Mûsíãník Odborového svazu UNIOS. UÏ zase zvoní rolniãky

Transkript

1 âíslo 10 ROâNÍK 13 UÏ zase zvoní rolniãky Je polovina adventu, za pár dní jsou tu nejkrásnûj í svát- V â Í S L E : Minimální mzda vzroste (str. 3) Seznamujeme se s novelou zákoníku práce (str. 4) Pravomoci odborov chorgánû v pracovnûprávníchvztazích(pfiíloha) Rekreace v roce 2003 (str. 7) Mûsíãník Odborového svazu UNIOS ky v roce. Pfiipomínají nám to pfiepychovû vyzdobené obchody plné drah ch dárkû a lákav ch dobrot. Ale málokde se najde domov, kter by uï nevonûl vánoãním cukrovím, na které si kaïdá Ïena (a jsou i takoví mu- Ïi!) pfiece jen najde chvilku. Domov. Slovo, které zní aï v ednû. Pro ty z nás, ktefií ho máme, ktefií se do nûj vracíme ke sv m blízk m, ke sv m kníïkám, dûti ke sv m hraãkám. A zdá se nám, Ïe je to samozfiejmé. Ale kolik lidí takové místo nemá! Ne pfiístfie í, ale domov. ZÛstaÀme jen v na í zemi. K tûm ne ÈastníkÛm pfiibylo je tû mnoho rodin, které pfii ly pfii srpnov ch povodních úplnû o v echno. Díky mnoha institucím, rûzn m akcím nezûstane nikdo z nich bez stfiechy nad hlavou. Ale tito lidé budou o leto ních Vánocích smutnû vzpomínat na to, co i oni vïdycky povaïovali za samozfiejmost. Na svûj domov. Budou rádi, Ïe aspoà zûstali pohromadû, Ïe Ïijí. VÏdyÈ jsou rodiny, kde nedávno nûkdo ode el a uï nikdy se nevrátí. Co kdybychom se rozhodli, Ïe urãitû nebudeme strádat, kdyï talífiek tûch domácích dobrot ozdoben snítkou jmelí pro tûstí nebo mal dárek zaneseme tûm ménû Èastn m? Dûti se jistû pfiidají a nûkterou ze sv ch hraãek a kníïek zabalí svému kamarádovi, kterému voda odnesla v echny jeho poklady. Budou to dárky, které udûlají velikou radost. Ale vûfime, Ïe obdarujeme pfiedev ím sami sebe. Za pár dní jsou Vánoce. ProÏijme je Èastnû v pohodû svého domova. PusÈme z hlavy v echny starosti a vaïme si tûch krásn ch chvil. A pfiejme si, aby ten dal í rok byl nejen u nás, ale na celém svûtû pokud moïno bez velk ch tragédií. AÈ uï koneãnû lidé dostanou rozum a uvûdomí si, Ïe jsou hodnoty, které Ïádná voda neodnese. 12. PROSINCE 2002 Lze zv it nájemné? Je právo na bydlení ohroïeno? Stejnû jako Ïádná ãinnost ve spoleãnosti se neobejde bez základního zázemí, tak i ãlen této spoleãnosti - ãlovûk - potfiebuje své vlastní zázemí - místo, kde je doma, kde má své nejbliï í. Doma jsme tam, kde bydlíme, tam, kde máme byt. Proto má byt a bydlení pro rozvoj lidstva tak v znamnou a nezastupitelnou hodnotu, kterou nelze pfienechat jen Ïivelnému pûsobení trhu. VÏdyÈ právo na bydlení patfií mezi pût základních sociálních práv ãlovûka zaruãen ch Listinou základních práv a svobod. Také si pfiipomeàme, Ïe vláda âr se v roce 1994 pfiipojila k Mezinárodnímu paktu o hospodáfisk ch, sociálních a kulturních právech a Ïe podepsala mimo jiné Deklaraci o lidsk ch sídlech v novém miléniu. Podpisem tûchto dokumentû se vláda âr zavázala k tomu, Ïe bude podporovat dostupnost bydlení pfiimûfieného standardu, zabrání nebo sníïí bezdomovectví s v hledem jeho postupné eliminace, zajistí náklady na bydlení únosné i pro ty, jejichï pfiíjmy jsou nízké. Dále se vláda na í republiky tûmito mezinárodními dokumenty zavázala k tomu, Ïe nebudou ohroïena práva dosavadních bydlících, kdy i star í osamûl ãlovûk najde dûstojn a pfiimûfien domov. UváÏíme-li, Ïe pfieváïná ãást obãanû âr Ïije v nájemních bytech, pak se nemûïeme divit tomu, jak rozruch kolem nájemného vyvolal nález Ústavního soudu o zru ení cenového v mûru Ministerstva financí âr ã. 01/2002. Na jedné stranû chápeme, Ïe dosavadní právní stav byl neudrïiteln, av ak na druhé stranû tímto zru ujícím nálezem ústavního soudu do lo k úplnému kolapsu vzájemn ch právních vztahû mezi nájemci a pronajímateli, k ohroïení práva na bydlení. Jak dál v tûchto vztazích? Jak odpovídat nájemcûm na dotazy typu: Pan domácí chce po nás od prosince 2002 smluvní nájemné, které je nûkolikanásobkem na eho nynûj ího regulovaného nájemného, co máme dûlat? Zru en cenov v mûr Ministerstva financí ã. 01/2002 a stejnû tak pfiedtím zru ená vyhl. ã. 176/1993 Sb. umoïàovaly jednostranné zv ení nájemného bez souhlasu nájemce. Takovéto ustanovení nyní v právních pfiedpisech chybí, a proto nájemné v souãasné dobû nelze jednostrannû zvy ovat. Nájemné je moïno zv it jedinû na základû dohody mezi nájemcem a pronajímatelem. Pokud k dohodû o nájemném nedojde, je nájemce povinen platit nájemné v nezmûnûné v i v souladu s poslední nájemní smlouvou (pfiedpisem nájemného). Tento právní názor vychází ze zvlá tních ustanovení o nájmu bytu obãanského zákoníku, ze znûní 696 odst. 1, kde se stanoví: ZpÛsob v poãtu nájemného, úhrady za plnûní poskytovaná s uïíváním bytu, zpûsob jejich placení, jakoï i pfiípady, ve kter ch je pronajímatel oprávnûn jednostrannû zv it nájemné, úhradu za plnûní poskytovaná s uïíváním bytu, a zmûnit dal í podmínky nájemní smlouvy, stanoví zvlá tní právní pfiedpis. (Pokraãování na str. 2) Vyjdeme do ulic? Po prvním jednání Snûmu âmkos konaném v Praze 3. prosince 2002, sdruïuje konfederace jiï 34 svazû. Snûm totiï rozhodl o pfiijetí Odborového svazu knihoven, Herecké asociace a Odborového svazu profesionálních zpûvákû do odborové centrály. Jinak se snûm zab val pfiedev ím kolektivním vyjednáváním, prioritami odborû v pfií tím roce a schodkem vefiejn ch financí. Zaãneme-li od posledního tématu, vyjádfiil snûm odhodlání uspofiádat velké demonstrace, pokud by snaha vlády vyfie it schodek velk ch rozpoãtû vedla k plo n m krtûm v sociální oblasti. Návrhy na razantní sníïení podpor v nezamûstnanosti, zmrazení dûchodû a nemocenské, by vedly k tomu, Ïe by odboráfii vy li do ulic. Je nutné, aby kroky k vyrovnání deficitu nebyly ãinûny pouze na stranû v dajû, nelze pfiistoupit na to, aby urãité skupiny lidí mûly neodûvodnitelné v hody, je tfieba skoncovat s fiktivními úpadky, omezit vyplácení ãern ch mezd, zavést registraãní pokladny a omezit bezhotovostní platby fiekl v této souvislosti pfiedseda âmkos M. tûch. Na snûmu z úst fiady pfiedsedû základních organizací zaznûlo, Ïe dojednávání kolektivních smluv bude pravdûpodobnû provázet vût í mnoïství lokálních konfliktû neï v minulosti. Velká ãást základních organizací a svazû má problémy s kolektivním vyjednáváním, protoïe nûktefií podnikatelé odmítají vyjednávat. Snûm v této souvislosti pfiijal usnesení, v nûmï vyjádfiil podporu ve ker m aktivitám odborov ch svazû a základních organizací, vãetnû akcí protestních, vedoucích k zaji tûní lep ího postavení a zaji tûní vy í Ïivotní úrovnû zamûstnancû reprezentovan ch odbory. (Pokraãování na str. 2)

