ztrátová, spojená s mnoha hodinami brigádnické práce a minimálním efektem. Její hlavní přínos bude zřejmě v zachování genofondu pro budoucnost, zlepší-li se životní prostředí. Smutný osud postihl i zajíce, který z většiny našich polí a převážné části lesů v posledních deseti letech prakticky zmizel, ačkoli byl v celkové produkci zvěřin y v Č SSR léta na prvním místě. Je tedy nasnadě, že se pozornost více než členů Českého mysliveckého svazu obrací k e zvě ři spárkaté. Jednotlivé druhy této zvěře však měly v posledních padesáti letech rozdílnou dynamiku vyvoje. Stavy srn č í zvěř e, pův o dního druhu žijícího mimo obory, se postupně zvyšovaly ve vše ch honitbách od nížin přes pahorkatiny a vrchoviny až do okrajů lesních komplexů v podhůří. Kvalitní chovy jsou však pouze v lužních a některý c h smíšených honitbách s velkým zastoupením listnatých lesů. Hlavní pozornost je proto t řeb a vě no v at udržování plánovaných kmenových stavů a dobré kondici z věř e. Rozvíjející se mechanizace ze mědělské velkovýr oby však v poslední d o bě výr a zně snižuje přírůstky, takže kmenové stavy a o dstř e l t éto z vě ř e mají v 80. letech klesající tren d. 'Š'k ody, které pllsobí srnčí zvěř v polních kulturách, nejsou velké - jen př i kumulaci zvěř e na plochách ozimé ř ep ky jsou vě tší. Od konce podzimu do jara se však zvyšuje n egativní p ů so bení s rn čí zvěře na lesní kultur y - d řevi ny je tř e ba chránit nátěrem přírodními odpuzovadly, r epelenty či mechanickou ochranou (oplocenky). Vě t š ina z n ás je och otna tolerovat úctyhodné rozšíře ní této z věře, protože si zvykla na oživení volné krajiny srnčími stády a považuje je za samozř e jmý a nezbytný doplněk přírody. Tuto tolerancl. však nelze vztáhnout na ostatní druhy spárkaté zvě ře, p řed evším na zv ě ř jelení, d řív e ve volné přírodě vzácnou. Paradoxem je, že problémy vyvstaly a narůstaly v do b ě, kdy I$e s touto zvě ří z a č alo myslivecky h o sp odařit a byly vytvořeny tzv. jelení oblasti, což byla v té době velmi progresívní myšlenka. S odstupem času můžeme konstatovat, že se její realizace příliš nevyvedla. Mnozí myslivci, oslněni hmotností této zvěře a vidinou hodnotné t r ofe je, n!~dodrželi stanovené chovatelské zásady. Permanentní zatajování kmenuvých stavů (umožněné převážně noční aktivitou jelení zvěře) vedlo k jejímu přemnožení a k porušení ekologické rovno'váhy ve většřně chovatelských oblastí. Ze schvá Prase divoké (Foto J i ří Bohdal) MuUnll - introdukovaná zv ěř vyhledávaná lovci pro t rofe j. (Fot o Jiř í Bohdal) Spárkatá zvěř s oblibou okusuje pupeny mladých stromků. Smrky poškozené zv ě ři loupáním kůry. (Foto Milosla v Homolka ) 14

17 leného km(~nového stavu kusů vzrostl počet jelení zvére na trojnásobek. Také výměra, kterou jelení zvěř využívá, je daleko v ětší než plánovaný 1 milión hektarů honiteb. Negativní dopad na lesní kultury - okus a škody vytloukáním v mlazinách" ohryz a loupání v probírkových,porostech - má za následek snížení stability poškozených porostů. Jsou tak poškozeny velké plochy smrkových porostů vrchovin (Č e s'k om oravská vrchovina) a střed ních horských poloh (Jeseníky); v listnatých lesích karpatské oblasti je příměs smrku v mladších porostech poškozena témě ř stoprocentně. Škody zp ů sobované jelení zv ěří zjistíme nejen v lesích, l<de mají dlouhodobý dopad na konečnou produkci, ale i v zemědělský ch kulturách. Jde hlavně o porosty obilovin v místech, kde zvěř vychází z lesních komplexů a spásá pole do hloubky několika desítek metrů a poškozuje i porosty uv nitř vydupáváním pravidelných o ch ozů. Velké škody působí jelení zvě ř v porostech kukuřice, kam vychází za noční pastvou; stávají se místem trvalého pobytu na n ě kolik mě s í c ů a probíhá v nich i říje. Výsledkem jsou polámané a zdupané rozsáhlé lány kukuřice se sníženou hodnotou siláže. Lze tedy konstatovat, že se myslivecké ho sp odaření s jelení zv ěří Če skému mysliveckému svazu a poradním sb orům chovatelských oblastí vymklo z rukou. Tím více nás musí všechny překvapit zám ěr Č e skéh o mysliveckého svazu, schválený ministerstvem zem ě dělství a výživy: jde o zvyšování stavů dal'ičí a mufloní zvěře mimo obory a o snahu vytvořit chovatelské oblasti tě c hto druhů zvěř e, dřív e čistě oborních. Na základě zkušeností z chovu v oborách Ekologie hrou Jan Amos Komenský by m ěl r adost z brožury Aleše Máchala a Hany Mrázkové "Hrajeme si na přírodu". Soubor 16 her s ekologickou tem atikou pro pionýrské kolekt ivy vydal v nákladu výtiskll Ús tř ed ní dům pi on ýrů a mládeže J. F u číka v Praze. Ka ždý, k,do n ě kdy vedl pří r odo v ědný nebo ochr a nářsk ý oddíl, ví, j,ak je di'lležité mít záisobu dobrých her a jak je těž k é hry vym ýšlet. Publika ci se souborem promyšlených, zajímavých a také s dětmi vyzkoušených her můžem e so u čas n ým pionýrs kým ve doucím jen z á vidět. U jedn otlivých ekol ogickýc'11 her je uveden rozbor motivace, seznam pomtlcek, popis přípravy a pri'lběhu hry, návrh otázek pro be'sedu a ta,ké k omentář pro vedo ucího, obsahující zá kladní informace o pojednávané tematice. Okruh ekologický'ch pojm ů a vztahi'l, kter ý mi jsou hry motivovány a které pomáha jí ob jasňo v a t, za'hrnuje celé základy ekologie. Brožura je dopl něna terminologickým s l ovn í čke m a seznamem literatury. Je dob ře, věcn ě s 'p rávn ě a také zajím avě n apsána. Myslím, že by mnohým z t ěch starších, k t eř í u ž si asi na př íro du nebudou hrát, ale č a sto rozhodu jí o jejím osudu bez zák.ladních ekologických znalostí prospěl o, kdyby si eko logické hry Aleše Máchala a Hany Mriízkové a le su oň p ře četli. a b 15