2 Letadla nelétala Italská letecká spoleãnost Alitalia v pátek musela kvûli stávce zru it témûfi osm desítek letû, a to vãetnû 24 mezinárodních spojû. Stávku svolaly na podporu sv ch finanãních poïadavkû dvû odborové ústfiedny sdruïující piloty a pozemní personál. Zhruba dal ích 150 spojû bylo kvûli stávce znaãnû zpoïdûno. Stávky trvající pouze ãtyfii hodiny nepfiekroãily oãekávan rozsah. Napfiíklad provoz mezinárodního fiímského leti tû Fiumicino se podafiilo zajistit bez vût ích problémû. ( ) Francie ochromena Francie se pot kala s problémy v hromadné dopravû, které byly zpûsobeny protesty na obranu vefiejné sluïby. Stávka leteck ch dispeãerû znaãnû omezila spojení s Francií, potíïe se objevily i ve vefiejné dopravû ve vût ích mûstech. Provoz na silnicích byl v ak oproti pondûlku jiï takfika bez problémû, neboè fiidiãi kamionû blokovali dopravu jen sporadicky. Za obranu vefiejn ch sluïeb vy lo odpoledne po celé Francii demonstrovat na lidí. Nejvût í manifestace se uskuteãnila v PafiíÏi, kde podle organizátorû protestovalo proti zam len m reformám a rozpoãtov m zámûrûm pravicové vlády na lidí. Demonstraci svolaly odbory pracovníkû Ïeleznic, k nimï se pfiidali i dal í zamûstnanci sektoru vefiejn ch sluïeb. ( ) Americké pfiístavy otevfieny Odbory pfiístavních zamûstnancû na západním pobfieïí Spojen ch státû v sobotu dosáhly estileté dohody se zamûstnavateli. Obû strany tak ukonãily spor, kter vedl k desetidenní stávce v pfiístavech, pfies nûï jde více neï polovina amerického zahraniãního obchodu. Dohoda je pfiínosem pro obû strany. Zamûstnanci sdruïení v odborech (International Longshore and Warehouse Union) budou mít vy í mzdy a penze, asociace zamûstnancû (Pacific Maritime Association) dostala zelenou pro zavedení technologie, která u etfií pracovní sílu. ( ) Brit tí hasiãi ve stávce Brit tí hasiãi podruhé tento mûsíc vstoupili do stávky za zv ení platû. Pfií tích osm dní je bude opût zastupovat armáda, která ale nemá dostateãnû moderní vybavení. Náãelník generálního tábu tento t den vyslovil pochybnost, zda je s to nahradit hasiãe a souãasnû se pfiipravovat na válku v Iráku. Hasiãi pûvodnû poïadovali zv ení platû o 40 procent, ale nakonec dávali najevo, Ïe by se spokojili se 16 procenty. Ta jim nakonec jejich zamûstnavatelé - místní rady - nabídli. ProtoÏe v ak tyto peníze nemají, poïádali v noci vládu, aby poskytla finanãní záruky. Námûstek premiéra John Prescott v ak odmítl dát záruky na ãástku, jejiï v i mu zamûstnavatelé nebyli schopni vyãíslit. ( ) Restrukturalizace dolû? Levicová polská vláda premiéra Leszka Millera ve stfiedu pfies ostré protesty polsk ch horníkû schválila plán restrukturalizace dûlního prûmyslu, kter pfiedpokládá likvidaci dal- ích sedmi uheln ch dolû a propu tûní zamûstnancû. Hornické odbory jiï vládní krok oznaãily za vyhlá ení války a pfiedpovûdûly tvrdé hájení pracovních míst. ( ) Barikády zbofieny Po podpisu dohody s vedením dolû ukonãili ve stfiedu rumun tí horníci protestní akci, bûhem níï se na patnáct hodin zabarikádovali v uhelném dole na jihu Rumunska poblíï mûsta Horasti. Vzboufiení havífii dostali slib, Ïe nebudou po uzavfiení dolu plánovaném na pfií tí rok propu tûni z práce. ( ) 2 ODBOROVÉ AKTUALITY Lze zv it nájemné? Je právo na... Roz ífiení KSVS AÏ v závûru roku 2002 se podafiilo Odborovému svazu UNIOS dosáhnout roz ífiení kolektivní smlouvy vy ího stupnû uzavfiené mezi Odborov m svazem UNIOS a âeskou plynárenskou unií dne na období od do , ve znûní dodatku ã. 1 uzavfieného dne na dal í plynárenské podniky, a to na: Opravy plynárensk ch zafiízení, s.r.o., Praha a Plynoprojekt, a.s., Praha. Roz- ífiení vyhlásilo MPSV vyhlá kou ã. 485/2002 Sb., která nabyla úãinnosti 1. prosince Vyjdeme do ulic? (Dokonãení ze str. 1) Tímto zvlá tním právním pfiedpisem byl naposled právû zru en cenov v mûr MF ã. 01/2002. Obecné ustanovení o nájmu pak v 671 odst. 1 obãanského zákoníku fiíká: Nájemce je povinen platit nájemné podle smlouvy, jinak nájemné obvyklé v dobû uzavfiení smlouvy s pfiihlédnutím k hodnotû pronajaté vûci a zpûsobu jejího uïívání. Domníváme se proto, Ïe i soudy by nemohly vyhovût poïadavkûm majitelû - pronajímatelû bytû, jako napfi. nájemné obvyklé v kterémkoli jiném okamïiku neï v dobû uzavfiení smlouvy, nebo nájemné, které pronajímatel povaïuje za pfiimûfiené, nebo nájemné, které pronajímateli pfiiná í zisk, a dal í poïadavky, tak jak je majitelé formulují prostfiednictvím Obãanského sdruïení majitelû domû. Pokud tedy má nájemce uzavfienou nájemní smlouvu podle shora uvedeného zru eného cenového v mûru (dfiíve podle vyhl. ã. 176/1993 Sb.), Ïádné jiné nájemné není povinen platit. Je tfieba upozornit i na to, Ïe zru ení cenového v mûru MF ã. 01/2002 má i dal í závaïné dûsledky, a to pokud jde o sluïby poskytované s bydlením. Zru ením cenového v mûru pfiestává platit napfi. rozdûlení bytû do kategorií, v e platby za zafiizovací pfiedmûty v bytû, v ãet sluïeb, které musí zaji Èovat pronajímatel, zpûsob stanovení záloh za tyto sluïby, zpûsob jejich placení a vyúãtování a fiada dal ích práv a povinností jak na stranû nájemce, tak na stranû pronajímatele. Pfiípadné spory o naplnûní tûchto vzájemn ch vztahû nájemcû a pronajímatelû, nikoli spory o nájemné, mohou b t pfiedmûtem rozhodování obecn ch soudû a tyto soudy nepfiimûfienû zatûïovat. Rada pro nájemce zní: Dávejte si pozor na to, co panu domácímu podepisujete - u v e nájemného to platí dvojnásob. Nepodepisujte zv ení nájemného. Nájemné v ak rozhodnû plaète fiádnû a vãas, a to ve stejné v i jako doposud. Teprve pfiípadn nov zvlá tní právní pfiedpis - zákon o nájemném stanoví pravidla pro urãení v e nájemného. Nebudete-li si vûdût rady s tím, jak fie it problémy spojené s bydlením, obraète se na odborné poradce SdruÏení nájemníkû âr nebo na ná odborov svaz. Pfiipomínáme jen, Ïe ná odborov svaz pfiispívá na ãinnost SdruÏení nájemníkû âr a úzce se SdruÏením nájemníkû spolupracuje. RovnûÏ právní rozbor v tomto ãlánku uveden koresponduje se stanoviskem SdruÏení nájemníkû âr. SdruÏení nájemníkû âr zfiídilo pro své ãleny, tedy i ãleny na eho odborového svazu, tzv. Ïlutou linku , která je v provozu za dotovanou cenu jen 6 Kã/min., a to v pondûlí aï ãtvrtek: 9:00-14:00 hod., v pátek: 9:00-12:00 hod. Nezb vá neï doufat, Ïe vût ina nájemcû a pronajímatelû se i v tomto období, kdy chybí zvlá tní právní pfiedpis o nájemném, bude chovat slu nû a rozumnû. JUDr. Jitka Kocianová Ze zasedání pfiedsednictva Dvoudenní zasedání Pfiedsednictva Odborového svazu UNIOS konaného ve dnech 26. a 27. listopadu 2002 v âeském ternberku bylo vûnováno hospodafiení a finanãním investicím svazu. âlenové byli informováni o postupu kolektivního vyjednávání s âeskou plynárenskou unií. Byla vyhodnocena svazová rekreace a schváleny ceny svazové rekreace na pfií - tí rok. V rámci aktuálních informací byli ãlenové seznámeni se situací v ROMO, a. s., Fulnek, ve Slovenském odborovém svazu sluïeb, s jednáním v SâMBD a ve FEZKO Strakonice. (Dokonãení ze str. 1) Za hlavní priority odborû, v pfií tím roce, snûm poïaduje mj. usilovat o rûst mezd minimálnû o dvû procenta nad inflaci v podnikatelském sektoru a pfiechod na 16-ti tfiídní systém v ROPO, prosadit pfiijetí zákona v BOZP v pfiijatelném znûní, aktivnû ovlivnit reformu dûchodového systému a ustavení regionálních tripartit. V závûreãném usnesení snûm uloïil vedení âmkos prosadit v pfiedsednictvu RHSD zafiazení anal zy dokonãení negociaãních jednání s EU vãetnû návrhû na fie ení problémû spojen ch se vstupem âr do EU a to i s pfiihlédnutím ke studii RASES sociální a ekonomické souvislosti integrace âr do EU na program nejbliï ího zasedání RHSD. Snûm podûkoval odborov m svazûm, základním organizacím, ale i zahraniãním centrálám za pomoc, kterou organizovali a poskytli sv m ãlenûm v souvislosti s fie ením následkû niãiv ch povodní v srpnu V em záchranáfiûm, hasiãûm, zdravotníkûm, policistûm, vojákûm, obãansk m dobrovolníkûm, samosprávám i státní exekutivû v ãele s vládou, patfií dík za dobfie odvedenou práci pfii zvládání niãivé srpnové Ïivelné katastrofy. Svazové sportovní hry 2002 skonãily Posledním sportovním podnikem v leto ním roce pofiádan m na ím svazem byl turnaj v ipkách. Vynikající podmínky pro tento sport jsme stejnû jako loni na li na Vysoãinû v ARZ na Vr ovû. Úãastníci soutûïe se na Vr ov sjíïdûli bûhem sobotního dopoledne. Nakonec jich dorazilo 76, coï ãítalo 19 ãtyfiãlenn ch druïstev. Oproti loàsku se hrálo letos jin m, dle na eho soudu spravedlivûj ím, systémem. Házelo se tfii krát sedm hodû a v echna druïstva se vystfiídala na v ech ãtyfiech terãích. Hrála se hra, tzv. High score, o nejvy í poãet dosaïen ch bodû. V kony nûkter ch hráãû byly skuteãnû excelentní. DÛkazem je v sledné ãíslo dosaïené celkov m vítûzem Martinem Koreãkem z SBD Pardubice, kter dokázal naházet 1700 bodû! Druh muï v pofiadí, Zdenûk Moravec z MO Praha 4 A, dosáhl 1637 bodû a tfietí, Radek Papadopulos, také z druïstva SBD Pardubice, 1628 bodû. Ani Ïeny nezûstaly za v kony muïû pozadu. Vítûzka Ester Hlavaãková z MO Praha 4 C naházela 1356, druhá v pofiadí Petra Pechová z MO Praha 4 B 1308 a tfietí Pavlína Hrdá ze ARZ Vr ov A 1299 bodû. Nicménû obrovskou snahu a soustfiedûní bylo znát v oãích v ech soutûïících, i tûch, jejichï ipky konãily ve stûnû ãi pod stoly. A abychom nezûstali nic dluïni, je tû koneãné pofiadí druïstev: 1. SBD DruÏba Pardubice 5883 bodû, 2. MO Praha 4 A 5688 bodû a 3. Romotop Suchdol 5430 bodû. Tímto turnajem skonãily leto ní svazové sportovní hry. Ale uï nyní se pro vás chystají dal í na pfií tí rok. Budou opût kuïelky, nohejbal (moïná doplnûn volejbalem a stolním tenisem), turistika a ipky. Pfiejeme vám krásn zbytek roku a v tom novém se na vás tû íme na vidûnou u sportu a dobré zábavy! Sportovní komise

3 PRO REGIONY A ZÁKLADNÍ ORGANIZACE Kolektivní smlouva vy ího stupnû bytov ch druïstev Pfiedstavujeme vám... Správu sportovních zafiízení mûsta Hradec Králové Hlavní ãinností je provozování sportovních zafiízení a zafiízení slouïících k rekondici, pofiádání kulturních, spoleãensk ch, sportovních a v stavních akcí, oprava a údrïba nemovitého a movitého majetku mûsta Hradec Králové vãetnû strojních zafiízení. Tuto hlavní ãinnost doplàuje hospodáfiská ãinnost, tj. krátkodob pronájem nebytov ch prostor, sportovi È a reklamních ploch, hostinská ãinnost, Poãátkem leto ního roku jsme vás informovali o situaci a moïnostech jednání o uzavfiení kolektivní smlouvy vy ího stupnû pro bytová druïstva. V sledkem spoleãné práce Odborového svazu UNIOS a Svazu ãesk ch a moravsk ch bytov ch druïstev (SâMBD) byl návrh kolektivní smlouvy vy ího stupnû pro rok 2002, kter mohl poslouïit odborov m organizacím bytov ch druïstev jako vzorová kolektivní smlouva pro uzavfiení kolektivních smluv na úrovni jednotliv ch druïstev. Podle na ich informací z odborov ch organizací a rovnûï podle informací SâMBD byl ná postup pfiínosem pro práci v bytov ch druïstvech v uvedené oblasti. V chozí situace pro sjednání návrhu kolektivní smlouvy vy ího stupnû se v prûbûhu leto ního roku nezmûnila. SâMBD nadále nemá statut zamûstnavatelského svazu. Sjednávat kolektivní smlouvy mohou partnefii na podnikové úrovni, tedy vedení druïstva a zástupci odborû. Ov em vzhledem k tomu, Ïe se pfiipravují zmûny v zákonn ch úpravách dot kající se bytov ch druïstev, OS UNIOS vûfií, Ïe tyto úpravy v budoucnu pfiinesou moïnost sjednávat kolektivní smlouvu vy ího stupnû i pro bytová druïstva. Proto pokraãujeme ve spolupráci a pro rok 2003 jsme se zástupci SâMBD opût pfiipravili návrh kolektivní smlouvy vy ího stupnû, kter mûïe prozatím slouïit jako podklad pro vyjednávání v jednotliv ch druïstvech. Tento návrh zvefiejníme v na em lednovém vydání Servisu (tj. ãíslo 1/2003) a SâMBD jej ve stejném termínu zvefiejní ve Zpravodaji SâMBD. Odborov m organizacím mohou poskytnout kolektivní smlouvu zamûstnanci regionálních pracovi È svazu. Ing. Anna Kodlová Termín kolení se blíïí Jak jsme vás jiï v minulém ãísle mûsíãníku Servis upozornili, probûhne od 4. do 6. února 2003 v hotelu Ol anka dal í semináfi urãen pro funkcionáfie základní a místních organizací na téma Odbory a oblast bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci. Je to odborn semináfi, kter je povinen zajistit pro pfiíslu n odborov orgán v souladu s ustanovením 136a odst. 5 ZP zamûstnavatel. Ten zároveà hradí i náklady spojené s tímto kolením, vãetnû uvolnûní funkcionáfiû. JelikoÏ se v uplynul ch letech tohoto semináfie vzhledem k jeho dostupnosti zúãastnili zejména zástupci ZO/MO regionu V chodní âechy a JiÏní Morava a ve snaze co nejvíce umoïnit v em na im funkcionáfiûm úãast na tomto kolení, bylo v na em odborovém svazu v souladu s plánem v chovn ch a vzdûlávacích akcí dohodnuto, Ïe vedle stále probíhajících semináfiû ve kolicím stfiedisku Vr ov probûhnou v roce 2003 dal í dva semináfie v urãeném regionu. Pfií tí rok to bude v termínu od do v Praze a v termínu od do na Severní Moravû (bliï í údaje o semináfii na Severní Moravû budou zvefiejnûny v ãasopise Servis v lednovém nebo únorovém ãísle). Vzhledem k dûleïitosti tohoto kolení a na základû v e uvedené povinnosti zamûstnavatele, která bude sledována i pfiíslu n mi orgány státního odborného dozoru, vás Ïádáme o urychlené zaslání závazné pfiihlá ky, kterou jsme zvefiejnili v listopadovém ãísle na eho ãasopisu. Na základû uvedené pfiihlá ky vám za leme jiï konkrétní pokyny o ãasovém a tematickém rozvrhu. Tû íme se na va i úãast. poskytování ubytovacích sluïeb apod. Správa sportovních zafiízení zaji Èuje i vybrané investiãní akce. V souãasné dobû spravuje a provozuje na základû smlouvy s mûstem Hradec Králové napfiíklad zimní a letní stadion, plaveck areál, hotel Stadion aj. Zvlá È zajímavé jsou mûstské láznû, které s plaveck m bazénem tvofií plaveck areál. VyuÏívají ho hojnû nejen obãané Hradce Králové, ale i jeho náv tûvníci. Sídlí tu plavecká kola, plavecké kluby a oddíl vodního póla. Neobvyklé, ale pfiíjemné je spojení bazénové ãásti s restaurací. Velmi dobré sluïby poskytuje sv m hostûm hotel Stadion, kter se nachází poblíï historického centra. Ve Správû sportovních zafiízení mûsta Hradec Králové pracuje 104 zamûstnancû. PÛsobí tu i silná odborová organizace, která má 61 ãlenû. Minimální mzda vzroste Vláda âr na svém jednání dne schválila novelu nafiízení vlády ã. 303/1995 Sb., o minimální mzdû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Na základû vládního rozhodnutí se od 1. ledna 2003 zv í minimální mzda ze souãasné v e 5700 Kã mûsíãnû na 6200 Kã mûsíãnû. Minimální mzda za kaïdou odpracovanou hodinu se zv í ze 33,90 Kã na 36,90 Kã. Tato v e minimální mzdy platí pro stanovenou t denní pracovní dobu 40 hodin. Pfii krat í t denní pracovní dobû je zapotfiebí hodinovou minimální mzdu pfiepoãítat (napfi. u pracovní doby 37,5 hod. t dnû je minimální mzda 39,60 Kã). Minimální mzda tímto zv ením dosáhne v âeské republice zhruba ãtyfiiceti procent prûmûrné mzdy, statistikou je uvádûna její v - e Kã za tfietí ãtvrtletí roku Pomûr mezi Ïivotním minimem jednotlivce a minimální mzdou se zv í ze souãasn ch 115 procent na 124 procent ve prospûch minimální mzdy. Vzrostou i minimální mzdové tarify Vláda souãasnû rozhodla o zmûnû nafiízení vlády ã. 333/1993 Sb., o stanovení minimálních mzdov ch tarifû a mzdového zv hodnûní za práci ve ztíïeném a zdraví kodlivém pracovním prostfiedí a za práci v noci, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Od 1. ledna 2003 ãiní v e minimálních mzdov ch tarifû pfii stanovené t denní pracovní dobû 40 hodin: Tarifní Kã za Kã za stupeà hod. mûsíc 1 36, ,- 2 38, ,- 3 40, ,- 4 42, ,- 5 45, ,- 6 48, ,- 7 52, ,- 8 56, ,- 9 61, , , , , , , ,- Vládní nafiízení opût nemûní v i zv hodnûní za práci ve ztíïeném a zdraví kodlivém pracovním prostfiedí, v platnosti zûstává ãástka 5,40 Kã/hod. âástka mzdového pfiíplatku za práci v noci zûstává rovnûï v nezmûnûné v i, tj. 5,40 Kã/hod. Minimální mzdové tarify mají svûj v znam pfiedev ím u zamûstnavatelû, u nichï není mzda sjednána kolektivní smlouvou. V takovém pfiípadû nesmí b t mzda niï í neï pfiíslu n minimální mzdov tarif. Do mzdy se pro tyto úãely nezahrnuje mzda za práci pfiesãas, pfiíplatek za práci ve svátek, mzdové zv hodnûní za práci ve ztíïeném a zdraví kodlivém pracovním prostfiedí a za práci v noci. Pfiíklady zafiazení prací podle míry sloïitosti, odpovûdnosti a namáhavosti práce jsou uvedeny v pfiíloze ã. 1 nafiízení vlády. Napfiíklad iãka, která provádí montáï rukávû do odûvû, je zafiazena do 5. tarifní tfiídy a její minimální tarif od 1. ledna 2003 ãiní 7600 Kã. Ing. Anna Kodlová 3