18 Kreslil Jan Steklík můžeme předpokládat charakter a rozsah škod. Vhodné lokality má d oporučovat Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti ve Strnadech, což je pro zajištění objektivity posudku a vyloučení regionálních vlivů nedostatečné. N ěkt e ré lokality, takto zazveřene, neodpovídají jak dřevinnou skladbou, tak nadmořskou výškou nár okům této zvěře, a proto jsme svědky škod na kulturách, na mlazinách a tyčkovinách jehličnatých porostů. Velmi významným druhem zvěře, jejíž stavy vzrostly za posledních 40 let přímo geometrickou ř,adou, je černá zvěř. Kmenové stavy lze těž 'ko stanovit kvůli její přebíhavosti a noční aktivitě. Rocní ods tř e l cinil před čtyřiceti lety necelých 200 kusů, dnes se blíží kusú! Cerná zvěř je rozšířena na většině plochy lesních a smíšených honiteb. V lesích nachází vše, cu potřebuje - potravu, kryt, vodu a relativní klid ve velkém prostoru, a přitom neškodí. Konzumuje hmyzí škůdce ve všech vývojových stadiích, pomáhá v boji s norní,kem rudým a hryzcem v mladých kulturách. Jako všežravec plní v lese i funkci zdravotní policie. Pouze trvalé poškozování otěrových stromú v okolí stálých kališť může být hodnoceno negativně, stejně jako sběr žaludů a bukvic mimo semenné roky. V zemědělství naopak lze ocenit pouze snižování populací hrabošú; na polních kulturách totiž púsobí černá zvěř největší škody ze všech druhů spárkaté zvěře. Škodí na plochách ozimů po kukuřici, kde vyrývá ponechané klasy, na čerstvě zasetých jařinách, luštěninách, na kukuřici a sadbě brambor. Bachyně se selaty ráda vyhledává lány obilovin mléčné zralosti a polehlé plochy dozrávajících obilovin, pod kterými se soustřeďují hraboši, černá zvěř doslova přeorává. Po žních se stahuje do lánů kukuřic, kde působí škody lámáním a částečnou konzumací klasů. Je tedy zřejmé, že jak v lesních, tak i v zemědělských ekosystémech došlo v důsledku několikanásobného překročení kmenových stavů některých druhů lovné zvěře k závažnému porušení ekologické rovnováhy. Tato skutečnost způsobuje lesnímu hospodářství velké ekonomické ztráty při obnově a výchově lesa, snižuje kvalitu finálního produktu a trvale snižuje stabilitu poškozených porostů. Také snaha o vytvoření ekologické stability v ohrožených lesních komplexech volbou dřevin vychází naprázdno. Proto je zcela logické opatření ministerstva lesního a vodního hospodářství trvat na plnění odstřelu, hlavně jelení zvěře, v režijních honitbách. Je nanejvýs žádoucí, aby bylo plnění předepsaných odstřelů jednotlivých druhů spárkaté zvěře důsledně požadováno příslušnými odbory ONV a okresními výbory Českého mysliveckého svazu od jednotlivých mysliveckých sdružení. Jak v Koryčanech znečisťovaly břízy prostředí " Pro č je káce jí?" Asi jim vadl. "A mají na t o povolení národníh o výboru?" "Kdo jim t o přikázal?" Podobné otázky napadaly obč a ny ko ryčanského Sídlišt ě K. Gottwalda, kte ří 20. listo'padu 1987 nečinně přihlí želi kácení sedmi zdravých bříz. Zbý va jících osm jedinců z původníh o s tromoř.adí se právem obává O' svů j osud. Proč? Za voliče pře d nes la tuto otázku po s lankyně obvodu. Na ve 'ře jné schůzi uliční organizace KSČ jí odpovědě l t a jemník Městského ná.rodního výbo ru: "Tento orgán vykácení schválil na žádost občanů." Z vyhlášky Č. 142 MK ČSR ze dne 17. září 1980 jsme zjistili, že MNV je skutečně kompe tentní na žádost uživatele vykáce.ní stromů ve v ýjimečných případech po volit. Co vša'k je výjimečného na tom to případu? Snad lidé. kterým stromy překážejí? Na MěstNV v Koryčanech nám ochot n ě vy-hledali žádost ze dne , sice formálně neúiplnou, ale př esto dne kl a,dně vyi'í zenou. Uvádi se v ní, že "stromy brá ní výhledu při vjezdu aut na hlavní silnici, velmi znečisťují prostředí a dolní byty obou jednotek jsou stále zastíněny". Jelikož u žádosti chybí s ituační zákres polohy stromů s uve dením j"}arcelnícl1 čísel [jak pi'ed,pi suje 5 výše citované vyhlášky), je možné, že ten, kdo povolení pode psal, ani neví, jak situace vypa,dá. v ý hledu na silnici totiž brání mez, ni koliv st romy! Bohužel, po břízách zůstaly pouze pařezy a občanům dojde krátkozr,a kost jejich počínání snad jen při pra ní záclon nasycenýoh prachem ze silnice. Ale možná a ni t ehdy ne! Elena Háblová Klenl"nická obora v CHKO Pálava. porost uvnitř obory je zcela Spasen nadměrným počtem zvěře. Dříve se zde vyskytoval střevíč ník pantoflíček, silně ohrožený druh. [Foto Jaroslav Horák) 16