4 CO VÁS ZAJÍMÁ Seznamujeme se s novelou zákoníku práce Práva a povinnosti zamûstnancû Poslední oblastí, kterou bych rád v rámci na- eho pravidelného seriálu na téma novely zákoníku práce zdûraznil, je oblast práv a povinností zamûstnancû zakotvená v ustanovení 135 ZP. Oproti nûkdej ímu znûní zákoníku práce pfied i zde do lo k nûkter m podstatn m ãi kosmetick m zmûnám a úpravám. Jednotlivé povinnosti byly formulaãnû upfiesnûny a pfiíkladn v ãet povinností zamûstnance je obsáhlej í, pfiesnûj í a lépe uspofiádán. Které zmûny tedy pfiinesla novela zákoníku práce? Novû je v uvedeném ustanovení zmínûno právo zamûstnancû a zároveà povinnost podílet se na vytváfiení zdravého a bezpeãného pracovního prostfiedí, a to zejména uplatàováním stanoven ch a zamûstnavatelem pfiijat ch opatfiení a svou úãastí na fie ení otázek BOZP - viz dûleïité ustanovení 136a ZP. Zamûstnanec je dále povinen: a) úãastnit se kolení zaji Èovan ch zamûstnavatelem v zájmu BOZP a podrobit se ovûfiení jejichznalostí, b) podrobit se lékafisk m prohlídkám, oãkování, vy etfiení a diagnostick m zkou kám stanoven m zvlá tními právními pfiedpisy - napfi. vyhl. MZ ã. 439/2000 Sb., zákonem ã. 361/2000 Sb., smûrnicí MZ ã. 49/1976 Vûstníku MZ, v platném znûní, apod., c) dodrïovat právní a ostatní pfiedpisy a pokyny zamûstnavatele k zaji tûní BOZP, s nimiï byl fiádnû seznámen, a fiídit se zásadami bezpeãného chování na pracovi ti a informacemi zamûstnavatele, d) dodrïovat pfii práci stanovené pracovní 4 postupy, pouïívat stanovené pracovní prostfiedky, dopravní prostfiedky, OOPP a ochranná zafiízení a svévolnû je nemûnit a nevyfiazovat z provozu, e) nepoïívat alkoholické nápoje a nezneu- Ïívat jiné návykové látky na pracovi tích zamûstnavatele a v pracovní dobû i mimo tato pracovi tû, nevstupovat pod jejich vlivem na pracovi tû zamûstnavatele a nekoufiit na pracovi tích, kde pracují také nekufiáci. Zákaz poïívání alkoholick ch nápojû se nevztahuje na zamûstnance v hork ch provozech, pokud poïívají pivo se sníïen m obsahem alkoholu (do 1,2 objemového procenta alkoholu - viz vyhl. MZe ã. 335/1997 Sb., v platném znûní), a na zamûstnance, u nichï poïívání tûchto nápojû je souãástí plnûní pracovníchúkolû nebo je s plnûním tûchto úkolû obvykle spojeno, f) oznamovat svému nadfiízenému nedostatky a závady na pracovi ti, které by mohly ohrozit BOZP, a podle sv ch moïností se úãastnit na jejich odstraàování; bezodkladnû oznamovat svému nadfiízenému svûj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiné osoby, jehoï byl svûdkem, a spolupracovat pfii vy- etfiování jeho pfiíãin, g) podrobit se pokynu pfiíslu ného vedoucího zamûstnance stanoveného v pracovním fiádu (viz 82 ZP) zji tûní, zda není pod vlivem alkoholu nebo jin ch návykov chlátek. Toto je tedy základní v ãet povinností zamûstnance, kter se téï pfiimûfienû vztahuje i na jiné osoby, které se s vûdomím zamûstnavatele zdrïují na jeho pracovi tích. Robert Kfiepinsk Nad zmûnami stanov (Pokraãování z minulého ãísla) Základní organizaci doruãují toto své rozhodnutí zamûstnanci odborného aparátu, kter pûsobí na pfiíslu ném kontaktním místû svazu. Závodní v bor nebo závodní dûvûrník oznámí ve smyslu ãlánku 2 odst. 2 shora cit. Zásad nejménû jeden mûsíc pfiedem odbornému aparátu svazu pûsobícímu v jeho sídle ãi na jeho územnû pfiíslu ném kontaktním místû termín konání ãlenské schûze základní organizace, na které bude rozhodováno o ukonãení ãinnosti, vãetnû uveden ch souvisejících rozhodnutí. Rozhodnutím o ukonãení ãinnosti a likvidaci vstupuje takováto základní organizace do likvidace. Pfii vypofiádání majetku je nutno si uvûdomit, Ïe podle stanov i obecnû závazn ch právních pfiedpisû základní organizace jako samostatná právnická osoba hospodafií se sv m majetkem naprosto samostatnû s v luãnou vlastní odpovûdností za toto hospodafiení. Odborov svaz neodpovídá za závazky základní organizace a ta obdobnû neodpovídá za závazky svazu. Jak jiï bylo uvedeno, vstup základní organizace do likvidace se vyznaãuje v evidenci základních organizací vedené svazem. OkamÏikem vyznaãení vstupu do likvidace v uvedené evidenci pfiechází pûsobnost statutárního orgánu základní organizace v rozsahu stanoveném v ust. 72 odst. 1 zákona ã. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, na urãeného likvidátora základní organizace. Tento likvidátor je tedy orgánem základní organizace a za v kon své pûsobnosti odpovídá t mï zpûsobem jako ãlenové statutárního orgánu, tj. závodního v boru. Z hlediska vnitrosvazov ch pfiedpisû je problematika likvidace upravena citovan mi Zásadami ã. 16/1998, v platném znûní. Pfii samotné likvidaci pak likvidátor základní organizace postupuje dle ustanovení 72 a násl. obchodního zákoníku s tím, Ïe cit. Zásady v ãlánku 10 odst. 3 vyïadují ke v em právním úkonûm ãinûn m v rámci likvidace písemnou formu. V zájmu ulehãení ãinnosti likvidátorû na ich základních organizací byl v rámci svazu vytvofien vzor likvidaãního protokolu ( Protokol o ukonãení ãinnosti, likvidaci a zániku základní/místní organizace Odborového svazu UNIOS ), kter je v pfiípadû potfieby moïno získat na pfiíslu ném kontaktním místû odborového svazu. Postup likvidátora schvaluje a odmûnu urãuje podle cit. Zásad pfiedsednictvo odborového svazu. Existuje-li po provedené likvidaci likvidaãní zûstatek, pak jej likvidátor rozdûlí mezi ãleny likvidované základní organizace pomûrn m zpûsobem ke stavu ãlenské základny v den poslední usná eníschopné ãlenské schûze, pokud svûj navrïen podíl neodmítnou. Ve - keré právní kroky pfii nakládání s majetkem základní organizace ve smyslu vlastních zásad hospodafiení, vãetnû majetkov ch pfievodû na tfietí osoby, mûïe základní organizace ãinit pouze do pfiijetí rozhodnutí ãlenské schûze o ukonãení své ãinnosti a likvidaci. Od takovéhoto okamïiku lze ãinit pouze úkony smûfiující k likvidaci základní organizace, a to pouze urãen m likvidátorem. (Pokraãování v pfií tím ãísle) JUDr. Karel Horn ODPOVÍ DÁME DOTAZ: Obracím se na vás s tímto problémem. MÛÏe zamûstnavatel u zamûstnancû s rovnomûrnû rozvrïenou pracovní dobou stanovit zaãátek pracovního t dne napfiíklad na stfiedu, tj. pracovní t den by byl od stfiedy do úter, s tím, Ïe nepfietrïit odpoãinek v t dnu by nebyl v sobotu a v nedûli, ale v pondûlí a úter? Dosud pracujeme od pondûlí do pátku. S. K., Ostravsko ODPOVùë: Podle 92 odst. 2 zák. práce je zamûstnavatel povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby, pokud to umoïàuje jeho provoz, nepfietrïit odpoãinek v t dnu byl v em zamûstnancûm stanoven na stejn den a tak, aby do nûho spadala nedûle. Vzhledem k tomu, Ïe dosud pracujete od pondûlí do pátku, podle na eho názoru provoz va eho zamûstnavatele umoïàuje, aby nepfietrïit odpoãinek byl stanoven na stejné dny, tj. na sobotu a nedûli. Stanovení nepfietrïitého odpoãinku na pondûlí a úter by bylo v rozporu s 92 odst. 2 zák. práce. Z ustanovení 92 odst. 2 zák. práce vypl vá, Ïe to je moïné pouze ve v jimeãn ch pfiípadech, kde to neumoïàuje provoz zamûstnavatele, napfiíklad v nepfietrïit ch provozech. (Zr) DOTAZ: Lze uzavfiít zku ební dobu i pfii prodlouïení pracovního pomûru