19 Na]lOře: Uprostřed: Zejména v předjaří a, jarních měsícich Daněk je ve střední Evropě Pllvodní zver; vídáme na polích stárla srnci zvěře. vyhynul a koncern středověku byl opět vy (Foto Vít Hrabě) sazen do obor. (Foto Vít Hrabě) /; Za rok po konferenci Od 2. konference MěV ČSOP V Brn ě v dubnu 1987 přibylo ve m ěs t ě 9 základních organizací ČSOP se 150 čle ny. Ochranářská brmě:nská základna se tak rozrostla na 771 organizovaný'ch. dobrovolníků. Z t o,ho má 36 % vysokoškolské vzdělání, ve struktuře podle povolání pře,vládají profese "ostat ní" (56 % J, studenti (25 % J, d ělníci (16 %). Zbý'vající 3 % tv oř í učni a důchodci. Stejně ja ko ostatním spo l ečenským organizacím se ČSOP zatím málo daří p ůso bit na uč ňovs kou mládež. Potěšující je vel ká a ktivit a "nových" organizací založ ených v let ech 1987 a u někt e ' r ýc h d ř í ve narozených a p ů vodně agilních or ganizací však došlo k útlumu č i nnos ti. vývoj může dokumentovat n a př. počet brigádnických hodin od pracovaných na jednoho čl en a v r oce 1986 (21 hodin) a v roce 1987 (38 hodin - t j. r ůst o 80 % ). V následujícím ohdobí č e ká m ěsts k o u organizaci nár očná, ale perspekt ivní práce n avíc: opra va domu na Panské ul., ve kterém bude umí'stěn sekretariát a prost ory pro svazovou činno st. mik Z edičních plánů Některé z pub'likací, n a kter é jsm e vás upozornili před rokem, vyjdou a ž letos. Abychom se pří liš neopakovali, při'pomeneme z n ich pouze Příběhy pro dvě nohy od Jos efa Ve l ka, se kterými nás v před sti hu zača l seznamovat čtrnáctidenník Kulturní rozvoj. Toto volné pokra čo vání sbírky Jak jsem bráni! přírodu při,pravilo nakladatelství Práce ve s'polupráci s Mladým světem pro 10. roč ník knižnice Kamarád. V edici Odznaky odbornosti vydá Mladá fronta přepracovanou příručku Ochránce přírody. Malá moderní encyklo'pedie nakladatelství Horizont přinesla knihu M. Martiše Č l o,věk versus krajina, :která navazuje na televizní seriál Krajina pro člověka. Bílé Karpaty a Křivoklátsko jsou dva první tituly edice kapesních průvodců vel,koplošnými c 'hráněnými územími Poznej a chraň naši přírodu, kterou začíná vydávat nakladatelst ví Svoboda. Zde vyjde i publikace V. Plecháče Voda - problém s ouča s nos ti i budouonosti. Z odborné literatury si v š imněme vysokoškolské učebnice Biosféra a lidstvo z nakladatelství Academia, zabýva jící se vývojem životnflho pr os tředí. SNTL vydává v knižnici Ochrana životního prostředí dvě publikace P. Dočk a l: Opětovné používání vody v průmy sl u a J. Mikoláš: Recyklace průmyslových odpadů. Nové technologie popisuje také kolektivní práce Ekologie v zeměděl s tví, p řipravená Státním zeměděl s kým nakladat elstvím. V tomto nakladatelst ví vyjde t é ž Červená k,niha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů, zatím 1. díl - Ptáci. Celkem bude mít Červená kni,hapět dílů, stejně jako již vycházející populární encyklopedie zvířat celého světa z Lidového nakladatelství. Po Hmyzu a SavCÍch jsou na letošek ohlášeni Obojživelníci a plazi. Tu 17

20 Chráněná území okresu Blansko (Kreslila Marie Lattenbergová ) Významnou oblastí okresu Blansko je Moravský kr as, který byl v roce 1956 vyhlášen chr áně nou krajinnou oblast í. Na okrese je vyhlášeno celkem 12 malolplošných chráněný c h území - 7 státních přírodních rezer vací o rozloze 547,2 ha, 4 chráně n é přírod n í výt vory o roz-loze 37 ha a 1 studijní plocha - 38,66 ha. 1. SPR Bayerova, k. ú. Křtin y, vyhláseno v roce 1975, v ýměra 17,03 ha - p ři r oze né smíšené lesní porosty na kulmské drob ě. 2. SPR Březinka, k. ú. Břez i na, vyhlášeno v roce 1973, v ým ě ra 6,36 ha.- přir oz en ý smíšený listnatý les typický pro vápencovou oblast Moravského krasu. 3. SPR B ýč Í skála, k. ú. Habr ů vka, vyhlášeno v r oce 1975, v Y'měra 18,48 h a - ochr ana krasových jeskyní B ý čí skála a Kostelík se zbytky při r oz e ných porcstů, fo.stl inná sp ole č e n st v a. 4. SPR Habrůvecká bučina, k. Ú. Habrůvk a, vyhlášeno v roce 1975, vým ě ra 85, 21 ha - při rozené lesní porosty typické pr o vápence. 5. SPR Moravský kras - střed, k. Ú. Blansko, Lažánky, Vilémovice, Ostrov, T ěc ho v, S u ch d ol -Vavřinec, vyhlášeno v r oce 1930, v ýměra 345,0 h a - zahrnuje Punkevn í jeskyni, K a teřin sko u jeskyni, území Pustého a Suchého žlebu, propast Macochu, území významné z morfologického hlediska ochrana krasových fe nomen ů. 6. SPR U Nového hradu, k. Ú. Olomuča n y, vyhlášeno v roce 1975, výměr a 53,74 ha - př ir o z en é lesní porosty na llr n ěn ké v yv řelin ě. 7. SPR U Výpustku, k. Ú. Březin a, vyhlášeno v roce 1977, výměra 21,43 ha - p ř irozen é listnaté porosty n a vápenci, výskyt c hr áně n ý ch dru hů rostlin. 8. CHPV Bačov - na l e ziště stegocephalu, k. Ú. Boskovic e - Ba čo 'v, vyhláseno v r oce 1986, v ým ě ra 3,0 h a paleontologické n a leziště stegoce phalu v bývalém l omu. 9. CHPV Cukl, k. Ú. Lou ka, vyhlášeno v roce 1986, výměra 6,69 ha, výskyt ch r á n ě n ý ch d rulbů ži vo čic hů. 10. CHPV Pavlovské mokřady, k. Ú. Benešov, vyhlášeno v roce,198 8 č výměr a 23,23 h a, ochranne pasmo ha - m o,k řad ní a rašelinná Sipolei:e nstva n a vrchovišti v oblasti Drahanské vrchoviny. 11. CHPV Ploník u Černovic, k. Ú. Č e rn ovice, Tasovice, vyhlášeno v r o ce 1988, v ým ě r a 4,12 ha, ochr,anné pásmo 1,28 lh a - bot anicky cenná, d r uho 'v ě pestrá m o k řadní a rašelinn á s pole č enstv a. Útoč i š tě obojživelníků. 12. CHSP Rakovec, k. Ú. Jedovnice, vyhlášen o v roce 1973, vým ěra 38,6B ha - mírné svahy s p ř ev áž n ě se,ver ovýchodní expozicí budované kulmskými drobami. Eva SmejkaloYá 18 hr;jl n lc e g~ o mo rf olog i c kyc h i ed notek o km Blanensko není jen ~oravský Z př ehl e du ch ráněný ch území okresu Blan ko las n ě vyplývá, že po dlouhá léta byl a och r a nář ská pozorn ost a péč e upřena pouze n a Moravský kras. Tato ch ráněná krajinná oblast, bezesporu unikátní svými p ří rod ním i hodnotami, zaujímá na okrese Blansko 6019 h a, t j. 6,4 % plochy okresu. Nachází se :!Jde i 5 ze 7 vyhlášených státních přírod ní c h rezervací. I další 3 významná mal oplošná ch rá n ě n á území - rezervace Bayerova, U Nového hradu a chrá n ěná studijní plocha Rakovec - js ou um ístěn y v ji'hovýchodní čá sti okresu, na území Školního lesního podniku Vysoké školy z em ědě l s k é. Iniciativou okresních orgá n ů byly vyhlášeny 2 klidové oblasti - roku 1978 Rakovec (6,5 km2) a r oku 1980 Halasovo Kunštátsko (50 k ilo me trů čtverečních). Vý jime čným poči n em, příkladn ým pro orgány lidosprávy celé Č S R, bylo vyhlášení 7 lokalit M ěstn V Boskovice za "území se zvýšenou oc hranou rozptýlené zel en ě ". Všechny zásahy v tě c h to územíc'h (Ba čo vská stráň, Janovy doly, Krajovánky, Mladkovská stráň, Pilské údolí, R a d ů v žleb a Šmelcovna) podléhají schválení odboru kultury Mě st NV v Boskovicích. S o u č,asná sh do růlz n é míry c hrán ě ných území však zdaleka n eznamená, že by byla na okrese Blansko ochrana přírodních hodnot do st at e č n ě zaj ištěna. Př i ře š en í úkolu "Geografická diferenciace okresu Blansko ja kras ~ -'I... 10,...-..") \ r) I ) ") I -- I..../...,,,.., "- " ) I 'J \ \ \ ko podkl ad pr o optim alizaci životníh o prostředí " bylo r pracovníky Geografického ústavu e SAV v B rně do kostr y ekologické stability okresu Bl ansko z ač len ěno 175 ekologicky významných s egme n tů krajiny, vyžadujících zvýšenou péč i a oclhran u. Jsou více m é ně rovnom ě rn ě r ozloženy po území celého o kresu t ak, a by zaujímaly celou pestrou mozaiku bi o to pů i sou č as n ých biocenóz, významných pro o chranu vzácných rostlin a živoč ich ů. Teprve 2 z no v ě vybraných území (Ploník u Černo v ic a Pa1vlov.ské mo kř a d y) byla prostře d n ictvím ONV Blansko vyhlášena za c hrán ě n é přir, odn í výtvory. Legislativní ocihranu je však třeb a postll<p n ě a v mnohých p řípadech vzhledem ke kritické ohroženosti velmi r ychle z a ji š ťo vat i ostatním vybraným územím. Obd ohně jako Moravský kras má nadregionální ekologický význam harmonická kult urní kra jina Svratecké hornatiny v západní čás ti okresu. Jedná se o reli é f ově n ejč leni tě j ší čás t celé Če skomora vs ké vrchoviny, navíc s posledními r ozlehlejšími zbytky bukových lesních por ostů. Jed inečné je též území ve vrc'holové č ásti Drahanské vrchoviny kolem Kořence, kde se dosud vyskytují rozlehlé louky s vlhkomilnými druhy, mezi nimiž vyniká upolín obecný. Profesionální i dobrovolné ochránce pří r ody č eká tedy na okrese Blansko plno práce. Jan Lacina

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 S Á ČK Y NA PS Í E XK RE ME N TY SÁ ČK Y e xk re m en t. p o ti sk P ES C Sá čk y P ES C č er né,/ p ot is k/ 12 m y, 20 x2 7 +3 c m 8.8 10 bl ok

Více

NLP II KA 10: Snížit dopady starých i současných ekologických zátěží

NLP II KA 10: Snížit dopady starých i současných ekologických zátěží NLP II KA 10: Snížit dopady starých i současných ekologických zátěží 10.1. Formulovat strategii státu k odstranění starých i současných ekologických zátěží v lesích (včetně finančního zajištění) 10.2.

Více

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření v lesích Dle zákona o lesích č. 289/1995 Sb. takové hospodaření, při němž je les trvale schopen plnit

Více

Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs

Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs Ing. Jan Dovrtěl Ing. Miroslav Svoboda Lesy České republiky, s.p. Lesní závod Židlochovice Lesní závod Židlochovice organizační

Více

SESTAVOVÁNÍ PLÁNU MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ a NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II

SESTAVOVÁNÍ PLÁNU MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ a NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II SESTAVOVÁNÍ PLÁNU MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ a NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II Nejvyšší koncepční materiál lesního hospodářství Pro období do roku 2013 Schválen vládou ČR 1. 10. 2008

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník 5. Průřezové téma - ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA 6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník Ekosystémy les (les v našem okolí; produkční a mimoprodukční významy lesa) pole (změny okolní krajiny vlivem význam způsoby

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

Městský úřad Kyjov Odbor územního plánu a rozvoje Masarykovo nám. 1 697 22 Kyjov. Urbanistický ateliér Zlín tř. Tomáše Bati 399 763 02 Zlín 4

Městský úřad Kyjov Odbor územního plánu a rozvoje Masarykovo nám. 1 697 22 Kyjov. Urbanistický ateliér Zlín tř. Tomáše Bati 399 763 02 Zlín 4 Pořizovatel: Městský úřad Kyjov Odbor územního plánu a rozvoje Masarykovo nám. 1 697 22 Kyjov Zpracovatel: Urbanistický ateliér Zlín tř. Tomáše Bati 399 763 02 Zlín 4 Vedoucí projektant: Zodpovědný projektant:

Více

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále krajský

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

Základní údaje a přírodní poměry.