na dobu urãitou? Zamûstnavatel mû nutí, abychpodepsal dodatek k pracovní smlouvû, kde bude jednak prodlouïení délky trvání pracovního pomûru a jednak nová zku ební doba v trvání tfií mûsícû. S. C., Brnûnsko ODPOVùë: Zku ební dobu lze platnû sjednat pouze pfii vzniku pracovního pomûru, a nikoliv pfii jeho zmûnû. JestliÏe podepí ete v e uvedenou dohodu o zmûnû pracovního pomûru, platné bude ujednání o prodlouïení délky trvání pracovního pomûru. Ov em ujednání o zku ební dobû bude neplatné. (Zr) DOTAZ: Zamûstnavatel mi odmítá vydat zápoãtov list s tím, Ïe mi ho vydá, aï mu uhradím kodu, kterou jsem mu podle jeho názoru zpûsobil. Má na to právo? A. G., PlzeÀsko ODPOVùë: Postup zamûstnavatele je nezákonn. Podle 60 odst. 2 zákoníku práce je zamûstnavatel povinen vám vydat potvrzení o zamûstnání, tzv. zápoãtov list. Jeho vydání nemûïe podmiàovat napfiíklad tím, Ïe mu nejprve musíte uhradit kodu nebo vrátit pfiedmût, kter vám svûfiil k v konu povolání, napfiíklad mobilní telefon. JestliÏe vám odmítá potvrzení o zamûstnání vydat, doporuãujeme vám poïádat o pomoc závodní v bor odborové organizace, pokud jeho pomoc nebude úãinná, máte moïnost se obrátit na soud a zde po nûm vydání zápoãtového listu poïadovat. Tím, Ïe vám zamûstnavatel odmítá vydat potvrzení o zamûstnání, vám mûïe zpûsobit kodu, která mûïe spoãívat v tom, Ïe s vámi jin zamûstnavatel z tohoto dûvodu, tj. Ïe nemáte zápoãtov list, neuzavfie pracovní pomûr. koda bude v tomto pfiípadû pfiedstavovat tzv. u l v dûlek. V tomto smyslu rozhodují i soudy. (Zr)

5 varianta II Závodní v bor neudûluje pfiedchozí souhlas k vydání pracovního fiádu (název zamûstnavatele) ze dne... OdÛvodnûní: (Pokud závodní v bor souhlas neudûlí, bude vhodné sdûlit, se kter mi ustanoveními pracovního fiádu nesouhlasí a z jak ch dûvodû.) c) 40 odst. 5 nafi. vlády ã. 108/1994 Sb. varianta I Závodní v bor souhlasí s rozhodnutím zamûstnavatele, aby nepfiítomnost pana Jana Nováka v práci ve dnech... byla posouzena jako neomluvené zame kání práce. nebo Závodní v bor souhlasí s rozhodnutím zamûstnavatele, Ïe nepfiítomnost pana Jana Nováka v práci ve dnech... je neomluvené zame kání práce. varianta II Závodní v bor nesouhlasí s rozhodnutím zamûstnavatele, aby nepfiítomnost pana Jana Nováka v práci ve dnech... byla posouzena jako neomluvené zame kání práce. OdÛvodnûní: (Pokud závodní v bor souhlas neudûlí, bude vhodné sdûlit jeho dûvody.) D. Usnesení závodního v boru v pfiípadû uzavírání - schvalování kolektivní smlouvy Urãitû lze souhlasit s tím, Ïe se jedná o nejv znamnûj í oprávnûní odborov ch orgánû a organizací, a proto je tfieba mu vûnovat zv enou pozornost. Mimo jiné také z toho dûvodu, Ïe kolektivní smlouva nad rámec zákona zakládá pracovnûprávní nároky. Uzavírání kolektivní smlouvy je nutné rozdûlit do dvou fází: na fázi schválení a na fázi podpisu kolektivní smlouvy oprávnûn mi osobami. Proces uzavfiení kolektivní smlouvy je dovr en aï jejím podpisem oprávnûn mi osobami zamûstnavatele a odborové organizace. Vzory usnesení: varianta I Závodní v bor schvaluje kolektivní smlouvu (název zamûstnavatele) na rok Podpisem kolektivní smlouvy povûfiuje pana (jméno, pfiíjmení), pfiedsedu závodního v boru, a paní (jméno, pfiíjmení), ãlenku závodního v boru. (Jak je v e uvedeno, v nûkter ch pfiípadech stanovy vyïadují podpisy dvou ãlenû závodního v boru.) varianta II Závodní v bor schvaluje kolektivní smlouvu (název zamûstnavatele) na rok pracovní verzi ã. 3. (JestliÏe bylo jednáno o více návrzích - verzích kolektivní smlouvy, bude vhodné v usnesení uvést, kterou verzi odborov orgán schvaluje.) Podpisem kolektivní smlouvy povûfiuje pana (jméno, pfiíjmení), pfiedsedu závodního v boru, a paní (jméno, pfiíjmení), ãlenku závodního v boru. Pfii této pfiíleïitosti v úplném závûru povaïuji za vhodné a úãelné upozornit odborové orgány a organizace, aby problematiku t kající se jednání jménem odborov ch organizací, zejména uzavírání rûzn ch smluv, nepodceàovaly. Její podcenûní mûïe základním organizacím zpûsobit váïné problémy a nûkdy i kodu. V nûkter ch pfiípadech se mûïe jednat o kodu takového rozsahu, která mûïe váïnû ohrozit existenci odborové organizace. Názornû to lze vysvûtlit na pfiípadu jistého podnikatele, kter v roce 1998 na celém území âr uzavfiel s desítkami základních odborov ch organizací dohody o zaji tûní kulturních pofiadû. Domnívám se, Ïe o tomto pfiípadu jiï informovaly Sondy. V nûkter ch pfiípadech tyto smlouvy - dohody o zaji tûní kulturních pofiadû za závodní v bor podepsala hospodáfika nebo jin ãlen odborového orgánu, aniï by tuto dohodu projednal a schválil závodní v bor. Zejména na základû tohoto pochybení jiï po nûkolik rokû po celé âr probíhá fiada soudních jednání, ve kter ch pan podnikatel poïaduje smluvní pokutu za opoïdûné zaplacení faktury. V fiadû pfiípadû v ak poïaduje úhradu celé ãástky uvedené v dohodû s tím, Ïe v nûkter ch pfiípadech tato ãástka ãiní i Kã. Jedná se o pfiípady, kdy odborová organizace odmítla tuto ãástku uhradit s tím, Ïe Ïádnou dohodu s ním nepodepsala. V sledek tûchto sporû tedy závisí na posouzení otázky, zda odborov orgán tuto dohodu uzavfiel, zda odborov funkcionáfi, kter dohodu podepsal, k tomu byl oprávnûn, a pokud pfiekroãil své oprávnûní, zda druh úãastník, tj. pan podnikatel, o tom mohl nebo nemohl vûdût. Pokud by soud dospûl k názoru, Ïe se jednalo o takové pfiekroãení, o kterém nemohl pan podnikatel vûdût, odborovou organizaci by tato dohoda zavazovala a musela by mu poïadovanou ãástku vãetnû smluvní pokuty a úrokû z prodlení zaplatit. (Podle názoru jednoho krajského soudu o tom vûdût nemohl.) Na základû v e uvedeného doporuãuji v em odborov m orgánûm a organizacím vytvofiit takov mechanismus - pravidla pro uzavírání zejména rûzn ch smluv, aby se tyto pfiípady jiï nemohly opakovat. JUDr. Jaromír Zrutsk SERVIS RADÍ POMÁHÁ INFORMUJE Pravomoci odborov ch orgánû v pracovnûprávních vztazích vzory usnesení pfiíslu ného odborového orgánu O pravomocích odborov ch orgánû a organizací v pracovnûprávních vztazích jiï byla vydána celá fiada publikací a byla napsána celá fiada ãlánkû. Cílem tohoto ãlánku není vysvûtlovat jednotlivé pravomoci odborov ch orgánû, ale pfiedev ím odborové funkcionáfie na eho odborového svazu seznámit s tím, jak by mûlo znít usnesení pfiíslu - ného odborového orgánu zejména v tom pfiípadû, kdy jeho rozhodnutí má v znam z právního hlediska, napfiíklad pfiíslu n odborov orgán schvaluje kolektivní smlouvu, udûluje pfiedchozí souhlas k vydání pracovního fiádu. Nejprve je tfieba si vysvûtlit pojem pfiíslu n odborov orgán. Tento pojem je vysvûtlen v 272 odst. 4 zák. práce. Podle tohoto ustanovení pfiíslu n m odborov m orgánem v pracovnûprávních vztazích je odborov orgán, kter je oprávnûn vystupovat v pracovnûprávních vztazích jménem pfiíslu né odborové organizace. Kter odborov orgán je pfiíslu n m odborov m orgánem, upravují stanovy nebo jiné dokumenty pfiíslu né odborové organizace. V na em odborovém svazu je pfiíslu n odborov orgán základních (místních) organizací stanoven v ãl. 43 aï 45 stanov. Vzhledem k tomu, Ïe ve vût inû pfiípadû je pfiíslu n m odborov m orgánem závodní v bor, ve v ech pfiíkladech uvedeme jako pfiíslu n odborov orgán závodní v bor. Pfiíklady jednotliv ch usnesení Úvod Zfiejmû je zcela nadbyteãné uvádût, Ïe v úvodu usnesení je tfieba uvést pfiesn název odborového orgánu, napfiíklad: Usnesení z jednání závodního v boru Základní organizace Odborového svazu UNIOS (název ZO, adresa) ze dne... Dále jiï není nutné uvádût cel název pfiíslu ného odborového