Základní údaje a přírodní poměry. LESY ČESK ESKÉ É REPUBLIKY, s. p. Lesníí závod Židlochovice Lesn Vložte text 1 Základní údaje a přírodní poměry. Většina území LZ patří do nejsušší a nejteplejší oblasti ČR Katastrální výměra LZ 167 169

Více

Vzduch z hlediska ekologie

Vzduch z hlediska ekologie Variace 1 Vzduch z hlediska ekologie Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Vzduch Vzduch je jedním

Více

553/2004 Sb. VYHLÁŠKA. Strana 1 / 26. ze dne 26. října 2004

553/2004 Sb. VYHLÁŠKA. Strana 1 / 26. ze dne 26. října 2004 553/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 26. října 2004 o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě Ministerstvo zemědělství stanoví podle 36 odst. 6 zákona č. 449/2001

Více

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Retenční nádrž Vřesina na Porubce, ochrana Poruby a Svinova Ostrava

Více

Zásady trvale udržitelného rozvoje

Zásady trvale udržitelného rozvoje Zásady trvale udržitelného rozvoje Co je to trvale udržitelný rozvoj (TUR) trend, který zajistí hospodářský a společenský vývoj, který bude v souladu s kapacitami ekosystémů zachování tzv. enviromentálních

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a

Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a I. Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a žďáření (vypalování) lesů, na jejichž místě byla

Více

Ochrana stromů a zeleně ve městech a obcích

Ochrana stromů a zeleně ve městech a obcích Ochrana stromů a zeleně ve městech a obcích 27. listopadu 2008 Restaurace Mánes Praha Právní úprava ochrany dřevin a novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny Ing. Pavel Chotěbor odbor péče o krajinu

Více

Ochrana přírody, ÚSES

Ochrana přírody, ÚSES Ochrana přírody, ÚSES HISTORIE OCHRANY PŘÍRODY V ČR _ 1 Od 14.- stol. ochrana lesů Od 16. stol. šlechtici ochrana lesů, velké zvěře 17. stol. lesní řády pro panství 1754 zemské úpravy hospodaření v lesích

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav

Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav Pro realizaci protipovodňových opatření potřebujeme mimo jiné projekty + pozemky + peníze. Pozemkové úpravy nám mohou pomoci s každou

Více

NÁVRH ZADÁNÍ. pro zpracování změn č.3.územního plánu sídelního útvaru NĚMČIČKY

NÁVRH ZADÁNÍ. pro zpracování změn č.3.územního plánu sídelního útvaru NĚMČIČKY NÁVRH ZADÁNÍ pro zpracování změn č.3.územního plánu sídelního útvaru NĚMČIČKY OBSAH: a) Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších

Více

HORNÍ LIPKA MOŽNOSTI OVLIVNĚNÍ STUDNY NA P.P.Č. 2553 VÝSTAVBOU PROTIEROZNÍHO OPATŘENÍ V K.Ú. HORNÍ LIPKA

HORNÍ LIPKA MOŽNOSTI OVLIVNĚNÍ STUDNY NA P.P.Č. 2553 VÝSTAVBOU PROTIEROZNÍHO OPATŘENÍ V K.Ú. HORNÍ LIPKA HORNÍ LIPKA MOŽNOSTI OVLIVNĚNÍ STUDNY NA P.P.Č. 2553 VÝSTAVBOU PROTIEROZNÍHO OPATŘENÍ V K.Ú. HORNÍ LIPKA Vyjádření osoby s odbornou způsobilostí Ústí nad Orlicí, červen 2013 Název akce: Horní Lipka možnosti

Více

Rýmařovsk. ovská 15 28. 01. / 2012. Ing. Martin Greško

Rýmařovsk. ovská 15 28. 01. / 2012. Ing. Martin Greško Základní škola Bruntál, Rýmařovsk ovská 15 Praktické práce 9. ročník Lesní hospodářstv ství v ČR (Vycházky a exkurze životní prostřed edí) 28. 01. / 2012 Ing. Martin Greško Zeměpisn pisné údaje ČR Rozloha

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

II. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DOBRATICE

II. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DOBRATICE II. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DOBRATICE II.A TEXTOVÁ ČÁST Obsah str. A. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území včetně souladu s územně plánovací dokumentací

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

NIVA A JEJÍ POTENCIÁL

NIVA A JEJÍ POTENCIÁL KLIMA KRAJINA POVODÍ NIVA A JEJÍ POTENCIÁL UN IE U V PRO A ŘEKU MOR Základní východisko Vyhodnotit vodní útvary z hlediska: možností obnovy rozlivů do nivy doporučených způsobů revitalizace protipovodňové

Více

Přírodní rezervace 395/1992 Sb. (Vyhláška č. XIX/590-13) Jihomoravský kraj Tišnov (Brno - venkov) Lažánky u Veverské Bítýšky.

Přírodní rezervace 395/1992 Sb. (Vyhláška č. XIX/590-13) Jihomoravský kraj Tišnov (Brno - venkov) Lažánky u Veverské Bítýšky. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 1015 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území: Vojenský újezd: - - - Velkoplošné ZCHÚ: Výměra ZCHÚ: Přírodní rezervace 395/1992 Sb.