orgánu. A. Usnesení závodního v boru v pfiípadû povinnosti zamûstnavatele o urãit ch skuteãnostech, rozhodnutích nebo opatfieních závodní v bor informovat Právem odborového orgánu na informaci se rozumí povinnost zamûstnavatele o urãit ch skuteãnostech, rozhodnutích nebo opatfieních závodní v bor informovat. Informace mûïe b t písemná nebo ústní. Na rozdíl od práva na projednání se zde nevyïaduje osobní projednání se závodním v borem. Vzhledem k charakteru tohoto odborového práva bude informace podána o skuteãnostech, které se jiï staly (bude se jednat o vût inu pfiípadû), ale i o skuteãnostech, které nenastaly, napfiíklad o pfiedpokládaném v voji zamûstnanosti. I zde odborov orgán má podle 25c odst. 2 zák. práce právo na doplnûní informací a odpovûdi na dotazy. Vzory usnesení: a) Závodní v bor bere na vûdomí informaci zamûstnavatele o v voji mezd a prûmûrném v dûlku ve spoleãnosti v roce 2001 s tím, Ïe podle jeho názoru v sledovaném období do lo k neodûvodnûnému poklesu rûstu prûmûrného v dûlku u dûlnick ch profesí, nebo Ïe rûst prûmûrn ch v dûlkû je o... % niï í neï rûst produktivity práce atd. b) Závodní v bor bere na vûdomí zprávu zamûstnavatele o nov chpracovníchpomûrechsjednan chve II. pololetí Závodní v bor mûïe rovnûï vzít informaci na vûdomí bez jakéhokoliv závûru, doporuãení. B. Usnesení závodního v boru v pfiípadû povinnosti zamûstnavatele urãité rozhodnutí nebo opatfiení pfiedem se závodním v borem projednat Projednáním se podle 18 odst. 1 zák. práce rozumí jednání mezi zamûstnavatelem a zamûstnancem, popfiípadû jednání mezi zamûstnavatelem a zástupci zamûstnancû, tj. pfiedev ím pfiíslu ného odborového orgánu, za úãelem dosaïení shody. Z této definice vypl vá jednoznaãn rozdíl mezi podáním pouhé informace a projednáním. Projednáním nelze rozumût napfiíklad informování pfiedsedy závodního v boru na poradû vedení. Rozumí se jím projednání urãitého opatfiení nebo rozhodnutí zamûstnavatele na zasedání pfiíslu ného odborového orgánu. Odborové orgány by proto mûly trvat na tom, aby jim zamûstnavatel dal písemnou Ïádost, kde vysvûtlí dûvody a splnûní v ech zákonn ch podmínek, a aby zástupce zamûstnavatele tuto záleïitost osobnû projednal na jednání napfi. závodního v boru. Projednání není podání informace. Jedná se o vy í formu spolupráce odborového orgánu se zamûstnavatelem.

6 Zamûstnavatel by si mûl uvûdomit, Ïe to je taková forma spolupráce s odborov m orgánem, jejímï v sledkem by mûlo b t pokud moïno dosaïení shody, tj. zamûstnavatel by zde mûl odborov orgán pfiesvûdãit o nutnosti, správnosti svého opatfiení nebo rozhodnutí. V závûru je tfieba zdûraznit, Ïe tato povinnost zamûstnavatele se vztahuje i na ty pfiípady, kdy se urãité opatfiení nebo rozhodnutí zamûstnavatele t ká zamûstnance, kter není ãlenem odborû, napfiíklad projednání v povûdi podle 59 odst. 1 zák. práce. Vzhledem k tomu, Ïe okruh pfiípadû, kdy je zamûstnavatel povinen urãité opatfiení pfiedem se závodním v borem projednat, je stanoven pouze pfiíkladmo, mûïe b t proto roz ífien i na jiné pfiípady nejlépe v kolektivní smlouvû. Neprojednání s pfiíslu n m odborov m orgánem nebo jeho záporné stanovisko samo o sobû nezpûsobuje neplatnost tohoto opatfiení nebo rozhodnutí zamûstnavatele. V pfiípadû neprojednání se v ak jedná o poru ení pracovnûprávních pfiedpisû, za které mûïe b t zamûstnavateli úfiadem práce uloïena pokuta. Vzory usnesení: a) pfievedení zamûstnance na jinou práci - 41 zák. práce Závodní v bor projednal rozhodnutí zamûstnavatele pfievést pana Jifiího Nováka po dobu v povûdi na jinou práci - na práci vrátného - podle 37 odst. 2 písm. a zák. práce s tím, Ïe podle jeho názoru mûïe b t pfieveden na jinou, pro nûho vhodnûj í práci - na práci údrïbáfie, kterou je schopen vykonávat a kde by byla více vyuïita jeho kvalifikace, neï v pfiípadû pfievedení na vrátného. b) 52 zák. práce - hromadné propou tûní Závodní v bor projednal rozhodnutí zamûstnavatele ze dne... o hromadném propou tûní zamûstnancû s tím, Ïe k tomuto rozhodnutí pfiijímá následující stanovisko:... Na základû v e uvedeného závodní v bor zamûstnavateli doporuãuje: c) 59 odst. 1 zák. práce Závodní v bor projednal rozhodnutí zamûstnavatele rozvázat pracovní pomûr v povûdí podle 46 odst. 1 písm. c) zák. práce z dûvodu zru ení pracovního místa truhláfie s panem Jifiím Novákem. Podle názoru závodního v boru nebylo v tomto pfiípadû postupováno podle zákoníku práce, protoïe mu nebyla nabídnuta jiná vhodná práce, a to konkrétnû místo vrátného, které je volné. Na základû v e uvedeného závodní v bor zamûstnavateli doporuãuje v povûì z tohoto dûvodu panu Jifiímu Novákovi dát pouze za pfiedpokladu, Ïe zamûstnanec v e uvedenou práci odmítne. d) pracovní doba 87 a násl. zák. práce Závodní v bor projednal Smûrnici zamûstnavatele ã.... ze dne... o pracovní dobû s tím, Ïe k ní má následující pfiipomínky:... Na základû v e uvedeného závodní v bor zamûstnavateli doporuãuje: C. Usnesení závodního v boru v pfiípadû povinnosti zamûstnavatele urãité rozhodnutí nebo opatfiení uãinit pouze po pfiedchozím souhlasu nebo v dohodû se závodním v borem Vedle pravomocí v oblasti BOZP, zejména moïnosti zakázat práci pfiesãas, v noci atd., a práva uzavírat kolektivní smlouvy se nepochybnû jedná o nejv znamnûj í oprávnûní odborov ch orgánû. V eobecnû je tato pravomoc naz vána spolurozhodování odborov ch orgánû. Tuto pravomoc odborov ch orgánû mûïeme charakterizovat tak, Ïe zamûstnavatel mûïe urãité opatfiení, rozhodnutí nebo právní úkon stanovené právními pfiedpisy uãinit pouze po pfiedchozím souhlasu nebo v dohodû se závodním v borem. Na rozdíl od práva na informaci a na projednání je v ãet tûchto pfiípadû právními pfiedpisy stanoven taxativnû, tj. úpln m zpûsobem, coï znamená, Ïe tyto pfiípady nelze platnû roz ifiovat ani v kolektivní smlouvû. Vypl vá to z ustanovení 18b odst. 1 zák. práce, kde je stanoveno, Ïe odborové orgány mají právo úãastnit se pracovnûprávních vztahû vãetnû kolektivního vyjednávání za podmínek stanoven ch tímto zákonem. Nelze proto platnû v kolektivní smlouvû sjednat, Ïe napfiíklad pfiedchozí souhlas závodního v boru je nutn k rozvázání pracovního pomûru v povûdí nebo okamïit m zru ením ze strany zamûstnavatele se v emi zamûstnanci. Pfiíslu né odborové orgány by pfiedev ím v tûchto pfiípadech mûly trvat na tom, aby jim zamûstnavatel dûvody sdûlil písemnû a následnû je je tû osobnû vysvûtlil na jednání pfiíslu ného odborového orgánu. Lze tak napfiíklad zabránit tomu, Ïe v povûì bude dána z jin ch dûvodû, neï kter mi zamûstnavatel v povûì odûvodnil pfii jednání v závodním v boru. Dále by zde odborové orgány rozhodnû nemûly opomenout, Ïe v tûchto pfiípadech jsou povinny na jednání závodního v boru pfiizvat ãlena odborové organizace, kterého se tato vûc t ká, napfiíklad závodní v bor jedná o rozhodnutí zamûstnavatele, aby nepfiítomnost zamûstnance - ãlena odborû v práci byla posouzena jako neomluvené zame kání práce. Toto právo ãlena a tomu odpovídající povinnost pfiíslu ného odborového orgánu vypl vá z vût iny stanov odborov ch svazû nebo základních odborov ch organizací. Nepfiizvání ãlena odborû na toto jednání v ak samo o sobû nezpûsobuje neplatnost pfiíslu ného rozhodnutí, opatfiení zamûstnavatele. I tato povinnost zamûstnavatele se vztahuje na pfiípady, kdy se urãité opatfiení - nebo rozhodnutí zamûstnavatele t ká zamûstnance, kter není ãlenem odborû, napfiíklad posouzení, zda nepfiítomnost zamûstnance v práci je neomluven m zame káním práce - 40 odst. 5 nafi. vlády ã. 108/1994 Sb. V tomto pfiípadû v ak pfiíslu n odborov orgán není