Více

PŮSTEM KE ZDRAVÍ A ŠTÍHLÉ

PŮSTEM KE ZDRAVÍ A ŠTÍHLÉ 1 PŮSTEM KE ZDRAVÍ A ŠTÍHLÉ LINII Být štíhlý je přirozené, být zdravý je normální Martin Hyroš www.pustemkezdravi.cz 2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i

Více

é ď ě č á říš ýž í ě š ří á ě á í š í é é ě ě Í ě č á ž Ř ř ěž í ý ř ďů ň č ý íč ý Žíš ý áž ž é é Í áž á ů Žíš ÍČ ĚŘÍŽ ý á ý á č é é í úř Í ář é Ž é š í í ř ě ž ř á í ě í ů ž á í ě ň ů ě ý á á ř í ř ž

Více

Podpora Olomouckého kraje rozvoji venkova

Podpora Olomouckého kraje rozvoji venkova Podpora Olomouckého kraje rozvoji venkova Ing. Marta Novotná vedoucí oddělení regionálního rozvoje Krajský úřad Olomouckého kraje Koncepce zemědělsk lské politiky a rozvoje venkova Olomouckého kraje Důsledná

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA Agr.Dr. Josef Dlouhý, Prof.h.c. j.f.dlouhy@gmail.com Problémy konvenčního zemědělství: závislost na fosilní energii závislost na

Více

Revitalizace sídelní zeleně v obci Lhotka

Revitalizace sídelní zeleně v obci Lhotka Revitalizace sídelní zeleně v obci Lhotka 1 PRŮVODNÍ ZPRÁVA B.1 Popis území stavby a) Charakteristika pozemku Projekt Revitalizaci sídelní zeleně v obci Lhotka bude probíhat v intravilánu obce, na katastrálním

Více

ochrany přírody Lesy zvláštního určení s prioritou MENDELU, LDF, ÚZPL Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa

ochrany přírody Lesy zvláštního určení s prioritou MENDELU, LDF, ÚZPL Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa Lesy zvláštního určení s prioritou ochrany přírody Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa & MENDELU, LDF, ÚZPL Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR

Více

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí

Více

MYSLIVECKÁ KONFERENCE 2009

MYSLIVECKÁ KONFERENCE 2009 Krajský úřad, odbor životního prostředí a zemědělství MYSLIVECKÁ KONFERENCE 2009 Myslivecká a veterinární legislativa, škody způsobené černou zvěří SBORNÍK REFERÁTŮ 13. listopadu 2009 zasedací místnost

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Zvýšení konkurenceschopnosti vlastníků lesů v ČR

Zvýšení konkurenceschopnosti vlastníků lesů v ČR Zvýšení konkurenceschopnosti vlastníků lesů v ČR NEJVÝZNAMNĚJŠÍ VLIVY NA LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ V ČR Nejpřísnější lesní zákon na světě Vysoký podíl lesa ve vlastnictví státu Vícekolejnost státní správy, překryv

Více

NAUČNÁ STEZKA NOVÝ PRALES PROJEKT POSTUPNÉ PŘEMĚNY NEPŮVODNÍ PONIČENÉ SMRKOVÉ MONOKULTURY NA SMÍŠENÝ LES A JEDNOU I PRALES.

NAUČNÁ STEZKA NOVÝ PRALES PROJEKT POSTUPNÉ PŘEMĚNY NEPŮVODNÍ PONIČENÉ SMRKOVÉ MONOKULTURY NA SMÍŠENÝ LES A JEDNOU I PRALES. NAUČNÁ STEZKA NOVÝ PRALES PROJEKT POSTUPNÉ PŘEMĚNY NEPŮVODNÍ PONIČENÉ SMRKOVÉ MONOKULTURY NA SMÍŠENÝ LES A JEDNOU I PRALES. PROJEKT NOVÝ PRALES NAUČNÁ STEZKA NOVÝ PRALES V roce 2010 se Nový Prales rozkládá

Více

Přírodní rezervace Boubínský prales

Přírodní rezervace Boubínský prales Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Přírodní rezervace Boubínský prales Autor: Bc. Petra Krysová III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast: Člověk a jeho

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

ZO Českého svazu ochránců přírody Rybák SVITAVY

ZO Českého svazu ochránců přírody Rybák SVITAVY ZO Českého svazu ochránců přírody Rybák SVITAVY zapsaná jako pobočný spolek pod sp. zn. L 49350 ve spolkovém rejstříku, vedeném Městským soudem v Praze - člen Krajského sdružení ZO ČSOP Pardubického kraje

Více

Český úřad zeměměřický a katastrální. Pokyny č. 41

Český úřad zeměměřický a katastrální. Pokyny č. 41 Český úřad zeměměřický a katastrální Pokyny č. 41 Českého zeměměřického a katastrálního ze dne 1. října 2012 č.j. ČÚZK 26730/2012-22 pro zápis druhu a do katastru nemovitostí Změna: ČÚZK-08951/2014-22

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

M ě s t s k ý ú ř a d Odbor stavební a vodoprávní

M ě s t s k ý ú ř a d Odbor stavební a vodoprávní M ě s t s k ý ú ř a d K u ř i m Odbor stavební a vodoprávní Jungmannova 968, 664 34 Kuřim SPIS. ZN.: S-MK/232/12/OSVO/Le Č.J.: MK/232/12/OSVO VYŘIZUJE: Ing. Lekešová TEL.: 541422314 E-MAIL: lekesova@radnice.kurim.cz

Více

Vymezení rezervace a její poslání. (1) Rezervace C t y ř i p a 1 i c e se rozkládá v okrese žaár nad Sázavou v katastrálním územi Milo~na parcelách

Vymezení rezervace a její poslání. (1) Rezervace C t y ř i p a 1 i c e se rozkládá v okrese žaár nad Sázavou v katastrálním územi Milo~na parcelách - 8 - Příloha č. 2 vyhlášky č. 6 /1991 Sb. ~!!~!!EY~~!! - - -~-! -~_B_! g_~_!; _! _ t; _!t; ~-i~i! _2~b~~~~é-E~~m2 Cl. 1 Vymezení rezervace a její poslání (1) Rezervace C t y ř i p a 1 i c e se rozkládá

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 55499/ENV/15 V Praze dne 18. srpna 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

Metody klasifikace stanovištní vhodnosti druhové skladby lesních biocenter Jaromír Macků, macku@brno.uhul.cz

Metody klasifikace stanovištní vhodnosti druhové skladby lesních biocenter Jaromír Macků, macku@brno.uhul.cz Metody klasifikace stanovištní vhodnosti druhové skladby lesních biocenter Jaromír Macků, macku@brno.uhul.cz Metodická východiska Hodnocení druhové skladby lesních porostů významně souvisí vedle jejich

Více

Ochrana volně žijících šelem a dravců

Ochrana volně žijících šelem a dravců Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Ochrana volně žijících šelem a dravců Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 8.,9.24 Vzdělávací oblast: Autor: Mgr.