povinen tohoto zamûstnance na jednání odborového orgánu zvát. Zfiejmû je nadbyteãné zdûrazàovat, Ïe na jednání závodního v boru musí b t v ichni jeho ãlenové pozváni a závodní v bor musí hlasovat zpûsobem stanoven m, napfiíklad ve stanovách. Nesprávná je praxe, kdy pfiíslu - né opatfiení, rozhodnutí zamûstnavatele je projednáno a podepsáno pouze pfiedsedou závodního v boru, bez projednání a hlasování odborového orgánu. V závûru bude vhodné zdûraznit, Ïe právní dûsledky nesouhlasu odborû nejsou ve v ech pfiípadech stejné. Pouze v tûch nejzávaïnûj ích stanoví zákoník práce sankci neplatnosti, a to jen u právních úkonû. Jedná se o tyto dva pfiípady: a) skonãení pracovního pomûru v povûdí nebo okamïit m zru ením - 59 odst. 2 aï 4 zák. práce a b) vydání, zmûny pracovního fiádu - 82 zák. práce Kromû v e uveden ch pfiípadû, kdy odbory mají tzv. právo veta, je tfieba se zmínit o dal ích dvou pfiípadech, kdy se dá konstatovat, Ïe se rovnûï jedná o právo veta. Jedná se o tyto pfiípady: a) pravomoc odborû obsaïená v 130 odst. 2 zák. práce Písemnou dohodu o doãasném nepfiidûlování práce uzavfienou podle 130 odst. 2 zák. práce mûïe zamûstnavatel platnû uzavfiít pouze s odborov m orgánem, nelze ji sjednat ani v pracovní smlouvû. Odborové orgány by mûly dûraznû odmítat uzavírat tuto dohodu v kolektivní smlouvû. Podle mého názoru zde tato dohoda nemá b t obsaïena. Hlavním smyslem této právní úpravy je fie it váïné provozní dûvody pfiípad od pfiípadu, tj. dohodu uzavfiít vïdy na zcela konkrétní pfiípad - situaci, kdy je v písemné dohodû pfiesnû vymezeno, kter ch a kolika zamûstnancû se to bude t kat a jak dlouho bude tato pfiekáïka v práci trvat. Podle mého názoru je tato dohoda obsaïená v kolektivní smlouvû neplatná, protoïe obchází zákon. Odborov orgán zde totiï dává pfiedem souhlas k váïn m provozním dûvodûm obecnû vymezen m, které mohou nûkdy v prûbûhu roku nastat. Souhlas je udûlen, aniï je známo, kolika zamûstnancû a kter ch profesí se bude t kat, jak dlouho bude tato pfiekáïka v práci trvat. Odborové orgány by rozhodnû mûly trvat na tom, aby tato dohoda nebyla souãástí kolektivních smluv, ale aby byla uzavírána vïdy na konkrétní pfiípad. b) pravomoc odborû obsaïená v 40 odst. 5 nafi. vlády ã. 108/1994 Sb. Podle tohoto ustanovení mûïe zamûstnavatel rozhodnout o tom, Ïe nepfiítomnost zamûstnance v práci je neomluven m zame káním práce, pouze v dohodû s pfiíslu n m odborov m orgánem. Bez souhlasu odborového orgánu nelze nepfiítomnost zamûstnance v práci povaïovat za neomluvené zame kání práce, a nejedná se tedy o poru ení pracovní káznû. Tento právní názor je potvrzen soudní judikaturou, napfiíklad rozsudkem dovolacího soudu - tehdy Vrchního soudu v Praze ze dne ã. j. 6 CDo 131/93. V ostatních pfiípadech nesouhlas odborû nebude znamenat neplatnost právního úkonu nebo jiného opatfiení zamûstnavatele, ale vût inou bude právnû neúãinné, tj. nebude zamûstnance zavazovat. VÏdy je v ak nutné fie it pfiípad od pfiípadu. Vzory usnesení: a) 59 odst. 2 zák. práce JestliÏe se jedná o ãlena pfiíslu ného odborového orgánu, kter je oprávnûn spolurozhodovat se zamûstnavatelem, musí zamûstnavatel poïádat tento odborov orgán o pfiedchozí souhlas k rozvázání pracovního pomûru v povûdí nebo okamïit m zru ením. Kdo je pfiíslu n m odborov m orgánem dle 272 odst. 4 zák. práce, urãuje ãl. 43 aï 45 Stanov OS UNIOS. Okruh tûchto funkcionáfiû nelze platnû roz ifiovat ani v kolektivní smlouvû, napfiíklad na ãleny revizních komisí. varianta I Závodní v bor neudûluje pfiedchozí souhlas k rozvázání pracovního pomûru v povûdí podle 46 odst. 1 písm. f) zák. práce z dûvodu závaïného poru ení pracovní káznû se ãlenem závodního v boru panem Jifiím Novákem. OdÛvodnûní: (Pokud závodní v bor souhlas neudûlí, bude vhodné sdûlit jeho dûvody.) varianta II Závodní v bor udûluje pfiedchozí souhlas k rozvázání pracovního pomûru v povûdí podle 46 odst. 1 písm. f) zák. práce z dûvodu závaïného poru ení pracovní káznû se ãlenem závodního v boru panem Jifiím Novákem. b) 82 odst. 3 zák. práce varianta I Závodní v bor udûluje pfiedchozí souhlas k vydání pracovního fiádu (název zamûstnavatele) ze dne... Podpisem pracovního fiádu povûfiuje pana (jméno, pfiíjmení), pfiedsedu závodního v boru, a paní (jméno, pfiíjmení), ãlenku závodního v boru. (Zde je nutn podpis dvou ãlenû ZV, vypl vá to z ãl. 44 odst. 3 Stanov OS UNIOS.) 2 3

7 S VAZOVÁ REKREACE OS UNIOS NA ROK 2003 Ceny rekreaãních poukazû pro ãleny a jejich rodinné pfiíslu níky REKREAâNÍ ST EDISKO VR OV Ubytování hotelového typu s moïností zabezpeãení stravy dle nabídky restaurace, která je pfiímo v objektu. Celoroãní provoz, venkovní bazén, posilovna, masáïe, perliãkové koupele. âlenové nebo ZO/MO se k rekreaci hlásí pfiímo u vedoucí stfiediska. Ceny svazové rekreace pro rok 2003: letní sezona ( ) I. kategorie - ubytování za osobu a noc vãetnû snídanû 340 Kã dospûlí 250 Kã dítû do 12 let 220 Kã dítû do 6 let 280 Kã dospûlí 210 Kã dítû do 12 let 180 Kã dítû do 6 let ostatní termíny (mimo letní sezonu) I. kategorie - ubytování za osobu a noc vãetnû snídanû 290 Kã dospûlí 220 Kã dítû do 12 let 170 Kã dítû do 6 let 240 Kã dospûlí 180 Kã dítû do 12 let 140 Kã dítû do 6 let SOCIÁLNÍ REKREACE V souladu se zásadami o poskytování svazové rekreace OS UNIOS se poskytují sociální rekreaãní poukazy, které jsou urãeny ãlenûm svazu sociálnû slab m, zejména nezamûstnan m, invalidûm a dûchodcûm. Dotace na sociální rekreaãní poukaz se poskytuje ve dvou pásmech: a) 60 % ceny poukazu - jestliïe ãist mûsíãní pfiíjem na ãlena rodiny je ménû neï 1,2násobek Ïivotního minima, b) 30 % ceny poukazu - jestliïe ãist mûsíãní pfiíjem na ãlena rodiny je od 1,2 do 1,4násobku Ïivotního minima (vãetnû). Tzn. ãtyfiãlenná rodina s dûtmi od 10 do 15 let s celkov m pfiíjmem pod Kã patfií do kategorie sociálních poukazû A a s pfiíjmem pod Kã do kategorie sociálních poukazû B. SOCIÁLNÍ REKREAâNÍ CENY Rekreaãní stfiedisko Vr ov I. kategorie - pokoje se sprchou + WC II. kategorie - pokoje se sprchou, WC spoleãné na patfie Délku pobytu lze dohodnout u vedoucí stfiediska. Strava se poskytuje dle jídelníãku - obûd v rozsahu 40 aï 80 Kã - veãefie v rozsahu 30 aï 70 Kã Dûti do 3 let lze po dohodû ubytovat bez nároku na lûïko. Rekreaãní pobyt lze objednat písemnû nebo telefonicky na adrese RZ. Na základû objednávky vám bude zaslán rekreaãní poukaz a zálohová faktura (+ sloïenka) s mûsíãní splatností. Pokud faktura nebude uhrazena v termínu, ubytování na smluven termín se ru í. Pfiihlá ky pfiijímá: Iveta Pospí ilová tel , sarz_vrsov@quick.cz Adresa RZ: ARZ Vr ov, s. r. o., Horní Bradlo BliÏ í informace pfiímo u vedoucí stfiediska. LETNÍ DùTSK TÁBOR OS UNIOS (Studnice u Hlinska v âechách) Pfiihlá ky pfiijímá: Jana S korová, tel Adresa: OS UNIOS, nám. W. Churchilla 2, Praha 3 Cena pro dítû ãlena 3000 Kã, neãlena 3500 Kã Uzávûrka pfiihlá ek na svazovou rekreaci a letní dûtsk tábor je Sociální poukaz A letní sezona ( ) 110 Kã dospûlí 80 Kã dítû do 12 let 70 Kã dítû do 6 let ostatní termíny 100 Kã dospûlí 70 Kã dítû do 12 let 60 Kã dítû do 6 let Sociální poukaz B letní sezona ( ) 200 Kã dospûlí 150 Kã dítû do 12 let 130 Kã dítû do 6 let ostatní termíny II. kategorie - ubytování vãetnû snídanû 170 Kã dospûlí 130 Kã dítû do 12 let 100 Kã dítû do 6 let Dûtsk tábor sociální poukaz A Kã, sociální poukaz B Kã V MùNNÁ REKREACE V souladu s navrïenou konkretizací dohody se slovensk mi kolegy ze SOZ-S na rok 2003 bude pokraãovat v mûnná rekreace i v pfií tím roce. Nabídka ze strany SOZ-S bude zvefiejnûna pfied letní rekreaãní sezonou.