Více

Těžební zbytky u LČR

Těžební zbytky u LČR Těžební zbytky u LČR Základní pojmy Těžební zbytky dendromasa zbývající na pracovišti po kácení stromů, jejich odvětvování a po druhování surového dříví, tj. větve, vršky stromů, třísky, manipulační odřezky,

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památka Uhřínov - Benátky (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb. Název chráněného území Uhřínov - Benátky Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.) Předmět ochrany

Více

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Ing. Miroslav Lubas () Envibrno 2014 1 Zejména v minulém století došlo v souvislosti s intenzifikací zemědělského

Více

Akční plán pro biomasu

Akční plán pro biomasu Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu

Více

Základní prvky a všeobecná lyžařská průprava

Základní prvky a všeobecná lyžařská průprava Základní prvky a všeobecná lyžařská průprava Základní prvky a všeobecná lyžařská průprava na běžeckých lyžích Základními prvky nazýváme prvky elementární přípravy a pohybových dovedností, jejichž zvládnutí

Více

Člověk a svět práce. Charakteristika předmětu:

Člověk a svět práce. Charakteristika předmětu: Člověk a svět práce Charakteristika předmětu: Obsahové vymezení Vzdělávací obsah předmětu je realizován v průběhu celého základního vzdělávání a je určen všem žákům. Obsah oboru je v 1. - 5. ročníku je

Více

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech

Více

í í ž á ů č ř í Íý ú ě é íč ě áčě ěř Í á ě čč áď ě á ý ý ěš é ú ě í é š ě í ž ří ě é šá ě ý á ě á é á ě é č Í í ě á ě ě é š Í á á Í Í ž á í á š š řě ě ř á Ž ě Í í í čí š á š ě ý ží č á ě í í š ě í ý á

Více

Koncepce dalšího rozvoje a fungování České televize jako televize veřejné služby

Koncepce dalšího rozvoje a fungování České televize jako televize veřejné služby Koncepce dalšího rozvoje a fungování České televize jako televize veřejné služby Postavení České televize v českém mediálním prostředí Česká televize jako veřejnoprávní instituce je součástí celkového

Více

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Autor: Ing. Jiří Vomlel, Ph.D. ÚTIA, Akademie věd České Republiky Pod vodárenskou věží 4 Praha 8 Libeň 182 08 email: vomlel@utia.cas.cz

Více

Získejte nové zákazníky a odměňte ty stávající slevovým voucherem! V čem jsme jiní? Výše slevy Flexibilní doba zobrazení Délka platnosti voucheru

Získejte nové zákazníky a odměňte ty stávající slevovým voucherem! V čem jsme jiní? Výše slevy Flexibilní doba zobrazení Délka platnosti voucheru J s m e j e d i n ý s l e v o v ý s e r v e r B E Z P R O V I Z E s v o u c h e r y p r o u ž i v a t e l e Z D A R M A! Z í s k e j t e n o v é z á k a z n í kzy v! i d i t e l n t e s e n a i n t e r!

Více

NAŘÍZENÍ Č. 3/2006 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 4.7.2006

NAŘÍZENÍ Č. 3/2006 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 4.7.2006 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa chráněné krajinné oblasti Broumovsko Ledhujská 59, 549 54 Police nad Metují Tel.: 491 549 020-33 fax: 491 549 034 e-mail: broumov @schkocr.cz http://broumovsko.schkocr.cz

Více

Zápis z 18. zasedání Zastupitelstva obce Bělov, konaného dne 28. 12. 2012, od 17:00 hodin.

Zápis z 18. zasedání Zastupitelstva obce Bělov, konaného dne 28. 12. 2012, od 17:00 hodin. Zápis z 18. zasedání Zastupitelstva obce Bělov, konaného dne 28. 12. 2012, od 17:00 hodin. Přítomni: Jiří Přecechtěl, Josef Šťourač, Zdeňka Daňková, Jaroslava Večeřová, Milan Mazel, Radek Kašík, Bedřich

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to

Více

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY Zeměpis ročník TÉMA G5 Úvod do geografie Země jako vesmírné těleso Znázornění Země na mapách vymezí objekt studia geografie; rozdělí geografii jako vědu; zhodnotí význam geografie pro společnost; geografie

Více

Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání

Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání CO2 s cílem snížení negativních účinků

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Lesy České republiky, s. p. OBORA SEDLICE

Lesy České republiky, s. p. OBORA SEDLICE Lesy České republiky, s. p. OBORA SEDLICE LESNÍ SPRÁVA VODŇANY OBORA SEDLICE Lesy spravované Lesní správou Vodňany zaujímají katastrální výměru 182.561 ha v 382 katastrálních územích Jihočeského kraje

Více

SERVIS ŠITÝ NA MÍRU PRO VAŠE VOZIDLO

SERVIS ŠITÝ NA MÍRU PRO VAŠE VOZIDLO W W W. I V E C O. C O M SERVIS ŠITÝ NA MÍRU PRO VAŠE VOZIDLO www.facebook.com/iveco www.youtube.com/iveco www.twitter.com/iveco www.flickr.com/photos/ Nen í po chyb o to m, že tyto n ové ba lí čky EL E

Více

Metodický návod č. 3. Řádek číslo

Metodický návod č. 3. Řádek číslo Metodický návod č. 3 Standard sledovaných jevů pro územně analytické podklady (vyjma údajů o technické a dopravní infrastruktuře, které jsou obsaženy v metodických návodech č. 1 a 2): Zpodrobněná příloha

Více

k požadavkům normy ČSN EN ISO 9001:2001

k požadavkům normy ČSN EN ISO 9001:2001 Řízení lidských zdrojů s přihlédnutím k požadavkům normy ČSN EN ISO 9001:2001 PaedDr. Jaromír Vít, CSc. 1. Úvod Pro některé certifikované organizace, ale i pro ty, které se teprve připravují k certifikaci,

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD SUŠICE odbor životního prostředí nám. Svobody 138, 342 01 Sušice I telefon: 376 540 111, fax: 376 52 64 24 OPATŘENÍ OB E C N É POVAHY

MĚSTSKÝ ÚŘAD SUŠICE odbor životního prostředí nám. Svobody 138, 342 01 Sušice I telefon: 376 540 111, fax: 376 52 64 24 OPATŘENÍ OB E C N É POVAHY MĚSTSKÝ ÚŘAD SUŠICE odbor životního prostředí nám. Svobody 138, 342 01 Sušice I telefon: 376 540 111, fax: 376 52 64 24 Číslo jednací: 2764/13/ZPR/Kal V Sušici dne 20.11.2013 Spisová značka: 2724/13/ZPR/Kal