8 PRO VOLNOU CHVILKU Pamatuj, Ïe jsi jen ãlovûk. Skládaãka Petrus Paulus Rubens Narodil se 28. ãervna 1577 v Siegenu. VyrÛstal v Kolínû nad R nem. Po otcovû smrti se matka s dûtmi vrátila do Antverp, kde na latinské kole získal základy svého obsáhlého humanistického vzdûlání, znalosti antické literatury a kultury i klasick ch jazykû. Ve ãtrnácti letech Ïil mimo domov a Ïivil se sám. V kvûtnu roku 1600 se vydal za dal ím vzdûláním do Itálie. Usadil se v Benátkách na vévodském dvofie. Rubensovy úkoly zde byly velmi rozmanité - od portrétû vévodské rodiny, pofiizování kopií v znamn ch maleb pro obrazárnu aï po restaurátorské práce a znalecké posudky. Rubensova tvorba pfied cestou do Itálie byla dlouho neznámá. V tomto období vyspûl v jednoho z nejznámûj ích malífiû své doby. Vévoda svûfiil Rubensovi dlouho odkládan a nároãn úkol, v zdobu knûïi tû mantovského kostela jezuitû tfiemi velk mi plátny. V letech se pfieváïnû vûnuje v zdobám kostelû, vznikají tak jeho nejznámûj í a také nejkrásnûj í obrazy. Pozdûji se také vrací ke krajinomalbû. K vrcholn m dílûm rané fáze Rubensova krajináfiství patfií Krajina se stádem krav. Ve dvaatfiiceti letech se oïenil s tehdy sedmnáctiletou Isabellou Brantovou. Jeho první Ïena i s dcerou zemfiela pfii morové epidemii v roce Smrt obou ho velmi zasáhla a projevila se i v jeho dílech. Poãátkem roku 1622 pfiicestoval do PafiíÏe na pozvání královny Marie Medicejské. Vytvofiil portrét její a jejího zemfielého manïela Jindfiicha IV. V dubnu 1630 se vrátil do Antverp. Na sklonku roku se oïenil s pûvabnou Helenou Fourmentovou, tehdy estnáctiletou dcerou bohatého antverpského obchodníka. Uzavfiení nového rodinného svazku bylo v znamn m mezníkem. Roku 1635 si zakoupil pansk dvûr. Toto Èastné období se opût projevilo v jeho dílech. Za jedno ze závûreãn ch dûl b vá povaïována Zahrada lásky. Nedílnou souãástí posledního úseku Ruben- Tip do kina Van Wilder sovy Ïivotní dráhy jsou také oficiální zakázky. K nejv znamnûj ím z nich patfií veliké dráïìanské plátno. Na sklonku svého Ïivota na- Tajenka: Kupon 10/02 Jméno a pfiíjmení: Adresa: ZO/MO: Správná odpovûì z ã. 9/2002: Petrus Paulus Rubens Tfii vylosované v herce uvedeme v pfií tím ãísle. Slosovány budou odpovûdi do lé do 10. ledna Jména v hercû a správná odpovûì budou uvefiejnûny v pfií tím ãísle. Recept pro vás Nejnovûj í komedie pro teenagery tentokrát pojednává o vysoko koláku Van Wilderovi, kter se rozhodne b t vûãn m studentem. Îivot studentsk, to je jeden velk mejdan, a tak uï Wilder na kole zahnívá celkem sedm let, aniï by nûjak zvlá È pokroãil, zato si to dokonale uïívá a pilnû rozvíjí nejrûznûj í spoleãenské aktivity. JenomÏe pro takov typ studentské zahálky nemá pochopení WilderÛv otec, kter se rozhodne odstfiihnout syna od rodinn ch financí. Hrozí tak konec jeho bezstarostnému kolnímu leno ení, které sice postrádá jak koli pozitivní smysl, zato opl vá radovánkami, Ïertíky, v stfiednostmi. Wilderova existence je ohroïena, a tak je potfieba jednat. Wilder musí získat peníze, a to stûj co stûj. Téhle dobfie rozjeté permanentní studentské párty totiï nesmí b t konec.komedie Walta Beckera ovládla v dubnu americká kina a vy vihla se do desítky nejnav tûvovanûj ích filmû. Nicménû brzy zaznamenala propad a kritika dvakrát chválu nepûla. TakÏe uvidíme, nakonec uï jsme v rámci teenagerovsk ch komedií zvyklí na ledacos... ReÏisérem je debutující Walt Becker, kter do hlavní role obsadil Ryana Reynoldse, americkému publiku jiï dobfie známého z ãetn ch televizních filmû a seriálû. USA 2002, komedie, 95 minutreïie: Walt Becker Vánoãní jableãn závin kreslil nûkolik vlastních autoportrétû. Poslední z nich namaloval krátce pfied svou smrtí. Z jeho rukou a dílny vze lo na 1200 obrazû - od oltáfiních kompozic po zti ené krajiny a portréty. Poãátkem roku 1640 ho postihl tûïk záchvat dny, po kterém mu ochrnuly obû ruce. V témïe roce byl jmenován ãestn m ãlenem fiímské Akademie sv. Luká e. Umírá 30. kvûtna âesk malífi, kter se narodil v roce 1870 v Praze, Ïák Julia Mafiáka. Slavn krajináfi, kter proslul obrazy jedné ãeské vesniãky. Po tomto období se stává dvorním malífiem rodného mûsta. Po záchvatu mrtvice tvofiit nepfiestal, naopak, vznikla tak jeho nejkrásnûj í díla. Zemfiel v roce A my se opût ptáme na jeho jméno.? Vydává Odborov svaz UNIOS. Vychází 10x roãnû. Odpovûdn redaktor: Michal Votava. Adresa redakce: nám. W. Churchilla 2, Praha 3, telefon , unios@cmkos.cz. Typografické zpracování: VAPO-Futura, a. s., Politick ch vûzàû 9, Praha 1, telefon: Roz ifiuje Ferda, âeská reklamní poãta, Dvorská 648, Hradec Králové, telefon Podávání novinov ch zásilek povoleno âeskou po tou, s. p., od tûpn m závodem stfiední âechy v Praze, ã. j. 2502/96-P ze dne ISSN MK âr E 5057 Pfiísady: 350 g hladké mouky, 1 lïíce másla, 1 vejce, 1/8 l vlaïné vody, petka soli, 1 lïiãka octa NáplÀ: 1 kg jablek, 4 lïíce strouhanky, 2 hrsti rozinek, 2 hrstky nasekan ch ofiechû, 2 lïíce cukru smíchaného se skofiicí, 2 lïíce rozehfiátého másla na potfiení Postup pfiípravy: Na vále zpracujeme mouku s vodou, v níï jsme roz lehali vejce, sûl, tekuté máslo a lïiãku octa. Nejdfiíve tûsto spojujeme noïem, po spojení dûkladnû propracujeme rukama, aï je hladké a nelepivé, pruïné a lesklé. Z tûsta utvofiíme bochánek, potfieme ho máslem a pfiiklopíme nahfiát m kastrûlkem. Necháme pûl hodiny odpoãinout, pak bochánek rozkrojíme na poloviny a na pomouãeném vále vyválíme. Rozválen plát pfieneseme na utûrku, s jejíï pomocí tûsto dále vytahujeme, aï je tenké a netrhá se. Tûsto potfieme máslem, posypeme ãástí strouhanky, kterou mûïeme pfiedem osmahnout na másle, posypeme oloupan mi a na plátky nakrájen mi jablky, cukrem se skofiicí, ofiechy a rozinkami a je tû trochou strouhanky. Pak závin pomocí utûrky svineme, poloïíme na plech a stejnû pfiipravíme i druh závin. Pfied peãením oba záviny potfieme rozehfiát m máslem a upeãeme v horké troubû. Po vychladnutí po( el) sypeme vanilkov m cukrem.