Více

Zlepšení kyslíkových poměrů ve vodním toku

Zlepšení kyslíkových poměrů ve vodním toku KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 31 NÁZEV OPATŘENÍ DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 Zlepšení kyslíkových poměrů ve vodním toku 1. POPIS PROBLÉMU Nedostatek kyslíku ve vodě je problémem na řadě úseků vodních

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Zadní Machová" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památka Zadní Machová (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb. Název chráněného území Zadní Machová Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Zadní Machová" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.) Předmět ochrany Střevíčník

Více

Těžební zbytky u LČR

Těžební zbytky u LČR Těžební zbytky u LČR Základní pojmy Těžební zbytky = dendromasa, zbývající na pracovišti po kácení stromů, odvětvování a po druhování surového dříví, tj. větve, vršky stromů, třísky, manipulační odřezky,

Více

Zápis č. 1/2015 z veřejného zasedání Zastupitelstva Města Stárkova konaného dne 25. 02. 2015 na sále radnice ve Stárkově.

Zápis č. 1/2015 z veřejného zasedání Zastupitelstva Města Stárkova konaného dne 25. 02. 2015 na sále radnice ve Stárkově. 1 strana z 5 stran zápisu ze zasedání ZM Stárkova konaného dne 25. 02. 2015 Zápis č. 1/2015 z veřejného zasedání Zastupitelstva Města Stárkova konaného dne 25. 02. 2015 na sále radnice ve Stárkově. Přítomní

Více

17/1992 Sb. ZÁKON ze dne 5. prosince 1991 o životním prostředí

17/1992 Sb. ZÁKON ze dne 5. prosince 1991 o životním prostředí 17/1992 Sb. ZÁKON ze dne 5. prosince 1991 o životním prostředí Změna: 123/1998 Sb. Změna: 100/2001 Sb. Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky, vycházejíc ze skutečnosti, že člověk

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002

Více

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Upravuje pravidla

Více

Všechno pod kontrolou

Všechno pod kontrolou Všechno pod kontrolou Sociální odpovědnost Stěžejními pilíři sociální udržitelnosti ve společnosti Vetropack jsou: dodržovaný kodex správy a řízení podniku (Corporate Governance), závazný, transparentní

Více

Tichá a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí, ABF, Praha 2004 Petržílek: Politika trvale udržitelného rozvoje, MŽP, Praha 2002

Tichá a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí, ABF, Praha 2004 Petržílek: Politika trvale udržitelného rozvoje, MŽP, Praha 2002 Metodické listy kombinovaného studia pro předmět Právo životního prostředí Metodický list číslo 1 Lektor: JUDr. Ing. Petr Petržílek, Ph.D. Literatura: Petržílek P.: Legislativa udržitelného rozvoje a nové

Více

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_008 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Vztahy mezi organismem a prostředím Vyučovací

Více

Ú č ší ž čá ů í í č í á á ší á š í ž š ž žá éž é á š ý ší ř ě čá š í ě í í á í š šíč á ř í é ý ž í í í á ž ří ě ž ýč ýč ě á ě ý á í íš ž ř í á ší á í ě é ů ě í ší é í í š šíí ě é ž Š í ý č ý ý ě é ří š

Více

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)!

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Krajina, příroda a její ochrana Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Co umožňuje chránit a jaký zákon? Ochrana přírody a krajiny ve smyslu zákona

Více

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR PŮDA A OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU V EKONOMICKÝCH SOUVISLOSTECH PŮDA JAKO VÝROBNÍ PROSTŘEDEK JEDINEČNÝ EKOSYSTÉM 13. dubna 2010, Praha ZEMĚDĚLSKÝ

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

JAKÁ JE BUDOUCNOST LESA NÍZKÉHO NA LESNÍ SPRÁVĚ ZNOJMO?

JAKÁ JE BUDOUCNOST LESA NÍZKÉHO NA LESNÍ SPRÁVĚ ZNOJMO? JAKÁ JE BUDOUCNOST LESA NÍZKÉHO NA LESNÍ SPRÁVĚ ZNOJMO? Ot. Březiny 682, 675 71 Náměšť nad Oslavou VOBORNÍK PŘEMYSL ABSTRAKT: Les nízký se u LČR,s.p. Lesní správě Znojmo vyskytuje na plochách okolo 2.500ha

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

Technická zpráva. 1. Identifikační údaje

Technická zpráva. 1. Identifikační údaje Technická zpráva 1. Identifikační údaje Stavba : Břeclav bez bariér I. etapa, bezpečnost v dopravě pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace SO 101 Místo stavby : Břeclav Katastrální území : Břeclav

Více

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin. Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3.

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin. Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3. Tento projekt je realizován v rámci Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3. 2012 Tento projekt je realizován v rámci

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 11. srpna 2009 Č.j. : 61970/ENV09 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování

Více

Ú vod... I 7. In te rd is c ip lin á rn í p řís tu p k p ro b le m a tic e u m ír á n í a s m r t i...19 T h a n a to lo g ie...19

Ú vod... I 7. In te rd is c ip lin á rn í p řís tu p k p ro b le m a tic e u m ír á n í a s m r t i...19 T h a n a to lo g ie...19 11 OBSAH Ú vod... I 7 In te rd is c ip lin á rn í p řís tu p k p ro b le m a tic e u m ír á n í a s m r t i...19 T h a n a to lo g ie...19 T h a n a to p s y c h o lo g ie...20 T hanatosociologie... 22

Více

Základní škola Moravský Beroun, okres Olomouc

Základní škola Moravský Beroun, okres Olomouc Charakteristika vyučovacího předmětu prvouka 2.období Prvouka ve 4.a 5.ročníku má časovou dotaci 3 hodiny týdně. Výuka je rozdělena do pěti oblastí : 1. Místo, kde žijeme 2. Lidé kolem nás 3. Lidé a čas

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA.

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. Průřezová témata vstupují do vzdělávání jako aktuální zajímavé odkazy k pochopení správnému vnímání různých procesů v současné společnosti. Mají především ovlivňovat postoje,

Více